Program IX. odborného symposia České resuscitační rady RESUSCITACE 2019 07. 06. 2019 Konferenční centrum City Praha
Program IX. odborného symposia České resuscitační rady RESUSCITACE 2019 07. 06. 2019 Konferenční centrum City Praha
IX. ODBORNÉ SYMPOSIUM RESUSCITACE 2019 s podtitulem Resuscitace specifických pacientů pořádá Česká resuscitační rada ve spolupráci s Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP Českou pediatrickou společností ČLS JEP, sekcí intenzivní medicíny Českou neonatologickou společností ČLS JEP Českou asociací akutní kardiologie České kardiologické společnosti pod záštitou European Resuscitation Council
Úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí přátelé dovoluji si Vás přivítat na IX. odborném symposiu České resuscitační rady Resuscitace 2019 s letošním podtitulem Resuscitace specifických pacientů. Definovat specifického pacienta je velmi obtížné. Většina poskytovatelů rozšířené resuscitace tak vnímá nemocné, jejichž diagnostika, léčba nebo okolnosti vzniku srdeční zástavy se vymykají standardnímu postupu podle univerzálního algoritmu. Do programu letošního symposia jsme zařadili neobvyklou problematiku řešení srdečních zástav na palubách dopravních letadel, kde je dosahováno nadprůměrných výsledků přežití navzdory značné vzdálenosti od nejbližšího zdravotnického zařízení. Terapeutické okno pro obnovení plné integrity mozkových funkcí se významně prodlužuje při srdečních zástavách následkem podchlazení, jejichž rozpoznání stále způsobuje profesionálním týmům diagnostické rozpaky. Velkou výzvou do budoucna pak bude identifikovat nemocné, kteří mohou profitovat z mimotělní kardiopulmonální resuscitace. Jejich selekce vyžaduje velmi úzkou spolupráci mezi poskytovateli zdravotnické záchranné služby a nemocnicemi. Mezi specifické pacienty patří rovněž nemocní v krajních věkových skupinách, počínaje novorozenci po porodu a konče nemocnými v pokročilém věku. Rozlišit přirozený průběh konce života od zachranitelných pacientů s plně reverzibilní příčinou srdeční zástavy dnes není snadné, zejména v situacích, kdy musí být rozhodnutí provedeno během několika málo sekund. Již dlouho vnímáme poptávku po otevření odborné diskuze na téma přiměřenosti resuscitací a věříme, že se nám do budoucna podaří řadě neúčelně zahajovaných resuscitací zabránit při zachování dostatečné bezpečnosti pro všechny zachranitelné pacienty. Za výbor České resuscitační rady MUDr. Anatolij Truhlář, Ph.D., FERC Předseda ČRR 5
Organizační struktura Předseda vědeckého výboru / Chairman of the scientific committee Anatolij Truhlář (předseda ČRR; ZZS Královéhradeckého kraje, Hradec Králové) Vědecký výbor / Scientific committee Petr Štourač (KDAR Fakultní nemocnice Brno) Roman Gřegoř (ZZS Moravskoslezského kraje, Ostrava) Ondřej Franěk (ZZS hlavního města Prahy, Praha) Pavel Rozsíval (Orlickoústecká nemocnice, Ústí nad Orlicí) Karel Štěpánek (ZZS Libereckého kraje, Liberec) Jana Djakow (Nemocnice Hořovice, Hořovice) Sylva Šebková (ÚPMD Praha-Podolí, Praha) David Peřan (ZZS hlavního města Prahy, Praha) Předseda organizačního výboru / Chair of the organising committee Radek Mathauser (ZZS Královéhradeckého kraje, Jaroměř) Organizační výbor / Organising committee Anatolij Truhlář (ZZS Královéhradeckého kraje, Hradec Králové) Jan Lapeš (HANZO Production, Hradec Králové) Sekretariát sympozia HANZO Production, spol. s r.o Piletická 486 503 41 Hradec Králové www.hanzo.cz 6
