VÝVOJ SVĚTOVÉ POPULACE V ZEMÍCH VYSPĚLÝCH, ROZVOJOVÝCH A NEJMÉNĚ ROZVINUTÝCH

Transkript

1 VÝVOJ SVĚTOVÉ POPULACE V ZEMÍCH VYSPĚLÝCH, ROZVOJOVÝCH A NEJMÉNĚ ROZVINUTÝCH WORLD POPULATION DEVELOPMENT IN DEVELOPED, DEVELOPING AND THE LEAST DEVELOPED COUNTRIES SMUTKA Luboš, STEININGER Michal Abstract The article deals with the analysis of the demographic development and structure of the world population in developed countries, developing countries and the least developed countries. The analysis is focused in changes in the development and structure of world population which happened during the last 300 years. The main task of the research is to find out key trends and their mutual differences in the area of population development. Key words: Population, development, developed countries, developing countries, the least developed countries, analysis. Abstrakt Příspěvek se zabývá analýzou demografického vývoje a struktury světové populace v zemích vyspělých, rozvojových a nejméně rozvinutých. Důraz je kladen na analýzu změn ve struktuře a vývoji světové populace, ke kterým došlo v období posledních více než 300 let. Cílem analýzy je odhalit klíčové trendy a jejich vzájemné diference v oblasti populačního vývoje. Klíčová slova: Populace, vývoj, vyspělé země, rozvojové země, nejméně rozvinuté země, analýza. Úvod Demografický vývoj současné populace světa je dnes velmi diskutovaným tématem. Světová populace vzrostla během posledních 47 let více než dvojnásobně (z cca 3 mld. lidí v roce 1960 na více než 6,5 mld. v roce 2007), což představuje nejrychlejší tempo růstu světové populace v dějinách lidstva. Růst populace má vliv nejen na populaci samotnou (sociální, ekonomický a politický vývoj), ale ovlivňuje i vývoj životních podmínek na této planetě (utváření krajiny, vliv na vývoj a složení atmosféry, počasí atd.). Vývoj lidské populace je neoddělitelně spjat s rozvojem zemědělství a průmyslu. Zejména pak zemědělství velmi významně ovlivňuje charakter lidské společnosti po celá tisíciletí. Hegemonie zemědělství, jakožto hlavního zdroje rozvoje lidské společnosti, byla zlomena až s nástupem průmyslové revoluce. Proto se článek zaměří zejména na analýzu vývoje světové populace a její struktury od počátku 18. století, kdy se objevily počátky průmyslové výroby a byly 553

2 položeny základy novému industriálnímu věku, který postupně vytlačil zemědělství z jeho dominantní pozice. Materiál a metodika Cílem článku je analyzovat světový demografický vývoj lidské společnosti v posledních více než 300 letech. Analýza bude provedena ve čtyřech základních rovinách (dle Světové banky - svět, vyspělé země, rozvojové země, nejméně rozvinuté země světa) s důrazem na zmapování (a následnou analýzu odlišností) vývojových trendů v případě jednotlivých analyzovaných celků. Článek je metodiky zpracován jakožto součást rozsáhlejšího výzkumu (výzkum mapuje vývoj světové agrární produkce a spotřeby), kterým se autor zabývá ve spolupráci s kolegou Ing. Michalem Steiningerem. Článek mapuje pro potřeby výše uvedené zpracovávané studie demografický vývoj lidstva za účelem analýzy faktorů ovlivňujících minulou, současnou a budoucí strukturu a vývoj světové agrární produkce a spotřeby. Analytická část příspěvku je metodicky členěna do čtyř částí. V první části je popsán vývoj světové populace od počátku vzniku lidské společnosti (rok před Kristem) až do roku Tato část čerpá ze studie zpracované profesorem J. Bradford DeLong z university v Berkeley z roku Druhá část příspěvku mapuje demografický vývoj lidstva v období let Tato část příspěvku