Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Financí a ekonomie Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku Diplomová práce Autor: Bc. Vlastimil Forst Finance Vedoucí práce: Ing. Vojtěch Chlubna Praha Duben, 2016

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

3 V Břeclavi dne Bc. Vlastimil Forst

4 Děkuji Ing. Vojtěchu Chlubnovi za odborné vedení, konzultace, poskytování rad a materiálových podkladů potřebných pro tuto diplomovou práci. Anotace Cílem mé diplomové práce na téma Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku bylo seznámení se s problematikou mandatorních výdajů vybraného podniku, kterým je společnost FOSFA, a.s., které tato společnost ve vztahu ke státnímu rozpočtu České republiky hradí a mandatorními výdaji vůči svým zaměstnancům. Zabýval jsem se mandatorními výdaji vyplývajícími ze zákona a mandatorními výdaji vyplývajícími z kolektivní smlouvy. Vzhledem k tomu, ţe jde o konkrétní vybraný podnik, zabýval jsem se i historií jeho vzniku a obecně vývojem mandatorních výdajů ve společnosti z historického pohledu. Klíčová slova: Mandatorní výdaje, FOSFA, chemický průmysl, zákoník práce, státní rozpočet, kolektivní smlouva, ekologie, ţivotní prostředí. Annotation Goal of my diploma thesis with theme Analyze of mandatory expenses of chosen company was to meet the problematics of mandatory expenses of chosen company Fosfa a.s. due to national budget of Czech Republic and mandatory expenses due to employees of Fosfa. I was analyzing mandatory expenses resulting from Czech law and mandatory expenses resulting from the collective contract. Fosfa, a.s. is specific company so I was analyzing history of its establishment and development of its mandatory expenses from historical point of view. Key words: Mandatory expenses, FOSFA, chemical industry, labour code, national budget, collective contract, ecology, environment.

5 OBSAH ÚVOD Pojem a rozdělení mandatorních výdajů Rozdělení mandatorních výdajů Daně Sociální pojištění Pojistné na zdravotní pojištění Mandatorní výdaje podniků ve vztahu ke státnímu rozpočtu Historie vzniku mandatorních výdajů Mandatorní výdaje v chemickém průmyslu Chemický průmysl v České republice Mandatorní výdaje vyplývající ze zákoníku práce Mzda Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce Mateřská dovolená Dovolená Péče o zaměstnance Odborný rozvoj zaměstnanců Stravování zaměstnanců Mandatorní výdaje vyplývající z kolektivní smlouvy Předmět smlouvy Pracovně-právní nároky Mzdy Příplatky Mzda za práci přesčas Péče o zaměstnance Penzijní připojištění a životní pojištění Odchodné při výpovědi podle 52 písmeno e) zákoníku práce Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Životní prostředí Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost Vztahy zaměstnavatelů a základních organizací OS ECHO... 31

6 3.4. Chemický průmysl a státní fond Zákon č. 388/1991 Sb., o státním fondu životního prostředí České republiky a následujících změn o státním fondu Mandatorní výdaje ve společnosti FOSFA, a.s Historie FOSFY Mandatorní výdaje společnosti FOSFA, a.s. ze zákona Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele za rok Odvody zaměstnance a zaměstnavatele na nemocenském pojištění, důchodovém a příspěvku na zaměstnance v roce Pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za rok Další výdaje Roční náklady na spotřební daň za rok Roční náklady na silniční daň za rok Náklady na pojištění povinného ručení u společnosti FOSFA za rok Ostatní výdaje poplatky za rok Mandatorní výdaje společnosti FOSFA, a.s. vyplývající ze zákoníku práce Pracovní doba Počty a platy zaměstnanců Ostatní THP pracovníci THP ve výrobě Dělnická kategorie Mandatorní výdaje společnosti FOSFA vyplývající z kolektivní smlouvy Podniková Kolektivní smlouva na roky Předmět smlouvy Pracovně-právní nároky Mzdy Péče o zaměstnance Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Ekologie a životní prostředí Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost Úprava mandatorních výdajů dle příkazu generálního ředitele Pracovní doba Péče o pracovníky Opatření podniku při předcházení vzniku škod Péče o pracovníky vzdělávání Vývoj mandatorních výdajů ve společnosti FOSFA... 66

7 Závěr:... 68

8 ÚVOD V úvodu své diplomové práce bych chtěl nastínit, proč jsem si vybral právě téma Analýza mandatorních výdajů vybraného podniku. Jiţ při mém studiu na střední škole byla převáţná většina předmětů s ekonomickým zaměřením. V průběhu studia na BIVŠ, vysoká škola Praha jsem nastoupil do zaměstnání ve společnosti FOSFA a.s. Poštorná, kde pracuji doposud jako plánovač interní logistiky. Právě z těchto důvodů mě vybrané téma zaujalo, neboť jsem chtěl získat bliţší přehled o fungování společnosti mého zaměstnavatele. Pracuji u společnosti FOSFA, která patří mezi čtyři největší podniky v Břeclavi. Mezi další takové velké společnosti patří OTIS a.s. Břeclav, která se zabývá výrobou výtahů a přibliţovacích zařízení a dále je to společnost GUMOTEX a.s. Břeclav, která vyrábí gumárenské komponenty pro automobilky a AlcaPlast, s.r.o., která se zabývá výrobou sanitárních a plastových výrobků. Tyto podniky patří mezi ty velké, které zaměstnávají více neţ 300 pracovníků. Jde o podniky, které vesměs patří mezi ty, které musí zvýšenou mírou dbát na ochranu ţivotního prostředí, protoţe jejich produkce spočívá v pouţití chemických látek, snad s výjimkou společnosti OTIS, a.s.. I otázka ochrany ţivotního prostředí je jedním z mandatorních výdajů společnosti FOSFA, kterými se budu kromě jiného zabývat. Na okrese Břeclav se vyskytuje řada menších podniků a velké mnoţství OSVČ. Mám však za to, ţe tyto menší společnosti nemají takovou kapacitu, aby mohly plnit úkoly tak, jako velké podniky. Pokud jde o velké podniky, i společnost FOSFA poskytuje svým pracovníkům řadu výhod, zejména těch, které vyplývají ze zákona, coţ je podle zákoníku práce, ale i dalších, které by měly být upraveny v kolektivní smlouvě. Jak jsem však zjistil, u společnosti FOSFA není od roku 2010 uzavírána kolektivní smlouva, neboť zde jiţ nefunguje odborová organizace. Veškeré otázky jak by vyplývaly z případné uzavřené kolektivní smlouvy, jsou upravovány nařízeními generálního ředitele, ale v podstatě kopírují závazky tak, jak byly dříve v kolektivních smlouvách upravovány. Protoţe společnost FOSFA patří pod odvětví chemického průmyslu, které je specifickým odvětvím, chci rozpracovat mandatorní výdaje, které vyplývají ze zákoníku práce a mandatorní výdaje vyplývající s kolektivní smlouvy uzavřené mezi svazem chemického 8

9 průmyslu a odborovou organizací, která je závazná pro podniky v tomto svazu. Jak jiţ jsem uvedl shora, společnost FOSFA kolektivní smlouvu nemá. V návaznosti na kapitolu Mandatorní výdaje v chemickém průmyslu chci konkretizovat, jak jsou tyto mandatorní výdaje upraveny a plněny ve společnosti FOSFA. Na závěr své práce se chci zabývat vývojem mandatorních výdajů společnosti FOSFA s pohledem do budoucnosti. Mám za to, ţe zpracováním této diplomové práce mohu získat hlubší pohled jak na hospodaření společnosti, tak na určité ekonomické údaje. 9

10 1. Pojem a rozdělení mandatorních výdajů Mandatorní výdaje z pohledu podniku jsou v podstatě povinnou sloţkou podniků, kteráţto povinnost vyplývá jak ze zákona, tak z kolektivní smlouvy. Většina těchto odvodů jde do státního rozpočtu a to prostřednictvím odváděných plateb, o jejichţ rozdělení se zmíním níţe, tak prostřednictvím kolektivní smlouvy, coţ je vnitřní ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. V některých podnicích není kolektivní smlouva uzavírána, ale přesto se tyto podniky musí řídit rámcovou kolektivní smlouvou, coţ je smlouva vyšší právní síly upravující vztahy a podmínky pro určitá odvětví. V daném případě, pokud hovoříme o podnikových výdajích, pak se toto týká jednotlivých odborových svazů daného odvětví Rozdělení mandatorních výdajů Jak bylo řečeno shora, o mandatorních výdajích lze hovořit v souvislosti se státním rozpočtem, avšak obecně se jedná o výdaje, které jsou stanoveny externě např. zákonem či jinými platnými právními předpisy, tedy jsou dány a nelze je zpravidla při plánování rozpočtu účinně ovlivnit. Mezi mandatorní výdaje a vlastně povinné platby ze zákona můţeme zařadit: a) mandatorní výdaje na přímé odvody do státního rozpočtu a zvláštních fondů, a b) mandatorní výdaje vynakládané podnikem na zajištění souladu s pracovněprávními a bezpečnostními předpisy. Ohledně přímých odvodů do státního rozpočtu se pak bude jednat především o náklady a výdaje související se systémy sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a podporou zaměstnanosti, s daňovým systémem a různými poplatky. Mandatorní výdaje zajišťující soulad s pracovněprávními a bezpečnostními předpisy se budou týkat především plnění pracovněprávních předpisů a předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakoţ i plnění oborově specifických předpisů a norem. Jedná se např. 10

11 o náhrady mezd, nákup potřebných pracovních a oděvních pomůcek a vybavení, náklady na školení zaměstnanců, a další. V této práci se tedy budu zabývat zejména zákonem stanovenými odvody a výdaji, které souvisí s plněním zákonem daných norem s přihlédnutím ke stavu a počtu zaměstnanců, technického zařízení, objektů (tzn. budov), nákladů na zajištění bezpečnosti práce a ochrany ţivotního prostředí Daně Výnosy daní včetně příslušenství jsou hlavními povinnými platbami podniku, podle vyhlášky č. 323/2002 Sb. zejména: - daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů, zejména daně z přijmu fyzických a právnických osob, - daně ze zboţí a sluţeb v tuzemsku, - daně a poplatky z vybraných činností a sluţeb, zejména daně a poplatky z provozu motorových vozidel, poplatky a odvody v oblasti ţivotního prostředí, místní poplatky z vybíraných sluţeb, - poplatky na činnost správních úřadů, - daně a cla za zboţí a sluţby ze zahraničí, - majetkové daně zejména daň z nemovitých věcí, - daně z majetkových a kapitálových převodů, - povinné pojištění zejména pojistné na důchodové pojištění od zaměstnavatelů a zaměstnanců, - ostatní daňové příjmy, zejména trţby z prodeje kolků Sociální pojištění Dalšími povinnými platbami je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Neplnění této povinnosti můţe být i trestným činem dle trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) Pojistné na sociální zabezpečení je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, podle 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné 11

12 na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Z hlediska zákona č. 589/1992 Sb., jde o jedinou platbu. 1 Částka, kterou se pojistné hradí, je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období, přičemţ tuto výši je zaměstnavatel povinen si sám vypočítat. Zaměstnavatelé platí celkem v roce 2010, 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v 5a písmeno a) zákona č. 589/1992 Sb., a od roku ,1 % z vyměřovacího základu a počínaje rokem % z vyměřovacího základu uvedeného v 5a písmeno a) zákona č. 589/1992 Sb., jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším jak 51 zaměstnanců. 2 Zaměstnavatel je rovněţ povinen srazit z příjmu zaměstnance pojistné, které je tento zaměstnanec povinen zaplatit a za tohoto zaměstnance jej odvést. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Porušením odvodové povinnosti se můţe zaměstnavatel dopustit i trestně právního jednání, jak bude uvedeno v následující kapitole Pojistné na zdravotní pojištění. Další povinnou platbou je pravidelná platba na zdravotní pojištění, na základě které je poskytována potřebná zdravotní péče bez nutnosti její přímé úhrady. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, stanoví okruh plátců pojistného a další otázky poskytování zdravotní péče. Zaměstnanci, mimo jiné osoby, jsou jako pojištěnci plátci zdravotního pojištění. Zaměstnavatel je však plátcem části pojistného za své zaměstnance. Výše pojistného je stanovena procentní sazbou z vyměřovacího základu za určité rozhodné období a činí 13,5 % z vyměřovacího základu ( 2 odstavec 1 zákona č. 592/1992 Sb.), přičemţ výši pojistného je jeho plátce povinen si vypočítat sám. Toto pojistné se platí zdravotní pojišťovně. Tak jako u předešlé platby, je i 1 Trestní zákoník, velký komentář, Šámal a kol, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN str Trestní zákoník, velký komentář, Šámal a kol, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN str

13 v tomto případě zaměstnavatel povinen srazit ze mzdy zaměstnance, a to i bez jeho souhlasu, příslušné pojistné a odvést jej za něj. Vzhledem ke shora uvedenému lze konstatovat, ţe v této oblasti jsou plněny: - sociální transfery peníze, tzn. dávky důchodového pojištění, - nemocenské dávky a státní sociální podpora. Mimo sociální transfery se jedná o platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou sluţbu, výplatu státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijní připojištění a další. Další poloţkou jsou tzv. quasi mandatorní výdaje, mezi něţ patří mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací. Nárůst mandatorních výdajů byl v souvislosti s novými sociálními dávkami (porodné a rodičovský příspěvek) v roce 2006 v souvislosti s parlamentními volbami. Podíl mandatorních výdajů vzrostl na hranici tří pětin výdajů rozpočtu. Pro vývoj posledních let je tak typické, ţe státu zbývá jen necelá pětina příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, protoţe mandatorní výdaje a quasi mandatorní výdaje dosahují 80 % příjmů. V souvislosti ze shora uvedeným je nutno poukázat na to, ţe neplněním povinnosti zaměstnavatele k odvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby se můţe zaměstnavatel i jako právnická osoba dopustit trestného činu neodvedení daně, pojistného a povinné platby podle 241 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) Podle 241 trestního zákoníku: Kdo jako zaměstnavatel nebo plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za zaměstnance nebo jinou osobu odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění 3, 3 Trestní zákoník, velký komentář, Šámal a kol, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN

