roník 9. srpen 2/1998 Milí ctitelé mariánští, slovo od Panny Marie Ktinské nám tentokráte dává úryvek z kázání apoštolského nuncia, které pronesl na Hod Boží svatodušní 31. kvtna 1998 ve Ktinách: Moji drazí vící, kteí jste pišli jako každý rok na hlavní pou této mariánské svatyn, slavn známé na Morav, v celé eské republice i na Slovensku a jinde. Dovolte mi, abych opt vyjádil svou radost, kterou prožívám, když jsem zde. Je to již sedmý rok, co sem picházím, abych s vámi oslavil naši drahou Matku Ktinskou, o slavnosti seslání Ducha svatého. A navíc, vzpomínám si ješt velmi živ na svátek, jejž jsme slavili minulý rok jedenaticátého srpna s biskupem brnnským a mnoha knžími pi vkládání korunek, posvcených Svatým otcem: ten den to bylo jako výbuch radosti, jež záila z oí a tváí všech pítomných, když jsme ozdobili sochu milované Panny Ktinské korunkami, žezlem a pláštm. Ano, Panno Maria Ktinská! Prosíme t z celého srdce: ui, abychom milovali alespo jiskikou tvé lásky Ducha svatého. Pros za nás, zsta s námi: budeme t následovat na zemi a do nebe. Ave, Matko Ktinská!
50 let uplynulo od svcení dvou našich zvon Z farní kroniky: 1948 v tomto roce byly poízeny nové zvony pro poutní chrám Panny Marie ve Ktinách. Byly poízeny firmou Kovolit Rudolf Manoušek z eské u Brna a sice: 1) Velký zvon Maria vážící 17 metrák s vyrytým obrazem Panny Marie Ktinské s nápisem Panno Maria Ktinská, oroduj za nás. Tón d. 2) Prostední zvon Antonín vážící 11 metrák s obrazem sv. Antonína s nápisem: Ode všeho zlého chra naši farnost, sv. Antoníne. Tón f. Náklad inil 280 000 K. Farníci sebrali po obcích sbírkou obnos 200 000 K. Slavnost svcení nových zvon byla v nedli 8. srpna. Zvony posvtil nejdstojnjší pan biskup Dr. Karel Skoupý, jenž pijel do Ktin o 8. hodin ráno, u fary vítání a pak sloužil mši sv., po ní byly zvony posvceny a pan biskup ml pak slavnostní kázání. Pi svcení zazpíval zdejší pvecký sbor pkné dva sbory. O dívjších zvonech teme ve farní kronice z roku 1933. 3. prosince 1933 památný pro celou farnost. Toho dne konána slavnost svcení nových zvon pro farní kostel ve Ktinách. Nejvtší zvon vážící 1 400 kg zasvcen Pann Marii Ktinské, jejímž obrazem je ozdoben. Na jedné stran nápis: Krutá válka vzala nás, láska zbožných dala zas. Kolem Panny Marie: Panno Maria Ktinská, oroduj za nás. Zvon má tón d. Druhý zvon vážící 700 kg zasvcen sv. Antonínovi s jeho obrazem a nápisem: ode všeho zlého chra farnost naši, o sv. Antoníne. Má tón fis. Na vži zstal zvon nejmenší Terezia má tón a. Dohromady je to slavnostní akord d dur, zaíná tak starodávná oblíbená mariánská píse: Tisíckrát pozdravujeme tebe. Slavnost svcení zaala o pl 10 hod. Význam slavnosti dodal svou pítomností Jeho Jasnost princ František Josef z Lichtenstein, který pijel již o 8. hod. ráno a pítomen byl všem obadm v kostele. Dojmy nezapomenutelné. Toho dne byl teskutý mráz, zima veliká a pesto sešlo se velké množství lidu Kázání i konsekraci zvon vykonal biskupský rada, profesor František Baka, horlivý poutní kazatel u Panny Marie Ktinské. Veer o 5. hod. rozezvuely se zvony slavnostním akordem, zvonilo se jednu hodinu ke cti a chvále Panny Marie a padlých vojín. Nové dva zvony poízeny z odkazu Msgre dr. Františka Bully (16 000 K), z výtžku za brožurky Kostel Panny Marie ve Ktinách, které vydal a sestavil taktéž dr. František Bulla (7 000 K) a ze sbírek od farník a poutník. Poízen též elektrický pohon. Celý náklad inil 64 000 K. Oba zápisy od P. Františka Marka, dlouholetého zdejšího pana faráe. O odebrání zvon za 2. svtové války není ve farní kronice žádná zpráva. Pivítáme každou zprávu nebo fotografie o našich souasných i dívjších zvonech.
