Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku Diplomová práce Autor: Bc. Vlastimil Forst Finance Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Chlubna Praha Duben, 2015

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi dne 23.4.2015 Bc. Vlastimil Forst

Děkuji Ing. Vojtěchu Chlubnovi za odborné vedení, konzultace, poskytování rad a materiálových podkladů potřebných pro tuto diplomovou práci. Anotace Cílem mé diplomové práce na téma Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku bylo seznámení se s problematikou mandatorních výdajů vybraného podniku, kterým je společnost FOSFA, akciová společnost, které tato společnost ve vztahu ke státnímu rozpočtu České republiky hradí a mandatorními výdaji vůči svým zaměstnancům. Zabýval jsem se mandatorními výdaji vyplývajícími ze zákona a mandatorními výdaji vyplývajícími z kolektivní smlouvy. Vzhledem k tomu, ţe jde o konkrétní vybraný podnik, zabýval jsem se i historií jeho vzniku a obecně vývojem mandatorních výdajů ve společnosti z historického pohledu. Klíčová slova: Mandatorní výdaje, FOSFA, chemický průmysl, zákoník práce, státní rozpočet, kolektivní smlouva, ekologie, ţivotní prostředí. Annotation Goal of my diploma thesis with theme Analyze of mandatory expenses of chosen company was to meet the problematics of mandatory expenses of chosen company Fosfa akciova společnost due to national budget of Czech Republic and mandatory expenses due to employees of Fosfa. I was analyzing mandatory expenses resulting from Czech law and mandatory expenses resulting from the collective contract. Fosfa akciova společnost is specific company so I was analyzing history of its establishment and development of its mandatory expenses from historical point of view. Key words:

Mandatory expenses, FOSFA, chemical industry, labour code, national budget, collective contract, ecology, environment. OBSAH ÚVOD... 9 1. Pojem a rozdělení mandatorních výdajů... 11 1.1. Obsah státního rozpočtu... 11 1.2. Příjmy státního rozpočtu... 13 1.2.1. Příjmy státního rozpočtu z odvodů společnosti FOSFA, akciová společnost... 14 1.2.1.1. Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014... 14 1.2.1.2. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele pro různé úrovně měsíční mzdy v roce 2014... 14 1.2.1.3. Pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014... 15 1.2.1.4. Roční náklady na spotřební daň za 44 vozidel za rok 2014... 16 1.2.1.5. Roční náklady na silniční daň za 29 vozidel za rok 2014... 17 1.2.1.6. Náklady na pojištění povinného ručení u společnosti FOSFA za rok 2014 17 1.2.1.7. Cena dálničních poplatků pro 2014... 18 1.2.1.8. Ostatní výdaje poplatky za rok 2013-2014... 18 2. Historie a vliv na státní rozpočet... 19 2.1. Vznik a vývoj státního rozpočtu... 19 2.2. Současná úprava státního rozpočtu... 23 2.3. Daně... 24 2.4. Sociální pojištění... 24 2.5. Pojistné na zdravotní pojištění.... 25 2.6. Celkové příjmy státního rozpočtu 2010 2014... 27 2.7. Celkové výdaje státního rozpočtu 2010-2014... 27 3. Mandatorní výdaje v chemickém průmyslu... 29 3.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu... 29 3.2. Chemický průmysl v České republice... 29 3.3. Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona - zákoníku práce... 30 3.3.1. Mzda... 30 3.3.2. Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce... 32

3.3.3. Mateřská dovolená... 32 3.3.4. Dovolená... 33 3.3.5. Péče o zaměstnance... 33 3.3.6. Odborný rozvoj zaměstnanců... 34 3.3.7. Stravování zaměstnanců... 34 3.4. Mandatorní výdaje vyplývající z kolektivní smlouvy... 34 3.4.1. Předmět smlouvy... 35 3.4.2. Pracovně-právní nároky... 36 3.4.3. Mzdy... 36 3.4.4. Příplatky... 37 3.4.5. Mzda za práci přesčas... 37 3.4.6. Péče o zaměstnance... 37 3.4.6.1. Penzijní připojištění a ţivotní pojištění... 37 3.4.6.2. Odchodné při výpovědi 52 písmeno e) Zákoníku práce... 38 3.4.7. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci... 38 3.4.8. Ţivotní prostředí... 38 3.4.9. Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost... 39 3.4.10. Vztahy zaměstnavatelů a základních organizací OS ECHO... 39 3.5. Státní fondy... 40 3.5.1. Zákon č. 188/1991 Sb. o státním fondu ţivotního prostředí České republiky a následujících změn o státním fondu... 41 3.6. Národní fond... 42 3.7. Odměňování za práci... 44 3.8. Postavení v zaměstnání... 44 3.9. Pracovní právo... 45 3.9.1. Přehled právní úpravy... 45 3.9.2. Sociální zabezpečení... 45 4. Mandatorní výdaje ve FOSFA, a.s. vyplývající ze zákona... 48 4.1. Historie FOSFY... 48 4.2. Pracovní doba... 50 4.3. Počty a platy zaměstnanců... 51 4.3.1. Ostatní THP pracovníci... 51 4.3.2. THP ve výrobě... 51 4.3.3. Dělnická kategorie... 53 5. Kolektivní smlouva a mandatorní výdaje... 58

5.1. Podniková Kolektivní smlouva na roky 2009-2010... 58 5.1.1. Předmět smlouvy... 58 5.1.2. Pracovněprávní nároky... 59 5.1.3. Mzdy... 60 5.1.4. Péče o zaměstnance... 62 5.1.5. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci... 62 5.1.6. Ekologie a ţivotní prostředí... 63 5.1.7. Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost... 63 5.2. Současný stav... 63 5.2.1. Pracovní doba... 64 5.2.2. Péče o pracovníky... 65 5.2.3. Opatření podniku při předcházení vzniku škod... 70 5.2.4. Péče o pracovníky vzdělávání... 71 6. Trendy vývoj mandatorních výdajů... 72 6.1. Vztah mandatorních výdajů podniku k mandatorním výdajům státního rozpočtu... 72 6.2. Vývoj mandatorních výdajů ve společnosti FOSFA... 73 Závěr:... 75 Pouţitá literatura... 76

ÚVOD V úvodu své diplomové práce bych chtěl nastínit, proč jsem si vybral právě téma Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku. Jiţ při mém studiu na střední škole byla převáţná většina předmětů s ekonomickým zaměřením. V průběhu studia na BIVŠ, vysoká škola Praha jsem nastoupil do zaměstnání ve společnosti FOSFA a.s. Poštovná, kde pracuji doposud jako týmový předák plánovač technolog. Právě s těchto důvodů mě vybrané téma zaujalo, neboť jsem chtěl získat bliţší přehled o fungování společnosti mého zaměstnavatele. Pracuji u společnosti FOSFA, která patří mezi čtyři největší podniky v Břeclavi, mezi další takové velké společnosti patří OTIS a.s. Břeclav, která se zabývá výrobou výtahů a přibliţovacích zařízení a dále je to společnost GUMOTEX a.s. Břeclav, která vyrábí gumárenské komponenty pro automobilky a AlcaPlast, s.r.o., která se zabývá výrobou sanitárních a plastových výrobků. Tyto podniky patří mezi ty velké, které zaměstnávají více neţ 300 pracovníků. Jde o podniky, které vesměs patří mezi ty, které musí zvýšenou mírou dbát na ochranu ţivotního prostředí, protoţe jejich produkce spočívá v pouţití chemických látek, snad s výjimkou společnosti OTIS, a.s.. I otázka ochrany ţivotního prostředí je jedním z mandatorních výdajů společnosti FOSFA, kterými se budu kromě jiného zabývat. Na okrese Břeclav se vyskytuje řada menších podniků a velké mnoţství OSVČ. Mám však za to, ţe tyto menší společnosti nemají takovou kapacitu, aby mohly plnit úkoly tak, jako velké podniky. Pokud jde o velké podniky, i společnost FOSFA poskytuje svým pracovníkům řadu výhod, zejména těch, které vyplývají ze zákona, coţ je podle zákoníku práce, ale i dalších, které by měly být upraveny v kolektivní smlouvě. Jak jsem však zjistil, u společnosti FOSFA není od roku 2010 uzavírána kolektivní smlouva, neboť zde jiţ nefunguje odborová organizace. Veškeré otázky jak by vyplývaly z případné uzavřené kolektivní smlouvy, jsou upravovány nařízeními generálního ředitele, ale v podstatě kopírují závazky tak, jak byly dříve v kolektivních smlouvách upravovány. Svou diplomovou práci jsem rozdělil do 6 kapitol, jak je uvedeno v obsahu této diplomové práce, přičemţ v první kapitole se chci seznámit s pojmem a rozdělením jednotlivých mandatorních výdajů v návaznosti na mandatorní výdaje společnosti FOSFA, které tato společnost odvádí do státního rozpočtu. Pro úplnost se chci zabývat i historií mandatorních výdajů a jejich vlivem na státní rozpočet a to v kapitole druhé. Protoţe 9

společnost FOSFA patří pod odvětví chemického průmyslu, které je specifickým odvětvím, chci rozpracovat mandatorní výdaje, které vyplývají ze zákona zákoníku práce a mandatorní výdaje vyplývající s kolektivní smlouvy. Jak jiţ jsem uvedl shora, společnost FOSFA kolektivní smlouvu nemá. V návaznosti na kapitolu Mandatorní výdaje v chemickém průmyslu chci konkretizovat, jak jsou tyto mandatorní výdaje upraveny a plněny ve společnosti FOSFA. Na závěr své práce se chci zabývat trendy tj. vývojem mandatorních výdajů s pohledem do budoucnosti. Mám za to, ţe zpracováním této diplomové práce mohu získat hlubší pohled jak na hospodaření společnosti, tak na určité ekonomické údaje. 10

1. Pojem a rozdělení mandatorních výdajů Tématem mé diplomové práce je Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku. Mandatorní výdaje jsou nedílnou součástí státního rozpočtu, které musí být něčím kryty, a to peněţními prostředky, které jsou příjmem státního rozpočtu. Právě příjmy státního rozpočtu jsou v plné návaznosti na mandatorní výdaje podniku. Jsou to zejména ty prostředky, odváděné do státního rozpočtu, ze kterých pak stát hradí své mandatorní výdaje. Budu se proto zabývat v této kapitole státním rozpočtem jako celkem, aby bylo moţné si porovnat, jakým procentem se mandatorní výdaje podílejí na celkovém rozpočtu. Podle posledních informací, náklady na mandatorní výdaje dosahují téměř 80% celkových výdajů státního rozpočtu. 1.1. Obsah státního rozpočtu V nejobecnějším pojetí státního rozpočtu jsou jeho obsahem veškeré příjmy a výdaje, jakož i vazby na rozpočty ostatní. Těmito vazbami jsou finanční vztahy v podobě dotací, návratných finančních výpomocí či naopak odvodů. 1 Obsahem státního rozpočtu jsou na jedné straně příjmy a na druhé straně výdaje. Pokud jde o příjmy státního rozpočtu, nejde v tomto případě o konstantní částku, ale o příjmy očekávané, neboť předem nelze přesně určit, jaké příjmy státního rozpočtu budou zajištěny. Na straně výdajů naopak jde o okruh potřeb, které je potřeba uhradit a jde o částku ve státním rozpočtu určenou jako pevná. Nejčastěji kaţdoročně jde o výdaje, které se opakují např. na správu státu, sociální zabezpečení a další nezbytně nutné potřeby státu, ale také zajištění jiných úkolu, které chce stát dosáhnout a proto musí pro ně mít i finanční prostředky. Mandatorní výdaje jsou v podstatě povinnou sloţkou státního rozpočtu, které stát musí uhradit ze zákona. Měl by dbát na to, aby tyto výdaje byly vynakládány účelně, neboť vysoké a mnohdy neúčelně a neefektivně vynaloţené mandatorní výdaje představují vysoké zatíţení pro veřejné finance. Např. neúčelně vynakládané mandatorní výdaje v sociální oblasti mají 1 Finanční právo Milan Bakeš a kolektiv 6. upravené vydání 20012, nakladatelství N.C. Beck v práce roku 2012, ISBN 978-80-7400-440-7 str. 112 11

