IC Bernadeta Hope Cat z chovu Martiny Mottlové z Prahy 12 Na e KOâKY 3/07
Krásky ze Sibifie Sibiřky Do velké skupiny pfiírodních polodlouhosrst ch plemen koãek patfií vedle mainsk ch m valích, norsk ch lesních, tureck ch angor i pomûrnû mladé plemeno koãky sibifiské. Pro laiky nejsou mezi tûmito plemeny aï tak velké rozdíly. Snad v echna mají del í mramorovanou nebo tygrovanou srst, velké u i a del í nos... Rozdíly tu jsou, a velké. Jinak by svûtové felinologické organizace tato plemena neuznávala a sibifiská koãka by si bûhala dodnes po Sibifii asvût by o ní nevûdûl. Na e KOâKY 3/07 13
covníci plynovodû sibifiské koãky do Berlína a Lipska a tak poloïili základní kámen nûmeckého chovu. B valá NDR hrála v propagaci sibifisk ch koãek velkou úlohu. ProtoÏe dovoz polodlouhosrst ch koãek ze západních zemí byl politicky, organizaãnû i finanãnû témûfi nemoïn, byly sibifiské koãky pro zájemce o chov velmi vhodnou náhraïkou. Prvními registrovan mi chovateli tûchto koãek byli Betti a Hans Schulzovi z Berlína, ktefií zaloïili svûj chov na koãkách z Leningradu. Svaz zahrádkáfiû a chovatelû drobného zvífiectva (VKSK) uznal sibifiskou koãku 1. ledna 1987 za samostatné plemeno a vydal i provizorní standard. První sibifiky dovezla do Spojen ch státû americk ch v roce 1990 Elizabeth Terrellová. Je tû téhoï roku odchovala první koèata na americkém kontinentu. TICA je uznala jako plemeno v roce 1998. Postupnû si sibifiské koãky proráïely cestu do celé západní Evropy. Dodnes se chovají v Nûmecku, Francii, ve panûlsku, pfiedev ím v klubech organizovan ch ve WCF. FIFe je jako samostatné plemeno uznala v roce 1997 a od 1. ledna 1998 mohou tyto sympatické koãky soutûïit ve v ech tfiídách jako ostatní plemena a získávat v echny v stavní i chovné tituly. EC Gréta z Kajetánky Broni Novákové z Prahy K oãky se v Rusku odjakïiva tû ily velké úctû. Pravoslavné náboïenství, které zde pfievaïovalo, nestavûlo koãky na pran fi, nikdy nehofiely hranice s ãarodûjkami v náruãí s ãernou koãkou, nikdy se tyto my ilovky nestávaly obûèmi tmáfiství a povûr. Rusko bylo po staletí ryze agrárním státem. I nevzdûlaní muïici, podobnû jako obyvatelé starého Egypta, chápali v znam koãky jako ochránkynû úrody. Úctu k nim chovali samotní carové, váïnosti se koãky tû ily iupetrohradské ãi moskevské lechty. V dobû SSSR bylo lechtûní koãek pova- Ïováno za burïoazní pfieïitek, za ideologicky pochybnou aktivitu. Teprve po pádu komunistického reïimu svitlo chovatelûm na lep í ãasy. Byly zaloïeny první kluby chovatelû. JiÏ v roce 1987 se konala v Rusku první v stava koãek, zaãaly se vést plemenné knihy. Sibifiská koãka se stala pfiedmûtem cíleného zájmu rusk ch chovatelû. Tím se snad naplàuje jedno staré ruské pfiísloví: Jedinû v tom domû bude tûstí a blahobyt, jehoï práh pfiekroãí koãka. Sibirskaya Koshka jde do svûta Industrializací tajgy v edesát ch létech minulého století se na Sibifi dostávali inïen fii, technici a specialisté rûzn ch oborû. Nejen z celého Sovûtského svazu, ale i z b valé NDR a âeskoslovenska. Údajnû v roce 1984 pfiivezli nûmeãtí pra- âe i napomohli uznání Do âeské republiky bylo v letech 1988 a 1989 importováno nûkolik