Sinice a řasy
Mikrophyta = mikroskopicky pozorovatelné rostliny, sinice a řasy (buněčná stavba, sinice = organismy prokaryotické a řasy = organismy eukaryotické) žijí převážně ve vodním prostředí, fytoplanktonní, perifytonní a bentické Nižší rostliny (Thallobionta) = stélkaté rostliny, jejichž tělo tvoří stélka, tj. thallus Stélka může být: amébovitá (rhizopodová), bičíkatá (monadoidní), kokální (buněčná), kapsální (gloeomorfní), trichální (vláknitá), heterotrichální, pletivná (pseudoparenchymatická), sifonální (trubicovitá), sifonokladální, tj. vláknitá stélka složená z mnohojaderných buněk
Sinice Cyanophyta
Sinice = autotrofní prokaryota, s jednobuněčnou (kulovité, oválné, vejčité a paličkovité buňky) nebo vláknitou stélkou (buňky nepravidelné, soudečkovité, válcovité a velmi krátké), koloniální mají ve slizu nepravidelně či pravidelně umístěné buňky v řadách kolmých na sebe, tvoří slizový obal, u vláken slizová pochva. = gramnegativní bakterie (murein, kys. diaminopimelová) Asimilační pigmenty jsou chlorofyl-a, β-karoten, xantofyly a fykobiliny (thylakoidy), mají schopnost chromatické adaptace. Dále se v buňce vyskytuje sinicový škrob, volutin a tukové krůpěje (sulfolipidy). Heterocysty, akinety (arthrospory), pseudovakuoly shlukující se v aerotopy (vodní květ a produkce toxinů - cyanotoxinů), hormogonie, endogenně endospory a exospory, planokoky.
Rod Synechococcus Rod Merismopedia Rod Gomphosphaeria Rod Woronichinia Rod Microcystis Rod Chroococcus Rod Snowella
Rod Chamaesiphon Rod Cylindrospermum Rod Anabaenopsis Rod Pleurocapsa Rod Aphanizomenon Rod Anabaena Rod Nostoc
Rod Stigonema Rod Hapalosiphon Rod Oscillatoria Rod Planktothrix Rod Fisherella Rod Lyngbya Rod Limnothrix Rod Phormidium Rod Pseudanabaena Rod Spirulina
Phormidium sp. Lyngbya sp.
Chamaesiphon incrustans
Ruduchy Rhodophyta
Ruduchy = autotrofní eukaryotické organismy s jednobuněčnou, vláknitou či ploše listovitou stélkou, chybí bičíkatá stadia. Mořští zástupci, ze stélky se získává agar-agar, karagén Taxonomie je založena na stavbě stélky a charakteru rozmnožování (rodozměna). Asimilační pigmenty = chlorofyl-a, chlorofyl-d, karoteny, zeaxantin a lutein. Asimilační barviva (fykobiliny) jsou ve vodě rozpustná, při odumření buňky se uvolňují do vody. Zásobní látkou je florideový škrob (α-1,4-glukan) uložený v plazmě v podobě zrníček (nebarví se roztokem I-KI do fialova).
Rod Lemanea Rod Audouinella Rod Batrachospermum Rod Hildebrandia )* Rod Bangia
Audouinella
Obrněnky Dinophyta
Obrněnky = se dvěma bičíky a buněčným obalem, který může být mnohovrstevný, dinokaryon, protoplast je buď nahý, obalený jemnou bezstrukturní blankou, nebo se zřetelně vytváří destičkovitý periplast, tj. théka, rozdělena ekvatoriální, nebo-li prstencovou rýhou na dvě části, tj. na horní epikon (epithéka) a dolní hypokon (hypothéka). V plazmě jsou vidět červené kapičky připomínající stigma. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c 2, peridinin, karoten. Zásobní látkou je škrob. Pyrenoidy jsou umístěné okolo chloroplastů do prstencovitých útvarů. Mixotrofní výživa. Jsou velmi citlivé na změny prostředí. Z konzervovaného materiálu se dají určit druhy s pancířem. Z hlediska vodárenství je hromadný výskyt skupiny nežádoucí, protože se projevují hnilobným až rybím zápachem, pachuť vody je nahořklá. Při masovém výskytu způsobují hnědé zabarvení vody.