negativní dopad na výkonnost podnikové sféry, neboť na trhu práce působí jako demotivační faktor (v případě pobírání sociálních dávek, nechuť pracovat). Okruh výdajů státního rozpočtu je vymezen zákonem o rozpočtových pravidlech. Na prvním místě je nutno uvést výdaje na činnost organizačních sloţek státu a jejich prostřednictvím i příspěvky příspěvkovým organizací Jak je uvedeno v 6 a) rozpočtových pravidel. Tyto výdaje můţe stát regulovat, např. tak, ţe omezí rozsah činnosti organizačních sloţek, počet zaměstnanců, a tak můţe výdaje sníţit. Mezi objemem nejvyšší výdaje státu patří výdaje na dávky důchodového pojištění, dávky nemocenské, pojistné, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, ostatní sociální dávky, výdaje na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a na aktivní politiku zaměstnanosti. 2 Obecně je známo, ţe systém důchodového pojištění bude vyţadovat úplnou reformu, neboť výdaje na tyto poloţky neustále rostou a i v budoucnu se dá předpokládat jejich růst. Výše výdajů je odvozena od počtu osob, které se účastní nároku na některé z plnění, pokud tyto osoby splní zákonem stanovení poţadavky (nárok na důchod, sirotčí důchod, dávky nemocenského pojištění). Podle zprávy ČTK zveřejněné v Hospodářských novinách 19. 1. 2015, NKU konstatoval, ţe schodek důchodového systému v letech 2009-2013 se zvyšoval v průměru o 12 procent ročně a současně NKU varoval, ţe se jedná o dlouhodobě neudrţitelný stav. Dále v této zprávě bylo konstatováno, ţe naposledy byl důchodový účet v přebytku v roce 2008. V roce 2009 pak činil rozdíl příjmů a výdajů podle státního závěrečného účtu zhruba 36,82 mld., v roce 2011 pak 45,35 mld. a v loňském roce dosáhl rozdíl 29,26 mld. korun. Jiţ řadu let se hovoří o tom, ţe je nutná reforma důchodového systému. Určitým opatřením mělo být zavedení druhého pilíře, do kterého dle obecných zdrojů bylo přihlášeno doposud 84 300 osob, vesměs muţů s mírně nadprůměrným příjmem kolem 27.000 Kč měsíčně. V této oblasti je jiţ dvacet let zřízeno tzv. dobrovolné penzijní pojištění, které zatím funguje. Není to však povinné plnění. Pouze kdyby druhý pilíř penzijního pojištění byl dán jako povinný, pak by to mohlo napomoct tomu, aby se zvýšily příjmy státního rozpočtu a tím by byly lépe kryty výdaje na výplatu důchodů. Je nutno poznamenat, ţe druhý důchodový pilíř má být ukončen ke konci roku 2015, přičemţ účastníci si mohou finanční prostředky 2 Finanční právo Milan Bakeš a kolektiv 6. upravené vydání 20012, nakladatelství N.C. Beck v práce roku 2012, ISBN 978-80-7400-440-7 str. 113 12

převést na svůj účet, nebo do systému tzv. dobrovolného penzijního pojištění, o kterém jsem se zmínil shora. Státní rozpočet můţe ke krytí nezbytných potřeb pouţít jako zdroje rovněţ prostředky, které nebyly vyčerpány minulá období. V současné době je rozpočet nevyrovnaný, kdy výdaje státního rozpočtu přesahují jeho příjmy. Na úhradu výdajů je v tomto případě moţno pouţít jak prostředků z minulých let, tak i prostředků získaných úvěrem nebo vydáním a prodejem dluhopisů. Pro úplnost je nutno uvést, ţe vydávání státních cenných papírů, tedy dluhopisů, je stanoveno zákonem a rovněţ pouţití těchto prostředků na určité účely je moţno uskutečnit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu. Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na jednotlivé kapitoly a to podle jednotlivých odvětví veřejné spotřeby např. na školství, zdravotnictví, kulturu, obranu a bezpečnost. Rozhodující část běţných výdajů státního rozpočtu má povahu nárokovaných výdajů. Příjmy státního rozpočtu jsou tak prostřednictvím rozpočtové soustavy na kaţdý rok přerozdělovány na ostatní články rozpočtové soustavy. V posledních letech růst výdajů státního rozpočtu trvale předstihuje tempo růstu jeho příjmů. 1.2. Příjmy státního rozpočtu 2010 2014. Pro úplnost uvádím tabulkové zpracování příjmů a výdajů státního rozpočtu na roky 13

1.2.1. Příjmy státního rozpočtu z odvodů společnosti FOSFA, akciová společnost V této kapitole se budu zabývat odvody společnosti FOSFA, které plynou do státního rozpočtu jako zákonné dávky a to z odvodů na sociální zabezpečení, zdravotní zabezpečení a další. Tyto odvody společnosti FOSFA tvoří pouze malou část příjmů státního rozpočtu a jsou částí mandatorních výdajů společnosti odváděny vůči státu. O dalších mandatorních výdajích a to zejména na platy zaměstnancům, stravné a další se budu zabývat v následujících kapitolách. 1.2.1.1. Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014 Název Úhrn vyměřovacích Úhrn pojistného základů Pojistné za zaměstnance s účastí na 123.307.080 8.016.900 pojištění bez důchodového spoření Pojistné za zaměstnancem s účastí na 843.120 29.532 pojištění s důchodovým spořením Pojistné za zaměstnavatele 124.150.200 31.037.556 Pojistné celkem 39.083.988 Při počtu pracovníků společnosti FOSFA činí průměr pojistné na jednoho pracovníka bez účasti na důchodovém spoření 21.153 Kč. S účastí na důchodovém spoření 77 Kč, přičemţ pojistné za zaměstnavatele činí průměrně 81.893 Kč. Celkový roční průměr za rok 2014 uhrazený na pojistném činí 103.124 Kč. 1.2.1.2. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele pro různé úrovně měsíční Mzda zaměstnanec Zaměstnavatel Nemocenské pojištění Zaměstnavatel Důchodové pojištění Zaměstnavatel Příspěvek na zaměstnance Zaměstnavatel celkem Odvody celkem 14.120 918 325 3.035 169 3.529 4.447 27.635 1.796 636 5.942 356 6.934 8.730 20.877 1.357 480 4.489 251 5.220 6.577 mzdy v roce 2014 14

Se shora uvedené tabulky se zjišťuje, jaké částky hradí zaměstnanec a zaměstnavatel na nemocenském pojištění, důchodovém pojištění a příspěvku na zaměstnance. Níţe se budu zabývat pouze odvody, které hradí zaměstnavatel na shora uvedené účely. Při průměrné mzdě 14.120 Kč hradí zaměstnavatel na nemocenském pojištění na jednoho zaměstnance za rok částku 3.900 Kč na důchodovém pojištění 36.420 Kč a na příspěvku na zaměstnance částku 2.028 Kč. Při průměrné mzdě 27.635 Kč hradí zaměstnavatel na nemocenském pojištění na jednoho zaměstnance za rok částku 7.632 Kč na důchodovém pojištění 71.304 Kč a na příspěvku na zaměstnance částku 4.272 Kč. Při průměrné mzdě 20.877 Kč hradí zaměstnavatel na nemocenském pojištění na jednoho zaměstnance za rok částku 5.760 Kč na důchodovém pojištění 53.868 Kč a na příspěvku na zaměstnance částku 3.012 Kč. Na jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou 14.120 Kč uhradí zaměstnavatel na uvedené účely celkovou částku 42.348 Kč ročně, při průměrné mzdě 27.635 Kč uhradil 83.208 Kč a při průměrné mzdě 20.877 Kč uhradil na jednoho pracovníka pro uvedený účel částku 62.640 Kč za rok 2014. 1.2.1.3. Pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014 Průměrné mzdy v Kč Zaměstnanec v Kč Zaměstnavatel v Kč Celkem v Kč 14.120 635 1.271 1.906 27.635 1.244 2.487 3.731 20.877 940 1.879 2.819 Se shora uvedené tabulky je zřejmé, ţe při průměrné mzdě 14.120 Kč hradil zaměstnanec v roce 2014 částku 635 Kč, zaměstnavatel 1.271 Kč, celkem bylo odvedeno 1.906 Kč. Při průměrné mzdě 27.635 Kč odvedl zaměstnanec 1.244 Kč, zaměstnavatel 2.487 Kč, celkem bylo odvedeno 3.731 Kč a při průměrné mzdě 20.877 Kč uhradil zaměstnanec 940 Kč, zaměstnavatel 1.879 Kč, při čemţ celkový odvod činil 2.819 Kč měsíčně. Údaje za dřívější roky se nepodařilo od zaměstnavatele získat, proto je uváděn pouze měsíční odvod v roce 2014. 15

Zaměstnavatel za zaměstnance při průměrném příjmu 14.120 Kč odvedl částku 15.252 Kč ročně, při průměrném příjmu 27.635Kč odvedl za jednoho zaměstnance částku 29.844 Kč a za jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou 20.877 Kč odvedl 22.548 Kč do státního rozpočtu. 1.2.1.4. Roční náklady na spotřební daň za 44 vozidel za rok 2014 Sazba daně na pohonné hmoty: Benzín 12,84 KČ/l Motorová nafta 10,95 Kč/l Druh vozidla Počet vozidel Roční spotřeba v litrech Spotřební daň v Kč Spotřební daň celkem v Kč Osobní vozidlo 1 1.000 12.840 12.840 benzín Osobní vozidlo 24 2.900 31.755 762.120 nafta Dodávka nafta 1 1.800 19.710 19.710 Nákladní 3 600 6.570 19.710 vozidlo - nafta VZV - nafta 12 2.100 22.995 275.940 VZV - benzín 3 1.200 15.408 46.224 Daň celkem za rok 1.136.544 Společnost FOSFA, akciová společnost má celkem 25 osobních motorových vozidel z toho 1 vozidlo na benzin. Spotřební daň za rok 2014 činila 12.840 Kč, dále má 24 vozidel na naftu, u kterých spotřební daň činila 762.120 Kč. U jednoho vozidla dodávky na naftu činila spotřební daň za rok 2014 19.710 Kč, u tří nákladních vozidel na naftu roční spotřební daň byla 19.710 Kč. Dále u 12 vysokozdviţných vozíků činila roční spotřební daň částku 275.240 Kč a u tří vysokozdviţných vozíku na benzín činila 46.224 Kč. Celková spotřební daň za rok 2014 na všechna uvedená vozidla činila 1.136.544 Kč. Kromě shora uvedených vozidel má společnost FOSFA, akciová společnost ještě 3 traktory, které jezdí pouze v areálu podniku a na veřejnou silniční komunikaci nejsou provozuschopné. 16

1.2.1.5. Roční náklady na silniční daň za 29 vozidel za rok 2014 Druh vozidla Silniční daň Daň po sníţení Počet vozidel Daň silniční celkem v Kč Osobní vozidlo 3.000 1.440 25 36.000 1500 2000 ccm Dodávka 2000 3.600 1.728 1 1.728 3000 ccm Nákladní vozidlo 23.700 23.700 3 71.100 15t 18t Silniční daň celkem 108.828 Tato tabulka vykazuje silniční daň za rok 2014, kdyţ údaje za předchozí období se nepodařilo přes veškeré úsilí získat. Se shora uvedené tabulky je zřejmé, ţe osobních motorových vozidel v kategorii 1500 2000 ccm je celkem 25, přičemţ silniční daň za tato vozidla činila celkem 36.000 Kč, u jedné dodávky při 2000 3000 ccm činila 1.728 Kč a u tří nákladních vozidel nad 15t částku 71.100 Kč ročně, při čemţ celková částka za všechna vozidla činila 108.828 Kč. 1.2.1.6. Náklady na pojištění povinného ručení u společnosti FOSFA za rok Druh vozidla 2014 Rozmezí cen pojištění v Kč Cena pro výpočet průměrná cena Počet vozidel Konečná cena v Kč Osobní vozidlo 5.939 8.588 25 214.700 1500 2000 ccm 11.237 Dodávka 2000 5.830 9.073 1 9.073 3000 ccm 12.316 Nákladní vozidlo 30.688 50.694 3 152.028 15t 18t 70.700 Celkem 375.801 Společnost FOSFA, akciová společnost má uzavřeno pojištění na povinné ručení u pojišťovny Kooperativa, kdy se mě nepodařilo zjistit částky, které jsou u této pojišťovny hrazeny. Vycházím proto z rozmezí cen u různých pojišťovacích ústavů, přičemţ rozmezí cen pojištění je uvedeno ve shora uvedené tabulce pro tři druhy vozidel. Budu vycházet s průměrné ceny pro výpočet pojistného, přičemţ v první kategorii a to u osobního vozidla 17

1500 2000 ccm činí průměrná částka 8.588 Kč a při počtu 25 vozidel pak konečná celková částka je 214.700 Kč, pojistné na povinné ručení u dodávky 2000 3000 ccm činí 9.073 Kč a u tří nákladních vozidel nad 15 t při průměrné ceně 50.684 Kč za jedno vozidlo činí konečná částka 152.028 Kč. Celkové pojištění na povinné ručení u shora uvedených vozidel vykazuje částku 375.801 Kč. 1.2.1.7. Cena dálničních poplatků pro 2014 Doba/hmotnost Do 3,5 t Nad 3,5 t Desetidenní 310 mýto Měsíční 440 mýto Roční 1.500 mýto Roční náklady na dálniční známky na osobní motorová vozidla ve společnosti FOSFA Cena za jeden kupon Počet vozidel Celkem za všechna vozidla 1.500 25 37.500 Ke shora uvedené tabulce se nepodařilo zjistit ţádné údaje. Pouze pokud jde o náklady na dálniční známky na motorová vozidla, které činí částku 37.500 Kč při hodnotě 1.500 Kč za roční kupon a počtu 25 vozidel. 1.2.1.8. Ostatní výdaje poplatky za rok 2013-2014 Název 2013 2014 Spotřební daň z elektřiny 18.268 57.212 Spotřební daň z minerálních olejů 648.516 1.317.068 Poplatky dle zákona č. 254/2001 Sb. odběr podzemních vod 424.698 453.090 Poplatky dle zákona č. 86/2002 a 201/2012 Sb. o ovzduší 72.000 72.000 Poplatky dle zákona č. 254/2001 Sb. vypouštění odpadních 2.981 12.025 vod Dovozní clo Kazachstán, Čína 834.593 4.058.446 18

