âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov podklad tvofií granulit Blanského lesa, jiïnû od Dobroãkova pfievaïuje hadec (serpentinit), místy se vyskytuje amfibolit (moldanubikum). V nivû KfiemÏského potoka je podloïí pfiekryto hlinit mi písky, písãit mi hlínami a místy i soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). Na hadcov ch pahorcích jsou vyvinuty kambizemní hofieãnaté rankery a mûlká kambizem typická. V nivû KfiemÏského potoka pfievládá typick glej a pseudoglej. KVùTENA Semixerotermní trávníky hostí vegetaci svazu Bromion erecti s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kterou provázejí smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata) a bezkolenec modr (Molinia caerulea agg.). Ve spoleãenstvu rostou i nûkteré dal í suchomilnûj í druhy, napfi. kostfiava ovãí (Festuca ovina), silenka nadmutá (Oberna behen), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga) aj. Pozoruhodná je bohatá populace mizejícího hofieãku mnohotvárného ãeského (Gentianella praecox subsp. bohemica) a vzácná kapradina vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). Ve spoleãenstvech hadcov ch trávníkû se roztrou enû vyskytují i lilie zlatohlávek (Lilium martagon) ahvozdík py n (Dianthus superbus). Pfii bfiezích KfiemÏského potoka pfievládají potoãní ol iny (spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium). Dominantou stromového patra je ol e lepkavá (Alnus glutinosa), v kefiovém patfie rostou stfiemcha obecná (Padus avium), vrba popelavá (Salix cinerea) a kalina obecná (Viburnum opulus). V bylinném patfie najdeme chrastici rákosovitou (Phalaroides arundinacea), br lici kozí Nejcennûj í ãástí chránûného území jsou pastviny na hadcovém substrátu na svazích nad potokem s pomûrnû teplomiln mi spoleãenstvy svazu Bromion erecti. nohu (Aegopodium podagraria), kopfiivu dvoudomou (Urtica dioica), pcháã zelinn (Cirsium oleraceum), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), skfiípinu lesní (Scirpus sylvaticus) aj. V ol inách se hojnû objevuje ohroïen omûj pestr (Aconitum variegatum) a vzácnû i vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Pfievládajícím typem vegetace vlhk ch luk jsou vysokobylinná spoleãenstva svazu Calthion (Lysimachio vulgaris-filipenduletum a Filipendulo-Geranietum palustris). Vobou spoleãenstvech byl zaznamenán prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). V ãásti luãní plochy najdeme i spoleãenstva stfiídavû vlhk ch luk svazu Molinion, pro nûï je charakteristická pfiítomnost kosatce sibifiského (Iris sibirica), vrby rozmar nolisté (Salix rosmarinifolia) a hlad e pruského (Laserpitium prutenicum). Ojedinûle se v bezkolencov ch loukách vyskytuje ocún jesenní (Colchicum autumnale), kter je v jihoãeském regionu velmi vzácn. Vzhledem k tomu, Ïe vlhké louky nebyly dlouhodobû obhospodafiovány, postupnû degradují, coï se projevuje v expanzi bezkolence (Molinia caerulea agg.), tuïebníku jilmového (Filipendula ulmaria) a metlice trsnaté. ZVÍ ENA VKfiemÏském potoce Ïije populace perlorodky fiíãní (Margaritifera margaritifera), potoãní niva je nalezi tûm rezervace Dobroãkovské hadce iroká niva a vlhké louky v údolí KfiemÏského potoka a pahorky s hadcovou vegetací mezi obcemi Bfiezovík asmûdeã. Chránûné území je rozdûleno silnicí âesk Krumlov Prachatice na dvû ãásti, men í severní ãást leïí v CHKO Blansk les. Dobroãkov 622 670 m V mûra: 6,5 ha Vyhlá eno: 992 (z toho 3,7 ha v CHKO Blansk les) B valé pastviny na hadcovém substrátu s poãetnou populací hofieãku mnohotvárného ãeského na svazích nad potokem, stfiemchová ol ina a vlhké pcháãové a bezkolencové louky se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy v nivû potoka. stejnonoïce Porcellium conspersum a mokfiadního plïe vrkoãe útlého (Vertigo angustior). Na such ch stanovi tích hadcové stepi se vyskytují nûktefií teplomilní brouci, napfi. mandelinka Coptocephala rubicunda, jakoï i mot li, mimo jiné vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica). Je tu i bohatá fauna dvoukfiídlého hmyzu. Vrtalka Liriomyza pusio (nedávno ohlá- ená jako nov druh pro âeskou republiku) tvofií podkopûnky v listech kozí brady luãní, v úborech chrp se vyvíjí vrtule Urophora quadrifasciata a teplomilné kuklice Phania funesta a Demoticus plebejus jsou parazitoidní. VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace nebylo v posledních desítiletích pravidelnû obhospodafiováno. Od roku 996 jsou vyfiezávány náletové dfieviny a suché svahové trávníky i vysokobylinné nivní louky jsou pro udrïení a zlep ení druhové diverzity koseny. BIBLIOGRAFIE 03, 279, 48, 557, 605, 639, 682, 829 MAPA ÚZEMÍ strana 36 324 PT 6
Okres Prachatice Háje Dva v razné vápencové pahorky 0,45 km severov chodnû a 0,35 km v chodojihov chodnû od obce On ovice. On ovice u âkynû GEOLOGIE Kupovité pahorky v raznû vystupující nad okolní mírnû zvlnûn terén jsou tvofieny ãoãkami krystalického vápence s pfiímûsí grafitického 622 642 m V mûra:,66 ha Vyhlá eno: 992 Semixerotermní vápnomilná, druhovû pestrá travinobylinná spoleãenstva s chránûn mi a ohro- Ïen mi rostlinn mi druhy. V souãasné dobû lokalita se zfiejmû nejpoãetnûj í populací hofieãku mnohotvárného ãeského v âeské republice. kvarcitu, uloïen mi v okolních rulách pestré skupiny krystalinika (moldanubikum). PÛdním pokryvem je rendzina kambizemní, na okrajích chránûného území pfiecházející ke kambizemi typické kyselé aï kambizemi dystrické. KVùTENA Nelesní vegetaci tvofií komplex semixerotermních a mezofilních travinobylinn ch spoleãenstev svazû Bromion erecti, Arrhenatherion a Violion caninae, porostû druhovû bohat ch lemov ch spoleãenstev svazu Trifolion medii a pion rsk ch spoleãenstev mûlk ch skeletovit ch karbonátov ch pûd svazu Alysso alyssoidis-sedion albi. Na jiïnûj ím pahorku jsou kromû toho vyvinuta kfiovinná spoleãenstva svazu Berberidion adruhotn lesní porost, tvofien borovicí lesní (Pinus sylvestris), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), modfiínem opadav m (Larix decidua) a lískou obecnou (Corylus avellana) v podrostu. V travinobylinn ch porostech dominuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) arostou zde hofieãek mnohotvárn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), jehoï populace zde ãítá aï nûkolik tisíc kvetoucích jedincû, h. nahofikl prav (G. amarella subsp. amarella), vítod chocholat (Polygala comosa), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), krvavec men í (Sanguisorba minor), jetel horsk (Trifolium montanum), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), úroãník bolhoj (Anthyllis vulneraria), jitrocel prostfiední (Plantago media), pupava obecná (Carlina vulgaris), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), pamûtník rolní (Acinos arvensis), starãek pfiímûtník (Sanecio jacobaea), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), ãiãorka pestrá (Coronilla varia), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens) a kociánek dvoudom (Antennaria dioica). Na pastvinách roste roztrou enû jalovec obecn (Juniperus communis), na okrajích dfievinn ch porostû na jiïnûj ím pahorku roste hojnû lilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA Fauna bezobratl ch je velmi specifická vzhledem k vazbû fiady z nich na vápencov podklad. Vyskytují se tu teplomilné druhy hmyzu, napfi. modrásek u lechtil (Polyommatus amandus), zelenáãek devaterníkov (Adscita geryon), stfievlíãek Amara convexior a plo tiãka Macroplax preyssleri. Dfiepãík Aphthona herbigrada zde Ïije na pry ci chvojce. Z mûkk Û je hojná suchomilka obecná (Xerolenta obvia). VYUÎITÍ Hofieãky kvetou na podzim, proto je moïno travnaté plochy kosit jen jedenkrát roãnû, v ãervenci. Pro podporu populací hofieãkû se po jejich odkvûtu ruãnû i mechanicky naru uje drn. Na lokalitû se nepravidelnû pasou ovce drobn ch chovatelû z blízké obce On ovice. BIBLIOGRAFIE 279, 557, 605 Semixerotermní floristicky pestrá travinobylinná spoleãenstva svazu Bromion erecti na severním pahorku s v skytem v znaãn ch druhû rostlin. Nápadn je ãervenû kvetoucí vítod chocholat (Polygala comosa). PT 7 325
KVùTENA Svahy prûlomového údolí pokr vají pfiirozené porosty baïankov ch jasenin (Mercuriali-Fraxinetum), místy na sutích jsou vyvinuty i mûsíãnicové javofiiny (Lunario- -Aceretum). Ve stromovém patfie pfievládají jasan ztepil (Fraxinus excelsior) alípa malolistá (Tilia cordata), pfiimí eny jsou dub letní (Quercus robur), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepil (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jedle bûlokorá (Abies alba), vzácnû i habr obecn (Carpinus betulus). ídce vyvinut kefiov podrost tvofií pfiedev ím líska obecná (Corylus avellana), vzácnû zde najdeme rybíz alpínsk (Ribes alpinum) arûïi pfievislou (Rosa pendulina). V druhovû bohatém bylinném patfie rostou kostival hlíznat (Symâeskobudûjovicko GEOLOGIE Potok Melhutka vytváfií severov chodnû od Tfiebanic 700 m dlouhé prûlomové údolí v masivu Velkého (57 m n. m.) a Malého hrádeãku (509 m n. m.) se skalnat mi srázy a men ími sutûmi. Nad tímto úsekem a pod ním je údolí otevfiené, s mírn mi svahy a vyvinutou potoãní nivou. V horninovém podloïí pfievaïuje perlová rula, ãást masivu Velkého hrádeãku buduje biotitická, sillimanit-biotitická aï granát-biotitická pararula (moldanubikum), ir í ãásti potoãní nivy vyplàují deluviální kamenitohlinité sedimenty (pleistocén-holocén), kolem potoka jsou uloïeny fluviální hlíny (holocén). PÛdním pokryvem svahû je kambizem typická kyselá s pfiechody k rankeru typickému a kambizemnímu na skalnat ch stanovi tích, v nivû potoka je vyvinut glej typick, místy i fluvizem glejová. PrÛlomové údolí Melhutky vmasivu Velkého a Malého hrádeãku, místy se skalnat mi srázy. 2 V potoce Melhutka v PP Hrádeãek Ïije poãetná populace mihule potoãní (Lampetra planeri). phytum tuberosum), samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel lesní (Galium sylvaticum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus) a kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum). Nad hranou svahû jsou polokulturní a kulturní lesy s pfievahou smrku, s pfiímûsí borovice, jedle a vtrou en mi listnat mi dfievinami. Podél potoka jsou vyvinuty lemy, místy i souvislej í porosty stfiemchov ch ol in (spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium, Arunco-Alnetum) s pfiímûsí dubu letního, v kefiovém patfie se stfiemchou obecnou (Padus avium), lískou a brslenem evropsk m (Euonymus europaeus). Bezlesá ãást nivy mimo soutûsku porûstá vysokobylinn mi spoleãenstvy svazu Calthion. V luhu a potoãní nivû roste hojnû bledule jarní (Leucojum vernum), dále prvosenka vy í (Primula elatior), omûj pestr (Aconitum variegatum), jarmanka vût í (Astrantia major), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), kuklík potoãní (Geum rivale) a orsej jarní (Ficaria bulbifera). ZVÍ ENA V chránûném území se vyskytuje v chodoalpsk plï zemoun skalní (Aegopis verticillus), Ïijící jinak roztrou enû v pfiirozen ch porostech Blanského lesa a umavy, v znaãn je vrkoã horsk (Vertigo alpestris). Nápadn m denním mot lem, pomûrnû v znaãn m pro dan typ lokality, je baboãka jilmová (Nymphalis polychloros). Na BaÏance Ïije pomûrnû lokálnû roz ífien brouk Tropiphorus elevatus z ãeledi nosatcovit ch. V potoce Melhutka jsou ve vût ím poãtu nalézány minohy larvy mihule potoãní (Lampetra planeri). LESNICTVÍ RÛznovûké smí ené porosty v kaàonu Melhutky a potoãním luhu jsou ponechávány bez zásahu samovolnému v voji. Kulturní a polokulturní lesy na mírnûj ích svazích s pfievahou smrku a borovice se náseãn m zpûsobem postupnû pfiemûàují na porosty Hrádeãek Les na strm ch údolních svazích a niva v údolí Melhutky 0,3 km jihov chodnû aï 2 km v chodoseverov chodnû od obce Tfiebanice, 2,5 km severnû od Lhenic. Hrbov u Lhenic, Tfiebanice spfievahou buku a s pfiímûsí dubu zimního, jedle, lípy a javorû. VYUÎITÍ Louky v nivû potoka jsou pro udrïení druhové diverzity úãelovû nepravidelnû koseny. 458 520 m V mûra:,56 ha Vyhlá eno: 985 Pfiirozené porosty suèového lesa v úzkém údolí a mokfiadní louky a potoãní ol iny v ir ích ãástech údolí Melhutky s poãetnou populací bledule jarní. HISTORIE Na vrcholu Velkého hrádeãku se nacházejí zbytky valû pravûkého hradi tû z pozdní doby hal tatské (6. století pfi. n. l.). BIBLIOGRAFIE 28, 436 MAPA ÚZEMÍ strana 359 2 326 PT 8