Šebestián Kubínek 1. ledna 1999 uplyne 200 rok od narození Šebestiána Kubínka. Narodil se v Blažovicích jako jedenácté dít rodi Tomáše a Anny Kubínkových. Je znám jako šiitel apoštol dobré knihy a veliký mariánský ctitel. Ml velmi vroucí vztah ke Ktinám. V roce 1864 vydal knížku s titulem: Pobožnost k uctní nejsvtjšího života Pána našeho Ježíše Krista v poutním slavném chrámu Ktinském v markrabství moravském. Jedná se o pobožnost ke tyem velkým obrazm, které pedstavují 80 vyobrazení ze života Pána Ježíše a Panny Marie. Zárove tato brožurka obsahuje rzné modlitby a písn. Zajímavý je popis kostela a historie poutního místa. Pi píležitosti 200. výroí jeho narození uvedeme v našem Pozdravu úryvky z jeho knihy psané ped 135 roky. Budeme mít možnost poznat, co se od té doby zmnilo. Strana 142 a další: Jelikož se Ktiny v údolí rozkládají a horami ovneny jsou, nelze je díve spatiti, pokud se do nich nevkroí. Tu však nedokavost pobožných poutník hojn odmuje se pohledem na velebný chrám ktinský, jenž jest hlavním pedmtem zvdavosti jejich. Zrakm píchozích nejprv objevuje se zpsobem pekvapujícím svatyn ktinská, kteráž daleko široko na venkov sob rovné nemá, což spolu také je na píin, že nábožné poutníky v tolikém množství k sob vábí a v nich nevyhladitelnou památku po sob zstavuje. Chrám ktinský vzdlán jest na mírném pahoreku a jest podivuhodný pro svou velikost, nádheru a krásu. Jest 29 sáh dlouhý (sáh asi 2 m), 19 sáh vysoký a 20 sáh široký. Vystaven jest na zpsob kíže. Sestává ze ty vespolek spojených a klenutých kaplí, stedem je hlavní lo chrámová, nad kterou se velebn vypíná hlavní klenutá bán chrámová. Poboné kaple ili lod jsou o nco nižší nežli stední lo. Okna jsou ve dvojím poadí umístna, z nichžto vrchní jsou menší, nižší okna pak o mnoho vtší a delší, neúpln tverhranné. V prelí chrámu vystupuje na východní stran chrámu štíhlá vž k oblakm a má na zevnjší stran asi v polovici nad hlavními dvemi chrámovými v obrovité velikosti jméno Panny Marie. O nco výše po obou stranách vže jest vidti dv obrovské sochy kamenné, z nichž jedna pedstavuje sv. Norberta, druhá pak sv. Augustina. Chrám i vž jsou kryty erným kamenem (bidlicí). Zevnjší krov chrámu jest pimen stavb vnitní, takže i zevn je vidti tvero nižších stech, jež kryjí lod poboné. Uprosted nich se pak zvedá hlavní chrámová lo, nad níž ješt výše strmí tverhranná svítilna se jménem Panny Marie. Vnitek chrámu jest malován slovutným malíem Etgensem. A v roce 1844 utrpla ohnm velikou škodu, ohe stechu v popel obrátil, takže následkem toho déš na klenutí dorážel a malbu ásten poškodil. Pece na mnohých místech, kam déš neml pístup, našim zrakm doposud velmi živ se objevuje. Na obloucích, které boní klenby s hlavním klenutím spojují, vidti jest na modré pd zlatými písmeny tento nápis v jazyku latinském: In plenitudine sanctorum detentio mea. Ego mater pulchrae dilectionis, et timoris et agnitionis et sanctae spei. (esky pekládáme: V plnosti svatých se zdržuji. Já jsem matka krásného milování, bázn, poznání a svaté nadje). Tato slova jsou vyata z knihy moudrého Siracha (Sirach, 24, 16, 24).
