registrační č. projektu: CZ.1.07/2.3.00/35.0026 číslo střediska: 6608 Věda všemi smysly číslo úkolu: 402 PROJEKT VĚDA VŠEMI SMYSLY NABÍZÍ CYKLUS POPULARIZAČNÍCH PŘEDNÁŠEK PRO KNIHOVNY A STŘEDNÍ ŠKOLY V KRAJI VYSOČINA KONÁNÍ PŘEDNÁŠEK: OD 15. ŘÍJNA 2012 DO 31. SRPNA 2014 Konečný harmonogram přednášek bude vyhotoven po domluvě s jednotlivými knihovnami a středními školami během září - října 2012 Seznam nabízených přednášek: Přednášející: Mgr. Tatiana Aghová Tajemství africké biodiverzity Afrika je druhý největší světadíl o rozloze 30 milionů km 2. Více než jiné kontinenty si dokázala zachovat téměř nedotčené přírodní krásy, velké plochy původních stanovišť i vysokou rozmanitost rostlin a živočichů, které zatím nejsou prostudovány. Cílem přednášky je poukázat na velkou rozmanitost ekosystémů a druhů v Africe. Podává stručný přehled o společenstvích (od pouště po deštný prales) a o organismech, které se přizpůsobily extrémním životním podmínkám. Posluchači se dozvědí o nejnovějších trendech ve výzkumu africké fauny. Přednáška se detailně zabývá významem studia afrických hlodavců. (Pozn. autora: přednáška bude probíhat ve Slovenštině) Přednášející: Mgr. Radim Blažek, PhD. Krásy a úskalí výzkumu ryb a jejich parazitů napříč Afrikou - Zkušenosti několikaletého ichthyoparazitologického výzkumu v Africe Autor posluchačům prezentuje zkušenosti z více než deseti expedic zaměřených na výzkum ryb a jejich parazitů v různých zemích Afriky (Senegal, Súdan, Keňa a Mozambik). Od plánovaní expedice, logistiky, vyřizování víz a povolení až po nástrahy samotného sběru vzorků v tropických vodách a cestování neutěšenou africkou krajinou. To vše v různé míře interakce s místním obyvatelstvem, faunou, florou a v řade případů v extremním počasí. Mimo velkého množství unikátního vědeckého materiálu je nakonec sladkou odměnou i spousta intenzivních zážitků, nevšedních zkušeností a nově získaných přátelství.
Přednášející: Bc. Matěj Dolinay Madagaskar biologický klenot planety Přednáška je věnována z biologického hlediska unikátnímu ostrovu, který je domovem neuvěřitelného množství endemických forem života. Je zaměřena především na různorodost živočichů a poskytne některé všeobecně málo známé informace, jako například odkud pocházejí a jaká je jejich evoluční historie, nebo proč jich známe tolik druhů. Navíc bude tvořena autentickými fotografiemi z cesty autora po Madagaskaru a tudíž bude možné nahlédnout do skutečné divočiny tohoto ostrova. Přednášející: Mgr. Alena Fornůsková Příběh červené královny aneb «nyní běžíš, abys zůstal na stejném místě» Imunitní systém a obranyschopnost jsou velmi diskutovaným a aktuálním tématem. Děti i dospělí jsou náchylnější k nemocem, objevují se nové viry a v reklamách denně čteme a slyšíme o imunitě a o tom jak ji posílit. Imunitu si můžeme představit jako rytíře, který brání naše tělo před nechtěnými návštěvníky. Tento rytíř má pak k dispozici různé zbraně a triky jak nás vetřelců zbavit, pokud již do organismu proniknou. Jeho zbraně se neustále vyvíjí a zdokonalují v rámci procesu koevoluce, jak soupeří se stále rafinovanějšími a zákeřnějšími nepřáteli. Také jste zvědaví, jak tento závod ve zbrojení dopadne? Během přednášky budou vysvětleny základní principy koevoluce s bližším pohledem na imunitu. (Možnost přednášek až od 1. 3. 2013) Přednášející: Mgr. Alena Fornůsková Enigma lidského genomu Jak vypadá lidský genom? Kolik máme genů? Jak se liší genom mužů a žen? Co může prozradit DNA o vývoji člověka? Čemu vděčíme za inteligenci lidí? Je náš genom knihou osudu? Jsou GMO zkázou lidstva, nebo jeho spása a naděje? Co dělá moderního člověka moderním člověkem? A je enigma lidského genomu již rozluštěna? Během přednášky o lidském genomu zazní spousta otázek, na které se pokusíme společně odpovědět. (Možnost přednášek až od 1. 3. 2013) Přednášející: Mgr. Hana Konvičková Afričtí rypoši mimozemšťané z podzemí Rypošovití jsou podzemní savci, obývající subsaharskou Afriku. Své podzemní nory opouštějí jen ve vzácných případech a podzemnímu životu jsou zcela přizpůsobeni, a to jak morfologicky, tak fyziologicky. Zatímco některé druhy žijí ve svých norách osamoceně jako např. náš krtek, jiné druhy žijí v rodinách, jejichž velikost dosahuje i několika desítek zvířat.
