KURZ 10 Klíč 28: 1 tutón hólc tale chěža žane polo někajkažkuli holca něčeji zešiwk 2 tutoho hólca tejele chěže žaneho pola někajkeježkuli holcy něčejeho zešiwka 3 tutomu hólcej tejle chěži žanemu polu někajkejžkuli holcy nečejemu zešiwkej 4 tutoho hólca tule chěžu žane polo někajkužkuli holcu něčeji zešiwk 6 wo tutym hólcu wo tejle chěži wo žanym polom wo někajkejžkuli holcy wo něčejim zešiwku 7 z tutym hólcom z tejle chěžu ze žanym polom z někajkejžkuli holcu z něčejim zešiwkom 1 tutaj hólcaj tejle chěži žanej poli někajkejžkuli holcy něčejej zešiwkaj 2 tuteju hólcow tejule chěžow žaneju polow někajkejužkuli holcow něčejeju zešiwkomaj 3 tutymaj hólcomaj tymajle chěžomaj žanymaj polomaj někajkimajžkuli holcomaj něčejimaj zešiwkomaj 4 tuteju hólcow tejle chěži žanej poli někajkejžkuli holcy něčejej zašiwkaj 6 wo tutymaj hólcomaj wo tymajle chěžomaj wo žanymaj polomaj wo někajkimajžkuli holcomaj wo něčejimaj zešiwkomaj 7 z tutymaj hólcomaj z tymajle chěžomaj z žanymaj polomaj z někajkimajžkuli holcomaj z něčejimaj zešiwkomaj 1 tući hólcy tele chěže žane pola někajkežkuli holcy něčeje zešiwki 2 tutych hólcow tychle chěžow žanych polow někajkichžkuli holcach něčejich zešiwkow 3 tutym hólcam tymle chěžam žanym polam někajkimžkuli holcam něčejim zešiwkam 4 tutych hólcow tele chěže žane pola někajkežkuli holcy něčeje zašiwki 6 wo tutych hólcach wo tychle chěžachwo žanych polach wo někajkichžkuli holcach wo něčejich zešiwkach 7 z tutymi hólcami z tymile chěžemi z žanymi polemi z někajkimižkuli holcami z něčejemi zešiwkami Njeznaju žanoho hólca, kiž/kotryž njelubuje/nima rady sport. Hladaj před so! Su porno sebi šli. Záporná slovesa se tvoří předponou nje- /viz KURZ 2, 4/. Jen sloveso měć a chcyć tvoří zápor v přítomném čase odlišně (tento způsob tvoření platí v případě slovesa chcyć i pro jednoduché préteritum, jehož paradigma následuje): 1 nochcu / njecham nochcemoj / njechamoj nochcemy / njechamy 2 nochceš / njechaš nochcetaj / njechataj nochceće / njechaće 3 nochce /njecha nochcetaj / njechataj nochcedźa / njechaja 1 nochcych / njechach nochcymoj / njechachmoj nochcychmy / njechachmy 2 nochcyše / njechaše nochcyštaj / njechaštaj nochcyšće / njechašće 3 nochcyše / njechaše nochcyštaj njechaštaj nochcychu / njechachu 1 nimam nimamoj nimamy 2 nimaš nimataj nimaće 3 nima nimataj nimaja 1 njemějach njemějachmoj njemějachmy 2 njeměješe njeměještaj njeměješće 3 njeměješe njeměještaj njemějachu Budoucí čas od slovesa chcyć se tvoří tvary pomocného slovesa być s infinitivem, nebo předponou ze- (zechcu, zechceš); sloveso měć viz KURZ 4. Perfektum se tvoří pravidelně, přičemž záporka je u pomocného slovesa. Imperativ je chcyj, chcyjće a měj, mějće. Tvarů njecham se užívá běžně, nochcu je poněkud knižní. 23
