Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 8 ROâNÍK 18 Vzhledem k tomu, Ïe máme uzavfieny celkové v sledky za první pololetí leto ního roku a víme, co nás je tû letos ãeká, lze se k v sledkûm hospodafiení svazu vyjádfiit uï v této dobû. Vláda jiï pfiipravuje rozpoãet na pfií tí rok a z její snahy sní- Ïit deficit a pfiipravit v budoucnu vyrovnan rozpoãet jsou jen krásné plány. Odborov svaz v ak nemûïe sám od sebe zv it ãlenské pfiíspûvky nebo zru it nûjaké v hody ãlenûm, a tak tvofií vyrovnan rozpoãet na úkor provozních v dajû svazu. Pro rok 2007 byl postaven rozpoãet na 22 milionech korun ve v nosech a na stejné poloïce rozpoãtov ch v dajû. Z tûchto finanãních prostfiedkû je jen slabá tfietina tûch, co pfiijdou na ãlensk ch pfiíspûvcích od základních ãi místních organizací. Bûhem prvního pololetí byl pfiíjem z ãlensk ch pfiíspûvkû 3,4 miliony korun. Zpût ke ãlenûm a funkcionáfiûm základních ãi místních Poslední záfiijov t den se do Vídnû sjelo 1500 delegátû a hostû z celého svûta, aby se zde zúãastnili v roãního, 28. sjezdu PSI. Hlavní motto sjezdu bylo Kvalitní vefiejné sluïby pro v echny. PSI je svûtová federace odborov ch svazû vefiejn ch sluïeb. SdruÏuje 651 odborov ch svazû ze 154 zemí. Odborové svazy sdruïují celkem pfies 20 milionû ãlenû. PSI a její ãlenské svazy se snaïí vybudovat kvalitní vefiejné sluïby, které budou pfiínosem jak pro zamûstnance, tak i pro vefiejnost, která je vyuïívá. Mezi priority práce patfií hlavnû mezinárodní kampanû o vodû, energii a zdravotnick ch sluïbách. V srpnu 1907 probûhla první mezinárodní konference ve Stuttgartu za úãasti zástupcû odborov ch svazû z nûkolika sousedních zemí Nûmecka. Bûhem této konference byla podepsána smlouva o spolupráci, která se stala základem vzniku PSI. Leto ní sjezd tak byl zároveà oslavou 100 let trvání PSI. Sjezdu se úãastnili delegáti V â Í S L E : Dílãí zmûna stanov odborového svazu (str. 2) Podnikové kolektivní smlouvy v roce 2007 (str. 3) Vzory usnesení odborové organizace v pracovnûprávních vztazích (pfiíloha) 22. ÍJNA 2007 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Hospodafiení svazu v leto ním roce organizací se vrací pfiíspûvky v nûkolika formách. Na sociálních v dajích vyplácen ch svazem jednotliv m ãlenûm dle schválen ch zásad se vyplatilo pfies 300 tisíc korun, svazové sportovní hry pfii ly na necel ch 200 tisíc korun, vzdûlávání funkcionáfiû stálo 150 tisíc korun, vydávání ãasopisu také 150 tisíc korun, zasedání poradních orgánû 150 tisíc korun, zasedání fiídících orgánû svazu pfies 300 tisíc korun a ãinnost svazové inspekce BOZP pfii- la na více neï jeden milion korun. Ostatní pfiíjmy z hospodáfiské ãinnosti svazu ãinily pût milionû korun a v daje na správu majetku a provoz svazu skoro osm milionû korun. Z tûchto nûkolika ãísel vypl vá, Ïe první pololetí leto ního roku nebylo hospodáfisky zcela úspû né. Dle rozpoãtu se schodek ve v i 1,5 milionu korun neobjevuje na stranû v dajû, ale na pfiíjmové stranû. Máme propad jak ve v bûru ãlensk ch pfiíspûvkû, tak v trïbách z nájemného ve svazov ch nemovitostech, ale chybí i pfiíspûvek státu na oblast BOZP. Dle zku enosti z minul ch let lze pfiedpokládat obrácen stav pfiíjmû a v dajû v druhém pololetí, ale i tak bude leto ní rok asi posledním, kdy pûjde úsporou provozních V roãní sjezd PSI ze v ech ãlensk ch svazû z celého svûta. Na programu bylo pfiijetí strategick ch dokumentû, usnesení, prohlá ení a akãního plánu, kter je základem práce PSI na pfií - tích pût let. Bûhem sjezdu navíc probûhlo nûkolik voleb - volby prezidenta PSI, generálního tajemníka a v konného v boru, ve kterém jsou zastoupeny ãtyfii geografické regiony - Afrika, Asie a Pacifik, Evropa a Amerika. Dosavadní generální tajemník PSI Hans Engelberts, kter byl ve funkci cel ch 25 let, oznámil, Ïe dále jiï kandidovat nebude a odejde do dûchodu. Na jeho funkci byli dva kandidáti: Keith Sonnet z Velké Británie a Peter Waldorff z Dánska. Mnoho mûsícû pfied samotn m sjezdem probíhala velmi intenzivní kampaà na podporu jednoho nebo druhého kandidáta. Volby probíhaly tajnû a kaïd delegát mûl tolik hlasû, kolik mûl jeho svaz ãlenû. Celkem bylo odevzdáno hlasû, z toho pro Keitha Sonneta a hlasû pro Petera Waldorffa, 3518 hlasû bylo neplatn ch. Nov m generálním tajemníkem pro pfií tích pût v dajû v posledním ãtvrtletí dosáhnout vyrovnaného nebo trochu pfiebytkového rozpoãtu. Nastává doba, kdy budeme zvaïovat, zda za nûkteré akce je nutné vydávat peníze a zda nebude úãelnûj í v nûkter ch oblastech zmûnit pfiístup. Mezi ãinnosti, kde postrádáme vût í odezvu ãlenû svazu, patfií v posledním období centrální vzdûlávání, zasedání nûkter ch poradních orgánû, vydávání svazového ãasopisu, organizování dûtského tábora ãi svazové rekreace vûbec. Je tfieba se zamyslet nad tím, zda provést úsporná opatfiení napfiíã v emi ãinnostmi, tak jak to dûlá vût ina zamûstnavatelû pfii sniïování poãtu zamûstnancû, nebo ty, které si ãlenové cení, zanechat bez omezení a ty, o které není tak velk zájem, omezit ãi úplnû zru it. Na druhé stranû, co se t ká pfiepoãtu majetku svazu na jednoho ãlena, je stav více neï dobr. V roce 2004 dle materiálû pro sjezd byla úãetní hodnota majetku na ãlena svazu 9,9 tisíce Kã, trïní hodnota vzhledem k cenám nemovitostí o nûco vût í. V leto ním roce k byla úãetní hodnota majetku na ãlena 12 tisíc Kã a cena trïní se opût zv ila úmûrnû k investicím do nemovitostí a k rûstu cen pozemkû. Petr Pech Nov generální tajemník Peter Waldorff (vlevo) a odstupující generální tajemník Hans Engelberts. let se tedy stal Peter Waldorff. Po volbû prohlásil, Ïe bude usilovat o to, abychom nebyli obûèmi vãerej ího programu, ale abychom vytváfieli program zítfiej í, a zároveà slíbil, Ïe bude ve své nové funkci stejnû energick jako ve volební kampani. JelikoÏ na ostatní funkce jiï nebyl poãet kandidátû vy í, neï byl poãet míst, probûhly ostatní volby aklamací. Prezidentkou byla opût zvolena dosavadní prezidentka PSI Ylva Thörn. Michal Votava

2 Zamûstnavatelé tentokrát pfiedloïili návrh první âeská plynárenská unie zamûstnavatelsk svaz pfiedloïila koncem záfií svûj návrh kolektivní smlouvy na rok 2008 aï Vzhledem k vstupu firmy E.ON Energie do svazu zamûstnavatelû, a tím i roz ífiení pûsobnosti na Odborov svaz ECHO (energetika a chemie), budou na stranû zástupcû zamûstnancû tfii odborové svazy. První návrh pfiedloïen zamûstnavateli je skoro totoïn s leto ní vy í kolektivní smlouvou, av ak chybí zde nûkterá placená volna, jeï nemají zamûstnanci E.ON Energie ani ve své podnikové smlouvû, nárûst tarifû je navrïen na 2,5 procenta. Plynárenská sekce OS UNIOS projednala návrh na svém zasedání a stanovila termín uzávûrky pfiipomínek a návrhû do 8. fiíjna, poté probûhne jednání s OS TRANS- GAS a koncem mûsíce by mûlo b t zahájeno kolektivní vyjednávání. Zatím dle stavu k zaãátku fiíjna se tato smlouva bude t kat pouze PraÏské plynárenské, PraÏské plynárenské Distribuce, JâP Distribuce, E.ON Energie, RWE Transgas, RWE Transgas Net, ZâP Net, STP Net, SâP Net, VâP Net, SMP Net, JMP Net a zbytkov ch akciov ch spoleãností skupiny RWE. ( ) Minimální mzda v roce 2008 Dle ministra práce a sociálních vûcí Petra Neãase vláda nehodlá v pfií tím roce zvy ovat nominální v i minimální mzdy. Minimální mzda, kterou pobírají zhruba 2,5 procenta v ech zamûstnancû, tak zûstane stejná jako letos, tedy 8000 Kã. Podle ministra ale dojde od ledna ke zv ení ãisté minimální mzdy zmûnou odpoãitateln ch poloïek a bonusû za dûti. Díky daàov m úpravám to znamená zv ení odpoãitateln ch poloïek a roz ífiení bonusu za dûti, ve skuteãnosti ãistá minimální mzda skrytû vzroste. Samostatnû Ïijící lidé, ktefií pobírají minimální mzdu, tak dostanou o 240 korun ãistého více neï letos. Matce samoïivitelce se tfiemi dûtmi, pracující za minimum, se ãistá mzda v pfií tím roce zv í o 1700 korun. âistá minimální mzda vzroste bez toho, aniï stoupnou náklady zamûstnavatelûm, doplnil Petr Neãas. Minimální mzda se tedy po