Tyto rodiny se vyznačují přísnou hierarchií podobnou té, kterou známe u eusociálního hmyzu. V rámci přednášky budou posluchači seznámeni nejenom s těmito bizarními hlodavci a jejich způsobem života, ale i útrapami souvisejícími s jejich výzkumem na africkém kontinentu. Přednášející: Mgr. Hana Konvičková Výzkumníkem v Africe Afrika je známa především stády velkých kopytníků, pronásledovaných šelmami, o jejichž výzkumech byl natočen nespočet dokumentárních filmů. Savci jsou ale v Africe ve velké míře zastoupeni i hlodavci, jejichž výzkumem se zabývá i český tým tvořený vědci z Ústavu biologie obratlovců a Jihočeské univerzity. Tým se zaměřuje zejména na východní Afriku, do které směřovalo již několik českých výzkumných expedic. Jak se vědci vypořádali s odlišným klimatem, mentalitou místních obyvatel, jazykovými bariérami a chorobami? A k čemu je takový výzkum vlastně dobrý? Tyto a další otázky budou v rámci přednášky zodpovězeny. Přednášející: Mgr. Pavlína Opatová Po stopách imunologie: Imunitní systém jako základní vlastnost živých organizmů Imunitní systém je jednou z nejzákladnějších vlastností všech živých organizmů na Zemi. Jeho majiteli umožňuje rozpoznat "cizí" od "vlastního" a vymezit si tak "svůj kousek světa", který vytváří, udržuje a chrání proti případným narušitelům. Imunitní systém může dosahovat řady různých úrovní složitosti, od jednotlivých molekul u rostlin a bezobratlých živočichů, až po specializované imunitní orgány u vyšších obratlovců. Přednáška je blíže zaměřena především na evoluci imunitního systému, jeho podoby, hlavní mechanizmy a široké spektrum jeho funkcí, a to u jednotlivých skupin organizmů, včetně člověka. Důraz je kladen na společné prvky a obecné principy, které se uplatňují napříč různými taxony a postupně tak odhalují jedno z mnoha úžasných tajemství života. Přednášející: Mgr. Martin Reichard, PhD. Reprodukční strategie ryb Ryby jsou zdaleka druhově nejbohatší skupinou obratlovců a dokáží obývat obrovskou škálu prostředí. Každé prostředí vyžaduje zcela odlišné nároky na úspěšné přežití a reprodukci. Přednáška představí nejzajímavější způsoby, jak se ryby s těmito podmínkami vyrovnaly, včetně různých forem sociálních a párovacích systémů, rodičovské péče, parazitického způsobu rozmnožování a možností změnu pohlaví během dospělosti. Přednášející: Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. Obojživelníci a plazy České republiky nenáviděni i milováni V ČR zřejmě nežijí více kontroverzní, opovrhované, obdivované, zranitelné a ohrožené druhy obratlovců, než obojživelníci a plazy. Navzdory neutichajícímu mediálnímu zájmu jsou laické veřejnosti předkládány spíše bulvární informace, které ještě prohlubují negativní obraz těchto živočichů.
Přitom stačí jen málo a kvůli nezájmu a neznalosti by některé druhy mohly nenávratně zmizet z naší přírody. V této přednášce se budu snažit seznámit veřejnost s těmito zajímavými obratlovci a zároveň vyvrátit některé obecně rozšířené mýty. Přednášející: Ing. Radovan Smolinský, Ph.D. Zmije mýty vs. realita Obávaná, mystifikovaná, nenáviděná tak by se dala ve zkratce popsat zmije obecná. Kvůli bulvárním mediím a také lidové tvořivosti je tento had i v dnešní době pro veřejnost ve skutečnosti zcela neznámý. V této přednášce bych proto rád ukázal pravou tvář tohoto zajímavého hada, poodhalil soukromí jeho života a důležitou úlohu v ekosystému. Neméně významnou částí bude povídaní jak bezpečně poznat zmiji, jak se vyrovnat s účinkem jedu a první pomoc. Přednášející: Bc. Jana Těšíková V jednoduchosti je síla - aneb skrytý potenciál virů Ačkoliv jsou viry jedny z nejjednodušších organismů a některými autory jsou dokonce považovány za organismy neživé, nelze jim upřít jejich ničivý potenciál. Latinské slovo virus znamená jed a vystihuje tak infekčnost některých zástupců. Řada druhů vyvolává onemocnění u člověka, zvířat či rostlin a jejich studium je proto velmi důležité. Nicméně i v této vyspělé době, je s podivem, kolik nových druhů virů je stále objevováno. Jednou z nejméně prostudovaných lokalit je Afrika. Země, kterou často sužují epidemie... Přednášející: MVDr. Oldřich Tomášek, PhD. Životní strategie ptáků od molekul k ekologii Živočišné druhy si v průběhu evoluce vyvíjejí různé životní strategie, které zajišťují jejich optimální přežívání mezi ostatními druhy v daném prostředí. Hlavním rysem těchto strategií je nutnost volby mezi intenzitou metabolizmu a rychlostí množení na straně jedné a délkou života na straně druhé. Druhy sázící na intenzivní produkci energie i potomstva za to tedy platí kratší dobou života, dlouhověké druhy se naopak musí spokojit s pomalejším metabolizmem i rozmnožováním. Za příčinu tohoto tzv. trade-off mezi délkou života a intenzitou reprodukce jsou v současnosti považovány volné radikály a jimi způsobené oxidační poškození buněk. Při intenzivnějším způsobu života je rychlost vzniku volných radikálů vyšší a stárnutí organizmu tudíž rychlejší. V přednášce bude vysvětleno, proč tomu tak je a jaká jsou molekulární a fyziologická omezení, která způsobují pokles intenzity metabolizmu a reprodukce při evoluci dlouhověkých druhů. Posluchači se zároveň dozvědí, jak jsou životní strategie v rámci těchto omezení modelovány důležitými ekologickými faktory, jako jsou typ a dostupnost potravy, způsob hnízdění, míra predace a další.