Všeobecné informace Místo konání Konferenční centrum City Na Strži 65/1702 140 00 Praha 4 GPS: 50.0502783N, 14.4391992E Termín konání: 7. 6. 2019 Registrace účastníků: 07.30 09.00 Každý účastník obdrží u registračního pultu jmenovku, která opravňuje ke vstupu do jednacích a výstavních prostor. Jmenovku je třeba nosit po celou dobu konání sympozia na viditelném místě. Stravování: Kávové přestávky budou podávány v hlavním foyer, dopolední od 11.15 do 11.45 hodin, odpolední od 15.45 do 16.15 hodin. Obědy budou vydávány v restauraci Cafe Empiria od 12.55 do 13.55 hodin. Pokyny pro prezentaci dodržujte prosím dobu vyhrazenou na prezentaci sdělení (uvedeno v programu u každé přednášky) předsednictvo jednotlivých odborných sekcí má právo zkrátit/přerušit sdělení při překročení časového limitu prezentaci programu PowerPoint (soubory *.ppt, *.pptx) předejte organizátorům min. 30 min. před začátkem odborného bloku editace údajů v prezentaci po předání organizátorům již není možná, stejně tak prezentace/zapojení vlastního notebooku! zajištění zpětného projektoru či zapojení vlastního notebooku není možné pro posun vpřed/vzad PowerPoint snímků bude k dispozici prezenter vč. laserového ukazovátka Prohlášení Autoři sdělení souhlasí s vytvořením kopie jejich sdělení organizátorům pro zajištění prezentace na sympoziu. Soubory budou archivovány organizačním výborem a nebudou dostupné k prohlížení či kopírování vyjma případného výslovného souhlasu autora sdělení. 7
Organizátoři vyjadřují poděkování firmám a společnostem za jejich vstřícný přístup a podporu IX. odborného sympozia RESUSCITACE 2019 HELAGO - CZ s.r.o. CHEIRON a.s. Medsol s.r.o. S & T Plus s.r.o. Teleflex Medical s.r.o. VBM - lékařská technika, spol. s r.o. 9
RES 07:30-09:00 Registrace účastníků Sál EMPIRIA 09:00-09:20 Zahájení symposia Předsedající: Truhlář Anatolij, Mathauser Radek Resuscitace specifických pacientů Truhlář Anatolij, Hradec Králové Čestné členství ČRR Kasal Eduard, Plzeň The European Emergency Medicine Congress EUSEM 2019 Šeblová Jana, Kladno 10 min. 5 min. 5 min. 09:20-11:15 Přednáškový blok I: Specifický pacient ve specifickém prostředí Sál EMPIRIA Předsedající: Truhlář Anatolij, Štourač Petr Blok připraven ve spolupráci s Českou asociací akutní kardiologie České kardiologické společnosti Resuscitation in the air and space: challenges for today and tomorrow Hinkelbein Jochen, Köln (SRN) Mimotělní kardiopulmonální resuscitace (ECPR): kdy a komu? Ošťádal Petr, Praha Kardiologické speciality pro nespecialisty Hynek Říha, Praha Je operační sál bezpečným prostředím pro zástavu oběhu? Štourač Petr, Brno Hypotermická zástava oběhu: zlý pán, ale dobrý sluha Kubalová Jana, Brno Diskuze 25 min. 20 min. 20 min. 20 min. 20 min. 10 min. 11:15-11:45 Kávová přestávka Výstava přístrojů a zdravotnické techniky 10
SCITA 2019 11:15-11:45 Sekce komentovaných posterů I. Sál TOWER Předsedající: Rozsíval Pavel, Štěpánek Karel Vliv přednemocniční transfuze na spotřebu transfuzních přípravků u polytraumat Berková Jana et al., Hradec Králové Technologie pro přenos obrazu pro zdravotnickou záchrannou službu Peřan David et al., Praha Neadekvátní vyboje ICD způsobené kompresemi hrudníku Cmorej Patrik Christian et al., Ústí nad Labem 11:45-12:55 Přednáškový blok II: Nové výzvy v resuscitaci dětí a novorozenců Sál EMPIRIA Předsedající: Djakow Jana, Štěpánek Karel Blok připraven ve spolupráci se sekcí intenzivní medicíny České pediatrické společnosti ČLS JEP a Českou neonatologickou společností ČLS JEP