IrÛ dvûr Stránû a mûlké údolí s loukami a dfievinn mi porosty na v chodním okraji Prachatic, 0,9,7 km v chodojihov chodnû od historického námûstí. Prachatice 575 680 m V mûra: 2,86 ha Vyhlá eno: 992 Travinobylinná spoleãenstva tepl ch jiïních strání, prameni tû a mezofilní louky, stromové a kfiovinné porosty s druhovû poãetnou entomofaunou. Ukázka extenzivnû a tradiãnû kultivované krajiny v bezprostfiední blízkosti mûsta se zachovanou vysokou biodiverzitou. GEOLOGIE Chránûná lokalita zaujímá jiïní svahy a drobné mûlké údolí protínající ve smûru V Z po spádnici dlouh západní svah s velk m pfiev ením nad údolím Îivného potoka. Horninov m podkladem je granulit a biotitick granulit na kontaktu s biotitickou aï granát-sillimanit-biotitickou pararulou (moldanubikum). V údolí leïí deluviální písãité hlíny a hlinité písky (pleistocén holocén). PÛdní pokryv tvofií mûlká a skeletovitá kambizem kyselá s pfiechody ke kambizemi pseudoglejové a typickému pseudogleji (gleji). KVùTENA V slunné stránû porûstají kvûtnatá krátkostébelná spoleãenstva svazû Cynosurion a Arrhenatherion,vhorní ãásti svahu s mûlkou pûdou spfiechody k acidofilním porostûm svazu Violion caninae. Na okrajích dfievinn ch porostû jsou vyvinuta lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii. V tûchto travinobylinn ch porostech se mimo jiné vyskytují smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), chrastavec rolní (Knautia arvensis), jetel prostfiední (Trifolium medium), j. horsk (T. montanum), j. pochybn (Chrysaspis dubia), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), smolniãka obecná (Steris viscaria), pavinec modr (Jasione montana), svízel nízk (Galium pumilum), kokrhel men í (Rhinanthus minor) a bedrník obecn (Pimpinella saxifraga). V malém údolí a na prameni ti v jeho horní ãásti jsou vyvinuta vysokobylinná spoleãenstva svazu Calthion, v nichï vzácnû rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a p. listenat (D. longebracteata) abyl sem introdukován kosatec sibifisk (Iris sibirica). V remízku nad strání u samoty IrÛ dvûr pfievaïuje borovice lesní (Pinus Okres Prachatice sylvestris), dále smûrem k v chodu nad potoãní roklinou a nad silnicí podél úvozové cesty pokraãuje liniov porost listnat ch stromû s pfievahou lípy malolisté (Tilia cordata) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula), s pfiímûsí dubu letního (Quercus robur), borovice lesní, vrby kfiehké (Salix fragilis), tfie nû ptaãí (Cerasus avium), topolu osiky (Populus tremula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a téï j. mléãe (A. platanoides), s podrostem mezofilních druhû, mezi nimiï dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis). V ãásti nad silnicí vytváfií rozsáhlé porosty nepûvodní barvínek men í (Vinca minor) a objevuje se i lilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA V pfiírodní památce byl zaznamenán chránûn stfievlík Carabus scheidleri. Vyskytují se tu i nûkteré chránûné druhy mot lû, napfi. batolec duhov (Apatura iris) a bûlopásek topolov (Limenitis populi), z dal ích pozoruhodn ch mot lû tu Ïijí ÏluÈásek jiïní (Colias alfacariensis), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica), nesytka mravencová (Synanthedon formicaeformis) aj. VYUÎITÍ Vminulosti byly nûkteré plochy ãas od ãasu orány, dne ní stav je v sledkem nûkolik desetiletí trvající pfiirozené sukcese od stadia úhoru. Terén svahû nad potoãním záfiezem v horní ãásti pod silnicí byl v minulosti modelován lidsk mi zásahy (terénní stupnû, jámy), v ãásti nad silnicí probíhala úvozová cesta. V souãasnosti jsou luãní plochy pravidelnû koseny a provádí se pravidelná redukce okrajû dfievinn ch náletû. Chránûn m územím prochází znaãená nauãná stezka. MAPA ÚZEMÍ strana 359 Vremízku u samoty IrÛ dvûr pfievaïuje borovice lesní (Pinus sylvestris), na stráni pod ním rostou krátkostébelná spoleãenstva svazû Cynosurion a Violion caninae. PT 9 327
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Rybník se nachází v plochém údolí Vadkovského potoka, v jehoï podloïí je základní horninou biotitick granulit (moldanubikum). V tûsné blízkosti lokality je podklad nízkého terénního hfibetu tvofien soubûïn mi vloïkami hadce apyroxenického aï amfibolického granulitu, coï má zásadní v znam pro utváfiení vegetace chránûného území (obohacování bazick mi ionty). V levobfie- Ïí potoka jsou uloïeny spra e a spra ové hlíny (mlad í pleistocén, würm), potoãní niva je vyplnûna fluviálními hlínami (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním pokryvem je pseudoglej typick, glej organozemní a organozem (anmoor). KVùTENA PobfieÏí jihozápadní ãásti rybníka lemují litorální rákosiny s pfievahou orobince irolistého (as. Typhetum latifoliae), ve v topû kolem pfiítoku jsou zachovány porosty vysok ch ostfiic (Magnocaricion) s dominantní ostfiicí vyv enou (Carex elata). Pod hladinou jsou vyvinuta spoleãenstva irokolist ch rdestû (Magnopotamion) srdestem svûtl m (Potamogeton lucens). Z v znamnûj ích druhû rostou v rybníku a jeho v topû je tû laku ník okrouhl (Batrachium circinatum), bublinatka jiïní (Utricularia australis), Ïabník trávovit (Alisma gramineum), ostfiice prodlou- Ïená (Carex elongata) a kosatec Ïlut (Iris pseudacorus). Na louce nad rybníkem je vyvinuta mozaika ostfiicovomechov ch a ostfiicovora eliníkov ch mírnû bazifilních spoleãenstev svazû Caricion davallianae a Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion, oligotrofních ostfiicovora- eliníkov ch porostû (Sphagno recurvi-caricion canescentis) a pfiirozen ch i polokulturních Na ra elinn ch loukách roste fiada vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin, napfi. suchop r irolist (Eriophorum latifolium) a prstnatec májov (Dactylorhiza majalis). bezkolencov ch luk svazu Molinion. Mimo jiné zde rostou ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. dvoumuïná (C. diandra), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), o. ble ní (C. pulicaris), o. stinná (C. umbrosa), zábûlník bahenní (Comarum palustre), poãetná populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. irolist (E. latifolium), sítina alpská (Juncus alpino-articulatus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), kosatec sibifisk (Iris sibirica), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis) afiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica). Je tû v 70. letech 20. století zde rostla i kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata) av80. letech ostfiice dvoudomá (Carex dioica). V mechovém patfie rostou napfi. srpnatka závitkolistá (Drepanocladus revolvens) a vlasolistec vlhkomiln (Tomenthypnum nitens). V zástinu ol í podél pfiítoku se objevuje omûj pestr (Aconitum variegatum), v podrostu dubov ch porostû na hrázi rostou kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), prvosenka vy í (Primula elatior) a jestfiábník savojsk (Hieracium sabaudum). Obãas se objevují plodnice nápadné zavleãené houby kvûtnatce Archerova (Clathrus archeri). ZVÍ ENA Vyskytuje se zde modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a tyrfofilní druhy plo tic (napfi. ra elinatka Hebrus ruficeps), dvoukfiídl ch (luïanka Diastata adusta) ibroukû (drabãík Stenus fulvicornis aj.). Vrybníku se rozmnoïuje skokan hnûd (Rana temporaria), vytváfiející velmi poãetnou populaci. Îije zde také rosniãka zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo) auïovka obojková (Natrix natrix). Hnízdí tu potápka malá (Tachybaptus ruficollis), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), lyska ãerná (Fulica atra) a kachna divoká (Anas platyrhynchos). Koubovsk rybník Koubovsk rybník (,3 ha) a louky nad ním, 2 km jihov chodnû od obce Lhenice a,2 km severnû od obce Tfie - Àov Újezdec. Tfie Àov Újezdec VYUÎITÍ Pro zachování cenn ch spoleãenstev s ohroïen mi druhy jsou pfiirozené vlhké ara elinné louky koseny jedenkrát roãnû v pozdním létû, kulturní a polokulturní louky dvakrát roãnû. Rybník je vyuïíván 530 536 m V mûra: 3,3 ha Vyhlá eno: 998 Rybník s litorálními rákosinami a bohatou submerzní vegetací a slatinná louka se zachoval mi ra- elinn mi spoleãenstvy, s vysokou floristickou diverzitou a se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy. RozmnoÏují se tu poãetné populace oboj- ÏivelníkÛ, Ïijí zde nûkteré ohroïené druhy mokfiadního hmyzu, hnízdí vodní a mokfiadní ptactvo. k extenzivnímu chovu ryb a jeho obhospodafiování je podfiízeno zachování litorálních a submerzních porostû. BIBLIOGRAFIE 279 MAPA ÚZEMÍ strana 359 328 PT 20
Okres Prachatice 2 rezervace Kralovické louky Dvû oddûlené plochy svahov ch luk na pravém svahu údolí Zlatého potoka, 200 m západnû a 500 m jihozápadnû od obce Kralovice. Kralovice GEOLOGIE Horninov m podkladem je granulit a biotitick granulit (moldanubikum), kter je ve strmû stoupajícím mûlkém úpadu pokryt deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). Chránûné území je silnû podmáãené ãetn mi prameni ti a drobn mi vodními toky. V pûdním pokryvu pfieva- Ïuje pseudoglej typick (kambizem pseudoglejová) s pfiechody k pseudogleji organozemnímu, místy je vyvinuta organozem glejová (anmoor) s glejem organozemním. 565 636 m V mûra: 6,2 ha Vyhlá eno: 992 Svahové vlhké louky a ra elinná prameni tû s floristicky pestr mi ohroïen mi spoleãenstvy, s ãetn mi vzácn mi a ohroïen mi druhy rostlin asdruhovû bohatou luãní entomofaunou. Poslední jihoãeská lokalita s pfieïívající zbytkovou populací kohátky kalí katé. KVùTENA V chránûném území je vyvinuta pestrá mozaika spoleãenstev bezkolencov ch luk (Molinion), vysokobylinn ch spoleãenstev zamokfien ch stanovi t (Calthion), krátkostébeln ch smilkov ch pastvin svazu Violion caninae, ostfiicov ch luãních spoleãenstev (Caricion fuscae), krátkostébeln ch ostfiicovomechov ch spoleãenstev ra- elinn ch prameni È (Caricion demissae), maloplo n ch fragmentû mírnû mezotrofních ra elinn ch spoleãenstev svazu Caricion davallianae a ostfiicovora eliníkov ch sukcesnû pokroãilej ích fytocenóz svazu Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion. Na loukách a prameni tích rostou mimo jiné hofieãek mnohotvárn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica) v poãtu nûkolika desítek jedincû, velmi vzácnû i hofiec hofiepník (Gentiana pneu- monanthe), dále ãertkus luãní (Succisa pratensis), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), bezkolenec modr (Molinia caerulea), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), kosatec sibifisk (Iris sibirica), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. Davallova (C. davalliana), o. stinná (C. umbrosa), o. ble ní (C. pulicaris), o. jeïatá (C. echinata), o. sklonûná (C. demissa), o. Ïlutá (C. flava), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. irolist (E. latifolium), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), len poãistiv (Linum catharticum), hru tiãka men í (Pyrola minor), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata) a kozlík dvoudom (Valeriana dioica). Nejvzácnûj ím druhem je kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata), rostoucí v ra elinn ch prameni tích v poãtu maximálnû nûkolika desítek jedincû. Velkou ãást pfiírodní rezervace pokr vají stromové a kfiovinné nálety s pfievahou bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a spfiímûsí topolu osiky (Populus tremula), borovice lesní (Pinus sylvestris), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), ol e lepkavé (Alnus glutinosa), lísky obecné (Corylus avellana), hlohu obecného (Crataegus laevigata) a fie etláku poãistivého (Rhamnus cathartica), v podrostu se vyskytuje omûj pestr (Aconitum variegatum). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci byl zaznamenán v skyt chránûného perleèovce mokfiadního (Proclossiana eunomia) a dal ích pûti druhû perleèovcû, z denních mot lû se mimo jiné vyskytuje hnûdásek jitrocelov (Melitaea athalia). Mezi dvoukfiídl m hmyzem této lokality je zajímav nález muchnice Bibio clavipes, zelenu ky Microcercis trigonella a dal ích vzácnû nalézan ch druhû lupice Syntormon tarsatus a hlavatûnky Tomosvaryella palliditarsis. VYUÎITÍ V minulosti slou- Ïilo území pfiírodní rezervace jako jednoseãné louky nebo extenzivní pastviny. V dûsledku dlouhodobého nevyuïívání zarostla vût í ãást náletov mi dfievinami. V souãasné dobû se náletové porosty postupnû odstra- Àují a luãní plochy se kosí selektivnû po ãástech podle nárokû jednotliv ch ohroïen ch druhû. Periodicky se obnaïují plo ky ra eliny v ra elinn ch prameni - tích pro zaji tûní reprodukce populací nejohroïenûj ích druhû a citlivû se proãi tují luãní struïky pro udrïení stabilního vodního reïimu. Pro vefiejnost je území nepfiístupné. BIBLIOGRAFIE 279, 289, 555, 556, 557 MAPA ÚZEMÍ strana 360 V pfiírodní rezervaci Kralovické louky je chránûn komplex vlhk ch svahov ch luk a ra elinn ch prameni È. 2 Nejv znamnûj ím rostlinn m druhem chránûného území je kriticky ohroïená kohátka kalí katá (Tofieldia calyculata). PT 2 329
