Legislativa 2008 Zde jsou uvedeny změny nejdůležitějších zákonů a předpisů s vlivem na mzdovou agendu. Platnost změn je od 1.1.2008 (pokud není uvedeno jinak). V závorkách jsou hodnoty platné do 31.12.2007 (pokud není uvedeno jinak). Zákony a předpisy jsou vždy uvedeny ve znění případných pozdějších předpisů. Změny od 1.1.2008 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 33 a 35 některá upřesnění týkající se vzniku pracovního poměru a zkušební doby 41,odst.4 převedení na jinou práci než byla sjednána po nezbytnou dobu bez souhlasu zaměstnance i v případě živelní události 67,odst.1 právo na odstupné bude mít zaměstnanec, který okamžitě zrušil prac.poměr dle 56 pokud se zaměstnavatel zcela zprostí za škodu ve smyslu ustanovení 367, odst.1, nebude zaměstnanci odstupné náležet 68,odst.1 zaměstnanec nebude mít povinnost vrátit odstupné, pokud u dosavadního zaměstnavatele začne konat práci jen na základě dohody o provedení práce 79 zrušeno omezení délky pracovní doby pro zaměstnance do 18 let (40 (30) hod týdně, 8 (6) hod denně) 82 až 86 rozvržení pracovní doby, konto pracovní doby 88,odst.2 rozdělení přestávky v práci na jídlo a oddech, požadavek trvání nejméně 15 min bude vztažen pouze na jednu z těchto částí 90a a 92 zkrácení nepřetržitého odpočinku mezi dvěmi směnami při sezónních pracech v zemědělství 114,odst.3 u vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveného v 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší 116 za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě 118,odst.1 za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě 139,odst.1 dochází ke změně doplatku do průměrného výdělku při převedení zaměstnance na jinou práci s nižším výdělkem (vybrané důvody převedení na jinou práci) 140 ani ujednáním v kolektivní smlouvě nebude možné určit nižší výši odměny za pracovní pohotovost (10 % z průměrného výdělku zaměstnance 142,odst.5, 187 a 318 v některých ustanoveních budou (zákon o registrovaném partnerství) partneři postaveni na roveň manželům 149,odst.2 pořadí srážek záloh na mzdu nebo plat, které je zaměstnanec povinen vrátit se řídí dnem kdy bylo započato s prováděním srážek 191 odkaz na zákon o nemocenském pojištění (platnost zřejmě od 1.1.2009) 192 změna koeficientu pro úpravu redukčních hranic a redukci průměrného výdělku, ze kterého se bude vypočítávat náhrada mzdy. Za první 3 dny nebude náležet ani náhrada mzdy (odst.1). Dohodnutá nebo vnitřním předpisem stanovená náhrada nesmí překročit průměrný výdělek (odst.3), použije se po platnosti zákona o nemocenském pojištění 215 a 216 dodatková dovolená pro práce zvláště obtížné, pravidlo pro zaokrouhlování na půldny 232,odst.1 zvyšování kvalifikace - volno k přípravě a vykonání státní závěrečné zkoušky, 40 pracovních dnů
241,odst.3 práci přesčas zaměstnankyni (nebo zaměstnanci) pečující o dítě do 1 roku nelze nařídit, ale možno se s ní dohodnout 268,odst.3, 330 odpovědnost zaměstnavatele za škody na věcech zaměstnance, které obvykle do práce nenosí a které nepřevzal do úschovy, stanovení propadné lhůty v délce 15 dnů, ve které musí zaměstnanec škodu ohlásit 313,odst.1d do potvrzení o se uvádí, zda byl pracovněprávní vztah zaměstnavatelem skončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem 354,odst.4 průměrný výdělek během konta pracovní doby obecně, tedy i pro náhrady mzdy 370,odst.1 náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské 378,odst.1 jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši 240 000 Kč, přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil pouze jeden z rodičů 380,odst.1 definice pracovního úrazu, přímá vazba na plnění pracovních úkolů, nebo přímá souvislost s ním 382,odst.1 rozhodným obdobím pro náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání bude předchozí kalendářní rok, bude-li pro zaměstnance výhodnější Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 78,odst.2 výše příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením je odvislá od skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance, je stanovena maximální výše 78,odst.5 nelze pobírat souběžně příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a příspěvek na vytváření pracovních příležitostí pro tyto osoby Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 2,odst.3 m se rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou příjmy ze závislé činnost a funkční požitky (dříve je-li zaměstnanec účasten nemocenského pojištění) 5,odst.a definuje, kdo je považován za zaměstnance a nově vyjmenovává osoby, které se za zaměstnance (ve smyslu zdravotního pojištění) nepovažují 8,odst.2 povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu do (dříve dnem vzniku účasti na nemocenském pojištění). Vyjmenovává, který den se považuje za den nástupu zaměstnance Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 3,odst.1 vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů (upřesnění definice v souvislosti se změnami zákona 48/1997) nová definice zúčtovaného příjmu, odvod pojistného např. i z 1% vstupní ceny automobilu, poskytnutého ke služebním a soukromým účelům, pokud zvyšuje příjem zaměstnance 3,odst.2 do vyměřovacího základu se nezahrnuje odměna při skončení funkčního období dle zvláštních předpisů písm.f - změna okruhu plnění poskytnutých po skončení, která nejsou zahrnuta do vyměřovacího základu 3,odst.15-18 maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy, co se považuje za průměrnou mzdu, jak se postupuje v případě, že úhrn vyměřovacích základů (od jednoho nebo více zaměstnavatelů) v kalendářním roce přesáhne tuto hodnotu. Pro rok 2008 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 034 880,- Kč
3c vyměřovacím základem pro pojistné u osoby, za které je plátcem pojistného i stát je 5 013,- Kč (5 035,- Kč). Změna zásobu stanovení výše tohoto vyměřovacího základu Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců 7 pojištění vzniká též dnem před vstupem do, za který přísluší náhrada mzdy nebo platu, nebo za který se mzda nebo plat nekrátí (dříve skutečným dnem vstupu do ) 15,odst.3, 16 nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény 17,odst.2 výše nemocenského od 1. do 3. kalendářní den je 0% DVZ (25%) 4. do 30. kalendářního dne 60% DVZ (69%) 31. do 60. kalendářního dne 66% DVZ (69%) 61. kalendářního dne 72% DVZ (69%) 18,odst.5 zrušen - změna činnosti zaměstnance u téhož zaměstnavatele se pro stanovení rozhodného období za vstup do nepovažuje 18,odst.7, 40a zvýšení redukčních hranic pro úpravu DVZ je pro rok 2008 pozastaveno a částky jsou stejné jako v roce 2007. DVZ pro výpočet nemocenského a OČR se do první redukční hranice počítá vždy jen ve výši 90% 21 poživateli důchodu (starobního nebo plného invalidního) se nemocenské poskytuje nejdéle po dobu 81 kal.dní (84), nejdéle však do dne, kdy končí 25,odst.5 podpora při OČR činí 60% DVZ za kalendářní den, poživateli důchodu (starobního nebo plného invalidního) se poskytuje nejdéle do dne skončení 42,odst.1 podpora při OČR nenáleží z ochranné lhůty 42,odst.2,3 ochranná lhůta činí 7 dnů od skončení (42 dnů) 47,odst.2 při porušení léčebného režimu lze nemocenské dočasně snížit nebo odejmout i za dobu, za kterou již bylo vyplaceno. Vyplacené nemocenské je přeplatek zaměstnance, který je povinen jej vrátit Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění 8,odst.1 stanovení DVZ pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, na níž vznikne nárok za trvání téhož při opakovaném porodu 10,odst.2 zrušen - osamělým ženám se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje po obecnou podpůrčí dobu 28 (37) týdnů 32 zrušen - peněžitá pomoc v mateřství nenáleží občanům, pokud jsou v evidenci uchazečů o Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 5,odst.1 definice zúčtovaného příjmu pro stanovení vyměřovacího základu (obdobně jako pro stanovení vyměřovacího základu pro pojistné ZP) 5,odst.2 odměna při skončení funkčního období členů zastupitelstev se nezahrnuje do vyměřovacího základu 5,odst.2,f do vyměřovacího základu se nezahrnuje plnění poskytnuté důchodci (starobnímu nebo plnému invalidnímu) po uplynutí jednoho roku od skončení 15a maximálním vyměřovacím základem je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy, co se považuje za průměrnou mzdu, jak se postupuje v případě, že úhrn vyměřovacích základů (od jednoho nebo více zaměstnavatelů) v kalendářním roce přesáhne tuto hodnotu. Pro rok 2008 je maximálním vyměřovacím základem částka 1 034 880,- Kč
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 16,odst.2 úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok je omezen maximálním vyměřovacím základem pro pojistné (v roce 2008 1 034 880,- Kč) Nařízení vlády č. 257/2007 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu a výše přepočítávacího koeficientu pro redukci osobního vyměřovacího základu platí jako první redukční hranice 10 000,- (9 600,-) Kč a jako druhá redukční hranice 24 800,- (23 300,-) Kč v roce 2008 se používá všeobecný vyměřovací základ za rok 2006 ve výši 20 050,- Kč a přepočítací koeficient ve výši 1,0753 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 2 zrušen příspěvek na školní pomůcky (tzv. pastelkovné) 17 přídavek na dítě náleží, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,4násobek