14 přičemţ sankce za takové jednání bude posuzována podle zákona o odpovědnosti právnických osob č. 418/2011 Sb., takovou sankcí můţe být kromě peněţitého postihu i zrušení celé organizace. Zjišťoval jsem na Okresní správě sociálního zabezpečení v Břeclavi jaký je obecně stav plnění zákonné povinnosti zaměstnavatelů a od pověřené pracovnice tohoto úřadu jsem zjistil, ţe někteří zaměstnavatelé soustavně neplní své povinnosti odvádět daň, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Této správě sociálního zabezpečení pak nezbývá nic jiného, neţ vyměřovat takovým poplatníkům finanční postihy ve formě penále za neodvedené, případně opoţděné platby. Stává se často, ţe pokud zaměstnavatel neplní svou zákonnou daňovou povinnost, jsou takoví zaměstnavatelé předáváni orgánům činným v trestním řízení, čímţ se mohou dopouštět trestného činu, jak je uvedeno shora Mandatorní výdaje podniků ve vztahu ke státnímu rozpočtu V návaznosti na předchozí kapitolu mám za to, ţe mezi mandatorními výdaji podniku a mandatorními výdaji státního rozpočtu je určitý vztah, vyplývající z toho, jak mandatorní výdaje podniku jsou jeho zákonnou povinností, tak mandatorní výdaje státního rozpočtu jsou povinností státu. Mandatorní výdaje podniku, samozřejmě kromě povinnosti ke státu, plní povinnosti i v oblastech interních. Mandatorní výdaje podniku do státního rozpočtu jsou, jak jiţ bylo řečeno odvody, daně a jiné dávky. Platby od zaměstnavatelů mají bezprostřední návaznost na to, jak se podaří státu plnit své povinné závazky. Aby se příjmy z těchto zdrojů zvyšovaly, je nutné zrychlit, respektive zvýšit výkonnost ekonomiky, zejména vytvářením nových pracovních míst, rozšířením výroby, sluţeb apod.. Čím lépe zaměstnavatelé budou plnit své zákonné povinnosti, to znamená, budou řádně odvádět jak dávky na sociální zdravotní pojištění, na nemocenské pojištění a další, tím více bude ve státním rozpočtu prostředků, které následně stát vydá, jako své mandatorní tzn. povinné platby. Z otázkou řádného plnění povinných plateb podniků souvisí i otázka jejich řádného vymáhání, neboť je řada zaměstnavatelů, kteří své závazky neplní včas a řádně a tím dochází pak k problémům ze strany státu. Vláda České republiky se snaţí činit různá opatření k tomu, aby příjmy státního rozpočtu pokryly zákonné výdaje, tak aby na tyto dávky byl dostatek finančních prostředků. 14

15 Jedním z takových opatření je vydávání státních dluhopisů. Na podzim roku 2014 byly vydány jednoleté státní dluhopisy, pětileté kuponové dluhopisy a pětileté reinvestiční dluhopisy, přičemţ objednávky na tyto dluhopisy činily 20 miliard korun. Hlavní sloţkou mandatorních výdajů státního rozpočtu jsou výdaje na důchody. V poslední době počet důchodců stoupá a stoupá i výše průměrných důchodů. Důchody jsou pravidelně navyšovány. Od roku 2003 bylo zvyšování důchodů zavedeno jako automatické. Toto navyšování souviselo s propojením mezi růstem cen a mezd. Od došlo k valorizaci důchodů, a to o 1,6% v závislosti na růstu cen a růstu mezd a v letošním roce došlo opět k navýšení. Výše mandatorních výdajů podniku souvisí s jeho velikostí. Čím je podnik větší, tím více mandatorních výdajů vydává, a to jak ve vztahu ke státnímu rozpočtu tak při vnitřním pouţití v podniku, coţ závisí na aktivně pracujícím obyvatelstvu České republiky. I kdyţ by se zdálo, ţe aktivně pracující obyvatelstvo České republiky doplňují v České republice pracující cizinci a podílí se tak na vytváření hrubého domácího produktu. Podle mého názoru jde o mizivé procento, které by z odvodů z těchto činností plynulo do státního rozpočtu. V současné době je velká míra nezaměstnanosti v České republice, která se liší podle jednotlivých krajů v republice, přičemţ průměrná míra nezaměstnanosti činí 7,5 % (v Jihomoravském kraji 8,2%). Úkolem státu je činit opatření k zajištění většího počtu pracovních míst, coţ je moţné podporou malých a středních podnikatelů, různými dotacemi do jakékoliv výroby včetně zemědělské. Pracovní úřady se podílejí na zabezpečování rekvalifikace osob evidovaných na úřadu práce tak, aby tyto měly moţnost uplatnění např. v jiném oboru neţ je jejich specializace. I obcemi jsou vytvářeny určité podmínky pro zapojení nezaměstnaných do pracovního procesu, např. zařazením do obecně prospěšných práci pro obec, kde je takovým pracovníkům vyplácena určitá peněţitá částka. Mám za to, ţe kaţdé opatření ze strany státu i podniků poslouţí k lepšímu výběru daní a jiných zákonných povinností, neboť jak jiţ bylo řečeno shora, čím více a lépe budou podniky odvádět, tím více můţe stát vydat na svých mandatorních výdajích. 15

16 2. Historie vzniku mandatorních výdajů Jak jsem se jiţ zmínil v předchozí kapitole, mandatorní výdaje jsou výdaje hrazené podniky na základě zákonných předpisů a smluvních závazků. Tyto zákonné platby jsou odváděny do státního rozpočtu. Aby mohl stát úspěšně fungovat, je předpokladem kaţdé vlády a důleţitým finančním nástrojem pro zabezpečení činnosti a úkolů všech úrovní veřejné správy, dobrý veřejný rozpočet, do kterého plynou, jak je uvedeno shora odvody zaměstnavatele podniku. Aby ve státním rozpočtu byl dostatek příjmů, musí být dostatek těch, kteří do tohoto rozpočtu přispívají. Zmíním se proto, jak postupně byl z historického hlediska vývoj placení zejména daní, coţ lze nadneseně nazvat mandatorními výdaji jednotlivých plátců. Určitý právní rámec této oblasti byl dán v období konce 18. století kdy bylo uzákoněno penzijní zaopatření státních a následně i jiných veřejných zaměstnanců. Aţ po revoluci v roce 1848 docházelo k dalším dílčím úpravám zejména u horníků a ţelezničářů. První pojišťovnou byla Revírní bratrská pojišťovna, která zřídila pokladnu hornických bratrstev v roce Moderní formy sociálních zabezpečení, které vznikaly v kapitalistických podmínkách, našly cestu do českých zemí aţ koncem 19. století. Úprava nemocenského pojištění zákonem č. 33/1888 říšského zákoníku byla u nás první obecně pojatou a povinnou platbou zabezpečení v nemoci. Velká část zákona byla věnována organizačním otázkám nemocenských pokladen. Aţ teprve na počátku 20. století, zejména z rozvojem průmyslu bylo v prvních letech samostatné Československé republiky rozšířeno nemocenské pojištění na všechny skupiny zaměstnanců pracujících za mzdu. O mandatorních výdajích se tedy dá hovořit aţ ke konci 19. století, ale aţ na počátku 20. století po vzniku samostatného Československa byl v této oblastí dán určitý právní rámec. Stalo se tak zejména zákonem o sociálním zabezpečení č. 121/24 Sb. Podíváme-li se do hluboké minulosti, jiţ ve starověkém Řecku a Římu, bylo značně členité státní finanční hospodaření. Státní finance spravovala zvláštní státní administrativa, kterou byl např. úřad Censora, určeného pro vedení evidence hodnot majetku, rozhodného pro zastávání 16

17 státních funkcí, správu státních příjmů, jakoţ i dozor nad výdaji finančních prostředků na státní stavby. Dále to byl úřad Qestora pro správu ostatních příjmů a výdajů, zejména v provinciích řízených senátem. Fiskální doktrína byla v minulosti spojena především se státním rozpočtem, respektive s rozpočtem panovníka. Státní rozpočet je historickou kategorií, která prošla určitým vývojem v závislosti na postavení a úkolech státu. Sestavování státního rozpočtu bylo důsledkem potřeby oddělit hospodaření státu od majetku panovníka. 4 Vybírání daní v provinciích bylo pronajímáno společnostem tzv. publikánům. Obyvatelé provincií platili daně z pozemků, odváděli naturální dávky z jejich výnosů a poplatky z řemeslného a obchodního podnikání. Feudální zřízení nově vytvořilo státní organizaci, navázalo tak na některé instituty římské finanční správy, ale podle změněných společenských a hospodářských podmínek začalo nově finanční hospodaření státu organizovat. Uspořádání bylo prováděno ve třech etapách, přičemţ aţ třetí etapa představuje stav, kdy se z rozhodnutí moci zákonodárné dostává výkonné moci státu oprávnění jednak k ukládání platebních povinností, tedy příjmů, ale i k jejich pouţití na určité stanovené účely. Základním prostředkem výroby byla půda, ze které se odváděly naturální dávky. V některých oblastech to byly odvody rolníků ze zavlaţovacích systémů. U kočovníků pak hlavním výrobním prostředkem nebyla půda, ale vlastnictví stád a drţba nových pastvin, ze kterých se rovněţ odváděly daně (Indie, Čína). Z tohoto principu vychází i rozpočtové hospodaření státu v současné době. V jednotlivých státních útvarech probíhal uvedený vývojový proces různě, podle toho jak měl určitý stát sociální, hospodářské a jiné podmínky. 4 Veřejné finance, fiskální nerovnováha a financí krize Pavel Dvořák, nakladatelství CH Beck v Praze 2008, ISBN str

18 Pro evropské země se uvádí jako nejtypičtější vývoj v Anglii, kdy jiţ v roce 1215 právním aktem Magna Charta Libertatum byla omezena moc krále v tom smyslu, ţe při zavádění nových daní byl nucen si vyţadovat souhlas stavů. Hlavními odvody byly daně, peněţitá renta z nájmu půdy, daně z obchodní a výrobní činnosti a desátky odváděné církvi. Uzákonění státních výdajů, coţ bylo ve druhé vývojové etapě, dosáhli angličtí stavové v roce 1665 tzv. Apropriační klauzulí, která omezila pravomoc krále při pouţití státních příjmů pouze pro určitý účel. V roce 1688 pak Zákonem o právech, bylo stanoveno, ţe je třeba kaţdoročně zákonným opatřením schválit státní výdaje. Aţ v 18. století pod vlivem Francie, která v roce 1791 na základě Deklarace práv člověka a občana stanovila, ţe všichni občané mají právo buď přímo, nebo přes své představitele rozhodovat o výdajích a kontrolovat jejich uskutečňování. Zakotvením do první francouzské ústavy byly shrnuty všechny tři vývojové etapy v konečné vyústění institutu státního rozpočtu, tedy ve schvalování příjmů a výdajů jedním aktem zákonodárného sboru. Na základě francouzského opatření se společné schvalování státních příjmů a výdajů stabilizovalo i v Anglii. Obdobný vývoj jako v jiných evropských zemích byl i v českém státě. Čeští stavové si velmi brzy vynutili na panovníkovi výsadu, aby mohli povolovat vybírání daní. Tak došlo k omezování výsostných panovníkových oprávnění. Na území českého státu byl samostatný vývoj rozpočtových forem přerušen po bělohorské poráţce českých stavů. České země se staly politickou i hospodářskou součástí rakouských soustátí. V té době panovník vybíral jako absolutní monarcha většinu státních dávek bez souhlasu stavů. Aţ za vlády Marie Terezie došlo k výraznějším reformám finančního systému, kdy vyvstala potřeba rozmnoţit státní finanční zdroje, vyčerpané válečnými výdaji. Marie Terezie vytvořila některé ústřední ekonomické orgány, provedla reformu některých daní, kdy některé daně, poplatky a cla zavedla a dala podnět k sestavování státních příjmů a výdajů. Šlo vlastně o sestavování nejjednoduššího státního rozpočtu. V roce 1860 tzv. Říjnovým diplomem, tedy vytvořením Konstituční monarchie, rozpočtový proces nabyl definitivní právní formy. Rozpočet byl stejně jako ostatní zákony schvalován zastupitelskými sbory, tedy Říšskou radou a zemskými orgány. S rozvojem průmyslové výroby začaly vznikat i nové daňové povinnosti vůči státu, ale i vůči zaměstnancům. Zde jde zejména o mzdy a určité výdaje na bezpečnost při práci. 18

19 V návaznosti na shora uvedené lze konstatovat, ţe s postupem doby byla prováděna dílčí úprava v této oblasti, a to zejména aţ po válečných letech. Tak došlo k řadě změn a doplňků, dávky byly upravovány a zvyšovány nebo zavedeny dávky nové. Obecná ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců však platí dodnes. Nové společenské a ekonomické podmínky po listopadu roku 1989 si vyţádaly i změny oblasti sociálního zabezpečení. Tolik tedy k hluboké historii Protoţe téma mé diplomové práce je mandatorní výdaje podniku budu se následně zabývat pouze současným stavem, který je pro tuto práci podstatným. 19

20 3. Mandatorní výdaje v chemickém průmyslu Dříve neţ se budu zabývat mandatorními výdaji v chemickém průmyslu je nutno z širšího hlediska zařadit chemický průmysl jako specifické odvětví do celé oblasti průmyslu v České republice. Chemický průmysl jako speciální odvětví zabývající se chemickou výrobou je zařazen pod Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jak bylo řečeno shora, během desetiletí docházelo k vnitřní reorganizaci ministerstva. V současné době je ministerstvo zřízeno zákonem č. 474/1992 Sb., kterým byl změněn zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy. Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky je ústředním orgánem státní správy pro státní politiku v oblasti průmyslu, obchodu, surovin a ekonomickým vztahům vůči zahraničí. Z hlediska historie patřilo toto ministerstvo mezi první ministerstva, která byla založena v roce Vycházelo z bývalého rakouského ministerského obchodu. Právní základ byl dán tzv. recepčním zákonem č. 11/1918 Sb. a zákonem č. 2/1918 Sb. Těmito zákony se stalo nejvyšší instancí státní správy v oblasti průmyslu, obchodu a živností Chemický průmysl v České republice Pod chemický průmysl patří i společnost FOSFA, a.s., která se zabývá zejména výrobou pracích prášků, fosforečných solí a potravinářských aditiv. Podrobně se budu společností FOSFA zabývat v kapitole 4. Mandatorní výdaje ve společnosti FOSFA, a.s.. V této kapitole se zabývám mandatorními výdaji z obecného hlediska, které se však v konečném důsledku týkají i výdajů v chemickém průmyslu, coţ nelze od obecných ustanovené oddělit, neboť mandatorní výdaje v chemickém průmyslu se obecně nijak zvlášť neodlišují od mandatorních výdajů v jiných průmyslových odvětví. Souhrnné označení novodobějších chemických výrobních odvětví, postupně vzniklých již většinou na základě znalostí chemie a inženýrství, syntézních látek, výzkumů jejich vlastností 5 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < 20

21 a využitelností. Historie chemického průmyslu začala asi v roce 1750 výrobou kyseliny sírové a výrobou koksu. Později došlo k rozvoji dalších anorganických i organických látek potřebných pro výrobu hnojiv, barviv, léčiv, výbušnin, rozpouštědel aj. Současně vznikala nová chemická průmyslová odvětví, např. petrochemie, průmysl papíru a celulózy, plastů. Z moderních odvětví, popř. skupin výrobků tohoto průmyslu jsou to zejména tenzidy, pesticidy, převážná část léků a kosmetických výrobků, různá speciální aditiva a tzv. pomocné chemikálie (např. plastikářské, gumárenské, textilní). Továrny se staví na koncích ropovodů, plynovodů, u nalezišť černého a hnědého uhlí a u vodního zdroje. Chemický průmysl patří mezi nejmladší průmyslová odvětví, proto tvoří pouze 7% všeho průmyslu České republiky. Jeho produkty jsou surovinou pro další průmyslová odvětví. Tento průmysl je náročný na výzkum a předvýrobní fáze. Většinu surovin pro chemickou výrobu dovážíme ze zahraničí Mandatorní výdaje vyplývající ze zákoníku práce Základním předpisem, který upravuje mandatorní výdaje je zákoník práce č. 262/2006 Sb. a násl. Je zřejmé, ţe kaţdá osoba, která vykonává určitou práci, má nárok na odměnu a je povinností zaměstnavatele tuto odměnu vyplatit Mzda Pokud jde o mzdovou sloţku, tato můţe se stávat s pevně určené částky, kdy nedochází v průběhu pracovního vztahu ke změně a jde tedy o fixní sloţku, ale můţe jít i o kombinaci pevné mzdy a mzdy pohyblivé, coţ znamená, ţe pracovník má nárok na základní mzdu a k této se můţe připočítávat sloţka pohyblivá, která závisí buď na osobním ohodnocení, prémiích, případně dalších výhodách. Základní mzda bývá zpravidla uvedena v pracovní smlouvě, případně v platovém výměru. Právě od výše mzdy jsou závislé i odvody na sociální pojištění, zdravotní pojištění a další. Pokud jde o pohyblivou sloţku zejména o osobní ohodnocení, prémie a další, tato součást mzdy závisí zejména na výkonu práce, výsledcích, odbornosti, pečlivosti pracovníka při výkonu práce a dalších skutečnostech. Její výše závisí zpravidla na vyhodnocení výsledků práce pracovníka nadřízeným. 6 Chemický průmysl v ČR, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < 21

