Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 6 ROâNÍK 19 Proã stávkovalo skoro zamûstnancû a dal- ích více neï hodinovou v straïnou stávku podporovalo? Proti nespravedlivé daàové reformû, která chud m bere a bohat m dává, proti reformû zdravotnictví, která má udûlat ze zdraví k eft, proti reformû dûchodového systému, která za víc odpracovan ch a zaplacen ch let nabídne men í dûchody, proti neúnosnému zdraïování v eho, co je k Ïivotu nezbytné? Ano, to v e bylo dûvodem k jejímu vyhlá- ení, ale to nejdûleïitûj í, proã se stávkovalo, je zpûsob a styl, jak m jsou reformy, které mají závaïné dopady na Ïivot kaïdého obãana, pfiipravovány a uvádûny v Ïivot. Ano, tato stávka byla politická, byla namífiena proti zjednodu enému vnímání demokracie omezené na moïnost jít jednou za onoho ãasu k volbám a pak drïet hubu bez ohledu na to, jak je s na ím volebním mandátem zacházeno, byla namífiena proti tzv. silovému pfiístupu pfii prosazování reforem, jejichï nûkteré navrhované kroky jsou prakticky nevratné. Ano, nûkdy je silov pfiístup nutn a i po letech je schvalován. Pfiíkladem mûïe b t napfiíklad vznik samostatného âeskoslovenska. Situace a cíle rozhodnutí byly v ak tehdy ponûkud odli né od na í dne ní situace i cílû. PouÏití silového pfiístupu pfii pfiijímání zmûn je nebezpeãné, protoïe pfii jejich uvádûní v praxi, bez pfiihlédnutí ke v em názorûm a pfiipomínkám, existuje váïné nebezpeãí, Ïe nûkteré rodiny a jedinci se ocitnou v nefie itelné situaci. ProtoÏe pokud nejsou vzaty v úvahu vzájemné vlivy jednotliv ch reforem a souãasnû jejich celkov dopad, existuje váïné nebezpeãí, Ïe se celé skupiny obyvatel ocitnou v nefie itelné situaci. KdyÏ je i v rámci vlády uplatàována politika silového pfiístupu a ministr kolství slab, mûïe se stát, Ïe se drasticky omezí kvalita vzdûlávání a ná cíl transformovat se na ekonomiku vysoce kvalifikované práce pak budeme muset zaloïit na pfiistûhovalcích. PouÏití silového pfiístupu pfii rozhodování o zásadních zmûnách je nebezpeãné, protoïe kdyï se nezadafií, je na dlouhou dobu zablokována moïnost pouïití demokratického systému pfiípravy a tak i pfiijetí potfiebn ch zmûn. V âísle: Poskytování ochrann ch nápojû (str. 3) Zaruãená mzda (str. 3) Nûkteré pfiípady ukonãení pracovního pomûru a jejich fie ení (pfiíloha) Leto ní sportovní hry ve své polovinû (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 30. âervna 2008 Ano, tato stávka byla politická!!! Ano, tato stávka byla politická, ti, kdoï se jí zúãastnili, mûli za to, Ïe reformy tak velkého dosahu by mûli b t pfiipravovány a pfiijímány na základû rozsáhlej ího konsensu, kter pfiesáhne souhlasem poãet hlasû koaliãních poslancû a pár pfiebûhlíkû. Takov pfiístup pouïili napfiíklad ve védsku pfii pfiípravû tamní dûchodové reformy. Od poãátku aï do konce byla tato zmûna pfiipravována za spolupráce v ech politick ch stran, odborû a dal ích nevládních organizací, takïe pfiesto, Ïe volby tûsnû pfied jeho schválením zmûnily podstatnû politickou situaci v zemi, byla zmûna dûchodového systému schválena 80% vût inou poslancû. Tato stávka byla vyprovokována zjevnû diktátorsk m pfiístupem pfii prosazování reforem: návrh je udûlán v tajnosti, pokud má nûkdo pfiipomínky, jsou odmítnuty s tím, Ïe je tû není nic úplnû hotovo, takïe není co pfiipomínkovat a místo diskuze je pak narychlo protlaãen vládou i parlamentem. Pro diktaturu vût iny z nás staãí jeden ãi dva hlasy. To se ve vyspûl ch demokraciích uï málokdy vidí. Karel Sladkovsk, pfiedseda svazu Prohlá ení âeskomoravské konfederace odborov ch svazû po v straïné stávce Dûkujeme odboráfiûm, zamûstnancûm i vefiejnosti za projevenou obãanskou stateãnost! Den 24. ãerven 2008 se zapí e do historie ãesk ch odborû jako nejmohutnûj í stávkov protest. Pfies milión odboráfiû a zamûstnancû v ech profesí, zejména ze zdravotnictví, dopravy, prûmyslu, státní správy, kolství, jednoznaãnû vzkázal politikûm, Ïe k vládním reformním krokûm, které jsou nespravedlivé, nejsou a nebudou lhostejní. Tento nejvût í stávkov protest vyhlá en âmkos dûraznû pfiipomnûl vládû, Ïe demokracie není o tom, jít jednou za ãtyfii roky k volbám a pak pouze pasivnû pfiihlíïet k chybn m krokûm politikû, zejména takov m reformám, které mohou hazardovat se zdravím obãanû âeské republiky. âeskomoravská konfederace odborov ch svazû dûkuje zejména v em, ktefií se stávky zúãastnili, nebo ji nejrûznûj ími formami podpofiili, ale i sympatizantûm ze strany vefiejnosti, za projevení obãanského sebevûdomí a stateãnosti. Podûkování za projevenou solidární podporu patfií i na im kolegûm ze zahraniãních odborov ch centrál a z Evropské odborové konfederace. Od dubna 2007, kdy âmkos poprvé zvefiejnila svoji odbornou anal zu varující pfied negativními dopady nûkter ch reformních zámûrû, do dne ních dnû nikdo ze zodpovûdn ch politikû tuto prognózu vefiejnû a odbornû nevyvrátil. Naopak - ãas nám dává za pravdu. Reformní kroky negativnû ovlivàují v voj inflace a vláda odhalila svûj scénáfi privatizace vefiejn ch sluïeb v první fiadû zdravotnictví. Stávkov protest jednoznaãnû prokázal, Ïe ãeské odbory jsou reálnou silou tolik potfiebné protiváhy, která je nezbytná pro fungování demokratické a obãanské spoleãnosti. âe tí zamûstnanci a obãané si zaãínají uvûdomovat, Ïe anci ovlivàovat svou budoucnost jim dává moïnost v souladu s Listinou základních práv a svobod vyjádfiit protest ãi obãanskou nespokojenost. 25. ãervna 2008

2 Mzdy uãitelû Uãitelé letos dostanou na mzdy dal ích 0,5 miliardy korun, na v platních páskách by mûli nav ení poprvé uvidût v srpnu. Dal í ãtyfii miliardy navíc má regionální kolství pfiislíbeno na pfií tí rok. Prostfiedky by mûli získat uãitelé, ktefií splní kvalitativní kritéria pedagogické práce. kolské odbory upozoràují na to, Ïe pracovníkûm kolství kvûli vysoké inflaci letos zatím reálnû klesají mzdy. Proto poïadovaly pro leto ní rok posílení rozpoãtu regionálního kolství o tfii miliardy korun. Vyjednané prostfiedky jim pfiipadají nedostateãné. koly kvûli platové situaci 9. ãervna stávkovaly, nûkteré podpofiily i stávku 24. ãervna. OdboráfiÛm se také nelíbí, Ïe peníze jsou urãeny pouze na platy pedagogû, a ne pro ostatní zamûstnance, napfiíklad kolníky nebo hospodáfie. (27. 6.) Do penze v 65 letech Lidé v âeské republice budou zfiejmû po roce 2030 odcházet do penze v 65 letech. Snûmovna podpofiila novelu, která s postupn m zvy ováním vûkové hranice poãítá. Pfiedlohu je tû posoudí senát a prezident. Podle novely by bezdûtné Ïeny, matky jednoho dítûte a muïi mûli po roce 2030 chodit do dûchodu v 65 letech. Vûk se má ale zvy ovat postupnû, stejnû jako se postupnû zvedá uï od poloviny 90. let na 63 let. U muïû by hranice pro odchod do penze roãnû rostla o dva, u Ïen o ãtyfii mûsíce. DÛchodov vûk v âr patfií zatím k nejniï ím v Evropské unii. Ve více neï polovinû zemí unie je základní dûchodov vûk u muïû 65 let, u Ïen pfievaïuje také vûk 65 let, následovan 60 roky. Podle vládní pfiedlohy by moïnost jít dfiív do penze mûly mít i po roce 2030 nadále matky dvou a více dûtí. Do penze by chodily v 62 aï 64 letech. Normu ale tvrdû kritizuje opozice. Proti jsou i odbory a nesouhlas s novelou byl jedním z dûvodû, proã uspofiádaly stávku 24. ãervna. (25. 6.) V straïná hodinová stávka Do hodinové v straïné stávky 24. ãervna proti reformám vlády Mirka Topolánka (ODS) se v âesku rûznou formou zapojil více neï milion lidí. Na setkání zamûstnancû praïského dopravního podniku to fiekl Milan tûch, pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov ch svazû (âmkos), jeï stávku vyhlásila. Souãástí stávky byl i protest zdravotníkû, ktefií jiï od rána v nemocnicích poskytovali ãasto jen akutní péãi. V celém âesku se jich do stávky podle vedení zdravotnick ch odborû aktivnû zapojilo asi , dal ích kolegû s nimi sympatizovalo. V mnoha mûstech se na hodinu zastavila doprava. Do stávky se zapojili napfiíklad také úfiedníci a zamûstnanci mnoha dal ích profesí. Federace strojvûdcû zastavila vût inu vlakû âesk ch drah. V echny ãlenské svazy se ke stávce ov em nepfiipojily. Aktivnû do ní nevstoupili napfiíklad Ïelezniãáfii z Odborového sdruïení ÏelezniãáfiÛ (OSÎ). (24. 