Sectio caesarea in mortua Pařízek Antonín, Praha Resuscitace novorozence Šebková Sylva, Praha Resuscitace dítěte: tipy a triky Djakow Jana, Hořovice Diskuze 12:55-13:55 Přestávka na oběd 20 min. 20 min. 20 min. 10 min. 13:55-15:45 Přednáškový blok III: Kdy a jak nezahajovat resuscitaci? Sál EMPIRIA Medicína právo etika Předsedající: Šeblová Jana, Janota Tomáš Blok připraven ve spolupráci se Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP Mezinárodní studie REAppropriate: dokážeme definovat přiměřenou resuscitaci? Truhlář Anatolij, Hradec Králové 11
RES Rozhodování o zahájení resuscitace operátorem tísňové linky 155 Franěk Ondřej, Praha Rozhodování o pokračování poresuscitační péče: otázky z každodenní praxe Janota Tomáš, Praha Rozhodování o marné léčbě: kdy a jak? Černá Pařízková Renata, Hradec Králové Etické aspekty nezahájení a ukončení resuscitace Mathauser Radek, Hradec Králové Právní aspekty nezahájení a ukončení resuscitace Jirásková Kateřina, Praha Panelová diskuze? Kdy a jak nezahajovat resuscitaci? Šeblová Jana, Kladno 20 min. 15:45-16:15 Kávová přestávka Výstava přístrojů a zdravotnické techniky 15:45-16:15 Sekce komentovaných posterů II. Sál TOWER Předsedající: Dizon Jose, Kaššová Jana Výsledky přežití traumatické srdeční zástavy na území hlavního města Prahy Veselá Katarína et al., Praha Výsledky přežití srdeční zástavy v Jihomoravském kraji Přikryl Jan et al., Brno Výsledky přežití srdeční zástavy u dětí na území hlavního města Prahy Veselá Katarína et al., Praha 16:15-17:55 Přednáškový blok IV: Kazuistiky inspirace pro budoucí generace Předsedající: Peřan David, Štěpán Martin Srdeční zástava následkem plicní embolie: diagnostika a léčba Dvořák Marek, Hradec Králové 12
SCITA 2019 Srdeční zástava následkem vzduchové embolie: diagnostika a léčba Štěpán Martin, Plzeň Refrakterní fibrilace komor Pašek Ondřej, Ústí nad Labem Nečekaná zástava oběhu po propuštění z urgentního příjmu Astapenko David, Hradec Králové Resuscitace dětí: teoretické předpoklady versus praktické využití znalostí v terénu Blažek Daniel, Hořovice Náhlá zástava oběhu při akcidentální hypotermii: kazuistika a specifika poresuscitační péče Bilík Jan, Ústí nad Labem Diskuze 10 min. 17:55-18:00 Závěr symposia Sál EMPIRIA Předsedající: Truhlář Anatolij, Mathauser Radek 19:30-21:30 39. zasedání výboru ČRR Pouze pro členy výboru ČRR 13
RES Posterová sekce - abstrakty VLIV PŘEDNEMOCNIČNÍ TRANSFUZE NA SPOTŘEBU TRANSFUZNÍCH PŘÍPRAVKŮ U POLYTRAUMAT Berková J. 1, Kočí J. 1,2, Řeháček V. 3, Seneta L. 2, Truhlář A 2 1 Oddělení urgentní medicíny, Fakultní nemocnice Hradec Králové 2 Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Hradec Králové 3 Transfuzní oddělení, Fakultní nemocnice Hradec Králové Úvod Základem léčby traumatického život ohrožujícího krvácení (ŽOK) je zástava krvácení a optimální resuscitace. Nejvyššími prioritami jsou zástava kompresibilního krvácení, urychlený transport do traumacentra a časné podání transfuzních přípravků (TP). Projekt RABBIT (Rapid Administration of Blood by HEMS in Trauma) je prospektivní observační studií studující časné přednemocniční podání TP (plasmy a erytrocytů) v rámci spolupráce střediska LZS Hradec Králové, Oddělení urgentní medicíny (OUM) a Transfuzního oddělení FN Hradec Králové. Metodika Prospektivní sledování vybraných parametrů u pacientů se ŽOK zařazených do studie RABBIT v období 1. 6. 2018 31. 12. 2018 a jejich porovnání s pacienty, u kterých byla aplikace masivního transfuzního protokolu v období 1. 