se opírá o odhady vývoje lidské společnosti zpracované OSN a analyzuje globální demografický vývoj lidstva v průběhu posledních 300 let. Třetí část příspěvku vychází z materiálů FAO a UN Population Division. Jejím cílem je detailně zmapovat strukturu demografického vývoje lidstva v letech a dále pak v letech (demografický výhled zpracovaný UN Population Division). Cílem je analyzovat vývoj nejen světové populace, ale soustředit se i na analýzu struktury vývoje světové populace. Z tohoto důvodu tato část práce analyzuje vývoj světové populace ve třech rovinách: vyspělé země (v současnosti zde žije cca 15,87 % světové populace), rozvojové země (v současnosti reprezentují cca 84,13 % světové populace) nejméně vyspělé země (zde žije v současnosti cca 10,9 %). Poslední čtvrtá část analýzy se soustřeďuje na analýzu diferencí vývojových trendů, ke kterým dochází mezi jednotlivými analyzovanými celky (svět, rozvojové a vyspělé země, nejméně rozvinuté země). Základním nástrojem zpracování článku je matematicko statistická analýza: řetězové indexy, bazické indexy, matematické průměry a analýza časových řad. Výsledky Analýza Na počátku lidského věku bylo tempo růstu světové populace velmi omezené. Profesor B. DeLong z Kalifornské univerzity v Berkley ve své práci o vývoji světové populace odhadl, že lidstvo potřebovalo cca 700 tisíc let, než se světová populace rozrostla na lidí (to znamená průměrný meziroční nárůst populace přibližně o cca 1,25 jedince). Následný vývoj světové populace pak již byl ve znamení daleko intenzivnějšího růstu. Během následujících 300 tisíc let (tedy v roce 1 po Kristu) se světová populace rozrostla na cca 170 milionů jedinců. Průměrný meziroční nárůst populace v rámci výše zmíněného období dosahoval cca 563,3 jedinců. Nárůst je v porovnání se současností velmi nízký, ale je nutno zkonstatovat, že oproti předchozímu období let před Kristem znamená zvýšení meziročního přírůstku populace více než 450krát. 554

3 Během následujících let světová populace dosáhla úrovně kolem 550 milionů jedinců, to znamená, že průměrný meziroční přírůstek světové populace opět vzrostl a dosáhl úrovně cca jedinců ročně (tj. zvýšení průměrného meziročního přírůstku populace v porovnání s rokem 1 po Kristu cca 460krát). Rok 1700 pak znamená přelom ve vývoji lidské společnosti. Dochází k nástupu průmyslové revoluce, která je předzvěstí nového směru ve vývoji lidské společnosti. Světová populace během posledních více než 300 let ( ) vrostla přibližně o milionů lidí. V roce 2005 dosáhla hranice cca 6,46 miliardy lidí (údaj UNCTAD). Predikce populačního vývoje do roku 2030 pak odhaduje nárůst světové populace o dalších cca 1,7 miliardy (podle odhadů OSN se v roce 2030 počet lidí žijících na Zemi bude pohybovat kolem 8,2 miliard). Dochází tedy k neustálému zvětšování meziročních přírůstků populace. V letech se průměrný meziroční přírůstek populace pohyboval kolem 19 milionů lidí, přičemž nejvyšší meziroční přírůstky populace byly zaznamenány v letech (cca 76 milionů lidí ročně, rekordem pak byl rok 1988, kdy meziroční přírůstek světové populace činil cca 88 milionů lidí). V příštích letech se pak očekává zpomalení tempa růstu populace (odhadovaný meziroční přírůstek populace by se měl v letech pohybovat kolem 66 milionů lidí). Velmi zajímavou skutečností spojenou s výše popsaným demografickým vývojem lidstva je i vývoj rozložení populace mezi venkovem a městy. Zatímco na přelomu 17. a 18. století žilo ve městech pouze 2,8 % lidské populace a na venkově žila většina celosvětové populace cca 97 %, na přelomu 