âeskobudûjovicko rezervace Libín Les na strm ch severov chodních svazích Libína, 2 3,7 km jihov chodnû od historického námûstí mûsta Prachatice, severnû od rozhledny na vrcholu Libína. Prachatice 704 090 m V mûra: 68,99 ha Vyhlá eno: 988 Komplex pfiirozen ch porostû kvûtnat ch buãin skyãelnicí devítilistou a horsk ch acidofilních smrkov ch buãin s charakteristickou kvûtenou a pozoruhodnou avifaunou a entomofaunou. GEOLOGIE rezervace leïí na severov chodních svazích protáhlého hfibetu vybíhajícího od vrcholu Libína (095,5 m n. m.) severozápadním smûrem, s ãetn mi periglaciálnû modelovan mi skalními útvary (mrazov mi sruby) ve vrcholové ãásti a svahov mi balvanov mi sutûmi. Horninov m podkladem horní ãásti svahû je cordierit-biotitick migmatit flebit-stromatitového aï nebulitového typu, v niï ích ãástech svahû pfiecházející k migmatitizované cordierit-biotitické pararule (moldanubikum). V pûdním pokryvu pfievládá kambizem kyselá s pfiechody ke kambizemi dystrické a podzolu kambizemnímu (kryptopodzolu rankerovému) a na extrémních skalnat ch stanovi tích se nachází kambizemní ranker. KVùTENA Ve vegetaci plo - nû pfievaïuje kapradinov typ buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum) s hojnou kapradí rozlo- Ïenou (Dryopteris dilatata) a bukovníkem kapraìovit m (Gymnocarpium dryopteris), místy s pfiechody k baïankov m jaseninám, podle stromového patra lépe jilmov m javofiinám (Mercuriali-Fraxinetum), na mûlk ch kamenit ch pûdách jsou roztrou enû vyvinuty kostfiavové buãiny (Festuco altissimae-fagetum). V horní ãásti svahu na sutích pod skalními útvary na konkávním typu georeliéfu se nacházejí fytocenologicky nevyhranûné porosty pfiipomínající vysokobylinné klenové buãiny (Acerenion). Mírnû svaïit terén vrcholového hfibetu porûstají horské acidofilní tfitinové smrkové buãiny (Cala- 330 PT 22
Okres Prachatice 3 tlustozob (Coccothraustes coccothraustes). Pravidelnû jsou zaznamenávány pobytové stopy rysa ostrovida (Lynx lynx). magrostio villosae-fagetum). Na nûkolika prameni tích ve spodní ãásti pfiírodní rezervace se vyskytují spoleãenstva sciofilních prameni È svazu Cardaminion amarae. Ve star ch pfiirozen ch porostech celkovû pfievládají smrk ztepil (Picea abies) a buk lesní (Fagus sylvatica), velmi hojná je jedle bûlokorá (Abies alba) a javor klen (Acer pseudoplatanus), vtrou- enû se objevují javor mléã (A. platanoides) a jilm horsk (Ulmus glabra). Kefiové patro je vyvinuto zejména v níïe polo- Ïen ch porostech a tvofií je pfiedev ím bukové zmlazení, zimolez ãern (Lonicera nigra) a bez ãerven (Sambucus racemosa). Vbylinném podrostu se v dûsledku velkého v kového rozpûtí na pomûrnû mal ch vzdálenostech setkávají druhy v raznû horské s nároãnûj ími druhy hájové kvûteny. Rostou tu ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana), dymnivka dutá (Corydalis cava), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kostfiava lesní (Festuca altissima), samorostlík klasnat (Actaea spicata), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), ostfiice lesní (Carex sylvatica), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), Ïindava evropská (Sanicula europaea), ptaãinec hajní (Stellaria nemo- rum), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), kerblík leskl (Anthriscus nitida), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), podbûlice alpská (Homogyne alpina), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a vzácnû také papratka horská (Athyrium distentifolium) a kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum). ZVÍ ENA V pfiírodní rezervaci Ïijí dva v znamné druhy plïû zemoun skalní (Aegopis verticillus) afiasnatka nadmutá (Macrogastra tumida). Také v skyt chránûného stfievlíka Carabus irregularis a nosatcû Acalles hypocrita a A. pyrenaeus indikuje pfiirozen stav lokality. Byl tu nalezen teprve nedávno popsan mot l nesytka Soffnerova (Synanthedon soffneri). Poskoãilka Aphycus sumavicus je stenotopní horsk druh blanokfiídlého hmyzu, kter byl z této lokality popsán. Vrezervaci Ïije také druhovû pestrá avifauna s fiadou druhû vázan ch na horské lesy umavy, resp. na staré smí ené a listnaté porosty. Hnízdí zde mimo jiné datlík tfiíprst (Picoides tridactylus), kos horsk (Turdus torquatus), s c rousn (Aegolius funereus), lejsek mal (Ficedula parva), holub doup- Àák (Columba oenas) a dlask 2 LESNICTVÍ V pfiírodní rezervaci plo nû pfievládají staré pfiirozené smrkobukové porosty (vûk 40 80 let) s vysok m podílem jedle (3 %) a javoru klenu (7 %), které vznikly nespornû pfiirozenou obnovou díky etrnému hospodafiení v minulosti a které jsou dnes ponechávány samovolnému v voji. V okrajov ch ãástech jsou men í plochy mlad ích porostû vznikl ch z pfiirozeného zmlazení nebo umûlou v sadbou smrku. V nich se provádûjí v chovné zásahy pro zlep ení jejich druhové skladby a prostorové struktury. VYUÎITÍ V dolní ãásti svahu je poutní kaple U Patriarchy, ke které vedla kfiíïová cesta od Lázní Sv. Markéty na jiïním okraji Prachatic. Na vrcholu Libína v ochranném pásmu pfiírodní rezervace stojí historická rozhledna. Území je pro vefiejnost pfiístupné po vefiejn ch lesních cestách. BIBLIOGRAFIE 20, 202, 279, 28, 50, 527, 582, 605, 69 Ve stromovém patru porostû pfievládají smrk ztepil (Picea abies) a buk lesní (Fagus sylvatica). Hojné jsou jedle bûlokorá (Abies alba) aja- vor klen (Acer pseudoplatanus). 2 Horsk smí en les na svazích Libína je hnízdi tûm datlíka tfiíprstého (Picoides tridactylus). 3 Nesytka Soffnerova (Synanthedon soffneri) je pomûrnû nedávno popsan druh mot la, kter byl objeven jako nov pro vûdu v biotopech pfiirozen ch smí en ch lesû na Prachaticku. PT 23 33
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je mohutná Ïíla syenitického porfyru smûru Z V, nacházející se v okolních biotitick ch pararulách (moldanubikum). Hrubû deskovité balvany dosahující velikosti aï 4 m vytváfiejí pfiíkré balvanové mofie o mocnosti aï nûkolika metrû, v jehoï horní ãásti zûstaly zbytky nízk ch mrazov ch srubû. Smûrem po svahu pfiechází kamenné mofie do kongeliflukãnû rozvleãen ch kamenn ch proudû. Na horní plo e nûkter ch balvanû vznikly skalní mísy. PÛdní horizont není na vût inû plochy vûbec vytvofien, místy se nacházejí nevyvinuté surové litozemû a jen na okrajích kamenného mofie je vytvofien ranker typick s pfiechody ke kambizemi dystrické. KVùTENA Pro znaãnou hloubku kamenného mofie je vegetace vyvinuta jen sporadicky. PfievaÏují li ejníková a mechová spoleãenstva, která v ak zde nebyla podrobnûji studována. Vyskytují se napfi. lupenité li ejníky rodû pupkovka (Umbilicaria spp.) a terãovka (Parmelia spp.), mech ploník chluponosn (Polytrichum piliferum) aj. V zazemnûn ch mezerách mezi balvany rostou velmi fiídce borovice lesní (Pinus sylvestris), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), vrba jíva (Salix caprea), ve spodní ãásti sutû smrk ztepil (Picea abies) a vzácnû rûïe pfievislá (Rosa pendulina). Ve velmi sporadickém bylinném patfie na kamenném mofii rostou zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), jestfiábník zední (Hieracium murorum), celík zlatob l (Solidago virgaurea), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), lipnice hajní (Poa nemoralis), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), kyselka obecná (Acetosella multifida), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), osladiã obecn (Polypodium vulgare) avzastínûn ch puklinách vzácnû Na balvanech jsou vyvinuta li ejníková a mechová spoleãenstva. Na severním úpatí kamenného mofie roste submontánní smrkov bor. ivranec jedlov (Huperzia selago). Na zastínûném a zazemnûném severním úpatí kamenného mofie je nepfiíli charakteristicky vyvinut submontánní smrkov bor (Betulo carpaticae-pinetum), v nûmï mimo jiné roste dfiípatka horská (Soldanella montana) a plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum). ZVÍ ENA V suti a pod kameny Ïijí mikrokavernikolní druhy pavoukû, napfi. snovaãka Rugathodes bellicosus. Na území pfiírodní památky bylo téï zji tûno nûkolik ménû bûïn ch druhû hálkotvorn ch dvoukfiídl ch z ãeledi bejlomorek, napfi. Jaapiella hedickei na bedrníku, Dasineura laricis na modfiínu a Oligotrophus juniperinus na jalovci. Îije zde také zmije obecná (Vipera berus) a jezevec lesní (Meles meles). âasté jsou pfielety ãápa ãerného (Ciconia nigra) akrkavce velkého (Corvus corax), ktefií hnízdí v okolí chránûného území. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky je ponecháno samovolnému v voji. Pro vefiejnost je pfiístupné po turistické stezce na vrchol Mafiského vrchu, kde je pfii kapli sv. Václava z roku 935 postavena 0 m vysoká zdûná rozhledna. Z rozhledny je velmi pûkn v hled hluboko do umavského podhûfií. Ve vzdálenosti 70 m jihozápadnû Mafisk vrch Severní svah Mafiského vrchu,5 km severov chodnû od obce Svatá Mafií, 5 km severov chodnû od Vimperka. Bo ice, títkov od rozhledny byla v roce 980 postavena 80 m vysoká ocelová vûï televizního vysílaãe. 865 907 m V mûra: 0,75 ha Vyhlá eno: 989 Ukázkovû vyvinuté balvanové mofie v syenitickém porfyru na severním svahu Mafiského vrchu (907,0 m n. m.), doklad periglaciálního zvûtrávání hornin. Vyvinuta sporadická li ejníková vegetace, na úpatí fragment smrkového reliktního boru. Îijí tu nûkteré specifické druhy bezobratl ch vázan ch na biotopy sutí. BIBLIOGRAFIE 252, 253, 260, 268, 43, 655, 656, 69 332 PT 24
Mastnice Louky a ol iny v údolí potoka Mastnice,2 km jiïnû od obce Îitná a,2 km severnû od obce Tfiebanice. Îitná u Netolic 509 522 m V mûra: 0,98 ha Vyhlá eno: 988 Úzká niva Mastnice s porosty potoãních ol in a vlhk mi bezkolencov mi a pcháãov mi loukami. Dafií se tu poãetné populaci bledule jarní adal ím ohroïen m rostlinn m druhûm. GEOLOGIE V horninovém podloïí pfievaïuje stfiednû zrnitá biotitická pararula, ve spodní ãásti údolí pfiecházející do biotitické pararuly migmatitické (moldanubikum), které jsou pfievrstveny deluviálními a deluviálnû soliflukãními hlinitopísãit mi sedimenty (pleistocén holocén) a nivními fluviálními hlinit mi písky (holocén). PÛdním pokryvem je kambizem pseudoglejová s pfiechody k typickému pseudogleji a gleji. Okres Prachatice KVùTENA V západní ãásti chránûného území je vyvinuta rozvolnûná potoãní stfiemchová ol ina, pfiecházející po proudu v úzk vrbo-ol ov potoãní luh (Alnion incanae, spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium), v nûmï pfievládá ol e lepkavá (Alnus glutinosa), pfiimí eny jsou topol osika (Populus tremula), dub letní (Quercus robur), javor klen (Acer pseudoplatanus), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) ave spodní ãásti je hojná vrba kfiehká (Salix fragilis). V podrostu najdeme stfiemchu obecnou (Padus avium), brslen evropsk (Euonymus europaeus) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). V levobfieïí potoka ve spodní ãásti území se nacházejí vlhké louky se spoleãenstvy svazu Molinion a vysokobylinn mi porosty svazu Calthion, pfiecházející ve zv ené ãásti nivy k mezofilním porostûm svazu Arrhenatherion akrátkostébeln m pastvinn m spoleãenstvûm svazu Violion caninae. Kromû poãetné populace bledule jarní (Leucojum vernum), vyskytující se v podrostu ol iny i na vlhk ch loukách, rostou v chránûném území kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), omûj pestr (Aconitum variegatum), prvosenka vy í (Primula elatior), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), udatna lesní (Aruncus vulgaris), devûtsil bíl (Petasites albus), kuklík potoãní (Geum rivale), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), mochna jarní (Potentilla tabernaemontanii), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), vítod obecn (Polygala vulgaris) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). Zámûrnû byly v nedávné minulosti do území pfiírodní památky introdukovány nûkteré dal í ohroïené druhy, zejména kosatec sibifisk (Iris sibirica) a pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris), které se plnû zapojily do pfiirozen ch spoleãenstev potoãní nivy. ZVÍ ENA Pozoruhodná je zde fauna dvoukfiídlého hmyzu, napfi. krátkokfiídlá bahnomilka Limnophila platyptera, kaluïnatka Thaumalea bezzii a mokfiadní v kalnice Nanna tibiella. Îijí tu chrobák Geotrupes stercorarius a mandelinka Chrysomela vigintipunctata a chránûné druhy denních mot lû batolec duhov (Apatura iris) ab. ãerven (A. ilia). LESNICTVÍ Rozvolnûná ol ina v horní ãásti údolí (vûk 40 50 let) vznikla pfiirozenou sukcesí na nivních opu tûn ch loukách. Provádûjí se jen mírné asanaãní a zdravotní probírky spreferencí zdrav ch a vitálních jedincû ol e, dubu a klenu. VYUÎITÍ Údolní louky se pravidelnû jedenkrát roãnû kosí po ãástech s ohledem na dokonãování v voje a tvorbu semen ohroïen ch druhû. Pro vefiejnost je chránûné území nepfiístupné, neboè jím neprocházejí Ïádné vefiejné komunikace. BIBLIOGRAFIE 279, 28, 605 Potok Mastnici doprovázejí stfiemchové ol iny (spol. Alnus glutinosa-padus avium) a vysokobylinné louky svazu Calthion s hojnou bledulí jarní (Leucojum vernum). PT 25 333