zvífiat. Velkou zásluhu na tom mûla paní BoÏena Reslová z Prahy, b valá dlouholetá prezidentka Bohemia Cat Clubu (ãlen WCF). Její kocoufii Agosia Alexandrov iz Moskva a Fjodor a koãky Raisa Maximilewna a Myrashka daly první papírová koèata u nás. Nejprve v chovatelské stanici OK Sibiria (registrace ve FIFe), pozdûji Corason (WCF). Následovaly dal í importy organizované paní Markovou, kocour Zerar (1991), Tata Natusja (1992), Kroshka (1993), Over Gold Agrafena, Over Gold Alexandr (1994)... Nikolaj OK Sibiria a Olga z Kajetánky (první stfiíbfiitá sibifika registrovaná u nás) se stali chovn m párem chovatelské stanice Z Kajetánky paní Kofiínkové. Obliba sibifisk ch koãek u nás pomalu rostla. ProtoÏe se v pûvodní vlasti sibifisk ch koãek dlouho neprojevovala snaha toto plemeno pfiipravit a dovést k jeho uznání u FIFe, chopily se iniciativy ãeské chovatelky. Special feline club Prague v ãele s paní Markovou zorganizoval v ãervnu 1996 na národní v stavû na Kladnû první bonitaci sibifisk ch koãek. Byla to nejen snaha o sjednocení náhledu na toto plemeno mezi ãesk mi chovateli a posuzovateli, ale i pomoc rusk m kolegûm v tvorbû oficiálního standardu. Svodu se Foto Minerva 14 Na e KOâKY 3/07
zúãastnilo 22 koãek. Byly to vût inou odchovy chovatelské stanice Z Kajetánky (Kofiínková) a OK Sibiria (Reslová). Figurovala zde i dal í jména âepeláková, Holíková, kaloudová, Makl, Papíková, Mare ová, PrÛ ová, Baxa... Ani u nás nebyl v té dobû na toto plemeno jednotn názor. Vût inu chovatelské vefiejnosti tyto snahy ani nezajímaly. Stfiedem zájmu byly tehdy pouze koãky perské. Po uznání plemene mezinárodní organizací FIFe na generálním zasedání ve finském Tampere v kvûtnu 1997 probûhla jiï v fiíjnu téhoï roku v Praze revize sibifiek v âechách. Mezinárodní posuzovatelka pro v echna plemena koãek MUDr. Marie íhová posoudila na dal ím svodu celkem ãtyfiicet ãtyfii jedincû, provedla nové zafiazení do barev podle EMS systému, zkontrolovala rodokmeny a zkonstatovala, Ïe vût ina zvífiat odpovídá standardu. Vût ina odchovû byla ze stanic Z Kajetánky (Kofiínková), Sibifisk expres, OK Sibiria (Reslová), âeská Sibifi ( kaloudová), Sibri-rou (Rousková), Z Nemilské cesty. Z tehdej ích edesáti registrovan ch sibifisk ch koãek jich svodem pro lo více neï dvû tfietiny. Sibifikám se v âechách dafií I na této dûleïité akci nebyla k pfiehlédnutí paní Tomková. Byla vidût i sly et. Od té doby je známou personou nejen mezi chovateli sibifisk ch koãek. MoÏná díky jí a pfiedev ím jejímu ruskému importu Zinaidû chovatelská Evropa poznala, jak mají sibifiky vypadat. Uãinila jsem tehdy správné rozhodnutí. Vystoupila jsem z WCF, kde jsem byla od sv ch chovatelsk ch zaãátkû registrována, a zaãala propagovat chov sibifisk ch koãek na v stavách FIFe. Zinaida doslova pro lapávala cestiãku ostatním sibifikám. V poãátcích po uznání plemene jsem v zahraniãí b vala jediná vystavovatelka sibifiákû. A nastávaly kuriózní situace, kdy posuzovatelé nejprve studovali standard plemene a pak teprve porovnávali psan text se Zinou. Posudky v ak byly vïdy krásné. Není se co divit. Je to dodnes koãiãí dáma, která ruch v stav miluje a ráda se pfiedvádí. PosuzovatelÛm