Pda chrámu ktinského je dláždna tverhrannými kameny. U hlavních dveí se vznáší v pravidelné výše kr pro hudebníky, jehož veliké varhany pro svou libozvunost zvláštní zmínky zasluhují. Roku 1753 je zhotovil varhaná Umlauf. Na protjší stran hudebního kru jest soumrn velké oratorium umístno, které je v polokruhu zbudováno a má ti oltáe, z nichž jeden je uprosted, dva po bocích stojí. V chrám samém jest šestero oltá. Mile pekvapuje poutníka vstupujícího hlavními dvemi velký oltá, na kterém se nalézá zázraná socha Panny Marie. Oltá sám je z naervenalého mramoru a nad ním se vznáší šestero zdných a mramorem vykládaných sloup, které na hoe klenutý a také mramorovaný baldachýn spojuje. Uvnit baldachýnu se objevuje uprosted Duch svatý v podob záící holubice, je pozlacena a vznáší se práv nad hlavou milostné sochy Panny Marie Ktinské. Socha stojí mezi šesti sloupy na pevném mramorovém podstavci a je okrášlena pozlacenou záí uprosted dvou velikých, rovnž pozlacených, cherubín. O této zázrané soše píše Vilém Gumpenberg ve svém spise Atlas Marianus (r. 1672). Socha tato kamenná jest sedm stevíc vysoká. Zázraná socha Panny Marie Ktinské jest toho zpsobu, že náleží k nejkrásnjším sochám. Umlec (socha), at byl kdo byl, zajisté veliký byl, nebo dovedl sochu Rodiky Boží zpsobiti vznešenou krásou, v panenské milostnosti spanilou a konen takovou, že se poítá k nejkrásnjším zázraným obrazm Panny Marie. A skuten je teba dáti tomuto spisovateli za pravdu, kdokoliv by jednou sochu Ktinskou uvidl. Jest skuten sedm stevíc vysoká (pes dva metry), z tvrdého, v našich krajinách nevídaného kamene, jak o tom pronesli úsudek zbhlí a zkušení kameníci a znalci, když se zázraná socha penášela ze starého kostela do nové kaple roku 1733. Na hlav má císaskou korunu, v pravé ruce královské žezlo, dlouhé roucho, pláš, na krku sponu, bedra pepásaná pásem, vlasy splývají po obou stranách ramen. Na levé ruce nese Božské Dít své, Ježíška, jenž má v ruce jablko a ukazuje je své Matice na znamení, že je ped ní celé a nenakousnuté. Tvá zázrané sochy jest nadmíru krásná, velebná a neobyejnou milostí záící. Svou dstojností psobí nevýslovný sladký dojem na nábožné poutníky a budí v nich lásku, úžas a útchu. Híšníkm pak vlévá do srdce spasitelnou báze. V pozadí hlavního oltáe je druhý oltá se svatostánkem a tak mohou najednou dv mše svaté u zázraného obrazu Marie Panny slouženy bytí. Oba tyto oltáe posvtil svtící biskup Matj František hrab Chorinský, tehdejší infulovaný prelát a dkan na Petrov v Brn. Tetí oltá se nalézá v pozadí chrámové lodi na evangelní stran hlavního oltáe pod velikým a rozsáhlým oratoriem. Oltá je zasvcen ke cti svatých muedník Jana a Pavla, jak hlásá oltání obraz od vhlasného malíe Winterhaltera. Nad hlavním obrazem jest menší obraz sv. Gilberta také od Winterhaltera. Po obou stranách oltáe stojí dv sochy, na stran evangelní socha sv. Floriána, na stran epištolní sv. Vendelína. Ob sochy zhotovil brnnský socha Schweigel. Na tomto oltái je svatostánek. V dob poutí se zde podává tisícm poutník sv. pijímání. Text Kubínkv je pozmnn jen tolik, abychom lépe porozumli jeho výkladu. V píštím Pozdravu ze Ktin budeme pokraovat.
Pouti a informace Každým rokem po staletí putují do Ktin poutníci z Bestu na Hané. Letošní pou 23. kvtna byla zvláš slavná. Pi mši sv. o pl 11. h. jsme posvtili jejich obecní prapor. Je na nm vyšit strom jako symbol života a dv mušle, pipomínající sv. Jakuba staršího, jemuž je zasvcen bestský farní kostel. Ctitelé Panny Marie Ktinské z Otaslavic a Vincencova si letos pipomínali, jak ped 70ti lety jejich otcové a maminky pinesli do Ktin votivní obraz. Od dávna sem putují a v roce 1928 mli zvlášt za co prosit, jak vypovídají ádky z obecní kroniky: Zaátkem roku 1927 se opakovala u nás epidemie španlské chipky. Pesto, že nebyla tak prudká jako v roce 1918-19, kdy se podobala plicnímu moru, byly mnohé domy tak zamoeny, že nebylo tam nikoho zdravého. Na jae chipka zmizela a v kvtnu pišla nová pohroma na stromy. Ledoví muži mrazivým dechem spálili všechno stromoví nejvíce utrply oechy a tžko