více neï deseti letech, kdy se zvy ovala kaïdoroãnû (v nûkter ch letech i dvakrát roãnû), zvy ovat nebude. ( ) Vláda schválila zmûny ve financování kol Vláda schválila vedle zmûn v rozpoãtovém urãení daní obcí i zmûny v rozpoãtovém urãení krajû. Sdûlila to odstupující ministrynû kolství Dana Kuchtová (SZ). Cílem novely pfiedlo- Ïené ministerstvem financí je pfiesunout prostfiedky pro krajské kolství, které dosud ministerstvo kolství poskytovalo regionûm, do rozpoãtû krajû. Kuchtová s tím nesouhlasí a fiekla, Ïe bude dûlat v e pro to, aby ve snûmovnû návrh nebyl pfiijat. Zmûna má b t provedena nejen novelou zákona o rozpoãtovém urãení, ale i novelou kolského zákona. Pfienesení odpovûdnosti za financování kolství ze státu na kraje kritizují také kolské odbory. Podle nich se tak bude moci kaïd kraj ubírat svou cestou bez zastfie ujícího zámûru. Kraje by podle návrhu mûly získat po zohlednûní valorizace 29,5 miliardy korun. Procento na sdílen ch daních by se jim tak zv ilo podle ministerstva financí ze stávajících 8,92 procenta na 14,13 procenta. âástka je urãena na úhradu mezd a odvodû pro pedagogické i nepedagogické pracovníky a ostatní neinvestiãní v daje kraji zfiizovan ch kol. (3. 10.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Zasedání sekce bytov ch druïstev pod Bezdûzem 11. a 12. záfií t. r. se za pfiítomnosti zástupcû profesní sekce teplárenství a vefiejnû prospû - n ch sluïeb (zástupkynû sekce plynárenství se omluvila) se la ve Star ch Splavech u Máchova jezera sekce Bytov ch druïstev. DÛvodem této schûzky byla v mûna zku eností s vedením sekcí, pfii roz ifiování ãlenské základny, s kolektivním vyjednáváním atd. Pfii diskusi padly dal í dotazy t kající se mzdov ch, sociálních a pracovních podmínek, na které odpovídala JUDr. Jitka Kocianová a Ing. Anna Kodlová. Velkou událostí v druïstevnictví byl 3. konvent DruÏstev Evropa, kter probûhl v Praze ve dnech ãervna za finanãní podpory Evropské komise. Za odborov svaz UNIOS se konventu zúãastnila pfiedsedkynû sekce bytov ch druïstev Miroslava Folková. V konn v bor zvolil v bfieznu t. r. na svém 11. zasedání nového ãlena sekce bytov ch druïstev, Josefa Ocetka z SBD umperk, kter nahradí Katefiinu Jezberovou ze SBD Hradec Králové. K projednání VV v fiíjnu bude pfiedloïena dal í rezignace ãlenky sekce, a to Zdeny Tom íãkové z SBD Rozvoj Sokolov. 7., 8. a 9. listopadu probûhne setkání zástupcû sekcí, komisí a regionálních pracovníkû na Slovensku v Pie Èanech. Za sekci potvrdila úãast M. Folková, R. Voralová a J. Kozel. Z plánu na pfií tí rok upozoràujeme na zasedání roz ífiené sekce, které se plánuje do druhé poloviny kvûtna Místo a datum vãas upfiesníme. Jana S korová Dílãí zmûna stanov odborového svazu V konn v bor na eho odborového svazu na svém 12. zasedání projednal a schválil návrh na zmûnu ãlánku 47 a 48 Stanov odborového svazu UNIOS s úãinností ode dne 10. fiíjna t. r. Zmûna stanov se t ká ãlánkû 47 a 48, které upravují institut sdruïení ZO/MO jakoïto samostatn ch organizaãních jednotek odborového svazu s právním postavením samostatné právnické osoby. Úprava ãlánku 47 spoãívá v tom, Ïe z textu vûty první se bez náhrady vypou tí text ve znûní... pûsobící u téhoï zamûstnavatele.... DÛvodem této úpravy je skuteãnost, Ïe platné Stanovy Odborového svazu UNIOS upravují v tomto ãlánku moïnost základních a místních organizací vytváfiet sdruïení ZO/MO pouze za podmínky, Ïe tyto organizace pûsobí u téhoï zamûstnavatele. Vzhledem k mûnícím se organizaãním strukturám zamûstnavatelsk ch subjektû, kdy jsou utváfieny organizace napfiíklad holdingového typu s fiadou tzv. dcefiin ch spoleãností, které jsou samostatn mi právnick mi osobami, je v souãasné dobû potfiebné na tyto zmûny reagovat i strukturou na ich odborov ch organizací. Navíc nov zákoník práce umoïnil v rámci kolektivního vyjednávání, aby byla uzavírána i jedna kolektivní smlouva s více zamûstnavateli ( 23 zákoníku práce). Jednou z moïností reagování na novou situaci v pracovnûprávní vztazích ze strany základních a místních organizací je vyu- Ïití institutu sdruïení ZO/MO. To v ak bylo za dosavadní úpravy ve stanovách nemoïné, neboè se takto mohly sdruïovat pouze organizace pûsobící u téhoï zamûstnavatele. Úprava ãlánku 48 spoãívá v tom, Ïe text v odst. 2 vûtû druhé... vûãi zamûstnavateli... se nahrazuje textem... vûãi zamûstnavatelûm.... V této zmûnû jde pouze o jazykovou reakci na zmûnu ãlánku 47 stanov. JUDr. Karel Horn Zasedání v konného v boru âlenové v konného v boru na eho svazu (VV) se se li podruhé v tomto roce, a to nejen aby zhodnotili uplynulé pololetí, ale pfiedev ím schválili rozpoãet na rok pfií tí. Vyslechli zprávu o práci pfiedsednictva a revizní komise svazu, zru ili ãlenství zlikvidovan m základním organizacím a vyzvali, jako pokaïdé v tomto období, neplatiãe, aby vyrovnali dluh. V konn v bor projednal hospodafiení svazu a stav ãlenské základny. V souvislosti s blíïícím se sjezdem byla ustanovena komise pro zmûny stanov, proto v konn v bor vyz vá ãleny ZO/MO, aby zasílali své pfiípadné návrhy na zmûny stanov. Ing. Anna Kodlová podala souhrnnou informaci o uzavfien ch PKS a ãlenové VV i s ohledem na politickou situaci schválili cíle kolektivního vyjednávání pro rok pfií tí. Na doplnûní stavu ãlenû pfiedsednictva se konala volba, ve které byl zvolen Rudolf Pru ák, uvolnûn pfiedseda ZO Fezko Strakonice, kter ve funkci nahradil rezignujícího Ing. J. Kotsche. Vzhledem k mûnícím se organizaãním strukturám zamûstnavatelsk ch subjektû, kdy jsou utváfieny organizace napfiíklad holdingového typu s fiadou tzv. dcefiin ch spoleãností, v konn v bor zareagoval a zmûnil stávající úpravu v ãláncích 47 a 48 Stanov OS UNIOS tak, aby základní a místní organizace mohly vytváfiet sdruïení ZO/MO bez podmínky svého pûsobení u téhoï zamûstnavatele. Nedílnou souãástí programu dvoudenního jednání bylo i seznámení s vybran mi právními pfiedpisy a informacemi ze Ïivota svazu a odborû. Závûrem, na základû schváleného rozpoãtu, ãlenové zru ili své prosincové zasedání a odhlasovali, Ïe jarního zasedání se zúãastní pouze ãlenové v konného v boru svazu. Jitka Zettelová

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Podnikové kolektivní smlouvy v roce 2007 Jako kaïdoroãnû bylo i v leto ním roce provedeno na úrovni odborového svazu vyhodnocení uzavfien ch podnikov ch kolektivních smluv (dále jen PKS). Kolektivní smlouvy uzavírá vût ina odborov ch organizací a pro vyhodnocení nám odborové organizace poskytly 149 smluv (o 19 ménû neï v roce minulém). Z uvedeného poãtu bylo 130 smluv podnikatelsk ch subjektû. Zamûfiili jsme se pfiedev ím na vyhodnocení tûchto cílû stanoven ch OS UNIOS pro kolektivní vyjednávání na rok 2007: 1. úprava dovolené pro v echny zamûstnance v délce nejménû pûti t dnû ProdlouÏení dovolené v leto ním roce obsahovalo 122 PKS, tj. 93,8 %. Z uvedeného poãtu byla ve dvou pfiípadech sjednána dovolená v délce dvou t dnû a v dal ích dvou prodlouïení dovolené o dal í dny. Nejãastûj í chybou, která se v kolektivních smlouvách vyskytuje, je nesprávnû dojednaná dovolená nad zákonn rámec. V kolektivní smlouvû lze dohodnout urãitou dobu dovolené, ustanovení by mûlo znít: Dovolená ãiní pût t dnû, nebo est t dnû, nebo ãtyfii t dny a tfii dny apod. 2. zkrácení 40hodinové pracovní doby bez sníïení mzdy na 37,5 hodiny t dnû Zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny bylo sjednáno v 61 PKS, tj. 46,9 %. Ve dvou smlouvách byla sjednána pracovní doba v délce 37 hodin, v deseti PKS bylo sjednáno zkrácení pracovní doby na 38,75 hodiny a v jedné PKS na 39 hodin t dnû, v jedné PKS na 39,5 hodin t dnû. Ve 34 PKS je sjednán vícesmûnn reïim s pracovní dobou 40 hodin, 38,75 hodiny, 37,5 a 35 hodin. Nedostatky v ujednáních: - v kolektivních smlouvách se objevuje jen strohá úprava pracovní doby, - kolektivní smlouva nemûïe urãit rozdílnou délku t denní pracovní doby pro urãité okruhy zamûstnancû, ktefií pracují ve stejném reïimu pracovní doby, - v pfiípadû práce pfiesãas bylo sjednáno poskytování pouze náhradního volna. 