6.) Dohoda EU o pracovní dobû Zatímco zástupci ãesk ch zamûstnavatelû dohodu o maximální v i pracovní doby, na které se shodli zástupci ministrû práce a sociálních vûcí EU, pfiivítali, odboráfii jsou proti. Podle této dohody bude dále platit maximální t denní pracovní doba 48 hodin, ale zamûstnanci se budou moci rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat pfiesãas. âeskomoravská konfederace odborov ch svazû s navrïen mi zmûnami nesouhlasí, neboè by pr jejich realizace znamenala ústup od dosaïeného standardu sociální ochrany zamûstnancû a zhor ení jejich postavení. Zásadnû nepfiízniv vliv by provedení tûchto návrhû mûlo nejen na úroveà bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, n brï i na moïnosti slaìování rodinného a profesního Ïivota zamûstnancû, fiekla mluvãí âmkos Jana Ka parová. (18. 6.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY Zasedání pfiedsednictva âervnové pfiedprázdninové zasedání na eho pfiedsednictva se se lo v Praze, aby nejen v rámci bûïn ch bodû zhodnotilo stav finanãních prostfiedkû svazu a situaci v odborech, zejména pfiípravu v straïné hodinové stávky, ale i vybralo dodavatele webov ch stránek, které budou aktuálnû informovat o na em svazu a nahradí tak ti tûnou formu svazového ãasopisu. UmoÏní tak lépe a hlavnû pruïnû reagovat nejen na svazové události. Místopfiedseda svazu Petr Pech seznámil s obsahem uzavfieného Dodatku ã. 1 KSVS s âpu. Závûrem svazov inspektor bezpeãnosti práce Robert Kfiepinsk podrobnû informoval o nové smûrnici k zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v OS UNIOS. Jitka Zettelová Demonstrace pfied Úfiadem vlády proti kolství bez penûz dne Inflace kvûten 2008 Hladina spotfiebitelsk ch cen vzrostla v kvûtnu proti dubnu o 0,5 %. Mezimûsíãní rûst spotfiebitelsk ch cen o 0,5 % ovlivnilo zejména zv ení cen pohonn ch hmot o 3,9 %. Cena motorové nafty se zv ila o 5,8 % a dosáhla tak dosavadního historického maxima. Ceny benzinu Natural 95 byly nejvy í od fiíjna V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly zejména ceny zeleniny vã. brambor o 8,0 %, ovoce o 1,0 %, chleba o 1,1 %, mouky o 3,1 %, r Ïe o 3,9 %, rostlinn ch tukû o 4,9 % a ceny pfiípravkû pro dochucení jídel o 5,3 %. V oddíle zdraví vzrostly ceny lázeàsk ch léãebn ch pobytû o 7,5 % a léãiv o 0,6 %. Mírnû sniïující vliv na v voj spotfiebitelsk ch cen mûly ceny v oddíle rekreace a kultura v dûsledku sníïení cen audiovizuálních a fotografick ch zafiízení a zafiízení pro zpracování dat o 1,5 %. Pokles cen v oddíle po ty a telekomunikace zpûsobily niï í ceny mobilních telefonû o 3,6 %. Z potravin byly niï í zejména ceny peãiva o 2,6 %, vajec o 3,2 %, s rû o 2,5 % a másla o 2,6 %. Ceny zboïí úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny sluïeb o 0,3 %. Meziroãnû vzrostly spotfiebitelské ceny v kvûtnu stejnû jako v dubnu o 6,8 %. Zhruba stejné zûstaly i meziroãní zmûny cenové hladiny ve vût inû oddílû spotfiebního ko e. Zrychlení cenového rûstu nastalo hlavnû v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny mouky o 54,7 % (v dubnu o 50,7 %), r Ïe o 28,5 % (v dubnu o 24,7 %), jogurtû o 9,9 % (v dubnu o 7,6 %). U cen zeleniny vã. brambor se zmírnil meziroãní pokles na 3,0 % ze 17,7 % v dubnu. Ke zpomalení cenového rûstu do lo v oddíle alkoholické nápoje a tabák vlivem zmírnûní rûstu cen tabákov ch v robkû na 14,3 % (v dubnu 16,6 %) a alkoholick ch nápojû na 2,9 % (v dubnu 3,9 %). Nejvût í vliv na v i cenové hladiny mûly i nadále ceny bydlení, kde vzrostly ceny zemního plynu o 18,4 %, elektfiiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,4 %, tuh ch paliv o 20,9 %. Vodné bylo vy í o 8,3 % a stoãné o 9,1 %. âisté nájemné vzrostlo o 16,6 %, v tom v bytech s regulovan m nájemn m o 26,4 % a v bytech s trïním nájemn m o 2,1 %. Ceny pohonn ch hmot vzrostly o 7,6 %, z toho ceny nafty o 18,2 % a benzinû o 5,0 % aï 5,8 %. NiÏ í neï loni byly ceny odívání o 2,2 %, pfiístrojû a spotfiebiãû pro domácnost o 1,6 %, automobilû o 2,0 %, audiovizuálních a fotografick ch zafiízení a zafiízení pro zpracování dat o 11,2 %. Z potravin byly meziroãnû niï í hlavnû ceny brambor o 37,9 %. V oddíle po ty a telekomunikace klesly ceny mobilních telefonû a ceny telefonick ch a telefaxov ch sluïeb vlivem komerãních slev mobilních operátorû. Ceny zboïí úhrnem vzrostly o 6,1 % a ceny sluïeb o 8,0 %. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem prûmûrného indexuspotfiebitelsk ch cen za posledních 12 mûsícû proti prûmûru pfiedchozích 12 mûsícû byla v kvûtnu 5,0 %, coï je o 0,3 procentního bodu více neï v dubnu Zdroj âsú V voj prûmûrné mzdy V 1. ãtvrtletí 2008 ãinila prûmûrná hrubá mûsíãní nominální mzda Kã, to je meziroãnû více o 10,4 %, reálná mzda vzrostla o 2,8 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila nominálnû o 12,2 %, reálnû o 4,5 %. V nepodnikatelské sféfie vzrostla nominálnû o 3,5 %, reálnû poklesla o 3,6 %. PrÛmûrná mzda ãinila Kã, coï je o 2120 Kã (10,4 %) více neï ve stejném období roku Je to nejvy í rûst mezd od 4. ãtvrtletí Vysok ale byl i rûst spotfiebitelsk ch cen - za 1. ãtvrtletí 2008 se v porovnání se stejn m obdobím pfiedchozího roku zv ily o 7,4 %, reálná mzda proto vzrostla jen o 2,8 %. V podnikatelské sféfie se prûmûrná mzda zv ila o 2512 Kã (12,2 %) na Kã, reálná mzda vzrostla o 4,5 %. V nepodnikatelské sféfie byl rûst mezd v raznû niï í, prûmûrná mzda se zv ila o 678 Kã (3,5 %) na Kã, reálná mzda poklesla o 3,6 %. Meziodvûtvová mzdová diferenciace se v 1. ãtvrtletí 2008 proti stejnému období pfiedchozího roku zv ila. NejniÏ í relativní rûst nominálních mezd byl zaznamenán v odvûtvích (podle sekcí OKEâ) vzdûlávání, vefiejná správa a obrana, povinné sociální zabezpeãení (shodnû o 3,0 %) a zdravotní a sociální péãe, veterinární ãinnosti (o 5,3 %). Nejvy í rûst vykázala odvûtví v roba a rozvod elektfiiny, plynu a vody (o 18,2 %), rybolov a chov ryb (o 17,2 %) a ãinnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské ãinnosti (o 17,1 %). Nejvy í nominální mzda (odvûtví finanãní zprostfiedkování) byla zhruba 3,3krát vy í neï nominální mzda nejniï í (odvûtví ubytování a stravování). Je tû vût í rozdíl je patrn u prûmûrn ch mezd podle institucionálních sektorû. Dlouhodobû nejvy ích prûmûrn ch nominálních mezd dosahuje sektor finanãních institucí ( Kã). NejniÏ í mzdy ( Kã) byly zji tûny v sektoru domácností (tj. mzdy zamûstnancû u fyzick ch osob nezapsan ch do obchodního rejstfiíku). Zdroj âsú

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE S blíïícími se letními vedry zaãíná b t aktuální problematika poskytování ochrann ch nápojû na pracovi tích. Podmínky poskytování upravuje v 8 nafiízení vlády ã. 361/2007 Sb., kter m se stanoví podmínky ochrany zdraví pfii práci. K ochranû zdraví pfied úãinky zátûïe teplem nebo chladem se poskytuje zamûstnanci ochrann nápoj. Nápoje se poskytují na pracovi ti nebo v jeho bezprostfiední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpeãnû dostupné. Ochranné nápoje musí b t zdravotnû nezávadné a nesmí obsahovat více neï 6,5 hmotnostních procent cukru. MnoÏství alkoholu v nich nesmí pfiekroãit 1 hmotnostní procento; ochranné nápoje pro mladistvého zamûstnance v ak nesmí obsahovat alkohol. Ochrann nápoj chránící pfied zátûïí teplem se poskytuje v mnoïství odpovídajícím nejménû 70 % tekutin a minerálních látek ztracen ch z organizmu za osmihodinovou smûnu potem a d cháním. MnoÏství tekutin a minerálních látek ztracen ch z organismu potem a d cháním by mûlo b t zmûfieno autorizovanou osobou. Ochrann nápoj chránící pfied zátûïí chladem se poskytuje tepl, v mnoïství alespoà pûl litru za osmihodinovou smûnu. Ochrann nápoj chránící pfied zátûïí teplem nebo chladem mûïe obsahovat látky zvy ující odolnost organizmu. Hygienick limit ztráty tekutin z organizmu potem a d cháním ãiní 1,25 litru za osmihodinovou smûnu. To znamená, Ïe nejmen í poskytované mnoïství ochrann ch látek by mûlo b t 0,875 litru. Náhrada minerálních látek prostfiednictvím ochranného nápoje se uplatàuje v pfiípadû, Ïe dochází podle v sledkû mûfiení ke ztrátû tekutin vût í neï 3,75 litru. V takovém pfiípadû se jako ochrann nápoj podává voda se stfiední mineralizací 500 aï 1500 mg rozpu tûn ch pevn ch látek na 1 litr vody. Pfii ztrátû tekutin do 3,75 litru se náhrada tekutin zaji Èuje podáváním vody s nízkou mineralizací 50 aï 500 mg rozpu tûn ch pevn ch