6. 2017 31. 12. 2017 zahájena až po přijetí na OUM. Cílem projektu je ověření proveditelnosti a posouzení vlivu časného podání TP na jejich celkovou spotřebu v prvních 24 hodinách od přijetí do nemocnice. Výsledky Sledovaný parametr 2017 2018 Počet pacientů (n) 24 20 Věk (roky) 49,5 45,8 Injury Severity Score (n) 33 29 Přednemocniční čas (min) 62 56 Fibrinogen při přijetí na OUM (g/l) 2,3 2,3 Laktát při přijetí na OUM (g/l) 3,1 3,9 Sledovaný parametr 2017 2018 INR při přijetí na OUM 1,2 1,1 MAP při přijetí na OUM (mmhg) 77 84 Erytrocyty za 24 hod (TU) 8 6 Plasma za 24 hod (TU) 8 6 Tromboycty za 24 hod (TU) 2 1 Závěr Časné přednemocniční podání TP u pacientů se závažnými úrazy snížilo celkové množství TP podaných v prvních 24 hodinách od úrazu. Zavedený indikační protokol pro podání TP v přednemocniční neodkladné péči se osvědčil a není třeba jej měnit. 14
SCITA 2019 NEADEKVÁTNÍ VYBOJE ICD ZPŮSOBENÉ KOMPRESEMI HRUDNÍKU Cmorej P. Ch. 1, Smržová E. 1, Vais L. 1, Peřan D. 2 1 Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, Ústí nad Labem 2 Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, Praha Abstrakt Subkutánní implantabilní kardioverter defibrilátory (S-ICD) jsou relativně novou technologií používanou v sekundární prevenci náhlé srdeční smrti způsobené maligní arytmií. Zvyšující se počet pacientů s S-ICD ošetřených zdravotnickou záchrannou službou s sebou přináší nové poznatky, resp. problémy, kterým je nutné v před - nemocniční neodkladné péči (PNP) čelit. Cílem přednášky je prezentovat prvotní zkušenosti s péčí o pacienty s S-ICD v PNP. Jádrem přednášky je případová studie 30letého muže po transplantaci srdce, kterému byl v rámci sekundární prevence náhlé srdeční smrti implantován S-ICD (EMBLEM MRI S-ICD). U tohoto pacienta došlo k mimo - nemocniční náhlé zástavě oběhu. V průběhu neodkladné resuscitace došlo u pacienta k několika výbojům S-ICD, ačkoliv na monitoru byla přítomna asystolie. Zároveň se nepodařilo inhibovat aplikaci terapie S-ICD přiloženým magnetem určeným pro konvenční typ ICD. Překvapujícím pro zasahující záchranáře byla intenzita výboje, kterou byl zasažen bystander provádějící komprese hrudníku. Vlastní uložení generátoru S-ICD limituje umístění levé defibrilační elektrody, a to jak při antero-laterálním, tak latero-laterálním umístění defibrilačních elektrod. Neadekvátní výboje S-ICD se podle Effortless studie vyskytují přibližně u 6,3 % pacientů. Nejčastějšími příčinami neadekvátních výbojů jsou oversensing vlny T a supraventrikulární tachykardie s dosažením frekvence zóny terapie. Neadekvátní výboje indukované kompresemi hrudníku jsou dosud popsané pouze ve dvou kazuistikách, z nichž jednu publikovali autoři tohoto sdělení. V obou případech byl příčinou oversensing QRS artefaktů s double counting v důsledku deaktivace funkce SMART Pass. Tím bylo dosaženo zóny terapie a aplikován neadekvátní výboj. Nadměrná intenzita vnímání výboje zasaženým bystanderem koreluje se stranou, na které bystander klečel. Realizace kompresí hrudníku z levé strany hrudníku pacienta může být při zasažení výbojem nebezpečnější než z pravé strany. K inhibici terapie je nutné použít typově kompatibilní magnety s přístrojem S-ICD. Podle výrobce je někdy dokonce nutné užít 2 magnety. Uložení generátoru S-ICD limituje umístění levé defibrilační elektrody, z tohoto důvodu se nabízí předozadní umístění defibrilačních elektrod jako optimální. Postupné získávání