Číslovky jedyn jedna jedne dwaj dwě dwě tři (nonrat.) třo (rat.) štyri štyrjo pjeć pjećo šěsć šesćo sydom sydomjo sodom wosomjo dźewjeć dźewjećo dźesać dźesaćo jědnaće jědnaćo dwanaće dwanaćo třinaće třinaćo štyrnaće štyrnaćo pjatnaće pjatnaćo šěsnaće šěsnaćo sydomnaće wosomnaće dźewjatnaće dwaceći jedynadwaceći dwajadwaceći třiadwaceći třiceći štyrceći pjećdźesać/połsta šěsćdźesać sydomdźesać wosomdźesać dźewjećdźesać sto sto a jedyn sto a pjećdźesać sto a pjećadwaceći dwě sće tři sta pjeć stow tysac dwaj tysac tři tysac pjeć tysac milion prěni prěnja prěnje druhi druha druhe třeći třeća třeće štworty štworta štworte pjaty pjata pjate šesty šesta šeste sydmy wosmy dźewjaty dźesaty jědnaty dwanaty třinaty štyrnaty pjatnaty šesnaty sydomnaty wosomnaty dźewjatnaty dwacety jedynadwacety dwajadwacety třiadwacety třicety štyrcety pjećdźesaty/połsty šěsćdźesaty sydomdźesaty wosomdźesaty dźewjećdźesaty stoty sto a prěni sto a pjećdźesaty sto a pjećadwacety dwustoty třistoty pjećstoty tysacty dwajtysacty třitysacty pjećtysacty milionty Tvarů číslovek základních na -o (třo, štyrjo) se užívá u rationálií, není-li vyjádřen počítaný jedinec. Spojení číslovky s podstatným jménem je obdobné českému: Jedyn hólc a jedna holca staj přišłoj. Dwě holcy so prašeštej. Dwaj psaj stej šćowkałoj. Tři konje ćenjechu wóz. Třiwukrajnicy su knam přijěli. Běchmy třo, pjećo, dwanaćo. Pjeć šulerjow je jedynku rosta. Pjećo su jedynku dóstali. Su přijěli pjećo. Ve spojení číslovky základní s podstatným jménem se kromě 1. p. skloňuje podstatné jméno, nikoliv číslovka: Pjeć přećelow je na wopyt přišło. Sym z pjeć přećelkami rěčał. Powědaše wo šěsć holcach. Číslovky řadové se skloňují jako přídavná jména: Bydlu w prěnim poschodźe. Je z třećeje chěže wušła. Cvičení 29. Přeložte: W Budyšinje bě w lěće dźewjatnaće stow jedynasydomdźesat cyłkownje třiaštyrceći tysac sodom stow a wosomnaće wobydlerjow, z toho dźewjatnaće tysac šěsć stow a pjatnaće muskich a štyriadwaceći tysac dwě sće a tři žónske, dwaj tysac a dźesać hektarow katastroweje płonony, šěsćadwaceći industrijowych zawodow, sydomnaće twarskich zawodow, dźesać wyšich šulow, dwě rozšěrjenej wyšej šuli, jedne dźiwadło, dwaj muzejej a jedyn ansambl. 24
30. Napište číslovku slovy: Prodrustwo je w poslednich 5 lětach 2 nowej hrodźi a nowy chlěw natwariło. W hrodźach je wšo hromadźe 66 kruwow, 18 jałojcow a 33 ćelatow. W chlěwach kormja 97 swini. Nimo toho ma prodrostwo 17 rancow a 76 prosatow w 5 chlěwach. 31. Skloňujte: šěsć wyšich wučerjow, sydom wučerkow 32. Přeložte: Očekával jsem šest hostů, ale přišlo jen pět. Po dvaceti letech jsem se zase setkal s devatenácti spolužáky. 25
KURZ 11 Klíč 29: V Budyšíně bylo roku 1971 celkem 43 818 obyvatel, z toho 19 615 mužů a 24 203 žen, 2 010 hektarů katastrální plochy, 26 průmyslových závodů, 17 stavrbních závodů, 10 středních škol, 2 střední školy s maturitou, 1 divadlo, 2 muzea, 1 ansambl. 