22 - Je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. - Mzda musí být sjednána, stanovena, nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. 7 Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale pracovník můţe být i jmenován a to na vedoucí pracovní místo a takový pracovní poměr je pak sjednán zvláštním právním předpisem. Pokud jde o pracovní smlouvu, pak tato musí obsahovat obligatorní ustanovení, kterým je stanovený druh práce, místo jejího výkonu, a den nástupu do práce. Dalším obligatorním znakem je to, ţe tato pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, přičemţ jedno písemné vyhotovení obdrţí zaměstnanec i zaměstnavatel. Fakultativním znakem pracovní smlouvy pak můţe být sjednaná zkušební doba. Samozřejmě ve smlouvě musí být uvedeno jméno zaměstnance i zaměstnavatele. Pracovní poměr můţe být sjednán jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou. Ukončení pracovního poměru je pak podle zákoníku práce. Pokud jde tedy o vztah výkonu práce a mzdy ze zákoníku práce vyplývá: Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat, nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon, nebo zvláštní právní předpis jinak. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. 8 Mzda je základním mandatorním výdajem ve všech oblastech nejen v chemickém průmyslu. Mzda se sjednává ve smlouvě, nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem, anebo určuje mzdu výměrem, není-li v odstavci dva stanoveno jinak. 7 Zákoník práce 2014, 113 odst. 1, 2, 3, ÚZ č Dostupné z: 8 Zákoník práce 2014, 9 odst. 1, 2, ÚZ č Dostupné z: 22

23 O výši mzdy musí zaměstnavatel vydat pracovníkovi mzdový výměr a to v den nástupu do práce, který musí obsahovat údaj, kdy bude, a na kterém místě, výplata mzdy realizována, pokud jiţ tyto údaje nejsou upraveny sjednanou pracovní smlouvou, nebo vnitřním předpisem. Dalšími mandatorními výdaji související se mzdou jsou: - mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, - mzda, náhradní volno, nebo náhrada mzdy za svátek, - mzda za noční práci, - mzda a příplatek za práci ve ztíţeném pracovním prostředí, - mzda za práci v sobotu a neděli. Jak jiţ bylo řečeno shora, mandatorní výdaj je i plat, který určuje zaměstnanci zaměstnavatel, nebo je stanoven způsobem, jak je uvedeno v 122 zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen poskytovat i další náhrady v souvislosti s výkonem práce. Pokud jde o pojem plat, pak tento upravuje zákoník práce v dalších ustanoveních Náhrada výdajů v souvislosti s výkonem práce Takovými výdaji, které vzniknou v souvislosti s výkonem práce, jsou cestovní výdaje, které vzniknou při pracovní cestě pracovníka a při cestě mimo pravidelné pracoviště nebo při přeloţení do jiného místa výkonu práce, dočasném přidělení nebo při výkonu práce, pokud tuto vykonává v zahraničí. Do těchto náhrad lze zahrnout výdaje za jízdu dopravním prostředkem, jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny, výdajů za ubytování, stravování, jakoţ i dalších nutných vedlejších výdajů. Další ustanovení zákoníku práce upravují, za jakých podmínek se tyto cestovní náhrady poskytují. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v této časti. 9 9 Zákoník práce 2014, 151, ÚZ č Dostupné z: 23

24 Mateřská dovolená Dalším povinným výdajem je náhrada mzdy za mateřskou dovolenou. V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů, mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku 6. týdne před dnem očekávaného dne porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem Dovolená Další výdaje upravuje zákoník práce v části 9 nazvaném dovolená. Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na: - dovolenou za kalendářní rok, nebo na jeho poměrnou část, - dovolenou za odpracované dny, - dodatkovou dovolenou. 11 Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce dalším ustanovení upravuje otázku čerpání a krácení dovolené Péče o zaměstnance Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet zaměstnanci pracovní podmínky pro jejich bezpečný výkon práce a podle zvláštních právních předpisů zajišťovat pro ně i závodní preventivní péči. To je povinností zaměstnavatele, ale zaměstnavatel můţe zaměstnanci poskytnout odměnu zejména při ţivotním nebo pracovním jubileu, při skončení pracovního poměru v případě, ţe je mu přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Dále můţe zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout odměnu v případě poskytnutí pomoci při předcházení poţárům nebo ţivelních událostech, nebo při jiných mimořádných událostech, při kterých můţe být ohrozen ţivot, zdraví nebo 10 Zákoník práce 2014, 195 odst. 1, 2, ÚZ č Dostupné z: 11 Zákoník práce 2014, 211, ÚZ č Dostupné z: 24

25 majetek. Zaměstnavatel je rovněţ povinen zajistit zaměstnanci prostor pro bezpečnou úschovu oděvu a osobních předmětů, které zaměstnanec obvykle nosí do zaměstnání. Zejména ve velkých podnicích jsou vybudovány prostory pro odkládání věcí, dále je vyhrazena plocha pro odstavení motorových vozidel, které slouţí zaměstnancům při dopravě do zaměstnání a to jak odstavné parkoviště, tak zabezpečené prostory pro umístění jízdních kol. Zde mohu uvést, ţe zejména v okrese Břeclav, je dojíţdění do práce jízdními koly velmi frekventované a je mě tedy známo, ţe velké podniky takové prostory pro své pracovníky zabezpečují. Na pracovištích jsou vybudovány kromě sociálního zařízení i sprchové prostory, které umoţnují pracovníkům očistu před odchodem ze zaměstnání, coţ je důleţité v provozech s chemickými a škodlivými látkami Odborný rozvoj zaměstnanců Kaţdý zaměstnavatel v rámci péče o své zaměstnance se snaţí prostřednictvím výchovy a výcviku o to, aby zaměstnanci při výkonu své práce byli odborně a profesně zdatní a k tomu vyuţívají jak svá školící zařízení, tak případně zajišťují účast na školeních pořádaných pořádanými jinými odbornými institucemi. Je samozřejmostí, ţe při nástupu kaţdého pracovníka do pracovního procesu musí být ze zákona provedeno jeho zaškolení a zaučení, kteréţto zodpovědnosti se při případném porušení ze strany pracovníka nemůţe podnik zprostit. I v průběhu zaměstnání je pracovníkům umoţňováno prohlubování a zvyšování kvalifikace. Lze tedy říci ţe: Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména - zaškolení a zaučení, - odbornou praxi absolventů škol, - prohlubování kvalifikace, - zvyšování kvalifikace Zákoník práce 2014, 227, ÚZ č Dostupné z: 25

26 Stravování zaměstnanců Je moţno říci, ţe většina zaměstnavatelů, zejména pokud jde o velké podniky, zajišťuje pro své zaměstnance stravování ve svých objektech, kdy je zřízena podniková kuchyně, případně jídelna, do které je strava dováţena od externích firem. Pokud zaměstnavatel nemá takové prostory, pak plní svou zákonnou povinnost poskytnutím finančního příspěvku, jehoţ výše je pak dohodnuta kolektivní smlouvou, pokud tato je sjednána. Jedná se o tzv. stravenky, které jsou zakoupeny od příslušných, k tomu oprávněných firem. Je tedy moţno konstatovat, ţe: Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu Mandatorní výdaje vyplývající z kolektivní smlouvy Pokud jde o mandatorní výdaje v chemickém průmyslu, pak je nutné v prvé řadě poukázat na kolektivní smlouvu vyššího stupně na rok 2014 uzavřenou mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky. Tato kolektivní smlouva vyššího stupně je závazná pro zaměstnavatele uvedené v příloze č. 1 této smlouvy a pro základní odborové organizace, které jsou členy odborového svazu ECHO. Práva a povinnosti, které jsou dojednané v této smlouvě, se vztahují na všechny zaměstnance uvedených zaměstnavatelů, bez ohledu na to zda u zaměstnavatele je nebo není odborová organizace Předmět smlouvy Ze shora uvedeného je zřejmé, ţe tato kolektivní smlouva je smlouvou vyššího stupně a je závazná pro zaměstnavatele, kteří jsou členy odborového svazu ECHO. Tato smlouva upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakož i mzdová a ostatní práva v pracovně právních vztazích, která lze dojednat v rámci kolektivního vyjednávání při realizaci kolektivních a individuálních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vymezuje oblast jejich spolupráce. U mzdových a ostatních práv v pracovně-právních vztazích 13 Zákoník práce 2014, 236, ÚZ č Dostupné z: 26

27 zaměstnanců smlouva vymezuje jejich minimální rozsah v souladu s příslušnými pracovněprávními předpisy. 14 Z dalšího ustanovení této vyšší kolektivní smlouvy vyplývá závazek smluvních stran respektovat postavení a pravomoci základních odborových organizací OS ECHO a zaměstnavatelů, nevytvářet si vzájemné překáţky při realizaci smluvních vztahů, zabezpečit rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zabránit omezením a diskriminaci zaměstnanců. Důleţitým ustanovením je závazek vést kolektivní vyjednávání, jehoţ cílem je uzavření konkrétní podnikové kolektivní smlouvy a udrţení sociálního smíru. Za účelem dosaţení zvýšení reálných mezd zaměstnanců této členské organizace čtvrtletně posuzovat mzdy, vývoj na trhu práce a ekonomickou výkonnost podniků. Zaměstnavatelé se touto smlouvou zavázali podporovat vyčlenění finančních prostředků na krytí sociální politiky a z těchto finančních prostředků poskytnout určitou částku svým odborovým organizacím na krytí nákladů spojených s její činností tak, aby mohlo dojít k uspokojení sociálních, kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných zájmů. Teprve uzavřením kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouvy na úrovni jednotlivých podniků, bude dohodnuta výše částky a forma jejího převodu. Na svůj náklad se pak zaměstnavatel zavazuje vytvořit odborovou organizaci pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim poskytnout v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením a hradit nezbytné náklady na údrţbu a technický provoz. Tato povinnost zaměstnavatele je zakotvena i v 277 zákoníku práce. Mimo jiné se zaměstnavatel rovněţ zavazuje umoţnit funkcionářům odborové organizace OS ECHO na základě ţádosti zakládající organizace vstup na všechna jeho pracoviště za účelem informování zaměstnanců, ovšem za předpokladu dodrţování bezpečnostních a reţijních předpisů pracoviště Pracovně-právní nároky Tato vyšší kolektivní smlouva upravuje základní pracovně-právní nároky pracovníků, coţ jsou mzdy, příplatky, péče o zaměstnance, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ţivotní prostředí a další. Upravuje rovněţ základní výměru dovolené, která se však u všech 14 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < echo.cz/uploads/kolektivni_smlouva_vyssiho_stupne_odborovy_svaz_echo- Svaz_chemickeho_prumyslu_2014.pdf> 27

28 zaměstnanců v chemickém průmyslu prodluţuje nad zákonem stanovený nárok nejméně o jeden týden. V průběhu účinnosti smlouvy zaměstnavatelé zachovávají pracovní dobu v délce nejvýše 37,5 hodiny týdně Mzdy Za vykonanou práci přísluší zaměstnancům mzda, přičemţ otázky poskytování mzdy jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákoníku práce. V souladu s ustanovením podnikové kolektivní smlouvy, bez ohledu na finanční situaci zaměstnavatele, musí být zaměstnanci vyplacena zaručená mzda ve smyslu ustanovení zákoníku práce ve mzdových formách uplatňovaných příslušných zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé se dále zavazují, v rámci snahy o udrţení reálné mzdy, dávat zřetel jednak na oprávněné zájmy zaměstnanců, jednak na výkonnost společnosti, její současnou ekonomickou situaci a jejím postavením na trhu. V případě, ţe zaměstnavatel vykáţe v předchozím období dobrý výsledek hospodaření vyjádřen některým z uvedených ukazatelů (např. zisk po zdanění, EBITDA, bilanční cashflow, a tak podobně), budou sociální partneři na podnikové úrovni hledat vhodný způsob a formu mzdového plnění. Výše mzdového plnění by měla zohlednit míru inflace, zvýšených ţivotních nákladů zaměstnanců a odpovídat ekonomickým moţnostem zaměstnavatele, výkonnosti a sociálnímu postavení jednotlivých skupin zaměstnanců a situaci na trhu práce. V případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborové organizace, je toto rozhodnutí v jeho kompetenci Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < echo.cz/uploads/kolektivni_smlouva_vyssiho_stupne_odborovy_svaz_echo- Svaz_chemickeho_prumyslu_2014.pdf> 16 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < echo.cz/uploads/kolektivni_smlouva_vyssiho_stupne_odborovy_svaz_echo- Svaz_chemickeho_prumyslu_2014.pdf>

29 Příplatky Zaměstnavatelé poskytnou zaměstnancům příplatky za noční práci, za práci v soboty a neděle. Za noční práci jde o přípatek ve výši 10% průměrného hodinového výdělku, minimálně však ve výši 17 Kč/hod., pokud se sociální partneři na podnikové úrovni nedohodnou jinak. Příplatek za práci v sobotu a neděli je rovněţ ve výši 10% průměrného hodinového výdělku, rovněţ minimálně ve výši 17 Kč/hod pokud nebude dohodnuto jinak Mzda za práci přesčas Další ujednání vyšší kolektivní smlouvy pak upravuje přesčasovou noční práci a moţnost diferencovaných příplatků za práci přesčas a moţnost sjednat místo uvedených diferencovaných příplatků za práci přesčas vyplácet jednotný procentní příplatek, a to ve výši dohodnuté kolektivní smlouvou. Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas, příplatek nepřísluší. Za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25% průměrného výdělku. Za práci přesčas, který předchází nebo následuje směnu a trvá celou směnu, přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 33% průměrného výdělku. 17 Další ujednání kolektivní smlouvy se vztahují k náhradě mzdy při prostoji a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, dalšími formami mzdy a odměny, odstupným podle 52 písmeno a) c) Zákoníku práce Péče o zaměstnance Kolektivní smlouva ECHO, která je smlouvou, jak jiţ bylo řečeno závaznou pro organizace, které spadají pod chemický průmysl, obsahuje další příspěvky, které mohou být poskytovány svým zaměstnavatelem svým zaměstnancům. Jedná se zejména o penzijní připojištění a ţivotní pojištění, odchodné při výpovědi Penzijní připojištění a ţivotní pojištění 17 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < echo.cz/uploads/kolektivni_smlouva_vyssiho_stupne_odborovy_svaz_echo- Svaz_chemickeho_prumyslu_2014.pdf> 29