zkušeností s pacienty, kteří jsou nositeli S-ICD, přináší nové problémy. Za zásadní problém považujeme požadavek výrobců na použití typově kompatibilních magnetů k inhibici výbojů. Tento požadavek není v PNP realizovatelný. Rovněž získání informace o typu S-ICD není v řadě situací možné. Z těchto důvodů bychom přivítali stanoviska odborných společností k použití magnetu u pacientů S-ICD v urgentní medicíně. Neméně důležitým aspektem hodného řešení je bezpečnost osob provádějících komprese hrudníku. Absence dat o rizicích spojených se zasažením výboje z S-ICD klade požadavky na další výzkum. 15
RES TECHNOLOGIE PRO PŘENOS OBRAZU PRO ZDRAVOTNICKOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU Peřan D., Pekara J., Franěk O., Plíhal J. Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, Praha Úvod Telemedicína je v přednemocniční péči v počátcích. Technologie XPERTEYE umožňuje přenos obrazu a zvuku formou telekonference mezi nositelem inteligentních brýlí se zabudovanou kamerou a pracovištěm vzdáleného pozorovatele. Vzdálený pozorovatel může takto v reálném čase pozorovat to, co vidí nositel brýlí a díky tomu poskytnout odbornou expertízu. Právní stanovisko k projektu telemedicíny obecně říká, že bude možné podobné projekty realizovat v souladu s právními předpisy jen při důsledném dodržování limitů, v rámci kterých lze vzdálené lékařské asistence využít. Metoda Testování produktu bylo provedeno v provozu Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy v průběhu roku 2017 u inspektora v rámci dokumentace situací s větším počtem zasažených osob. Vyhodnocení efektivity bylo provedeno dotazníkovým šetřením v několika oblastech: denní světlo video bez přiblížení a s přiblížením na detail; umělé osvětlení video bez přiblížení a s přiblížením na detail; špatné světelné podmínky video bez přiblížení a s přiblížením na detail; přenos zvuku. Dotazník obsahoval celkem 7 otázek s hodnocením kvality přenosu pomocí Likertovy škály (výborná velmi dobrá dobrá spíše špatná špatná). Na testovacím vzorku byla Cronbach alfa (vnitřní konzistence dotazníku) 0,819, což odpovídá dobré vnitřní konzistenci dotazníku. Výsledky Mezi zjištěné technické nedostatky patří: nízká kapacita baterie, křehká konstrukce, zařízení není voděodolné, spojení brýle-kabel-telefon se často rozpojuje, omezení pohybu uživatele, kvalita obrazu závisí na rychlosti pohybu nositele brýlí, dlouhý aktivační čas při nasazování. Hodnocení uživatelů se v jednotlivých oblastech liší. Na denním světle převládá hodnocení přenosu jako dobré až výborné (bez přiblížení 83,3 %, v detailu 66,7 %). Při umělém osvětlení převládá velmi dobré hodnocení (bez přiblížení 83,3 %, v detailu 50 %) a u špatných světelných podmínek převládá hodnocení spíše špatné až špatné (bez přiblížení 50 %, v detailu 83,4 %). Přenos zvuku byl vyhodnocen jako dobrý až výborný (83,3 %). Závěr Pokud se podaří vyřešit technické nedostatky, aby zařízení odpovídalo provozu na záchranné službě, která často operuje ve zhoršených světelných a klimatických podmínkách, zajistit kvalitní přenos signálu, a tím i videa, můžeme zařízení doporučit pro provoz na zdravotnických záchranných službách. V současné době existuje pro její rutinní používání několik limitů, a to jednak v podobě kvality pokrytí, a tím kvality obrazu, ale také v právní podpoře přenosu obrazu z místa zásahu. 16