životního minima (4násobek) 18 výše přídavku je stanovena v pevných částkách (dříve rozpětí dle příjmu rodiny), děti do 6 let - 500 Kč, 6-15 let - 610 Kč a 15-26 let 700 Kč 20,odst.1 na sociální příspěvek má rodič nezaopatřeného dítěte nárok, pokud je příjem rodiny menší než dvojnásobek životního minima rodiny (2,2x) 30,30a,b, 32 tři výměry rodičovského příspěvku v závislosti na věku dítěte, výši peněžité pomoci v mateřství a volbě rodiče (dříve jednotná výše) 46,odst.1 porodné činí 13 000,- Kč na každé narozené dítě (dříve 17 760,- Kč při narození 1 dítěte, 53 120,- Kč při narození 2 dětí) 47,odst.1 stanovení nároku na pohřebné Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 6,odst.1 příjmy likvidátorů jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti (dříve jako příjmy z podnikatelské činnosti) 6,odst.4 stanovení základu daně pro daň zvláštní sazbou. Pro zaměstnance, který nepodepsal prohlášení se základ daně zvýši o zákonné pojistné hrazené zaměstnavatelem, o pojistné hrazené zaměstnancem se základ daně nesnižuje. Srážková daň činí 15% ze základu daně 6,odst.9a zrušeny z osvobozených příjmů částky vynaložené zaměstnavatelem na zvýšení kvalifikace, zaměstnavatele nemůže tyto částky uplatnit jako daňově uznatelné pokud dochází k dosažení vyššího stupně vzdělání 6,odst.9e zrušeno osvobození od daně z příjmů pojistného hrazeného zaměstnavatelem, o tuto částku se zvyšuje základ daně zaměstnance (superhrubá mzda) 6,odst.9f ruší se daňové zvýhodnění poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu zaměstnanci a rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek 6,odst.9g zrušeno osvobození příjmů členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné výstavbě 6,odst.9i hodnota přechodného ubytování jako nepeněžního plnění je u zaměstnance osvobozena do výše 3 500 Kč měsíčně, u zaměstnavatele je plná daňová uznatelnost nákladů spojených s přechodným ubytováním 6,odst.9p příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění jsou osvobozeny od daně do úhrnné výše 24 000,- Kč ročně. Pro zaměstnavatele jsou plně daňové uznatelné za podmínky jejich ujednání v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní nebo jiné smlouvě 6,odst.9s od daně z příjmů je osvobozena náhrada mzdy nebo platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do minimální výše stanovené zvláštními předpisy ( 192 až 194 ZP), náhrady nad stanovený limit podléhají zdanění (v souvislosti se změnami od 1.1.2009, kdy prvních 14. dnů nemoci bude zaměstnanci poskytována náhrada mzdy nebo platu)
6,odst.13 princip superhrubé mzdy, dílčím základem daně je mzda zvýšená o zákonné pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel. Základ daně nelze snížit o pojistné hrazené zaměstnancem 6,odst.14 stanovení základu daně daňových rezidentů, kteří mají příjmy ze zahraničí 16 stanovena jednotná sazba daně ve výši 15% ze superhrubé mzdy, obdobně i záloha za kalendářní měsíc ( 38h, odst.2) 24,odst.1zn nelze daňově uplatnit nealkoholické nápoje poskytované jako zaměstnanecký benefit, lze poskytnout pouze z FKSP, sociálního fondu nebo daňově neúčinných nákladů 35ba,odst.1 snížení daně, vždy uvedena částka ročně a měsíčně na poplatníka 24 840 (7 200) Kč, 2 070 (600) Kč na vyž. manželku 24 840 (4 200) Kč je-li držitelka ZTP/P zvyšuje se částka na dvojnásobek částečný invalidní důchod 2 520 (1 500) Kč, 210 (125) Kč plný invalidní důchod 5 040 (3 000) Kč, 420 (250) Kč držitel ZTP/P 16 140 (9 600) Kč, 1 345 (800) Kč příprava na povolání 4 020 (2 400) Kč, 335 (200) Kč 35ba,odst.2 zrušen - starobní důchodce může uplatnit snížení na poplatníka bez ohledu na výši starobního důchodu 35c,odst.1 daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 10 680 (6 000) Kč, 890 (500) Kč 38g,odst.2 zrušeno společné zdanění manželů 38g,odst.2 upřesněn způsob vypořádání daňové povinnosti u zaměstnance s doplacenými dlužnými příjmy za uplynulá zdaňovací období, poplatník je povinen podat sám daňové přiznání 38h,odst.1 zvýšení příjmů o částky odpovídající povinnému pojistnému, které je povinen platit zaměstnavatel, příjmy se nesnižují o částky pojistného hrazené zaměstnancem 38h,odst.4 záloha na daň ve výši 15% (dříve nejméně 20%) z příjmů zaměstnanců bez podepsaného prohlášení 38h,odst.12 zrušeno porovnávání výše příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance s měsíčním vyměřovacím základem pro určení daňového osvobození 38j,odst.2 na mzdovém listě se uvádějí též fiktivní částky odpovídající pojistnému, které je povinen platit zaměstnavatel 38l,odst.4 uplatnění daňového zvýhodnění na zletilé studující dítě, pokud dítě studuje v cizině