i náv tûvníkûm. âím více je kolem ní lidí, ktefií ji obdivují, tím je spokojenûj í. Je to opravdu v jimeãná koãiãí osobnost, s hrdostí v hlase vzpomíná paní Tomková. Její zásluhy o chov a propagaci tohoto plemene se nedají pfiehlédnout. V roce 1998 z Ruska pfiivezla kocoura Oriona z chovatelské stanice Valenvic. Podafiilo se jí získat kontakty na opravdu seriózní a zku ené chovatele z Moskvy a jejich prostfiednictvím dojednala dal í dovozy sibifiek pro jiné ãeské chovatele. V echny mûly v stavní úspûchy a pfiinesly do chovu tak potfiebnou novou krev. Erinka âeská Sibifi z chovu Lady kaloudové zprahy Madlenka, Matûj, Matou a Merlin z Tichého údolí manïelû Kanûrov ch z Roztok u Prahy Na e KOâKY 3/07 15
Amálka z Tichého údolí manïelû Kanûrov ch z Roztok u Prahy 16 Na e KOâKY 3/07
Kotû z chovatelské stanice Siberian Star NadûÏdy Tomkové z Prahy Obliba sibifisk ch koãek v âeské republice neklesá. Plemenná kniha koãek âsch registrovala v posledních letech mnoho koèat i dovozû: v roce 1998 85 koèat, v roce 2001 95 a minul rok dokonce témûfi 150. O kvalitû dovezen ch zvífiat i na ich odchovû vypovídají v stavní úspûchy. Je jich celá fiada a nelze vyjmenovat v echny. Joki Koki Hairy Hudle z chovu paní Mare ové vybojovala nûkolikrát absolutní vítûzství, importy Zinaida a Orion Valenvic získali jako první nejvy í v stavní titul FIFe Evropsk ampion, chovn m pfiínosem byl finsk dovoz Amante s Allegria (Tomková), chovné i v stavní nadûje splnili Maxim Valenvic (Rückerová), Atos Knyaz Gvidon ( kaloudová), Nikita Dauria (Kanûrovi). Nadûjné jsou souãasné importy Gedemina Agmen (BY), Everest Valenvic (RUS), Knjaze Esmiralda (S). Do absolutní piãky patfií EC Cyril Siberian Star (Suldovská), EC Honzíãek de-sedlak (Sedláková), GIC Evelinka a Jarmila ztichého údolí (Kanûrovi). I dal í chovatelské stanice Country Cat (Nováková), âeská Sibifi ( kaloudová), Hope Cat (Mottlová), Bella Bohemia (Iltisová) a jiné se snaïí o kvalitu. Sibifiské koãky z ãesk ch odchovû patfií k nejlep ím v Evropû. Neva Masquerade dob vá svût Co se pod tímto tajemn m názvem skr vá? Nûvskaja ma karadnaja je sibifiská koãka ve zbarvení colour point. Nûvská ma karáda je skoro bílá sibifika s odznaky (akromelanick m zbarvením) a modr ma oãima. Tato barevná varieta se zrodila náhodnû. V 60. letech byly do SSSR pfiivezeny první siamské koãky starého typu. Ty se pak v mnoha moskevsk ch a leningradsk ch rodinách zaãaly kfiíïit s domorodci sibifisk mi kocoury. V dal ích generacích se zaãala objevovat polodlouhosrstá a robustní koèata se siamsk mi odznaky. Ctitelé tûchto zajímav ch kfií- ÏencÛ pojali plán vy lechtit standardní sibifiky s odznaky. WCF i americká TICA tyto barevné kombinace uznávají jako samostatné plemeno a na v stavách sklízejí nûktefií jedinci zaslouïené úspûchy. I v chovatelsk ch stanicích sibifisk ch koãek, které jsou registrovány u FIFe, se ãas od ãasu narodí koèata nestandardních barev. Je asi koda, Ïe nemohou soutûïit s ostatními o tituly nejvy í. MoÏná by ãe tí chovatelé a milovníci sibifisk ch koãek s odznaky mohli apelovat na ponûkud konzervativní FIFe a zorganizovat mezinárodní pfiehlídku tûchto zajímav ch barevn