látek na 1 litr vody. MnoÏství minerálû by mûlo b t uvedeno vïdy na obalu konkrétní minerální vody. Poskytování ochrann ch nápojû Zaruãená mzda JiÏ druh m rokem se pfii sjednávání kolektivních smluv uãíme pracovat s institutem zaruãené mzdy. Skuteãnost, Ïe pojem zaruãená mzda je chápán rûznû, ukazují sjednané kolektivní smlouvy. Nadále se také setkáváme s názorem zamûstnavatelû, Ïe zamûstnanci mají nárok na zaruãenou mzdu pouze ve v i minimální mzdy. Zamûstnavatelé neberou v úvahu zmûnu, kterou pfiinesla novela zákoníku práce od roku 2007 v podobû zaruãené mzdy, na kterou zamûstnanci vznikne nárok podle zákona, smlouvy, pfiedpisû, mzdového nebo platového v mûru a opomíjejí dal í úrovnû zaruãené mzdy podle sloïitosti, odpovûdnosti a namáhavosti vykonávan ch prací. Ve sjednan ch kolektivních smlouvách je ãasto zaruãená mzda chybnû pouïívána jako minimum, které musí vyplatit zamûstnavatel v pfiípadû sv ch finanãních problémû. Nesprávn text ujednání fie ící zaruãenou mzdu zamûstnancû je napfiíklad následující: V pfiípadû nedostatku finanãních prostfiedkû mûïe zamûstnavatel pohyblivou sloïku mzdy (odmûny a prémie) vyplatit zamûstnancûm v pozdûj ím termínu, nejpozdûji v ak do tfií mûsícû po uplynutí termínu nebo v pfiípadû platební neschopnosti je zamûstnavatel povinen vyplatit zaruãenou mzdu ve v i základního mzdového tarifu a nárokové mzdové pfiíplatky, pozastavené ãásti mzdy musí b t doplaceny do tfií mûsícû!. Uvedená ujednání jsou nesprávná a zamûstnavatel je pro odmû- Àování zamûstnancû nemûïe vyuïít, protoïe by tím poru il zákonná opatfiení. Proã je tento postup v rozporu se zákonem, vypl vá z ustanovení zákoníku práce (zákon ã. 262/2006 Sb., v platném znûní, dále jen ZP) 112 a následujících ustanovení a z nafiízení vlády ã. 567/2006 Sb., o minimální mzdû, o nejniï- ích úrovních zaruãené mzdy, o vymezení ztí- Ïeného pracovního prostfiedí a o v i pfiíplatku ke mzdû za práci ve ztíïeném pracovním prostfiedí. Podle zákona zaruãenou mzdou je mzda nebo plat, na kterouzamûstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitfiního pfiedpisu, mzdového v mûru nebo platového v mûru. NejniÏ í úrovnû zaruãené mzdy a podmínky pro její poskytování zamûstnancûm, jejichï mzda není sjednána v kolektivní smlouvû, a pro zamûstnance, kter m se za práci poskytuje plat, je stanovena v e uveden m nafiízením vlády. NejniÏ í úroveà zaruãené mzdy je stanovena na úrovni minimální mzdy a dal í nejniï í úrovnû zaruãené mzdy pak diferencovanû podle sloïitosti, odpovûdnosti a namáhavosti vykonávané práce. Pokud nedosáhne mzda nebo plat bez mzdy nebo platu za práci pfiesãas, pfiíplatku za práci ve svátek, za noãní práci, za práci ve ztí- Ïeném pracovním prostfiedí a za práci v sobotu a v nedûli pfiíslu né nejniï í úrovnû zaruãené mzdy, je zamûstnavatel povinen zamûstnanci poskytnout doplatek. Stanovené nejniï í úrovnû zaruãené mzdy ochraàují zamûstnance zamûstnavatelû poskytujících za práci mzdu, u nichï neprobíhá kolektivní vyjednávání, anebo sice probíhá, ale kolektivní smlouva není uzavfiena nebo neobsahuje ujednání o mzdách (tj. zamûstnanci nejsou chránûni pfied nepfiimûfienû nízk m ocenûním své práce kolektivní smlouvou). Zaruãená mzda v pfiípadû, Ïe mzda je sjednána v kolektivní smlouvû, je mzda za v kon práce, na kterou vzniklo zamûstnanci právo podle sjednan ch podmínek. Znamená to, Ïe zamûstnanec má nárok na v echny sloïky mzdy, tj. na základní mzdu (tarif), v echny pfiíplatky, na které mu vznikl pfii v konu práce nárok, prémie, odmûny a dal í pobídkové sloïky mzdy, 13. a 14. mzdu, podíly na hospodafiení zamûstnavatele, pokud byly splnûny podmínky pro jejich poskytnutí. Termín v platy mzdy se fiídí ustanovením 141 ZP, podle kterého jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozdûji v kalendáfiním mûsíci následujícím po mûsíci, ve kterém vzniklo zamûstnanci právo na mzdu nebo plat nebo nûkterou jejich sloïku. Nebyl-li pravideln termín v platy mzdy nebo platu sjednán v kolektivní smlouvû, urãí jej zamûstnavatel po projednání s odborovou organizací v mezích období, tj. v prûbûhu následujícího kalendáfiního mûsíce, nejpozdûji v jeho poslední den. Zamûstnavatel je tedy povinen vyplatit zamûstnanci v uvedeném termínu v platy mzdy celou mzdu, tj. v echny její Ochrann nápoj chránící pfied zátûïí teplem se poskytuje: a) pfii práci del í neï 4 hodiny za smûnu zafiazené do tfiídy práce IIb a vy í (zafiazení prací do tfiíd je v pfiíloze ã. 1 k tomuto nafiízení, ãásti A, tabulce ã. 2), pokud je na pracovi ti teplota vy í neï 26 C. Proti pfiedchozí úpravû ve zru eném nafiízení vlády ã. 178/2001 Sb. se zmûnilo zafiazení jednotliv ch prací do tfiíd. Napfiíklad práce fiidiãe nákladního vozidla jiï není ve tfiídû IIb, ale byla pfievedena do tfiídy práce IIa. b) je-li mûfiením doloïeno, Ïe pfii dané práci dochází ke ztrátû tekutin vy í neï 1,25 litru; v poãet ztráty tekutin se provádí vïdy, kdyï je práce zafiazená do tfiídy IIb nebo vy í vykonávána v pracovním prostfiedí, v nûmï je relativní vlhkost vzduchu vy í neï 70 %, rychlost proudûní vy í neï 0,3 m. s -1 nebo kdyï práce vyïaduje pouïití pracovního odûvu, u nûhoï jsou tepelnû izolaãní vlastnosti vy í, neï jaké odpovídají trojvrstvému odûvu, c) pfii trvalé práci v zátûïi teplem zafiazené podle zákona o ochranû vefiejného zdraví do kategorie ãtvrté, nebo d) pfii trvalé práci na venkovním pracovi ti, pokud je na základû monitorování teploty venkovního vzduchu pfiedpoklad, Ïe teplota venkovního vzduchu, mûfiená na pracovi ti zastínûn m teplomûrem v prûbûhu osmihodinové smûny jednorázovû, pfiesáhne hodnotu (tomax) operativní teploty stanovené pro danou tfiídu práce. Pro tfiídu práce I je tomax = 28 C, pro tfiídu práce IIa je tomax = 27 C a pro tfiídy práce IIb a vy í je tomax = 26 C. Ochrann nápoj chránící pfied zátûïí chladem se poskytuje pfii práci del í neï 4 hodiny za smûnuna: a) pracovi ti, kde musí b t z technologick ch dûvodû udrïována teplota 4 C a niï í, nebo b) venkovním pracovi ti, pokud jsou nejniï í teploty venkovního vzduchu namûfiené na pracovi ti zastínûn m teplomûrem v prûbûhu osmihodinové smûny niï í neï 4 C. Václav âikl sloïky, na jejichï v platu vznikl zamûstnanci nárok. V kolektivní smlouvû nelze zakotvit ustanovení, podle kterého urãené ãásti mzdy nebudou zamûstnanci po vykonání práce ve stanoveném termínu vyplaceny. Pokud by zamûstnavatel nevyplatil nûkterou ãást mzdy, na kterou vznikl zamûstnanci nárok, stává se zamûstnavatel dluïníkem a zamûstnanec se mûïe domáhat uspokojení sv ch nárokû soudní cestou. V pfiípadû platební neschopnosti zamûstnavatele mohou zamûstnanci poïádat o uspokojení sv ch mzdov ch nárokû kter koliv úfiad práce. Aby mohli o dluïné prostfiedky poïádat, musí zamûstnanci podat u pfiíslu ného krajského soudu na zamûstnavatele návrh na prohlá ení konkurzu. Pro kolektivní vyjednávání o pravidlech pro odmûàování zamûstnancû podnikatelské sféry neexistuje, kromû zákonné úpravy, Ïádné dal í omezení. Je zcela ponecháno na potfiebách zamûstnavatele, jak systém odmûàování uplatní a sjedná s odborovou organizací, nejlépe v kolektivní smlouvû. Mezi hlavní cíle kolektivního vyjednávání prosazované odborovou organizací patfií dosaïení toho, aby komplexní úprava pravidel pro odmûàování zamûstnancû byla souãásti (nebo pfiílohou) kolektivní smlouvy. V oblasti zaruãené mzdy lze sjednat napfiíklad vy í úroveà minimální mzdy (tj. vy í neï 8000 Kã za mûsíc), dále minimální v i zaruãené mzdy v jednotliv ch tarifních tfiídách v pfiípadû, Ïe je mzda sjednána pro jednotlivé tarifní tfiídy s rozpûtím. Ze sjednan ch pravidel pro odmû- Àování by mûlo b t vïdy zcela jasné, jaké podmínky platí pro odmûàování zamûstnancû jednotliv ch funkcí. Závûrem bych chtûla uvést, Ïe zaruãená mzda je dûleïit m institutem, kter nelze opomíjet a podceàovat. Za chybn postup v odmûàování zamûstnancû mûïe inspekce práce v souladu se zákonem ã. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znûní, uloïit zamûstnavateli pokutu aï do v e 2 milionû korun. Ing. Anna Kodlová 3

