snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme

Transkript

1 Zaměstnanecké benefity - obecné principy RNDr. Ivan BRYCHTA snahou zaměstnavatele je udržet si schopné zaměstnance motivace mzdou je sice účinná, ale je drahá jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance můžeme zaměstnanci poskytnout něco navíc výhodněji než mzdu? 1

2 Výchozí pozice běžná mzda je z pohledu zaměstnavatele drahá: - odvody zdravotního pojištění 9 % z hrubých mezd, - odvody sociálního pojištění 25 % příp. 26 %, - související pojištění odpovědnosti zaměstnavatele běžná mzda je drahá i pro zaměstnance: - odvod zdravotního 4,5 % z hrubých mezd, - odvody sociálního pojištění 6,5 %, příp. 3,5 % + 5 % při důchodovém spoření ve II. pilíři, - zdanění zaměstnance na principu ze superhrubé mzdy (15 % 20,1 %), příp. zdanění 7% solidární daní 2

3 Strategie při hledání benefitů Strategie zaměstnavatele: - poskytovat benefity, z nichž se nehradí sociální a zdravotní pojištění - poskytovat takové benefity, které budou pro zaměstnavatele představovat daňově účinný náklad Strategie zaměstnance: - využít takové benefity, které budou představovat příjmy od zaměstnavatele, které zaměstnanec nezdaní (tj. nebudou předmětem daně nebo budou od daně osvobozené) - využít takové benefity, které budou představovat příjmy, z nichž se neplatí zdravotní ani sociální pojištění, příp. pojistné na důchodové spoření - nechat si hradit formou benefitu něco, co by jinak musel zaměstnanec hradit ze mzdy po zdanění a po pojistných odvodech 3

4 Příklad Zaměstnanec si spoří na stáří ve III. pilíři, tj. prostřednictvím doplňkového penzijního spoření (příp. penzijního připojištění) Kč měsíčně. Varianta bez benefitu - spoří si sám aneb ani mzda Kč nestačí - odvod zdravotního pojištění za zaměstnance 4,5 % = 45 Kč - odvod sociálního pojištění za zaměstnance 6,5 % = 65 Kč - daň ze superhrubé mzdy (15 % z částky Kč) = 201 Kč - zaměstnanci zbývá (částka nestačí k úhradě spoření) 689 Kč - náklady zaměstnavatele (mzda + odvod pojistného) Kč Varianta s benefitem - pojištění Kč měsíčně hradí zaměstnavatel - odvod zdravotního pojištění z benefitu = neodvádí se - odvod sociálního pojištění z benefitu = neodvádí se - daň z benefitu = osvobozeno - zaměstnancův příjem Kč - náklady zaměstnavatele (jen hrazený benefit) Kč 4

5 Hledání vhodných benefitů Hledání vhodných benefitů z pohledu daňového = hledání příjmů zaměstnance, které nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků osvobozeny hledání příjmů zaměstnance, z nichž se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění (ani pojistné na důchodové spoření) hledání takových příjmů zaměstnance, které by u zaměstnavatele mohly být daňovým nákladem 5

6 Komu lze zaměstnanecké výhody poskytnout? pojem zaměstnanec zahrnuje z pohledu zákona o daních z příjmů (a i pojistných zákonů) větší množinu než zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce 6

7 Vymezení zaměstnance v zákoně o daních z příjmů 6 odst. 1 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) vymezuje zaměstnance jako osoby mající příjmy: - příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru (kdy zaměstnanec je při výkonu práce pro zaměstnavatele povinen dbát jeho příkazů plátce), vč. příjmů žáků a studentů z praktického výcviku, - příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů s.r.o. a komanditistů k.s., a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce a příjmy za práci likvidátorů, - odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, - příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle předchozího nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává, - funkční požitky (poskytované v souvislosti se současným či dřívějším výkonem funkce představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců, v orgánech obcí, územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách ) 7

8 Pohled na benefity z pozice pojistných zákonů vyměřovací základ (základ pojistného) zahrnuje příjmy (peněžní, nepeněžní, dosažené směnou), ze kterých se určuje výše pojistného, a to jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele v případě zaměstnanců zaměstnaných dle tuzemských právních předpisů je uveden: - v 3 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (ZPZP) - v 5 odst. 1 a 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (ZPSP) - základ pojistného pro pojistné na důchodové spoření (II. pilíř důchodové reformy) = všeobecný vyměřovací základ pro sociální pojištění 8

