Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam zlepšování trvalého přístupu k energii, na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie na lokální, regionální a mezinárodní úrovni. Odhady růstu spotřeby energie v historii Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba První formy člověka.1 mil.let př.n.l. Prehistorický člověk(využívání ohně atd.) 100 000 let př.n.l 20 000 kj Primitivní zemědělství Středověk Používání Používání ropy okolo 500 let př.n.l. okolo 1400 n.l. konec 19.stol. poč. 21.stol 8 000 kj (množství v potravě) 50 000kJ 110 000 kj 300 000 kj 1 mil kj Předpoklad za 100 let 7x zvýšení?????? Tepelné elektrárny Tyto látky vznikly před mnoha miliony let z těl tehdejších rostlin a živočichů, které byly při horotvorných procesech zahrnuty obrovskými vrstvami hornin a pohřbeny často hluboko v zemi. Protože vznikly z organických látek pravěkých (fosilních) organismů a můžeme je spalovat podobně jako dřevo (či celá těla rostlin), říkáme jim fosilní paliva. Lidé se naučili tyto látky dobývat ze země (prostřednictvím hlubinných a povrchových dolů, ropných vrtů apod.) a využívat je k získávání energie. Energie se z nich získává přímo ve formě tepla při jejich spalování (např. v kamnech, v automobilech), nebo se využívají pro výrobu ušlechtilé formy elektrické energie, která se vyrábí v tepelných (parních) elektrárnách a je možno ji přenášet na velké vzdálenosti do různých spotřebičů.
Elektrárna Lokalita Celkový instalovaný výkon [MW] bloků Roční výroba elektřiny brutto v roce 2010 (GWh) Prunéřov II Prunéřov 1050 5 6 363 Počerady Počerady 1000 5 7 019 Chvaletice Chvaletice 800 4 3 171 Dětmarovice Dětmarovice 800 4 2 697 Tušimice II Tušimice 800 4 1 905 Mělník III Horní Počaply Rok uvedení do provozu 1981-82 1970-77 1977-78 1975-76 1974-75 500 1 2 412 1981 Prunéřov I Prunéřov 440 4 2 878 1967-68 palivo černé provozovatel Elektrárna Chvaletice a.s. Na fosilních palivech byl založen celý technický pokrok v posledních dvou stoletích vývoje lidské civilizace, který rozhodujícím způsobem ovlivnil život lidí. V zemědělství se začaly využívat traktory a nejrůznější další stroje, dostatek energie vedl k využívání průmyslových hnojiv, k nebývalému zvýšení množství dostupné potravy, k obrovskému rozvoji průmyslu, dopravy, lékařské péče, k růstu délky lidského života, ke změně způsobu života lidí (v domácnostech,při zajišťování kultury, sportu, vzdělávání, obchodu atd.) i k růstu lidské populace. Nároky na množství energie rostly velmi rychle (exponenciálně) v minulém století - a rostou stále. Problém Využívání fosilních paliv s sebou nese i některé velké problémy. Asi před 50 lety si lidé začali stále výrazněji uvědomovat, že těchto paliv není nekonečné množství. Protože vznikala za zcela jiných podmínek a po miliony let, jsou tato paliva neobnovitelná. A navíc jejich rychle rostoucí používání vede ke znečišťování ovzduší a dokonce zřejmě ovlivňuje jeho složení. Do vzduchu se dostávají různé látky, např. oxid siřičitý, oxidy dusíku, jemné prachové částice a další látky, z nichž mnohé jsou karcinogenní - rakovinotvorné. Sloučeniny síry a dusíku okyselují prostředí, což vede k hynutí lesů i k ohrožování zdraví dalších organismů včetně lidí. Při každém spalování vzniká také oxid uhličitý a je ho tolik, že množství oxidu uhličitého se v posledních letech značně výrazně zvýšilo. Mnozí vědci na celém světě to pokládají za jednu z významných příčin klimatických změn a to z následujících důvodů: Oxid uhličitý patří mezi nejvýznamnější tzv. skleníkové plyny, které u povrchu Země zadržují tepelné záření odražené od zemského povrchu (podobně jako stěny skleníku) a jsou tak příčinou zvýšení teploty na Zemi. Skleníkové plyny jsou velmi důležité pro život a byly v ovzduší již před průmyslovou revolucí; bez jejich vlivu by všude na naši Zemi byl led a