4 V poslední dobû se znovu objevují dotazy funkcionáfiû nûkter ch na ich základních organizací dot kající se problematiky zániku základní organizace, spojeného v ak nikoliv s její likvidací, n brï s právním nástupcem. Situace je v nûkter ch pfiípadech nepfiímo vyvolána i realizovan mi zmûnami v organizaãní struktufie nûkter ch zamûstnavatelsk ch subjektû. Proto povaïujeme za vhodné se k této problematice znovu ve struãnosti vyjádfiit. Základní organizace (tím máme na mysli i místní organizaci) pfiedstavuje, jak jiï bylo v poslední dobû na stránkách Servisu opakovanû pfiipomenuto, organizaãní jednotku na eho odborového svazu ve smyslu ustanovení 6 odst. 2 zákona ã. 83/1990 Sb., o sdru- Ïování obãanû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Z tohoto zákonného ustanovení pak vypl vá, Ïe stanovy svazu mohou urãit, které jeho organizaãní jednotky mají zpûsobilost jednat vlastním jménem, tedy i nab vat vlastním jménem práv a povinností. Toto postavení platné stanovy na eho odborového svazu základním#organizacím pfiiznávají (ãást V - VI, ãl ), a ony tedy jednají jako právnické osoby. Uvedené postavení základní organizace má potom právní dûsledky i v pfiípadû, Ïe ãlenové sdruïení v takovéto organizaci dojdou k rozhodnutí, Ïe jejich organizace ukonãí svoji ãinnost. V takovém pfiípadû zániku organizace nemûïe tato organizace prostû zmizet ze svûta, n brï je nutno postupovat podle ãl. 49 platn ch stanov svazu a vnitrosvazového pfiedpisu. Tímto vnitrosvazov m pfiedpisem jsou v souãasné dobû Zásady ã. 16/1998, o podmínkách zániku základní a místní organizace Odborového svazu UNIOS a souvisejících majetkov ch pfievodech. Základní organizace zaniká podle ãl. 49 odst. 1 platn ch stanov zru ením její evidence jako organizaãní jednotky u svazu. K rozhodnutí o zru- ení její evidence je potom dle stanov pfiíslu n v konn v bor odborového svazu. Tomuto samotnému zru ovacímu aktu povinnû pfiedchází rozhodnutí o ukonãení ãinnosti základní organizace k urãitému konkrétnímu datu a v pfiípadû, Ïe tato organizace nemá jako právnická osoba právního nástupce, její likvidace. Tato likvidace pfiedstavuje vypofiádání jejího ve kerého majetku ustanoven m likvidátorem. Dále se v ak budeme zab vat jiï pouze zánikem základní organizace s právním nástupcem. U tohoto zpûsobu zániku pfiíslu í ve keré rozhodování o ukonãení ãinnosti v luãnû základní organizaci, tj. ãlenûm v ní sdruïen m. Îádn jin orgán svazu do takovéhoto rozhodnutí zasahovat není oprávnûn. Rozhoduje-li základní organizace o ukonãení své ãinnosti a má-li mít právního nástupce, musí b t v takovémto rozhodnutí také stanoveno, zda je tak ãinûno z dûvodu rozdûlení takovéto organizace na více subjektû, nebo splynutí ãi slouãení základních organizací. Rozdûlení základní organizace pfiedstavuje vznik dvou ãi více základních organizací jako organizaãních jednotek svazu. V takovém pfiípadû vznikem nov ch základních organizací souãasnû zaniká pûvodní rozdûlující se základní organizace. Souãástí rozhod- 4 CO VÁS ZAJÍMÁ K problematice zániku základní organizace s právním nástupcem nutí o ukonãení ãinnosti takovéto základní organizace musí b t nejen souhlas stanovami poïadovaného poãtu ãlenû (ãl. 43 odst. 2 stanov) s tímto ukonãením, ale i jejich rozhodnutí o delimitaci majetku, kter pfiechází ze zanikající organizace na novû vzniklé. V pfiípadû slouãení základních organizací zûstává zachována ta základní organizace, s níï se dal í sluãuje (sluãují), a tím ukonãuje (ukonãují) svoji ãinnost. V pfiípadû takovéhoto postupu majetek zanikající základní organizace (organizací) pfiechází na základní organizaci, se kterou dochází ke slouãení. Pfii splynutí základních organizací dochází na rozdíl od slouãení ke vzniku nové základní organizace, která vzniká ze dvou ãi více organizací, které ukonãují svoji ãinnost a zanikají. Pfii takovémto splynutí organizací je nezbytné, aby okamïik vzniku nové základní organizace byl shodn s okamïikem zániku spl vajících organizací. Pfii nedodrïení této podmínky by nemohlo v novû vzniklé organizaci jít o právního nástupce. V echna rozhodnutí pfiijímaná v základní organizaci o ukonãení její ãinnosti mohou b t ãleny organizace pfiijímána pouze na ãlenské schûzi a navíc kvalifikovanou vût inou ãtyfi pûtin v ech ãlenû základní organizace, nikoliv pouze pfiítomn ch na ãlenské schûzi (ãl. 43 odst. 2 písm. l) stanov). Rozhodování nûjak m náhradním zpûsobem platné stanovy svazu nepfiipou tûjí. V pfiípadû rozhodování uveden ch shora je nutné zdûraznit, Ïe rozhodnutí musí b t pfiijímána na ãlensk ch schûzích ve v ech základních organizacích, jichï se tato rozhodnutí dot kají. Rozhodnutí o ukonãení ãinnosti základní organizace s právním nástupcem, které je ãinûno z dûvodu rozdûlení takovéto organizace na více subjektû nebo slouãení s jinou základní organizací, musí obsahovat rozhodnutí o delimitaci majetku podle jednotliv ch základních organizací. V pfiípadû nemovitého majetku ve vlastnictví zanikající základní organizace je nutné ohlednû takovéhoto majetku postupovat tak, aby pfied pfiijetím takového rozhodnutí bylo dohodnuto, na jak konkrétní ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Ráda bych se zeptala, zda podle vás mûj zamûstnavatel postupoval správnû. Nejprve jsme se spoludohodli na tom, Ïe zûstanuse synem (* ) na rodiãovské dovolené aï do ãtyfi let vûku dítûte, a zamûstnavatel mi proto (od ) poskytl neplacené volno. Situace se ale záhy zmûnila, zamûstnavatel mi pozdûji nabídl práci na jinoupracovní pozici (neï jsem vykonávala pfied matefiskoudovolenou), coï jsem pfiijala, k ukonãila neplacené volno a od nastoupila zpût do zamûstnání (smlouva mi byla zmûnûna na jinoupracovní pozici - na dobu neurãitou). Ve firmû máme nárok na 30 dní dovolené za rok, z v platní pásky jsem v ak zjistila, Ïe já mám pfiiznáno pouze 27 dní. Postupoval zamûstnavatel správnû (a kdyï, tak na základû ãeho), kdyï mi ubral 3 dny dovolené? (PÛvodnû jsem si myslela, Ïe je to na základû toho, Ïe jsem v lednu2008 pobírala neplacené volno a o to Ïe se mi dovolená zkrátila, ale nyní si tím nejsem jista a myslím si, Ïe bych mûla mít za rok 2008 nárok na cel ch 30 dní dovolené). I. B., Havífiov subjekt pfiejde vlastnictví k této nemovitosti nebo zda takto delimitací vznikne podílové spoluvlastnictví. Takovéto rozhodnutí pak musí uvedené rozhodnutí obsahovat. V pfiípadû slouãení rozhodnutí zanikající organizace musí pro právní jistotu obsahovat konkretizaci majetku pfiecházející na základní organizaci, se kterou se zanikající organizace sluãuje. K pfiechodu majetku na právního nástupce, tj. novû vznikající základní organizaci ze spl vajících zanikajících organizací, dochází ze zákona, aniï je potfiebn jak koliv schvalovací úkon ohlednû majetku. Je v ak nezbytné, aby pfied okamïikem ukonãení ãinnosti spl vajících základních organizací byl evidenãnû podchycen ve ker majetek zanikajících základních organizací. Jak vypl vá ze shora citovaného vnitrosvazového pfiedpisu, v echny úkony základních organizací v tomto rozhodování musí mít písemnou podobu. Pfiitom rozhodování o odborovém majetku v souvislosti s rozhodováním o ukonãení ãinnosti základní organizace musí b t vïdy v souladu s obecnû závazn mi právními pfiedpisy, stanovami svazu a vnitrosvazov mi pfiedpisy i vnitfiními pfiedpisy svazu. Ve keré rozhodování v rámci základní organizace musí b t písemnû zachyceno v dokumentaci organizace, vãetnû pfiítomnosti hlasování ãlenû na ãlenské schûzi, kde byly tyto otázky rozhodování. Pfiesto, Ïe ve vût inû pfiípadû nepûjde o rozhodování, pfiedev ím v oblasti majetkové, sloïité, doporuãujeme, je-li takov to postup v základní organizaci zvaïován, konzultovat jej s pfiíslu n m kontaktním místem ãi specialisty svazu, aby nedo lo pfiípadnû k pochybením s negativními následky. Rozhodnû by v ak mûli b t poïádáni o pomoc svazoví specialisté v pfiípadû, má-li b t pfiedmûtem pfiechodu majetku majetek nemovit. Tolik ve struãnosti k dané problematice s tím, Ïe se nepochybnû k nûkter m otázkám na stránkách na eho ãasopisu budeme vracet. JUDr. Karel Horn ODPOVùë: JelikoÏ vá pracovní pomûr k témuï zamûstnavateli trvá nepfietrïitû a je pfiedpoklad, Ïe v kalendáfiním roce 2008 odpracujete 60 dní, coï je základní podmínka vzniku nároku na dovolenou za kalendáfiní rok, máte nárok na celou dovolenou. Pfiesto, Ïe jste v lednu ãerpala neplacené pracovní volno, pfiedpokládám, Ïe vá pracovní pomûr k zamûstnavateli trval, a proto nemá zamûstnavatel dûvod vám urãit pouze pomûrnou ãást dovolené ( 212 odst. 1, 2, 216 odst. 2 zákoníku práce). DOTAZ: Prosím vás o radu. LoÀsk rok jsem neãerpala ani jeden den dovolené. Od do jsem pracovala, od jsem byla v pracovní neschopnosti a od jsem ãerpala matefiskoudovolenou. Smlouvumám na 6 dní v t dnu, 42,5 hodiny. Bude se mi krátit dovolená? Za rok 2008 mám nárok na celoudovolenou, nebo pouze za dobu matefiské dovolené? E. S., Kolín ODPOVùë: Dovolená za rok 2007 se vám bude krátit za 117 smûn zame kan ch nemocí, a to o 1/12, tj. z 20 dnû dovolené 1,5 dne. Nárok za rok 2008 máte cel (20 dnû), krátit se vám nebude. Musíte v ak o dovolenou poïádat tak, aby bezprostfiednû navazovala na va i matefiskou dovolenou (28 t dnû); ( 217 odst. 5 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû). (koc)