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem vût iny území pfiírodní rezervace je tûleso hadce (serpentinitu), lemované na jihozápadní stranû rekrystalizovan m, pfieváïnû biotitick m granulitem (moldanubikum). Hadcové v chozy vystupují na povrch jen místy ve spodních strmûj ích ãástech svahû. Úpatí severních svahû jsou pfiekryta deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén), dna potoãních údolí na okrajích chránûného území pfiekr vají fluviální a deluviofluviální písãité hlíny (holocén). PÛdní pokryv tvofií kambizem typická a dystrická, na skalkách s pfiechody ke kambizemnímu rankeru. Podél Zlatého potoka a jeho pfiítokû se vyvinul glej typick (organozemní) s pseudoglejem kambick m (typick m). KVùTENA Ve vegetaãním krytu pfievaïují acidofilní bory (Dicrano-Pinion). Na stanovi tích s hadcov mi v chozy a mûlkou skeletovitou pûdou je vyvinut rozvolnûn reliktní hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum), na stanovi tích s hlub ími pûdami roste polopfiirozen acidofilní bor (Dicrano-Pinetum), v nivû Zlatého potoka pfiecházející aï k nevyhranûnému typu submontánního ra elinného boru a podmáãené smrãinû (Mastigobryo-Piceetum). Na nemnoh ch hadcov ch v chozech se vyvinula druhovû ochuzená spoleãenstva skalních tûrbin svazu Asplenion serpentini, se soustfiedûn m v skytem sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium), kter se v ak roztrou enû objevuje v podrostu borû na vût- inû území pfiírodní rezervace. Ve stromovém patfie hadcového boru dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), v ostatních typech tvofií pfiímûs smrk ztepil (Picea abies), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). V kefiovém Rozvolnûn reliktní hadcov bor (Asplenio cuneifolii-pinetum) s hojn m jalovcem obecn m (Juniperus communis) v kefiovém patru. patfie hadcového boru roste velmi hojnû jalovec obecn (Juniperus communis), kter místy pokr vá aï 50 % plochy. V druhovû velmi chudém bylinném podrostu rostou bezkolenec modr (Molinia caerulea), kostfiava ovãí (Festuca ovina, sivû ojínûn morfotyp), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), silenka nadmutá (Oberna behen), mochna nátrïník (Potentilla erecta), hru tice jednostranná (Orthilia secunda), hru tiãka men í (Pyrola minor), kyselka obecná (Acetosella multifida), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), prha arnika (Arnica montana). Na oslunûn ch lesních okrajích se roztrou enû nacházejí jetel horsk (Trifolium montanum), smolniãka obecná (Steris viscaria), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a chmerek vytrval (Scleranthus perennis). V raznû je vyvinuto mechové a li ejníkové patro, v nûmï pfievaïuje bûlomech siv (Leucobryum glaucum) a hojné jsou dvouhrotec ãefiit (Dicranum polysetum), pukléfika islandská (Cetraria islandica) a nûkolik druhû dutohlávek (Cladonia spp.). V nivû potoka a na zra elinûl ch stanovi tích rostou omûj pestr (Aconitum variegatum), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris). Hadcov bor hostí nûkteré u nás vzácné druhy makromycetû, které jsou vesmûs známy z lokalit s vápencov m nebo dolomitick m podloïím, napfi. Èavnatku slizoprstennou (Hygrophorus gliocyclus), ãirûvku pochybnou (Tricholoma stans), pavuãinec lepobarv jehliãnanov (Cortinarius calochrous var. coniferarum), p. zlatohnûd (C. percomis), vláknici Quéletovu (Inocybe quéletii), slizobedlu slizkou (Limacella glioderma) aj. rezervace Miletínky Borov les na pravém svahu údolí Zlatého potoka jihozápadnû aï západnû od osady Miletínky, 3,5 km jihojihov chodnû od obce Chroboly. KfiíÏovice u Kti e ZVÍ ENA Îije tu chránûn perleèovec mokfiadní (Proclossiana eunomia), dále p. dvanáctiteãn (Boloria selene) ap. kopfiivov (Brenthis ino). Ve faunû broukû je v znaãn pomûrnû teplomiln lesknáãek Epuraea aestiva. Zdvoukfiídl ch jsou tu nûkteré stenotopní druhy pfiirozen ch smí en ch lesû, napfi. tiplice Tipula vittata aoctomilka Leucophenga quinquemaculata, vyskytují se i tyrfofilní druhy, zejména pestfienka Sericomyia lappona. Ve Zlatém potoce, kter tvofií severní hranici pfiírodní rezervace, Ïije perlorodka fiíãní (Margaritifera margaritifera). LESNICTVÍ Star í pfiirozené borové porosty ve vûku 70 60 let se ponechávají zatím bez zásahu, obnova bude probíhat maloplo n mi prvky, napfi. úzk mi náseky s prosvûtlením pfii okrajích. V mlad ích porostech je v chovn mi zásahy 697 756 m V mûra: 42,50 ha Vyhlá eno: 989 Komplex porostû reliktních hadcov ch borû, spoleãenstev skalních tûrbin na hadcích a polokulturních acidofilních borû s charakteristickou kvûtenou. usmûràována druhová skladba ve prospûch borovice na such ch stanovi tích a ve prospûch ol e a smrku na podmáãen ch stanovi tích. VYUÎITÍ rezervace je pfiístupná vefiejnosti po lesní cestû procházející lesním porostem od osady Miletínky. BIBLIOGRAFIE 279, 28, 555, 556, 582, 682, 792 MAPA ÚZEMÍ strana 360 334 PT 26
Okres Prachatice 2 rezervace Nad Zavírkou Louky na jiïních svazích Javorníku 0,5 km v chodnû od osady Tejmlov, km severozápadnû od obce Úbislav. Javorník u Stach, Úbislav GEOLOGIE Chránûné území leïí na mírnû sklonûn ch jiïních svazích hory Javorník (065,7 m n. m.), kde se stfiídají suché plochy s konvexním typem georeliéfu a mírné terénní deprese s georeliéfem konkávním s ãetn mi prameni ti. Horninov m podkladem je sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula s pfiechody do masivní biotitické pararuly (moldanubikum). V pûdním pokryvu pfievaïuje kambizem dystrická a kambizem pseudoglejová spfiechody ke kambizemnímu podzolu, na prameni tích jsou malé plochy organozemû. 865 907 m V mûra: 2,66 ha, Vyhlá eno: 988 ochranné pásmo 0,62 ha Horské mezofilní, mezohygrofilní a ra elinné kvûtnaté louky a prameni tû s vysokou floristickou diverzitou, s poãetn mi populacemi vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû. Nejv znamnûj í orchidejové louky v jihoãeském regionu. KVùTENA Ve vegetaci pfievaïují krátkostébelná mezofilní luãní spoleãenstva svazu Cynosurion (Festuco-Cynosuretum) a porosty oligotrofních krátkostébeln ch pastvin svazu Violion caninae (Hyperico- -Polygaletum, Gymnadenio- -Nardetum), v men í mífie i spoleãenstva horsk ch kvûtnat ch luk (Polygono-Trisetion). Na luãním prameni tním ra elini - ti jsou vyvinuta ostfiicová luãní spoleãenstva svazu Caricion fuscae (Willemetio-Caricetum paniceae) a porosty heliofilních prameni È (Cardamino-Montion). V chránûném území roste celkem deset druhû vstavaãovit ch rostlin, z nichï nejnápadnûj í jsou bohaté porosty prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina), kvetoucího zde ve Ïluté i nachové formû, a pûtiprstky ÏeÏulníku (Gymnadenia conopsea), jejichï populace ãítají tisíce jedincû. Kromû nich se vyskytují vstavaã obecn (Orchis morio), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), kru tík irolist (Epipactis helleborine), bradáãek vejãit (Listera ovata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata) a p. májov (D. majalis). Z ostatních vzácn ch a ohroïen ch druhû zde rostou hofieãek mnohotvárn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), prvosenka vy í (Primula elatior), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), hru tiãka men í (Pyrola minor), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice stinná (Carex umbrosa), o. Davallova (C. davalliana), o. ble ní (C. pulicaris), o. prosová (C. panicea), suchop r irolist (Eriophorum latifolium), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), zdrojovka potoãní (Montia hallii), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), v. bahenní (P. palustris), dfiípatka horská (Soldanella montana) a omûj pestr (Aconitum variegatum). ZVÍ ENA Mezi brouky této lokality nalezneme podhorské a horské druhy, napfi. stfievlík Carabus linnei, stfievlíãek Pterostichus aethiops a mandelinka Luperus viridipennis. Velmi zajímavá je fauna dvoukfiídl ch. Tipliãka Trichocera parva, vrtalky Cerodontha staryi a Napomyza nigriceps a kuklice Admontia maculisquama jsou dosud známé z âech pouze z této jediné lokality. Velmi lokální avâechách na území umavy omezené druhy jsou vrtalka Chromatomyia ramosa a hnilenka Eurygnathomyia bicolor. VYUÎITÍ Je tû v roce 957 byla vût í ãást chránûného území s dne ními porosty vstavaãû orána. Pro velkou svaïitost bylo pole ponecháno ladem a pozdûji pravideln m kosením pfievedeno na louku. Louky v chránûném území jsou dnes pro zachování floristické diverzity pravidelnû koseny, na plochách se vstavaãovit mi a s hofieãkem jsou provádûny speciální zásahy, zejména zraàování pûdního povrchu po odkvûtu v dobû produkce semen. Lokalita slouïí jako v zkumná plocha pro studium ekobiologie vstavaãovit ch druhû a hofieãku mnohotvárného ãeského. Pro vefiejnost je pfiístupn okraj území po polní a lesní cestû z Javorníku do Úbislavi. BIBLIOGRAFIE 02, 03, 279, 289, 557, 605 MAPA ÚZEMÍ strana 360 Krátkostébelná luãní spoleãenstva (Cynosurion) a porosty oligotrofních krátkostébeln ch pastvin (Violion caninae) s poãetn mi populacemi vzácn ch druhû rostlin. 2 Hnilenka Eurygnathomyia bicolor je reliktní druh dvoukfiídlého hmyzu bez bliï ího pfiíbuzenstva. Má boreoalpinní roz ífiení vyskytuje se ve Skandinávii, rakousk ch Alpách a na nûkter ch lokalitách v ãeské ãásti umavy. PT 27 335
âeskobudûjovicko GEOLOGIE rezervace zaujímá strmé skalnaté srázy i mírnûj í ãásti svahû geomorfologicky v razného hfibetu vrchu Opolenec severojiïního smûru. V horninovém podloïí pfievládá krystalick vápenec tvofiící 0 20 m mocnou ãoãku, uloïen v kysel ch horninách spfievahou biotitické pararuly (moldanubikum, pestrá skupina). Vût í ãást skalnat ch stanovi È vznikla umûle (malé svahové lomeãky, odstfiely svahû nad Ïelezniãní tratí). Souãástí je zbytek tzv. Sudslavické jeskynû, v jejíï v plni byly nalezeny ãetné pozûstatky kvartérní fauny obratlovcû z období od würmského pleniglaciálu do stfiedního holocénu. Z jeskynû dnes zbylo pouhé torzo tvofiené asi 5 m dlouhou, nejv e 5 m irokou a4 mvysokou chodbou. Mûlké pûdy skalnat ch partií lze pfiifiadit k rendzinû typické (litické), hlub í pûdy mimo vápenec nále- Ïejí ke kyselé kambizemi typické aï ke kambizemi dystrické. KVùTENA Ve vegetaãním krytu pfievládají druhotné lesní porosty s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris), které mají vût inou charakter rozvolnûného váleãkového boru s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) v bylinném podrostu. Místy jsou vyvinuty maloplo né netypické fragmenty suèového listnatého lesa (Tilio-Acerion), tvofiené jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), topolem osikou (Populus tremula), s pfiimí en m smrkem ztepil m (Picea abies) a se zapojen m kefiov m patrem, v nûmï pfievládá líska obecná (Corylus avellana) s pfiímûsí svídy krvavé (Swida sanguinea), dfii Èálu obecného (Berberis vulgaris) a slivonû trnité (Prunus spinosa). V bylinném podrostu lesû Západní svahy vrchu Opolenec s druhotn mi lesními porosty s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris). rezervace Opolenec Lesní a luãní komplex vrchu Opolenec (648,8 m n. m.) na svazích a skalnat ch stráních údolí VolyÀky, v chodnû od osady Sudslavice,,5 km jihozápadnû od obce Bohumilice, 3,5 km severoseverozápadnû od Vimperka. Bofianovice u Vimperka, Smrãná u âkynû, V kovice u Vimperka rostou mimo jiné ostfiice prstnatá (Carex digitata), jahodník truskavec (Fragaria moschata), violka chlumní (Viola collina), v. srstnatá (V. hirta), hru tice jednostranná (Orthilia secunda), hru tiãka zelenokvûtá (Pyrola chlorantha), h. men í (P. minor), jednokvítek velekvût (Moneses uniflora), prvosenka jarní (Primula