ATMOSFÉRA Plynný obal Země
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne He CH4 H2 N2O O3
VÝZNAM ATMOSFÉRY PRO ŽIVOT NA ZEMI Dýchání a fotosyntéza Je součástí koloběhu vody Ochrana před meteory a meteority Chrání před UV zářením
Zopakuj si ze ZŠ Co je to dýchání? Co je to fotosyntéza? Kdo je schopný fotosyntézy a proč? Dochází k fotosyntéze i v noci? Nejvýznamnější oblasti pro produkci kyslíku jsou tropické deštné pralesy: Plíce světa Amazonský deštný prales Konžský deštný prales Indonéský deštný prales DEFORESTACE odlesňování (les ustupuje orné půdě, zástavbě a v současné době také těžbě ropy
Vrstvy atmosféry
Vrstvy atmosféry V každé vrstvě je jiná teplota Mezi vrstvami se nachází předělové zóny tzv. pauzy Exosféra Termosféra Mezopauza Mezosféra Staratopauza Stratosféra Ozónosféra Největší koncentrace O3 Chrání před UV zářením Tropopauza Troposféra Nejblíže povrchu Každých 100 m se mění teplota o cca 0,65 C
SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ A ATMOSFÉRA Pro veškeré procesy v krajinné sféře je nutný přísun a výměna energií Hlavním zdrojem energie je SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ SZ se projevuje na zemském povrchu jako světlo a teplo (tepelná energie) Množství SZ, které dopadá na zemský povrch se snižuje rovnoměrně od rovníku k pólům = KLIMATICKÉ PÁSY
SVĚTLO 58% pohlcené atmosférou, zemským povrchem a hydrosférou 42% se odráží do meziplanetárního prostoru Barevné spektrum a vlnové délky (viz obr.)
TEPLO Sluneční záření se v atmosféře přemění na tepelnou energii zahřívá zemský povrch Zahřívá vodní plochy
VODNÍ PÁRY V ATMOSFÉŘE Vodní páry: 2,5% Mezi povrchem Země a atmosférou dochází ke koloběhu vody (viz hydrosféra) Výpar z vodních ploch obsahují velké množství skryté tepelné energie Vodní pára stoupá vzhůru předává tepelnou energii atmosféře (vodní pára se ochlazuje) = kondenzace = vznik oblaků atmosférické srážky
ZNEČIŠTĚNÍ ATMOSFÉRY SKLENÍKOVÝ EFEKT Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Tepelné záření odrážené od zemského povrchu nemůže proniknout do kosmického prostoru GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ Rostoucí obsah CO2, CH4 (metanu) a vodních par v atmosféře Zdroje: člověk: emise, početná stáda kopytníků OXID SIŘIČITÝ (SO2) Sopečnou činností
CIRKULACE ATMOSFÉRY Všeobecná (planetární) Místní
VŠEOBECNÁ CIRKULACE ATMOSFÉRY Pohyb vzduchu z oblasti tlakové výše = anticyklóna (relativně chladnější obl.) do oblasti tlakové níže = cyklóna (relativně teplejší obl.) 0 z. š.: nízký tlak vzduchu 30 z. š.: vysoký tlak vzduchu 60 z. š.: nízký tlak vzduchu 90 z. š.: vysoký tlak vzduchu Vlivem Corriolisovy síly cirkuluje atmosféra na S polokouli směrem doprava a na jižní doleva Stálé větry Pasáty okolo rovníku (na S polokouli Severovýchodní pasáty (k JZ), na J polokouli Jihovýchodní pasáty (k SZ)
MÍSTNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY Vítr = vyrovnávání různých tlaků vzduchu Čím je tlakový gradient větší (větší rozdíl mezi tlaky vzduchových hmot) tím je vítr silnější
PRAVIDELNĚ VANOUCÍ VĚTRY
FÉN Alpy až západní úpatí Šumavy Teplý suchý vítr
MISTRÁL Francie údolí řeky Rhôna Studený bouřlivý vítr vanoucí od Atlanitku
BÓRA Pobřeží Jadranského moře Suchý studený vítr vanoucí z hor nad moře
MONZUN Jihovýchodní Asie Přední Indie Zadní Indie Japonsko Čína Letní monzun Přesun vzduchových hmot od oceánu na pevninu TEPLÝ, VLHKÝ Zimní monzun Přesun vzduchových hmot z pevniny nad oceán CHLADNÝ, SUCHÝ
BLIZÁRD Severní Amerika Studený silný vítr se sněhovými srážkami
BRÍZA Kanada Denní vítr Funguje na stejném principu jako Monzun, ale v menším měřítku a směr pohybu vzduchových hmot je ve dne a v noci Denní bríza Noční bríza
NIČIVÉ VĚTRY
TORNÁDO Může být po celém světě Nejčastější výskyt: USA: povodí řeky Mississippi, Skalisté hory, Appalače
HURIKÁN Mexický záliv Východní pobřeží USA Mexiko Karibik Austrálie JV Asie - Tajfun Silný ničivý rotující vítr vanoucí od oceánu na pevninu oko (uvitř bezvětří) Konec jara a léto
EL NIÑO Ne zcela objasněný klimatický jev, který se opakuje za 2 7 let koncem prosince Studený Chillskoperuanský proud vystřídá proud teplý změna stavu atmosféry V Chille srážky V Oceánii a Austrálii sucho Může trvat i 3-4 roky El Niño = španělsky Jezulátko
Co ovlivňuje PODNEBÍ? Vzdálenost od rovníku Nadmořská výška Vzdálenost od moře
Vzdálenost od rovníku = KLIMATICKÉ PÁSY TROPICKÝ SUBTROPICKÝ MÍRNÝ SUBPOLÁRNÍ POLÁRNÍ
TROPICKÝ PÁS Mezi obratníky Vysoké teploty po celý rok Rovníkové obl.: každodenní srážky Směrem k obratníkům: období sucha a dešťů
SUBTROPICKÝ PÁS Od obratníků ke 40 rovnoběžce Horká suchá léta a mírné deštivé zimy
MÍRNÝ PÁS Od 40. rovnoběžky po polární kruhy 4 roční období na S a J polokouli opačně Mírná léta i zimy (na J mírného pásu dešťové srážky, směrem k S sněhové) Nejdeštivější Na S polokouli podzim Na J polokouli jaro
SUBPOLÁRNÍ PÁS Od polárního kruhu po 80. rovnoběžku Pouze na S polokouli Přechod mezi mírným a polárním klimatem Léta se zkracují, zimy prodlužují Teploty klesají Podzim, zima a jaro sněhové srážky
POLÁRNÍ PÁS Od 80. rovnoběžky po pól (90. rovnoběžka) Léta velmi krátká (podobná našemu jaru) Nízké teploty Polární den a noc
Nadmořská výška Kolik stupňů mění teplota vzduchu v troposféře s každými sty výškovými metry? 0,65 C Nížiny vyšší teploty Dešťové srážky Hory vysokohorské klima Nízké teploty Sněhové srážky
Vzdálenost od moře OCEÁNSKÉ KLIMA Pobřeží a přilehlé oblasti Voda v mořích vyrovnává t vzduchu = menší teplotní rozdíly mezi dnem a nocí i mezi létem a zimou Voda v mořích zvyšuje vlhkost vzduchu = více srážek KONTINENTÁLNÍ (vnitrozemské) KLIMA Absence vlivu vody v mořích Velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí i mezi létem a zimou Sucho PŘECHODNÉ KLIMA Přechod mezi oceánským a kontinentálním klimatem Viz. klima ČR
Köppenova klasifikace podnebí