5 V e podpory v nezamûstnanosti první tfii mûsíce 50 % zb vající mûsíce 45 % pfii rekvalifikaci 60 % - prûmûrného mûsíãního ãistého v dûlku dosaïeného v posledním zamûstnání - posledního vymûfiovacího základu - násobky prûmûrné mzdy v národním hospodáfiství Poji tûní obãana vedeného v evidenci úfiadu práce zdravotní poji tûní dûchodové poji tûní nemocenské poji tûní Maximální v e 0,58 násobek prûmûrné mzdy v národním hospodáfiství za první aï tfietí ãtvrtletí kalendáfiního roku pfiedcházejícího kalendáfinímu roku, 0,65násobek prûmûrné mzdy v národním hospodáfiství za první aï tfietí ãtvrtletí kalendáfiního roku pfiedcházejícího kalendáfinímu roku platí za obãana stát je úãasten dûchodového poji tûní v dobû, kdy mu náleïí hmotné zabezpeãení a dále v rozsahu maximálnû tfií let není úãasten Je tfieba dbát v ech pokynû a ponauãení od úfiadu práce a vyvíjet potfiebnou souãinnost s úfiadem, aby nedo lo ke zbyteãnému vyfiazení uchazeãe ze seznamu uchazeãû, a tudíï zastavení v platy podpory. V roce 2008 jsou podmínky pro uchazeãe o zamûstnání oproti minulosti pfiísnûj í. Nárok na podporu v nezamûstnanosti nemá uchazeã o zamûstnání, se kter m byl v dobû posledních esti mûsícû pfied zafiazením do evidence uchazeãû o zamûstnání zamûstnavatelem skonãen pracovnûprávní vztah z dûvodu poru ení povinnosti vypl vající z právních pfiedpisû vztahujících se k jím vykonávané práci zvlá È hrub m zpûsobem; to platí i v pfiípadû skonãení jiného pracovního vztahu z obdobného dûvodu. Zákon o zamûstnanosti podrobnû stanoví podmínky pro vyfiazení z evidence uchazeãû o zamûstnání. Zákon naopak umoïàuje moïnost pfiiv dûlku. Odmûny z pfiiv dûlku se sãítají a nesmí pfiesáhnout polovinu minimální mzdy. Po dohodû s úfiadem práce mûïete také pracovat krátkodobû, tj. maximálnû tfii mûsíce. V pfiípadû krátkodobého zamûstnání není odmûna sledována. Onemocní-li uchazeã o zamûstnání v ochranné lhûtû (sedm dnû od skonãení zamûstnání), vyplácejí se mu nemocenské dávky, v plata podpory v nezamûstnanosti se pozastaví, doba nemoci se nezapoãítává do podpûrãí doby. Vystavená pracovní neschopnost je omluvenkou pro úfiad práce. V pfiípadû, Ïe uchazeã o zamûstnání onemocní po ochranné lhûtû, kdy nemá nárok na nemocenské dávky, je mu poskytována podpora v nezamûstnanosti pfii splnûní podmínek zákona o zamûstnanosti. Uchazeã - poji tûnec je povinen ohlásit pfiíslu né zdravotní poji Èovnû do osmi dnû, Ïe se stal uchazeãem o zamûstnání. Zdravotní poji tûní platí po celou dobu evidence u úfiadu práce stát. V pfiípadû, Ïe nezamûstnan onemocní dfiíve, neï je vzat do evidence uchazeãû o zamûstnání na pfiíslu ném úfiadu práce, nebude jako nemocn vzat do evidence úfiadu práce, pracovní neschopnost uplatní u svého posledního zamûstnavatele (u mal ch organizací u pfiíslu né sociální správy) a ti jej opûtovnû pfiihlásí k jeho zdravotní poji Èovnû a odvádí za nûj zdravotní poji tûní. Jedná se o pfiípad, kdy neschopnost bezprostfiednû navazuje na ukonãení pracovního pomûru. Pozor v ak na pfiípad, kdy je ukonãen pracovní pomûr, zamûstnanec není v evidenci úfiadu práce, pracovní neschopnost bezprostfiednû nenavazuje na ukonãení pracovního pomûru - v tomto pfiípadû si zamûstnanec musí za dobu, kdy není v evidenci úfiadu práce, sám platit zdravotní poji tûní (minimum ãiní 1080 Kã za mûsíc). Uchazeã o zamûstnání je dûchodovû poji tûn pouze po dobu, pokud bere podporu, a v dobû, kdy nebere podporu, je evidován u úfiadu práce jako nezamûstnan ; takto je dûchodovû poji - tûn celkem po dobu tfií let. Po vyãerpání této doby je dána zákonem moïnost se dobrovolnû pfiihlásit k dûchodovému poji tûní a platit si je. Tato pfiíloha obsahuje pouze základní informace pro na e ãleny, ktefií se ocitnou v nelehké sociální situaci. Pfii fie ení konkrétních problémû vám poskytneme potfiebnou právní pomoc. JUDr. Jitka Kocianová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Nûkteré pfiípady ukonãení pracovního pomûru a jejich fie ení (Základní právní informace) Celá fiada zamûstnavatelû v souãasné dobû v rámci racionalizaãních a reorganizaãních opatfiení propou tí zamûstnance. Jsou také pfiípady, kdy sice je zamûstnanec zamûstnán, ale nedostává vyplacenu mzdu. Jak se v takov ch situacích zachovat, jaké moïnosti nám poskytují pracovnûprávní a sociální pfiedpisy, to v e vám chceme nabídnout v tomto ãlánku. Budeme se proto zab vat tûmito problémy: 1. OkamÏité zru ení pracovního pomûru zamûstnancem 2. V povûì z organizaãních dûvodû 3. Dohoda o ukonãení pracovního pomûru (vzory) 4. Platební neschopnost zamûstnavatele 5. Potvrzení o zamûstnání, posudek 6. Úfiad práce a nezamûstnaní 7. Îivotní a existenãní minimum, hmotná nouze, dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, v e minimální mzdy - minimální v e zdravotního poji tûní (zde odkazujeme na podrobné ãlánky jiï v Servisu uvefiejnûné) 1. OkamÏité zru ení pracovního pomûru Jedním z dûvodû, kdy mûïe zamûstnanec zru it pracovní pomûr okamïitû, je to, Ïe zamûstnavatel zamûstnanci nevyplatil mzdu nebo plat, popfiípadû jejich náhradu do patnácti dnû po uplynutí splatnosti tûchto penûïit ch plnûní ( 56 písm. b) zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû). Mzda nebo plat je splatn pozadu za mûsíãní období, a to nejpozdûji v následujícím kalendáfiním mûsíci, pokud nebylo v pracovní nebo kolektivní smlouvû dohodnuto jinak. To znamená, Ïe napfi. mzda nebo plat, popfi. jejich náhrady za mûsíc leden 2008, jsou splatné do konce mûsíce února 2008; teprve následující den po tomto datu by bûïela uvedená patnáctidenní lhûta, tzn. kdyï by nebyly mzda nebo plat, popfiípadû jejich náhrady, vyplaceny, bylo by moïno okamïitû zru it pracovní pomûr. OkamÏité zru ení pracovního pomûru je tfieba provést písemnû. Musí v nûm b t pfiesnû uveden dûvod tak, aby jej nebylo moïno zamûnit s jin m dûvodem, napfi.:... dosud mi nebyla vyplacena mzda za mûsíc leden OkamÏité zru ení pracovního pomûru musí b t doruãeno osobnû nebo po tou zamûstnavateli, jinak je neplatné. Uveden dûvod nelze dodateãnû mûnit. Pracovní pomûr konãí okamïikem doruãení okamïitého zru ení pracovního pomûru zamûstnavateli. Zákoník práce v 59 udává lhûty pro okamïité zru ení pracovního pomûru. Zamûstnanec mûïe okamïitû zru it pracovní pomûr pouze do 2 mûsícû ode dne, kdy se o dûvodu k okamïitému zru ení pracovního pomûru dovûdûl, nejpozdûji do jednoho roku ode dne, kdy tento dûvod vznikl. Zamûstnanci, kter okamïitû zru il pracovní pomûr, pfiíslu í pfii skonãení pracovního pomûru odstupné ve v i nejménû trojnásobku prûmûrného v dûlku. 2. V povûì z dûvodû organizaãních zmûn Zamûstnavatelé, ktefií napfi. ru í celou provozovnu, sniïují stavy zamûstnancû nebo fie í své finanãní problémy, dávají zamûstnancûm v povûdi z dûvodû tzv. organizaãních zmûn podle 52 písm. a) - c) zákoníku práce. Organizaãními zmûnami jsou: ru í-li se zamûstnavatel nebo jeho ãást, pfiemisèuje-li se zamûstnavatel nebo jeho ãást, stane-li se zamûstnanec nadbyteãn m vzhledem k rozhodnutí zamûstnavatele nebo pfiíslu ného orgánu o zmûnû jeho úkolû, technického vybavení, o sníïení stavu zamûstnancû za úãelem zv ení efektivnosti práce nebo o jin ch organizaãních zmûnách. V povûdní doba ãiní dva mûsíce a poãíná bûïet od prvního dne mûsíce následujícího po doruãení v povûdi. Zamûstnanci náleïí dle zákoníku práce odstupné ve v i nejménû trojnásobku prûmûrného v dûlku, popfiípadû dal í odstupné nasmlouvané v podnikové kolektivní smlouvû, popfi. kolektivní smlouvû vy ího stupnû nebo v pracovní smlouvû.