2. Historie a vliv na státní rozpočet Jak jsem se jiţ zmínil v předchozí kapitole, mandatorní výdaje jsou výdaje hrazené státem na základě zákonných předpisů a smluvních závazků. Aby mohl stát úspěšně fungovat, je předpokladem kaţdé vlády a důleţitým finančním nástrojem pro zabezpečení činnosti a úkolů všech úrovní veřejné správy, dobrý veřejný rozpočet. Aby ve státním rozpočtu byl dostatek příjmů, musí být dostatek těch, kteří do tohoto rozpočtu přispívají. Zmíním se proto, jak postupně byl z historického hlediska vývoj placení zejména daní, coţ lze nadneseně nazvat mandatorními výdaji jednotlivých plátců. 2.1. Vznik a vývoj státního rozpočtu Fiskální doktrína byla v minulosti spojena především se státním rozpočtem, respektive s rozpočtem panovníka. Státní rozpočet je historickou kategorií, která prošla určitým vývojem v závislosti na postavení a úkolech státu. Sestavování státního rozpočtu bylo důsledkem potřeby oddělit hospodaření státu od majetku panovníka. 3 Podíváme-li se do hluboké minulosti, jiţ ve starověkém Řecku a Římu, bylo značně členité státní finanční hospodaření. Státní finance spravovala zvláštní státní administrativa, kterou byl např. úřad Censora, určeného pro vedení evidence hodnot majetku, rozhodného pro zastávání státních funkcí, správu státních příjmů, jakoţ i dozor nad výdaji finančních prostředků na státní stavby. Dále to byl úřad Qestora pro správu ostatních příjmu a výdajů, zejména provinciích řízených senátem. Vybírání daní v provinciích bylo pronajímáno společnostem tzv. publikánům. Obyvatelé provincií platili daně z pozemků, odváděli naturální dávky z jejich výnosů a poplatky z řemeslného a obchodního podnikání. Feudální zřízení, nově vytvořilo státní organizaci, navázalo na některé instituty římské finanční správy, ale podle změněných společenských a hospodářských podmínek začalo nově finanční hospodaření státu organizovat. Uspořádání bylo prováděno ve třech etapách, při 3 Veřejné finance, fiskální nerovnováha a financí krize Pavel Dvořák, nakladatelství CH Beck v Praze 2008, ISBN 978-80- 7400-075-1 str. 75 19

čemţ aţ třetí etapa představuje stav, kdy se z rozhodnutí moci zákonodárné dostává výkonné moci státu oprávnění jednak k ukládání platebních povinností, tedy příjmů, ale i k jejich pouţití na určité stanovené účely. Základním prostředkem výroby byla půda, ze které se odváděly naturální dávky. V některých oblastech to byly odvody rolníků ze zavlaţovacích systémů. U kočovníků pak hlavním výrobním prostředkem nebyla půda, ale vlastnictví stád a drţba nových pastvin, z kterých se rovněţ odváděly daně (Indie, Čína). Z tohoto principu vychází i rozpočtové hospodaření státu v současné době. V jednotlivých státních útvarech probíhal uvedený vývojový proces různě, podle toho jak měl určitý stát sociální, hospodářské a jiné podmínky. Pro evropské země se uvádí jako nejtypičtější vývoj v Anglii, kdy jiţ v roce 1215 právním aktem Magna Charta Libertatum byla omezena moc krále v tom smyslu, ţe při zavádění nových daní byl nucen si vyţadovat souhlas stavů. Hlavními odvody byly daně, peněţitá renta z nájmu půdy, daně z obchodní a výrobní činnosti a desátky odváděné církvi. Uzákonění státních výdajů, coţ bylo ve druhé vývojové etapě, dosáhli angličtí stavové v roce 1665 tzv. Apropriační klauzulí, která omezila pravomoc krále při pouţití státních příjmů pouze pro určitý účel. V roce 1688 pak Zákonem o právech, bylo stanoveno, ţe je třeba kaţdoročně zákonným opatřením schválit státní výdaje. Aţ v 18. století pod vlivem Francie, která v roce 1791 na základě Deklarace práv člověka a občana stanovila, ţe všichni občané mají právo buď přímo, nebo přes své představitele rozhodovat o výdajích a kontrolovat jejich uskutečňování. Zakotvením do první francouzské ústavy byly shrnuty všechny tři vývojové etapy v konečné vyústění institutu státního rozpočtu, tedy ve schvalování příjmů a výdajů jedním aktem zákonodárného sboru. Na základě francouzského opatření se společné schvalování státních příjmů a výdajů stabilizovalo i v Anglii. Obdobný vývoj jako v jiných evropských zemích byl i v českém státě. Čeští stavové si velmi brzy vynutili na panovníkovi výsadu, aby mohli povolovat vybírání daní. Tak došlo k omezování výsostných panovníkových oprávnění. Na území českého státu byl samostatný vývoj rozpočtových forem přerušen po bělohorské poráţce českých stavů. České země se staly politickou i hospodářskou součástí rakouských soustátí. V té době panovník vybíral, jako absolutní monarcha většinu státních dávek bez souhlasu stavů. 20

Aţ za vlády Marie Terezie došlo k výraznějším reformám finančního systému, kdy vyvstala potřeba rozmnoţit státní finanční zdroje, vyčerpané válečnými výdaji. Marie Terezie vytvořila některé ústřední ekonomické orgány, provedla reformu některých daní, kdy některé daně, poplatky a cla zavedla a dala podnět k sestavování státních příjmů a výdajů. Šlo vlastně o sestavování nejjednoduššího státního rozpočtu. V roce 1860 tzv. Říjnovým diplomem, tedy vytvořením Konstituční monarchie rozpočtový proces nabyl definitivní právní formy. Rozpočet byl stejně jako ostatní zákony schvalován zastupitel sbory, tedy Říšskou radou a zemskými orgány. Z rozvojem průmyslové výroby začali vznikat i nové daňové povinnosti vůči státu ale i vůči zaměstnancům. Zde jde zejména o mzdy a určité výdaje na bezpečnost při práci. Na hospodářskou politiku státu byl ze strany ekonomů různý náhled. Fyziokraté přisuzovali státu pouze úlohu podporovat přirozený stát soukromého vlastnictví. Do hospodaření by stát neměl přímo zasahovat. Stát měl pouze chránit společnost před vnějším napadením, tedy napadení nepřítelem, ochránit osoby a majetek před násilím a zabezpečit vládní pravidla. Naopak představitelé Merkantilistické školy v 17. a 18. století podporovali potřebu aktivních zásahů státu na podporu růstu průmyslu a obchodu. Tato teorie byla podrobena kritice ze strany klasické politické ekonomie. Bylo zdůrazňováno naopak nezasahování státu do ekonomiky, byla zdůvodňována prospěšnost neviditelné ruky trhu např. A. SMITH a další. Konkurence na trhu podporuje zdokonalování výbory, zvyšovat efektivnost a není proto třeba, aby stát do tohoto procesu zasahoval. Výsledkem bylo kladení důrazu na hospodárnost a minimalizace státních výdajů. Daně byly povaţovány za nepřirozený prvek ekonomického systému. V rozpočtové doktríně se prosazovalo dodrţování zlatého pravidla vyrovnanosti státního rozpočtu, přičemţ schodek státního rozpočtu se připouštěl pouze výjimečně, např. v období válek. Na funkci státu se změnil náhled zejména v 20 století, kdy se začaly objevovat problémy v podobě nevyuţitých kapacit, v některých obdobích i vysoké nezaměstnanosti, necitlivý a neohleduplný přístup k přírodním zdrojům, v druhé polovině 20. století pak silné globální znečištění ţivotního prostředí a další problémy. Teoreticky byly postupně propracovány jednotlivé funkce státu a v návaznosti na to i funkce vládních financí. Z historického pohledu je nutno uvést funkce státního rozpočtu, kdy nejdříve byla vymezena: 21

- alokační funkce státních financí, např. vytvoření a financování právního systému, budování cest, veřejného osvětlení, budování významných staveb jakoţ i ovlivňování gramotnosti, zasahování v případech, kdy jednotlivci chybně oceňují rizika. Jak rostly výdaje na financování veřejných potřeb, vyvstala nutnost zabývat se otázkou efektivnosti alokace zdrojů státního rozpočtu. - v 19. století je teoreticky rozpracována ucelená teorie veřejných financí, především nejvýznamnějším představitelem německé školy A. Wagnerem tzv. redistribuční funkce veřejných financí a úloha státního rozpočtu přerozdělovacím procesu. Tato funkce klade důraz na sociálně-politické cíle, sociálně-politický charakter byl přisouzen i zdanění. Rozvíjí se teorie sociálního zabezpečení. - ve 20. století se propracovává tzv. teorie ekonomie blahobytu, významným představitelem teorie ekonomického blahobytu A. C. Pigou. Ekonomie blahobytu se soustředila na normativní analýzu ekonomických systému. Zkoumala uspořádání ekonomických aktivit ve společnosti, aby se dosáhlo: o Efektivního využívání zdrojů o Nejlepšího rozdělení důchodů a větší spravedlnosti v rozdělování, které lze dosáhnout přerozdělováním zdrojů v rámci tržního systému o Nejlepšího daňového systému 4 Ze shora uvedeného vyplývá, ţe stát má povinnost zajišťovat pro všechny jednotlivce rovné podmínky a budovat pro všechny stát blahobytu. Velká pozornost je věnována úloze výdajů státního rozpočtu. Daně jsou pojímány jako oběť této aktivity. Uţ začátkem 20. století se rozpracovává stabilizační funkce veřejných financí, úloha státního rozpočtu a jejich nástrojů, kteráţto teorie zdůvodňuje nutnost zásahu státu do hospodářství. Zejména J. M. Keynes zdůrazňuje úlohu státního rozpočtu v procesu stabilizace ekonomiky. Ve třicátých letech 20. století se rozpracovává teorie cyklicky vyrovnaného státního rozpočtu, který by měl být nástrojem stabilizace ekonomiky. Rozpracovává se moţnost vyuţít účinku přebytku státního rozpočtu. Přebytku v období konjunktury, tedy hospodářského růstu vyuţít k vyrovnání schodku státního rozpočtu v období krize. Důleţitým nástrojem se stávají progresivní důchodové daně, jako automatický vestavěný stabilizátor. 4 Veřejné finance, Jitka Peková- vysokoškolský učebnice pro vysoké školy ekonomické č. j. 3901 ISBN 80-86395-19-7 str. 76 22

Začíná se zdůvodňovat potřeba stabilizační (fiskální) politiky státu a její účinnost. Hospodářské problémy, vládní selhání a sníţení účinnosti stabilizační politiky vedou v sedmdesátých letech 20. století ve většině vyspělých zemí k deficitnosti státního rozpočtu a nárůstu veřejného dluhu. Vedou se teoretické spory o účinnosti stabilizační politiky a politiky monetární. Postupně se zdůrazňuje a zdůvodňuje potřeba koordinace nástrojů, které vyuţívá stabilizační politika státu a nástrojů, které pouţívá monetární politika, která je řízena Centrální bankou, jeţ je ve většině zemí nezávislá. Je přehodnocována míra zdanění, neboť dochází ke stagnaci daňových výběrů. Osmdesátá léta 20. století jsou obdobím velkých daňových reforem, jejíţ hlavním cílem bylo přehodnotit daňové zatíţení poplatníků tak, aby se předešlo další stagnaci, a aby se sníţilo tempo růstu daňového výnosu. Ze shora uvedeného vyplývá, ţe státní rozpočet začíná plnit úlohu alokační, tzn. ovlivňování rozmisťování výrobních zdrojů, podle toho jak je to s hospodářského hlediska nutné a zároveň uplatňuje svou funkci redistribuční, která spočívá v ovlivňování důchodové situace výrobní sféry i obyvatelstva. Je zřejmé, ţe s růstem výdajů je nutno zvyšovat i rozpočtové příjmy, které jsou čerpány jednak formou daní, ale i bankovním úvěrem, nebo vydáváním státních dluhopisů. Opouští se dříve dodrţovaná zásada vyrovnanosti státního rozpočtu a vzrůstá celkový jeho objem a tím i podíl HDP, který prochází státním rozpočtem. Bylo nutno přehodnotit příjmovou i výdajovou stránku rozpočtového hospodaření. 2.2. Současná úprava státního rozpočtu I v současné době je státní rozpočet základním finančním plánem státu, který je kaţdoročně projednáván a schvalován formou zákona, a který slouţí k soustřeďování peněţních zdrojů společnosti, k jejich nenávratnému rozdělování s určením na úkoly, které stát má především v oblasti finančního krytí státních funkcí. Jde o tzv. fiskální účel. Pokud je ovlivňován chod národního hospodářství, pak se jedná o účel mimo fiskální. Státní rozpočet shromaţďuje a znovu rozděluje tu část hrubého domácího produktu, která je určena na celospolečenské potřeby. Je nutno se zmínit, ţe funkce státního rozpočtu je tedy nejen povahy ekonomické, nýbrţ i politické, neboť zejména podle cílů, na které jsou prostředky správně vynakládány je moţno usuzovat i na politiku celého státu. 23