30: pjeć lětach, dwě, šěsćašěsćdźesać, wosomnaće, třiatřiceti, sydomadźewjećdźesać, sydomnaće, šěsćasydomdźesać, pjeć 31: šěsć wyšich wučerjow šěsć wyšich wučerjow šěsć wyšim wučerjam šěsć wyšich šulerjow wo šěsć wyšich wučerjach ze šěsć wyšimi wučerjemi sydom wučerkow sydom wučerkow sydom wučerkam sydom wučerkow wo sydom wučerkach ze sydom wučerkami 32: Sym šěsć hosćow wočakował, ale su přišli jenož pjećo. Po dwaceći lětach sym so zaso zetkał z dźewjatneće sobušulerjemi. Rozkazovací způsob je obdobný českému. Tvoří se od 3. os. pl. přítomného času odtržením osobní koncovky: kupu-ja, dźeła-ja, čin-ja, wukn-u. Končí-li takto získaný přítomný kmen 1) na samohlásku, přidáme -j (2.sg.), -jmoj (1.du.), -jtaj / -jtej (2.du.), -jmy (1.pl.), -jće (2.pl.) 2) na souhlásku, pak se tato souhláska často měkčí n>ń, d>dź, t>ć, k>č 3) není-li ve kmeni samohláska, přidává se -i Příklady: kupuj, kupujmoj, kupujtaj, kupujmy, kupujće, dźěłaj, bij, lij, žněj, lětaj, kopaj, stań, zběhń, zmiń so, wjedź, mjeć, pječ, wuwědom sej, skoč, njes, wjez, swěć Nepravidelná slovesa: być-budź, chyć-chcyj, měć-měj, jěsć-jěz/jěs, wědźećwěz/wěs, přińć-přindź/pój Cvičení 33: Tvořte rozkazovací způsob: přihotować, pomhać, rjedźić, hrajkać sej, napisać, přeć, přijěć, wuknyć. Podmiňovací způsob v lužické srbštině je na rozdíl od češtiny jen jeden. Srbský podmiňovací způsob tedy odpovídá jak českému podmiňovacímu způsobu přítomnému (udělal bych), tak i minulému (byl bych udělal). Je složen z příčestí minulého a ze zvláštních tvarů slovesa być (v záporu se záporka nje- připojuje ke slovesu być). 1 (nje)bych so prašał (nje)bychmoj so prašaoj (nje)bychmy so prašeli 2 (nje)by so prašał (nje)byštaj so prašałoj (nje)byšće so prašeli 3 (nje)by so prašał (nje)byštaj so prašałoj (nje)bychu so prašeli Příklady: Hdyž woł by swoje mocy znał, by šwikarja na rohi wzał. (Kdyby vůl znal svou sílu, nabral by popoháněče na rohy.) Ja bych rady serbšćinu nawuknył. (Rád bych se naučil srbštinu.) Běžné spojky jsou hdy by, hdyž by, jeli by, jelizo by (kdyby, jestliže). 26
34. Přeložte: Měl bych radost, kdyby mě Hanka navštívila. Kdybychom měli dost peněz, jeli bychom na dovolenou do Lužice. Rádi bychom jeli v neděli na výlet do Blat, kdyby bylo pěkné počasí. Kdybych to věděl, byl bych nepřišel. Člověk by nevěřil, jak je srbština bohatá na staré mluvnické tvary. Opětovací čas minulý je tvarem totožný s podmiňovacím způsobem, takže jen ze souvislosti poznáme, jde-li o tento čas nebo o podmiňovací způsob. Významem odpovídá českým slovesům opakovacím - chodívat, chodívávat: Wón by so při Sprjewi přechodźował a by husćišo tež po našej hasy šoł. Přeco by mje po hłowje pohładźił, hdyž jeho postrowich. (Procházíval se u Sprévy a častěji chodíval i po naší ulici. Vždycky mě pohladil po hlavě, když jsem ho pozdravil.) 35. Přeložte: Nastajnosći by wón na swojim statoku něšto porjedźał a polěpšował. Naša mać by často prajiła, zo je to hubjenje, hdyž so holca tak pozdźe wječor narodźi. Čas předminulý označuje děj minulý, předcházející jinému ději minulému. Tvoří se z jednoduchého minulého času pomocného slovesa być a příčestí minulého slovesa významového. V češtině jsou tyto tvary zastaralé: Prjedy hač bě so swět prawje domasał, bě Pólska hižo pobita. (Dřív než se svět dovtípil [tj. než se byl dovtípil], bylo už Polsko rozdrceno.) 