narozen 1943 sociální ekonomie, hospodářská ekonomie a etnografie studium kultury Mahria a konfliktů v zemích třetího světa přednášel na univerzitách v Kolíně, Hamburku, Bonnu, Tübingenu a Bielefeldu dnes profesor Institutu etnologie na univerzitě v Hamburku
kořistnický systém extenzivní zemědělství intenzivní zemědělství pastevectví
nejstarší způsob obživy (jediný do doby před 10 000 lety) lov, sběr a rybolov Ju/ hoansi
rajská otázka otázka výběru kořistníků
také cyklické či stěhovavé zemědělství před 10 000 lety větší výnos ze stejného kusu půdy produktivita ovlivněna prací
s kamennými sekerami práce 3 5 krát delší životnost kamenné sekery 1,5 roku, ocelové 12 let ocelová o polovinu levnější nové využití volného času v historii přechod složitější
Přední Východ 6000 3200 př. n. l. zvyšování úrodnosti půdy (pluh, hnojení, zavlažování i jiné) opět větší produktivita většinou dlouho soužití intenzivního hospodaření s extenzivním
podle Ester Boserup důvodem populační a politický tlak podle Langa také snaha ušetřit si práci a přijímání nových technologií
vládou nejprve zavedeny nové druhy rýže, pak zakázáno vysazování všech ostatních (politický tlak) během 20 let 40% nárůst populace na intenzivnější způsob přešly nejprve rodiny s mnoha dětmi, pak i ostatní (nové technologie, ulehčení práce) další společenské důsledky
vznik jako extenzivní zemědělství asi 10 000 př. n. l. nejčastěji vyprahlé oblasti s velkými výkyvy počasí kočovný způsob života (nomádi) i zde možná intenzifikace u kultury Mahria hlavní plodinou proso u kultury Pokot dobytčí přátelství
= koncepce směřující v rámci produkce k dosažení přidružených cílů (kromě výživy) podprodukce nadprodukce společné vlastnictví
obtížné určení standardu chování směřující k úrovni produkce nejslabších výrobců (kultura Lisu = podprodukce v širším slova smyslu) chování dovádějící lidi k nouzi (kultura Bemba = podprodukce v užším slova smyslu)
egalitářská společnost úroveň produkce určují ekonomicky nejslabší rodiny spojení ekonomického a politického systému (rodina, která chtěla systém porušit, byla vystěhována)
první etnografická práce zaměřující se na způsob výživy, vlastnictví půdy a pracovní dobu 3 5 měsíců v roce hlad muži pracují méně, než by mohli důvodem hodnotový systém (válečníci, nechtějí se dělit s příbuznými, práce není prestižní)
množství, jehož nevyužitá část se zkazí Trobriandské ostrovy
rodině sestry muž odevzdává polovinu úrody soutěžení v množství a estetické hodnotě prestiž ( dobrý zahradník ) snaha o nezávislost na systému pojistka úrody x zároveň smysl pro povinnost a touha po prestiži
rozdíl v hodnotovém systému
Aristotelés: Nejméně péče se totiž věnuje tomu, co je společné největšímu počtu lidí. Neboť lidé se starají nejvíce o své vlastnictví a méně již o to, co je společné, nebo se tím zabývají jen do té míry, v jaké se jich to týká jako jednotlivců. Společné vlastnictví zanedbávají kromě jiného i proto, že to každý pokládá za starost někoho jiného
důvodem populační tlak a touha po větším výnosu externí efekt řešení: privatizace (nezamezuje vyčerpání) zásah státu (problém černého pasažéra) kolektivní dohoda
řešení funguje již 500 let právo na užívání děděno po mužské linii maximální počet krav podle únosnosti luk a zimního krmiva pokuta vymahatelná kterýmkoli občanem (dostane ½) schůze a společná péče o pozemky znali osobní vlastnictví x diferenciace pozemků a silná tradice
Aristotelés 2004: Politika II, přel. M. Mráz, Praha. Lang, H. 2010: Systeme der Wirtschaftsethnologie. Eine Einführung. Berlin, kap. 2, 26-145. http://www.unihamburg.de/ethnologie/lang.html, 20. listopadu, 14:40
Bollig, M. 1992: Die Krieger der gelben Gewehre. Münster. Bollig, M. 2002: Risk management in a hazardous environment. A comparative study of two pastoral societies. New York. Boserup, E. 1965: The conditions of agricultural growth; the economics of agrarian change under population pressure. London Durrenberger, E. P. Tannenbaum, N. 1992: Household economy, political economy, and ideology: peasants and the state in Southeast Asia, American Anthropologist 94, 74-89. Hawkes, K. O Connell, J. 1985: Optimal foraging models and the case of the!kung, American Anthropologist 87, 401-404. Lang, H. Holter, U. 1996: Arab camel nomads in the North West Sudan. The Northern Mahria from a census point of view, Anthropos 91, 19-32. Lee, R. B. 1979: The!Kung San. Men, women, and work in a foraging society. Cambridge. Malinowski, B. 1978: Coral gardens and their magic. New York. Netting, R. M. 1981: Balancing on an Alp: ecological change and continuity in a Swiss mountain community. Cambridge. Ostrom, E. 1990: Governing the commons: The evolution of institutions for collective action. New York. Richards, A. I. 1969: Land, labour and diet in Northern Rhodesia. An economic study of the Bemba tribe. London. Salisbury, R. F. 1962: From stone to steel. London. Schweizer, T. 1989: Reisanbau in einem javanischen Dorf: Eine Fallstudie zu Theorie und Methodik der Wirtschaftsethnologie. Köln.