3. v pfiípadû nemoci zamûstnance sjednání poskytování náhrady mzdy ve v i prûmûrného v dûlku nejménû po dobu tfií pracovních dnû Ujednání o poskytnutí náhrady mzdy v pfiípadû nemoci zamûstnance bez dolo- Ïení pracovní neschopnosti bylo sjednáno pouze v sedmi pfiípadech, tj. cca 6 % ze 130 PKS. 4. zv ení odstupného o ãtyfinásobek prûmûrného v dûlku nad zákonnou úpravu, sjednávání odstupného ve v i ãtyfinásobku prûmûrného v dûlku u zamûstnancû, u kter ch dochází ke skonãení pracovního pomûru z dûvodû uveden ch v 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (od novela zákoníku práce - v povûì uvedena v 52) Zv ení odstupného v pfiípadû ukonãení pracovního pomûru z dûvodû uveden ch v 52 písm. a) aï c) bylo sjednáno v 53,1 % PKS. PrÛmûrn násobek ãinil 5,6 prûmûrného v dûlku. Zv ení odstupného z dûvodû uveden ch v 52 písm. d) v PKS bylo sjednáno v 3,1 % kolektivních smluv. Pro poskytnutí nav eného odstupného, které se pohybovalo v rozmezí 1 aï 18 (v jimeãné sjednání) násobkû prûmûrného v dûlku, je vût inou rozhodující délka zamûstnání u zamûstnavatele nebo doba ukonãení pracovního pomûru v prûbûhu v povûdní doby, 5. mzdov nárûst (nejménû ve v i inflace) se zamûfiením na zv ení mzdov ch tarifû, popfiípadû mezd, jednotliv m zamûstnancûm Mzdov v voj byl sjednán v 75,4 % PKS s prûmûrn m zv ením prûmûrné hrubé mzdy o 4,1 %. V 13,8 % PKS byl rûst sjednán také formou nárûstu mzdov ch tarifû. Ve vût inû kolektivních smluv jsou jiï sjednány nav ené mzdové tarify bez uvedení procentního nárûstu. 6. sjednání tarifních mezd nejménû ve v i platn ch minimálních mzdov ch tarifû Mzdové tarify byly sjednány v 76 PKS, tj. 58,5 % smluv, ve 31,5 % PKS jsou mzdové tarify niï í neï minimální mzdové tarify. Vût inou je niï í úroveà prvních ãtyfi mzdov ch tarifû. 7. zaãlenûní pravidel pro odmûàování zamûstnancû do kolektivní smlouvy Pravidla pro odmûàování v PKS obsahuje 99,2 % kolektivních smluv. Uveden pozitivní v sledek neodráïí nedostatky, které se v ujednáních o odmûàování vyskytly. V nûkter ch pfiípadech se nepodafiilo správnû uplatnit novelu zákoníku práce. Dal- ími nedostatky jsou: - v pfiípadû, Ïe je odmûàování fie eno pfiílohou ke kolektivní smlouvû, musí b t tyto pfiílohy ke smlouvû pfiiloïeny, Rozpoãet na rok 2008 schválen Vzhledem k v voji hospodafiení v posledních letech a s pfiihlédnutím k plánûm na rok pfií tí byl pfiipraven návrh rozpoãtu na rok Pfiedsednictvo svazu se plánem akcí a rozpoãtem zab valo jiï od schválení hospodafiení za I. pololetí od srpna V konnému v boru byl návrh pfiedloïen na fiíjnovém zasedání jako vyrovnan, samozfiejmû za urãit ch podmínek, které znamenají sníïení provozních nákladû v souvislosti s úbytkem pfiíjmû jak od ãlenské základny, tak od státu na BOZP i pfiípadn m neplánovan m propadem v jin ch poloïkách. Tyto úspory se budou t kat pfiedev ím nakupovan ch sluïeb, osobních nákladû a oprav nemovitostí. U zasedání orgánû to nebude znamenat sníïení poãtu zasedání oproti leto nímu roku, ale jejich úãelnost a efektivnost spojenou s niï í nákladovostí akcí. U kolení a porad funkcionáfiû dojde k úpravû vloïného. U sportovních her a ménû nákladov ch akcí zûstává vloïné sto padesát korun. Do velk ch vzdûlávacích akcí svazu budou patfiit semináfie k aktuálnímu tématu (hospodafiení ZO, zákoník práce nebo BOZP) uspofiádané ve dvou lokalitách (jeden v âechách a jeden na Moravû). Jinak budou preferovány pfiedev ím akce kontaktních míst v regionech. Sportovní hry budou stejnû jako letos ve ãtyfiech termínech roz ífieny o minigolf a volejbal Ïen. Tûmito sporty se doplní akce, které nemají tak velkou finanãní nároãnost a velké nároky na pofiadatele. V rámci mezinárodní ãinnosti dojde k redukci na minimální poãet akcí spojen ch se zapojením svazu v mezinárodních aktivitách (PSI a EPSU). Ostatní úspory musíme zabezpeãit sníïením nákladû a oprav na majetku svazu a zefektivnûním nûkter ch ãinností provozního charakteru, takïe se vlastnû nebudou dot kat pfiímo na ich ãlenû a na í sluïby jim poskytované. Dal í kroky v pfiípadû patného v sledku hospodafiení za I. pololetí budou korigovány a uskuteãnûny aï v závûru pfií tího roku. Pfiíjmová ãást rozpoãtu poãítá pouze s úbytkem financí na BOZP (zatím není moïné poãítat s pfiíspûvkem státu, jehoï v e ãinila okolo 1 mil. Kã) a v dajová ãást reaguje na nov daàov systém, pfiedpokládanou inflaci, a pfiitom vyrovnává schodek v pfiíjmech svazu. Petr Pech - mzdové tarify mûsíãní nebo hodinové jsou sjednány v niï í úrovni, neï jsou stanovené minimální mzdové tarify, - smlouvy nadále obsahují ujednání o postupu zamûstnavatele v pfiípadû nedostatku finanãních prostfiedkû na mzdy - nevyplacení ãi pozastavení v platy nûkteré ze sloïek mzdy. 8. zaãlenûní ujednání o zpûsobu provádûní a financování závodního stravování do kolektivní smlouvy Závodní stravování obsahovalo 97,7 % kolektivních smluv. Pfiíspûvek zamûstnavatele na závodní stravování z nákladû byl sjednán v prûmûrné v i 34,47 Kã nebo ve v i 54,7 % z ceny jednoho jídla. Pfiíspûvek ze sociálního fondu byl ve v i 11,12 Kã nebo 22,9 % z ceny jednoho jídla. 9. poskytování pfiíspûvku na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem, popfiípadû poskytování pfiíspûvku na Ïivotní kapitálové pfiipoji tûní Penzijní pfiipoji tûní se podafiilo sjednat v 60,8 % PKS. Pfiíspûvek na penzijní pfiipoji - tûní se státním pfiíspûvkem dosáhl v e 335 Kã nebo 2,7 % z vymûfiovacího základu zamûstnance. PrÛmûrná v e pfiíspûvku na Ïivotní poji tûní byla 416 Kã. Podmínkou pro poskytnutí pfiíspûvku je ve vût inû pfiípadû stanovení minimálního poãtu odpracovan ch let u zamûstnavatele a také hrazení pojistného zamûstnancem. 10. pfiesné vymezení pravidel v rámci oprávnûní odborov ch orgánû v oblasti BOZP a zabezpeãení kolení tûchto orgánû Opatfiení technické a organizaãní k zaji - tûní BOZP obsahovalo 92,3 % kolektivních smluv a písemné vyhodnocení stavu BOZP 40 % smluv. 11. poskytování osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû, mycích, ãisticích a dezinfekãních prostfiedkû a ochrann ch nápojû Více neï polovina PKS obsahuje v rámci ujednání o zaji tûní BOZP a také ujednání o poskytování OOPP. 12. sjednání doby platnosti kolektivní smlouvy na del í ãasové období, tzn. nejménû na dva roky V roce 2007 se sníïil poãet kolektivních smluv uzavíran ch na del í období. V roce 2006 to bylo 35 % z uzavfien ch smluv a 18,8 % v roce Smlouvy byly vût inou uzavfieny na dva roky, ojedinûle pak na del í období. PfiibliÏnû 40 % kolektivních smluv je uzavíráno na jeden rok s platností na dal í asi tfii mûsíce následujícího roku. Souãástí vyhodnocení kolektivních smluv je návrh cílû pro kolektivní vyjednávání na rok Po schválení v konn m v borem OS UNIOS budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle ãasopisu. Ing. Anna Kodlová OdloÏení platnosti zákona o úrazovém poji tûní Zákonem ã. 218/2007 Sb. ze dne se posunuje platnost zákona ã. 266/2006 Sb., o úrazovém poji tûní zamûstnancû, na 1. ledna Pfiedpokládá se, Ïe do té doby vláda vypracuje úplnû nov zákon. Václav âikl 3

