Charles University in Prague, Czechia Faculty of Science Department of Social Geography and Regional Development

Charles University in Prague, Czechia Faculty of Science Department of Social Geography and Regional Development Mezinárodní migrace - vybrané aspekty Dušan Drbohlav drbohlav@natur.cuni.cz www.geomigrace.cz

základní fakta globální pohled Problém statistiky a definic Schopnost migrace ovlivňovat různorodé struktury společnosti (kvalitativní změny) důležitost měřítka

základní fakta globální pohled V roce 2013 bylo 232 milionů lidí mezinárodních migrantů (těch, kteří pobývali více než 1 rok mimo svoji mateřskou zemi) tj. cca 3.2 % populace planety. xxx V roce 2014, cca 69 konfliktů generuje cca 51 milionů uprchlíků rekordní výše cca 1/3 představují mezinárodní uprchlíci. Většina mezinárodních migrantů jsou v ekonomicky aktivním věku (20-64) cca 74%. Trend růstu 1970 82 mil., 2000 175 mil.; v relativním pohledu však vývoj stabilní 1960-2000 Cca polovinu (48 %) tvoří ženy

základní fakta globální pohled Většina mezinárodních migrantů jsou v ekonomicky aktivním věku (20-64) cca 74%.

vývoj (Abel, Sander 2014) The global number of international movements between 196 countries in four quinquennial periods, 1990 to 2010. Percentages (shown in parentheses) are calculated by using the world population at the beginning of the period.

vývoj (Czaika, de Haas, 2014)

vývoj (Czaika, M, de Haas, H., 2014)

vývoj (Abel, Sander 2014) Comparing estimated migrant flows to stocks in early 1990s and late 2000s. Migration flows between more developed (green), less developed (blue), and least developed (purple) countries. (A) Flows during 1990 to 1995. (B) Flows during 2005 to 2010. (C) Stock data from 1990. (D) Stock data from 2010. Tick marks on the circle segments show the number of migrants (inflows and outflows) in millions.

vývoj (Abel, Sander 2014)

Tři hlavní rysy globálního migračního systému - Abel, Sander 2014 Afričtí migranti ze SUB- SAHARSKÉ AFRIKY nejvýznamnější v rámci kontinentu migrují hlavně uvnitř AFRIKY. Hlavně Pobřeží Slonoviny, Burkina Faso a Guinea-Bissau Největší migrační tok ze ZÁPADNÍ AFRIKY do ZÁPADNÍ EVROPY. Migrační toky z ASIE a LATINSKÉ AMERIKY mnohem více prostorově koncentrovanější než migrační proudy z EVROPY. Emigranti z JIŽNÍ A JIHOVÝCHODNÍ ASIE směřují do ZÁPADNÍ ASIE, SEVERNÍ AMERIKY a v menší míře do EVROPY. Migranti z LATINSKÉ AMERIKY téměř výhradně migrují do SEVERNÍ AMERIKY a JIŽNÍ EVROPY. Naopak migrace z a do EVROPY je charakterizována mnohem diverzifikovanějšími proudy do/z vlastně všech dalších regionů světa. Ačkoliv největší proudy se odehrávají v rámci regionů nebo se sousedními regiony, četné jsou i proudy na velké vzdálenosti ty jsou efektivní v redistribuci populací do bohatých zemí z nichž jsou také minimální návratové proudy

základní fakta globální pohled Rozložení migrantů podle regionů: Sever - Sever - cca 23% všech migrantů ze Severu končí opět na Severu Jih - Sever obdobně pojato - cca 35%, Jih - Jih (včetně pohybů mezi zeměmi bývalého SSSR) cca 36 % (nekompletní data), Sever Jih cca 6 % (IOM 2013). Problémová kategorizace chybí Východ-Východ (Duvell 2015)

Net migration rate showing positive, negative and 0 (=N/A), based on CIA factbook data, accessed April 2006 and Image:BlankMap-World-v4.png (Wikipedia)

Castles, Miller 2003

Metro Area's Name Country 1 million or more foreign-born residents Chicago USA Dallas USA Dubai United Arab Emirates Hong Kong China Houston USA Jiddah Saudi Arabia London United Kingdom Los Angeles USA Melbourne Australia Miami USA Moscow Russia New York USA Paris France Riyadh Saudi Arabia San Francisco USA Singapore Singapore Sydney Australia Toronto Canada Washington, DC USA

