KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Podobné dokumenty
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA

Vyhodnocení současného stavu a dosavadního vývoje lesa ponechaného samovolnému vývoji v lokalitě Doutnáč v NPR Karlštejn

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR

První výsledky NIL2. 7. října Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Forest Management Institute, Czech Republic

1 Uspořádání inventarizačních ploch

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy

Obsah. Co je to Field-Map? Field-Map software Popis technologie Field-Map Zdroje

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Žofínský prales SADA SPECIALIZOVANÝCH MAP S ODBORNÝM OBSAHEM. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Výstupy Národní inventarizace lesů

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

Úvod k lesním ekosystémům

11. Přílohy. Příloha č. 6. Charakteristiky zjišťované na jednotlivých jedincích na výzkumných plochách.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

EEA Grants Norway Grants

Škody zvěří na lesních porostech

Národní inventarizace lesa

1./1.inv.č ks Javor mléč (Acer platanoides) 213,50 cm / 130 cm, na p.p.č v k.ú. Rožany a obci Šluknov

Protokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch

DODATEČNÉ INFORMACE Č. 3 K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

Komplexní lesnický a. ověřovací analytické. od lesa. studie v LH

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

BLOK B HISTORIE A METODY VÝZKUMU. Prednáška c. 4: Soucasné metody terénního výzkumu sber, zpracování a interpretace dat (drevinné patro)

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Aktualizované výstupy NIL2

Výstupy NIL2. Škody zvěří. Radim Adolt. I Informace o lesích

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

List1 INVENTARIZACE STROMŮ - NÁVRH. Místo : Heřmanice datum: Alej Heřmanice

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-

Výstupy Národní inventarizace lesů

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

Vzorová úloha Clasifikace/re clasifikace dat

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

V Rosicích dne Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

Mapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010


LEGENDA 31 (60) 24 (69) 20 (79) 25 (61)

Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Národní Inventarizace Lesů. Radim Adolt, Analyticko-metodické Centrum NIL (ACNIL), Kroměříž

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

D.3 Dendrologický průzkum

Klíčová akce 8: ROZVÍJET MONITORING LESŮ

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Archeologie starého dřeva a spálenišť

VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova

Příloha F - Fotodokumentace

Základy Zakládání Zeleně. Ladislav Kejha

radní pro regeneraci sídliště a životní prostředí

Vladislav Rašovský REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno,

Získávání taxačních dat v porostech

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.

Transkript:

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Lidická 25/27, 602 00 Brno Kontakt: e-mail: david.janik@vukoz.cz, tel.: + 420 541 126 262, fax.: + 420 541 246 001 1. Úvod Provádění monitoringu lokalit ponechaných samovolnému vývoji je součástí Dohody o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských zásahů ve zvláště chráněných územích a zajištění jejich monitoringu. Dohoda byla podepsána v roce 2002 mezi státním podnikem Lesy České republiky a Správou chráněných krajinných oblastí (dnes Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Dohoda o vymezení lokality Kostelecké bory a jejím ponechání samovolnému vývoji byla podepsána 23. června 2006. Lokalita je součástí PR Kostelecké bory a CHKO Kokořínsko, její rozloha činí 51,2 ha. Monitoring stavu lokality Tajga proběhl v roce 2006. Předkládaný souhrn výsledků je stručným přehledem základních dendrometrických charakteristik monitorované lokality. 2. Metodika Metodika monitoringu dynamiky vývoje přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji vychází z řešení projektu VaV SE/610/6/02 Výzkum a shromáždění poznatků o rozšíření a stavu přírodních lesů v ČR (http://www.pralesy.cz, sekce výzkum a monitoring/metodiky/metodika monitoringu). Sběr dat v terénu byl prováděn pomocí technologie Field-Map (http://www.fieldmap.cz). Metodický postup obsahuje šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch a šetření v tzv. jádrových územích. 2.1. Šetření v síti kruhových inventarizačních ploch Metodika inventarizačního šetření je založena na statistickém výběrovém šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch. Vzdálenost středů inventarizačních ploch je násobným zlomkem 2 km sítě, která byla použita při projektu národní inventarizace lesů. Vzhledem k rozloze monitorované plochy, míře proměnlivosti přírodních podmínek a porostních typů byla pro šetření na lokalitě Kostelecké bory zvolena vzdálenost 125 m. Základní parametry monitoringu lokality jsou uvedeny v tabulce č.1, rozložení sítě inventarizačních ploch na obr.č. 1.. Základními jednotkami, na kterých probíhalo vlastní měření a sběr dat stromového inventáře, byly inventarizační plochy. Inventarizační plocha má tvar kruhu s poloměrem r = 12,62 m a skládá se ze tří různě velkých soustředných inventarizačních kruhů. Jednotlivé inventarizační kruhy mají definovány prahové výčetní tloušťky hodnocených stromů. Strom, který svou výčetní tloušťkou odpovídá limitu soustředného kruhu, ve kterém se nachází, je považován za zaujatý strom. Je zaměřena jeho pozice na ploše a do databáze jsou vloženy odpovídající popisné atributy. Pro hodnocení obnovy se využívají jeden až tři kruhy o poloměru r = 2 m. Volba pozic a počtu obnovních kruhů závisí na míře proměnlivosti obnovy na inventarizační ploše. Parametry soustředných kruhů a prahové výčetní tloušťky stromů jsou uvedeny v tabulce č. 2. Vyhodnocení inventarizačního šetření bylo provedeno pomocí SW Field-Map Inventory Analyst (http://www.fieldmap.cz). Při výpočtech intervalů spolehlivosti byla zvolena hladina významnosti 0,05.