SCITA 2019 PRE-HOSPITAL RESUSCITATION OF CHILDREN IN THE CITY OF PRAGUE Veselá K., Franěk O. Emergency Medical Services of the Capital City of Prague, Czech Republic Introduction While there is a lot of studies dealing with out out-of-hospital cardiac arrest (OHCA) in adults, data about OHCA in children age (CH-OHCA) are rarely published. The aim of this study is to describe epidemiology and results of CH-OHCA in City of Prague (1,2 million of inhabitants). Methodology This is a retrospective analysis of epidemiology and survival rates of CH-OHCA during 13 years period from 2003 to 2015. The data are taken from Prague OHCA Utstein-style database. Children age was defined as age from 0 to 17,99 years. Results In the study period, there were 6 626 OHCAs attended by Prague EMS, of which 121 met the criteria of CH-OHCA (1.8%, 0.78 CH-OHCA per 100.000 inhabitants and year). The majority of CH-OHCA occurred in age groups 0 0.99 (35; 28.9%; p<0.05) and 1 1.99 (26; 21.5% p<0,05). In no other age group the number of CH-OHCA exceeded 9 (n/s). No CH-OHCA was witnessed by ambulance personnel. Layperson CPR was performed in 95 cases (78,5%). Full BLS was delivered in 36 cases (37,9%), while in 59 cases (62,1%) compressions-only CPR was provided. The first captured rhythm was most often asystole (96; 79.4%). Ventricular fibrillation (VF-first subgroup) as the first rhythm was present in 12 patients (10.0%), half of whom were 15+. The most common cause of CH-OHCA was recorded as unknown (39%). The overall survival rate from CH-OHCA (with CPC 1-2) was 10.7%, in VF-first subgroup it was 41.7%. Conclusion CH-OHCA is relatively rare event. The most vulnerable group is children under 2 years of age. Small children are most frequently found in asystole, while VF occurs more frequently in age over 15. Even though CH-OHCA is uncommon in pre-hospital setting, everyone in the emergency service must be adequately trained for it. 17
RES PRE-HOSPITAL TRAUMATIC CARDIAC ARREST IN THE CITY OF PRAGUE Veselá K., Franěk O. Emergency Medical Services of the Capital City of Prague, Czech Republic Introduction While there is a lot of studies dealing with out out-of-hospital cardiac arrest (OHCA), data about trauma OHCA (T-OHCA) are rarely published. The aim of this study is to describe epidemiology and results of T-OHCA in City of Prague (1,2 million of inhabitants). Methodology This is a retrospective analysis of epidemiology and survival rates of T-OHCA during 15 years period from 2003 to 2018. The data are taken from Prague OHCA Utstein-style database. Results In the study period, there were 8 508 OHCAs attended by Prague EMS, of which 418 met the criteria of T-OHCA (4,9%). The majority of T-OHCA occurred in age groups 31 50 (155; 37,1%; p<0.05) and 19 30 (91; 28,1%; p<0.05). Men suffered T-OHCA in 75,4%. Layperson CPR was performed in 219 cases (52,4%). The first captured rhythm was most often asystole (255; 61%). Ventricular fibrillation (VF-first subgroup) as the first rhythm was present in 32 patients (7,7%). The most common cause of T-OHCA was car accident (31,1%) and fall from height (20,6%). The overall survival rate from T-OHCA (CPC 1-2) was 6,2%. Conclusion T-OHCA is not such a rare event. The most vulnerable group is adult men between 31 50 years of age. Chances of survival after T-OHCA in Prague are less than in non-traumatic OHCA (CPC 1-2; 6,2% vs. 15,1%), which corresponds to the global average. T-OHCA is common in pre-hospital setting and everyone in the emergency service must be adequately trained for it. 18
SCITA 2019 19
ESUSC 19