ch variet a pomoci nûvské ma karádû k jejímu uznání. Standard FIFe Sibifiská koãka je stfiednû velká aï velká koãka s dobfie vyjádfien m pohlavním dimorfismem. Její hlava je o nûco del í neï ir í, mírnû zakulacená, masivní, s dobfie vyvinut mi a vysoko nasazen mi lícními kostmi, s irok m a jen mírnû klenut m ãelem. Nos je stfiednû dlouh, irok, pfii pohledu z profilu s lehk m prohnutím (bez stopu), brada lehce ustupující, s horní linií nosu vytváfií zakulacen dojem. U i jsou stfiednû velké se zakulacen mi piãkami, iroce od sebe nasazené a lehce naklonûné dopfiedu, na bázi dobfie otevfiené, se silnû vyvinut mi vnitfiními chomáãky chlupû. Velké a mírnû oválné oãi jsou ponûkud ikmûji posazené a iroce od sebe umístûné. Jejich barva je jednotná, jsou dovoleny v echny bûïné barvy, zelené se dává pfiednost. Tûlo má mít pravoúhl vzhled s dobrou stavbou kostí a svalû se silnou íjí a irokou hrudí. Stfiednû dlouhé a silné konãetiny jsou zakonãené velk mi a kulat mi tlapkami, mezi prsty jsou dobfie osrstûné. Ocas je dlouh, siln, se zakulacenou piãkou, ze v ech stran hustû osrstûn, ale ne spl vav. Srst s nepfiiléhající podsadou je polodlouhá, dobfie vyvinutá a velmi hustá, chlupy odpuzující vodu jsou ponûkud tvrd í na pohmat. Letní srst je zfietelnû krat í neï zimní. Zimní srst ve vrcholové kondici má dobfie vyvinutou náprsenku, límec i kalhotky na zadních konãetinách. Jsou povoleny témûfi v echny barvy vãetnû kombinace s bílou s v jimkou zbarvení s akromelanick mi odznaky, ãokoládové, lila, cinnamon a fawn. Tfiída novicû je povolena jen pro koãky narozené v Rusku. V echna kfiíïení s jin mi plemeny jsou zakázána, zvlá tû pak s norsk mi lesními, mainsk mi m valími a persk mi koãkami. Text a foto Go Sibiřská kočka Je milá, pfiátelská, temperamentní, ne v ak divoká. Ráda hovofií se sv m ãlovûkem, aktivnû vyhledává jeho pfiítomnost a doïaduje se jeho pozornosti. Velmi ráda si hraje. Sná í se dobfie s ostatními koãkami, je to dobrá spoleãnice i pro psy. Na v stavû se ráda pfiedvádí, posuzování sná í s filozofick m klidem, není agresivní. Jako pfiírodní plemeno nevyïaduje tolik péãe o srst. Nemá se koupat, její srst má charakteristickou drsnûj í texturu. Kartáãovat staãí jednou t dnû. Její strava vzhledem k velikosti plemene (kocour 6 aï 10 kg, koãka 3,5 aï 5 kg) musí b t kvalitní a vyváïená. Je vhodné pfiidávat vitaminy, mofiské fiasy, ve v stavní sezonû i biotin. Je ji moïné chovat i v panelovém domû. Samozfiejmou prevencí jsou sítû v oknech. Ideální pro kvalitní zimní srst je umoïnûní volného pfiístupu do voliéry ãi na balkon. Má ráda v ky, je dobr m plhavcem. Ráda si hraje s vodou, které se nebojí. Kocour plnû dospívá ve tfiech letech, koãky se rozvinou po prvním nebo aï po druhém vrhu. První krytí se doporuãuje ve vûku 14 aï 18 mûsícû. Ráda komunikuje s lidmi, zachovává si v ak svoji koãiãí nezávislost. Je to zdravé a uãenlivé plemeno s dobrou povahou. Ru tí chovatelé tvrdí, Ïe dokáïou odebírat od ãlovûka negativní energii a léãit jeho neduhy. Byla uznávána svûtov mi organizacemi postupnû. První byla WCF (1992), pozdûji americká TICA (1996), nejdéle to trvalo FIFe (1997) a CFA (2000). Na e KOâKY 3/07 17