20. a 21. století již tato diference (vzhledem k měnícím se ekonomickým, společenským, politickým, environmentálním a sociálním podmínkám) zcela vymizela (v roce 2000 žilo na venkově cca 53 % světové populace, zatímco ve městech žilo 47 % obyvatel Země). V příštích cca 30 letech lze očekávat pokračování nastoleného trendu s tím, že v roce 2030 by rozložení světové populace mezi venkovem a městy mělo být 39:61 ve prospěch měst (odhad UNCTAD). Diference ve vývoji světové populace mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi se zvláštním zřetelem na demografický vývoj nejméně rozvinutých zemí světa Růst světové populace prošel v posledních více než 50 letech ( ) velmi bouřlivým vývojem. Světová populace vrostla o více než dvojnásobek (cca 155 %), přičemž průměrné tempo růstu populace se pohybovalo kolem 1,7 % ročně (rekordní hodnota 2,07 % byla dosažena v letech ). Všeobecně je však nutno zdůraznit, že v případě jednotlivých regionů světa se demografický vývoj velmi výrazně lišil (tempo růstu, velikost přírůstku atd.). Nejvýraznější diference je možno vidět, pokud si svět rozdělíme na dvě základní kategorie: vyspělé (zejména západní a střední Evropa, Severní Amerika, Austrálie a Nový Zéland, některé východoasijské země) a rozvojové země (východní Evropa, Blízký a Střední Východ, jich a jihovýchod Asie, Afrika, Latinská Amerika a Oceánie) a v rámci rozvojových zemí vyčleníme zvlášť ještě země nejméně rozvinuté (Afrika, zejména subsaharská část Afriky a některé země jihovýchodní Asie). Jednotlivé monitorované skupiny se od sebe liší, zejména co se týče tempa růstu populace a redistribuce populace mezi městem a venkovem. Nejméně progresivní demografický vývoj zaznamenaly země vyspělé. Jejich populace vzrostla za posledních 50 let o cca 65 %, což představuje nárůst populace oproti roku 1950 (24,5 % světové populace) o cca 405 milionů lidí na současných 1,026 miliardy obyvatel (15,87 % světové populace). Demografický vývoj v zemích vyspělých byl v analyzovaných více než 50 letech charakteristický relativně nízkou hodnotou (v porovnání s ostatními analyzovanými skupinami) přírůstků populace. Meziroční přírůstky populace se pohybovaly v intervalu 1,28 % - 0,6 %, přičemž průměrné tempo růstu v rámci sledovaného období dosáhlo hodnoty cca 0,91 %. Největší populační explozi zaznamenaly současné vyspělé země na přelomu 50. a 60. let, kdy se jejich populace 555

4 zvyšovala v průměru o cca 9 milionů lidí ročně. Naopak v současné době dochází ke znatelnému poklesu meziročních přírůstků populace v těchto zemích. Dnes, na počátku 21. století, se průměrné meziroční přírůstky populace v zemích vyspělých pohybují kolem 6-7 milionů lidí ročně, přičemž tendence je tyto meziroční přírůstky snižovat (v roce 2030 se dle UNCTAD očekává, že se hodnota meziročních přírůstků bude pohybovat kolem 5,5 milionů lidí ročně). Zatímco v 50. letech 20. století se meziroční přírůstky pohybovaly okolo 1,2 %, v polovině první dekády 21. století se již přírůstky pohybovaly kolem 0,6-0,7 % s tendencí se nadále snižovat (dle predikce provedené UN se očekává, že hodnota populačního růstu kolem roku 2030 dosáhne hodnoty cca 0,25 % ročně). Demografický vývoj zemí vyspělých je možno shrnout následujícím způsobem: Současné země klasifikované jako vyspělé se již přiblížily hranici svých reprodukčních kapacit (tato hranice nepředstavuje hranici ekonomických možností jednotlivých zemí (tedy schopnosti jednotlivých zemí uživit svou populaci), ale spíše hranici společensko-sociální (ochota k výraznému růstu populace je v těchto zemích relativně