25 percent or more foreign-born residents Amsterdam Auckland Brussels Dubai Frankfurt Hong Kong Jerusalem Jiddah London Los Angeles Medina Melbourne Miami Muscat New York Perth Riyadh San Francisco San Jose Singapore Sydney Tbilisi Tel Aviv Toronto Vancouver Netherlands New Zealand Belgium United Arab Emirates Germany China Israel Saudi Arabia United Kingdom USA Saudi Arabia Australia USA Oman USA Australia Saudi Arabia USA USA Singapore Australia Georgia Israel Canada Canada

kontext - Globalizace - Rostoucí disparita mezi vyspělým a rozvojovým světem - Smršťování světa (levná doprava, informační revoluce) - Klesající význam států v řízení migrace - Růst významu mezinárodního práva

změny - Zkracování pobytu v rámci migračních pohybů - Zvyšování různorodosti migračních typů - Dramatický ráz migrační scény

podmíněnosti a) filozoficko-metodologické pojetí, b) politikum, c) spontánní versus řízený proces Hlavní motor pohybu uspokojování lidských potřeb, významný vliv informace/informovanosti

determinanty 1) Ekonomické faktory 2) Politické faktory 3) Demografické faktory 4) Ekologická situace 5) Psychologické faktory 6) Migrační politika 7) Následování rodinného příslušníka Multifaktorová podmíněnost!

hlavní typy 1) Pracovní migrace (trvalá i dočasná) 2) Sjednocování rodin 3) Uprchlíci (rozličné statusy ve hře!) 4) Nelegální migrace & neoprávněné ekonomické aktivity

uprchlíci versus ostatní - V roce 2014, cca 69 konfliktů generuje cca 51 milionů uprchlíků rekordní výše většina IDPs, cca 1/3 představují mezinárodní uprchlíci. - Cca 80% globální uprchlické populace je v zemích Jihu - méně vyspělých v nejbližší blízkosti zdrojových zemí

zisky a ztráty Přínosy a ztráty mezinárodní migrace je obtížné měřit, navíc jsou tyto charakteristiky v čase proměnlivé Přínos a ztráty mezinárodní migrace jsou závislé na řadě faktorů, např. na: paradigmatu výzkumníka/interpreta dat fázi ekonomického cyklu zkušenosti s imigrací dané imigrační země prosazovaném typu integrační politiky/praxe kulturní vzdálenosti mezi populací cílové a zdrojové země historii a typu vazeb mezi zdrojovou a cílovou zemí geografické poloze

zisky Výhody: Z pohledu migranta: prakticky vždy výhodné (vyjma uprchlíků a vykořisťování) Z pohledu emigrační země: redukce nezaměstnanosti, úleva sociálnímu systému redukce finančních a sociálních nerovnoměrností remitence Z pohledu imigrační země: zisk aktivní pracovní síly doplnění mezer na trhu práce zisk vzdělaných obyvatel obohacení novou kulturou, včetně nových přístupů

ztráty Nevýhody: Z pohledu migranta: častá různorodá diskriminace v imigrační zemi Z pohledu emigrační země: nevýhodné využití remitencí (většinou do spotřeby) růst závislosti na importu růst polarizace ve společnosti ztráta cenného lidského kapitálu Z pohledu imigrační země: nebezpečí zpoždění strukturálních změn rostoucí závislost některých sektorů ekonomiky na imigrantech možný růst antiimigračních nálad

mýtus I Mezinárodní migrace je jednoduché téma, kdokoliv jej může řešit a vyřešit Migrace je komplexně podmíněný fenomén, který vyžaduje interdisciplinární přístup, je ovlivněn a podmíněn různorodými, většinou vnějšími faktory - to vše činí analýzu a řešení velmi obtížnými.

mýtus II Mezinárodní migrace může být velmi dobře řízena, dokonce tak, že imigrační toky lze zastavit (organizovat podle našich přání a potřeb) Mnoho aspektů minulé a současné reality ve světě jde proti této proklamaci: globalizace, volný pohyb zboží, kapitálu, myšlenek, integrace a liberalizace světové ekonomiky, šíření tzv. western liberal doctrine do méně vyspělých regionů světa, transnacionalizace pohybů, levná mezinárodní doprava, informační (a v návaznosti technologická) informační revoluce, závazky v rámci mezinárodní legislativy, poptávka!