30 V rámci kolektivního vyjednávání můţe být v podnikové smlouvě sjednána výše příspěvku na penzijní připojištění a ţivotní pojištění zaměstnanců a okruh osob, kterých se tento příspěvek bude týkat. Dle podmínek stanovených v podnikové kolektivní smlouvě bude zaměstnanci při prvním odchodu do starobního důchodu vyplacena odměna za vykonanou práci v podniku, minimálně ve výši Kč, přičemţ můţe být dohodnuta i jiná forma plnění Odchodné při výpovědi podle 52 písmeno e) zákoníku práce V tomto ustanovení vyšší kolektivní smlouva upravuje postup při výplatě odměny při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu uvedených v 52 písmeno e) Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Vzhledem k tomu, ţe chemický průmysl je svým způsobem specifický, jsou specifická i ustanovení, kterými se zaměstnavatelé zavazují: - k zajištění ochranných pracovních pomůcek, - k zajištění lékařské sluţby pro zaměstnance ve smyslu platných předpisů, - vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik moţného ohroţení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, - projednat s orgány hygienické sluţby vhodnost, rozsah a četnost vyšetření na práci s chemickými karcinogeny (vstupní prohlídky, periodické, výstupní prohlídky, mimořádné apod.) ve smyslu ustanovení vyhlášky 79/2013 Sb., vyhlášky o pracovnělékařských sluţbách dle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, - při vzniku pracovního úrazu, kdy vyţaduje poškození zdraví zaměstnance hospitalizaci delší jak 5 dní, poskytnout jednorázové odškodnění aţ do výše ,- Kč, přičemţ výše částky bude stanovena dohodou Ţivotní prostředí Pro ţivot člověka je důleţité udrţovat dobré ţivotní prostředí a zamezovat tomu, aby toto bylo narušováno ze strany všech obyvatel a mělo by být v zájmu všech obyvatel snaţit se o udrţování co nejlepšího ţivotního prostředí. Je řada podniků, které se řádně starají o to, aby při své činnosti měly splněny všechny podmínky pro to, aby nedocházelo k znečišťování jak ovzduší, tak půdy, vody apod. Zejména velké podniky, které se zabývají výrobou chemických 30

31 a jiných škodlivých látek by měly dodrţovat zákonné předpisy na ochranu ţivotního prostředí a investovat do svých provozů finanční prostředky na vybudování ochranných opatření, která přispějí k zamezení nebo redukci úniku škodlivých látek a to jak do ovzduší, půdy, vod (čistírny vody, filtrace komínů, ukládání odpadů). Z kolektivní smlouvy vyššího stupně OS ECHO vyplývá: Zaměstnavatelé se zavazují: - v návaznosti na ekonomický audit podniku zpracovat ekologickou analýzu, která by naznačila, které výroby a kdy se budou muset odstavit a to z důvodu čistě ekologických nebo ekonomicko-ekologických. Výsledky analýz projednat s orgánem základní odborové organizace OS ECHO, - vypracovat nebo zajistit vypracování odborných posudků z hlediska ochrany životního prostředí pro všechny akce, posuzované v souladu s platnými právními předpisy, - pravidelně konzultovat s orgánem základní odborové organizace OS ECHO opatření programu odpovědné podnikání v chemii především jeho ekologicko-ekonomické aspekty a s tím související sociální záležitosti Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost V této části se smluvní strany dohodly na zpracování a projednání zásad podnikové personální politiky 3P, efektivní zaměstnanosti, rekvalifikační práce zaměstnanců, organizování rekvalifikačních kurzů, napomáhání zaměstnancům při obnovování a zvyšování kvalifikace Vztahy zaměstnavatelů a základních organizací OS ECHO V rámci spolupráce zaměstnavatele a základní odborové organizace OS ECHO si budou poskytovat informace o ekonomických údajích, zejména údajích nezbytných pro posuzování mzdového vývoje, tzn. především poskytnutí minimálně jedenkrát za půl roku rozvahy a výkazu zisku a ztrát a minimálně jedenkrát ročně výkaz cash-flow. Orgány odborové organizace OS ECHO a zaměstnavatelé pravidelně předem projednávají otázky 18 Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2014 mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < echo.cz/uploads/kolektivni_smlouva_vyssiho_stupne_odborovy_svaz_echo- Svaz_chemickeho_prumyslu_2014.pdf> 31

32 naplňování výrobního programu, hlavních směrů rozvoje zaměstnavatele a dopadech na zaměstnance, sociálních sluţbách podniku a přijímání zásadního opatření a stanovení podmínek v oblasti odměňování práce. Shora uvedená vyšší odborová smlouva uzavřená mezi odbory a svazem chemického průmyslu se stala platnou dnem podpisu oprávněnými zástupci smluvních stran a byla uzavřena na dobu od do , přičemţ tato doba je i dobou účinnosti této smlouvy. Smlouva byla podepsána dne Chemický průmysl a státní fond V souvislosti s financováním chemického průmyslu, výdaji v rámci mandatorních výdajů, je nutno zmínit mimorozpočtové poloţky soustředěné zejména ve fondu. Nejdůleţitějším státním fondem v České republice vztahujícím se k chemickému průmyslu je Státní fond ţivotního prostředí Zákon č. 388/1991 Sb., o státním fondu ţivotního prostředí České republiky a následujících změn o státním fondu Státní fond ţivotního prostředí České republiky je strukturálním fondem, jehoţ prostředky lze pouţít na podporu investičních a neinvestičních akcí na ochranu a zlepšování ţivotního prostředí, podporu programu výzkumu a vývoje výroby v oblasti ţivotního prostředí, podporu činností souvisejících s ekologickou ochranou vodních toků a vodních ploch a další oblasti související s ochranou ţivotního prostředí. Lze konstatovat, ţe jde o výdaje prostředků na ochranu ovzduší, vod a půdy. Právní rámec a organizaci fondů upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech: Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů - 28 pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkonů a hospodaření s prostředky pro ně určenými se zřizují státní fondy jako právnické osoby. Každý státní fond se zřizuje zákonem. - V zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří a stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití 32

33 a stanoven způsob jejich financování správních výdajů státního fondu; správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánů státního fondu stanovené zákonem. 19 Fond sestavuje na každý rozpočtový rok návrh svého rozpočtu nejméně v rozsahu celkových příjmů a celkových výdajů a předkládá jej vládě nejpozději do 31. srpna. 20 Státní či veřejný fond je fondem mimorozpočtovým, neboť stojí mimo rozpočet České republiky, přesto, ţe hospodaří s veřejnými prostředky. Ze svého charakteru je povaţován za součást veřejných rozpočtů. Státní fondy jsou decentralizované administrativní jednotky podřízené vládě či parlamentu, nebo jednotky přímo kontrolované vládou, či nepřímo kontrolované prostřednictvím zástupců vlády v orgánech fondu. Zákon také vymezuje jejich účel, zdroje a směry užití těchto zdrojů. 21 Správcem fondu je ministerstvo ţivotního prostředí. Výdaje z tohoto fondu jsou hrazeny především příjmy z různých plateb, např. - poplatků za vypouštění odpadních vod, - sankčních plateb, - dotací ze státního rozpočtu, - případně z dalších příjmů stanovených předpisy na jednotlivých úsecích ţivotního prostředí. Takovými příjmy mohou být např. sankce udílené za porušení předpisů a to zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, zákona č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů. 19 Rozpočet a financování, ÚZ, č Dostupné z: 20 Rozpočet a financování, ÚZ, č Dostupné z: 21 Finanční právo Milan Bakeš a kolektiv 6. upravené vydání 2012, nakladatelství N.C. Beck v práce roku 2012, ISBN str

34 Jak bylo řečeno shora, prostředky fondu lze pouţít na podporu investičních a neinvestičních akcí. 4. Mandatorní výdaje ve společnosti FOSFA, a.s. 34

35 Jak jsem jiţ uvedl v úvodu, pracuji ve společnosti FOSFA, a.s. a to od roku 2012, proto jsem si toto téma vybral; abych pochopil nejen výrobní proces společnosti, ale i výdaje, které jsou s chodem společnosti spojeny. A to nejen výdaje investiční formy, ale i neinvestičního charakteru. Nejdříve bych uvedl něco k historii společnosti, tak aby byl získán celkový pohled na vznik, rozvoj a její současný stav Historie FOSFY Foto: celkový pohled na areál společnosti FOSFA, a.s. Akciová společnost FOSFA se sídlem v Břeclavi-Poštorné je jediným výrobcem kyseliny fosforečné termické a fosforečných solí v České republice. Jedná se o podnik s dlouholetou výrobní tradicí, která sahá aţ do roku 1884, kdy v bývalé Schrammově chemické továrně byla zahájena výroba kyseliny sírové a superfosfátu. 35

36 V průběhu let 1887 aţ 1916 se sortiment výrobků postupně rozšířil o dinátriumfosfát, koncentrovanou kyselinu sírovou, krystalovou sodu, melasová krmiva, klih, kalafunu a terpentýnový olej. V třicátých letech ( ) byla zahájena výroba kyseliny fosforečné z fosfátů a kyseliny sírové a její následné zpracování na fosforečnany sodné. V roce 1945 byla Schrammova chemická továrna znárodněna. V poválečném období byly postupně vybudovány nové výrobny kyseliny fosforečné extrakční, kyseliny sírové a fosforečných solí ( ). V dalších letech ( ) byla započata výroba kyseliny fosforečné termické a do provozu byly uvedeny výrobny krmného dikalciumfosfátu, tripolyfosfátu sodného a kapalného hnojiva. V roce 1990 byla státem zaloţena akciová společnost FOSFA, která plynule navázala na předešlá období rozvoje chemické výroby. V letech byla technologie výroby fosforečných solí včetně tripolyfosfátu sodného přizpůsobena na zpracování sody. Významným mezníkem v historii podniku je rok 1994, kdy se uskutečnila privatizace akciové společnosti. Majoritním vlastníkem je v současnosti HELGA s.r.o. V letech FOSFA investovala cca. 200 milionů korun na odstranění ekologických škod z dřívějšího období. V rámci této akce byly vybudovány ochranné stěny kolem úloţišť odpadů, vybudovány nové vyhovující skládky a rozšířena čistírna odpadních vod. Výrobní sortiment FOSFY byl v devadesátých letech postupně rozšířen o prací prášky, hydroponické hnojivo Folinour, fosforečnan hlinitý Alufos a potravinářská aditiva na bázi fosfátů, která se vyuţívají v masném a mlékárenském průmyslu. Prostřednictvím svého nákupního oddělení zajišťuje veškeré surovinové zdroje pro výrobu kyseliny fosforečné a fosforečných solí ve FOSFĚ. Základní suroviny, jako jsou fosfor a kyselina fosforečná extrakční, jsou dováţeny ze zahraničí. V současné době se FOSFA zaměřuje především na výrobu potravinářských a technických fosfátů vyuţívaných v dalších chemických provozech, jako jsou potravinářské fosforečnany a aditiva. Dále je zaměřena na výrobu kyseliny fosforečné termické, pracích prášků, čisticích prostředků a pracích gelů, hnojiv jak tekutých tak i pevných. 36

37 Společnost byla zapsána dne v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B, vloţka 224. Mandatorní výdaje společnosti FOSFA, a.s. prošly určitým vývojem, kdy společnost FOSFA, a.s. zavedla radikální změněný systém v září roku 2014, kdy byly zvýšené platy průměrně o 3.240,- Kč měsíčně, tedy téměř o 13 %. Nový systém odměňování je zaloţený na výkonu, kvalifikaci a dodrţování hodnot společnosti. Podle informace získané ve společnosti, např. operátor výroby má průměrný plat bezmála ,- Kč, přičemţ sloţky mzdy, o kterých si mohou dělníci sami rozhodnout, dosahují více jak 50 % celkové mzdy. Podle informace na úřadu práce v Břeclavi je toto zvýšení ojedinělé, neboť není známo, ţe by firmy zaměstnancům nějak výrazně přidávaly, ale spíše se zaměstnavatelé drţí při zemi. Ze sdělení pobočky Úřadu práce v Břeclavi vyplývá, ţe FOSFA zde má nahlášeny desítky pracovních pozic, pro které hledá uchazeče. Vzhledem ke specifikaci společnosti FOSFA, která je největším zpracovatelem ţlutého fosforu pro potravinářský průmysl v Evropě a největším výrobcem pracích prostředků v České republice, uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce ve velké míře nesplňují dostatečnou kvalifikaci pro výkon takové práce. Akciová společnost FOSFA vynakládá prostředky i na rozšiřování vzdělávání tak, aby se ve školicím středisku vystřídalo co nejvíce pracovníků. V posledních letech FOSFA rozšířila svou výrobu tak, aby mohla zaměstnat větší počet pracovníků, neboť výrobky FOSFY jdou i do zahraničí a zvýšené poţadavky si vyţadují i rozšíření výrobních kapacit. Kromě výroby chemických výrobků FOSFA ze svých vlastních energetických zdrojů slouţících k podnikové potřebě prodává elektrickou energii a od začátku tohoto roku prodává plyn i jiným odběratelům, přičemţ takto prostředky navíc můţe pouţít pro jiné své účely. Mám za to, ţe společnost FOSFA je dobrým hospodářem a snaţí se pro své zaměstnance dělat vše nejlepší. 37

38 4.2. Mandatorní výdaje společnosti FOSFA, a.s. ze zákona V této kapitole se budu zabývat mandatorními výdaji společnosti FOSFA, které plynou do státního rozpočtu jako zákonné dávky, a to z odvodů na sociální zabezpečení, zdravotní zabezpečení a další. Tyto odvody společnosti FOSFA tvoří pouze malou část příjmů státního rozpočtu a jsou částí mandatorních výdajů společnosti odváděny vůči státu. O dalších mandatorních výdajích a to zejména na platy zaměstnancům, stravné a další se budu zabývat v následujících kapitolách Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014 Společnost FOSFA má 379 pracovníků a při tomto počtu činí průměr pojistného na jednoho pracovníka bez účasti na důchodovém spoření ,- Kč. S účastí na důchodovém spoření 77,- Kč, přičemţ pojistné za zaměstnavatele činí průměrně ,- Kč. Celkový roční průměr za rok 2014 uhrazený na pojistném činí ,- Kč. Z poskytnutých údajů mého zaměstnavatele jsem zpracoval tabulku pojistného za zaměstnance a zaměstnavatele za rok Tab. č. 1: Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014 Název Úhrn vyměřovacích základů Úhrn pojistného Pojistné za zaměstnance s účastí na pojištění bez důchodového spoření Pojistné za zaměstnancem s účastí na pojištění s důchodovým spořením , , , ,- Pojistné za zaměstnavatele , ,- Pojistné celkem ,- Vlastní zpracování (údaje v tabulce jsou uváděny v Kč) Odvody zaměstnance a zaměstnavatele na nemocenském pojištění, důchodovém a příspěvku na zaměstnance v roce 2014 Ze získaných materiálů jsem zpracoval tabulku, z které se zjišťuje, jaké částky hradí zaměstnanec a zaměstnavatel na nemocenském pojištění, důchodovém pojištění a příspěvku na zaměstnance. 38