nízká)). Všeobecně lze očekávat, že se růst populace během několika desítek příštích let úplně stabilizuje a bude docházet pouze k minimálním přírůstkům populace. Pokud lze očekávat nějaký rapidní nárůst populace v těchto zemích, bude to nejspíše prostřednictvím imigrační vlny z ostatních regionů světa. Pokud nedojde k žádným vážnějším výkyvům od současného trendu, lze očekávat, že v roce 2030 se bude populace v současných vyspělých zemích světa pohybovat kolem 1,135 miliardy obyvatel, což tedy znamená další velmi výrazné zpomalení tempa růstu populace v těchto zemích. V případě zemí rozvojových - zejména zemí nejméně vyspělých - lze sledovat zcela odlišný vývojový trend v porovnání se zeměmi vyspělými. Země rozvojové v analyzovaných 50 letech prošly velmi bouřlivým vývojem (změny v ekonomice, politice, sociální sféře a rovněž demografický boom). Populace v těchto zemích vzrostla od roku 1950 (1,9 mld. obyvatel 75,5 % světové populace) po současnost (rok ,44 mld. obyvatel 84,1 % světové populace) o téměř 190 % (nárůst populace o cca 3,54 mld. lidí), přičemž průměrné meziroční tempo růstu dosáhlo hodnoty cca 1,92 % (v průměru 63 milionů lidí ročně). Nejvyššího tempa růstu bylo dosaženo v letech , kdy průměrné meziroční tempo růstu překračovalo hodnotu 2 %. Nejvyšší absolutní hodnoty ročního populačního přírůstku v těchto zemích byly na konci 80. let, kdy každoročně vzrostlo množství populace v těchto zemích o cca 80 milionů. O demografickém vývoji v rozvojových zemích lze konstatovat, že jeho bouřlivý růst z období let se začíná pomalu stabilizovat, i když tempo růst populace v těchto zemích stále převyšuje tempo růstu populace v zemích vyspělých více než dvojnásobně. Ačkoliv populace roste jak v absolutní, tak i v relativní hodnotě, tempo růstu se začíná pomalu a jistě snižovat. Tempo demografického růstu dosáhlo svého vrcholu v průběhu 80. let. Devadesátá léta 20. století a zejména pak první polovina první dekády 21. století se nesou ve znamení zmírňování meziročního tempa růstu populace (v současnosti pouze 1,27%, tj. o 69 milionů lidí ročně). Podle predikce publikované UNTCAD lze říci, že v 21. století demografický vývoj rozvojových zemí již nebude tak bouřlivý. Růst populace v těchto zemích se začne postupně stabilizovat (i když hodnoty meziročních přírůstku budou stále vysoké). Ustálení populace v těchto zemích se očekává v rozmezí let (zdroj: UN). V roce 2030 se předpokládá hodnota meziročního tempa růstu populace kolem 0,7 %, což bude představovat nárůst populace v těchto zemích o cca 53 milionů lidí (to představuje pokles oproti současnému stavu o cca 24 %). Celková populace těchto zemí se bude v roce 2030 pohybovat kolem 7 miliard (86 % světové populace). Zvláštní pozornost v rámci analyzovaných demografických vývojů rozvojových a vyspělých zemí si zaslouží demografický vývoj v zemích nejméně vyspělých, tj. v zemích, 556

5 kde současná hodnota GDP/hlavu nepřesahuje 905 USD/rok. Populační růst těchto zemí v uplynulých 50 letech překračoval průměrné tempo růstu světové populace o více než 55 %, v případě zemí rozvojových to pak bylo pouze o 39 %. V roce 1950 se populace nejméně vyspělých zemí pohybovala na úrovni kolem 189 milionů obyvatel (7,5 % světové populace) a o padesát pět let později (tedy v roce 2005) populace dosáhla úrovně cca 706 milionů obyvatel (10,9 % světové populace), což představuje nárůst populace oproti roku 1950 o více než 270 % (tj. o cca 516 milionů obyvatel). Průměrný meziroční přírůstek populace se v analyzovaném období pohyboval kolem 2,42 % (to představuje průměrný