Mandatorní výdaje podniků, respektive poplatníků jsou součástí příjmů státního rozpočtu, ze kterých, jak jiţ bylo řečeno shora, hradí stát své povinnosti, tedy své mandatorní výdaje, které jak rovněţ bylo uvedeno, činí takřka 80 % z celkového příjmu 2.3. Daně Hlavními povinnými platbami jsou výnosy daní, včetně příslušenství, podle vyhlášky č. 323/2002 Sb. zejména: - Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, zejména daně z přijmu fyzických a právnických osob, - Daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku, - Dane a poplatky z vybraných činností a sluţeb, zejména daně a poplatky z provozu motorových vozidel, poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí, místní poplatky z vybíraných sluţeb, - Poplatky na činnost správních úřadů, - Daně a cla za zboţí a sluţby ze zahraničí, - Majetkové daně zejména dan z nemovitých věcí, - Dane z majetkových a kapitálových převodů, - Povinné pojištění zejména pojistné na důchodové pojištění od zaměstnavatelů a zaměstnanců, - Ostatní daňové příjmy, zejména trţby z prodeje kolků, 2.4. Sociální pojištění Dalšími povinným platbami je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Neplnění této povinnosti můţe být i trestným činem dle trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) Pojistní na sociální zabezpečení je upraveno zákonem č. 89/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, podle 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na 24

nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. S hlediska zákona č. 589/1992 Sb., jde o jedinou platbu. 5 Částka, kterou se pojistné hradí, je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období, přičemţ tuto výši je zaměstnavatel si sám vypočítat. Zaměstnavatelé platí celkem v roce 2010, 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5a písmeno a) zákona č. 289/1992 Sb., a od roku 2011-24,1 % z vyměřovacího základu a počínaje rokem 2011-26 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5a písmeno a) zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším jak 51 zaměstnanců. 6 Zaměstnavatel je rovněţ povinen srazit z příjmu zaměstnance pojistné, které je tento zaměstnanec povinen a za tohoto zaměstnance jej odvést. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. 2.5. Pojistné na zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění je pravidelná platba, na základě které je poskytována potřebná zdravotní péče bez nutnosti její přímé úhrady. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, stanoví okruh plátců pojistného a další otázky poskytování zdravotní péče. Zaměstnanci, mimo jiné osoby, jsou jako pojištěnci plátci zdravotního pojištění. Zaměstnavatel je však plátcem části pojistného za své zaměstnance. Výše pojistného je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu za určité rozhodné období a činí 13,5 % z vyměřovacího základu ( 2 odstavec 1 zákona č. 592/1992 Sb.), přičemţ výši pojistného je jeho plátce povinen si vypočítat sám. Toto pojistné se platí zdravotní pojišťovně. Tak jako u předešlé platby, je i v tomto případě zaměstnavatel povinen srazit ze mzdy zaměstnance, a to i bez jeho souhlasu, příslušné pojistné a odvést jej za něj. Vzhledem ke shora uvedenému lze konstatovat, ţe v této oblasti jsou plněny: 5 Trestní zákoník, velký komentář, Šámal a kol, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN 978-80-7400-428-5 str. 2418 6 Trestní zákoník, velký komentář, Šámal a kol, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN 978-80-7400-428-5 str. 2447 25

a) sociální transfery peníze, tzn. dávky důchodového pojištění b) nemocenské dávky a státní sociální podpora Mimo sociální transfery se jedná o platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou sluţbu, výplata státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijní připojištění a další. Další poloţkou jsou tzv. quasi mandatorní výdaje, mezi něţ patří mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací. Nárůst mandatorních výdajů byl v souvislosti s novými sociálními dávkami (porodné a rodičovský příspěvek) v roce 2006 v souvislosti s parlamentními volbami. Podíl mandatorních výdajů vzrostl na hranici tří pětin výdajů rozpočtu. Pro vývoj posledních let je tak typické, ţe státu zbývá jen necelá pětina příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, protoţe mandatorní výdaje a quasi mandatorní výdaje dosahují 80 procenta příjmů. V souvislosti se shora uvedeným je nutno poukázat na to, ţe neplněním povinnosti zaměstnavatele k odvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby se můţe zaměstnavatel i jako právnická osoba dopustit trestného činu neodvedení daně, pojistného a povinné platby podle 241 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) Podle 241 trestního zákoníku: Kdo jako zaměstnavatel nebo plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za zaměstnance nebo jinou osobu odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění 7, přičemţ sankce za takové jednání bude posuzována podle Zákona o odpovědnosti právnických osob č. 418/2001 Sb., takovou sankcí můţe být kromě peněţitého postihu i zrušení celé organizace. 7 Trestní zákoník, velký komentář, Šámal a kol, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN 978-80-7400-428-5 26

2.6. Celkové příjmy státního rozpočtu 2010 2014 2.7. Celkové výdaje státního rozpočtu 2010-2014 27 2010 2011 2012 2013 2014 Celkové výdaje státního rozpočtu 1156,8 1155,5 1152,4 1180,8 1211,4 Mandatorní výdaje ze zákona 589,1 604,5 613,7 645,9 662,2 Ostatní mandatorní výdaje 39 48,2 39,7 42,8 44,6 Mandatorní výdaje celkem 628,1 652,7 653,7 688,7 706,8 Podíl mandatorních výdajů na výdaje státního 54,30% 56,49% 56,70% 58,33% 58,35% rozpočtu Quasi mandatorní výdaje (QMV) 216,2 204,4 203,5 199,4 205,9 Podíl QMV na výdaje státního rozpočtu 18,69% 17,69% 17,66% 16,89% 17,00% Vlastní zpracování

V porovnáním z celkovými výdaji státního rozpočtu v roce 2010 stouply celkové výdaje státního rozpočtu v roce 2014 o 54,6 mld. Mandatorní výdaje ze zákona stouply oproti roku 2010 v roce 2014 o 73,1 mld. a ostatní mandatorní výdaje o 5,6 mld. Mandatorní výdaje celkem od roku 2010, kdy dosáhly 628,1 mld., stouply v roce 2010 na 706,8 mld., coţ je o 78,7 mld. více. Quasi mandatorní výdaje naopak poklesly v porovnání s rokem 2010, kdy činily 216,2 mld. na 205,9 mld. v roce 2014 coţ je méně o 10,3 mld. 1400 Mandatorní výdaje ČR v letech 2010-2014 v mld. Kč 1200 1000 800 600 400 200 0 2010 2011 2012 2013 2014 Celkové výdaje státního rozpočtu Ostatní mandatorní výdaje Quasi mandatorní výdaje (QMV) Mandatorní výdaje ze zákona Mandatorní výdaje celkem Zpracováno samostatně Z uvedeného grafu je zřejmé, ţe kaţdoročně podíl všech výdajů stoupá s výjimkou quasi mandatorních výdajů, které si udrţují stejný stav. 28

3. Mandatorní výdaje v chemickém průmyslu Dříve neţ se budu zabývat mandatorními výdaji v chemickém průmyslu je nutno s širšího hlediska zařadit chemický průmysl jako specifické odvětví do celé oblasti průmyslu v České republice. Chemický průmysl jako speciální odvětví zabývající se chemickou výrobou je zařazeno pod ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 3.1. Ministerstvo průmyslu a obchodu S hlediska historie patřilo toto ministerstvo mezi první ministerstva, která byla založena v roce 1918. Vycházelo z bývalého rakouského min obchodu. Právní základ byl dán tzv. recepčním zákonem č. 11/1918 Sb. a zákonem č. 2/1918 Sb. těmito zákony se stalo nejvyšší instancí státní správy v oblasti průmyslu, obchodu a živností. 8 Během desetiletí docházelo k vnitřní reorganizaci ministerstva. V současné době je ministerstvo zřízeno zákonem č. 474/1992 Sb., kterým byl změněn zákon č. 2/1969 Sb., o zřízené ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky je ústředním orgánem státní správy pro státní politiku v oblasti průmyslu, obchodu, surovin a ekonomickým vztahům vůči zahraničím. 3.2. Chemický průmysl v České republice Souhrnné označení novodobějších chemických výrobních odvětví, postupně vzniklých již většinou na základě znalostí chemie a inženýrství, syntéz látek, výzkumů jejich vlastností a využitelností. Historie chemického průmyslu začala asi v roce 1750 výrobou kyseliny sírové a výrobou koksu. Později došlo k rozvoji dalších anorganických i organických látek 8 http://turbo.cdv.tul.cz/mod/page/view.php?id=3120 29

potřebných pro výrobu hnojiv, barviv, léčiv, výbušnin, rozpouštědel aj. Současně vznikala nová chemická průmyslová odvětví, např. petrochemie, průmysl papíru a celulózy, plastů. Z moderních odvětví, popř. skupin výrobků tohoto průmyslu jsou to zejména tenzidy, pesticidy, převážná část léků a kosmetických výrobků, různá speciální aditiva a tzv. pomocné chemikálie (např. plastikářské, gumárenské, textilní). Továrny se staví na koncích ropovodů, plynovodů, u nalezišť černého a hnědého uhlí a u vodního zdroje. Chemický průmysl patří mezi nejmladší průmyslová odvětví, proto tvoří pouze 7% všeho průmyslu České republiky. Jeho produkty jsou surovinou pro další průmyslová odvětví. Tento průmysl je náročný na výzkum a předvýrobní fáze. Většinu surovin pro chemickou výrobu dovážíme ze zahraničí. 9 FOSFA, akciová společnost patří pod chemický průmysl a zabývá se zejména výrobou pracích prášků, fosforečných solí. Podrobně se budu společností FOSFA zabývat v kapitole 4. Mandatorní výdaje ve FOSFA, a.s. vyplývající ze zákona. V této kapitole se zabývám mandatorními výdaji z obecného hlediska, které se však v konečném důsledku týkají i výdajů v chemickém průmyslu, coţ nelze od obecných ustanovené oddělit, neboť mandatorní výdaje v chemickém průmyslu se obecně nijak zvlášť neodlišují od mandatorních výdajů v jiných průmyslových odvětví. 3.3. Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona - zákoníku práce Základním předpisem, který upravuje mandatorní výdaje je zákoník práce č. 262/2006 Sb. a násl. Je zřejmé, ţe kaţdá osoba, která vykonává určitou práci, má nárok na odměnu a je povinností zaměstnavatele tuto odměnu vyplatit. 3.3.1. Mzda - Mzda se sjednává ve smlouvě, nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem, anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci dva stanoveno jinak 9 http://referaty-seminarky.cz/chemicky-prumysl-v-cr/ 30

- Je-li zaměstnanec statutární orgán zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 10 Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale pracovník můţe být i jmenován a to na vedoucí pracovní místo a takový pracovní poměr je pak sjednán zvláštním právním předpisem. Pokud jde o pracovní smlouvu, pak tato musí obsahovat obligatorní ustanovení, kterým je stanovený druh práce, místo jejího výkonu, a den nástupu práce. Dalším obligatorním znakem je to, ţe tato pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, přičemţ jedno písemné vyhotovení obdrţí zaměstnanec i zaměstnavatel. Fakultativním znakem pracovní smlouvy pak můţe být sjednaná zkušební doba. Samozřejmě ve smlouvě musí být uvedeno jméno zaměstnance i zaměstnavatele. Pracovní poměr můţe být sjednán jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou. Ukončení pracovního poměru je pak podle zákoníku práce. - Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat, nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon, nebo zvláštní právní předpis jinak - Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 11 Pokud jde o pojem plat, pak tento upravuje zákoník práce v dalších ustanoveních. Mzda je základním mandatorním výdajem ve všech oblastech nejen v chemickém průmyslu. - Mzda se sjednává ve smlouvě, nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem, anebo určuje mzdu výměrem, není-li v odstavci dva stanoveno jinak - Je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak - Mzda musí být sjednána, stanovena, nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. 12 10 Zákoník práce 13 odstavec 1., 2. 11 Zákoník práce 9 odst. 1, 2 12 Zákoník práce 113 odst. 1, 2, 3 31

O výši mzdy musí zaměstnavatel vydat pracovníkovy mzdový výměr a to v den nástupu do práce, který musí obsahovat údaj, kdy bude, a na kterém místě výplata mzdy realizována, pokud jiţ tyto údaje nejsou upraveny sjednanou pracovní smlouvou, nebo vnitřním předpisem. Dalšími mandatorními výdaji související se mzdou jsou: - mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, - mzda, náhradní volno, nebo náhrada mzdy za svátek, - mzda za noční práci, - mzda a příplatek za práci ve ztíţeném pracovním prostředí, - mzda za práci v sobotu a neděli Jak jiţ bylo řečeno shora, mandatorní výdaj je i plat, který určuje zaměstnanci zaměstnavatel, nebo je stanoven způsobem, jak je uvedeno v 122 Zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen poskytovat i další náhrady v souvislosti s výkonem práce. 3.3.2. Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této časti. 13 Takovými výdaji, které vzniknou v souvislosti výkonu práce, jsou cestovní výdaje, které vzniknou při pracovní cestě pracovníka a při cestě mimo pravidelné pracoviště nebo při přeloţení do jiného místa výkonu práce, dočasném přidělení nebo při výkonu práce, pokud tuto vykonává v zahraničí. Do těchto náhrad lze zahrnout výdaje za jízdu dopravním prostředkem, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, stravování, jakoţ i dalších nutných vedlejších výdajů. Další ustanovení zákoníku práce upravují, za jakých podmínek se tyto cestovní náhrady poskytují. 3.3.3. Mateřská dovolená 13 Zákoník práce 151 32