Rod Cystodinium Rod Gymnodinium Rod Woloszynskia Rod Tetradinium Rod Glenodiniopsis Rod Peridinium Rod Gyrodinium Rod Amphidinium Rod Peridiniopsis Rod Ceratium Rod Katodinium
Peridinium sp. Gymnodinium sp. Ceratium hirundinella
Skrytěnky Cryptophyta
Skrytěnky = autotrofní i heterotrofní bičíkovci s dorzoventrálně stavěnou buňkou (na dorzální straně jsou vyklenuté, na ventrální ploché či vyduté) a bočně umístěnou dvojicí bičíků, z nichž je jeden kratší a druhý delší. Priplast, útvar vakovitého tvaru, tzv. jícen, trichocysty, chloroplasty s pyrenoidem. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c, karoteny. Zásobní látkou je škrob. V přírodě se vyskytují ve volné vodě zejména zjara a na podzim (pobřežní vody, přehrady, rybníky), kde tvoří maxima objemové biomasy za tvorby hnědého vegetačního zbarvení vody. Jsou důležitou potravou zooplanktonu. Pro vodárenství má význam jejich hromadný výskyt s doprovázejícím fialkovým až rybím zápachem a pachutí vody, která je nasládlá.
Rod Chilomonas Rod Rhodomonas Rod Chroomonas Rod Cryptomonas
Zlativky Chrysophyceae
Zlativky = jednobuněčné organismy, vyžadují organické zdroje dusíku a uhlíku, popř. i vitamíny (tj. příklad mixotrofního způsobu výživy), jeden nebo více chloroplastů hnědé barvy, u bičíkovců je přítomné červené stigma. Buňky bičíkovců jsou převážně kryty periplastem nebo jsou uložené ve schránce, tj. lorice, tvořené celulózními vlákny. Některé druhy mají buňky pokryté křemitými šupinami. Nadměrná spotřeba fosforečnanů. Endogenně vytvářejí křemité cysty. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c 1 c 2 a fukoxantin. Zbarvení chloroplastů je zlatožluté, žlutohnědé, hnědé až olivově zlaté. Škrob chybí, což je podstatné při taxonomickém určování.
Rod Hydrurus Rod Dinobryon Rod Chrysosphaera Rod Kephyrion Rod Mallomonas Rod Epipyxis Rod Synura Rod Chrysococcus Rod Bitrichia
Rozsivky Bacillariophyceae
Rozsivky = jednobuněčné řasy, které žijí samostatně nebo v koloniích. Buňka je uzavřená v dvoudílné buněčné stěně, která má tvar krabičky, tzv. frustuly. Křemitá frustula - epithéka a hypothéka. Na každé misce se rozlišuje plocha, tj. valva a pásek přirůstající k okrajům plochy, tj. pleura. Tvar krabičky může být kruhový s radiální souměrností (centrické rozsivky) nebo podlouhlý s bilaterální souměrností (penátní rozsivky). Ve stěně schránky areolae, septa směřující do vnitřku buněk, raphe, nodulus centralis, noduli terminales. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+c, fukoxantin. Zásobní látkou je chrysolaminaran (β-1,3-glukan) a olej polyfosfátové granule volutinu (jsou produktem fotosyntézy, hromadí se v plazmě v podobě kapek).
A a B p r hp ep p t Schéma penátn tní rozsivky: A) valvální pohled: a antapikální osa, t transapikální osa, p perválvální osa, r raphe. B) pleurální pohled: ep epipleura, hp hypopleura, p pervalvální osa
Rod Coscinodiscus Rod Melosira Rod Aulacoseira Rod Stephanodiscus Rod Cyclotella
Rod Tetracyclus Rod Diatoma Rod Meridion Rod Tabellaria Rod Fragilaria Rod Asterionella Rod Ceratoneis Rod Synedra
Rod Cocconeis Rod Achnanthes Rod Rhoicosphaenia Rod Epithemia Rod Amphiprora Rod Eunotia
Rod Attheya Rod Rhizosolenia Rod Chaetoceros Rod Cymatopleura Rod Surirella
Rod Nitzschia Rod Hantzschia Rod Amphipleura Rod Diatomella Rod Frustulia Rod Cymbella Rod Rod Navicula Gomphonema Rod Pinnularia Rod Gyrosigma
Navicula Cyclotella
Asterionella
Eunotia sp. Nitzschia paleacea
Cocconeis pediculus
Různobrvky Xanthophyceae
Různobrvky = podobné skupině zlativek, chloroplasty žlutozelené, hnědý fukoxantin chybí. Různé stélky. Většinou se pasivně vznášejí, aktivně pohyblivé druhy mají dva nestejně dlouhé bičíky ( zelené řasy). Asimilační pigmenty = chlorofyl-a,e, β-karoten a xantofyly, výsledná barva chromatoforů je zelená ( zelené řasy mají jiný poměr asimilačních barviv, různobrvkám chybí chlorofyl-b). V plazmě mají přítomná světlolomná tělíska, krystaly a produkty fotosyntetické asimilace, tj. olej, chrysolaminaran (nikdy ne škrob). Buněčná stěna je celulózního typu (reaguje na pektin, bývá prostoupena oxidem křemičitým či uhličitanem vápenatým), u některých druhů se skládá ze dvou částí.