tab.1 Základní parametry monitoringu lokality parametr monitoringu rozloha monitorované plochy rozloha inventarizační plochy vzdálenost středů inventarizačních ploch hustota vzorkování inventarizačních ploch hodnota 55,1 ha 500 m 2 125 m 1,7 ha 33 intenzita vzorkování 3,0 % tab. 2 Parametry jednotlivých soustředných kruhů a prahové výčetní tloušťky poloměr kruhu (m) plocha kruhu (m 2 ) prahové výčetní tloušťky (cm) 2 12,5 < 7* 3 18,8 > 7 7 153,8 > 12 12,6 499,9 > 20 *Obnovní kruh slouží pro hodnocení jedinců od 0,1 m výšky do 7 cm výčetní tloušťky s kůrou. 2.2. Šetření v jádrovém území Podrobné šetření jádrového území proběhlo na ploše 1 ha. Jádrové území má tvar čtverce se stranou 100 m. V území byly zaměřeny všechny stojící a ležící stromy s prahovou výčetní tloušťkou 70 mm, plošné zmlazení dřevin a topografické objekty. Ležící větve zaměřovány nebyly. Každému stromu bylo přiřazeno identifikační číslo, které umožní jeho budoucí opakovanou identifikaci. V jádrovém území byl zaměřen transekt 100 x 10 m, na kterém byly u zaujatých stromů zaznamenány horizontální a vertikální korunové projekce a byl pořízen vertikální profil terénu. Výpočty porostních charakteristik jádrového území byly provedeny pomocí SW PraleStat (http://www.pralestat.wz.cz), vizualizace transektu pomocí SW Field-Map Data Collector. 2

3. Výsledky 3.1. Výsledky inventarizačního šetření dřevinného patra 3.1.1. Živé kmeny tab. 3 Počet, výčetní základna a zásoba živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin výčetní základna zastoupení (%) zásoba Betula pendula ks 2 567 (694-4 441) 9,2 m 2 45,4 (21,7-69,0) 3,8 m 3 188,9 (91,4-286,4) 2 Fagus sylvatica ks 234 (0-535) 0,8 m 2 29,4 (0,0-74,0) 2,5 m 3 319,9 (0,0-813,3) 3,5 Picea abies ks 1 359 (0-2 809) 4,9 m 2 41,1 (4,2-78,0) 3,5 m 3 394,8 (0,0-800,2) 4,3 Pinus sylvestris ks 22 887 (15 385-30 389) 81,8 m 2 1 034,1 (840,1-1 228,1) 87,8 m 3 8 132,4 (6 313,3-9 951,5) 88 Populus alba ks 591 (0-1 794) 2,1 m 2 2,6 (0,0-7,9) 0,2 m 3 8,5 (0,0-25,7) 0,09 Quercus petraea ks 342 (0-702) 1,2 m 2 26,4 (0,0-54,1) 2,2 m 3 196,4 (0,0-400,2) 2,1 celkem ks 27 981 (19 502-36 459) 100,0 m 2 1 179,0 (973,7-1 384,3) 100,0 m 3 9 240,9 (7 295,4-11 186,5) 100,0 3