Přednášející: Mgr. Milan Vrtílek Když dva se rádi mají a zastaví se ještě třetí a čtvrtý Obecným námětem přednášky bude vliv nepůvodních druhů živočichů na přírodu střední Evropy. Složitost tohoto tématu bude detailněji popsána na soužití mezi hořavkou duhovou a jejími hostitelskými mlži. Hořavka duhová je drobná kaprovitá ryba žijící v našich řekách a stojatých vodách. K rozmnožování nezbytně potřebuje živého mlže, do kterého samička klade jikry. Hlavní část přednášky budou pak tvořit současné výsledky výzkumu týkajícího se dvou nepůvodních druhů mlžů - škeble asijské a slávičky mnohotvárné. Z východní Asie zavlečená škeble asijská představuje možný hostitelský druh pro hořavku duhovou. Naproti tomu kolonie slávičky mnohotvárné, druhu původem z jihovýchodu Evropy, mohou obrůstat prostor okolo dýchacích otvorů větších mlžů a znemožňovat tak hořavkám rozmnožování. Závěr bude věnovaný výhledu na možné důsledky často nechtěných introdukcí nepůvodních živočichů. Přednášející: Mgr. Barbora Zemanová Studiem DNA k ochraně druhů Ochranářská genetika je obor, který propojuje ochranu přírody zejména ochranu rostlinných a živočišných druhů a molekulární biologii. Právě díky obrovskému rozvoji molekulární biologie v posledních několika dekádách mohl tento mladý obor vzniknout a rozvinout se. Věděli jste například, že analýzou DNA je možné zjistit, odkud přesně pochází pašovaný živočich nebo jakému živočichu patří jiným způsobem neidentifikovatelné zbytky (části) těla? Že je možné živočichy zkoumat, aniž byste se s nimi vůbec setkali na základě analýzy DNA obsažené v jejich trusu? Proč je pro rostliny a živočichy nebezpečné žít v malých populacích? Přednáška se věnuje těmto a dalším tématům. Přednášející: Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA Netopýři - co je na nich zajímavého Netopýři jsou živočichové, jejichž život je opředen mnoha mýty a záhadami. V přednášce se Vám je pokusíme představit jinak, a to jako zvířata, která dokáží mnohem víc než tušíme. Probereme jejich rozmanitost, různá přizpůsobení k životu v noci resp. v podzemí a popíšeme jejich životní cyklus v mírném pásmu tj. kde a jak žijí. Důležitou částí pak bude i informace o jejich ochraně a možnostech vzájemného soužití s člověkem. Přednášející: Mgr. Jan Zukal, Dr., MBA Etologie aneb chováme se jako zvířata? Posluchači se dozví o tom co je to etologie co studuje, kdy vznikla a jaké metody výzkumu využívá. Dotkneme se základních zákonitostí, kterými se chování živočichů řídí a různých zajímavostí o významných typech chování jako jsou učení, námluvy, péče o mláďata, sociální vztahy, časování chování apod.
Do tohoto rámce pak budou zasazeny i různé příklady lidského chování a dalších aktivit (reklama, kulturní rozdíly). Za realizační tým Mgr. Jana Albrechtová Odborný garant pro vzdělávání vědeckých pracovníků e-mail: jana.brehova@seznam.cz Projekt Věda všemi smysly Mgr. Jana Albrechtová, Oddělení Populační Biologie, Ústav Biologie Obratlovců AV ČR, v.v.i., Studenec122, Koněšín 675 02