se pak zotavovaly. Jaro roku 1928 bylo deštivé a chladné a to trvalo celý kvten a erven. Až v ervenci zmna pišla a pišla teplá tropická vlna, kdy teplomr v chládku ukazoval 40-44 stup. Sucho s teplem pak ásten zmenšilo úrodu krmiva a dobytek se odprodával za ceny nižší než byly ped tím obvyklé. Votivní obraz namaloval akademický malí M. F. Skula z Brna. Restaurování obrazu provedli ak. malí Vladimír Procházka a Petr Bortlík. Restaurování obrazu uhradili: Jaromír Blumenstein, JUDr. Pavel Krátký a JUDr. Zdenk Kabilka, rodáci z Otaslavic a Vincencova. Obraz za 70 let byl již dost sešlý a tak došlo k jeho obnovení. V sobotu 30. kvtna pi odpolední mši sv. byl slavnostn ktinským dkanem posvcen. Svcení kvtin V sobotu na slavnost Nanebevzetí Panny Marie bude v našich ambitech malá výstavka kvtin. Snad se v píštích letech rozšíí. Prosíme zahradníky, a se informují o možnosti vystavovat kvtiny, na farním úad ve Ktinách. V nedli 16. srpna pi ranní a hrubé mši sv. posvtíme kvtiny a byliny. Posvtíme i náš ktinský aj. Má krásné balení s obrázkem Panny Marie Ktinské a poutním kostelem a nápisem: Pozdrav ze Ktin. Bude se prodávat za 25 K. První mariánské soboty 5. záí pijedou poutníci z ejkovic s chrámovým sborem ze Starého Podvorova, kde mají nový kostel. Velmi se tšíme. 3. íjna se svými farníky oslaví Pannu Marii Ktinskou vicedkan a fará Vlastimil Vank z Moravských Prus. 7. listopadu poutníci z Brna-Kr. Pole se svým novým panem faráem Josefem Jahodou. A 5. prosince zakoníme letošní mariánské soboty s Pavlem Kopeckým, dkanem ze Žarošic. Program znáte: 15.30 rženec, 16.00 mše sv. a po ní rozdávání požehnaných pokrm. Srden zveme. Je teba sepjatých rukou, je teba modlitby.
Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt Brno.j. P/2-2395/94 ze dne 1. 7. 1994. 1. výroí papežské korunovace 30. srpna si pipomeneme 1. výroí papežské korunovace milostné sochy Panny Marie Ktinské. Pontifikální mši sv. v 10.30 bude sloužit královéhradecký biskup Mons. Karel Otenášek. Uvedu nkolik vt z latinského dekretu o požehnání ktinských korunovaních klenot: Jan Pavel II. pi své tetí návštv v Praze pi píležitosti millenia muednictví sv. Vojtcha požehnal pozlacené korunky a žezlo, kterými je ozdobena peslavná socha bl. Panny Marie ve Ktinské svatyni v brnnské diecézi. Svatý Otec udlil apoštolské požehnání dne 25. dubna 1997 a následujícího dne 26. dubna velmi rád (perlibenter) toto požehnání opakoval. Ped rokem jsme oekávali o papežské korunovaci hodn poutník, ale úast byla tak pekvapivá, že ani nejvtší optimisté tolik neekali. A nedle, kdy se konala tato slavnost není spojena se žádnou tradiní poutí. Slavnost nás znovu pesvdila, jak se náš lid rád utíká k Pann Marii a zvlášt na poutním míst ve Ktinách, na tomto kdysi prvním Ave, kde Matka Boží divy tvoí. Nastokrát bu pozdravena, milá Matiko Ktinská! Dušiková pou 18. íjna pi dušikové pouti pivítáme vzácného poutníka arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského Mons. Jana Graubnera. O pl 11. h. bude sloužit pontifikální mši sv. za poutníky a dobrodince. Bezina nový kostel Pokraujeme ve fatimských pobožnostech. 13. srpna ve tvrtek povede pobožnost P. Josef Šiška z Lipovce, pijede s ním i jejich chrámový sbor. Zveme Vás na nedli 13. záí, kdy mezi námi bude editel Rádia Proglas P. Martin Holík. Rád zodpoví naše dotazy. Závrená pobožnost v Bezin bude 13. íjna pod vedením velikého mariánského ctitele P. Mariána Rudolfa Kosíka OPraem z Brna-Židenic. Poad: zaínáme vždy v 17.30. Je píležitost ke sv. zpovdi. Videokazeta Nabízíme vám videokazetu z historie Ktin, oprav, poutí a zvlášt z loské papežské korunovace. Rozsah videokazety 64 minut. Prodává se za 180 k. Velmi doporuuji. Nástnný kalendá V tisku je náš nástnný kalendá. Nedle a svátky v píslušných liturgických barvách. Bude k dostání opt za 10 K. Všem upímné podkování za Vaše modlitby, za Vaši lásku k Pann Marii Ktinské i za Vaše dary. Zplna srdce žehnám Vydává ímskokatolická farnost, 679 05 Ktiny P. Tomáš Prnka. tel. 0506/439189, odpovídá P. Tomáš Prnka r.. OkÚ Blansko o 370100495 neprodejné