6 Z dûvodû organizaãních zmûn lze uzavfiít i dohodu s odstupn m. 3. Dohoda o ukonãení pracovního pomûru Dohoda o ukonãení pracovního pomûru, jako jakákoli jiná dohoda, znamená, Ïe smluvní strany se dohodly na obsahu dohody, tedy Ïe s jejím obsahem souhlasí. V pfiípadû v povûdi z dûvodu organizaãních zmûn mnohdy zamûstnavatelé nabízejí zamûstnancûm místo v povûdi ukonãení pracovního pomûru dohodou z dûvodû zmínûn ch organizaãních zmûn (vzor ã. 2) obvykle s nav en m odstupn m (vût ím neï zákonn m). Zde je na zamûstnanci, aby celou situaci zváïil. Hlavnû je nutno si dát pozor pfii podpisu takovéto dohody, aby nakonec zamûstnanec nepodepsal dohodu dle 49 (vzor ã. 1), kdy odstupné nenáleïí. (Vzory dohod uvedeme v pfií tím ãísle.) 4. Platební neschopnost zamûstnavatele Ochrana zamûstnancû pfii platební neschopnosti zamûstnavatele je stanovena za podmínek uveden ch v zákonû ã. 118/2000 Sb., o ochranû zamûstnancû pfii platební neschopnosti zamûstnavatele a o zmûnû nûkter ch zákonû v platném znûní. Ochrana spoãívá v pfiiznání mzdov ch nárokû zamûstnanci, které mu nebyly vyplaceny zamûstnavatelem, kter je v platební neschopnosti. Zamûstnavatel je v platební neschopnosti, jestliïe neuspokojil splatné mzdové nároky zamûstnancû, a to dnem následujícím po dni, kdy byl na nûho u pfiíslu ného soudu podán insolvenãní návrh. Insolvenãní návrh je oprávnûn podat dluïník (zamûstnavatel) nebo kter koliv z jeho vûfiitelû (tedy i jeho zamûstnanci). O podaném návrhu informuje soud úfiad práce, v jehoï obvodu má zamûstnavatel sídlo, místo podnikání, bydli tû nebo je zde umístnûna organizaãní sloïka nadnárodního zamûstnavatele. Úfiad práce poté zvefiejní na své úfiední desce informace o zamûstnavateli, jehoï zamûstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u úfiadu práce, a souãasnû informuje o lhûtû, do které mohou zamûstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace rovnûï sdûlí Ministerstvu práce a sociálních vûcí, které je zvefiejní na své internetové stránce a souãasnû je oznámí v em úfiadûm práce. Úfiady práce tyto informace vyvûsí na své úfiední desce nebo oznámí jin m rovnocenn m zpûsobem. Mzdové nároky mûïe zamûstnanec uplatnit nejpozdûji do jednoho mûsíce ode dne, kdy úfiad práce zvefiejnil informace soudu o podaném insolvenãní návrhu na úfiední desce, jsou-li splnûny dal í podmínky stanovené tímto zákonem. JestliÏe v této lhûtû soud o insolvenãním návrhu rozhodne jinak neï rozhodnutím o úpadku, toto fiízení zastaví nebo konkurz zru í, lze mzdové nároky uplatnit nejpozdûji do dne, kdy soud o tom pravomocnû rozhodl. Zamûstnanec uplatàuje mzdové nároky u kteréhokoliv úfiadu práce. Pokud zamûstnanec Ïádá o uspokojení mzdov ch nárokû úfiad práce, kter není místnû pfiíslu n, postoupí neprodlenû tento úfiad práce Ïádost místnû pfiíslu nému úfiadu práce. Mzdové nároky uplatàuje zamûstnanec písemnû. Tiskopisy Îádost o uspokojení mzdov ch nárokû a DoloÏení mzdov ch nárokû zamûstnance obdrïí zamûstnanec u kteréhokoliv úfiadu práce nebo si tyto tiskopisy mûïe zamûstnanec stáhnout z integrovaného portálu MPSV. Mzdové nároky mûïe zamûstnanec uplatnit nejv e v rozsahu odpovídajícím mzdov m nárokûm splatn m za tfii mûsíce v dobû esti mûsícû pfiedcházejících mûsíci, ve kterém byl podán insolvenãní návrh ( rozhodné období ). Doba tfií mûsícû se poãítá zpûtnû od prvního dne mûsíce, ve kterém byl podán insolvenãní návrh. Zamûstnanec si tedy nemûïe sám urãit, za které mûsíce rozhodného období bude uplatàovat mzdové nároky. To platí i v pfiípadû, Ïe mzdov nárok za dan mûsíc byl zamûstnavatelem ãásteãnû vyplacen. JestliÏe byl napfi. insolvenãní návrh podán v kvûtnu, mûïe zamûstnanec uplatnit splatné mzdové nároky za duben, bfiezen a únor. Pokud by mûl zamûstnanec za únor mzdové nároky vyplacené, ale zamûstnavatel by mu dluïil mzdové nároky za leden, zamûstnanec by v Ïádosti uplatnil mzdové nároky za mûsíce duben, bfiezen a leden. JestliÏe zamûstnanci pfii skonãení pracovního pomûru vznikl nárok na odstupné nebo na náhradu mzdy, nejedná se o samostatné mzdové nároky za tfii mûsíce, ale o mzdov nárok za mûsíc, ve kterém zamûstnanec naposledy u zamûstnavatele pracoval. Za tento mûsíc zamûstnanec uplatàuje jak mzdu, tak i pfiípadné odstupné, resp. náhradu mzdy. Úfiad práce mûïe uspokojit mzdové nároky zamûstnance uplatnûné vûãi jednomu a témuï zamûstnavateli v období jednoho roku pouze jednou. Celková v e mzdov ch nárokû vyplacen ch úfiadem práce jednomu zamûstnanci nesmí pfiekroãit za jeden mûsíc jedenapûlnásobek rozhodné ãástky. Rozhodnou ãástku stanoví Ministerstvo práce a sociálních vûcí vyhlá kou vïdy s úãinností od 1. kvûtna kalendáfiního roku na dobu 12 kalendáfiních mûsícû, a to ve v i prûmûrné mzdy v národním hospodáfiství za pfiedchozí kalendáfiní rok. Vychází se z rozhodné ãástky platné v den podání insolvenãního návrhu. 5. Posudek, zápoãtov list, potvrzení o zdaniteln ch pfiíjmech atd. Pfii skonãení pracovního pomûru je zamûstnavatel povinen v souladu s 313 zákoníku práce vydat zamûstnanci potvrzení o zamûstnání (tzv. zápoãtov list), a to i v pfiípadû, Ïe zamûstnanec nemá vyrovnány v echny závazky vûãi zamûstnavateli nebo je skonãení pracovního pomûru pfiedmûtem soudního sporu. Zamûstnanec by si mûl zkontrolovat údaje v zápoãtovém listû uvedené, jelikoï se jedná o dûleïit doklad pro nového zamûstnavatele nebo pro jednání s úfiadem práce. Údaje o v i prûmûrného v dûlku a o dal ích skuteãnostech rozhodn ch pro posouzení nároku na podporu v nezamûstnanosti je zamûstnavatel povinen uvést na Ïádost zamûstnance v oddûleném potvrzení. Pracovní posudek je zamûstnavatel povinen vydat jen na Ïádost zamûstnance, a to nejdfiíve dva mûsíce pfied skonãením pracovního pomûru, nejpozdûji do 15 dnû od podání Ïádosti. Nesouhlasí-li zamûstnanec s obsahem posudku a nedojde-li k dohodû o jeho úpravû, mûïe se jeho zmûny domáhat u soudu ve lhûtû tfií mûsícû ode dne, kdy se o jeho obsahu dovûdûl (totéï platí i o potvrzení o zamûstnání). Pfii skonãení pracovního pomûru bûhem kalendáfiního roku vystaví zamûstnavatel na Ïádost zamûstnance Potvrzení o zdaniteln ch pfiíjmech ze závislé ãinnosti a funkãních poïitkû a o sra- Ïen ch zálohách na daà, aby nov zamûstnavatel mohl provést vyúãtování danû, popfiípadû aby zamûstnanec mohl pouïít tento doklad ke svému daàovému pfiiznání, a to do 10 dnû od podání Ïádosti. 