4 Problematiku vnitfiního pfiedpisu fie í i nov zákoník práce úãinn od 1. ledna PfiestoÏe se problematikou tohoto pfiedpisu zab vali nûktefií autofii i na stránkách na eho svazového ãasopisu, poznatky z aplikaãní praxe na ich základních a místních organizací ukazují, Ïe stále existují problémy v pouïívání tohoto institutu. Proto se k této problematice ve struãnosti znovu vracíme. Problematiku vnitfiního pfiedpisu upravuje nov zákoník práce ve svém ustanovení 305. Od zakotvené právní úpravy se s pfiihlédnutím k ustanovení 363 odst. 2 zákoníku práce nelze odch lit, a to ani ve prospûch zamûstnancû. Právní úprava vnitfiního pfiedpisu je na rozdíl od právní úpravy platné do 31. prosince 2006 koncipována obecnû pro cel nov zákoník práce, tzn. Ïe ani pro vnitfiní mzdov pfiedpis a pfiedpis o cestovních náhradách neplatí Ïádná specifická úprava. Citované ustanovení zákoníku práce kogentním zpûsobem zakotvuje, Ïe zamûstnavatel má moïnost sám vydat vnitfiní pfiedpis jen v pfiípadû, Ïe u nûho nepûsobí odborová organizace. V tomto smûru tedy novou právní úpravou do lo k omezení, neboè vnitfiní pfiedpisy mzdové nebo o cestovních náhradách jiï nemohou, jak jiï bylo naznaãeno, existovat i vedle kolektivní smlouvy. Nov zákoník práce v ustanovení 305 odst. 1 stanoví, Ïe vnitfiní pfiedpis dle tohoto ustanovení mûïe stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovnûprávních vztazích, z nichï je oprávnûn zamûstnanec. Jen takov to pfiedpis (s takov mto obsahem) má povahu vnitfiního pfiedpisu dle zákoníku práce. Jiné vnitfiní normy zamûstnavatele, byè obdobnû nazvané, tuto povahu nemají. Vnitfiní pfiedpis pak nesmí ukládat povinnosti jednotliv m zamûstnancûm. Zákoník práce dále stanoví, Ïe vnitfiní pfiedpis musí b t vydán písemnû, nesmí b t v rozporu s právními pfiedpisy, ani b t vydán se zpûtnou úãinností, jinak je zcela nebo v dotãené ãásti neplatn. Nejde-li pak o pracovní fiád (tj. vnitfiní pfiedpis zvlá tního druhu dle 306 zákoníku práce), lze vydat vnitfiní pfiedpis zpravidla na dobu urãitou, nejménû v ak na dobu jednoho roku. Vnitfiní pfiedpis t kající se odmûàování v ak mûïe b t vydán i na dobu krat í (srov. 305 odst. 2 zákoníku práce). Dikce zákona. zpravidla. v ak nevyluãuje, aby byl vnitfiní pfiedpis vydán i na dobu neurãitou, zároveà ale pfiipou tí, aby vnitfiní pfiedpis t kající se odmûàování mohl b t vydán i na dobu krat í jednoho roku. Zákoník práce pak závaznost vnitfiního pfiedpisu upravuje tak, Ïe vnitfiní pfiedpis je závazn pro zamûstnavatele a pro v echny jeho zamûstnance. Pro odborovou organizaci v ak b t závazn nemûïe, neboè z ustanovení 305 odst. 1 zákoníku práce plyne, Ïe charakter vnitfiního pfiedpisu neumoïàuje úpravu práv a povinností mezi odborovou organizací a zamûstnavatelem. Z toho vypl vá, Ïe tato práva a povinnosti mohou b t zakotveny v kolektivní smlouvû a pfii její neexistenci, v pfiípadû, Ïe odborová organizace u zamûstnavatele pûsobí, budou buì pouze na úrovni zákona, nebo ji lze dohodnout v jiné smlouvû mezi odborovou organizací a zamûstnavatelem. Zákoník práce rovnûï stanoví, Ïe vnitfiní pfiedpis nab vá úãinnosti dnem, kter je v nûm 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Je tû k problematice vnitfiního pfiedpisu stanoven, nejdfiíve v ak dnem, kdy byl zamûstnavatelem vyhlá en. Podobnû jako je tomu u kolektivní smlouvy, stanoví zákoník práce zamûstnavateli povinnost seznámit zamûstnance s vydáním vnitfiního pfiedpisu, jeho zmûnou ãi zru ením, a to nejpozdûji do patnácti dnû. Vydan vnitfiní pfiedpis pak musí b t pfiístupn v em zamûstnancûm zamûstnavatele. Zákoník práce rovnûï stanoví zamûstnavateli povinnost uschovat vnitfiní pfiedpis po dobu deseti let ode dne skonãení jeho platnosti. V této souvislosti je nutno zdûraznit, Ïe zru ení vnitfiního pfiedpisu nemá vliv na trvání a uspokojování práv a nárokû zamûstnancû, které na základû takového pfiedpisu vznikly. Jak jiï bylo uvedeno, právní úprava umoï- Àuje, aby zamûstnavatel, u kterého nepûsobí odborová organizace, mohl vydat vnitfiní pfiedpis a stanovit odchylná práva obdobnû, jako je tomu v pfiípadû kolektivní smlouvy. Tato práva jsou v takovém pfiípadû stanovena nikoliv smluvnû, n brï na základû vûle a rozhodnutí zamûstnavatele. V pfiípadû, Ïe u zamûstnavatele odborová organizace pûsobí, obecnû platí, Ïe vedle kolektivní smlouvy vnitfiní pfiedpis b t vydán a existovat nemûïe. PÛsobí-li u nûho odborová organizace, pak vnitfiní pfiedpis vydat nemûïe ani pfii absenci kolektivní smlouvy. Uvedená zásada je zákonem ãásteãnû prolomena tím, Ïe umoïàuje, aby vnitfiní pfiedpis existoval souãasnû vedle kolektivní smlouvy, pokud na nûj kolektivní smlouva pfienese (zmocní jej) úpravu mzdov ch nebo platov ch práv a ostatních práv v pracovnûprávních vztazích, z nichï je oprávnûn zamûstnanec, a to tûch, která nechce a nebude sama upravovat (srov. 305 odst. 1 zákoníku práce). Tato zákonná moïnost v ak pfii aplikaci v praxi ãiní fiadû na ich odborov ch organizací obtíïe. Uveden postup by dle na eho názoru mûl b t spí e v jimeãn m právû proto, Ïe by vût ina odchyln ch práv mûla b t upravena v kolektivní smlouvû. Pokud se pfiesto odborová organizace rozhodne (mnohdy pod tlakem zamûstnavatele), Ïe ponechá urãitou oblast úpravy odchyln ch práv (tj. práv vymezen ch odchylnû od zákona) na vnitfiní pfiedpis, tedy na vûli zamûstnavatele, je tfieba, aby pfiesnû a srozumitelnû vymezila v kolektivní smlouvû její rozsah, vãetnû urãitého ãasového omezení. âím obecnûj í a nepfiesnûj í bude toto vymezení, tím se sama odborová organizace zbavuje práva úpravy v kolektivní smlouvû. Na rozdíl od úpravy v kolektivní smlouvû, kde mûïe odborová organizace bezprostfiednû prosazovat své názory, ve vnitfiním pfiedpisu, vydaném po zmocnûní kolektivní smlouvou, jiï jeho obsah ODPOVÍ DÁME pfiíli ovlivàovat bezprostfiednû nemûïe. V takovém pfiípadû jí chybí úãinné právní prostfiedky, sjednávání podmínky souhlasu odborové organizace s obsahem vydávaného vnitfiního pfiedpisu (v praxi zpravidla mzdového) povaïujeme za právnû neúãinné. OkamÏikem zmocnûní k úpravû nûkter ch odchyln ch práv vnitfiním pfiedpisem dan m v kolektivní smlouvû, tj. okamïikem úãinnosti platné kolektivní smlouvy, je sice zamûstnavatel v nûkter ch pfiípadech povinen odborovou organizaci informovat ãi s ní nûkteré otázky projednat (srov. 287 zákoníku práce), av ak vnitfiní pfiedpis vydan bez souhlasu, byè smluvnû dojednaného, neãiní jiï neplatn m. V této souvislosti máme za to, Ïe rozhodnutí o pfienechání úpravy urãité oblasti vnitfinímu pfiedpisu by mûla odborová organizace peãlivû zvaïovat, protoïe takov mto postupem se oslabuje v znam kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy. V této souvislosti povaïujeme za vhodné upozornit, aby odborová organizace, rozhodneli se umoïnit zamûstnavateli oblast urãit ch odchyln ch práv upravit vnitfiním pfiedpisem namísto kolektivní smlouvou, peãlivû zvaïovala i urãitou ãasovou ohraniãenost takovéhoto rozhodnutí, a to i v souvislosti s novou moïností uzavírání kolektivních smluv na dobu neurãitou. Závûrem pak je tû nutno uvést, Ïe nov zákoník práce upravuje v ustanovení 306 jako zvlá tní druh vnitfiního pfiedpisu pracovní fiád. Tento pracovní fiád pouze blíïe rozvádí povinnosti zamûstnance a zamûstnavatele v pracovnûprávních vztazích. Pracovní fiád v ak nesmí zakládat povinnosti nad rámec zákona. Pokud pûsobí u zamûstnavatele odborová organizace, mûïe zamûstnavatel pracovní fiád vydat nebo jej zmûnit jen s jejím pfiedchozím písemn m souhlasem, jinak je neplatn (srov. 306 odst. 4 zákoníku práce). V této souvislosti je nutné upozornit, Ïe pracovní fiád není moïné zamûàovat s vnitfiním pfiedpisem podle 305 zákoníku práce. Nelze v nûm proto upravovat to, co zákoník práce v ustanovení 305 odst. 1 vyhrazuje vnitfinímu pfiedpisu. Zákoník práce pak v ustanovení 306 odst. 5 obsahuje zmocnûní pro Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy k vydání vyhlá ky v dohodû s Ministerstvem práce a sociálních vûcí, kterou stanoví pracovní fiád pro zamûstnance kol a kolsk ch zafiízení zfiizovan ch Ministerstvem kolství, mládeïe a tûlov chovy, krajem, obcí a dobrovoln m svazkem obcí. Tolik ve struãnosti k problematice vnitfiního pfiedpisu v pracovnûprávních vztazích s tím, Ïe vzniknou-li v praxi na ich odborov ch organizací jakékoli pochybnosti v tûchto otázkách, lze se o pomoc obrátit na specialisty odborového svazu. JUDr. Karel Horn DOTAZ: Vrátní pracují ve dvanáctihodinov ch smûnách nebo v osmihodinov ch smûnách a bûhem smûny nesmí opustit pracovi tû. Zamûstnavatel jim v ak mzdu poskytuje pouze za 11 hodin, tj. odeãítá jim dvû tfiicetiminutové pfiestávky v práci, které v ak ãerpat nemûïou. Myslíme si, Ïe zamûstnavatel nepostupuje správnû. Aby dodrïel fond pracovní doby, musí se str- Ïené pûlhodiny nadûlat. Za va e stanovisko