Dalším povinným výdajem je náhrada mzdy za mateřskou dovolenou. - v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů, - mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku 6 týdne před dnem očekávaného dne porodu, nejdříve však od počátku 8 týdne před tímto dnem. 14 3.3.4. Dovolená Další výdaje upravuje zákoník práce v části 9 nazvaném dovolená. Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na: - dovolenou za kalendářní rok, nebo na jeho poměrnou část, - dovolenou za odpracované dny, - dodatkovou dovolenou. 15 Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce dalším ustanovení upravuje otázku čerpání a krácení dovolené. 3.3.5. Péče o zaměstnance Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet zaměstnanci pracovní podmínky pro jejich bezpečný výkon práce a podle zvláštních právních předpisů zajišťovat pro ně i závodní preventivní péči. To je povinností zaměstnavatele, ale zaměstnavatel můţe zaměstnanci poskytnout odměnu zejména při ţivotním nebo pracovním jubileu, při skončení pracovního poměru v případě, ţe je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Dále můţe zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout odměnu v případě poskytnutí pomoci při předcházení poţárům nebo ţivelních událostech, nebo při jiných mimořádných událostech, při kterých můţe být ohrozen ţivot, zdraví nebo 14 Zákoník práce 195 odst. 1, 2 15 Zákoník práce 211 33

majetek. Zaměstnavatel je rovněţ povinen zajistit zaměstnanci prostor pro bezpečnou úschovu oděvu a osobních předmětů, které zaměstnanec obvykle nosí do zaměstnání. 3.3.6. Odborný rozvoj zaměstnanců Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména - zaškolení a zaučení - odbornou praxi absolventů škol - prohlubování kvalifikace, - zvyšování kvalifikace. 16 3.3.7. Stravování zaměstnanců Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. 17 Zde je stanovena povinnost zaměstnavatele umoţnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, případný finanční příspěvek a jeho výše pak je dohodnuta kolektivní smlouvou pokud tato byla sjednána. 3.4. Mandatorní výdaje vyplývající z kolektivní smlouvy Pokud jde o mandatorní výdaje v chemickém průmyslu, pak je nutné v prvé řadě poukázat na Kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2014 uzavřenou mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky. Tato kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná pro zaměstnavatele uvedené v příloze č. 1 této smlouvy a pro základní odborové organizace, které jsou členy odborového svazu ECHO. Práva a povinnosti, které jsou dojednané v této smlouvě, se vztahují na všechny 16 Zákoník práce 227 17 Zákoník práce 236 34

zaměstnance uvedených zaměstnavatelů, bez ohledu na to zda u zaměstnavatele je nebo není odborová organizace. 3.4.1. Předmět smlouvy Tato smlouva upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakož i mzdová a ostatní práva v pracovně právních vztazích, která lze dojednat v rámci kolektivního vyjednávání při realizaci kolektivních a individuálních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vymezuje oblast jejich spolupráce. U mzdových a ostatních práv v pracovně-právních vztazích zaměstnanců smlouva vymezuje jejich minimální rozsah v souladu s příslušnými pracovněprávními předpisy. 18 Z dalšího ustanovení této vyšší kolektivní smlouvy vyplývá závazek smluvních stran respektovat postavení a pravomoci základních odborových organizací OS ECHO a zaměstnavatelů, nevytvářet si vzájemné překáţky při realizaci smluvních vztahů, zabezpečit rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zabránit omezením a diskriminaci zaměstnanců. Důleţitým ustanovením je závazek vést kolektivní vyjednávání, jehoţ cílem je uzavření konkrétní podnikové kolektivní smlouvy a udrţení sociálního smíru. Za účelem dosaţení zvýšení reálných mezd zaměstnanců této členské organizace čtvrtletně posuzovat mzdy, vývoj na trhu práce a ekonomickou výkonnost podniků. Zaměstnavatelé se touto smlouvou zavázali podporovat vyčlenění finančních prostředků na krytí sociální politiky a z těchto finančních prostředků poskytnout určitou částku svým odborovým organizacím na krytí nákladů spojených s její činností tak, aby mohlo dojít k uspokojení sociálních, kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných zájmů. Teprve uzavřením kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy na úrovni jednotlivých podniků, bude dohodnuta výše částky a forma jejího převodu. Na svůj náklad se pak zaměstnavatel zavazuje vytvořit odborovou organizaci pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytnout v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením a hradit nezbytné náklady na údrţbu a technický provoz. Tato povinnost zaměstnavatele je zakotvena i v 277 Zákoníku práce. Mimo jiné se zaměstnavatel rovněţ zavazuje umoţnit funkcionářům odborové organizace OS ECHO na základě ţádosti zakládající organizace vstup na všechna jeho pracoviště za účelem 18 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 35

informování zaměstnanců, ovšem za předpokladu dodrţování bezpečnostních a reţijních předpisů pracoviště. 3.4.2. Pracovně-právní nároky V průběhu účinnosti smlouvy zaměstnavatelé zachovávají pracovní dobu v délce nejvýše 37,5 hodiny týdně. 19 Touto smlouvou je vymezena i základní výměra dovolené, která se však u všech zaměstnanců prodluţuje nad zákonem stanovený nárok nejméně o jeden týden. 3.4.3. Mzdy Za vykonanou práci přísluší zaměstnancům mzda, přičemţ otázky poskytování mzdy jsou upraveny příslušnými ustanoveními Zákoníku práce. V souladu s ustanovením podnikové kolektivní smlouvy, bez ohledu na finanční situaci zaměstnavatele, musí být zaměstnanci vyplacena zaručená mzda ve smyslu ustanovení Zákoníku práce ve mzdových formách uplatňovaných příslušných zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé se dále zavazují, v rámci snahy o udrţení reálné mzdy, dávat zřetel jednak na oprávněné zájmy zaměstnanců, jednak na výkonnost společnosti, její současnou ekonomickou situaci a jejím postavením na trhu. V případě, ţe zaměstnavatel vykáţe v předchozím období dobrý výsledek hospodaření vyjádřen některým z uvedených ukazatelů (např. zisk po zdanění, EBITDA, bilanční cashflow, a tak podobně), budou sociální partneři na podnikové úrovni hledat vhodný způsob a formu mzdového plnění. Výše mzdového plnění by měla zohlednit míru inflace, zvýšených ţivotních nákladů zaměstnanců a odpovídat ekonomickým moţnostem zaměstnavatele, výkonnosti a sociálnímu postavení jednotlivých skupin zaměstnanců a situaci na trhu práce. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborové organizace, je toto rozhodnutí v jeho kompetenci. 20 19 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 36

3.4.4. Příplatky Zaměstnavatelé poskytnou zaměstnancům příplatky za noční práci, za práci v soboty a neděle. Za noční práci jde o přípatek ve výši 10% průměrného hodinového výdělku, minimálně však ve výši 17 Kč/hod., pokud se sociální partneři na podnikové úrovni nedohodnou jinak. Příplatek za práci v sobotu a neděli je rovněţ ve výši 10% průměrného hodinového výdělku, rovněţ minimálně ve výši 17 Kč/hod pokud nebude dohodnuto jinak. 3.4.5. Mzda za práci přesčas Za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku. Za práci přesčas, který předchází nebo následuje směnu a trvá celou směnu, přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 33% průměrného výdělku. 21 Další ujednání pak upravuje přesčasovou noční práci a moţnost diferencovaných příplatků za práci přesčas a moţnost sjednat místo uvedených diferencovaných příplatků za práci přesčas vyplácet jednotný procentní příplatek, a to ve výši dohodnuté kolektivní smlouvou. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas, příplatek nepřísluší. Další ujednání kolektivní smlouvy se vztahují k náhradě mzdy při prostoji a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, dalšími formami mzdy a odměny, odstupným podle 52 písmeno a) c) Zákoníku práce. 3.4.6. Péče o zaměstnance 3.4.6.1. Penzijní připojištění a ţivotní pojištění 20 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 21 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 37

V rámci kolektivního vyjednávání můţe být v podnikové smlouvě sjednána výše příspěvku na penzijní připojištění a ţivotní pojištění zaměstnanců a okruh osob, kterých se tento příspěvek bude týkat. Dle podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě bude zaměstnanci při prvním odchodu do starobního důchodu vyplacena odměna za vykonanou práci v podniku, minimálně ve výši 6.000 Kč, přičemţ můţe být dohodnuta i jiná forma plnění. 3.4.6.2. Odchodné při výpovědi 52 písmeno e) Zákoníku práce V tomto ustanovení vyšší kolektivní smlouva upravuje postup při výplatě odměny při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu uvedených v 52 písmeno e). 3.4.7. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Vzhledem k tomu, ţe chemický průmysl je svým způsobem specifický, jsou specifická i ustanovení, kterými se zaměstnavatelé zavazují: - k zajištění ochranných pracovních pomůcek, - k zajištění, lékařské sluţby pro zaměstnance ve smyslu platných předpisů, - vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik moţného ohroţení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, - projednat s orgány hygienické sluţby vhodnost, rozsah a četnost vyšetření na práci s chemickými karcinogeny (vstupní prohlídky, periodické, výstupní prohlídky, mimořádné apod.) ve smyslu ustanovení vyhlášky 79/2013 Sb., vyhlášky o pracovnělékařských sluţbách dle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, - při vzniku pracovního úrazu, kdy vyţaduje poškození zdraví zaměstnance hospitalizaci delší jak 5 dní, poskytnout jednorázové odškodnění aţ do výše 40.000 Kč, při čemţ výše částky bude stanovena dohodou. 3.4.8. Ţivotní prostředí 38

Zaměstnavatelé se zavazují: - v návaznosti na ekonomický audit podniku zpracovat ekologickou analýzu, která by naznačila, které výroby a kdy se budou muset odstavit a to z důvodu čistě ekologických nebo ekonomicko-ekologických. Výsledky analýz projednat s orgánem základní odborové organizace OS ECHO, - vypracovat nebo zajisti vypracování odborných posudků z hlediska ochrany životního prostředí pro všechny akce, posuzované v souladu s platnými právními předpisy, - pravidelně konzultovat s orgánem základní odborové organizace OS ECHO opatření programu odpovědné podnikání v chemii především jeho ekologicko-ekonomické aspekty a s tím související sociální záležitosti. 22 3.4.9. Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost V této části se smluvní strany dohodly na zpracování a projednání zásad podnikové personální politiky 3P, efektivní zaměstnanosti, rekvalifikační práce zaměstnanců, organizování rekvalifikačních kurzů, napomáhání zaměstnancům při obnovování a zvyšování kvalifikace. 3.4.10. Vztahy zaměstnavatelů a základních organizací OS ECHO V rámci spolupráce zaměstnavatele a základní odborové organizace OS ECHO si budou poskytovat informace o ekonomických údajích, zejména údajích nezbytných pro posuzování mzdového vývoje, tzn. především poskytnutí minimálně jedenkrát za půl roku rozvahy a výkazu zisku a ztrát a minimálně jedenkrát ročně výkaz cash-flow. Orgány odborové organizace OS ECHO a zaměstnavatelé pravidelně předem projednávají otázky naplňování výrobního programu, hlavních směrů rozvoje zaměstnavatele a dopadech na zaměstnance, sociálních sluţbách podniku a přijímání zásadního opatření a stanovení podmínek v oblasti odměňování práce. Shora uvedená vyšší odborová smlouva uzavřená mezi odbory a svazem chemického průmyslu se stala platnou dnem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran a byla 22 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 39

uzavřena na dobu od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014, přičemţ tato doba je i dobou účinnosti této smlouvy. Smlouva byla podepsána dne 19. 12. 2013. 3.5. Státní fondy V souvislosti s financováním chemického průmyslu, výdaji v rámci mandatorních výdajů, je nutno zmínit mimorozpočtové poloţky, soustředěné zejména ve fondech. Zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů - 28 pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkonů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem. - V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob jejich financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem. 23 Státní či veřejný fond je fondem mimorozpočtovým, neboť stojí mimo rozpočet České republiky, přesto ţe hospodaří s veřejnými prostředky. Ze svého charakteru je povaţován za součást veřejných rozpočtů. Státní fondy jsou decentralizované administrativní jednotky podřízené vládě či parlamentu, nebo jednotky přímo kontrolované vládou, či nepřímo kontrolované prostřednictvím zástupců vlády v orgánech fondu. Zákon také vymezuje jejich účel, zdroje a směry užití těchto zdrojů. 24 Nejdůleţitějším státním fondem v České republice vztahujícím se k chemickému průmyslu je Státní fond ţivotního prostředí. 23 Rozpočet a financování, ÚZ, č. 1017 www.roz.sagit.cz 24 Finanční právo Milan Bakeš a kolektiv 6. upravené vydání 20012, nakladatelství N.C. Beck v práce roku 2012, ISBN 978-80-7400-440-7 str. 119 40

3.5.1. Zákon č. 188/1991 Sb. o státním fondu ţivotního prostředí České republiky a následujících změn o státním fondu Rozpočet fondu 2a) Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a předkládá jej vládě nejpozději do 31. srpna. 25 Státní fond ţivotního prostředí České republiky je strukturálním fondem, jehoţ prostředky lze pouţít na podporu investičních a neinvestičních akcí na ochranu a zlepšování ţivotního prostředí, podporu programu výzkumu a vývoje výroby v oblasti ţivotního prostředí, podporu činností souvisejících s ekologickou ochranou vodních toků a vodních ploch a další oblasti související s ochranou ţivotního prostředí. Lze konstatovat, ţe jde o výdaje prostředků na ochranu ovzduší, vod a půdy. Správcem fondu je ministerstvo ţivotního prostředí. Výdaje z tohoto fondu jsou hrazeny především příjmy z různých plateb, např. - poplatků za vypouštění odpadních vod, - sankčních plateb, - dotací ze státního rozpočtu, - případně z dalších příjmů stanovených předpisy na jednotlivých úsecích ţivotního prostředí. Takovými příjmy mohou být např. sankce udílené za porušení předpisů a to zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, zákona č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. Jak bylo řečeno shora, prostředky fondu lze pouţít na podporu investičních a neinvestičních akcí. 25 Rozpočet a financování, ÚZ, č. 1017 www.roz.sagit.cz 41