6. Úfiad práce a nezamûstnaní V pfiípadû, Ïe pracovní pomûr skonãil a zamûstnanec nemá zaji tûno nové místo, je tfieba jednat s úfiadem práce podle místa trvalého pobytu zamûstnance a poïádat úfiad práce o zprostfiedkování zamûstnání. Písemnou Ïádost s Ïadatelem sepí e úfiad práce. Pokud je tato Ïádost sepsána do tfií dnû od ukonãení pracovního pomûru a úfiad práce Ïadateli do sedmi dnû nezprostfiedkuje práci, je Ïadatel vzat do evidence uchazeãû o zamûstnání zpûtnû ode dne skonãení pracovního pomûru a je mu také od tohoto dne poskytnuta podpora, pokud splàuje ostatní podmínky v platy podpory (odstupné vyplacené zamûstnavatelem nemá na v platu podpory v nezamûstnanosti vliv). Nárok na podporu má ten uchazeã, kter byl v posledních tfiech letech pfied zafiazením do evidence uchazeãû o zamûstnání alespoà 12 mûsícû zamûstnán. Zákon stanoví náhradní doby zamûstnání. V e podpory v nezamûstnanosti se stanoví z prûmûrného mûsíãního ãistého v dûlku, kter byl zji tûn a naposledy pouïíván pro pracovnûprávní úãely v posledním ukonãeném zamûstnání v rozhodném období, tj. v posledních tfiech letech pfied zafiazením do evidence uchazeãû o zamûstnání. V pfiípadû, Ïe naposledy pfied zafiazením do evidence uchazeãû o zamûstnání byla vykonávána samostatná v dûleãná ãinnost, v e podpory v nezamûstnanosti se stanoví procentní sazbou z posledního vymûfiovacího základu v rozhodném období. V e podpory v nezamûstnanosti ãiní první tfii mûsíce podpûrãí doby 50 % a po zb vající podpûrãí dobu 45 % prûmûrného mûsíãního ãistého v dûlku nebo vymûfiovacího základu. Pfiehled uvádíme v následující tabulce: V e podpory podle zákona ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû Doba poskytování podpory v nezamûstnanosti Podmínka 6 mûsícû zamûstnání s odvodem pojistného 9 mûsícû (uchazeã ve vûku 50 aï 55 let) na dûchodové poji tûní a pfiíspûvek 12 mûsícû (uchazeã ve vûku nad 55 let) na státní politiku zamûstnanosti 12 mûsícû v posledních tfiech letech MoÏnost pfiiv dûlku 2 3 ménû neï 20 hodin t dnû maximálnû polovina minimální mzdy (4000 Kã hrubého)

7 Stejnû jako v letech minul ch i letos seriál Svazov ch sportovních her naãala turistika s cykloturistikou. Tentokrát doplnûná o turnaj v minigolfu. K Máchovu jezeru do hotelu Bezdûz se sjelo 155 turistû, cyklistû a hráãû minigolfu. Celkem se úãastnilo 39 pû ích druïstev, dal- ích 7 si s sebou vzalo kola a 27 druïstev si zahrálo minigolf. V e zaãalo jiï v pátek, po pfiíjezdu prvních druïstev. ProtoÏe se turnaj v minigolfu hrál poprvé, a tak nebyl vyzkou en v ostrém provozu, mûla sportovní komise spolu s pofiadateli z MO ã. 7 Praha 4 obavy, aby se v sobotu ráno stihla odehrát kvalifikace minigolfu zároveà se soutûïí na první kontrole turistû a cyklistû, která byla právû na hfii ti minigolfu. Sportovní komise se proto rozhodla poslat v echna druïstva, která pfiijedou v pátek odpoledne a hrají turnaj minigolfu, odehrát kvalifikaci jiï po pfiíjezdu. Kvalifikaci tak odehrála tfietina hráãû jiï v pátek. Veãer byli v ichni úãastníci seznámeni s trasami jak pro pû í, tak i pro cyklisty. Byly rozdány mapy, vysvûtlena místa, kde se nacházejí kontroly a jaké úkoly na nich ãekají. Na trase byly ãtyfii kontroly, kter mi museli v ichni projít. Setkali se tu s jednoduch mi úkoly. AÏ na pár zabloudilcû na li kontroly v ichni. JelikoÏ trasa byla pouze doporuãená, byli i tací, ktefií zvolili jinou (del í, ale i krat í), aè uï úmyslnû, nebo pro patnou orientaci v mapû nebo terénu. Vût ina lidí si procházku nádhernou pfiírodou kraje Karla Hynka Máchy uïila. Odpoledne se poté znovu rozjel turnaj minigolfu. Veãer se zaplnil taneãní parket a tancovalo se aï do noci. Velk dík patfií dûtem z Dûtského domova z Ústí nad Labem-Stfiekov. OS UNIOS patfií mezi sponzory tohoto domova, a proto se spolu se ZO Termo Dûãín rozhodly, Ïe pomohou s organizací SSH. Obsadily chatu ZO Termo Dûãín a pfiipravily na ní obãerstvení pro turisty. Pokud byste chtûli tento dûtsk domov podpofiit i vy nebo se dozvûdût nûco více, nav tivte jejich www stránky - Prázdniny zaãínají, a tak i svazové sportovní hry pokroãily do své poloviny. Jen co se v ichni turisté v pofiádku vrátili od Máchova jezera, jiï na nûkteré z nich ãekal turnaj v nohejbalu trojic, turnaj ve stolním tenise a nov turnaj volejbalu Ïen. Patfiil jim opût pfiedposlední víkend v ãervnu v pohostinném ARZ Vr ov. Nohejbal i stolní tenis se hrály soubûïnû, takïe nebylo moïné, aby stejní hráãi hráli na obou turnajích, naopak volejbal se hrál v sobotu dopoledne, a tak se hráãky mohly zúãastnit odpoledních bojû ve stolním tenise Ïen. Nohejbal se opût hrál na hfii ti koly v Trhové Kamenici s umûl m povrchem. Úãastnilo se ho osm druïstev, pfiijeli i loà tí vítûzové s OSBD Îilina. Hrálo se ve dvou skupinách po ãtyfiech. Ze skupin se vykrystalizovalo pofiadí druïstev pro nasazení do vyfiazovacího pavouka. PoraÏení ze semifinálov ch bojû ZO Technické sluïby Sobûslav a OSBD Îilina si to rozdali o tfietí místo. Bronzové medaile nakonec získali sloven tí kolegové. Do finále se tak probojovala druïstva z ROMOTOPu Suchdol a ZO Jihomoravské plynárenské Brno. Ze souboje nakonec vy li coby vítûzové hráãi z Jihomoravské plynárenské Brno. Pohár pro vítûze se tak po dvou letech vrátil ze Slovenska zpût k nám. Turnaj ve stolním tenise se stejnû jako PRO KAÎDÉHO NùCO Toulky Máchov m krajem A jak Ïe to vlastnû dopadlo? Vyhráli v ichni. Ale protoïe se na kontrolách plnily úkoly, vyhodnotila sportovní komise ty, ktefií odpovídali nejlépe. V kategorii pû ích turistû bylo nejlep í druïstvo ZO Nemocnice ve Svitavách 13, druhé skonãilo druïstvo ZO SBD Drubyd Karviná B a tfietí druïstvo ZO Nemocnice ve Svitavách 3, v kategorii cyklistû bylo pofiadí následující: 1. MO ã. 7 Praha A, 2. ZO Termo Dûãín A, 3. ZO Termo Dûãín B. A minigolf? V kategorii druïstev obsadili první místo ãlenové druïstva MO Praha 4 B (152 úderû), na druhém místû skonãilo druïstvo MO Praha 4 A (159 úderû) a tfietí skonãilo druïstvo ZO OS UNIOS Praha (180 úderû). V kategorii jednotlivcû zvítûzil Mirek Ulman (MO Praha 4 B - 38 úderû) pfied druh m Michalem Votavou (ZO OS UNIOS Praha - 42 úderû) a tfietím Leto ní sportovní hry ve své polovinû... v loàském roce hrál v kategorii muïû a Ïen. Celkem se na turnaj pfiihlásilo deset druïstev muïû a sedm druïstev Ïen. ProtoÏe Ïeny ráno hrály volejbal, odehrály se dopoledne zápasy ve skupinách muïû. Byli rozdûleni do dvou skupin po pûti druïstvech, kde se opût hrály zápasy kaïd s kaïd m. Boje ve skupinách urãily pofiadí pro vyfiazovací boje. Po obûdû se do bojû zapojily i Ïeny, které byly rozdûleny také do dvou skupin, ze kter ch postoupily do vyfiazovací ãásti. Postupnû se odehrály v echny zápasy, vãetnû vyfiazovacích bojû v kategorii Ïen. Na tfietím místû se umístily hráãky MO Praha 4 A, na druhém místû hráãky ze ZO Mûstské policie Brno C a první místo vybojovaly hráãky ze ZO Nemocnice ve Svitavách. A pak pfii lo na fiadu semifinále muïû. Zatímco hráãi ZO JMP Brno si se sv m soupefiem ze ZO OS UNIOS Praha poradili celkem snadno, souboj mezi trojnásobn mi vítûzi turnaje ze ZO ZâP PlzeÀ a hráãi MO Fulnek byl mnohem dramatiãtûj í a i vyrovnanûj í. Èastnûj í nakonec byli hráãi z MO Fulnek. Finálov zápas byl dramatick se spoustou fantastick ch v mûn. Zápasy finále se hrály na tfii vítûzné sety. Z prvenství se tentokrát radovali zástupci z MO Fulnek, druzí skonãili hráãi ZO JMP Brno. Bronz jiï podruhé získali PlzeÀ tí a druïstvo ze ZO OS UNIOS Praha ãtvrté místo. Michalem Filipem (ZO MO Praha 4 A - 53 úderû). V kategorii Ïen potfiebovala na v ech 18 jamek nejménû ran Alena Leinweberová (ZO Nemocnice ve Svitavách A - 50 úderû), druhá skonãila Diana Filipová (ZO MO Praha 4 A - 52 úderû) a tfietí Iva Zahajská (ZO MO Praha 4 A - 54 úderû). Pfií tí rok se turistika pravdûpodobnû pfiesune opût na Moravu, tentokrát v ak na jiïní. JiÏ teì sportovní komise pfiipravuje dal í zajímavou trasu jak pro pû í, tak i pro cyklisty. Jak jsme zjistili, velká ãást úãastníkû by si pfiála, abychom vrátili i otázky t kající se místopisu