veris), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), hnilák lys (Monotropa hypophegea), kru tík tmavoãerven (Epipactis atrorubens), okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), o. bílá (C. damasonium), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), oman hnidák (Inula conyza), orlíãek obecn (Aquilegia vulgaris) a ostruïiník skalní (Rubus saxatilis). Na vápencov ch skalkách nad tratí a v mal ch lomech jsou vyvinuta spoleãenstva skalních tûrbin svazû Potentillion caulescentis a Cystopteridion a pion rská spoleãenstva mûlk ch karbonátov ch pûd svazu Alysso alyssoidis- -Sedion albi, v nichï rostou sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria), bukovník vápencov (Gymnocarpium robertianum), pamûtník rolní (Acinos arvensis), tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides), penízek prorostl (Thlaspi perfoliatum), netfieskovec v bûïkat (Jovibarba globifera), rozchodník skalní (Petrosedum reflexum) a velmi vzácnû i kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis). Ve spoleãenstvech vápencov ch sutí a drolin (Stipion calamagrostis) na okrajích lomeãkû s rozvolnûn mi stromov mi a kefiov mi porosty se vzácnû vyskytují tofiiã hmyzonosn (Ophrys insectifera) a pûtiprstka ÏeÏulník horská (Gymnadenia conopsea subsp. montana). Do pfiírodní rezervace patfií i úzk pruh ol iny 565 69 m V mûra: 9,53 ha, Vyhlá eno: 985 ochranné pásmo zfiízeno v ífii 50 m kolem hranic PR Pestr komplex lesních, luãních a skalních spoleãenstev na vápencovém i silikátovém podkladu s mnoha vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy, biotop mnoha druhû ptákû a teplomilného hmyzu. Známá paleontologická lokalita s nálezy pleistocenní fauny. (Alnion incanae) pod Ïelezniãní tratí v okrajové ãásti nivy VolyÀky. Ve stromovém patfie dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), v bylinném patfie rostou prvosenka vy í (Primula elatior), podbílek upinat (Lathraea squamaria), omûj pestr (Aconitum variegatum) abohaté porosty pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris). Na loukách, pastvinách a lesních okrajích je vyvinuta pestrá 336 PT 28
Okres Prachatice 2 lesní (Ajuga genevensis), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), bradáãek vejãit (Listera ovata), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), vstavaã obecn (Orchis morio), pûtiprstka ÏeÏulník pravá (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a vzácnû lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum). Chránûné území se vyznaãuje v skytem teplomilné mykoflóry, nalezeny tu byly napfi. pevník bledookrov (Stereum rameale), vzácn choro outkovka polní (Dichomitus campestris), z lupenat ch mykorhizní ãechratka ol ová (Paxillus filamentosus), saprotrofní penízovka masová (Collybia putilla) aj. ZVÍ ENA Pfii paleontologickém v zkumu Sudslavické jeskynû byl nalezen bohat osteologick materiál mladopleistocenní a holocenní fauny, patfiící asi 70 druhûm. V chránûném území Ïije stepní plï zrnovka mechová (Pupilla muscorum). Vyskytují se zde také teplomilné druhy broukû, napfi. tûtináã Danacea pallipes a kvûtomil Isomira murina, z dvoukfiídl ch mimo jiné vláhomilka Pelidnoptera fuscipennis, vrtule Noeeta pupillata apyskatka Oplisa tergestina, z blanokfiídl ch zejména kutilky Gorytes laticinctus a Argogorytes mystaceus a z mot lû modrásek ãernoãárn (Pseudophilotes baton) a bûlásek RealÛv (Leptidea reali). Vpfiírodní rezervaci Ïije zmije obecná (Vipera berus) a nepravidelnû zde hnízdí v r velk (Bubo bubo). Na fiece VolyÀce v ochranném pásmu pfiírodní rezervace hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). 3 VYUÎITÍ V minulosti slou- Ïila pfieváïná ãást území pfiírodní rezervace jako pastviny, lesní porosty jsou vesmûs druhotné. V západním svahu Opolence bylo vyhloubeno nûkolik mal ch lomeãkû, které rovnûï zarostly lesem. Pfii stavbû Ïeleznice koncem 9. století byla odtûïena vût í ãást Sudslavické jeskynû. Louky a pastviny se v souãasné dobû kaïdoroãnû pravidelnû kosí, v rûzn ch termínech podle potfieby jednotliv ch ohroïen ch druhû. Specifick mi zásahy se posilují populace ohroïen ch rostlinn ch druhû. Chránûn m územím vede v délce 3,2 km nauãná stezka Sudslavick okruh s 26 zastaveními. POZNÁMKA Nûkolik desítek metrû od západního okraje pfiírodní rezervace roste u vjezdu do ml na nejmohutnûj í památn strom v jihoãeském regionu, tzv. Sudslavická lípa (lípa velkolistá Tilia platyphyllos) sobvodem,80 m, jejíï stáfií je odhadováno na 600 let. BIBLIOGRAFIE 93, 0, 236, 256, 258, 260, 269, 279, 492, 493, 494, 506, 557, 605, 838, 839, 840, 84 mozaika spoleãenstev svazû Arrhenatherion, Bromion erecti, Cynosurion, Violion caninae a Trifolion medii, v nichï mimo jiné rostou hofieãek mnohotvárn ãesk (Gentianella praecox subsp. bohemica), h. nahofikl prav (G. amarella subsp. amarella), vzácnû téï kfiíïenec obou pfiedchozích druhû hofieãek jihoãesk (G. austroamarella), vítod chocholat (Polygala comosa), jetel horsk (Trifolium montanum), tfiezalka horská (Hypericum montanum), chrpa ãekánek (Colymbada scabiosa), krvavec men í (Sanguisorba minor), zbûhovec LESNICTVÍ V lesních porostech zcela pfievládá borovice lesní ve vûku 50 30 let. Rozvolnûné star í porosty na strm ch svazích a v okolí lomeãkû se ponechávají vût inou bez zásahu, nebo se sniïuje jejich zápoj pro podporu cenné bylinné vegetace. V porostech zcela kulturního charakteru se bûïnû hospodafií s cílem zaji tûní urãitého minimálního podílu buku (0 20 %) v nástupní generaci lesa. 2 Zbytek Sudslavické jeskynû, vníï byl nalezen bohat osteologick materiál mladopleistocenní a holocenní fauny. 3 PR Opolenec je jedinou známou lokalitou tofiiãe hmyzonosného (Ophrys insectifera) v jihoãeském regionu. PT 29 337
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je biotitická aï granát-sillimanit-biotitická pararula (moldanubikum), pfiekrytá v ploché sníïeninû boãního údolí deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). Zde jsou ãetná prameni tû, v nichï mají pûvod drobné svahové vodní toky. Niva potoka Melhutky je vyplnûna fluviálními hlínami (holocén). Probíhá jí pfiedpokládan tektonick zlom smûru S J, oddûlující pararuly na v chodû od granulitového tûlesa na západû. V pûdním pokryvu pfievaïuje kambizem pseudoglejová s pfiechody ke gleji a pseudogleji typickému, na strmûj ím svahu v severní ãásti vznikla kambizem kyselá aï kambizem dystrická. KVùTENA Jádrem chránûného území v plochém boãním údolí je komplex vlhk ch polopfiirozen ch a kulturních luk se spoleãenstvy svazû Molinion a Calthion a mokfiadních prameni tních ol in (Alnion incanae, Arunco-Alnetum), vznikl ch pfiirozenou sukcesí na zamokfien ch a opu tûn ch loukách. V porostech dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), v kefiovém patfie roste líska obecná (Corylus avellana), kalina obecná (Viburnum opulus) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Podél Melhutky je vyvinuta potoãní stfiemchová ol ina (spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium). Kromû velmi poãetné populace bledule jarní (Leucojum vernum), která roste v nivû potoka i ve svahov ch ol inách, zde najdeme ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), bukvici lékafiskou (Betonica officinalis), kosatec sibifisk (Iris sibirica), vrbu rozmar nolistou (Salix rosmarinifolia), kardu mûkkou ãertkusolistou (Crepis mollis subsp. Vlhké louky a mokfiadní prameni tní ol iny v pfiírodní památce Panãice-V fiekách. hieracioides), prhu arniku (Arnica montana), krabilici chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), prvosenku vy í (Primula elatior), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ple ku stopkatou (Willemetia stipitata), kuklík potoãní (Geum rivale), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), bradáãek vejãit (Listera ovata), ostfiici prosovou (Carex panicea), o. Hartmanovu (C. hartmanii), o. stinnou (C. umbrosa), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), jarmanku vût í (Astrantia major) a omûj pestr (Aconitum variegatum). Pfiirozen listnat les na svahu v severní ãásti chránûného území má charakter fytocenologicky nevyhranûné lipové doubravy (Carpinion), v jejímï stromovém patfie pfieva- Ïuje dub letní (Quercus robur) s pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata), bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris), vtrou en je buk lesní (Fagus sylvatica). Kefiov podrost je tvofien lískou obecnou. V bylinném patfie rostou hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel lesní (Galium sylvaticum), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmav (Pulmonaria obscura), kostfiava rûznolistá (Festuca heterophylla), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) avraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia). Panãice- Vfiekách Louky na údolním svahu, ol ina v nivû potoka Melhutky 0,8 km v chodnû aï km severov chodnû od obce Ratiborova Lhota, km jiïnû od obce Tfiebanice. Miãovice, Ratiborova Lhota, Tfiebanice ZVÍ ENA Na lokalitû je vyvinuto pomûrnû bohaté spoleãenstvo denních mot lû s hojn m batolcem duhov m (Apatura iris) a perleèovcem kopfiivov m (Brenthis ino). V korytû Melhutky byl zji tûn znaãn poãet larev mihule potoãní (Lampetra planeri), bûïnû jsou nacházeny také pobytové stopy vydry fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Listnat pfiirozen porost (vûk 60 70 let) vy- Ïaduje pouze mírné asanaãní a v chovné probírky ve prospûch cílov ch dfievin dubu, lípy a buku. 520 573 m V mûra: 6,24 ha Vyhlá eno: 992 Komplex vlhk ch luk a podmáãen ch prameni tních ol in, pfiirozeného smí eného lesa, porostû potoãního luhu a nivních vysokobylinn ch spoleãenstev s poãetnou populací bledule jarní. VYUÎITÍ Nelesní ãást území pfiírodní památky byla v minulosti vyuïívána kosením a pastvou. Pfii postupném odeznívání tradiãní údrïby zarostly nejvlhãí partie ol ov mi porosty. V souãasné dobû se pravidelnû jedenkrát aï dvakrát roãnû kosí kulturní a polopfiirozené louky v horní ãásti svahû. Prameni tní ol iny se ponechávají víceménû bez zásahu samovolnému v voji. Pro vefiejnost je území pfiístupné po vefiejné komunikaci procházející po jeho horním okraji. BIBLIOGRAFIE 279, 605 MAPA ÚZEMÍ strana 36 338 PT 30
Okres Prachatice Pod Ostrou horou Louka na svahu údolí Záhofiského potoka 0,6 km jiïnû od obce Záhofií, 2,5 km jihov chodnû od obce Chroboly. Záhofií u Chrobol GEOLOGIE Horninov m podkladem je perlová rula (migmatitizovaná biotitická a granát-biotitická pararula oftalmitového typu), souãást moldanubika, která je na celé plo e 674 693 m V mûra: 7,95 ha Vyhlá eno: 992 Vlhké a ra elinné louky a prameni tû se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy, s velmi poãetnou populací kosatce sibifiského. Pozoruhodná luãní entomofauna. chránûného území pfiekryta deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). Niva potoka je vyplnûna fluviálními hlínami (holocén). Strmûj í protilehlé svahy jsou budovány amfibolitem a rekrystalizovan m granulitem. PÛdní pokryv tvofií kyselá kambizem pseudoglejová s pfiechody ke gleji organozemnímu (typickému). KVùTENA Ve vegetaãním krytu pfievaïují spoleãenstva bezkolencov ch luk (Molinion) s pfiechody k vysokobylinn m porostûm zamokfien ch stanovi È (Calthion), na su ích místech jsou zachovány fragmenty krátkostébeln ch smilkov ch pastvin (Violion caninae). V západní ãásti chránûného území vznikl stromov nálet bfiízy bûlokoré (Betula pendula), podél potoka je nesouvisl porost potoãních stfiemchov ch ol in (Alnion incanae, spoleãenstvo Alnus glutinosa-padus avium), místy s vyvinut mi lemy baïinn ch vrbov ch kfiovin (Salicion cinereae) na prameni tích. Poãetná populace kosatce sibifiského (Iris sibirica) tvofií více ãi ménû souvislé porosty na plo e zhruba 3 ha v západní ãásti území pfiírodní památky. Kromû nûj zde rostou ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), bezkolenec modr (Molinia caerulea), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), chrpa luãní (Jacea pratensis), ch. parukáfika vy í (J. phrygia subsp. elatior), jarmanka vût í (Astrantia major), hadí kofien vût í (Bistorta major), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), kuklík potoãní (Geum rivale), violka bahenní (Viola palustris), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. stinná (C. umbrosa), vítod obecn (Polygala vulgaris), smilka tuhá (Nardus stricta), vzácnû hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) a prasetník plamat (Trommsdorffia maculata). Ve sporadicky vyvinut ch nízkostébeln ch porostech ra elinn ch luk (Caricion fuscae, Caricion demissae) rostou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a tolije bahenní (Parnassia palustris). V zamokfiené ol inû u potoka roste omûj pestr (Aconitum variegatum) a byl tu pfiekvapivû nalezen men í porost ostfiice pobfieïní (Carex riparia), která má tûïi tû jihoãeského v skytu v âeskobudûjovické pánvi. ZVÍ ENA Îijí tu nûkteré chránûné druhy mot lû, pfiedev ím perleèovec mokfiadní (Proclossiana eunomia), bûlopásek topolov (Limenitis populi) a batolec duhov (Apatura iris), z dal ích vzácnûj ích druhû napfi. nesytka ãernohlavá (Sesia melanocephala). VYUÎITÍ Zemûdûlsky je vyuïívána jako pastvina pouze v chodní tfietina území pfiírodní památky. Vût í západní ãást byla po 2. svûtové válce opu tûna a zarostla témûfi souvisl m náletem bfiízy. Od poãátku 90. let 20. století je nálet postupnû odstraàován a má dnes podobu velmi fiídkého a rozpt leného bfiezového hájku, kter jiï není na pfiekáïku v rozvoji cenn ch luãních spoleãenstev. V souãasné dobû se jiï kaïdoroãnû pouze odstraàují nové nálety a vût ina plochy se kosí v pozdním létû. Pro vefiejnost je území nepfiístupné. BIBLIOGRAFIE 279, 555, 556, 557, 605 Chránûné území pokr vá mozaika spoleãenstev bezkolencov ch (Molinion) a pcháãov ch luk (Calthion), v nichï roste fiada v znaãn ch rostlinn ch druhû, vedle kosatce sibifiského (Iris sibirica) napfi. pcháã rûznolist (Cirsium helenioides) a hadí kofien vût í (Bistorta major). 2 PerleÈovec mokfiadní (Proclossiana eunomia), jehoï Ïivnou rostlinou je hadí kofien vût í, se v âr vyskytuje jen na Prachaticku a v západní ãásti âeskokrumlovska. 2 PT 3 339