39 Tab. č. 2: Odvody zaměstnance a zaměstnavatele pro různé úrovně měsíční mzdy v roce 2014 Mzda Zaměstnanec Zaměstnavatel Nemocenské pojištění Zaměstnavatel Důchodové pojištění Zaměstnavatel Příspěvek na zaměstnance Zaměstnavatel celkem Odvody celkem ,- 918,- 325, ,- 169, , , , ,- 636, ,- 356, , , , ,- 480, ,- 251, , ,- Vlastní zpracování (údaje v tabulce jsou uváděny v Kč) Níţe se budu zabývat pouze odvody, které hradí zaměstnavatel na shora uvedené účely. Při průměrné mzdě ,- Kč hradí zaměstnavatel na nemocenském pojištění na jednoho zaměstnance za rok částku 3.900,- Kč na důchodovém pojištění ,- Kč a na příspěvku na zaměstnance částku 2.028,- Kč. Při průměrné mzdě ,- Kč hradí zaměstnavatel na nemocenském pojištění na jednoho zaměstnance za rok částku 7.632,- Kč na důchodovém pojištění ,- Kč a na příspěvku na zaměstnance částku 4.272,- Kč. Při průměrné mzdě ,- Kč hradí zaměstnavatel na nemocenském pojištění na jednoho zaměstnance za rok částku 5.760,- Kč na důchodovém pojištění ,- Kč a na příspěvku na zaměstnance částku 3.012,- Kč. Na jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou ,- Kč uhradil zaměstnavatel na uvedené účely celkovou částku ,- Kč ročně, při průměrné mzdě ,- Kč uhradil ,- Kč a při průměrné mzdě ,- Kč uhradil na jednoho pracovníka pro uvedený účel částku ,- Kč za rok Pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014 Dalším mandatorním výdajem je pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele. 39

40 Tab. č. 3.: Pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za rok 2014 Průměrné mzdy Zaměstnanec Zaměstnavatel Celkem ,- 635, , , , , , , ,- 940, , ,- Vlastní zpracování (údaje v tabulce jsou uváděny v Kč) Ze shora uvedené tabulky je zřejmé, ţe při průměrné mzdě ,- Kč hradil zaměstnanec v roce 2014 částku 635,- Kč, zaměstnavatel 1.271,- Kč, celkem bylo odvedeno 1.906,- Kč. Při průměrné mzdě ,- Kč odvedl zaměstnanec 1.244,- Kč, zaměstnavatel 2.487,- Kč, celkem bylo odvedeno 3.731,- Kč a při průměrné mzdě ,- Kč uhradil zaměstnanec 940,- Kč, zaměstnavatel 1.879,- Kč, přičemţ celkový odvod činil 2.819,- Kč měsíčně. Údaje za dřívější roky se nepodařilo od zaměstnavatele získat, proto je uváděn pouze měsíční odvod v roce Zaměstnavatel za zaměstnance při průměrném příjmu ,- Kč odvedl částku ,- Kč ročně, při průměrném příjmu ,- Kč odvedl za jednoho zaměstnance částku ,- Kč a za jednoho zaměstnance s průměrnou mzdou ,- Kč odvedl ,- Kč do státního rozpočtu Další výdaje Kromě shora uvedených plateb hradí společnost FOSFA další zákonné platby, kterými se budu zabývat v níţe uvedených kapitolách Roční náklady na spotřební daň za rok 2014 Sazba daně na pohonné hmoty: Benzín 12,84 Kč/l Motorová nafta 10,95 Kč/l 40

41 Tab. č. 4.: Roční náklady na spotřební daň za 44 vozidel za rok 2014 Druh vozidla Počet vozidel Roční spotřeba (v litrech) Spotřební daň (v Kč) Spotřební daň celkem (v Kč) Osobní vozidlo benzín Osobní vozidlo nafta , , , ,- Dodávka nafta , ,- Nákladní vozidlo - nafta , ,- VZV - nafta , ,- VZV - benzín , ,- Daň celkem za rok (v Kč) ,- Vlastní zpracování Společnost FOSFA, a.s. má celkem 25 osobních motorových vozidel, z toho 1 vozidlo na benzín. Spotřební daň za rok 2014 činila ,- Kč, dále má 24 vozidel na naftu, u kterých spotřební daň činila ,- Kč. U jednoho vozidla dodávky na naftu, činila spotřební daň za rok 2014 částku ,- Kč, u tří nákladních vozidel na naftu roční spotřební daň byla ,- Kč. Dále u 12 vysokozdviţných vozíků činila roční spotřební daň částku ,- Kč a u tří vysokozdviţných vozíku na benzín činila ,- Kč. Celková spotřební daň za rok 2014 na všechna uvedená vozidla činila ,- Kč. Kromě shora uvedených vozidel má společnost FOSFA, a.s. ještě 3 traktory, které jezdí pouze v areálu podniku a na veřejnou silniční komunikaci nejsou provozuschopné. 41

42 Roční náklady na silniční daň za rok 2014 Tab. č. 5.: Roční náklady na silniční daň 29 vozidel za rok 2014 Druh vozidla Silniční daň (v Kč) Daň po sníţení (v Kč) Počet vozidel Daň silniční celkem (v Kč) Osobní vozidlo ccm Dodávka ccm Nákladní vozidlo 15t 18t Silniční daň celkem (v Kč) 3.000, , , , , , , , , ,- Vlastní zpracování Ze shora uvedené tabulky kde je uvedená silniční daň za rok 2014 je zřejmé, ţe osobních motorových vozidel v kategorii ccm je celkem 25, přičemţ silniční daň za tato vozidla činila celkem ,- Kč, u jedné dodávky při ccm činila 1.728,- Kč a u tří nákladních vozidel nad 15t částku ,- Kč ročně, přičemţ celková částka za všechna vozidla činila ,- Kč Náklady na pojištění povinného ručení u společnosti FOSFA za rok 2014 Společnost FOSFA, a.s. má uzavřeno pojištění na povinné ručení u pojišťovny Kooperativa, a.s., kdy se mě nepodařilo zjistit částky, které jsou u této pojišťovny hrazeny. Vycházím proto z rozmezí cen u různých pojišťovacích ústavů, přičemţ rozmezí cen pojištění je uvedeno ve shora uvedené tabulce pro tři druhy vozidel. Budu vycházet z průměrné ceny pro výpočet pojistného, přičemţ v první kategorii a to u osobního vozidla ccm činí průměrná částka 8.588,- Kč a při počtu 25 vozidel pak konečná celková částka je ,- Kč, pojistné na povinné ručení u dodávky ccm činí 9.073,- Kč a u tří nákladních vozidel nad 15t při průměrné ceně ,- Kč za jedno vozidlo činí konečná částka ,- Kč. Celkové pojištění na povinné ručení u shora uvedených vozidel vykazuje částku ,- Kč. 42

43 Druh vozidla Rozmezí cen pojištění (v Kč) Cena pro výpočet průměrná cena (v Kč) Počet vozidel Konečná cena (v Kč) Osobní vozidlo ccm Dodávka ccm Nákladní vozidlo 15t 18t 5.939, , , , , , , , , , , ,- Celkem (v Kč) ,- Tab. č. 6.: Náklady na pojištění povinného ručení u společnosti FOSFA za rok 2014 Vlastní zpracování Ostatní výdaje poplatky za rok Kromě shora uvedeného společnost FOSFA, a.s. hradí i ceny dálničních poplatků a vykazuje náklady na dálniční známky na osobní motorová vozidla a hradí i další výdaje, jako jsou spotřební daň z elektřiny, z minerálních olejů a další poplatky podle zákona o odběru pozemních vod, o ovzduší a za vypouštění odpadních vod a hradí i dovozní clo, jak je zřejmé z níţe uvedených tabulek Tab. č. 7.: Cena dálničních poplatků pro rok 2014 Doba/hmotnost Do 3,5 t Nad 3,5 t Desetidenní 310,- mýto Měsíční 440,- mýto Roční 1.500,- mýto Vlastní zpracování (údaje v tabulce jsou uváděny v Kč) Tab. č. 8.: Roční náklady na dálniční známky na osobní automobily ve společnosti FOSFA Cena za jeden kupon Počet vozidel Celkem za všechna vozidla 1.500, ,- Vlastní zpracování (údaje v tabulce jsou uváděny v Kč) 43

44 Ke shora uvedené tabulce se nepodařilo zjistit ţádné údaje. Pouze pokud jde o náklady na dálniční známky na motorová vozidla, které činí částku ,- Kč při hodnotě 1.500,- Kč za roční kupon a počtu 25 vozidel. Tab. č. 9.: Ostatní výdaje poplatky za rok Název \ rok Spotřební daň z elektřiny , ,- Spotřební daň z minerálních olejů , ,- Poplatky dle zákona č. 254/2001 Sb. odběr podzemních vod , ,- Poplatky dle zákona č. 201/2012 Sb. o ovzduší , ,- Poplatky dle zákona č. 254/2001 Sb. vypouštění odpadních vod 2.981, ,- Dovozní clo Kazachstán, Čína , ,- Vlastní zpracování (údaje v tabulce jsou uváděny v Kč) 4.3. Mandatorní výdaje společnosti FOSFA, a.s. vyplývající ze zákoníku práce Z obecného hlediska jsem se zabýval ustanovením zákoníku práce, který je základním předpisem upravujícím práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance ve vztahu k výkonu práce. Zákoník práce č 262/2006 Sb. je závazným předpisem, který stanoví povinnosti zaměstnavatele za výkon určité práce vyplatit odměnu a nárok pracovníka na odměnu za tuto vykonanou práci. Při nástupu pracovníka do pracovního poměru uzavírá zaměstnavatel s pracovníkem pracovní smlouvu, ve které kromě zkušební doby, je stanoven den nástupu práce, jeho pracovní zařazení do určité funkce eventuálně platové třídy, jakoţ i základní zákonná odměna. Kaţdému pracovníkovi je stanovena základní mzda za práci vykonanou v základní pracovní době a pohyblivá sloţka, která je závislá na práci přesčas, a na výkonu tak, jak je stanoven vnitřními předpisy. Pracovní doba vychází ze zákoníku práce, vzhledem však k tomu, ţe společnost FOSFA nemá pouze základní denní pracovní dobu, ale pracuje ve směnách, je základní pracovní doba upravena zákoníkem práce, ale vnitřní směrnicí je rozpracována. 44

45 Pracovní doba Ve společnosti FOSFA v současné době nepůsobí odborová organizace a veškeré organizační uspořádání je zakotveno v příkazech generálního ředitele. Pracovní doba je organizována tak, ţe někteří pracovníci vykonávají práci pouze v jednosměnném provozu, jiní v dvousměnném a třísměnném provozu. Jak bude uvedeno v následujícím textu, rozvrţení pracovní doby se řídí příkazem GŘ ze dne Pracovní doba je doba, v níţ je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níţ je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní doba na pracovištích FOSFY je stanovena následovně: - u zaměstnanců s dvousměnným nepřetrţitým pracovním reţimem (2SN11) je pracovní doba v délce 37,5 hodin týdně, - u zaměstnanců s dvousměnným přetrţitým pracovním reţimem (2SP7,45) je stanovena pracovní doba v délce 38,75 hodin týdně, - u zaměstnanců s třísměnným přetrţitým pracovním reţimem (3SP7,5) je stanovena pracovní doba 37,5 hodin týdně, - u pracovišť s nerovnoměrně rozvrţenou pracovní dobou jde o průměrnou týdenní pracovní dobu, a to za období nejvýše 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Období, za které se počítá průměrná týdenní pracovní doba, je vyznačeno v příslušném harmonogramu směn, - u zaměstnanců s jednosměnným přetrţitým pracovním reţimem (1SP8, 1SP11) a u ostatních zaměstnanců je stanovena pracovní doba v délce 40 hodin týdně. Byla-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda odpovídající této kratší pracovní době. 45

46 Počty a platy zaměstnanců V akciové společnosti FOSFA v současnosti pracuje 379 pracovníků, z toho v přímé výrobě pracuje 195 pracovníků. Nejvýznamnějším výdajem v oblasti mandatorních výdajů jsou platy a mzdy zaměstnanců vyplývající z jejich kvalifikačního a profesního zařazení - tarifních tříd. V následujícím textu se budu zabývat mandatorními výdaji niţšího managementu a ostatních pracovníků společnosti. Platy řídících pracovníků společnosti se nepodařilo získat. Jak jsem jiţ uvedl shora, kaţdý pracovník má ze zákona nárok na základní plat podle určité tarifní třídy a další platová sloţka vyplývá pak s kolektivní smlouvy. U společnosti FOSFA, která kolektivní smlouvu v současné době nemá, však vyplývá z příkazu generálního ředitele, který však navazuje a údaje tak, jak byly sjednány v dřívějších kolektivních smlouvách Ostatní THP pracovníci Jak jsem zmínil shora, budu se v této části věnovat odměňování ostatních pracovníků společnosti Do této kategorie jsou zařazeni administrativní pracovníci, např. účetní, personalisté, controlling, uklízečky, zahradníci aj. Na tomto úseku pracuje 176 pracovníků, přičemţ základní plat se pohybuje od 9.000,- Kč do ,- Kč podle zařazení do jednotlivé pozice. Z údajů získaných od zaměstnavatele jsem zjistil, ţe tato kategorie vykazuje 12 tarifních tříd, označené číselnou řadou od 51 do 62, přičemţ rozdíl mezi první a dvanáctou třídou činí ,- Kč, porovnáme-li např. plat mezi první a šestou tarifní třídou pak rozdíl činí částku 5.000,- Kč. Pokud jde o další sloţku, která je nenároková, tato je pohyblivá sloţka a závisí na odbornosti vykonávané práce, její kvalitě a tato je pohyblivou sloţkou mzdy. Tato pohyblivá sloţka můţe činit v první tarifní třídě aţ 500,- Kč, v tarifní třídě 6 částku 5.000,- Kč a v tarifní třídě 12 aţ ,- Kč. Pokud bychom porovnali procento pohyblivé sloţky k poměřením k základní mzdě, pak u tarifní třídy 1 činí toto procento 5,6 %, u tarifní třídy 6 činí 35,7 % 46

47 a u tarifní třídy 12 činí 55 %, je tedy zřejmé, ţe rozdíly ohodnocení pracovníků pohyblivou sloţkou mzdy jsou značné. Shora popsané je zpracováno v níţe uvedené tabulce č. 10. Tab. č. 10.: Tarifní stupnice THP ostatní Vlastní zpracování (údaje jsou uvedeny v Kč) THP ve výrobě Ve společnosti FOSFA pracuje ve výrobě 29 Technicko-hospodářských pracovníků, přičemţ jde o týmové předáky, vedoucí výroby, referenty, dispečery, kteří jsou zařazeni do 18 platových tříd a to od 21 do 38, jak je uvedeno v následující tabulce. Základní pracovní doba činí 40 hodin týdně. Základní tarifní sloţka činí stejně jako u předešlé kategorie od 9.000,- Kč do ,- Kč. Kaţdoročně je prováděno hodnocení jednotlivých pracovníků a podle výsledku tohoto hodnocení lze navrhnout zvýšení mzdy a zařazení do vyšší tarifní třídy. Na toto zařazení má vliv jednak délka zaměstnání, která však automaticky neopravňuje zařazení do vyšší tarifní třídy, ale je nutno vyhodnotit i pracovní výsledky pracovníka. Toto hodnocení má vliv na pohyblivou sloţku, která je připočítána k základní mzdě, přičemţ tato pohyblivá sloţka můţe činit v rozmezí od 2.900,- Kč do 8.900,- Kč. Počet platových tříd se zvýšil, jak bylo jiţ zmíněno, kdy v minulosti existovalo pouze 15 platových tříd. Například při porovnání rozdílu mezi platovou třídou 21 a 29 je částka 5.800,- Kč a mezi platovou třídou 21 a 38 činí rozdíl ,- Kč. Údaje u jednotlivých tarifních tříd jsem zpracoval do tabulky č. 11, která je přílohou č. 1 této diplomové práce 47