36. Přeložte: Nimale poł lěta traješe, doniž njeběch so trochu zhrabał. Štwórty dźeń wjace njepřińdźe, bě ćežko schorjeła. Tež nan, na kotrehož běchu pisali, z Michałom ničo njewučini. Hdyž běchu so wšitcy wupłakali, zanjesechu wojacy smjertny kěrluš. Mać dyrbješe wuznać, zo so dotal wo hólcowe wuknjenje starała njebě. Přehled sloves infinitiv 1.,2.sg., 3.pl. ł-forma perfektum příčestí trpné e-třída 1 kupować kupuju kupuje kupuja kupował kupowach kupowany 2 wuknyć wuknu wuknje wuknu wuknył wuknjech/nawuknych wuknjeny 3 njesć bosć pjec brać njesu njese njesu bodu bodźe bodu pjeku pječe pjeku bjeru bjerje bjeru njesł bodł pjekł brał (na)njesech (z)bodźech (na)pječech bjerjech zabrach njeseny bodźeny pječeny wubrany 4 bić leć žnjeć biju bije bija liju lije lija žněju žněješ žněja bił lał žnjał bijach zbich lijach wulach žnějach nažnjach bity laty žnjaty 5 počeć póčnu póčnješ póčnu počał počach počaty 6 pisać pisam pisa pisaja pisał (na)pisach pisany pišu piše pišu a-třída lětać lětam lěta lětaja lětał (z)lětach lětany i-třída warić słyšeć ćerpjeć warju wari warja słyšu słyši słyša ćerpju ćerpi ćerpja warił słyšał ćerpjał warjach zwarich (za)słyšach ćerpjach poćerpjach warjeny słyšany ćerpjeny 27
Některá nepravidelná slovesa infinitiv 1.,3.sg, 1.pl ł-forma preteritum příčestí trpné móc móžu móžeš móžeja móhł móžach zamóh wumóženy dać dam da dadźa dał dach daty směć směm smě smědźa směł smědźach jěsć jěm jě jědźa jědł jědźach zjěch jědźeny wědźeć wěm wě wědźa wědźał wědźach zapowěch wědźeny hić du dźe du šoł, šła dźěch přińdźech nańdźeny jěć jědu jědźe jědu jěł (wot)jědźech wujědźeny 37. Přeložte: Umíš (móc) mluvit srbsky? Naši žáci ještě nedovedou mluvit, ale číst dovedou. Včera jsem nedokázal (zamóc) k tobě přijít, byl jsem dlouho ve škole. Proč jste nesměli jet na výlet? Je pozdě, děti už nesmějí jít ven. Jestliže bude pěkné počasí, můžete (směć) se jít koupat. Výletníci přišli hladoví, snědli všechno, co jsme (byli) připravili. Ráno jíme housky, o dovolené jsme jedli ráno chléb. Zapovězené ovoce nejvíc chutná. Věděl jsem, že nepřijdete. Šli trak dlouho, až přišli do borového lesa. Zítra ke mně přijď. Pojď s námi do lesa na houby. Sestra šla do školy. Jedete také n výlet? Pojedeme zítra. Včera otec odjel na veletrh. Trpný rod se tvoří zvláštním tvarem pomocného slovesa być (viz tabulka níže) a příčestím trpným (viz tabulka výše). Příčestí trpné má jen tvary složené, jmenné zcela vymizely: nesen, nesený x njeseny. 1 buch buchmoj buchmy 2 bu buštaj bušće 3 bu buštaj buchu Spisowaćel bu mytowany. Buchmoj pochwalenaj. (Spisovatel byl vyznamenán. Oba jsme byli pochváleni.) Buch a další tvary se však používají též v platnosti spony: Michał Nawka bu w Radworju z wučerjom. (Michał Nawka se stal v Radworu učitelem.) 