3.6. Národní fond - vztah k evropské unii V rozpočtových pravidlech se objevuje pojem fond ještě v jiném významu. Jedná se v daném případě o zvláštní fond, tedy nikoli fond státní, přičemţ je však úzce spojen se systémem veřejných rozpočtů. Národní fond je souhrn a) peněžních prostředků, které svěřuje Evropská unie České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, b) peněžních prostředků přechodového nástroje (transition Faciliti) a c) peněžních prostředků finančních mechanismů, které jsou v České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv, včetně úroků z nich. 26 Peněžní prostředky soustředěné prostřednictvím Národního fondu se používají v souladu s principy rozpočtového výhledu a závazky vyplývajícími pro Českou republiku z práva Evropské unie nebo z mezinárodní smlouvy. 27 Krátce je nutno se zmínit i o historii vzniku Evropské unie. Pro Českou republiku důleţitou aţ podpisem Lisabonské smlouvy 3. 11. 2009. Lisabonská smlouva, platná od 1. 12. 2009, zcela změnila právní podobu Evropské unie. Unie je právním nástupcem Evropského společenství. Je založena na dvou základních smluvních dokumentech 1. Smlouvě o Evropské unii a za 2. Smlouvě o fungování Evropské unie. 28 Ve smlouvě o Evropské unii jsou uvedeny hlavní zásady a to zásada loajality členských států a dále hodnoty, na nichţ je Evropská unie zaloţena a její cíle. V článku 2 smlouvy se vypočítávají hodnoty, na nichţ je Evropská unie zaloţena, ke kterým patří úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodrţování lidských práv. Jednou z hodnot je i nepřípustnost diskriminace a rovnost ţen a muţů, o kterých se zmíním 26 Rozpočet a financování, ÚZ, č. 1017 www.roz.sagit.cz, zákon 218/2000 Sb., 37 odst. 1 27 Rozpočet a financování, ÚZ, č. 1017 www.roz.sagit.cz, zákon 218/2000 Sb., 37 odst. 3 28 Základy práva evropské unie pro ekonomy Vladimír Týč, vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN 978-80-872212-60-8 str. 29 42

následně. Jako cíl Unie je formulován spíše obecně a to v článku 3: podpora míru, svých hodnot a blahobytu obyvatel Evropské unie. Cíl je dále rozveden v souladu s prostředky k jeho dosaţení. Velká pozornost je věnována lidským právům v Evropské unii. Článek 6 včleňuje Listinu základních práv Evropské unie z roku 2000 do práva Evropské unie, přičemţ ochrana lidských práv je rovněţ předmětem zvláštní kapitoly. Zde poukazuji na ustanovení listin základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky zakotvená Ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Článek 3 (1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. (2) Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování. (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. 29 Vzhledem ke shora uvedenému se budu pro úplnost zabývat alespoň rámcově smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen SFEU), která v části pracovního práva a sociálního zabezpečení má určitou návaznost i na otázky mandatorních výdajů, tedy otázky odměňování za práci a dalších. Zabývá se otázkou diskriminace mezi osobami, která můţe být prováděna podle různých hledisek. SFEU v článku 157 zakazuje diskriminaci podle pohlaví, pokud jde o odměňování za práci. Tohoto zákazu se tedy lze dovolat kdykoli, toto výslovně potvrdil soudní dvůr v rozhodnutí Defrenne v. Sabenna 2 (43/75), kde charakterizoval zásadu rovného zacházení vůči příslušníkům obou pohlaví jako součást sociálních cílů Unie, které má rovněž zajistit sociální pokrok a usilovat o trvalé zlepšování životních a pracovních podmínek lidí. Tato zásada je součástí základů Unie. Na článek 157 SFEU navazuje řada směrnic rovněž s obecnou působností na vnitrostátní úrovni členů státu a to 29 Listina základních práv a svobod 43

- Směrnice č. 75/117, o rovné mzdě, - Směrnice č. 76/207, o rovném postavení v přístupu v zaměstnání, odborné výchově, postupu a pracovních podmínkách, - Směrnice č. 79/7, o rovném postavení sociálního zabezpečení, - Směrnice č. 2010/41, o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení Směrnice č. 86/613, - Směrnice č. 86/378, o zaměstnaneckém důchodovém pojištění, - Směrnice č. 92/85, o těhotenství a mateřské dovolené. 30 3.7. Odměňování za práci Soudní dvůr v několika svých rozhodnutích vymezil odměnu za práci (mzdu) tak, ţe se za ni povaţuje, rovněţ mimo jiné náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, příspěvky zaměstnaným pracovníkům z titulu soukromého důchodového zabezpečení (nikoliv snad státního), odstupné při ukončení pracovního poměru, a částky placené z důchodového spoření zaměstnance. 3.8. Postavení v zaměstnání Směrnice č. 76/207 zakazuje diskriminaci podle pohlaví v těchto oblastech: - přístup k zaměstnání, - odborná výchova, - pracovní podmínky, - postup v práci (služeb) zařazení, - ukončení zaměstnání. 31 30 Základy práva evropské unie pro ekonomy Vladimír Týč, vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN 978-80-872212-60-8 str. 279 31 Základy práva evropské unie pro ekonomy Vladimír Týč, vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN 978-80-872212-60-8 str. 279, směrnice č. 76/207 44

3.9. Pracovní právo 3.9.1. Přehled právní úpravy Základem pro pracovně-právní úpravu v právu Unie je hlava V SFEU obsahující sociální ustanovení. Základem novější úpravy je pak Charta Unie o základních sociálních právech pracovníků z 9. prosince 1989, přijata jako právně nezávazný dokument (s výjimkou Velké Británie). Sociální práva podle Charty zahrnují: - svoboda pohybu v rámci Unie, - svobodu zvolit si zaměstnání a nastoupit do něj, - právo na spravedlivou odměnu za práci, - právo na zlepšování zdravotních a pracovních podmínek včetně placené roční dovolené a týdenního pracovního volna, - právo na přiměřenou úroveň sociálního zabezpečení, - právo na odbor sdružování na stávku a kolektivní smlouvy, - právo na přístup k odborné výchově, - právo na rovné zacházení mezi muži a ženami, - právo na uspokojení zdravotní a bezpečnostní podmínky pracovního prostředí. 32 3.9.2. Sociální zabezpečení Se zavedením volného pohybu osob v Unii bylo třeba zároveň překonat teritoriální omezenost sociálního zabezpečení. 33 SFEU v článku 48 je uloţeno evropskému parlamentu a Radě, aby učinili potřebná opatření, která by vedla k tomu, aby se sčítaly lhůty rozhodné pro vznik a výši nároků v jednotlivých státech a dávky aby byly vypláceny i osobám pobývajícím v kterémkoliv jiném smluvním státě. Cílem předpisů Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení je pouze 32 Základy práva evropské unie pro ekonomy Vladimír Týč, vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN 978-80-872212-60-8 str. 283 33 Základy práva evropské unie pro ekonomy Vladimír Týč, vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN 978-80-872212-60-8 str. 286 45

překonání teritoriality systému sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí a nikoliv sjednocení vnitrostátních úprav členských státu. Základní principy úpravy obsažené v nařízení 1408/71 ve znění všech uvedených změn a doplňků - zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti, - vyplácení dávek bez ohledu na bydliště, - nemožnost vyplácení více než jedné dávky z téhož titulu, - sčítání dob rozhodných pro vznik a trvání nároků a výši dávek dosažených v jednotlivých centrálních státech, - nepřípustnost méně příznivého postavení osoby v důsledku změny místa bydliště ve vztahu k těm, kteří toto místo nemění, - zásada jednoho státu, tj. každý je v daném okamžiku podroben právu sociálního zabezpečení pouze jednoho státu. 34 V této souvislosti je nutno uvést, ţe dodrţování shora uvedených ustanovení se zabývají i evropské orgány. Česká republika podle Evropského výboru pro sociální práva při Radě Evropy nedodržuje Evropskou sociální chartu. Tři z pěti zjištěných nedostatků uvedených ve zprávě výboru pro rok 2014 se týkají přesčasů, které jsou údajně v české legislativě nedostatečně omezeny, nebo není odpovídajícím způsobem zaručena kompenzace za přesčasové hodiny. 35 Mimo těchto vytýkaných nedostatků byly další nedostatky zjištěny u krátkých výpovědních lhůt a nízkého odchodného. Pochybení se týkalo i počtu hodin stanovených na odpočinek, kdy u některých zaměstnání se prodluţuje pracovní směna tak, ţe mezi jednotlivými směnami zbývá na odpočinek v daném dni jen 8 hodin. Komise povaţuje osmihodinový odpočinek za příliš krátký. Vytýkáno je rovněţ otázka práva na spravedlivou odměnu, kdy tato podle výboru neodpovídá skutečnosti, ţe podle českého zákoníku práce není moţné přesčasové hodiny nahradit delším náhradním volnem. Rovněţ je vytýkána 34 Základy práva evropské unie pro ekonomy Vladimír Týč, vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN 978-80-872212-60-8 str. 286 35 http://ekonomika.idnes.cz/rada-evropy-kritika-ceska-0yn-/ekonomika.aspx?c=a150122_191716_ekonomika_jj 46

dvouměsíční výpovědní lhůta v případě, kdy zaměstnavatel dává výpověď pracovníkovi, který je u něj zaměstnán více neţ 15 let. Rovněţ tříměsíční odstupné ze zákona se zdá v takových případech nedostatečné. Shora uvedené se týká nejen opatření v chemickém průmyslu, ale obecně průmyslové oblasti jako celku, přičemţ jednotlivými otázkami se budu zabývat v následujícím textu a to konkrétně jiţ na poměry společnosti FOSFA, akciová společnost. 47

4. Mandatorní výdaje ve FOSFA, a.s. vyplývající ze zákona Jak jsem jiţ uvedl v úvodu, pracuji ve společnosti FOSFA, akciová společnost a to od roku 2012, proto jsem si toto téma vybral; abych pochopil nejen výrobní proces společnosti, ale i výdaje, které jsou s chodem společnosti spojeny. A to nejen výdaje investiční formy, ale i neinvestičního charakteru. Nejdříve bych uvedl něco k historii společnosti, tak aby byl získán celkový pohled na vznik, rozvoj a její současný stav. 4.1. Historie FOSFY Foto: celkový pohled na areál společnosti FOSFA, akciová společnost Akciová společnost FOSFA se sídlem v Břeclavi-Poštorné je jediným výrobcem kyseliny fosforečné termické a fosforečných solí v ČR. Jedná se o podnik s dlouholetou 48

výrobní tradicí, která sahá aţ do roku 1884, kdy v bývalé Schrammově chemické továrně byla zahájena výroba kyseliny sírové a superfosfátu. V průběhu let 1887 aţ 1916 se sortiment výrobků postupně rozšířil o dinátriumfosfát, koncentrovanou kyselinu sírovou, krystalovou sodu, melasová krmiva, klih, kalafunu a terpentýnový olej. V třicátých letech (1931-1936) byla zahájena výroba kyseliny fosforečné z fosfátů a kyseliny sírové a její následné zpracování na fosforečnany sodné. V roce 1945 byla Schrammova chemická továrna znárodněna. V poválečném období byly postupně vybudovány nové výrobny kyseliny fosforečné extrakční, kyseliny sírové a fosforečných solí (1945-1978). V dalších letech (1978-1985) byla započata výroba kyseliny fosforečné termické a do provozu byly uvedeny výrobny krmného dikalciumfosfátu, tripolyfosfátu sodného a kapalného hnojiva. V roce 1990 byla státem zaloţena akciová společnost FOSFA, která plynule navázala na předešlá období rozvoje chemické výroby. V letech 1993-1995 byla technologie výroby fosforečných solí včetně tripolyfosfátu sodného přizpůsobena na zpracování sody. Významným mezníkem v historii podniku je rok 1994, kdy se uskutečnila privatizace akciové společnosti. Majoritním vlastníkem je v současnosti HELGA s.r.o. V letech 1996-1997 FOSFA investovala cca. 200 milionů korun na odstranění ekologických škod z dřívějšího období. V rámci této akce byly vybudovány ochranné stěny kolem úloţišť odpadů, vybudovány nové vyhovující skládky a rozšířena čistírna odpadních vod. Výrobní sortiment FOSFY byl v devadesátých letech postupně rozšířen o prací prášky, hydroponické hnojivo Folinour, fosforečnan hlinitý Alufos a potravinářská aditiva na bázi fosfátů, která se vyuţívají v masném a mlékárenském průmyslu. Prostřednictvím svého nákupního oddělení zajišťuje veškeré surovinové zdroje pro výrobu kyseliny fosforečné a fosforečných solí ve FOSFĚ. Základní suroviny jako jsou fosfor a kyselina fosforečná extrakční jsou dováţeny ze zahraničí. V současné době se FOSFA zaměřuje především na výrobu potravinářských a technických fosfátů vyuţívaných v dalších chemických provozech jako jsou potravinářské 49

fosforečnany a aditiva. Dále se zaměřena na výrobu kyseliny fosforečné termické, pracích prášků, čisticích prostředků a pracích gelů, hnojiv jak tekutých tak i pevných. Společnost byla zapsána dne 31. 12. 1990 v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vloţka 224. 4.2. Pracovní doba Ve společnosti FOSFA v současné době nepůsobí odborová organizace a veškeré organizační uspořádání je zakotveno v příkazech generálního ředitele. Pracovní doba je organizována tak, ţe někteří pracovníci vykonávají práci pouze v jednosměnném provozu, jiní v dvousměnném a třísměnném provozu. Jak bude uvedeno v následujícím textu rozvrţení pracovní doby se řídí příkazem GŘ 2007-01 ze dne 10.6.2014: Pracovní doba je doba, v níţ je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níţ je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní doba na pracovištích FOSFY je stanovena následovně: a) u zaměstnanců s dvousměnným nepřetrţitým pracovním reţimem (2SN11) je pracovní doba v délce 37,5 hodin týdně. b) u zaměstnanců s dvousměnným přetrţitým pracovním reţimem (2SP7,45) je stanovena pracovní doba v délce 38,75 hodin týdně. c) u zaměstnanců s třísměnným přetrţitým pracovním reţimem (3SP7,5) je stanovena pracovní doba 37,5 hodin týdně. d) u pracovišť s nerovnoměrně rozvrţenou pracovní dobou jde o průměrnou týdenní pracovní dobu, a to za období nejvýše 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Období, za které se počítá průměrná týdenní pracovní doba, je vyznačeno v příslušném harmonogramu směn. e) u zaměstnanců s jednosměnným přetrţitým pracovním reţimem (1SP8, 1SP11) a u ostatních zaměstnanců je stanovena pracovní doba v délce 40 hodin týdně. 50