48 Tab. č. 11.: Tarifní stupnice THP ve výrobě Vlastní zpracování (údaje jsou uvedeny v Kč) Dělnická kategorie Ve společnosti FOSFA pracuje 174 operátorů (dělníků). Operátoři jsou rozděleni na tři skupiny podle Matice znalostí, jedná se o operátora I., II. a III., přičemţ 32 lidí je operátorem I., 136 lidí je operátorem II. a 6 lidí je operátorem III. Pro jednotlivé sloţky mzdy dělnických kategorii jsem zpracoval tabulku, je zřejmé, jaká je nároková sloţka mzdy, pohyblivá sloţka mzdy a další sloţky mzdy. Zákonná složka mzdy Fixní složka mzdy Nároková sloţka mzdy. Hodinová mzda u Operátora I je 72,- Kč/h., Operátor II. je 67,- Kč /h., Operátor III. Je 64,- Kč /h. Zákonné příplatky - Příplatek za ztíţené a zdraví škodlivé pracovní prostředí 10 % minimální mzdy, - Příplatek za práci v noci 10 % průměrného výdělku (od 22:00 do 6:00), - Příplatek za práci o sobotách a nedělích 10 % průměrného výdělku, - Příplatek za práci přesčas 25 % průměrného výdělku; ve výši 33 % průměrného výdělku za práci přesčas, která předchází nebo následuje směnu a trvá celou směnu, - Příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % průměrného výdělku ve státem uznaný svátek. 48

49 Pohyblivá složka mzdy Nenároková sloţka mzdy, jejíţ rozdělování je plně v pravomoci vedoucího pracovníka nebo příslušného ředitele, dle plnění stanovených úkolů, standardů (zejména 5S, TPM), dodrţování disciplíny. Měšec - kolektivní pohyblivá složka mzdy Měšec je týmová pohyblivá sloţka mzdy. Je závislá na výkonu celého týmu, který je předem definovaný. Pohyblivá sloţka mzdy je nenároková a vázaná na plnění kvantitativních a kvalitativních cílů - výsledky výrobních středisek společnosti FOSFA a.s. a to zejména v oblasti plnění výkonových a spotřebních norem, interní a procesní kvality a reklamací, interních auditů apod., jakoţ i celkové hospodářské výsledky společnosti FOSFA a.s. (PGŘ Měšec Kolektivní pohyblivá sloţka mzdy) Odměna za přítomnost Vyplácí se při splnění podmínek: - Absence v daném měsíci je nula hodin (výjimkou jsou plánované a schválené nepřítomnosti), - V daném měsíci nula odchylek od pravidel docházky (PGŘ Pracovní doba, práce přesčas, pracovní pohotovost), - Absence v předchozích 6 měsících (leden-červen a červenec-prosinec) nepřesáhne 24 hodin. Vyhodnocení příplatku na následující pololetí proběhne vţdy k a Diferenciace Nenároková sloţka mzdy dle veřejného hodnocení zaloţené na výkonu, hodnotách a budování týmu. Diferenciace se vyhodnocuje za předchozích 6 měsíců (leden-červen a červenec-prosinec). Diferenciace na pracovišti (2 000,- Kč 1 000,- Kč 0,- Kč). JSDH Jednotka sboru dobrovolných hasičů Členové JSDH jsou odpovědni především za prevenci vzniku poţáru, hodnoceni a odměňováni jsou za pohotovost a připravenost k represnímu zásahu a dále za účast na 49

50 odborné přípravě a výcviku. Podmínkou pro vyplacení odměny je zvládnutí fyzických a psychických testů, účast na plánované odborné přípravě a výcviku. Při neúčasti na této přípravě a výcviku nemůţe být za příslušný měsíc odměna přiznána. Odměna ve výši 1 000,- Kč a zároveň diferenciační odměna (1 500,- Kč 750,- Kč 0,- Kč). Zlepšovací návrh Zlepšovací návrhy jsou všechny podněty na změnu, které mají v úmyslu zlepšit stávající stav, popisují řešení problému a jsou realizované. Za zlepšovací návrhy náleţí navrhovateli odměna v měsíci, kdy byl zlepšovací návrh realizován, a to ve výši ,- Kč a dále Fosmanů (1 Fosman = 2,- Kč v podnikové prodejně), (PGŘ KAIZEN Systém zlepšování). Ze zpracované tabulky je zřejmé, ţe mzda dělníků (operátorů) se pohybuje v rozmezí od ,- Kč do ,- Kč, přičemţ zařazení do jednotlivých tarifních tříd je podle dovedností pracovníka. Kaţdý pracovník má zaručenou základní tarifní mzdu, přičemţ pohyblivá sloţka se odvíjí od toho, jak je pracovník hodnocen. Z vlastní zkušenosti je mě známo, ţe nadřízený pracovník (v dílně týmový předák) denně vyhodnocuje výkon pracovníka, pracovní nasazení, eventuálně mimořádný zájem o práci. Tab. č. 12.: Jednotlivé složky mzdy pro jednotlivé kategorie operátorů Vlastní zpracování (údaje jsou uvedeny v Kč) 50

51 Společnost FOSFA je rozdělena na 42 oddělení a bylo by obtíţné zabývat se výší mandatorních výdajů celé společnosti rozpracovanou na jednotlivá oddělení a úseky, budu se zabývat jedním oddělením, s kterého bude zřejmé, jaké mandatorní výdaje jsou poskytovány na tomto úseku, coţ sice nepřinese přesné vyčíslení celého podniku, ale bude to podle mého názoru dostačujícím, neboť celkové údaje se nepodařilo získat. V této části se budu zabývat mandatorními výdaji Logistického centra. Logistické centrum je významnou částí společnosti, zabývá se balením pracích a kapalných čistítcích prostředků, na tomto úseku pracuje celkem 36 pracovníků. Pracovníci zde pracují ve dvousměnném a třísměnném provozu. Přičemţ se jedná o pracovní dobu od 6:00 14:00, 14:00 22:00, 22:00 6:00 při třísměnném provozu; 7:00 15:00, 15:00 23:00 při dvousměnném provozu. Z uvedených 36 pracovníků je v pozici operátorů (dělníků) 31 osob a v pozici THP pracovníků 5. Podle údajů poskytnutých společností, je 5 operátorů I s platem ,- Kč, jde o dlouhodobě zaměstnané pracovníky s nejvyšší kvalifikací; 12 operátorů II s platem ,- Kč a zbytek dělníků jsou operátory III s platem ,- Kč. Uvedené údaje vychází ze základního platu jednotlivých pracovníku v dělnické profesi, přičemţ pohyblivá sloţka se v těchto údajích nevyčísluje, neboť jde o sloţku, která je ve své podstatě nenároková Mandatorní výdaje společnosti FOSFA vyplývající z kolektivní smlouvy Podniková kolektivní smlouva je uzavírána mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem a slouţí jako prostředek k prosazování zájmů zaměstnanců. Ve společnosti FOSFA byla poslední podniková smlouva mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem uzavřena v roce 2010, poté došlo ke zrušení odborové organizace ve společnosti FOSFA a veškeré závazky vyplývající z vyšší kolektivní smlouvy uzavřené mezi odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu, která je bez ohledu na to, zda v podniku působí odborová organizace, závazná i pro podnik chemického průmyslu. Závazky vyplývající z této smlouvy jsou řešeny ředitelem podniku jednotlivými nařízeními, které se týkají oblastí, tak jak byly v dřívějších kolektivních smlouvách. Pro porovnání současného stavu s obdobím závaznosti kolektivních smluv uvedu následně ujednání kolektivní smlouvy z roku

52 Podniková Kolektivní smlouva na roky Kolektivní smlouva uzavřená mezi FOSFOU, a.s. Břeclav-Poštorná, Hraniční 268 a Výborem ZO Odborového svazu ECHO, zastoupeného předsedou, byla uzavřena v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění, zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce v platném znění, právními předpisy souvisejícími a kolektivní smlouvou vyššího stupně uzavřenou dne na léta , mezi Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky. Touto smlouvou byla upravena práva a povinnosti smluvních stran, jakoţ i mzdové a ostatní pracovněprávní nároky, které lze dojednat v rámci kolektivního vyjednávání při realizaci kolektivních a individuálních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Tato smlouva byla uzavřena i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni, přičemţ ve smyslu 25 zákoníku práce se práva a povinnosti vyplývající z této podnikové kolektivní smlouvy vztahují na všechny zaměstnance společnosti FOSFA Předmět smlouvy Tato smlouva upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakoţ i mzdová a ostatní práva v pracovně-právních vztazích. U mzdových a ostatních práv tato smlouva vymezuje jejich minimální rozsah v souladu s příslušnými pracovně-právními předpisy. Smluvní strany se zavázaly respektovat postavení a pravomoci odborové organizace OS ECHO a zaměstnavatele, nevytvářet si vzájemně překáţky při realizaci smluvních vztahů, zabezpečovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zabránit jakýmkoli omezením k diskriminaci zaměstnanců v souladu s právním řádem České republiky. Další část kolektivní smlouvy se zabývá volebním řádem orgánů odborové organizace a příspěvků zaměstnavatele odborové organizaci slouţící k uspokojování sociálních, kulturních, vzdělávacích a tělovýchovných zájmů zaměstnanců Pracovně-právní nároky Pokud jde o pracovně-právní nároky vyplývající z podnikové kolektivní smlouvy, pak se tato část ujednání týká následujících ujednání: 52

53 Pracovní doba V průběhu účinnosti této podnikové kolektivní smlouvy zaměstnavatel zachová pracovní dobu v délce nejvýše 37,5 hodiny týdně. Zaměstnanci se umoţnuje nejdéle po šesti hodinách práce přestávka (přestávky v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30-ti minut, přičemţ tato můţe být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15-ti minut) tyto přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Pracovní pohotovost Pracovní pohotovost je doba, v níţ je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost můţe být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává a zaměstnanci za ni náleţí odměna, jak je stanoveno v další části kolektivní smlouvy pod názvem mzdy. V případě výkonu práce v době pracovní pohotovosti přísluší za tuto dobu zaměstnanci mzda. Dovolená na zotavenou Základní výměra dovolené na zotavenou se prodluţuje všem zaměstnancům o jeden týden nad zákonem stanovený nárok, coţ činí 25 dní. Práce přesčas Prací přesčas je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. V období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru nejvýše 8 hodin týdně, se stanovuje na 52 týdnů po sobě jdoucích. Nařizování a evidenci práce přesčas upravuje vnitřní předpis zaměstnavatele Mzdy Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda. Základní práva a povinnosti při poskytování mzdy jsou upraveny příslušnými ustanoveními zákoníku práce. Bez ohledu na finanční situaci zaměstnavatele musí být zaměstnanci vyplacena mzda ve výši příslušného tarifního stupně, ve kterém je zařazen, mzdové příplatky a mzdová zvýhodnění a odměna za pracovní pohotovost. Odměňování zaměstnanců je rozpracováno v tabulkách, které jsou 53

54 přílohou a o kterých jsem se zmiňoval výše. Mimo rámec tohoto systému se sjednávají smluvní mzdy. Zaměstnanec je zařazen do příslušného tarifního stupně na základě sjednaného druhu práce a to podle podnikového katalogu prací a funkcí FOSFA. Důleţitým ujednáním je závazek zaměstnavatele zabezpečit růst mezd v organizaci zohledňující vývoj ekonomických výsledků v daném období s přihlédnutím k vývoji ţivotních nákladů zaměstnanců a produktivitě práce. Pro rok 2009 se zaměstnavatel zavázal k udrţení reálné mzdy, to je průměrné mzdy roku 2008 dosaţené ve společnosti (bez průměrné mzdy zaměstnanců, jejichţ pracovní poměr je zaloţen jmenováním). Zaměstnancům přísluší mzda podle tarifu za týdenní pracovní dobu 37,5 hodin. Podle kolektivní smlouvy, respektive podle příkazu generálního ředitele, který jak jsem jiţ uvedl, nahrazuje kolektivní smlouvu, přísluší zaměstnancům další sloţky mzdy, a to: Mzda za práci přesčas - za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, - za práci přesčas, která předchází nebo následuje směnu a trvá celou směnu, přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 33% průměrného výdělku, - pokud se jedná o práci přesčas v noci nebo v den pracovního klidu, přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek nejméně ve výši 50% průměrného výdělku, - podle dohody je moţno poskytnout náhradní volno v rozsahu práce konané v přesčas. Za dobu práce ve svátek a ve dnech 24. a 31. prosince, přísluší zaměstnanci dosaţená mzda a příplatek k dosaţení mzdy ve výši průměrného výdělku. Tento příplatek přísluší za kaţdou hodinu odpracovanou ve státem uznaný svátek, pokud mu není poskytnuto náhradní volno. V návaznosti na předchozí obecné ujednání je konkrétně sjednaná odměna ve výši 10% průměrného hodinového výdělku za sjednanou pracovní pohotovost. Další ustanovení sjednává mzdu při výkonu jiné práce v případě, je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, za niţ mu přísluší niţší mzda, např. z důvodu ohroţení nemocí z povolání, podle lékařského posudku vydaného zařízením zdravotní preventivní péče, k odvrácení mimořádných událostí, ţivelné nebo jiné hrozící nehody, pro prostoj nebo přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů. Za dobu převedení na jinou práci méně placenou 54

55 přísluší pracovníkovy doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, který dosahoval před převedením. Odměna při prvním odchodu do důchodu Zaměstnancům bude vyplacena odměna za vykonanou práci v podniku v minimální výši 3.000,- Kč při prvním odchodu do starobního důchodu. Další část ujednání se týká odstupného a odměn, které jsou v části nazvané odstupné a odměny, podrobně vymezeny v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dále byl sjednán pravidelný termín výplaty 13. den v měsíci, přičemţ kdyţ tento den připadne na den pracovního volna nebo klidu, je výplatním dnem poslední pracovní den předcházející tomuto termínu. Kromě finančního plnění společnost FOSFA poskytuje další výhody v rámci péče o zaměstnance Péče o zaměstnance Zaměstnavatel se zavazuje umoţnit zaměstnancům stravování v prostorách bývalé závodní jídelny a to formou dotací tak, aby zaměstnanci hradili za stravenky částku 25,- Kč, respektive za stravenku výběr 36,- Kč. V případě nárůstu cen za stravu můţe být provedena změna tohoto ujednání Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Společnost FOSFA a.s. plní své závazky vyplývající ze zákonných předpisů, coţ je jednak zákoník práce, jednak předpisy týkající se bezprostředně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména těch, které upravují práci v chemickém průmyslu, který je rozdílný od některých jiných průmyslových odvětví. Jak jsem jiţ uvedl v některých částech této diplomové práce, v chemickém průmyslu se pracuje s materiálem, který by mohl být zdravý škodlivý, pokud by nebyla dodrţována všechna bezpečnostní opatření a to jak ve vztahu k zaměstnancům, tak i k širokému okolí. 55