dûkuji. E. H., Kolín ODPOVùë: Postup zamûstnavatele je nezákonn. Pfies opakované vysvûtlování a zdûrazàování nezákonnosti tohoto postupu se s ním bohuïel stále setkáváme. Je zfiejmé, Ïe evidentnû jsou práce, které nelze pfieru it; napfiíklad se jedná o obsluhu rûzn ch velínû, práce vychovatelky, práce uãitelky matefiské koly, dále se jedná o vrátné, stráïné atd. U tûchto prací musí b t zamûstnanci i bez pfieru ení provozu nebo práce zaji tûna pfiimûfiená doba na oddech a jídlo, která se zapoãítává do pracovní doby - je v konem práce a zamûstnanci za tuto dobu náleïí mzda (plat). V 88 odst. 1 nového zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb.) je novû v slovnû uvedeno, Ïe pfiimûfiená doba na oddech a jídlo se zapoãítá do pracovní doby. Je tedy logické, Ïe za tuto dobu zamûstnanci náleïí mzda nebo plat. JestliÏe se tedy jedná o práci, kterou nelze pfieru it, a zamûstnanec pracuje v 12hodinové smûnû, bude se pfiítomnost na pracovi ti rovnat i skuteãnému v konu práce, a proto mu mzda bude poskytnuta rovnûï za 12 hodin. To je i vá pfiípad. ProtoÏe vám nebyly poskytnuty pfiestávky v práci, ale mûla vám b t poskytnuta pfiimûfiená doba na jídlo a oddech, je zamûstnavatel povinen vám zaplatit 12 hodin, nikoliv pouze 11 hodin. (zr)

5 1)skonãení pracovního pomûru v povûdí nebo okamïit m zru ením - 61 odst. 2 aï 4 zákoníku práce a 2)vydání, zmûny pracovního fiádu odst. 4 zákoníku práce Kromû v e uveden ch pfiípadû, kdy odbory mají tzv. právo veta, je tfieba se zmínit o dal ích dvou pfiípadech, kdy se dá rovnûï konstatovat, Ïe se jedná o právo veta. Jsou to tyto pfiípady: a)pravomoc odborû obsaïená v 209 odst. 2 zákoníku práce Písemnou dohodu o doãasném nepfiidûlování práce uzavfienou podle 209 odst. 2 zákoníku práce mûïe zamûstnavatel platnû uzavfiít pouze s odborov m orgánem, nelze ji sjednat ani v pracovní smlouvû. Odborové orgány by mûly dûraznû odmítat uzavírat tuto dohodu v kolektivní smlouvû. Hlavním smyslem této právní úpravy je fie it doãasné omezení odbytu v robkû zamûstnavatele nebo omezení poptávky po jím poskytovan ch sluïbách (ãásteãná nezamûstnanost) pfiípad od pfiípadu, tj. dohodu uzavfiít vïdy na zcela konkrétní pfiípad - situaci, kdy je v písemné dohodû pfiesnû vymezeno, kter ch a kolika zamûstnancû se to bude t kat a jak dlouho bude tato pfiekáïka v práci trvat. Podle mého názoru je proto tato dohoda obsaïená v kolektivní smlouvû neplatná, protoïe obchází zákon. Odborov orgán zde totiï dává pfiedem souhlas k váïn m provozním dûvodûm obecnû vymezen m, které mohou nûkdy v prûbûhu roku nastat. Souhlas je udûlen, aniï je známo, kolika zamûstnancû a kter ch profesí se bude t kat, jak dlouho bude tato pfiekáïka v práci trvat. Odborové orgány by proto rozhodnû mûly trvat na tom, aby tato dohoda nebyla souãástí kolektivních smluv, ale aby byla uzavírána vïdy na konkrétní pfiípad. Pozn. autora: Nov zákoník práce tuto pfiekáïku vymezil jin m zpûsobem. JiÏ ji nelze vyuïít pfii váïn ch provozních dûvodech. Jednalo se o pfiíli obecn pojem, kter m zamûstnavatelé ãasto fie ili pfiekáïky v práci (ãásteãnou nezamûstnanost) zpûsobené nedostatky v organizaci práce. b)pravomoc odborû obsaïená v 225 zákoníku práce Podle tohoto ustanovení odborová organizace spolurozhoduje se zamûstnavatelem, kter podle vyhl. ã. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb (dále jen FKSP), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vytváfií FKSP, spolurozhoduje o pfiídûlu do tohoto fondu a o jeho ãerpání. JestliÏe by zamûstnavatel tvofiil FKSP a ãerpal z nûho bez souhlasu odborové organizace, jednalo by se mimo jiné o poru ení rozpoãtové káznû se v emi dûsledky pro statutární orgán zamûstnavatele. c)pravomoc odborû obsaïená v 348 odst. 3 zákoníku práce Podle tohoto ustanovení mûïe zamûstnavatel rozhodnout o tom, Ïe nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m zame káním práce pouze v dohodû s odborovou organizací. Bez souhlasu odborového orgánu nelze nepfiítomnost zamûstnance v práci povaïovat za neomluvené zame kání práce, a nejedná se tedy o poru ení povinností vypl vajících z právních pfiedpisû vztahujících se k zamûstnancem vykonávané práci (nov zákoník práce nahradil pojem pracovní kázeà pojmem poru ování povinností vypl vajících z právních pfiedpisû vztahujících se k zamûstnancem vykonávané práci ). Tento právní názor je potvrzen soudní judikaturou, napfiíklad rozsudkem Nejvy ího soudu ze dne sp. zn. 2 Cdon 1535/97. Vzory usnesení: 1) 61 odst. 2 zákoníku práce JestliÏe se jedná o ãlena odborového orgánu, kter podle stanov jedná jménem odborové organizace (v na em pfiípadû ãlena závodního v boru), musí zamûstnavatel poïádat tento odborov orgán o pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí nebo okamïit m zru ením, jinak jsou v povûì nebo okamïité zru ení neplatné. Varianta I Závodní v bor neudûluje pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí podle 52 písm. g) zákoníku práce z dûvodu závaïného poru ení povinností vypl vajících z právních pfiedpisû vztahujících se k zamûstnancem vykonávané práci se ãlenem závodního v boru panem Jifiím Novákem. OdÛvodnûní: Pokud závodní v bor souhlas neudûlí, bude vhodné sdûlit jeho dûvody. Varianta II Závodní v bor pfiedchozí souhlas k rozvázání pracovního pomûru v povûdí podle 52 písm. g) zákoníku práce z dûvodu závaïného poru ení povinností vypl vajících z právních pfiedpisû vztahujících se k zamûstnancem vykonávané práci se ãlenem závodního v boru panem Jifiím Novákem neudûluje. (Pokraãování v pfií tím ãísle) SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Vzory usnesení odborové organizace v pracovnûprávních vztazích JUDr. Jaromír Zrutsk PfiestoÏe o pravomocích odborov ch orgánû a organizací v pracovnûprávních vztazích jiï byla vydána celá fiada publikací a byla napsána celá fiadu ãlánkû, v praxi se stále projevují závaïné nedostatky, pfiedev ím ve formulaci usnesení. Vzhledem k tomu, Ïe dne nabyl úãinnosti nov zákoník práce - zákon ã. 262/2006, na jehoï základû do lo k celé fiadû v znamn ch zmûn, bude nepochybnû vhodné se k této problematice vrátit. Cílem tohoto ãlánku není podrobnû vysvûtlovat jednotlivé pravomoci odborov ch orgánû, ale odborové funkcionáfie seznámit s tím, jak by mûlo znít usnesení odborového orgánu, zejména v tom pfiípadû, kdy jeho rozhodnutí má v znam z právního hlediska, napfiíklad odborov orgán schvaluje kolektivní smlouvu, udûluje pfiedchozí souhlas k vydání pracovního fiádu. Hned v úvodu je tfieba uvést, Ïe nov zákoník práce jiï velice správnû nepfievzal pojem pfiíslu n odborov orgán. V 15 zavádí nové, jednotné oznaãení odborová organizace s tím, Ïe za odborovou organizaci jedná orgán urãen jejími stanovami. Je proto tfieba, aby stanovy odborov ch organizací, zejména pak odborov ch svazû, pfiesnû vymezily, které orgány mají právo jednat jménem odborové organizace a jaká jsou jejich oprávnûní, neboè to má zásadní v znam pro právní úkony v pracovnûprávních vztazích (zejména kolektivní smlouvu), ale i v ostatních právních vztazích, které tyto orgány jménem odborové organizace ãiní. Ve stanovách OS UNIOS je to podle mého názoru upraveno pfiesnû. V e uvedené nové oznaãení odborové organizace bylo nutné. Pfiedchozí pojem pfiíslu n odborov orgán totiï nebyl správn. Jako není úãastníkem pracovnûprávních vztahû napfiíklad pfiedstavenstvo akciové spoleãnosti, ale tato akciová spoleãnost, tak není úãastníkem pracovnûprávních vztahû pfiíslu n odborov orgán, ale tato odborová organizace, tj. subjekt, která má právní subjektivitu. Pro úãely tohoto ãlánku vyjdeme z pfiedpokladu, Ïe podle stanov odborov m orgánem, kter jedná za odborovou organizaci, je ve v ech pfiípadech závodní v bor. Pfiíklady jednotliv ch usnesení Zfiejmû je zcela nadbyteãné uvádût, Ïe v úvodu usnesení je tfieba uvést pfiesn název odborového orgánu: napfiíklad Usnesení z jednání Závodního v boru Základní organizace Odborového svazu UNIOS Gama, a. s., se sídlem v Hradci Králové, Goãárova 