Byla-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda odpovídající této kratší pracovní době. 4.3. Počty a platy zaměstnanců V akciové společnosti FOSFA v současnosti pracuje 379 pracovníků, z toho v přímé výrobě pracuje 195 pracovníků Nejvýznamnějším výdajem v oblasti mandatorních výdajů jsou platy a mzdy zaměstnanců vyplývající z jejich kvalifikačního a profesního zařazení - tarifních tříd. V následujícím textu se budu zabývat mandatorními výdaji niţšího managementu a ostatních pracovníků společnosti. Platy řídících pracovníků společnosti se nepodařilo získat 4.3.1. Ostatní THP pracovníci Jak jsem zmínil shora, budu se v této části věnovat odměňování ostatních pracovníků společnosti Do této kategorie jsou zařazeni administrativní pracovníci, např. účetní, personální, controlling, uklízečky, zahradníci aj. na tomto úseku pracuje 176 pracovníků. Přičemţ základní plat se pohybuje od 9.500 Kč do 31.000 Kč podle zařazení do jednotlivé pozice. 4.3.2. THP ve výrobě Ve společnosti FOSFA pracuje ve výrobě 29 Technicko-hospodářských pracovníků, přičemţ jde o týmové předáky, vedoucí výroby, referenty, dispečery, kteří jsou zařazeni do 17 51

platových tříd a to od 21 do 38, jak je uvedeno v následující tabulce. Základní pracovní doba činí 40 hod týdně. Základní tarifní sloţka činí od 12.500 Kč do 28.900 Kč. Kaţdoročně je prováděno hodnocení jednotlivých pracovníků a podle výsledku tohoto hodnocení lze navrhnout zvýšení mzdy a zařazení do vyšší tarifní třídy. Na toto zařazení má vliv jednak délka zaměstnání, která však automaticky neopravňuje zařazení do vyšší tarifní třídy, ale je nutno vyhodnotit i pracovní výsledky pracovníka. Toto hodnocení má vliv na pohyblivou sloţku, která je připočítána k základní mzdě, přičemţ tato pohyblivá sloţka můţe činit v rozmezí 3 % - 55 % Počet platových tříd se zvýšil, jak bylo jiţ zmíněno, kdy v minulosti existovalo pouze 15 platových tříd. 52

4.3.3. Dělnická kategorie Ve společnosti FOSFA pracuje 174 operátorů (dělníků). Operátoři jsou rozděleni na tři skupiny podle Matice znalostí, jedná se o operátora I., II. a III., přičemţ 32 je operátorem I., 136 je operátorem II. a 6 je operátorem III. Jednotlivé složky mzdy pro jednotlivé kategorie operátorů: Vysvětlení jednotlivých složek mzdy: Fixní složka mzdy Nároková sloţka mzdy. Hodinová mzda u Operátora I je 72,-Kč/h., Operátor II. je 67,- Kč /h., Operátor III. Je 64,-Kč /h. PSM - Pohyblivá sloţka mzdy Nenároková sloţka mzdy, jejíţ rozdělování je plně v pravomoci vedoucího pracovníka nebo příslušného ředitele, dle plnění stanovených úkolů, standardů (zejména 5S, TPM), dodrţování disciplíny. Měšec - kolektivní pohyblivá sloţka mzdy 53

Měšec je týmová pohyblivá sloţka mzdy. Je závislá na výkonu celého týmu, který je předem definovaný. Pohyblivá sloţka mzdy je nenároková a vázaná na plnění kvantitativních a kvalitativních cílů - výsledky výrobních středisek společnosti FOSFA a.s. a to zejména v oblasti plnění výkonových a spotřebních norem, interní a procesní kvality a reklamací, interních auditů apod., jakoţ i celkové hospodářské výsledky společnosti FOSFA a.s. (PGŘ 2011-05 - Měšec Kolektivní pohyblivá sloţka mzdy) Odměna za přítomnost Vyplácí se při splnění podmínek: 1) Absence v daném měsíci je 0 hodin (výjimkou jsou plánované a schválené nepřítomnosti) 2) V daném měsíci 0 odchylek od pravidel docházky (PGŘ 2007-01 - Pracovní doba, práce přesčas, pracovní pohotovost) 3) Absence v předchozích 6 měsících (leden-červen a červenec-prosinec) nepřesáhne 24 hodin. Vyhodnocení příplatku na následující pololetí proběhne vţdy k 30. 6. a 31. 12. Zákonné příplatky 1) Příplatek za ztíţené a zdraví škodlivé pracovní prostředí 10 % minimální mzdy 2) Příplatek za práci v noci 10 % průměrného výdělku (od 22:00 do 6:00) 3) Příplatek za práci o sobotách a nedělích 10 % průměrného výdělku 4) Příplatek za práci přesčas 25 % průměrného výdělku; ve výši 33 % průměrného výdělku za práci přesčas, která předchází nebo následuje směnu a trvá celou směnu 5) Příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % průměrného výdělku ve státem uznaný svátek Diferenciace Nenároková sloţka mzdy dle veřejného hodnocení zaloţené na výkonu, hodnotách a budování týmu. Diferenciace se vyhodnocuje za předchozích 6 měsíců (leden-červen a červenec-prosinec). Diferenciace na pracovišti 20-70-10 (2 000,-Kč 1 000,-Kč 0,-Kč). 54

JSDH Jednotka sboru dobrovolných hasičů Členové JSDH jsou odpovědni především za prevenci vzniku poţáru, hodnoceni a odměňováni jsou za pohotovost a připravenost k represnímu zásahu a dále za účast na odborné přípravě a výcviku. Podmínkou pro vyplacení odměny je zvládnutí fyzických a psychických testů, účast na plánované odborné přípravě a výcviku. Při neúčasti na této přípravě a výcviku nemůţe být za příslušný měsíc odměna přiznána. Odměna ve výši 1 000,- Kč a zároveň diferenciační odměna 20-70-10 (1 500,-Kč 750,-Kč 0,-Kč). Zlepšovací návrh Zlepšovací návrhy jsou všechny podněty na změnu, které mají v úmyslu zlepšit stávající stav, popisují řešení problému a jsou realizované. Za zlepšovací návrhy náleţí navrhovateli odměna v měsíci, kdy byl zlepšovací návrh realizován, a to ve výši 50-250,- Kč a dále 50-250 Fosmanů (1 Fosman = 2 Kč v podnikové prodejně), (PGŘ 2006-09 - KAIZEN Systém zlepšování). Ze shora uvedené tabulky je zřejmé, ţe mzda dělníků (operátorů) se pohybuje v rozmezí od 21.202 Kč do 27.786 Kč, přičemţ zařazení do jednotlivých tarifních tříd je podle dovedností pracovníka. Kaţdý pracovník má zaručenou základní tarifní mzdu, přičemţ pohyblivá sloţka se odvíjí od toho, jak je pracovník hodnocen. Z vlastní zkušenosti je mě známo, ţe nadřízený pracovník (v dílně týmový předák) denně vyhodnocuje výkon pracovníka, pracovní nasazení, eventuálně mimořádný zájem o práci. 55

Jak je uvedeno shora ve společnosti FOSFA pracuje celkem 379 pracovníků. Jak je zřejmé z níţe uvedeného schématu, v čele podniku stojí generální ředitel Ing. Ivan Baťka. Vzhledem k tomu, ţe jde o 42 oddělení a bylo by obtíţné zabývat se výší mandatorních výdajů celé společnosti rozpracovanou na jednotlivá oddělení a úseky, budu se zabývat jedním oddělením, s kterého bude zřejmé, jaké mandatorní výdaje jsou poskytovány na tomto úseku, coţ sice nepřinese přesné vyčíslení celého podniku, ale bude to podle mého názoru dostačujícím, neboť celkové údaje se nepodařilo získat. V této části se budu zabývat mandatorními výdaji Logistického centra. Logistické centrum je významnou částí společnosti, zabývá se balením pracích a kapalných čistítcích prostředků, na tomto úseku pracuje celkem 36 pracovníků. Pracovníci zde pracují ve dvousměnném a třísměnném provozu. Přičemţ se jedná o pracovní dobu od 6:00 14:00, 14:00 22:00, 22:00 6:00 při třísměnném provozu; 7:00 15:00, 15:00 23:00 při dvousměnném provozu. Z uvedených 36 pracovníků je v pozici operátorů (dělníků) 31 osob a v pozici THP pracovníků 5. Podle údajů poskytnutých společností, je 5 operátorů I s platem 21.736 Kč, jde o dlouhodobě zaměstnané pracovníky s nejvyšší kvalifikací; 12 operátorů II s platem 18.621 Kč a zbytek dělníků jsou operátory III s platem 16.632 Kč. Uvedené údaje vychází ze základního platu jednotlivých pracovníku v dělnické profesi, přičemţ pohyblivá sloţka se v těchto údajích nevyčísluje, neboť jde o sloţku, která je ve své podstatě nenároková. Na tomto úseku pracuje dále 5 THP pracovníků, z nichţ 2 jsou týmoví 56

předáci s platem 19.000 Kč, 1 plánovač s platem 21.000 Kč a 2 referenti balení s platem 16.000 Kč. Celkem za měsíc tato dílna na mzdách vyplatí 655.980 Kč. 57

5. Kolektivní smlouva a mandatorní výdaje Podniková kolektivní smlouva je uzavírána mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem a slouţí jako prostředek k prosazování zájmů zaměstnanců. Ve společnosti FOSFA byla poslední podniková smlouva mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem uzavřena v roce 2010, poté došlo ke zrušení odborové organizace ve společnosti FOSFA a veškeré závazky vyplývající z vyšší kolektivní smlouvy uzavřené mezi odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu, která je bez ohledu na to zda v podniku působí odborová organizace, závazná i pro podnik chemického průmyslu. Závazky vyplývající z této smlouvy jsou řešeny ředitelem podniku jednotlivými nařízeními, které se týkají oblastí, tak jak byly v dřívějších kolektivních smlouvách. Pro porovnání současného stavu s obdobím závaznosti kolektivních smluv uvedu následně ujednání kolektivní smlouvy z roku 2010. 5.1. Podniková Kolektivní smlouva na roky 2009-2010 Kolektivní smlouva uzavřená mezi FOSFOU, akciová společnost Břeclav-Poštorná Hraniční 268 a Výborem ZO Odborového svazu ECHO, zastoupeného předsedou, byla uzavřena v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění, zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce v platném znění, právními předpisy souvisejícími a kolektivní smlouvou vyššího stupně uzavřenou dne 17. 12. 2008 na léta 2009 2010, mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu české republiky. Touto smlouvou byla upravena práva a povinnosti smluvních stran, jakoţ i mzdové a ostatní pracovněprávní nároky, které lze dojednat v rámci kolektivního vyjednávání při realizaci kolektivních a individuálních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Tato smlouva byla uzavřena i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni, přičemţ ve smyslu 25 Zákoníku práce se práva a povinnosti vyplývající z této podnikové kolektivní smlouvy vztahují na všechny zaměstnance společnosti FOSFA. 5.1.1. Předmět smlouvy Tato smlouva upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakoţ i mzdová a ostatní práva v pracovně-právních vztazích. U mzdových a ostatních práv tato smlouva vymezuje 58

jejich minimální rozsah v souladu s příslušnými pracovně-právními předpisy. Smluvní strany se zavázaly respektovat postavení a pravomoci odborové organizace OS ECHO a zaměstnavatele, nevytvářet si vzájemně překáţky při realizaci smluvních vztahů, zabezpečovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zabránit jakýmkoli omezením k diskriminaci zaměstnanců v souladu s právním řádem ČR. Další část kolektivní smlouvy se zabývá volebním řádem orgánů odborové organizace a příspěvků zaměstnavatele odborové organizaci slouţící k uspokojování sociálních, kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných zájmů zaměstnanců. 5.1.2. Pracovněprávní nároky Pokud jde o pracovně-právní nároky vyplývající z podnikové kolektivní smlouvy, pak se tato část ujednání týká následujících ujednání: a) Pracovní doba V průběhu účinnosti této podnikové kolektivní smlouvy zaměstnavatel zachová pracovní dobu v délce nejvýše 37,5 hodiny týdně. Zaměstnanci se umoţnuje nejdéle po šesti hodinách práce přestávka (přestávky v práci na jídlo a dech v trvání nejméně 30-ti minut, přičemţ tato můţe být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15-ti minut) tyto přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. b) Pracovní pohotovost Pracovní pohotovost je doba, v níţ je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost můţe být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává a zaměstnanci za ni náleţí odměna, jak je stanoveno v další části kolektivní smlouvy pod názvem mzdy. V případě výkonu práce v době pracovní pohotovosti přísluší za tuto dobu zaměstnanci mzda. 59

c) Dovolená na zotavenou Základní výměra dovolené na zotavenou se prodluţuje všem zaměstnancům o jeden týden nad zákonem stanovený nárok. d) Práce přesčas Prací přesčas, je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. V období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru nejvýše 8 hodin týdně, se stanovuje na 52 týdnů po sobě jdoucích. Nařizování a evidenci práce přesčas upravuje vnitřní předpis zaměstnavatele. 5.1.3. Mzdy Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Základní práva a povinnosti při poskytování mzdy jsou upraveny příslušnými ustanoveními Zákoníku práce. Bez ohledu na finanční situaci zaměstnavatele musí být zaměstnanci vyplacena mzda ve výši příslušného tarifního stupně, ve kterém je zařazen, mzdové příplatky a mzdová zvýhodnění a odměna za pracovní pohotovost. Pro odměňování zaměstnanců se pouţívá patnácti stupňový tarifní stupeň. Mimo rámec tohoto systému se sjednávají smluvní mzdy. Zaměstnanec je zařazen do příslušného tarifního stupně na základě sjednaného druhu práce a to podle podnikového katalogu prací a funkcí FOSFA. Důleţitým ujednáním je závazek zaměstnavatele zabezpečit růst mezd v organizaci zohledňující vývoj ekonomických výsledků v daném období s přihlédnutím k vývoji ţivotních nákladů zaměstnanců a produktivitě práce. Pro rok 2009 se zaměstnavatel zavázal k udrţení reálné mzdy, to je průměrné mzdy roku 2008 dosaţené ve společnosti (bez průměrné mzdy zaměstnanců, jejichţ pracovní poměr je zaloţen jmenováním). 60