trasy, a tak se s nimi setkáte jiï v pfií tím roce na dal í turistice. Doufáme, Ïe se pfií tí rok opût setkáme pfii dal ím objevování krás na í zemû. Sportovní komise SoubûÏnû se zápasy muïû probíhaly i zápasy volejbalu Ïen, kde se pfiihlásila ãtyfii dvouãlenná druïstva z MO Fulnek, ZO Mûstské policie Brno a ze ZO Nemocnice Svitavy. Hrály se jen zápasy ve skupinû systémem kaïd s kaïd m. Z prvního místa se nakonec radovalo smí ené druïstvo Fulnek-Brno, druhé místo obsadilo druïstvo MO Fulnek, tfietí místo obsadilo druïstvo ze ZO Nemocnive Svitavy a druïstvo ZO MP Brno skonãilo ãtvrté. Vyãerpaní hráãi uvítali moïnost zchladit se v bazénu u ARZ Vr ov a pak si pochutnávali na grilovaném prasátku. A Ïe nepouïili v echny síly jen na sport, se ukázalo pfii veãerním tanci. Ráno se úãastníci, doufáme, Ïe spokojeni, pomalu rozjíïdûli do sv ch domovû. Snad se s vût inou z nich a se spoustou dal ích uvidíme i pfií tí rok. Anebo snad uï v srpnu na kuïelkách a bowlingu v Olomouci, ãi v listopadu na ipkách v Medlovû u Nového Mûsta na Moravû. Tû íme se! V sledky jednotliv ch sportû a fotografie si mûïete pfieãíst a prohlédnout na Sportovní komise 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let K A R L O V Y V A R Y V nejzápadnûj í ãásti âeské republiky se nachází tzv. LÁZE SK TROJÚHELNÍK. Je ohraniãen lázeàsk mi mûsty Karlovy Vary, Mariánské Láznû a Franti kovy Láznû. Na jejich územích vyvûrají minerální prameny, které mají léãivé úãinky. Co do ãetnosti i rûznorodosti tûchto pramenû nemá tato oblast obdobu v jin ch ãástech svûta. A právû díky tûmto lázeàsk m mûstûm si tato ãást západních âech vydobyla svûtovou proslulost. KARLOVY VARY jsou na e nejznámûj í a nejvût í lázeàské mûsto. LeÏí na fiece Ohfii a na jejím území se do ní vlévá fiíãka Teplá. Do K. VarÛ se lze dostat napfiíklad vlakem od Prahy buì pfies PlzeÀ, nebo Chomutov, autobusov mi linkami i z Moravy, nebo i letecky. Podle povûsti Karlovy Vary nechal vystavût císafi Karel IV., kdyï pfii lovu se svojí druïinou objevil teplé prameny. PÛvodnû se karlovarská léãba sestávala jen formou koupelí, pozdûji se zapoãalo i s pitím vfiídelní vody. LázeÀskou léãbu, jak ji známe teì, zavedl lékafi David Becher: koupele + pitná kúra + pobyt na ãerstvém vzduchu. LázeÀská léãba se stále vyvíjí a zdokonaluje. Tak jsou tyto základní kúry dnes doplàovány zábaly, masáïemi, inhalacemi, vyuïívají se terapeutické úãinky rûzn ch pfiístrojû zdravotnické techniky (lasery, pûsobení magnetického ãi elektrického vlnûní apod.). Dnes se v Karlov ch Varech léãí zejména nemoci trávicího ústrojí, diabetes, obezita, paradontóza, poruchy pohybového ústrojí, nemoci jater, Ïluãníku, pankreatu i onkologická onemocnûní. LázeÀská ãást se nachází v údolí fiíãky Teplé, kde u fiady kolonád vyvûrají léãivé prameny. Zaãít prohlídku Karlov ch VarÛ se doporuãuje na rozhraní lázeàské a prûmyslové (mûstské) ãásti u po ty. Na levé stranû proti proudu Teplé se nachází lázeàsk dûm Termal, postaven na pfielomu 60. a 70. let min. století. Je to také místo, které je tûïi tû mezinárodních filmov ch festivalû. Ve stráni za Termalem je oblíben plaveck bazén. LázeÀsk ch pramenû se z celkového poãtu asi 80 vyuïívá k pitn m kúrám 13. Mají rûzné minerální sloïení, teplotu, vydatnost a obsah CO 2. První prameny se nacházejí u Sadové kolonády. Nejznámûj ím a typick m místem pro K. Vary je Ml nská kolonáda architekta Josefa Zítka. Dnes mûfií 132 m, stfiechu nese 124 korintsk ch sloupû a je v ní vyvedeno 5 minerálních pramenû. Dal í je TrÏní kolonáda se dvûma prameny. V Zámecké kolonádû v sousedství ve dvou vázách vyvûrají Zámeck dolní a Zámeck horní pramen. Jde prakticky o jeden pramen, ale díky rozdílné nadmofiské v ce v vûru mají rûznou teplotu i obsah CO 2. Na protûj ím bfiehu Teplé se nachází Vfiídelní kolonáda s nejznámûj ím pramenem Vfiídlo. Je nejteplej í (72 C) a také nejvydatnûj í (2000 l horké vody za minutu). V promenádní hale kromû vfiídelní fontány lze nabrat do pohárku vfiídelní vodu rûznû ochlazenou. Na protûj ím bfiehu proti Vfiídlu lze spatfiit kostel Máfií Magdalény z 18. století (autor K. I. Dienzenhofer) a prohlídka mûïe pokraãovat proti proudu Teplé kolem Karlovarského divadla a fiadou lázeàsk ch sanatorií k nejznámûj- ímu karlovarskému hotelu Pupp a Lázní I (dfi. Císafisk ch lázní). Za Puppem je moïné nasednout na lanovku a nechat se vyvézt na rozhlednu Diana. Chloubou Karlov ch VarÛ jsou i sklenûné skvosty ze sklárny Moser a Karlovarské LázeÀské oplatky. Známé jsou i v robky fiady porcelánek z okolí a suven ry z vfiídelního kamene Vfiídlovec. (hrk) âasy se mûní a my s nimi. Publius Ovidius Naso Tip do kina Franti ek je dûvkafi Hlavní roli hraje Josef Polá ek, ve filmu ztvár- Àuje postavu nenapravitelného sukniãkáfie. Franti ek Soukenick, povoláním psychiatr, si vïdycky vybíral Ïeny, které za to stály. Pfiesnûji fieãeno - ony si vybíraly jeho. V echny je miloval, ale nûkteré se mezi sebou bohuïel kryly. Není tedy divu, Ïe jednoho dne pfii el o lékafisk diplom, stfiechu nad hlavou a vlastní Ïenu, fiíká o své filmové postavû Josef Polá ek. Autor námûtu, scénáfie a reïisér Jan Pru- inovsk dodává: Scénáfi k filmu jsem se pokou el napsat s nadsázkou a humorem, nûkdy moïná aï trochu absurdním. Místy jsem se trochu zapomnûl, takïe jsou tam i dramatická místa. V dal ích rolích se pfiedstaví Ela Lehotská, Martin Pechlát, Zdena Hadrbolcová, Petra Nesvaãilová, Leo Noha, Marika Procházková, Arno t Goldflam, Petr âtvrtníãek nebo Barbara Trojanová. Hudbu pro film sloïil Petr Hapka. Komedie, âesko, 2008, 90 minut ReÏie: Jan Pru inovsk Recept pro vás Hledáme pût rozdílû Rozdíly: 1. komín, 2. okno ve vûïi, 3. okno nad prûãelím, 4. erb nad bránou, 5. bfieãèan na budovû Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Pikantní smûs v kofienûném sladkokyselém nálevu Ingredience: smûs hub (hfiibové a lupenaté), cibule, kapie, sûl Nálev (pfiibliïnû 1 l): 100 ml cukru (krystal), 300 ml octa (8%), 700 ml vody, 5 tablet spolarinu, 1 lïíce soli Kofiení: 10 kuliãek pepfie, 5 kuliãek nového kofiení, 2 bobkové listy, hofiãiãné semínko, jalovec Zelenina: 1 cibule, mrkev, petrïel, (2 kapie, 1 feferonka - nemusí b t) Postup pfiípravy: Plodnice hub úhlednû pokrájíme na kousky velikosti sousta, mûïeme pouïít i vroubkovaného noïe pro ozdobné krájení, a povafiíme pût minut v mírnû osolené vodû. Za varu sbíráme pûnu. Pak vodu slijeme, houby propláchneme na sítû studenou vodou a vloïíme do dal ího hrnce. Odhadneme, kolik nálevu budeme potfiebovat na zalití, a hned si jej odmûrkou velikosti 100 ml pfiipravíme. Povafiené houby nálevem zalijeme, pfiidáme na prst nky pokrájenou cibuli, na prouïky nakrájenou kapii, feferonku, zeleninu, kofiení a v e spoleãnû 10 minut povafiíme. Horkou smûsí i s nálevem plníme skleniãky, uzavfieme je víãkem, oznaãíme a uloïíme. K oznaãení se hodí zlomek 137/5. âitatel zlomku vyjadfiuje pomûr cukru, octa, vody (1 : 3 : 7), jmenovatel je poãet tablet spolarinu na 1 litr nálevu. Pfii dodrïení tohoto pomûru cukru, octa a vody není tfieba houbovou smûs sterilovat, houby se nekazí, vydrïí i nûkolik rokû. Kdo má rád nálev kyselej í, mûïe spolarin vynechat. Nálev 137 se v bornû hodí k nakládání ryzcû. (koc)