1423, ze dne... Dále jiï není nutné uvádût cel název tohoto odborového orgánu. I. Usnesení závodního v boru v pfiípadû povinnosti zamûstnavatele o urãit ch skuteãnostech, rozhodnutích nebo opatfieních odborovou organizaci informovat Právem odborové organizace na informaci se podle 278 odst. 2 zákoníku práce rozumí poskytnutí nezbytn ch údajû, z nichï je moïné jednoznaãnû zjistit stav oznamované skuteãnosti, popfiípadû k ní zaujmout stanovisko. Zamûstnavatel je povinen poskytnout informace v dostateãném pfiedstihu a vhodn m zpûsobem, aby je zamûstnanci mohli posoudit, popfiípadû se pfiipravit na projednání a vyjádfiit své stanovisko pfied uskuteãnûním opatfiení. Informace mûïe b t písemná nebo ústní. I zde má odborová organizace podle 278 odst. 4 zákoníku práce právo na dodateãné doplnûní informací a odpovûdi na dotazy. Jak m zpûsobem bude toto právo realizováno, doporuãuji sjednat (dohodnout) napfiíklad v kolektivní smlouvû. Vzhledem k tomu, Ïe okruh pfiípadû, kdy je zamûstnavatel povinen odborovou organizaci informovat, je stanoven pouze pfiíkladmo, mûïe b t proto roz ífien i na jiné pfiípady, nejlépe v kolektivní smlouvû. Vzory usnesení: 1) Závodní v bor bere na vûdomí informaci zamûstnavatele o v voji mezd a prûmûrném v dûlku ve spoleãnosti v I. pololetí roku 2007 s tím, Ïe podle jeho názoru v sledovaném období

6 do lo k neodûvodnûnému poklesu rûstu prûmûrného v dûlku u dûlnick ch profesí, nebo Ïe rûst prûmûrn ch v dûlkû je o... % niï í neï rûst produktivity práce atd. Na základû v e uvedeného zamûstnavateli doporuãuje: a)... b)... Závodní v bor mûïe rovnûï vzít informaci na vûdomí, bez jakéhokoliv závûru, doporuãení. 2) Závodní v bor bere na vûdomí zprávu zamûstnavatele o nov ch pracovních pomûrech sjednan ch v I. pololetí skuteãnû o zásadní zmûnu, která podstatnû zhor uje právní ochranu zamûstnance v pracovním pomûru. V pfiedchozí právní úpravû ( 46 odst. 2) to byla hmotnûprávní podmínka v povûdi dané zamûstnavatelem, kromû v povûdi z dûvodu poru ení pracovní káznû a okamïitého zru ení pracovního pomûru. Nesplnûní této podmínky mûlo za následek neplatnost této v povûdi. 3)hromadné propou tûní - 62 zákoníku práce Závodní v bor projednal rozhodnutí zamûstnavatele ze dne... o hromadném propou tûní zamûstnancû s tím, Ïe k tomuto rozhodnutí pfiijímá následující stanovisko:... II. Usnesení závodního v boru v pfiípadû povinnosti zamûstnavatele urãité rozhodnutí nebo opatfiení pfiedem se závodním v borem projednat Projednáním se podle 278 odst. 3 zákoníku práce rozumí jednání mezi zamûstnavatelem a zamûstnanci, v mûna stanovisek a vysvûtlení s cílem dosáhnout shody. Zamûstnavatel je povinen zajistit projednání v dostateãném pfiedstihu a vhodn m zpûsobem, aby zamûstnanci mohli na základû poskytnut ch informací vyjádfiit svá stanoviska a zamûstnavatel je mohl vzít v úvahu pfied uskuteãnûním opatfiení. Zamûstnanci mají pfii projednání právo obdrïet na své stanovisko odûvodnûnou odpovûì. Z této definice vypl vá jednoznaãn rozdíl mezi podáním pouhé informace a projednáním. Projednáním nelze rozumût napfiíklad informování pfiedsedy závodního v boru na poradû vedení. Rozumí se jím projednání urãitého opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele na zasedání odborového orgánu. Odborové orgány by proto mûly trvat na tom, aby jim zamûstnavatel dal písemnou Ïádost, kde vysvûtlí dûvody a splnûní v ech zákonn ch podmínek, a aby zástupce zamûstnavatele tuto záleïitost osobnû projednal na jednání závodního v boru. Zamûstnavatel by si mûl uvûdomit, Ïe v tomto pfiípadû by v sledkem tohoto projednání mûlo b t pokud moïno dosaïení shody, tj. zamûstnavatel by zde mûl odborovou organizaci pfiesvûdãit o nutnosti, správnosti svého opatfiení nebo rozhodnutí. Odborová organizace i zde má právo pfied uskuteãnûním opatfiení poïadovat dodateãné informace a vysvûtlení, má rovnûï právo poïadovat osobní jednání se zamûstnavatelem na pfiíslu né úrovni fiízení podle povahy vûci. V závûru je tfieba zdûraznit, Ïe tato povinnost zamûstnavatele se vztahuje i na ty pfiípady, kdy se urãité opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele t ká zamûstnance, kter není ãlenem odborû, napfiíklad projednání v povûdi podle 61 odst. 1 zákoníku práce. Vzhledem k tomu, Ïe okruh pfiípadû, kdy je zamûstnavatel povinen urãité opatfiení pfiedem se závodním v borem projednat, je stanoven pouze pfiíkladmo, mûïe b t proto roz ífien i na jiné pfiípady, opût nejlépe v kolektivní smlouvû. Neprojednání s odborovou organizací nebo její záporné stanovisko samo o sobû nezpûsobuje neplatnost tohoto opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele. V pfiípadû neprojednání se v ak jedná o poru ení pracovnûprávních pfiedpisû, za které mûïe b t zamûstnavateli oblastním inspektorátem práce uloïena pokuta. Vzory usnesení: 1)pfievedení zamûstnance na jinou práci - 41 zákoníku práce Závodní v bor projednal rozhodnutí zamûstnavatele pfievést pana Jifiího Nováka ze zdravotních dûvodû podle 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce na jinou práci, konkrétnû na práci vrátného, s tím, Ïe podle jeho názoru mûïe b t pfieveden na jinou, pro nûho vhodnûj í práci, a to na práci údrïbáfie, kterou je schopen vykonávat, byla by zde více vyuïita jeho kvalifikace neï v pfiípadû pfievedení na vrátného a dosahoval by zde vy í mzdy. 2)rozvázání pracovního pomûru v povûdí (okamïit m zru ením)- 61 odst. 1 zákoníku práce Závodní v bor projednal rozhodnutí zamûstnavatele rozvázat s panem Jifiím Novákem pracovní pomûr v povûdí podle 52 písm. c) zákoníku práce z dûvodu zru ení jeho pracovního místa - truhláfie. Závodní v bor zamûstnavateli doporuãuje v povûì z tohoto dûvodu panu Jifiímu Novákovi dát pouze za pfiedpokladu, Ïe zamûstnanec odmítne jinou vhodnou práci, konkrétnû vrátného, která dosud není obsazena. Pozn. Nov zákoník práce bohuïel zru il tzv. nabídkovou povinnost. Pfied doruãením v povûdi jiï zamûstnavatel není povinen zamûstnanci nabídnout jiné vhodné místo. Jedná se Na základû v e uvedeného závodní v bor zamûstnavateli doporuãuje: a)... b)... 4)pracovní doba - 99 zákoníku práce Závodní v bor projednal Smûrnici zamûstnavatele ã.... ze dne... o hromadné úpravû pracovní doby s tím, Ïe k ní má následující pfiipomínky:... Na základû v e uvedeného závodní v bor zamûstnavateli doporuãuje: a)... b)... III. Usnesení závodního v boru v pfiípadû povinnosti zamûstnavatele urãité rozhodnutí nebo opatfiení uãinit pouze po pfiedchozím souhlasu nebo v dohodû se závodním v borem Vedle pravomocí v oblasti BOZP, zejména moïnosti zakázat práci pfiesãas, v noci atd., a práva uzavírat kolektivní smlouvy se nepochybnû jedná o nejv znamnûj í oprávnûní odborov ch orgánû. V eobecnû je tato pravomoc naz vána spolurozhodování odborov ch organizací. Tuto pravomoc odborov ch organizací mûïeme charakterizovat tak, Ïe zamûstnavatel mûïe urãité opatfiení, rozhodnutí nebo právní úkon stanoven právními pfiedpisy uãinit pouze po pfiedchozím souhlasu nebo v dohodû se závodním v borem. Pfiíslu né odborové orgány by pfiedev ím v tûchto pfiípadech mûly trvat na tom, aby jim zamûstnavatel dûvody sdûlil písemnû a následnû je je tû osobnû vysvûtlil na jednání pfiíslu - ného odborového orgánu. Lze tak napfiíklad zabránit tomu, Ïe v povûì bude dána z jin ch dûvodû, neï kter mi zamûstnavatel v povûì odûvodnil pfii jednání v závodním v boru. Pokud se tak nestane, nemûly by pfiedchozí souhlas udûlit. Dále by zde odborové orgány rozhodnû nemûly opomenout, Ïe v tûchto pfiípadech jsou povinny na jednání závodního v boru pfiizvat ãlena odborové organizace, kterého se tato vûc t ká, napfiíklad závodní v bor jedná o rozhodnutí zamûstnavatele, aby nepfiítomnost zamûstnance (ãlena odborû) v práci byla posouzena jako neomluvené zame kání práce. Toto právo ãlena a tomu odpovídající povinnost odborového orgánu vypl vá z ãl. 11 Stanov OS UNIOS. Nepfiizvání ãlena odborû na toto jednání v ak samo o sobû nezpûsobuje neplatnost pfiíslu ného rozhodnutí nebo opatfiení zamûstnavatele. Jedná se v ak o poru ení stanov. V e uvedená povinnost zamûstnavatele se vztahuje i na pfiípady, kdy se urãité opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele t ká zamûstnance, kter není ãlenem odborû. Napfiíklad posouzení, zda nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m zame káním práce dle 348 odst. 3 zákoníku práce. V tomto pfiípadû v ak odborov orgán není povinen tohoto zamûstnance na jednání odborového orgánu zvát. ProtoÏe odborové organizace zastupují v echny zamûstnance, tj. i neãleny odborû, domnívám se, Ïe by mûly na jednání pozvat i neãlena odborû. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe by bez vyjádfiení druhé strany, tj. zamûstnance, mohly pfiijmout kvalifikované a objektivní rozhodnutí. âasto jsou totiï argumenty zamûstnavatele nepfiesné, nebo dokonce nepravdivé. Zfiejmû je nadbyteãné zdûrazàovat, Ïe na jednání závodního v boru musí b t v ichni jeho ãlenové fiádn m zpûsobem pozváni a závodní v bor musí hlasovat zpûsobem stanoven m ve stanovách. Nesprávná je praxe, kdy pfiíslu né opatfiení nebo rozhodnutí zamûstnavatele je projednáno a podepsáno pouze pfiedsedou závodního v boru, bez projednání a hlasování odborového orgánu. V závûru bude vhodné zdûraznit, Ïe právní dûsledky nesouhlasu odborû nejsou ve v ech pfiípadech stejné. Pouze v tûch nejzávaïnûj ích pfiípadech stanoví zákoník práce sankci neplatnosti, a to jen u právních úkonû. Jedná se o tyto dva pfiípady: 2 3

7 Co se stane, kdyï se mezinárodní odborová organizace doïije sta let? Zamûfiujeme se na v zvy pfií tích desetiletí. Na í odborové federaci, Internacionále vefiejn ch slu- Ïeb (PSI), bylo letos v létû 100 let. To je samozfiejmû pfiíleïitost k oslavû na í minulosti. Vize a úsilí, které v roce 1907 spojily est evropsk ch odborov ch svazû, zmûnily bûhem sta let PSI na skuteãnû globální federaci, která zastupuje 20 milionû zamûstnancû v 651 svazech ve 154 zemích - vãetnû Odborového svazu UNIOS, kter do PSI vstoupil jako první z celé stfiední a v chodní Evropy (pozn. redakce: tehdy âeskomoravsk odborov svazpracovníkû sluïeb). Zápasy a vítûzství nás provedly tûïk m obdobím evropského fa ismu, studené války, apartheidu a v poslední dobû témûfi 30 lety neoliberálních útokû na pracující a jejich vefiejné sluïby. V posledních tfiech desetiletích jsme se zmûnili z maskulinnû fiízené konzervativní organizace v progresivní sílu. Dnes jsou dvû tfietiny na ich ãlenû Ïeny, které tvofií také alespoà polovinu ãlenû na ich v borû a delegátû sjezdû. Co je nedûleïitûj í, zmûnili jsme odborovou federaci úzce zamûfienou na platy a podmínky ve vefiejn ch sluïbách na organizaci vedoucí kampanû, která dennû spolupracuje s nevládními organizacemi a organizacemi obãanské spoleãnosti na budování kvalitních vefiejn ch slu- Ïeb a na prosazování lidsk ch práv a rovnosti. To je budoucnost pro odborové svazy ve vefiejn ch sluïbách. Jako souãást na ich oslav stého v roãí vydává PSI publikaci nazvanou Boj za vefiejné sluïby: lep í Ïivot, lep í svût. Kniha zkoumá v voj vefiejn ch sluïeb a historii odborového hnutí ve vefiejn ch sluïbách. Ukazuje, jak v prûbûhu posledního sta let vefiejné sluïby a lidé, ktefií v nich pracují, povstali, aby se utkali s velk mi v zvami, které ziskem hnan soukrom sektor nemohl nebo nechtûl pfiekonávat. Napfiíklad soukromû organizované dodávky vody, systém zpracování odpadû, energetika a doprava úplnû selhaly v uspokojování V praxi se setkávám s dotazy na to, jak ãasto se má provádût kolení fiidiãû motorov ch vozíkû a kdo je má provádût. Podle 103 odst. 2 zákoníku práce jsou zamûstnavatelé povinni zajistit zamûstnancûm kolení o právních a ostatních pfiedpisech k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, které doplàují jejich odborné pfiedpoklady a poïadavky pro v kon práce a vztahují se k rizikûm, s nimiï mûïe zamûstnanec pfiijít na svém pracovi ti do styku - v daném pfiípadû fiidiã vozíku.v rámci prevence rizik jsou zamûstnavatelé povinni vyhledávat rizika, zji Èovat jejich pfiíãiny a zdroje a pfiijímat opatfiení k jejich odstranûní, respektive minimalizaci. Podle 3 nafiízení vlády ã. 168/2002 Sb., kter m se stanoví zpûsob organizace práce a pracovních postupû, které je zamûstnavatel povinen zajistit pfii provozování dopravy dopravními prostfiedky, je zamûstnavatel povinen vypracovat místní provozní bezpeãnostní pfiedpis, kter m se stanoví pracovní a technologické postupy pro bezpeãné provozování dopravy, bezpeãnost provádûní jednotliv ch pracovních operací s ohledem na zvlá tnosti pracovi tû a pracovní prostfiedí, na moïné ohroïení zamûstnancû PRO KAÎDÉHO NùCO VraÈme se do budoucnosti potfieb rostoucích mûst na konci 19. století. Vefiejn sektor prokázal, Ïe se s nimi mûïe vyrovnat lépe, i kdyï ne vïdy úplnû dokonale. Na vût inû míst jsou vefiejné dodávky dodnes, i po více neï stu letech. Po druhé svûtové válce byly vefiejné sluïby v centru evropské hospodáfiské a sociální pfiestavby a poloïily základ hospodáfiského úspûchu 50. a 60. let. Také v mnoha postkoloniálních spoleãnostech vefiejn sektor poskytoval Ïivotnû dûleïité sluïby a hrál hlavní roli v budování národa poskytováním kompetentní a dûvûryhodné vefiejné správy. To v e byly velké v zvy, které mohly zvládnout jen silné vefiejné sluïby. A také dnes se setkáváme s podobn mi v zvami, jen dnes v globálním mûfiítku. Stejnû jako v minulosti korporace Ïenoucí se za ziskem nezvládají fie ení takov ch problémû, jako je chudoba, HIV/AIDS, migrace, nerovnost a globální oteplování. Opût jsou to vefiejné sluïby, které mají v luãné postavení pfii jejich fie ení. Co je také okující na na í historii, je to, kolikrát byly odbory na imi oponenty odepsány jako síla patfiící do minulosti, irelevantní problémûm a pfiíleïitostem souãasnosti. Ale vzpamatovali jsme se z devastace nacistické Evropy, kdy tisíce odboráfiû byly poslány do koncentraãních táborû a PSI byla nucena uprchnout z Amsterdamu do 28. sjezd PSI PafiíÏe a nakonec do Lond na. Nyní je na e centrála zase v Francii. Obnovili jsme svou dûvûryhodnost, kdyï na vrcholu studené války CIA pronikla do amerického regionu PSI. A od 60. let jsme se stali skuteãnû globální federací, kdy se na imi ãleny stali odboráfii v Latinské Americe, Africe a Asii. Na i pfiedchûdci - aktivisté, ãlenské svazy a vedoucí ãinitelé - pfiekonali obrovské problémy tak, Ïe správnû odhadli na e silné a slabé stránky a odváïnû dûlali to, co bylo nutné udûlat pro nápravu vûcí. Dnes musíme udûlat totéï. Máme 30 let neoliberalismu, kdy mocné vlády, nadnárodní korporace a mezinárodní finanãní instituce vnucují svûtu drastické sniïování vefiejn ch v dajû, privatizaci a niãím neomezen voln trh pfii kolení fiidiãû motorov ch vozíkû povûtrnostní situací a na pravidla dorozumívání mezi zamûstnanci pfii pracovních operacích. Pfii zpracování tohoto pfiedpisu by mûl respektovat v sledky hodnocení rizik ve smyslu 102 zákoníku práce a âsn V místním provozním bezpeãnostním pfiedpisu je zamûstnavatel povinen pro provoz vozíkû zejména: a) stanovit rozsah (osnovu) kolení z pfiedpisû BOZP, vãetnû rozsahu seznámení se souvisejícími riziky, která vypl vají z provozu vozíkû, a pfiípadnû téï z pouïívání pfiídavn ch zafiízení - pro získání kvalifikace fiidiãe motorového vozíku, b) stanovit periodu ovûfiování znalostí pfiedpisû BOZP, c) u fiidiãû vozíkû stanovit periodu a rozsah (osnovu) opakovaného kolení, d) stanovit, jakou formou bude kolení a pfiezkou ení zaji Èováno: 1. interní formou - vlastními silami, a to buì osobnû, je-li zamûstnavatel sám dostateãnû kvalifikován, nebo prostfiednictvím povûfieného kvalifikovaného zamûstnance, 2. externí formou - prostfiednictvím odbornû zpûsobilého kolitele, napfi. omezování obãansk ch a zamûstnaneck ch práv. Ale neoliberálové neuspûli. Jejich politika vedla pfiedev ím k draï ím a hor ím sluïbám. A nesplnili ani svûj slib vût í prosperity pro v echny. Dnes Ïije více neï miliarda lidí v extrémní chudobû. âtvrtina