56 Společnost FOSFA v tomto směru plní své úkoly tak, v oblasti: - zajistit závodní preventivní péči ve smyslu platných právních předpisů ( 40 zákona č. 20/1996 Sb.), - prostřednictvím smluvního lékaře zajistit závodní preventivní péči a další odborná vyšetření zaměstnanců, - projednává s orgány ochrany veřejného zdravý (hygienické sluţby) vhodnost, rozsah a četnost vyšetření na pracovištích s chemickými karcinogeny, - dodrţuje ustanovení týkající se otázek pracovních úrazů nebo nemocí z povolání hlášení pracovního úrazu a jejich odškodnění, - v souladu s podnikovým seznamem poskytuje zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, přičemţ toto poskytování musí být v naturální formě a nemůţe být nahrazeno finančním plněním, - zaměstnancům poskytuje bezplatně mycí, čistící a dezinfekční prostředky v rozsahu podle podnikového seznamu, - nad rámec zákonných povinností sjednává po skončení práce dobu 15 minut, která je započtena do pracovní doby, jako je doba potřebná pro očistu, - prioritou společnosti FOSFA zařazené do chemického průmyslu je závazek postupně zlepšovat pracovní podmínky v souladu s technickým a ekonomickými moţnostmi v provozech se zvýšeným výskytem chemických a fyzikálních škodlivin a pracoviště se zvýšeným nebezpečím vzniku pracovních úrazů, coţ jsou vyhlášená riziková pracoviště, - minimálně 2x ročně bude aktualizován a projednán v základní organizaci odborů podnikový seznam osobních ochranných pracovních prostředků, Ekologie a ţivotní prostředí Kolektivní smlouvou se zaměstnavatel zavázal v návaznosti na ekologický audit podniku zpracovat ekologickou analýzu podniku, která by naznačila, které výroby a kdy se budou muset odstavit, a to z důvodů čistě ekologických nebo ekonomicko-ekologických. Z hlediska ochrany ţivotního prostředí, je nutno zajistit vypracování odborných posudků. 56

57 Vytváření podmínek pro efektivní zaměstnanost V této oblasti bylo ujednáno vytvářet potřebné podmínky pro dosaţení efektivnosti zaměstnanosti a za tím účelem budou zpracovány a projednány zásady podnikové personální politiky, směry rekvalifikace zaměstnanců v souladu s personální strategií podniku. Shora uvedená podniková kolektivní smlouva byla schválena smluvními stranami dne Úprava mandatorních výdajů dle příkazu generálního ředitele Jak bylo řečeno v předchozí kapitole týkající se kolektivní smlouvy od roku 2010, jiţ není kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouva uzavírána mezi zaměstnavatelem FOSFA a odborovou organizací, neboť odborová organizace jiţ zde nepůsobí. Ustanovení vyšší kolektivní smlouvy uzavřené mezi OS ECHO a odborem v chemickém průmyslu jsou ze strany vedení podniku naplňovány příkazy generálního ředitele podniku. K jednotlivým ustanovením generální ředitel podniku vydává zvláštní příkazy, z kterých uvádím následující, týkající se pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti (Příkaz generálního ředitele číslo 2007/01 ze dne ) Pracovní doba Pracovní doba je doba, v níţ je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níţ je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní doba na pracovištích FOSFA je stanovena následovně: - U zaměstnanců s dvousměnným nepřetrţitým pracovním reţimem (2SN11) je pracovní doba v délce 37,5 hodin týdně. - U zaměstnanců s dvousměnným přetrţitým pracovním reţimem (2SP7,45) je stanovena pracovní doba v délce 38,75 hodin týdně. - U zaměstnanců s třísměnným přetrţitým pracovním reţimem (3SP7,5) je stanovena pracovní doba 37,5 hodin týdně. 57

58 - U pracovišť s nerovnoměrně rozvrţenou pracovní dobou jde o průměrnou týdenní pracovní dobu, a to za období nejvýše 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Období, za které se počítá průměrná týdenní pracovní doba, je vyznačeno v příslušném harmonogramu směn. - U zaměstnanců s jednosměnným přetrţitým pracovním reţimem (1SP8, 1SP11) a u ostatních zaměstnanců je stanovena pracovní doba v délce 40 hodin týdně. Byla-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda odpovídající této kratší pracovní době. Do pracovní doby se nezapočítávají přestávky na jídlo a oddech. Délka přestávek na jídlo a oddech je rozvrţena tak, jak je stanoveno v bodu 4. Zaměstnanci jsou povinni být na začátku pracovní doby jiţ na svém pracovišti a odcházet z něj aţ po skončení pracovní doby. Zaměstnanec je tedy povinen být se začátkem pracovní doby jiţ připraven k výkonu práce a všechny úkony nezbytné před výkonem práce (např. příchod na pracoviště, převléknutí se z civilního do pracovního oděvu, nasazení ochranných pomůcek, příprava pracoviště k výkonu práce) je povinen vykonat před začátkem pracovní doby. Stejným příkazem byla upravena pracovní pohotovost, pruţná pracovní doba, rozvrţení přestávek na jídlo a oddech, práce přesčas, výkon práce mimo pracoviště, pracovní bez náhrady mzdy. Tímto příkazem byl upraven i nárok na dovolenou, který vymezuje nároky zaměstnanců za nepřetrţitého trvání pracovního poměru k zaměstnavateli v délce 60 kalendářních dnů, výše nároku na dovolenou u jednotlivých směn, který je podrobně vymezen přílohou k tomuto příkazu. Rovněţ je upraveno čerpání dovolené, krácení dovolené a určování nástupu na dovolenou. Příkaz GŘ č Měšec Kolektivní pohyblivá složka mzdy Tímto příkazem generální ředitel upravuje Měšec, který je součástí zásad odměňování a slouţí k lepší motivaci a způsobu vyhodnocení pohyblivé sloţky mzdy pracovníka. 58

59 Péče o pracovníky V této části bych na konkrétních případech uvedl plnění ze strany zaměstnavatele, pokud jde o zajištění stravování, zajišťování ochranných a pracovních pomůcek a výdajů na ochranu ţivotního prostředí, v souladu se státní politikou ţivotního prostředí. Stravné V areálu společnosti FOSFA je vybudována moderní závodní jídelna, přičemţ smluvně je zajištěn dovoz obědů a večeří od společnost Aramark, s.r.o. Ranní směna pracovníků má připraveno teplé jídlo v jídelně, další směny a to odpolední a noční obdrţí tzv. balíček, tj. jídlo, které má moţnost si zaměstnanec ohřát přímo na svém pracovišti. Závodního stravování vyuţívají podle zjištění všichni zaměstnanci, kterých jak je shora uvedeno, je 379. Hodnota poskytnutého jídla je 90 Kč, přičemţ pracovník hradí 30 Kč a zbytek přispívá zaměstnavatel. Tab. č. 13.: Náklady na stravování Doba/pracovníci 1 pracovník 379 pracovníků Denně 60, ,- Měsíčně 1.200, ,- Ročně , ,- Vlastní zpracování (Při počtu 379 pracovníků a dvaceti pracovních dnech v měsíci jde o výdaje v Kč) Ochranné pomůcky příkaz GŘ 2007/08 Směrnice pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a prostředků osobní hygieny v akciové společnosti FOSFA ze dne Jak vyplývá z příkazu ředitele, ale zejména ze zákoníku práce č. 218/2000 Sb., zajišťuje zaměstnavatel pro své zaměstnance OOPP, které se liší podle jednotlivých pracovišť. 59

60 Všichni pracovníci dostávají určitý druh OOPP, jako základní pro všechny pracovníky je pracovní plášť, který obdrţí i pracovníci administrativní a tento pouţijí v případě, ţe navštíví některý z výrobních provozů podniku. Jak je zřejmé z celé této práce, jde o chemický podnik, k jehoţ výrobě slouţí různé chemické sloučeniny a není proto moţné, aby kdokoliv bez základní OOPP tento výrobní prostor navštívil. Podle jednotlivých úseků výroby jsou pak stanoveny různé druhy ochranných a pracovních pomůcek. Speciálním pracovištěm jsou laboratoře slouţící pro vědu a výzkum, kde mají rovněţ speciální OOPP. Ze získaných podnikových materiálů jsem vypracoval tabulky, které představují roční rozsah poskytování prostředků osobní hygieny jednotlivým pracovním profesím, jakoţ i tabulku poskytování osobních ochranných pracovních pomůcek pro jednotlivé profese pracovníků. Tab. č. 14.: Roční rozsah poskytování prostředků osobní hygieny Vlastní zpracování (údaje jsou uváděny v kusech) Tab. č. 15.: Práce a pracoviště, na nichž se poskytují OOPP Vlastní zpracování (část tabulky pro ilustraci) Z tabulky zpracované v příloze č. 2 je zřejmé, jaké osobní ochranné pracovní pomůcky jsou společností FOSFA, a.s. poskytovány co do sortimentu. 60

61 Čísla u OOPP znázorňují dobu použitelnosti v měsících. Čísla v horní části tabulky nám definují jednotlivé profese pracovníků: 1 vedoucí střediska, manaţer ţivotního prostředí, manaţer jakosti 2 mistr, technolog výroby, mechanik údrţby, revizní technik, týmový předák 3 uklízečky 4 laborantky QC a TR; technolog TR 5 zámečník 6 elektrikář, mechanik MaR 7 operátor I, velinář 8 operátor II a III 9 energetika 10 THP pracovníci pracující v provozech (Back Office) popř. často vstupující do provozů 11 automechanik 12 skladový dělník, expedient Jednotliví týmoví předáci nárokují své poţadavky v oddělení materiálně-technického zásobování (MTZ). Celkové výdaje v této oblasti za celou společnost FOSFA se mě nepodařilo získat, proto uvádím pro ilustraci výdaje jednoho oddělení a to Logistického centra. Tab. č. 16.: Objednávka OOPP pro oddělení: Logistické centrum balení detergentů za rok 2014 Počet ks Cena za 1 ks (v Kč) Cena celkem (v Kč) Blůza + kalhoty , ,- Tričko 62 46, ,- Obuv , ,- Přilba , ,- Celkem ,- Vlastní zpracování (cena je uváděna v Kč) 61

62 Výdaje na ochranu životního prostředí Kromě výdajů na shora uvedené účely společnost FOSFA vynakládá finanční prostředky v oblasti ţivotního prostředí, kde se řídí jednak předpisy obecnými a jednak předpisy sloţkovými (ochrana ovzduší, vody, a dalších). Vzhledem k tomu, ţe jde o specifický podnik, jak jiţ bylo několikrát řečeno, jehoţ výroba chemických přípravků do značné míry můţe ovlivnit ţivotní prostředí, je nutno soustavně posuzovat vliv výroby na ţivotní prostředí tak, aby nedocházelo k jeho znečišťování. Směrnicí č. B-SME nazvanou Řízení ochrany ovzduší, byly stanoveny povinnosti při řízení této oblasti týkající se akciové společnosti FOSFA. Je zde poukázáno především na zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění a vysvětleny pojmy týkající se tohoto problému. Je stanovena zodpovědnost manaţera ţivotního prostředí divizních ředitelů a vedoucím povinnost plánovat nové zdroje a zajistit veškerou dokumentaci a to jak u technologií a jejichţ zařízení, které dosud nebyly pouţity v provozu, tak i u stávajících zařízení. Zdroje, které by mohly znečisťovat ovzduší, jsou pak uvedeny pod poloţkou mobilní zdroje a stacionární zdroje, přičemţ mobilní zdroje provozované ve společnosti jsou uvedeny v D-R registr mobilních zdrojů a stacionární zdroje jsou uvedeny v D-R v registru zdrojů a kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší. Je zde poukázáno i na vyhlášky města Břeclav o čistotě města a ochraně přírody na území města Břeclav. Pro jednotlivé zdroje je vydáno povolení pro provoz zdroje nebo Integrované povolení a v rámci tohoto byly vydány i provozní řády zdroje znečišťování ovzduší. Směrnicí č. C-HŘ havarijní plán ovzduší ze dne a směrnicí č. C-HŘ havarijní plán vod ze dne , které stanoví postup při havarijní situaci, hlášení koordinace postupu při odstraňování vzniklé situace. Jak je zřejmé ze shora uvedeného, společnost FOSFA má propracované směrnice týkající se ochrany ţivotního prostředí, na kterou vynakládá značné prostředky, jejich celkovou výši se mě však nepodařilo, aţ na výjimky, získat. V následujícím textu uvádím, jaké akce byly 62

63 prováděny a i v současné době ještě přetrvávají v ochraně ţivotního prostředí. Náklady na tato opatření jsou společností FOSFA přísně střeţené Opatření podniku při předcházení vzniku škod Tak jako jiné podniky i společnost FOSFA provádí projekty, do značné míry vynucené a to legislativou pro určitou oblast, tedy uloţené zákonem. Jde o projekty ekologického zaměření na ochranu ţivotního prostředí, pro zvýšení úrovně bezpečnosti práce a pro zlepšení pracovního prostředí a jiné. Vedení společnost FOSFA, a.s. přijalo závazek k environmentální politice tj. závazek k ochraně ţivotního prostředí. Jak vyplývá ze zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na ţivotní prostředí a změně některých souvisejících zákonů. Společnost FOSFA, a.s. přistupuje velmi zodpovědně k tomuto závazku, neboť jak vyplývá z celé mé práce, jde o společnost specifickou, zabývající se chemickou výrobou, která proto činí mnohá opatření, aby bylo zabráněno škodlivému vlivu na ţivotní prostředí. Podle informací získaných osobně ve společnosti FOSFA, byly prováděny za účelem ochrany ţivotního prostředí následující projekty: - Vyuţití odpadního tepla z výroby v roce KFT HEXA, kdy byla prováděna výměna kotle K2 za nový 6t/h, - výstavba nového zdroje na odpadní papír, peletky a další v celkovém rozpočtu 6,7 milionu korun, - sanace geologického prostředí od roku 2009 doposud, kdy se provádí podzemní těsnící stěna, kde kontaminantem jsou fosforečnany a podruţné sírany přičemţ finanční dopad v této době nelze stanovit, - byly provedeny varovné systémy v rámci protipovodňové ochrany, - sanace starých ekologických škod s finančním dopadem - tuto akci prováděla na základě smlouvy společnost Aquatest Slovakia, - přečerpávání nízkých průtoků dešťové kanalizace, - úpravy chemické kanalizace, jakoţ i sanování odkališť fosfosádrovny (dosud probíhá) - rozšíření řízené skládky nebezpečných odpadů, - vybudována čistička odpadních vod. 63