tab. 4 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Betula pendula, Fagus sylvatica tloušťkový stupeň (cm) Betula pendula Fagus sylvatica 7-12 1 182 (0-2 856) 12-17 651 (0-1 318) 17-22 534 (100-968) 22-27 67 (0-160) 33 (0-100) 27-32 134 (6-261) 32-37 134 (0-294) 37-42 42-47 47-52 52-57 33 (0-100) 57-62 33 (0-100) tab. 5 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Picea abies, Pinus sylvestris tloušťkový stupeň (cm) Picea abies Pinus sylvestris 7-12 591 (0-1 794) 7 680 (1 003-14 358) 12-17 217 (0-523) 2 604 (1 113-4 096) 17-22 284 (0-734) 2 513 (980-4 046) 22-27 134 (0-402) 2 339 (1 534-3 143) 27-32 33 (0-100) 2 840 (1 931-3 748) 32-37 33 (0-100) 2 305 (1 509-3 101) 37-42 33 (0-100) 1 637 (1 174-2 100) 42-47 568 (294-842) 47-52 334 (154-514) 52-57 33 (0-100) 33 (0-100) 57-62 62-67 67-72 33 (0-100) 4

tab. 6 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Populus alba, Quercus petraea tloušťkový stupeň (cm) Populus alba Quercus petraea 7-12 591 (0-1 794) 12-17 17-22 109 (0-329) 22-27 27-32 100 (0-301) 32-37 67 (0-160) 37-42 33 (0-100) 42-47 33 (0-100) tab. 7 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních dřeviny celkem tloušťkový stupeň (cm) dřeviny celkem 7-12 10 044 (2 489-17 598) 12-17 3 472 (1 756-5 189) 17-22 3 440 (1 497-5 383) 22-27 2 572 (1 746-3 399) 27-32 3 107 (2 147-4 067) 32-37 2 539 (1 714-3 365) 37-42 1 704 (1 231-2 177) 42-47 601 (327-875) 47-52 334 (154-514) 52-57 100 (0-213) 57-62 33 (0-100) 62-67 67-72 33 (0-100) 5

3.1.2. Odumřelé kmeny tab. 8 Počet odumřelých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin odumřelé kmeny zastoupení (%) Betula pendula stojící 33 (0-101) 0,6 ležící 134 (6-261) 2,9 Fagus sylvatica stojící Picea abies stojící 1 914 (0-4 580) 36,6 ležící 250 (0-696) 5,5 Pinus sylvestris stojící 3 281 (1 801-4 761) 62,8 ležící 4 156 (2 257-6 055) 91,6 Populus alba stojící Quercus petraea stojící celkem stojící 5 229 (2 162-8 296) 100,0 ležící 4 540 (2 606-6 473) 100,0 tab. 9 Výčetní základna odumřelých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin odumřelé kmeny m 2 zastoupení (%) Betula pendula stojící 1,2 (0,0-3,5) 0,9 ležící 7,7 (0,0-15,5) 6,2 Fagus sylvatica stojící Picea abies stojící 14 (0,0-31,5) 10,7 ležící 6,1 (0,0-14,8) 4,9 Pinus sylvestris stojící 115,6 (55,6-175,5) 88,4 ležící 110,1 (63,2-156,9) 88,9 Populus alba stojící Quercus petraea stojící celkem stojící 130,8 (66,3-195,2) 100,0 ležící 123,9 (72,8-174,9) 100,0 6