Výše uvedené tarify přísluší zaměstnancům za týdenní pracovní dobu 37,5 hodin. a) Mzda za práci přesčas - za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, - za práci přesčas, která předchází nebo následuje směnu a trvá celou směnu, přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 33% průměrného výdělku, - pokud se jedná o práci přesčas v noci nebo v den pracovního klidu, přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 50% průměrného výdělku, - podle dohody je moţno poskytnout náhradní volno v rozsahu práce konané v přesčas. Za dobu práce ve svátek a ve dnech 24. a 31. prosince, přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek k dosaţení mzdy ve výši průměrného výdělku. Tento příplatek přísluší za kaţdou hodinu odpracovanou ve státem uznaný svátek, pokud mu není poskytnuto náhradní volno. V návaznosti na předchozí obecné ujednání je konkrétně sjednaná odměna ve výši 10% průměrného hodinového výdělku za sjednanou pracovní pohotovost. Další ustanovení sjednává mzdu při výkonu jiné práce v případě, je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, za niţ mu přísluší niţší mzda, např. z důvodu ohroţení nemocí z povolání, podle lékařského posudku vydaného zařízením zdravotní preventivní péče, k odvrácení mimořádných událostí, ţivelní nebo jiné hrozící nehody, pro prostoj nebo přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů. Za dobu převedení na jinou práci méně placenou přísluší pracovníkovy doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, který dosahoval před převedením. b) Odměna při prvním odchodu do důchodu 61

Zaměstnancům bude vyplacena odměna za vykonanou práci v podniku v minimální výši 3.000 Kč při prvním odchodu do starobního důchodu. Další část ujednání se týká odstupného a odměn, které jsou v části nazvané odstupné a odměny, podrobně vymezeny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dále byl sjednán pravidelný termín výplaty 13. den v měsíci, přičemţ kdyţ tento den připadne na den pracovního volna nebo klidu, je výplatním dnem poslední pracovní den předcházející tomuto termínu. 5.1.4. Péče o zaměstnance Zaměstnavatel se zavazuje umoţnit zaměstnancům stravování v prostorách bývalé závodní jídelny a to formou dotací tak, aby zaměstnanci hradili za stravenky částku 25 Kč respektive za stravenku výběr 36 Kč. V případě nárůstu cen za stravu můţe být provedena změna tohoto ujednání. 5.1.5. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zaměstnavatel se zavazuje: - zajistit závodní preventivní péči ve smyslu platných právních předpisu ( 40 zákona č. 20/1996 Sb.), - prostřednictvím smluvního lékaře zajistit závodní preventivní péči a další odborná vyšetření zaměstnanců, - projednat s orgány ochrany veřejného zdravý (hygienické sluţby) vhodnost, rozsah a četnost vyšetření na pracovištích s chemickými karcinogeny, - další ustanoven se týká otázek pracovních úrazů nebo nemocí z povolání hlášení pracovního úrazu a jejich odškodnění, - v souladu s podnikovým seznamem poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, přičemţ toto poskytování musí být v naturální formě a nemůţe být nahrazeno finančním plněním, - prioritou společnosti FOSFA zařazené do chemického průmyslu je závazek postupně zlepšovat pracovní podmínky v souladu s technickým a ekonomickými moţnostmi 62

v provozech se zvýšeným výskytem chemických a fyzikálních škodlivin a pracoviště se zvýšeným nebezpečím vzniku pracovních úrazů, coţ jsou vyhlášená riziková pracoviště, - minimálně 2krát ročně bude aktualizován a projednán v základní organizaci odborů podnikový seznam osobních ochranných pracovních prostředků, - zaměstnancům budou bezplatně poskytnuty mycí, čistící a dezinfekční prostředky v rozsahu podle podnikového seznamu, - po skončení práce se sjednává doba 15 minut započtená do pracovní doby, jako doba potřebná pro osobní očistu. 5.1.6. Ekologie a ţivotní prostředí Zaměstnavatel se zavázal touto kolektivní smlouvou v návaznosti na ekologický audit podniku zpracovat ekologickou analýzu podniku, která by naznačila, které výroby a kdy se budou muset odstavit, a to z důvodů čistě ekologických nebo ekonomicko-ekologických. Z hlediska ochrany ţivotního prostředí, je nutno zajistit vypracování odborných posudků. 5.1.7. Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost V této oblasti bylo ujednáno vytvářet potřebné podmínky pro dosazení efektivnosti zaměstnanosti a za tím účelem budou zpracovány a projednány zásady podnikové personální politiky, směry rekvalifikace zaměstnanců v souladu s personální strategií podniku. Shora uvedená podniková kolektivní smlouva byla schválena smluvními stranami dne 1. 4. 2009. 5.2. Současný stav Jak bylo řečeno v předchozí kapitole týkající se kolektivní smlouvy od roku 2010, jiţ není kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouva uzavírána mezi zaměstnavatelem FOSFA a odborovou organizací, neboť odborová organizace jiţ zde nepůsobí. Ustanovení vyšší 63

kolektivní smlouvy uzavřené mezi OS ECHO a odborem v chemickém průmyslu jsou ze strany vedení podniku naplňovány příkazy generálního ředitele podniku. K jednotlivým ustanovením generální ředitel podniku vydává zvláštní příkazy, z kterých uvádím následující, týkající se: - pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti Příkaz generálního ředitele číslo 2007/01 ze dne 10. 6. 2014 5.2.1. Pracovní doba Pracovní doba je doba, v níţ je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níţ je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. 1.2. Pracovní doba na pracovištích FOSFA je stanovena následovně: f) U zaměstnanců s dvousměnným nepřetrţitým pracovním reţimem (2SN11) je pracovní doba v délce 37,5 hodin týdně. g) U zaměstnanců s dvousměnným přetrţitým pracovním reţimem (2SP7,45) je stanovena pracovní doba v délce 38,75 hodin týdně. h) U zaměstnanců s třísměnným přetrţitým pracovním reţimem (3SP7,5) je stanovena pracovní doba 37,5 hodin týdně. i) U pracovišť s nerovnoměrně rozvrţenou pracovní dobou jde o průměrnou týdenní pracovní dobu, a to za období nejvýše 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Období, za které se počítá průměrná týdenní pracovní doba, je vyznačeno v příslušném harmonogramu směn. j) U zaměstnanců s jednosměnným přetrţitým pracovním reţimem (1SP8, 1SP11) a u ostatních zaměstnanců je stanovena pracovní doba v délce 40 hodin týdně. Byla-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda odpovídající této kratší pracovní době. 1.3. Do pracovní doby se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Délka přestávek na jídlo a oddech je rozvrţena tak, jak je stanoveno v bodu 4. 64

1.4. Zaměstnanci jsou povinni být na začátku pracovní doby jiţ na svém pracovišti a odcházet z něho aţ po skončení pracovní doby. Zaměstnanec je tedy povinen být se začátkem pracovní doby jiţ připraven k výkonu práce a všechny úkony nezbytné před výkonem práce (např. příchod na pracoviště, převléknutí se z civilního do pracovního oděvu, nasazení ochranných pomůcek, příprava pracoviště k výkonu práce) je povinen vykonat před začátkem pracovní doby. Stejným příkazem byla upravena pracovní pohotovost, pruţná pracovní doba, rozvrţení přestávek na jídlo a oddech, práce přesčas, výkon práce mimo pracoviště, pracovní bez náhrady mzdy. Tímto příkazem byl upraven i nárok na dovolenou, který vymezuje nároky zaměstnanců za nepřetrţitého trvání pracovního poměru k zaměstnavateli v délce 60 kalendářních dnů, výše nároku na dovolenou u jednotlivých směn, který je podrobně vymezen přílohou k tomuto příkazu. Rovněţ je upraveno čerpání dovolené, krácení dovolené a určování nástupu na dovolenou. Příkaz GŘ č. 2011-5 Měšec Kolektivní pohyblivá složka mzdy Tímto příkazem generální ředitel upravuje Měšec, který je součástí zásad odměňování a slouţí k lepší motivaci a způsobu vyhodnocení pohyblivé sloţky mzdy pracovníka. 5.2.2. Péče o pracovníky V této části bych na konkrétních případech uvedl plnění ze strany zaměstnavatele, pokud jde o zajištění stravování, zajišťování ochranných a pracovních pomůcek a výdajů na ochranu ţivotního prostředí, v souladu se státní politikou ţivotního prostředí a) Stravné V areálu společnosti FOSFA je vybudována moderní závodní jídelna, při čemţ smluvně je zajištěn dovoz obědů a večeří od společnost Aramark, s.r.o. Ranní směna pracovníků má připraveno teplé jídlo v jídelně, další směny a to odpolední a noční obdrţí tzv. balíček tj. jídlo, které má moţnost si zaměstnanec ohřát přímo na svém pracovišti. Závodního stravování vyuţívají podle zjištění všichni zaměstnanci, kterých jak je shora uvedeno 379. 65

Hodnota poskytnutého jídla je 90 Kč, při čemţ pracovník hradí 30 Kč a zbytek přispívá zaměstnavatel. Při počtu 379 pracovníků a dvaceti pracovních dnech v měsíci jde o výdaje v Kč: Doba/pracovníci 1 pracovník 379 pracovníků Denně 60 22.740 Měsíčně 1.200 454.800 Ročně 14.400 5.457.600 b) Ochranné pomůcky příkaz GŘ 2007/08 Směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a prostředků osobní hygieny v akciové společnosti FOSFA ze dne 16. 9. 2011. Jak vyplývá z příkazu ředitele, ale zejména ze zákoníku práce č. 218/2000 Sb., zajišťuje zaměstnavatel pro své zaměstnance OOPP, které se liší podle jednotlivých pracovišť. Všichni pracovníci dostávají určitý druh OOPP, jako základní pro všechny pracovníky je pracovní plášť, který obdrţí i pracovníci administrativní a tento pouţijí v případě, ţe navštíví některý z výrobních provozů podniku. Jak je zřejmé z celé této práce, jde o chemický podnik, k jehoţ výrobě slouţí různé chemické sloučeniny a není proto moţné, aby kdokoliv bez základní OOPP tento výrobní prostor navštívil. Podle jednotlivých úseků výroby jsou pak stanoveny různé druhy ochranných a pracovních pomůcek. Speciálním pracovištěm jsou laboratoře slouţící pro vědu a výzkum, kde mají rovněţ speciál OOPP. Společnost FOSFA se stává ze 42 provozů, Pro ilustraci uvádím tabulku ročního rozsahu poskytování prostředků osobní hygieny 66

Seznam prací a pracovišť, na nichţ se poskytuj OOPP Čísla u OOPP znázorňují dobu pouţitelnosti v měsících. Čísla v horní části tabulky nám definují jednotlivé profese pracovníků: 1 vedoucí střediska, manaţer ţivotního prostředí, manaţer jakosti 2 mistr, technolog výroby, mechanik údrţby, revizní technik, týmový předák 3 uklízečky 4 laborantky QC a TR; technolog TR 67

5 zámečník 6 elektrikář, mechanik MaR 7 operátor I, velinář 8 operátor II a III 9 energetika 10 THP pracovníci pracující v provozech (Back Office) popř. často vstupující do provozů 11 automechanik 12 skladový dělník, expedient Jednotliví týmoví předáci nárokují své poţadavky v oddělení materiálně-technického zásobování (MTZ). Celkové výdaje v této oblasti za celou společnost FOSFA se mě nepodařilo získat, proto uvádím pro ilustraci výdaje jednoho oddělení a to Logistického centra. c) Výdaje na ochranu ţivotního prostředí 68