mýtus II (rozvojový aspekt) Mezinárodní migrace může být velmi dobře řízena, dokonce tak, že imigrační toky lze zastavit (organizovat podle našich přání a potřeb) Rozvoj vede obecně ke zvýšení intenzity migrace tak, jak země prochází přechodovými fázemi rozvoje emigrace má tvar obrácené U křivky, tedy nejvyšší emigrace je typická pro země ve střední fázi rozvoje Vysoký předpoklad, že s rostoucí úrovní mnoha málo vyspělých zemí bude do určité fáze jejich rozvoje růst emigrace! Migraci je nutno vidět jako širší součást rozvojových procesů spíše než jako problém, který se má řešit Migraci je vhodné konceptualizovat jako funkci schopností, aspirací a příležitostí které s rozvojem u populace zdrojových zemí rostou a do jisté fáze způsobují nárůst migrace/emigrace postupně a) venkov-město b) více vzdělaní c) méně vzdělaní (de Haas 2010)

mýtus III Mezinárodní migrace je tzv. buď - anebo fenoménem Mezinárodní migrace není tzv. černobílá - do hry vcházejí různé faktory a různí aktéři s různými vstupy a výstupy, zisky se mohou prolínat či střídat v čase se ztrátami The short answer to the question as to whether I am for or against immigration is: Yes! (Chiswick 2009)

mýtus IV Můžeme úspěšně bojovat s nelegální migrací a neoprávněnými ekonomickými aktivitami migrantů Nemůžeme vyhrát, leč můžeme a musíme potlačovat... Existuje trvalá poptávka po levné nepovolené práci zahraniční pracovní síly ze strany podnikatelů v cílové zemi věčná touha po levné, flexibilní a produktivní síle navzdory risku přichycení a potrestání Daný fenomén je také často tiše tolerován na nejvyšších úrovních administrativy Je jedním ze strukturálních komponentů moderního kapitalismu (e.g. Pallidda 2005). Navíc v postkomunistických zemích je populace obecně více nakloněna tolerovat daný fenomén specifické zkušenosti z komunismu.

mýtus V Mezinárodní migrace (imigranti) mohou vyřešit proces stárnutí obyvatelstva ve vyspělých imigračních zemích Analýza a publikace OSN (Report by the UN Population Division: Replacement Migration: Is It a Solution to a Declining and Ageing Population, 2000, 2001) a následné studie jasně ukazují, že to možné není. Mezinárodní migrace je schopna kompenzovat či velmi zmírnit populační ztráty majority, tedy zajistit, aby celkový počet obyvatelstva země v budoucnu neklesal či klesal spíše mírně, ale není schopna zabránit vnitřnímu stárnutí obyvatelstva.

2002 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 Počet obyvatel (v mil.) Věk očekávaný příspěvek cizinců k populačnímu vývoji Česka (Burcin, Kučera 2003) 11,0 Přirozená měna S migrací 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 S migrací Bez migrace 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 MUŽI ŽENY 90 60 30 0 30 60 90 Počet obyvatel (v tis.)

(Millions) Labour force projection for developed countries with and without migration 900 800 Projected population aged 15-64 (medium variant) With migration 100 million 700 Without migration 600 2000 2010 2020 2030 2040 2050

náhradové objemy migrace Aby neklesl celkový počet obyvatelstva (1995-2050), pak VB potřebuje průměrné saldo migrace ve výši 48 tis. ročně (celkem 2.6 mil.); Francie obdobně 27 tis., resp. 1.5 mil. Aby zůstal konstantní poměr mezi věkovými skupinami 15-64 a 65 a starší, pak VB potřebuje průměrné migrační saldo ve výši 1.1 mil ročně (celkem 59.8 mil); Francie obdobně 1.7 mil, resp. 93.8 mil. Počty migrantů (velikost salda) potřebné k udržení hodnot vybraných charakteristik obyvatelstva Česka (v tisících) Charakteristika 2003 2010 2020 2030 2040 2050 Úhrnem za období 2003 2050 Celkový počet obyvatel 13 9 18 39 41 40 1 322 Podíl osob ve věku 20 59 let 40 280 600 1 000 1 990 3 680 59 140 Průměrný věk 360 550 1 420 4 160 12 510 34 670 360 890 Burcin, Drbohlav, Kučera 2008

výuka tématu migrace/integrace - Poznání reality, porozumění realitě (různé přístupy kvantitativní versus/plus kvalitativní) PPN podnět, příčina, následky podmíněnosti, mechanismy, dopady komparace a výběr reprezentativních příkladů vývoj v čase měřítko - regionální hierarchická úroveň pohledu mikro i makro perspektiva kontext (kulturní, demografická, socioekonomická, atd. specifičnost)

výuka tématu migrace/integrace - Pestré formy výuky, využití moderních technologií (internet ), promítání filmů, besedy, výstavy apod. příklad: http://www.facebookstories.com/stories/1574/#col or=continent&story=1&country=cz

Děkuji za pozornost