38. Přeložte: Po programu jsme byli rozděleni do skupin. Aktivita srbských včelařů byla několikrát oceněna vyznamenáním. Od ministra mu bylo propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Literární vědec byl od nakladatelství získán pro vydání tohoto díla. Konference, která byla vedena místopředsedou, byla úspěšná. Po její smrti byl také její domek zbořen. Wićaz byl jednohlasně zvolen za předsedu. Protože nebyl vyzván odpovědět, mlčel. Serbske nowiny byly na chvíli zakázány. Aspoň učitel byl zván do inspektorova domu. Neděle a svátky byly svědomitě slaveny. Přídavná jména přivlastňovací se tvoří podobně jako v češtině: nan-owy dom, nan-owa chěža, nan-owe polo, nan-owi bratřa, nan-owe pjenjezy, sotř-ina chěža, sotř-ine dźěćo, sotř-ini hólcy, sotř-ine črije. Mají jen tvary složené a skloňují se jako tvrdá přídavná jména: z nanoweho doma, ze sotřineje chěže. Tvary typické pro češtinu jako otcův dům - otcova domu tedy srbština nezná. Jsou však i přídavná jména přivlastňovací nesklonná: susodźic holca, bjez sosodźic holcy, Nowotneho awto, bjez Nowotneho awta. Původem přídavná jména přivlasatňovací jsou i příjmení žen a jména rodinná. Jména vdaných žen od příjmení mužských končících na a, -o, -ki se tvoří příponou ina/-yna, v případě ostatních jmen postupujeme podobně jako v češtině a připojujeme příponu owa. Všechna příjmení skloňujeme jako přídavná jména Fascyna Fascyneje, Nowakowa Nowakoweje. 28
Šołta Bjenada Meltka Nawka Nedo Andricki Faska Nowak Šołćina Bjenadźina Meltcyna Nawcyna Nedźina Andriccyna Fascyna Nowakowa Jména svobodných žen se tvoří příponou ec od mužských příjmení končících na ki, -ko, -ka, -ca nebo souhlásku a dále příponou ic od ostatních jmen na samohlásku a, -o. Tato příjmení se neskloňují. Odpovídají asi českým obecným a nářečním tvarům jako Mařka Novákovic. Tedy Marja Kubašec, Marje Kubašec, Mari Kubašec, Marju Kubašec, wo Mari Kubašec, z Marju Kubašec. Ć Měrćink Měrćinkec Woski Woskec Bartko Bartkec Wjenka Wjenkec Šleca Šlecec Čěsla ěslic Šołta Šołćic Pojmenování rodin se tvoří podobně jako jména svobodných žen, a to příponou ecy/-icy. 39. Utvořte dívčí, ženská a rodinná jména od jmen mužských: Smoler, Muka, Bart, Cyž, Andricki, Bejmak, Brankačk, Bryl, Cuška, Hajna, Haša, Hila, Imiš, Jakubica, Jakula, Kokla, Kochta, Łahoda, Mudra. 40. Utvořte druhý a třetí stupeň následujících přídavných jmen a příslovcí: sylny, sprawny, sławny, pilny, bojazny, tupy, šškódny, ćopły, kruty, lózy, horcy, kmany, swědomity, wysoko, ćežko, chroble, měrnje, krasnje, rjenje, žiwje, luboznje, zrudnje, dźiwnje, snadnje. 41. Přeložte: Najlubšej staršej! Skónčnje sym do Serbow přijěł. Jakub a Jan staj na mnje na dwórnišću w Kamjencu hižo čakałoj. Potom smy hromadźe do Serbskich Pazlic pěši šli. Hdy by rjane wjedro było, rady bychmy wulět do Błotow sčinili. Wutrobnje Waju strowju a wjeselu so na zasowidźenje. Waju Pawoł. 29