jich nemá pfiístup k ãisté vodû a pfies 800 milionû je nezamûstnan ch. A nûïky mezi bohat mi a chud mi se dále rozevírají. Na celém svûtû nám lidé, spoleãenství a obãanská sdruïení dávají najevo, Ïe uï nehodlají dále upfiednostàovat neoliberální ideologii pfied lidsk mi právy, prosperitou a kvalitními sluïbami. Chtûjí, aby jim odbory pomohly rozvíjet vysoce kvalitní, vstfiícné vefiejné sluïby, které odpovídají souãasn m poïadavkûm a oãekáváním. A afilace PSI v rûzn ch ãástech svûta rozvíjejí iniciativy v kvalitních vefiejn ch sluïbách, které svûdãí o tom, Ïe se s touto v zvou doká- Ïeme vyrovnat. Pfii vstupu PSI do druhého století existence zamûstnanci vefiejn ch sluïeb a jejich odborové svazy mohou sehrát velmi v znamnou roli pfii fie ení velk ch problémû souãasnosti. ProtoÏe pouze cílené, kolektivní - a vefiejné - akce mohou úspû nû bojovat s chudobou, AIDS, globálním oteplováním, nerovností a dal ími globálními v zvami. Chceme b t souãástí tohoto zápasu, stejnû jako jsme úspû nû pracovali pro na e národy a spoleãenství v minulosti. (PfieloÏeno zanglického originálu a redakãnû upraveno) Hans Engelberts odstupující generální tajemník PSI pomocí instruktora fiidiãû vozíkû. V souãasné dobû je moïnost pro kolení fiidiãû od nûkter ch v robcû (dodavatelû) vozíkû. Souãástí splnûní kvalifikaãních poïadavkû fiidiãû vozíkû by, vedle v e uveden ch teoretick ch znalostí, mûly b t i praktické dovednosti v obsluze konkrétního vozíku na pfiíslu n ch pracovi tích, popfiípadû i práce s pfiídavn m zafiízením, a to v potfiebném rozsahu. Pfii urãování kvalifikaãních poïadavkû je zamûstnavatel povinen vycházet také z prûvodní dokumentace (návodu k obsluze), dodávané s vozíkem. Pfii provozu vozíkû na pozemních komunikacích podle zákona ã. 13/1997 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, je nutno respektovat téï kvalifikaãní pfiedpoklady dané zákonem ã. 361/2000 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. To znamená, Ïe fiidiã vozíku musí mít i platn fiidiãsk prûkaz. Závûrem bych chtûl pfiipomenout, Ïe i na tyto fiidiãe se vztahuje povinnost podrobovat se stanoven m lékafisk m prohlídkám. Václav âikl 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Tip do kina Archeoskanzen Modrá Archeologick skanzen v Modré se nachází v lokalitû pûvodního velkomoravského osídlení, v tûsném sousedství Velehradu, sedm km od Uherského Hradi tû. Pfiedstavuje ideální podobu slovanského opevnûného sídli tû z doby Velké Moravy (9. století). Je tvofien stavbami, jejichï do zemû zahloubené ãásti mají pfiedlohy ve skuteãn ch archeologick ch objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetick ch rekonstrukcí, které v ak vznikly na podkladû konkrétních nálezû. Skanzen-sídli tû se ãlení na funkãní celky a areály. První pfiedstavuje opevnûní se vstupní branou a stráïními vûïemi. Na nûj navazuje areál sídli tnû-hospodáfisk, kter plynule pfiechází v areál mocensk. Ponûkud osamocenû stojí areál církevní. Okruh skanzenem uzavírá fiemeslnick areál a informaãní centrum se zázemím. emeslnick areál se nachází v severov chodní ãásti. Toto umístûní na okraji sídli tû vypl vá z historick ch skuteãností zji tûn ch napfi. ve velkomoravském Starém Mûstû. emeslnick areál má dvû na sebe navazující ãásti. První tvofií v robní pece hutníka, kovolitce a hrnãífie. Druhou ãást tvofií stabilní objekty-dílny, jejichï ãinnost byla úzce spojena s uveden mi pecemi. Prvním je kovárna, druh m dílna kovolitce-klenotníka a tfietím hrnãírna. Mocensk areál se nachází vlevo, tj. západnû od fiemeslnického areálu. Centrem staromûstského areálu je dlouhá kamenná na maltu stavûná budova chodníkem spojená se stavbou církevní. Sídli tnû-hospodáfisk areál skanzenu je na svaïujícím se terénu ve smûru sever - jih a vedle hospodáfiského objektu mocenského areálu, od nûhoï jej oddûluje symbolická palisáda. V areálu jsou jak objekty obytné, tak i ãásteãnû hospodáfiské, tvofiící men í úãelová uskupení. Z obytn ch objektû jsou zastoupeny typické domy, dále zemnice a polozemnice. Z hospodáfisk ch objektû zde naleznete Zbouchnutá obilní jámy, zásobnice, kletû, pekárnu, místo na mletí obilí a studnu. Sídli tnû-hospodáfisk areál tvofií 13 objektû. Církevní areál prozatím není bezprostfiední souãástí archeologického skanzenu. V budoucnu ov em, po jeho propojení s prvními tfiemi areály, se jím bezesporu stane. V souãasnosti jej tvofií místo originálního nálezu základû ranû stfiedovûkého kostela s prezentaãní tabulí a asi 15 m od nûj vzdálená novodobá stavba kostelního charakteru. Tato stavba pfiedstavuje hypotetickou rekonstrukci nadzemní ãásti uvedeného archeologického nálezu kostelního pûdorysu. Souvisí s ní zatím jen malá informaãní tabule. V budoucnu by mûlo dojít k realizaci vût í tabule a k aktualizaci textû na prezentaãních tabulích, dále k úpravû okolí stavby i originálního nálezu, popfi. k citlivému vytyãení míst, kde byly v minulosti odkryty velkomoravské hroby. (mv) Hrajeme sudoku ObtíÏnost: stfiednû tûïká e ení spoãívá v doplnûní políãek tak, aby kaïd fiádek, sloupec a kaïd ãtverec (3 x 3 políãka) obsahoval ãísla od jedniãky do devítky. Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Staãí jeden úlet a konãí legrace. Pfied dvûma lety nám reïisér Judd Apatow velmi zábavn m zpûsobem pfiedvedl, jak se cítí ãlovûk, kter je uï 40 let panic. Tentokrát se vydal do opaãn ch konãin sexuálního vesmíru, kdyï si vzal na mu ku ne Èastnici, která nechtûnû otûhotnûla v den svého kariérního vzestupu, poté co se nechutnû opilá vyspala s nejvût ím uboïákem, co se jí pfiipletl do cesty. Alison Scott (Katherine Heigl, hvûzda seriálu Chirurgové) je krásná a chytrá novopeãená televizní reportérka. Ben (Seth Rogen) je oplácan a lín povaleã, jehoï jedinou ambicí je pokraãovat ve sladkém nicnedûlání. Ti dva se setkali v baru, spoleãnû se opili, vyspali a jen tak mimochodem poãali nového ãlovûka. Ráno se jako rozumní dospûlí lidé zastydûli a rozlouãili. NavÏdy... Pak se ale Alison udûlalo patnû a Ben pfiijal telefonát, kter jeho dosavadní sladk Ïivot pofiádnû opepfiil. Pfied budoucími rodiãi se vynofií zcela zásadní otázka: Je jejich jediné pojítko - spoleãné dítû - natolik pevné, Ïe je navzdory tomu, Ïe jsou natolik odli ní a vûbec se neznají, udrïí pohromadû...? Komedie, USA 2007, 129 minut ReÏie: Judd Apatow Recept pro vás Pikantní hovûzí smûs Ingredience: 1 kg hovûzího zadního nebo z plece, 400 g velmi mal ch cibulek, 1 velká mrkev, 250 g ÏampionÛ, 1-2 strouïky ãesneku, 125 g anglické slaniny, asi 1 polévková lïíce oleje, 3 polévkové lïíce hladké mouky, ml ãiré polévky, 300 ml suchého ãerveného vína, 1 polévková lïíce rajãatového protlaku, 1 kávová lïiãka su eného tymiánu, sûl, ãerstvû mlet ãern pepfi, 1 svazek hladké petrïelky, 2-3 bobkové listy Postup pfiípravy: Oloupeme cibulky a dvû z nich najemno usekáme. Také mrkev oloupeme a nakrájíme na kostiãky. Oãistíme Ïampiony a podle velikosti je buì necháme vcelku, nebo pfiepûlíme. Oloupan ãesnek prolisujeme. Slaninu nakrájíme na prouïky a maso na dost velké kostky (3 x 3 cm). Na horkém oleji vypeãeme slaninu a vyjmeme ji z pánve. Ve slaninovém v peku opeãeme za stálého obracení celé cibulky a Ïampiony a také je vyjmeme. Potom v tomto vypeãeném tuku postupnû opeãeme kousky masa a pak je pfiendáme do pekáãku. Nakonec ve v peku lehce osmahneme nakrájenou mrkev a cibuli. Pfiidáme mouku a necháme ji trochu zhnûdnout. Za stálého míchání podlijeme polévkou a krátce povafiíme. Vmícháme víno, rajãatov protlak, slaninu, ãesnek a tymián. Opût krátce povafiíme, osolíme, opepfiíme a nalijeme na maso. Opereme a osu íme petrïelku, 3-4 snítky sváïeme dohromady s bobkov m listem a vloïíme do omáãky. V pfiedehfiáté troubû dusíme pod poklicí asi dvû hodiny. Bûhem du ení nûkolikrát promícháme. PÛl hodiny pfied koncem pfiimícháme k masu cibulky a Ïampiony. Zbytek petrïelky nakrájíme na kousky. Kytiãku kofiení odstraníme, pokrm dochutíme solí a pepfiem a posypeme petrïelkou. Poãet porcí: 4 (mv)