9 Vyměřovací základ (základ pojistného) vyměřovací základ zaměstnance = úhrn příjmů - které jsou (pro SP: nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR), předmětem daně z příjmů FO a nejsou od této daně osvobozeny a - které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním pro SP: které zakládá účast na nemocenském pojištění zúčtovaný příjem = plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance 9

10 Vyměřovací základ - výjimky výjimky - co se do vyměřovacího základu nezahrne jsou pouze tyto: - náhrada škody podle zákoníku práce - odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů - odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů (zákon o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze) - věrnostní přídavek horníků - odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání 10

11 Vyměřovací základ - výjimky - pokračování - jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, - plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo důchodu pro invaliditu 3 stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání - pouze pro SP: pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak - nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, - obdobně v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec 11

12 Vyměřovací základ pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů vyměřovací základ při zaměstnávání pracovníků podle cizích právních předpisů pro zdravotní pojištění - 3 odst. 13 ZPZP vyměřovací základ pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů = úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů FO podle ZDP, s výjimkou: - příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují: - výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem - škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem - jednorázové sociální výpomoci - plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu 12

13 Maximální vyměřovací základ (základ pojistného) z benefitů, ale i běžných mezd a ostatních zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, poskytnutých v jednom kalendářním roce od jednoho zaměstnavatele nad úroveň maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, se neodvádí sociální pojištění ani důchodové spoření způsob určení maximálního vyměřovacího základu: rok maxim. vyměř. základ = tj. Kč výpočet průměrné mzdy dle násobek průměrné mzdy vyhláška č. 324/2012 Sb. průměrná mzda = částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru 13

14 Pohled na benefity zákonem o daních z příjmů Hledáme příjmy, které nejsou předmětem zdanění zaměstnance nebo jsou u zaměstnance od zdanění osvobozeny. Preferujeme výhody, které jsou u zaměstnavatele daňově účinným nákladem. obecné vymezení příjmů v ZDP: příjmem se rozumí příjem peněžní i příjem nepeněžní, a to i příjem dosažený směnou ocenění nepeněžitého příjmu v ZDP: - speciální vymezení při použití automobilu pro služební i soukromé účely ( 6 odst. 6) - cenou obvyklou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (ZOM) v ostatních případech 14

15 Cena obvyklá dle ZOM obvyklá cena podle zákona o oceňování majetku = cena která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění - přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv - avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby mimořádné okolnosti trhu = například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit osobní poměr = zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím zvláštní obliba = zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim 15

16 Speciální vymezení příjmů zaměstnanců v ZDP příjmy zaměstnanců ze závislé činnosti a funkčních požitků ( 6 odst. 2 ZDP) = příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to: - zda je na ně právní nárok či nikoli, - zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo (na dědice po smrti zaměstnance), - zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou poplatníky z příjmů ze závislé činnosti 16

17 Speciální vymezení příjmů zaměstnanců v ZDP příjmem se rozumí rovněž ( 6 odst. 3 ZDP) částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku, nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, a také částka za použití vozidla pro služební a soukromé účely ( 6 odst. 6 ZDP) Příklad - pokyn GFŘ D-6 k 6 odst. 3 ZDP: Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím poskytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou. 17

18 Schématický pohled na benefity 18

19 Příjmy zaměstnance, které nejsou předmětem zdanění ( 6 odst. 7 a 8 ZDP) náhrady cestovních výdajů do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro státní zaměstnance ( 109 odst. 3 zákoníku práce) hodnota bezplatného stravování na pracovních cestách hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ochranných nápojů hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil zaměstnavatel náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce možná je i paušalizace všech těchto plnění 19

20 Příjmy zaměstnance, které jsou předmětem zdanění, ale jsou osvobozeny ( 6 odst. 9 ZDP) vzdělávání (odborný rozvoj, rekvalifikace) za určitých podmínek stravování jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování nealkoholické nápoje ke spotřebě na pracovišti nepeněžní plnění ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce (poskytnutí rekreace včetně zájezdů limitováno Kč za rok) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek nepeněžní dary do úhrnné výše Kč ročně 20

21 Příjmy zaměstnance, které jsou předmětem zdanění, ale jsou osvobozeny ( 6 odst. 9 ZDP) přechodné ubytování maximálně do výše Kč měsíčně poskytování bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, a to v omezené výši na určité tituly částka do výše Kč jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu nejvýše Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění, doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění a další plnění 21

22 a to je vše k výkladu 22