tab. 10 Zásoba odumřelých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin odumřelé kmeny m 3 interval spolehlivosti zastoupení (%) Betula pendula stojící 5,3 (0,0-15,9) 0,6 ležící 19,7 (0,0-42,2) 3,7 Fagus sylvatica stojící Picea abies stojící 66,5 (0,0-142,6) 8 ležící 22,4 (0,0-55,8) 4,2 Pinus sylvestris stojící 763,8 (330,4-1 197,3) 91,4 ležící 494,3 (265,5-723,0) 92,1 Populus alba stojící Quercus petraea stojící celkem stojící 835,6 (384,4-1 286,8) 100,0 ležící 536,4 (293,3-779,5) 100,0 3.1.3 Obnova tab. 11 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 0,1 m - 0,5 m zastoupení (%) Betula pendula 443 988 (0-1 029 226) 80,5 Fagus sylvatica Picea abies 29 245 (0-83 503) 5,3 Pinus sylvestris 78 429 (0-214 135) 14,2 Salix caprea celkem 551 662 (0-1 241 435) 100 7

tab. 12 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 0,5 m - 1,3 m zastoupení (%) Betula pendula 55 831 (0-143 159) 48,4 Fagus sylvatica 1 329 (0-4 037) 1,1 Picea abies 3 988 (0-8 529) 3,4 Pinus sylvestris 53 172 (15 118-91 227) 46 Salix caprea 1 329 (0-4 037) 1,1 celkem 115 650 (19 853-211 446) 100 tab. 13 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 1,3 m - DBH < 7 cm zastoupení (%) Betula pendula 7 976 (0-17 856) 4,3 Fagus sylvatica 2 659 (0-8 074) 1,4 Picea abies 17 281 (0-37 836) 9,2 Pinus sylvestris 156 858 (86 318-227 398) 83,7 Salix caprea 2 659 (0-8 074) 1,4 celkem 187 432 (116 652-258 212) 100 8

3.2. Výsledky šetření v jádrovém území tab. 14 Počet kmenů, výčetní základna a zásoba v jádrovém území Betula pendula Picea abies Pinus sylvestris Quercus petraea celkem živé stromy odumřelé stromy celkem stojící ležící celkem ks 17 5 2 7 24 m 2 0,556 0,162 0,069 0,230 0,786 m 3 3,00 0,61 0,27 0,88 3,71 ks 6 3 0 3 9 m 2 0,094 0,029 0,000 0,029 0,123 m 3 0,64 0,16 0,00 0,16 0,80 ks 483 44 27 71 554 m 2 16,912 1,251 0,780 2,031 18,943 m 3 101,16 6,61 3,40 10,01 98,47 ks 2 2 m 2 0,084 0,084 m 3 0,36 0,31 ks 508 52 29 81 589 m 2 17,646 1,442 0,848 2,290 19,936 m 3 105,16 7,38 3,67 11,05 116,21 9

tab. 15 Zastoupení souborů lesních typů v lokalitě SLT výměra [ha] výměra [%] 0Z 33,25 60,32 0K 15,07 27,34 0N 4,85 8,80 2K 1,64 2,98 3I 0,01 0,02 4O 0,30 0,54 celkem 55,12 100,00 10

Obrazové přílohy obr. 1 Síť inventarizačních ploch a umístění jádrového území 11

obr. 2 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Betula pendula, Picea abies 1 200 kmneů 1 100 Betula pendula 1 000 900 Picea abies 800 700 600 500 400 300 200 100 0 7-12 12-17 17-22 22-27 27-32 32-37 37-42 42-47 47-52 52-57 tloušťkové stupně obr. 3 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Pinus sylvestris, dřeviny celkem 10 000 9 000 8 000 Pinus sylvestris dřeviny celkem 7 000 kmneů 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 7-12 12-17 17-22 22-27 27-32 32-37 37-42 42-47 47-52 52-57 57-62 62-67 67-72 tloušťkové stupně 12

obr. 4 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Pinus sylvestris obr. 5 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Betula pendula 13

obr. 6 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Picea abies obr. 7 Počet jedinců přirozeného zmlazení pro jednotlivé druhy dřevin a výškové třídy obnovy 600 000 500 000 1,3 m - DBH < 7 cm 0,5 m - 1,3 m 0,1 m - 0,5 m jedinců 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Betula pendula Pinus sylvestris Picea abies Fagus sylvatica Salix caprea Pozn.: DBH - výčetní tloušťka v 1,3 m 14

obr. 8 Mapa jádrového území 15

obr. 9 Transekt v jádrovém území 16