64 Práce na těchto projektech, jsou prováděny jinými subjekty a mám tedy za to, ţe v daném případě se jedná o tzv. quasi mandatorní výdaje Jak jiţ bylo uvedeno shora, přesné částky vynaloţené na jednotlivé projekty se nepodařilo získat, neboť jde o údaje, které nejsou běţně zpřístupňovány. Zaměstnavatelem je kaţdoročně zpracováván plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jak jiţ bylo řečeno, FOSFA je specifické odvětví, která můţe svou výrobou nepříznivě ohroţovat a znečišťovat ţivotní prostředí, proto má zřízeny orgány jak jiţ bylo uvedeno shora. V součinnosti s místními, respektive okresními a krajskými orgány provádí cvičení. V roce 2011 se konalo v objektu krajské taktické cvičení sloţek záchranného systému FOSFA 2011, kterého se zúčastnily sloţky hasičských záchranných sborů, Policie České republiky, záchranná sluţba. Za součinnosti uvedených orgánů zasedal okresní štáb, kde byly řešeny otázky přímého zásahu evakuace pracovníků FOSFY, evakuace obyvatel v blízkosti podniku, jakoţ i jejich dočasné přemístění do bezpečných míst. Ze zprávy zveřejněné na internetových stránkách idnes.cz dne , bylo zjištěno, ţe budou probíhat monitorování objektu chemičky FOSFA prostřednictvím malých letounů s kamerou, tzv. dronů. Účelem bude přesné zjišťování stavu jednotlivých částí areálu, zabezpečení a ochrana objektů, monitoring stavu komínů nebo jako bezpečnostní prvek při výškových či nebezpečných prací. Bezpilotní letouny budou hlídat také případný únik energií, např. tepelné, která ve firmě vzniká ve výrobnách či na budovách. Dalším úkolem bude soustavné sledování energetických tras, potrubních mostů, sloupů vysokého napětí a do budoucna je zvaţováno vyuţití ke sledování environmentální problematiky v celé společnosti, např. infrakamerou Péče o pracovníky vzdělávání Akciová společnost FOSFA má školicí středisko (tréninkové centrum), kde provedla jeho rekonstrukci, jakoţ i rekonstrukci ubytovací budovy. Komplexní vzdělávání zaměstnanců FOSFY je organizováno FOSFA univerzitou, v projektu je zapojeno celkem 263 zaměstnanců, z toho 231 akciové společnosti FOSFA a 32 pracovníku FOSFA trading 64

65 (pobočka). Cílem tréninkového centra je cílený systematický a kontinuální rozvoj všech zaměstnanců napříč firmou. Realizace probíhá ve dvou fázích. První fáze je zaměřena na nově nastoupené členy FOSFA týmu a jejich první dny ve FOSFĚ. Tato fáze začala v květnu Noví členové FOSFA týmu dostanou základní informace o firmě, všechna důleţitá školení, jako je BOZP, ekologie atd. Dále absolvují dvoudenní školení základů filozofie Kaizen a jejich metodik. Vzdělávání v rámci Tréninkového centra probíhá ve 2 fázích: Fáze 1: - nově nastoupivší členové FOSFA týmu absolvují úvodní adaptační školení během prvních dní ve FOSFĚ, kde obdrţí základní informace o firmě a důleţitá dílčí školení (BOZP, ţivotní prostředí, aj.). Fáze 2: - dvoudenní školení základů filozofie Kaizen a jejich metodik. Náplň tréninkových dní: - Rychlejší adaptace nových členů FOSFA týmu - Ztotoţnění se s Hodnotami FOSFA Kultury - Jednotný jazyk, pravidla a jejich pochopení - Získání základních znalostí - Kariérní růst zaměstnanců Akciová společnost FOSFA také provozuje dětskou školku, jak pro děti svých pracovníků, tak i děti jiných osob, přičemţ měsíční poplatek je stanoven na 3.000,- Kč. 65

66 5. Vývoj mandatorních výdajů ve společnosti FOSFA V roce 1990 byla zaloţena akciová společnost FOSFA, které předcházela hluboká historie, jak jsem uvedl v jiné části této práce. V této době společnost zaměstnávala pouze 168 zaměstnanců, a tedy i plánované mandatorní výdaje odpovídaly tomuto počtu a v některých oblastech podnik při stávajícím stavu výroby neměl finanční prostředky na to, aby své zákonné povinnosti mohl plnit v plné míře. Postupně docházelo k rozšiřování výroby a to zejména v souvislosti s dodávkami výrobků na zahraniční trhy a tím i k náboru nových pracovníků a ke zlepšení a zvýšení mandatorních výdajů nejen ve vztahu ze zákona, ale i k naplnění závazků vyplývajících z kolektivní smlouvy. To se odrazilo ve značné míře i v péči o pracovníky a to pokud jde o odměňování za práci a poskytování dalších výhod. V současné době má společnost FOSFA 379 zaměstnanců. V oblasti odměňování zavedla společnost FOSFA radikální změněný systém v září roku 2014, kdy byly zvýšené platy průměrně o 3.240,- Kč měsíčně, tedy téměř o 13 %. Nový systém odměňování je zaloţený na výkonu, kvalifikaci a dodrţování hodnot společnosti. Podle informace získaných ve společnosti, např. operátor výroby má průměrný plat bez mála ,- Kč, přičemţ sloţky mzdy, o kterých si mohou dělníci sami rozhodnout, dosahují více jak 50 % celkové mzdy. Podle informace na úřadu práce v Břeclavi je toto zvýšení ojedinělé, neboť není známo, ţe by firmy zaměstnancům nějak výrazně přidávaly, ale spíše se zaměstnavatelé drţí při zemi. Ze sdělení pobočky Úřadu práce v Břeclavi vyplývá, ţe FOSFA zde má nahlášeny desítky pracovních pozic, pro které hledá uchazeče. Vzhledem ke specifikaci společnosti FOSFA, která je největším zpracovatelem ţlutého fosforu pro potravinářský průmysl v Evropě a největším výrobcem pracích prostředků v České republice, uchazeči o zaměstnání evidovaní na Úřadu práce ve velké míře nesplňují dostatečnou kvalifikaci pro výkon takové práce. FOSFA vynakládá prostředky i na rozšiřování vzdělávání tak, aby se ve školicím středisku vystřídalo co nejvíce pracovníků. 66

67 V posledních letech FOSFA rozšířila svou výrobu tak, aby mohla zaměstnat větší počet pracovníků, neboť výrobky FOSFY jdou i do zahraničí a zvýšené poţadavky si vyţadují i rozšíření výrobních kapacit. Kromě výroby chemických výrobků FOSFA ze svých vlastních energetických zdrojů slouţících k podnikové potřebě prodává elektrickou energii a od začátku tohoto roku prodává plyn i jiným odběratelům, přičemţ takto prostředky navíc můţe pouţít pro jiné své účely. Mám za to, ţe společnost FOSFA je dobrým hospodářem a snaţí se pro své zaměstnance dělat vše nejlepší. Ryze teoreticky lze státní rozpočet doplnit i příjmy tím, ţe budou zvýšeny daně, coţ však jak uvádím je pouhou teorií. Vláda České republiky se snaţí pro své občany zajistit vše tak, aby byl naplněn sociální smír, aby ţádní občané nestrádali. V tabulce č. 17, která je přílohou č. 3 této diplomové práce, je uveden souhrn mandatorních výdajů společnosti FOSFA za rok 2013 a rok Je zde vidět nárůst pojistného odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele a to v závislosti na počtu zaměstnanců. Náklady na pojištění povinného ručení vozidel celkově vzrostlo v roce 2014 o 2,4% oproti roku Spotřební daň z elektřiny vzrostla v roce 2014 dokonce o 313,2% oproti roku Spotřební daň z minerálních olejů vzrostla v roce 2014 o 203% oproti roku Dovozní clo z Kazachstánu a Číny vzrostlo v roce 2014 o 486,3% oproti roku Tab. č. 17.: Souhrn mandatorních výdajů společnosti FOSFA v roce 2013 a 2014 Č. Název r r Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele , ,- 2. Odvody zaměstnance a zaměstnavatele pro různé úrovně měsíční mzdy: Kč , , ,- Vlastní zpracování (údaje jsou uvedené v Kč část tabulky pro ilustraci) 67

68 Závěr: Cílem mé diplomové práce bylo seznámení se s analýzou mandátních výdajů vybraného podniku. Jak je zřejmé z obsahu mé diplomové práce, zabýval jsem se mandatorními výdaji, které hradí vybraný podnik společnost FOSFA ze zákona i z kolektivní smlouvy. Zabýval jsem se zejména odvody zaměstnavatele na sociální pojištění, zdravotní pojištění, na podporu zaměstnanosti, na důchodové pojištění, spotřební daně, silniční daně, povinné ručení, dálniční poplatky plus dálniční známky a celní poplatky. V návaznosti na odvody podniku FOSFA jsem se krátce zabýval obecně i celkovými příjmy plynoucími do státního rozpočtu s podnikové sféry. Obecně jsem se zabýval i historií mandatorních výdajů, tak jak tyto vznikaly v průběhu jednotlivých fází historického vývoje zejména však od konce 18. století do současné doby. Pro úplnost jsem se zabýval i historií společnosti FOSFA, a to od jejího vzniku do současnosti. Jak vyplývá z textu mé diplomové práce, společnost FOSFA patří do odvětví chemického průmyslu, kde řada velkých podniků uzavírá rámcovou kolektivní smlouvu s Odborovým svazem chemického průmyslu, která je závazná pro všechny zúčastněné strany, a to bez ohledu na to, zda v některém s těchto podniků nepůsobí odborová organizace. Z tohoto pohledu jsem se zabýval mandatorními výdaji vyplývajícími zejména zákoníku práce a z kolektivní smlouvy, jakoţ i z jiných zákonů, kteréţto ukazatele jsem pak rozvedl konkrétně, jak jsou plněny ve společnosti FOSFA. Zde jsem nastínil jednak počty a platy zaměstnanců, tak i jednotlivé jejich kategorie a jak je uvedeno shora odvody zaměstnavatele na sociální pojištění, zdravotní pojištění a další. Na tyto údaje pak navázaly jednotlivé mandatorní výdaje a to na mzdy pracovníků, péče o zaměstnance, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, na ekologii a ţivotní prostředí. V této souvislosti jsem se zabýval i pracovní dobou, péčí o pracovníky, a to jak v oblasti bezpečnosti ochrany zdraví při práci, tak v oblasti jejich vzdělávání. 68

69 Pouze stručně jsem se zabýval vývojem mandatorních výdajů ve společnosti FOSFA, jak si představuji, ţe by měly do budoucna být vyšší, neboť jde o výdaje pro zaměstnance i pro ochranu ţivotního prostředí. Má diplomová práce není vyčerpávající, neboť mě nebyly a ani nemohly být poskytnuty veškeré údaje společnosti, protoţe některé z nich nejsou veřejně dostupné. Přes tyto skutečnosti jsem získal alespoň rámcový přehled toho, co všechno můj zaměstnavatel plní, a to jak vůči státnímu rozpočtu, kdy tyto platby jsou příjmem státního rozpočtu, tak vůči všem zaměstnancům. Toto poznání bylo přínosem pro další moji práci a budu se tak lépe ve svém zaměstnání orientovat. 69

70 Pouţitá literatura Zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého. Zákon č. 474/1992 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. 70

71 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 2/1993 Sb., vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 162/1998 Sb., Ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. 71

72 Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). In: Sbírka zákonů Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR. MILAN BAKEŠ A KOLEKTIV. Finanční právo. 6. upravené vydání 2012,. Nakladatelství N.C. Beck v práce roku 2012, ISBN VLADIMÍR TÝČ. Základy práva evropské unie pro ekonomy. Vydalo nakladatelství Leges, s.r.o., Praha 2 v roce 2010, jako svou 61 publikaci, ISBN ŠÁMAL A KOL. Trestní zákoník, velký komentář, druhé vydání 2012 vydalo nakladatelství CH Beck v práce roku 2012 ISBN JITKA PEKOVÁ. Veřejné finance, Vysokoškolský učebnice pro vysoké školy ekonomické. Č. j ISBN PAVEL DVOŘÁK. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a financí krize. Nakladatelství CH Beck v Praze 2008, ISBN Listina základních práv a svobod Zákoník práce 2014, ÚZ č Dostupné z: Ţivotní prostředí ÚZ č Dostupné z: Rozpočet a financování, ÚZ, č Dostupné z: MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < CHEMICKÝ PRŮMYSL V ČR, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ NA ROK 2014 MEZI ODBOROVÝM SVAZEM ECHO A SVAZEM CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY, [online], [ ]. Dostupný z WWW: < echo.cz/uploads/kolektivni_smlouva_vyssiho_stupne_odborovy_svaz_echo- Svaz_chemickeho_prumyslu_2014.pdf> Interní předpisy FOSFA, a.s.: 72

73 Příkaz generálního ředitele číslo 2007/01 ze dne Příkaz generálního ředitele Měšec Kolektivní pohyblivá sloţka mzdy Příkaz generálního ředitele 2007/08 Ochranné pomůcky Směrnice č. B-SME Řízení ochrany ovzduší Směrnice č. C-HŘ havarijní plán ovzduší Směrnice č. C-HŘ havarijní plán vod 73

74 Seznam zkratek OSVČ ČTK NKÚ HDP QMV ČR OS EDITBA SFEU GŘ PGŘ THP PSM JSDH ZO OOPP QC MaR MTZ Osoba samostatně výdělečně činná Česká tisková kancelář Nejvyšší kontrolní úřad Hrubý domácí produkt Quasi mandatorní výdaje Česká republika Odborový svaz Zisk před odečtením úroků, daní, odpisů a amortizace Smlouva o fungování Evropské unie Generální ředitel Příkaz generálního ředitele Technicko-hospodářský pracovník Pohyblivá sloţka mzdy Jednotka sboru dobrovolných hasičů Základní organizace Osobní ochranné pracovní pomůcky Quality control Měření a regulace Materiálně technické zabezpečení 74

75 Seznam tabulek Tab. č. 1: Pojistné odváděné za zaměstnance a zaměstnavatele za rok Tab. č. 2: Odvody zaměstnance a zaměstnavatele pro různé úrovně měsíční mzdy v roce Tab. č. 3.: Pojistné a zdravotní pojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele za rok Tab. č. 4.: Roční náklady na spotřební daň za 44 vozidel za rok Tab. č. 5.: Roční náklady na silniční daň 29 vozidel za rok Tab. č. 6.: Náklady na pojištění povinného ručení u společnosti FOSFA za rok Tab. č. 7.: Cena dálničních poplatků pro rok Tab. č. 8.: Roční náklady na dálniční známky na osobní automobily ve společnosti FOSFA Tab. č. 9.: Ostatní výdaje poplatky za rok Tab. č. 10.: Tarifní stupnice THP ostatní Tab. č. 11.: Tarifní stupnice THP ve výrobě Tab. č. 12.: Jednotlivé složky mzdy pro jednotlivé kategorie operátorů Tab. č. 13.: Náklady na stravování Tab. č. 14.: Roční rozsah poskytování prostředků osobní hygieny Tab. č. 15.: Práce a pracoviště, na nichž se poskytují OOPP Tab. č. 16.: Objednávka OOPP pro oddělení: Logistické centrum balení detergentů za rok Tab. č. 17.: Souhrn mandatorních výdajů společnosti FOSFA v roce 2013 a

76 Přílohy: Příloha č. 1 - tarifní stupnice THP ve výrobě 76

77 Příloha č. 2 - Práce a pracoviště, na nichţ se poskytují OOPP 77