meziroční nárůst populace o cca 9,4 milionů lidí). K nejbouřlivějšímu nárůstu populace došlo na přelomu 80. a 90. let, kdy tempo průměrného meziročního přírůstku populace překročilo 2,5 % (maximum ,7 %). V případě nejméně rozvinutých zemí je nutno zdůraznit následující skutečnost: Zatímco většina vyspělých i rozvojových regionů světa již začíná pomalu a jistě dostávat populační růst pod kontrolu, v případě nejméně rozvinutých zemí světa populační boom ještě ani zdaleka neskončil. V příštích cca 30 letech se očekává, že tempo růstu populace bude i nadále vysoké - cca 2,05 % ročně (k významnému poklesu tempa růstu začne docházet až v průběhu třetí dekády 21. století) - s tím, že průměrný absolutní přírůstek populace velmi výrazně poroste (v roce 2030 přírůstek překročí 20 milionů lidí ročně). Stabilizace populace v případě těchto zemích se dá očekávat až v průběhu druhé poloviny 21. století. Predikce zpracovaná UNTCAD předpokládá, že populace nejméně rozvinutých zemí překročí v roce 2030 hranici 1,172 miliardy lidí, což bude představovat nárůst populace oproti roku 1950 o cca 518 %, tj. o přibližně 980 milionů lidí. Z výsledků analýzy je patrné, že ačkoliv relativní přírůstky populace budou pomalu klesat, absolutní přírůstky ještě po nějakou dobu porostou. Stabilizace rozměru populace se v případě nejméně rozvinutých zemí očekává v průběhu let Populace by podle středního odhadu provedeného United Nations Population Division měla ve výše uvedených letech dosáhnout úrovně cca 2-2,2 miliardy obyvatel a na této hodnotě by se pak měla dlouhodobě ustálit. Závěr Demografický vývoj světové populace prošel v posledních letech velmi bouřlivým vývojem. Světová populace vzrostla v průběhu posledních padesáti pěti letech o více než 150 % (což představuje nejrychlejší tempo růstu populace v dějinách lidstva). Nejvýznamněji se na tomto vývoji podílejí rozvojové regiony světa, jejichž podíl na současné světové populaci se pohybuje kolem 84 %. Co se týče demografického vývoje, existují zde značné rozdíly zejména mezi zeměmi vyspělými a zeměmi rozvojovými, zvláště pak těmi nejméně rozvinutými. Všeobecně je možno konstatovat, že zatímco populace v zemích vyspělých již pomalu dosáhla hranice svého růstu, v případě zemí rozvojových tomu tak ani zdaleka není. Tyto země teprve nyní začínají dostávat svůj populační boom pod kontrolu. Toto se však netýká zemí nejméně rozvinutých - ty mají svůj populační boom před sebou. Co se týče budoucího vývoje světové populace, lze očekávat, že ta i nadále poroste. Podle predikce zpracované UN Population Division lze očekávat, že se světová populace v roce 2030 bude pohybovat kolem 8,2 miliardy obyvatel, přičemž 86 % z nich (cca 7,06 miliardy) bude žít v zemích rozvojových (v nejméně rozvinutých zemích to pak bude cca 14 % - tj. 1,172 miliardy obyvatel). Podíl zemí vyspělých na celosvětové populaci se bude trvale snižovat (rok %, rok ,8 %, rok ,9 %). Všeobecně lze konstatovat, že naši planetu ještě čeká další nárůst lidské populace, i když ten již nebude tak razantní, jako tomu bylo zejména v posledních padesáti letech. 557

6 Literatura [1] ( ) [2] ( ) [3] ( ) [4] ( ) [5] ( ) [6] ( ) [7] J. Bradford DeLong, Estimating World GDP, One Million B.C. Present, ml, ( ) [8] UN Population Division, Department of Economic and Social Affairs, 'World Population Prospects: The 2004 Revision Adresa autorů: Luboš Smutka, Michal Steininger Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta / Katedra zemědělské ekonomiky Kamýcká Praha 6 Česká republika , smutka@pef.czu.cz, steininger@pef.czu.cz 558