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podloïím je biotitick a cordierit-biotitick migmatit pfieváïnû nebulitového typu (moldanubikum), s mûlk m pfiekryvem deluviálních a deluviálnû soliflukãních hlinitopísãit ch a hlinitokamenit ch sedimentû (pleistocén holocén). Lokalita leïí v úpadu s ãetn mi prameni ti. Kyselá kambizem pseudoglejová pfiechází k pseudogleji a gleji organozemnímu (typickému). KVùTENA Vût inu plochy pfiírodní památky pokr vají mezohygrofilní a hygrolitní vysokobyliná spoleãenstva svazu Calthion spfiechody k ostfiicov m luãním spoleãenstvûm (Caricion fuscae), bezkolencov m loukám (Molinion) a krátkostébeln m pastvinám (Violion caninae). Zachovány jsou ifragmenty nízkostébeln ch ostfiicovomechov ch fytocenóz svazu Caricion demissae a spoleãenstva heliofilních prameni È (Cardamino-Montion). Rostou zde mimo jiné hadí kofien vût í (Bistorta major), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), kuklík potoãní (Geum rivale), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), kontryhel lys (Alchemilla glabra), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), ãertkus luãní (Succisa pratensis), srpice barvífiská Hrabo mokfiadní (Microtus agrestis) je pomûrnû bûïn m druhem vlhk ch vysokobylinn ch luãních biotopû v celém umavském podhûfií. 2 Nízkostébelné ra elinné prameni tû s kvetoucí tuãnicí obecnou (Pinguicula vulgaris) a v ivcem ladním (Pedicularis sylvatica), obklopené ra elinn mi luãními spoleãenstvy svazu Caricion fuscae. (Serratula tinctoria), bezkolenec modr (Molinia caerulea), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), ostfiice stinná (Carex umbrosa), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. prosová (C. panicea), o. sklonûná (Carex demissa), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), tolije bahenní (Parnassia palustris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), poãetné populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), p. listenatého (D. longebracteata) a tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit (Listera ovata), prvosenka vy í (Primula elatior), smilka tuhá (Nardus stricta), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), prha arnika (Arnica montana), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica) ahru tiãka men í (Pyrola minor). V minulosti zde byl nalezen i kru tík bahenní (Epipactis palustris). V nízkostébeln ch ra elinn ch prameni tích se vyskytují vzácnûj í mechorosty zelenka hvûzdovitá (Campylium stellatum), klamonoïka bahenní (Aulacomnium palustre) a bafiinatka naïloutlá (Calliergon stramineum). âást plochy pokr vají jiï vzrostlé zapojené stromové a kfiovinné porosty spfievahou bfiízy bûlokoré (Betula pendula) aspfiímûsí topolu osiky (Populus tremula), borovice lesní (Pinus sylvestris), ol e lepkavé (Alnus glutinosa), vrby u até (Salix aurita) av. pûtimuïné (S. pentandra). ZVÍ ENA Vúzemí pfiírodní památky byl zaznamenán vzácn stfievlík Carabus arcensis. Îijí tu chránûné druhy mot lû batolec duhov (Apatura iris) a perleèovec mokfiadní (Proclossiana eunomia), z dal ích na prostfiedí nároãn ch mot lû napfi. okáã rosiãkov (Erebia medusa) a soumraãník jitrocelov (Carterocephalus palaemon). VYUÎITÍ Vminulosti bylo území pfiírodní památky obhospodafiovano jako jednoseãné louky. Po 2. svûtové válce zemûdûlské vyuïití postupnû skonãilo a vznikly stromové a kfiovinné náletové porosty. Ve spodní ãásti lokality se nacházejí jímací vrty Pod SviÀovicemi ZarÛstající louky v úpadu 400 m jihozápadnû od osady SviÀovice,,5 km severoseverov chodnû od obce Zbytiny. SviÀovice 845 872 m V mûra: 0,90 ha Vyhlá eno: 992 Vlhké prameni tní louky se vzrostl mi dfievinn mi nálety, s poãetn mi populacemi mnoha ohro- Ïen ch rostlinn ch druhû a mokfiadní entomofauny. vodovodu obce Zbytiny a ãást chránûného území je souãástí ochranného pásma tohoto vodního zdroje. Postupnû jsou redukovány nálety dfievin, cennûj- í ãásti území v ra elinn ch aprameni tních enklávách jsou kaïdoroãnû koseny a na plochách nízkostébeln ch ra elinn ch prameni È se periodicky naru uje drn pro pfietrvání populací konkurenãnû slab ích druhû. Pro vefiejnost je chránûné území nepfiístupné. BIBLIOGRAFIE 555, 556 2 340 PT 32
Pod Vyhlídkou Les s malou lesní loukou na mírném severozápadním svahu kóty Na vrchu (836,8 m n. m.),2 km jihozápadnû od obce Nebahovy, 3 km jihov chodnû od Prachatic. Nebahovy GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií granulit a biotitick granulit (moldanubikum, prachatick granulitov masiv), v celém rozsahu chránûného území pokryt deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). PÛdy tvofií kambizem pseudoglejová s pfiechody k pseudogleji typickému a gleji organozemnímu. Na such ch stanovi tích se nachází kambizem dystrická. Ve v chodní ãásti území vzniklo nûkolik ra elinn ch prameni È. KVùTENA Vût ina území pfiírodní památky je porostlá 770 783 m V mûra:,29 ha Vyhlá eno: 977 Mozaika kulturního borového lesa a luãní, prameni tní a ra elinné vegetace s ohroïen mi druhy rostlin. Územní ochrana tzv. kolní pfiírodní rezervace, tj. plochy, která slouïí zejména ekologické v chovû. fiídk m kulturním borov m lesem vznikl m z náletu na b valé lesní pastvinû. Na zachovan ch svûtlinách je vyvinuta mozaika spoleãenstev krátkostébeln ch smilkov ch pastvin (Violion caninae), heliofilních plo n ch prameni È (Cardamino-Montion), vysokobylinn ch porostû svazu Calthion a ostfiicovomechov ch ra elinn ch spoleãenstev svazu Caricion fuscae (Willemetio-Caricetum paniceae) s pfiechody k oligotrofním ostfiicovora eliníkov m porostûm svazu Sphagno recurvi- -Caricion canescentis. Ve stromovém patfie pfievaïuje borovice lesní (Pinus sylvestris), pfiimí- Okres Prachatice eny jsou smrk ztepil (Picea abies) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). V kefiovém patfie roste líska obecná (Corylus avellana), v prosvûtlen ch porostech je hojn jalovec obecn (Juniperus communis). V bylinném podrostu dominují porosty borûvky ãerné (Vaccinium myrtillus) abrusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea), dále zde roste svízel okrouhlolist (Galium rotundifolium) a plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), vzácnû také p. puãivá (L. annotinum) ahru tiãka men í (Pyrola minor). V nelesních spoleãenstvech rostou mimo jiné prha arnika (Arnica montana), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), vfies obecn (Calluna vulgaris), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), kruãinka nûmecká (Genista germanica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), podbûlice alpská (Homogyne alpina), smilka tuhá (Nardus stricta), bezkolenec modr (Molinia caerulea), ãertkus luãní (Succisa pratensis), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), o. jeïatá (C. echinata), o. prosová (C. panicea), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). ZVÍ ENA V znamn je v skyt kornatky Issus muscaeformis a nûkter ch druhû dvoukfiídlého hmyzu, napfi. v kalnice Cordilura ciliata, vláhomilky Pherbellia silana a stínomilky Homoneura lamellata. Zatímco dva prvnû jmenované druhy jsou specifické pro lesní baïiny ve vy ích polohách, H. lamellata byla na základû dosavadních nálezû pokládána za pomûrnû teplomilnou. LESNICTVÍ Vrozvolnûném borovém porostu (vûk 70 let) se provádûjí jen nejnutnûj í asanaãní a zdravotní probírky a mírná redukce smrkov ch nárostû v podúrovni pfii okrajích, jinak se ponechává bez zásahu. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky bylo v minulosti vyu- Ïíváno jako pastvina a jednoseãná louka, je tû pfied 2. svûtovou válkou v ak zaãalo zarûstat borov m lesem. Na pfielomu 60. 70. let 20. století zde byla neoficiálnû zfiízena tzv. kolní pfiírodní rezervace, první toho druhu v âeské republice, pozdûji zafiazená mezi tzv. ekopedagogické plochy. UÏ pfied vyhlá- ením územní ochrany byla lokalitû vûnována systematická péãe pro udrïení floristické diverzity. V souãasné dobû jsou nelesní plochy periodicky koseny a zbavovány dfievinn ch náletû. Územím vede krátká nauãná stezka, urãená pfiedev ím dûtem, jako doplnûk nedaleké, pro ekologickou v chovu intenzivnû vyuïívané stanice mlad ch ochráncû pfiírody v pfiírodní památce Pod Vyhlídkou II. BIBLIOGRAFIE 605, 799, 800, 845 MAPA ÚZEMÍ strana 360 Nauãná stezka pfiibliïuje pfiírodní sloïky chránûného území pfiedev ím dûtem. PT 33 34
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podloïím je granulit a biotitick granulit (moldanubikum, prachatick granulitov masiv), pfiekryt mûlkou vrstvou deluviálních kamenitohlinit ch sedimentû (pleistocén holocén). PÛdní pokryv tvofií pseudoglej typick s pfiechody ke kambizemi dystrické na su ích stanovi - tích. KVùTENA V horní ãásti louky se nachází soustava nûkolika plo n ch prameni È s vysokobylinn mi spoleãenstvy svazu Calthion, s pfiechody k nev raznû vyvinut m ostfiicovora eliníkov m spoleãenstvûm svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. Spodní ãást lokality zaujímá mezofilní dvojseãná kulturní louka se spoleãenstvy svazu Arrhenatherion asnûkter mi indikaãními druhy svazu Molinion. Na lokalitû mimo jiné rostou krvavec toten Souãástí chránûného území je i terénní stanice a dal í objekty, které slouïí pro ekologická pozorování. (Sanguisorba officinalis), ãertkus luãní (Succisa pratensis), bezkolenec modr (Molinia caerulea), chrastavec rolní (Knautia arvensis), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), zvonek rozkladit (Campanula patula), medynûk vlnat (Holcus lanatus), tfieslice prostfiední (Briza media), mochna nátrïník (Potentilla erecta), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), dûhel lesní (Angelica sylvestris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), violka bahenní (Viola palustris), ostfiice obecná (Carex nigra), o. prosová (C. panicea) a dal í. Souãástí chránûného území je lesní plá È s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies) a s pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris) aspodrostem lísky obecné (Corylus avellana), kde najdeme dfiípatku horskou (Soldanella montana) a konvalinku vonnou (Convallaria majalis). Zámûrnû byly do území pro úãely ekologické v chovy introdukovány nûkteré vzácnûj í a ohroïené druhy, napfi. hvozdík py n (Dianthus superbus), kosatec sibifisk (Iris sibirica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), afrán bûlokvût (Crocus albiflorus), Pod Vyhlídkou II Louka v úpadu na okraji lesa,3 km jihojihov chodnû od obce Zdenice a 2,5 km jihov chodnû od Prachatic. Jelemek lilie zlatohlávek (Lilium martagon), l. cibulkonosná (L. bulbiferum) a rojovník bahenní (Ledum palustre). ZVÍ ENA Byly zde nalezeny z jihoãeského regionu dosud nehlá ené druhy hmyzu, mimo jiné mera Trichopsylla walkeri zfiá- du stejnokfiídl ch, vytváfiející listové hálky na fie etláku, a dva druhy fiádu dvoukfiídl ch, lupice Neurigona suturalis a vláhomilka Ectinocera borealis. VYUÎITÍ Hlavní funkcí chránûného území je vyuïití pro 768 778 m V mûra: 0,50 ha, Vyhlá eno: 995 ochranné pásmo 0,27 ha Pfiirozená mezofilní aï mezohygrofilní spoleãenstva ovsíkov ch, pcháãov ch a ostfiicov ch luk akvûtnat ch prameni È. Územní ochrana areálu Stanice mlad ch ochráncû pfiírody Prachatice, slouïí zároveà jako genofondová plocha vzácn ch a ohroïen ch rostlinn ch druhû na lokalitu introdukovan ch. úãely ekologické v chovy ÏákÛ prachatick ch kol. Jsou zde instalována rûzná zafiízení slou- Ïící tomuto úãelu (objekt terénní stanice s vybavením pro terénní biologická pozorování, meteorologická staniãka, vyhlídková vûï, v ukové boxy, rûzné pfiístfie ky, ukázky ptaãích budek a krmítek apod. Územím prochází krátká nauãná stezka, pfiístupná pro vefiejnost jen v doprovodu pracovníkû Stanice mlad ch ochráncû pfiírody. BIBLIOGRAFIE 50 MAPA ÚZEMÍ strana 360 342 PT 34