mráz a udržují tedy na Zemi teplotu pro život příznivou. Ale všeho moc škodí. Rostoucí spotřebu fosilních paliv provází i růst množství skleníkových plynů v ovzduší, zejména oxidu uhličitého, ale také metanu a ozonu. To zřejmě přispívá ke zvyšování teploty na zemském povrchu a ke klimatickým změnám - k tání ledovců, stoupáni hladiny světových oceánů, k prudkým výkyvům počasí a k dalším jevům, které mohou mít dalekosáhlé následky. Proto se lidé na celém světě začínají zajímat o to, jak tomuto celosvětovému nebezpečí předcházet a snížit ho. Ukazuje se, že množství využívaných fosilních paliv bude nezbytné v celém světě velmi výrazně a co nejrychleji omezit a musí se tedy hledat jiné zdroje energie, naučit se jinak a lépe s energií hospodařit, nechceme-li se vzdát vymožeností naší civilizace a chceme-li se uživit.. Jaderné elektrárny Obrovské množství energie lidé objevili v atomu a naučili se tuto energii využívat k výrobě elektrické energie. Místo fosilních paliv se v atomových elektrárnách k ohřívání vody využívá štěpení uranu (dosud izotopu 235), při kterém se uvolňuje velké množství energie. Místo 1 tuny se spotřebuje jen přibližně 10g gramů jaderného paliva. Zdálo by se tedy, že je vše vyřešeno vždyť z atomových elektráren žádný oxid uhličitý, ani jiné plyny neunikají. Bylo by to výborné, kdyby však s těmito elektrárnami nebyly spojeny obrovské obavy z jejich havárií a nejistota, že by při jejich rozsáhlém využívání mohlo docházet i k celkovému zvyšování radioaktivity v prostředí vzhledem k dosud nevyřešenému způsobu nakládání s vyhořelým jaderným odpadem. Těžba uranu v České republice Uranové hornictví patřilo od roku 1945 až do poloviny 90. let minulého století k významným průmyslovým odvětvím v České republice a v produkci uranového koncentrátu zaujímala Česká republika přední místo ve světě. Od konce 80. let minulého století však docházelo postupně ke snižování těžby uranové rudy a to jednak z důvodu vytěžení některých ložisek a zejména z důvodu výrazného snížení možnosti odbytu v důsledku politicko-ekonomických změn, které se
udály na přelomu 80. a 90. let minulého století. Stále však představuje uranové hornictví významný domácí zdroj suroviny pro českou energetiku.v současné době probíhá těžba již pouze v jednom hlubinném dole na ložisku Rožná s pravděpodobným ukončením těžby kolem roku 2012.
Jaderný palivový cyklus Úpravna uranových rud Úkolem těchto provozů je z uranové rudy získat koncentrát tzv. žlutý koláč(en se pak v jiných provozech v zahraničí obohacuje, vyrobí se jadrné palivo a v podobě palivových kazet přichází do elektrárny). Č. Budějovicím nejblíže byla úpravna uranových rud MAPE v Mydlovarech - zdraví lidí i okolní přírodu tady téměř půl století ohrožovaly těžké kovy a radioaktivní látky. V soustavě odkališť zůstalo na 36 milionů tun kalů. Znečištěno bylo přes 280 hektarů půdy. Za stovky milionů korun se však areál postupně mění na zelené louky.
Likvidace dolů a odstraňování následků těžby a úpravy uranové rudy Likvidace hlubinných uranových dolů a odstraňování následků těžby a úpravy spočívá v likvidaci a zabezpečení důlních děl, případně volných prostor po dobývání v podzemí, ve vytvoření nového vodního režimu důlních vod, odstranění nebo nalezení nového využití povrchových objektů, rekultivaci odvalů, poklesových kotlin a propadů, a zejména sanaci a rekultivaci odkališť chemických úpraven. Zcela specifickým problémem je sanace chemické těžby na ložisku Stráž pod Ralskem, kde chemická těžba byla ukončena v roce 1996. Odstraňování kyselých roztoků z podzemních kolektorů a sanace horninového prostředí bude trvat ještě desítky let. Budoucnost rozvoje energetiky Pro budoucnost (pro udržitelný rozvoj) jsou nezbytné dvě cesty, které musí splynout v jeden proud: - První z nich je šetření energií, její lepší hospodárnější využívání. - Druhou cestou je využívání obnovitelných energetických zdrojů (OZE), které neohrožují, nebo méně ohrožují prostředí. Takovými zdroji energie je i v dávných dobách využívaná sluneční energie, energie větru, energie vody i energie získávaná z biomasy. Jejich současné využívání je ovšem na daleko vyšší technické úrovni - a stále se zdokonaluje.