Rod Vaucheria Rod Tribonema Rod Goniochloris Rod Botryochloris Rod Mischococcus Rod Characiopsis Rod Botrydium
Krásnoočka Euglenophyta
Krásnoočka = jednobuněční volně žijící bičíkovci, kteří mají jeden nebo dva bičíky, z nichž jeden slouží k pohybu a druhý je vlečný. Stigma, pelikula, hnědě zbarvená lorika. Asimilační pigmenty = chlorofyl-a+b, karoteny a xantofyly. Zásobní látkou je paramylon, který je chemicky podobný chrysolaminaranu. Apochloróza, apoplastidie. V přírodě se vyskytují v brakických vodách, rašeliništích, v planktonu, menších eutrofizovaných nádržích, v odpadních vodách. Důležitou úlohu hrají při samočisticích procesech. Při masovém výskytu způsobují zelené vegetační zbarvení vody či zelenohnědou neustonickou blanku. Projevují se rybím zápachem, pachuť vody je nasládlá.
Rod Colacium Rod Trachelomonas Rod Strombomonas Rod Phacus Rod Euglena Rod Eutreptia
Euglena sp.
Trachelomonas sp. Phacus
Euglena Phacus
Chlorokokální řasy
Výrazné zelené zbarvení, způsobené přítomností asimilačních pigmentů ve skladbě: chlorofyl-a+b, α a β-karoteny a xantofyly. V chloroplastu je přítomen pyrenoid, tj. bílkovinné tělísko pokryté škrobovými zrny. Zásobní látkou je α-1,4-glukan a polyfosfátové granule volutinu. Povrch buňky je tvořen polysacharidy (sporopolenin), hemicelulózou, pektinem, slizem (pokud je vylučován póry, umožňuje pomalý pohyb) či glykoproteinovou chlamys u Chlamydophyceae. U bičíkatých zástupců je přítomno i stigma.
Chlamydomonády = jednotlivě žijící či cenobiální bičíkovci s kapsální a kokální stélkou. Pohyb zajišťují 2-4 bičíky s jemným vlášením na povrchu. Dále lze pozorovat nepohyblivé bičíky, tzv. pseudocilie. Buněčná stěna = chlamys tvoří na apikálním konci ztlustlinu, tzv. papilu, kterou prostupují bičíky.
Rod Ankyra Rod Eudorina Rod Volvox Rod Chlorococcum Rod Pandorina Rod Gonium Rod Tetraspora
Rod Chlamydomonas Rod Chloromonas Rod Phacotus Rod Pteromonas Rod Lobomonas Rod Carteria Rod Haematococcus Rod Chlorogonium
Gonium sp. Dictyosphaerium Haematococcus pluv.
Zelenivky = řasy s jednobuněčnou (bičíkaté, kokální) nebo mnohobuněčnou stélkou (vláknitá, heterotrichální), žijí jednotlivě nebo tvoří kolonie či cenobia. Buněčná stěna je pevná, polysacharidová ( chlamydomonády), často vícevrstevnatá a tvořená sporopoleninem (tj. oxidativní polymer vznikající polymerací sekundárních karotenoidů). Chloroplast obsahuje pyrenoid.
Rod Actinastrum Rod Coelastrum Rod Micractinium Rod Dictyosphaerium Rod Scenedesmus Rod Tetrastrum Rod Lagerheimia Rod Radiococcus Rod Crucigeniella Rod Crucigenia
Rod Kirchneriella Rod Tetraedron Rod Ankistrodesmus Rod Chlorella Rod Hydrodictyon Rod Pediastrum Rod Monoraphidium Rod Oocystis
Actinastrum hantzschii, Dictyosphaerium sp.
Coelastrum sp. Micractinium pusillum
Scenedesmus quadricauda Scenedesmus obliquus Oocystis marssonii
Pediastrum duplex Pediastrum tetras
Hydrodictyon sp. Botryococcus sp. řadovka
Rod Microthamnion Rod Stigeoclonium Rod Chaetophora Rod Bulbochaete Rod Oedogonium Rod Microspora Rod Draparnaldia
Chaetophora elegans
Vláknité zelené řasy Ulvophyceae
Rod Cladophora Rod Rhizoclonium Rod Klebsormidium Rod Geminela Rod Ulothrix
Cladophora sp. Klebsormidium sp.
Spájivé řasy Zygnematophyceae
Spájivé řasy = jednobuněčné nebo vláknité zelené řasy. Spájivky jařmatkovité = vláknité, nevětvené se stejnocennými buňkami Spájivky dvojčatkovité, tzv. krásivky = jednobuněčné jednotlivě žijící, nebo tvoří kolonie připomínající vlákna. Spájivky žijí pouze ve sladkých vodách, hojné jsou v rašelinných tůních s nízkým ph. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují travnatým zápachem.
Rod Mougeotia Rod Netrium Rod Closterium Rod Euastrum Rod Zygnema Rod Spirogyra Rod Micrasterias Rod Xantidium Rod Staurastrum Rod Cosmarium