Podhájí Louka na pravém svahu údolí Mladíkovského potoka, 0,7 km severnû od obce âábuze a 0,9 km jihov chodnû od obce Bene ova Hora. âábuze GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula s pfiechody do masivní biotitické pararuly (moldanubikum), pfiekrytá ve spodní ãásti chránûného 675 700 m V mûra:,70 ha Vyhlá eno: 988 Svahová louka s mozaikou floristicky pestr ch spoleãenstev mezofilních a mezohygrofilních luk a krátkostébeln ch pastvin s ohroïen mi rostlinn mi druhy. území slabou vrstvou deluviálních a deluviálnû soliflukãních hlinitopísãit ch a hlinitokamenit ch sedimentû (pleistocén holocén). PÛdním pokryvem je kambizem dystrická s pfiechody ke kambizemi pseudoglejové a gleji (pseudogleji) organozemnímu. KVùTENA Ve spodní ãásti lokality je vyvinuta mozaika spoleãenstev bezkolencov ch luk svazu Molinion a vysokobylinn ch porostû trvale podmáãen ch ploch a prameni È (Calthion), horní ãást pokr vají kvûtnatá spoleãenstva svazu Arrhenatherion spfiechody ke krátkostébeln m pastvinn m porostûm svazu Violion caninae. Na louce mimo jiné rostou ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), bezkolenec modr (Molinia caerulea), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), hadí kofien vût í (Bistorta major), ãertkus luãní (Succisa pratensis), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), ostfiice stinná (Carex umbrosa), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. sklonûná (C. demissa), o. prosová (C. panicea), o. Davallova (C. davalliana), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), starãek potoãní (Tephroseris crispa), omûj pestr (Aconitum variegatum), kuklík potoãní (Geum rivale), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní Okres Prachatice (Parnassia palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), dfiípatka horská (Soldanella montana), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), prha arnika (Arnica montana), smilka tuhá (Nardus stricta), svízel syfii Èov (Galium verum), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), bradáãek vejãit (Listera ovata) avemeník dvoulist (Platanthera bifolia). Byla zde nalezena nápadná zavleãená bfiichatkovitá houba kvûtnatec ArcherÛv (Clathrus archeri). ZVÍ ENA Zúzemí pfiírodní památky je uvádûn v skyt perleèovce kopfiivového (Brenthis ino) a otakárka fenyklového (Papilio machaon). Bylo zde nalezeno nûkolik druhû dvoukfiídl ch z ãeledi bahnomilek, k pomûrnû hojn m patfií Molophilus ater, dal í v znaãné druhy dvoukfiídl ch patfií k roupcûm (Dioctria sudetica) a mouchám (Macrorchis meditata) aj. Z broukû tu Ïije mimo jiné luskokaz Bruchus loti a podhorsk kovafiík Aplotarsus incanus. VYUÎITÍ Donedávna byla celá louka pravidelnû kosena soukrom m vlastníkem. Od zaãátku 90. let 20. století je pravidelnû kosena jen su í ãást lokality, vlhãí partie zarûstají dfievinami a postupnû degradují. Zde se v souãasné dobû odstraàují kfiovinné nálety a bude nutné tuto ãást louky alespoà obãas také kosit. Horní okraj louky je nepfiíznivû ovlivnûn splachy z b valé orné pûdy. Tuto ãást je potfiebné kosit ãastûji aï do odãerpání pfiebyteãn ch Ïivin v pûdû. Pro vefiejnost je chránûné území nepfiístupné. Porosty mezofilních a mezohygrofilních svahov ch luk v pfiírodní památce Podhájí. PT 35 343
âeskobudûjovicko Polední Vlhká louka a náletové porosty na hfibítku asi 500 m jiïnû od obce L tûní a 4 km severnû od obce umavské Ho tice. L tûní u Radhostic 855 880 m V mûra: 6,33 ha Vyhlá eno: 992 Luãní prameni tní ra elini tû a navazující vlhké pcháãové a bezkolencové louky s fiadou ohroïen ch a chránûn ch druhû rostlin. V severní ãásti se nacházejí zbytky zarûstajících pastvin s jalovcem obecn m. GEOLOGIE Horninov m podloïím je biotitická perlová rula (moldanubikum), pfiekrytá hlinitopísãit mi a hlinitokamenit mi deluviálními a deluviálnû soliflukãními sedimenty (pleistocén holocén) a mûlk m ra elinn m loïiskem. PÛdním pokryvem je glej typick, glej organozemní a organozem (anmoor), v severní ãásti chránûného území kambizem dystrická. Kru tík bahenní (Epipactis palustris), detail kvûtenství. KVùTENA Nejv znamnûj í vegetaãní jednotkou jsou ostfiicové porosty luãních ra elini È svazu Caricion fuscae (Willemetio-Caricetum paniceae), smaloplo nou mozaikou krátkostébeln ch ostfiicovomechov ch spoleãenstev svazu Caricion demissae, dfiíve i fytocenóz svazu Caricion davallianae. Vnû jsou porosty luãního ra elini tû obklopena spoleãenstvy stfiídavû vlhk ch bezkolencov ch luk (Molinion) a vysokobylinn mi porosty trvale podmáãen ch stanovi È svazu Calthion. Na lokalitû roste fiada vzácnûj- ích druhû rostlin, mimo jiné kru tík bahenní (Epipactis palustris), ostfiice obecná (Carex nigra), o. stinná (C. umbrosa), o. Davallova (C. davalliana), o. prosová (C. panicea), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), tolije bahenní (Parnassia palustris), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), zábûlník bahenní (Comarum palustre), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), kosatec sibifisk (Iris sibirica), bradáãek vejãit (Listera ovata), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratensis), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), karda bahenní (Crepis paludosa) a. mûkká ãertkusolistá (C. mollis subsp. hieracioides). V severní polovinû území pfiírodní památky leïí b valá pastvina, v souãasné dobû z vût- í ãásti porostlá lesem z náletov ch dfievin. Dominuje v nûm borovice lesní (Pinus sylvestris), pfiimí eny jsou smrk ztepil (Picea abies) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Pfii okrajích a v rozvolnûn ch partiích je hojn jalovec obecn (Juniperus communis), v podrostu se objevují nûkteré lesní druhy, napfi. dfiípatka horská (Soldanella 344 PT 36
Okres Prachatice smilkou tuhou (Nardus stricta), violkou psí (Viola canina), jetelem horsk m (Trifolium montanum), borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus) abrusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea). ZVÍ ENA V chránûném území se vyskytují ménû bûïné azkrajiny mizející druhy mot lû, napfi. perleèovec kopfiivov (Brenthis ino) a hnûdásek jitrocelov (Melitaea athalia). Nepravidelnû tu hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago). VYUÎITÍ Vzhledem k dlouhodobému neobhospodafiování a ãásteãnému vysu ení lokality následkem rozsáhl ch odvodàovacích prací v okolí pfied vyhlá- ením ochrany do lo k postupnému zapojování bylinn ch spoleãenstev, ífiení nûkter ch agresivních a ruderálních druhû rostlin a zarûstání plochy náletov mi dfievinami. V nedávné minulosti byly na lokalitu introdukovány ohroïené rostliny z odvodàovan ch a rekultivovan ch ploch v okrese. Nûkteré z nich zde dosud rostou, napfi. kosatec sibifisk (Iris sibirica) a jirnice modrá (Polemonium caeruleum), jiné opût vymizely. V souãasné dobû jsou nejcennûj í ãásti pfiírodní památky pro udrïení ohroïen ch rostlinn ch druhû pravidelnû koseny. 2 montana), hru tiãka men í (Pyrola minor), kopytník evropsk (Asarum europaeum), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), kapraì rozlo- Ïená (Dryopteris dilatata) a dal í. Na lesních okrajích a dosud nezapojen ch enklávách rostou spoleãenstva krátkostébeln ch smilkov ch luk (Violion caninae), s prhou arnikou (Arnica montana), lilií cibulkonosnou (Lilium bulbiferum), vemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia), kociánkem dvoudom m (Antennaria dioica), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), ostfiicí kulkonosnou (Carex pilulifera), chlupáãkem obecn m (Pilosella officinarum), hadím mordem nízk m (Scorzonera humilis), POZNÁMKA V chránûném území a v jeho bezprostfiední blízkosti byl proveden v 60. aï 70. letech 20. století palynologick v zkum, kter m byla ovûfiena existence mûlkého ra elinného loïiska (maximální hloubka 80 cm), vzniklého v subboreálu, jehoï v voj trval do mlad ího subatlantiku. ZároveÀ zde probíhal v zkum fytocenologick. BIBLIOGRAFIE 279, 289, 498, 505, 605, 667 2 Na lokalitû roste fiada v znaãn ch druhû rostlin, mimo jiné nápadnû kvetoucí prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata). PT 37 345
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je granulit a biotitick granulit (moldanubikum), do jihozápadní ãásti území pfiírodní památky okrajovû zasahují deluviální, místy soliflukãní kamenitohlinité sedimenty (pleistocén holocén), pfiekr vající skalní podloïí. Na kótû 855 m n. m. se nachází granulitov v choz ve tvaru nízké skalky. V severozápadní ãásti jsou zbytky malého lomeãku, kde byla tûïena slabá Ïíla kfiemenného dioritu. PÛdním typem je podzol kambizemní spfiechody ke kryptopodzolûm a kambizemi pseudoglejové. KVùTENA Celá plocha chránûného území je pokryta smí- en m porostem acidofilních bikov ch buãin (Luzulo-Fagetum), v jejichï stromovém patfie pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica) a pfiimí en je smrk ztepil (Picea abies), jedle bûlokorá (Abies alba), bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Kefiové patro témûfi chybí, vzácnû najdeme l kovec jedovat (Daphne mezereum). Ve sporadickém bylinném podrostu pfievaïují bûïné acidofilní lesní druhy bika bûlavá (Luzula luzuloides) a metliãka kfiivolaká (Avenella Batolec ãerven (Apatura ilia) je baboãka nápadná modfie leskl mi kfiídly. Housenky se vyvíjejí na topolech, ménû ãasto na nûkter ch vrbách, zejména v nivách vodních tokû. Druh je zde vázan na náletové listnaté porosty ochranného pásma pfiírodní památky. 2 Porosty acidofilních bikov ch buãin (Luzulo-Fagetum) v pfiírodní památce Poluãí. flexuosa) a dále zde rostou Èavel kysel (Oxalis acetosella), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), celík zlatob l (Solidago virgaurea), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), na vlhãích místech s obohacenou pûdou kopytník evropsk (Asarum europaeum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), p eníãko rozkladité (Milium effusum), dfiípatka horská (Soldanella montana), plavuà puãivá (Lycopodium annotinum), vzácnû i hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), prha arnika (Arnica montana), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), bradáãek vejãit (Listera ovata) a hru tiãka men í (Pyrola minor). Na jedlích se vzácnû objevuje nápadná dfievokazná houba korálovec jedlov (Hericium flagellum). ZVÍ ENA V chránûném území byl nalezen nosatec Liparus germanus vázan na devûtsil, vzácn nosatec stromového patra Pselaphorhynchites longiceps, chránûn mot l batolec ãerven (Apatura ilia) a jsou odtud také uvádûny tfii druhy perleèovcû. Cenn je téï v skyt jefiábka lesního (Bonasa bonasia) a ãápa ãerného (Ciconia nigra). LESNICTVÍ Smí ené porosty ve vûku 30 60 let vznikly zvût í ãásti nespornû pfiirozenou obnovou, men í ãást má charakter pafieziny a dokládá urãité ovlivnûní lokality pastvou koncem 9. století. Porosty se ponechávají bez tûïebních a pûstebních zásahû samovolnému v voji. Poluãí Les na severozápadním svahu nev razného návr í nad údolím Luãního potoka, km severozápadnû od osady Markov a 2,5 km v chodoseverov chodnû od obce Kfii - Èanov. Kfii Èanov 835 855 m V mûra: 4,33 ha Vyhlá eno: 989 Pfiirozené porosty submontánních acidofilních buãin s charakteristick m floristick m sloïením a v znamnou avifaunou. 2 346 PT 38
Skalka Skalní útvar u silnice Svatá Mafií umavské Ho tice, 0,5 km jihov chodnû od obce Svatá Mafií. Svatá Mafií 780 792 m V mûra: 0,57 ha Vyhlá eno: 992 (neoficiálnû chránûno od roku 940) Zbytek v chozu Ïilné Ïuly s turmalínem, umûl odkryv dokládající lokální stavbu jednotvárné skupiny moldanubického krystalinika. GEOLOGIE Skalní útvar 8m vysok je zbytkem malého stûnového lomu, kter proèal a vypreparoval drobnou Ïulovou Ïílu, obklopenou biotitick mi pararulami (moldanubikum). V horninû se nacházejí drobné paprsãité útvary tzv. turmalínov ch sluncí, tvofiené dlouh mi krystaly skorylu, ãernû zbarvené a neprûhledné odrûdy turmalínu. PÛda na skalním v chozu je surová, nevyvinutá (litozem), na okolních svazích náleïí k typu kambizem dystrická aï kryptopodzol rankerov (podzol kambizemní). Okres Prachatice KVùTENA Vlastní skalní útvar porûstají li ejníková a mechová spoleãenstva, v nichï dominují lupenité a korovité li ejníky rodû terãovka (Parmelia), terãovník (Physcia) a mapovník (Rhizocarpon). Kromû toho jsou na skále vyvinuta spoleãenstva skalních tûrbin silikátov ch substrátû (Asplenion septentrionalis), v nichï rostou sleziník severní (Asplenium septentrionale), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), kyselka obecná (Acetosella multifida), dále silenka nicí (Silene nutans), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), celík zlatob l (Solidago virgaurea) a devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum). Svahy kolem skalního v chozu jsou porostlé kfiovinami s dominantní lískou obecnou (Corylus avellana) a stromov mi porosty spfievaïujícím topolem osikou (Populus tremula), spfiimí enou bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V bylinném podrostu dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis), místy váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum) a rostou zde bûïné acidofilní a mezofilní druhy, napfi. zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), bika bûlavá (Luzula luzuloides), kopytník evropsk (Asarum europaeum), ostfiice klasnatá (Carex contigua), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a na vlhãím úpatí se ojedinûle vyskytuje omûj pestr (Aconitum variegatum). Mezi skalkou a silnicí se nachází ruderalizovan mezofilní luãní porost. Z VÍ ENA Pomûrnû zajímavá je fauna broukû. Îije tu nûkolik ménû bûïn ch druhû drabãíkû (napfi. Acidota cruentata a Oxypoda spectabilis), dále bylo nalezeno slunéãko Semiadalia undecimnotata, pova- Ïované za spí e teplomiln druh. Zajímav je i v skyt kvora polokfiídlého (Apterygida media). Îijí tu bûïné druhy avifauny otevfiené krajiny, napfi. drozd zpûvn (Turdus philomelos) a s kora koàadra (Parus major) abyly tu nalezeny nûkteré v okolí bûïné druhy mot lû. VYUÎITÍ PrÛbûÏnû jsou redukovány dfievinné nálety. Louka mezi skalkou a silnicí je nepravidelnû kosena. Území pfiírodní památky je pfiístupné od silnice probíhající kolem jeho jiïního okraje. Drobná Ïulová Ïíla odkrytá mal m lomem vytváfií aï 8 m vysok skalní útvar. PT 39 347
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podloïím je biotitick a cordierit-biotitick migmatit flebitstromatitového aï nebulitového typu (moldanubikum). PÛdní pokryv tvofií mûlká skeletovitá kambizem dystrická. KVùTENA Vegetaci tvofií krátkostébelné pastviny svazu Violion caninae (Hyperico- -Polygaletum) s úzk mi lemy kefiíãkov ch spoleãenstev svazu Genistion podél lesního okraje, s pfiechody ke spoleãenstvûm kvûtnat ch luk svazu Arrhenatherion ve spodní ãásti území pfiírodní památky, která v ak byla v nedávné minulosti, pfied vyhlá ením ochrany, nepfiíznivû ovlivnûna intenzivním hnojením. V horní ãásti lokality se udrïuje populace nejv e nûkolika málo desítek jedincû prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina) v obou barevn ch formách Ïluté i nachové. Mimo to zde rostou kopretina ãasná (Leucanthemum ircutianum), zvonek rozkladit (Campanula patula), z. okrouhlolist (C. rotundifolia), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), kruãinka nûmecká (Genista germanica), violka psí (Viola canina), kostfiava ovãí (Festuca ovina), smilka tuhá (Nardus stricta), vítod obecn (Polygala vulgaris) a pavinec modr (Jasione montana). Z dûvodû arondaãních je v chránûném území zahrnuto 0,5 ha lesního porostu s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula), s chud m acidofilním podrostem, v nûmï se vyskytují bika bûlavá (Luzula luzuloides), b. chlupatá (L. pilosa) a ãern luãní (Melampyrum pratense). Na okrajích chránûného území jsou horninové v chozy s agrárními haldami, porostlé kfiovinn mi porosty spfievahou lísky obecné (Corylus avellana). Souãástí pfiírodní památky je druhovû chudá smilková pastvina (Violion caninae) na jihozápadnû exponovaném svahu se zbytkovou populací prstnatce bezového (Dactylorhiza sambucina). ZVÍ ENA Z lokality jsou uvádûny nûkteré ménû bûïné druhy mot lû, napfi. dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tityus), nesytka ãernohlavá (Sesia melanocephala) aj. LESNICTVÍ Lesní porost je pomûrnû stejnovûk (80 90 let) a vznikl pravdûpodobnû pfiirozenou sukcesí z náletu na b val ch kamenit ch pastvinách. Je v pomûrnû dobrém zdravotním stavu a v souãasné dobû se v nûm provádûjí jen sporadické asanaãní probírky. VYUÎITÍ Na ãásti plochy chránûného území byla dfiíve iorná pûda. Pfiirozenou sukcesí pfies úhor do lo k vytvofiení subxerofilních travinn ch spoleãenstev s prstnatcem bezov m. Pfiirozená ãást luãního porostu je v souãasnosti kosena jedenkrát roãnû v pozdním létû, spodní ãást je potfiebné kosit pravidelnû dvakrát roãnû aï do vyãerpání pfiebyteãn ch Ïivin v pûdû. V místû rûstu prstnatce se provádûjí specifické zásahy pro udrïení a posílení jeho populace, zejména naru ování pûdního povrchu po dozrání semen. Pro vefiejnost je území pfiírodní památky nepfiístupné. Stádla Pastvina a lesní okraje na jihozápadním svahu kóty 82 m n. m., 300 m západnû od b valé osady Stádla,,5 km severov chodnû od obce Záblatí. Stádla 787 84 m V mûra: 0,69 ha Vyhlá eno: 992 Krátkostébelná, druhovû pfiirozenû chudá smilková pastvina s populací prstnatce bezového a se zajímavou luãní entomofaunou. 348 PT 40
Okres Prachatice 2 tûrbû louka Louka na mírném severov chodním svahu úpadu 0,4 km severozápadnû od obce Vadkov a 2 km jihozápadnû od obce Lhenice, jiïnû od silnice Lhenice Prachatice. Vadkov GEOLOGIE Horninov m podloïím je migmatitizovaná biotitická, sillimanit-biotitická aï granát-biotitická pararula (moldanubikum), ve spodní polovinû pfiírodní památky pfievrstvená deluviálními a soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén) avnejniï í ãásti u silnice je tû deluviofluviálními písãit mi hlínami (holocén). PÛdním pokry- 592 66 m V mûra: 0,89 ha Vyhlá eno: 992 Mezofilní aï mezohygrofilní floristicky pestrá bezkolencová louka s poãetnou populací hvozdíku py ného a v skytem dal ích ohroïen ch rostlinn ch druhû a s v znamnou luãní entomofaunou. vem v horní ãásti je kambizem dystrická, která pfies kambizem pseudoglejovou pfiechází aï k pseudogleji typickému na nejvlhãích stanovi tích v nejniï ích ãástech chránûného území. KVùTENA Vût inu území pfiírodní památky pokr vají floristicky velmi pestrá spoleãenstva bezkolencov ch luk svazu Molinion (Selino-Molinietum), pfiecházející na su ích místech ke kvûtnat m luãním porostûm svazu Arrhenatherion akrátkostébeln m spoleãenstvûm svazu Violion caninae avnejvlhãích partiích k vysokobylinn m porostûm svazu Calthion. Roste zde celá fiada druhû charakteristick ch pro uvedené fytocenózy, mimo jiné bukvice lékafiská (Betonica officinalis), chrpa luãní (Jacea pratensis), svízel severní (Galium boreale), bezkolenec modr (Molinia caerulea), jestfiábník okoliãnat (Hieracium umbellatum), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), fiebfiíãek bertrám (Achillea ptarmica), ãertkus luãní (Succisa pratensis), kosatec sibifisk (Iris sibirica), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), dûhel lesní (Angelica sylvestris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), omûj pestr (Aconitum variegatum), pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), ostfiice stinná (Carex umbrosa), o. prosová (C. panicea), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. kulkonosná (C. pilulifera), zvonek rozkladit (Campanula patula), z. klubkat (C. glomerata), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), vfies obecn (Calluna vulgaris), smilka tuhá (Nardus stricta), prha arnika (Arnica montana), kruãinka nûmecká (Genista germanica) a pupava bezlodyïná (Carlina acaulis). Z botanického hlediska nejv znamnûj í je v skyt hlad e pruského (Laserpitium prutenicum), pûtiprstky ÏeÏulníku (Gymnadenia conopsea), omanu vrbolistého (Inula salicina) a poãetné populace hvozdíku py ného (Dianthus superbus). ZVÍ ENA Zatím jsou k dispozici jen kusé údaje o v skytu mot lû. Byly tu zji tûny tfii druhy perleèovcû perleèovec vût í (Argynnis aglaja), p. prostfiední (A. adippe) a p. fialkov (Boloria euphrosyne), dále modrásek bahenní (Maculinea nausithous) a hnûdásek jitrocelov (Melitaea athalia). VYUÎITÍ AÏ do 70. let 20. století byla louka mírnû hnojena a dvakrát roãnû seãena. Pak byly okolní pozemky odvodnûny a rekultivovány, tradiãní hospodafiení ustalo a louka zaãala zarûstat náletem dfievin. JiÏ pfied vyhlá ením ochrany v ak byly nálety odstranûny a nyní je louka po ãástech kosena od ãervna do fiíjna s ohledem na dozrávání semen jednotliv ch ohroïen ch druhû. BIBLIOGRAFIE 279, 605 Vût inu plochy chránûného území pokr vají floristicky velmi pestrá spoleãenstva bezkolencov ch luk (Molinion). 2 Hvozdík py n (Dianthus superbus) roste v pfiírodní památce tûrbû louka v pomûrnû poãetné populaci. PT 4 349
âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií migmatitizovaná cordierit-biotitická pararula (moldanubikum), ve spodní ãásti svahû pfiekrytá deluviálními, místy soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). PÛdním pokryvem je kambizem typická kyselá aï kambizem dystrická, ve spodní vlhãí ãásti území pfiírodní památky, kde se nachází nûkolik men ích prameni È, pfiecházející ke kambizemi pseudoglejové. KVùTENA V chránûném území pfievaïují pomûrnû pfiirozené lesní porosty charakteru ochuzené kvûtnaté buãiny (Eu- -Fagenion) spfiechody k suèovému lesu (Tilio-Acerion) na strmûj ích svazích a ve svahov ch úpadech. Ve stromovém patfie pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica) s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vtrou eny jsou j. mléã (A. platanoides), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), jilm horsk (Ulmus glabra), tfie eà ptaãí (Cerasus avium) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Silnû je vyvinuté kefiové patro, v nûmï pfievládají líska obecná (Corylus avellana) a bez ãerven (Sambucus racemosa), vtrou- ena je rûïe pfievislá (Rosa pendulina) a l kovec jedovat (Daphne mezereum); roste zde 25 vícekmenn ch a rozloïit ch jedincû tisu ãerveného (Taxus baccata) avût í poãet mlad ch jedincû do v ky 0,5 m. V dûsledku silného tlaku spárkaté zvûfie, která likviduje sporadické odrûstající semenáãky, chybí vúzemí stfiední generace tisu. Vbylinném podrostu se vyskytují bika bûlavá (Luzula luzuloides), b. chlupatá (L. pilosa), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), lipnice hajní (Poa nemoralis), jahodník truskavec (Fragaria moschata), dymnivka dutá (Corydalis cava), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kopytník evropsk (Asarum europaeum), violka lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horsk (Galeobdolon montanum), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), Ïindava evropská (Sanicula europaea) abaïanka vytrvalá (Mercurialis perennis). ZVÍ ENA V chránûném území Ïije bohatá fauna broukû charakteristick ch pro pûvodní smí ené lesy. Vyskytuje se tu napfi. lenec Tetratoma fungorum, hladkokrovec Vincenzellus viridipennis a roháãek Sinodendron cylindricum.pozoruhodné jsou nûkteré druhy denních mot lû, napfi. perleèovec kopfiivov (Brenthis ino), p. dvanáctiteãn (Boloria selene) a chránûn p. mokfiadní (Proclossiana eunomia). Tisy u Chrobol Les na levém svahu údolí Chrobolského potoka 0,5 km severozápadnû od obce Chroboly. Chroboly 737 767 m V mûra: 2,49 ha Vyhlá eno: 988 Pfiirozen smí en lesní porost charakteru ochuzené kvûtnaté buãiny, s nejvût í pfieïívající populací tisu ãerveného v jihoãeském regionu. Nevyhranûn porost pfiirozené kvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion) s tisem ãerven m (Taxus baccata) a lískou obecnou (Corylus avellana) v kefiovém patru. LESNICTVÍ U star ích smí- en ch porostû je udáván vûk 65 90 let, ve skuteãnosti jsou v ak nûkteré mohutné buky rostoucí na plo inû nad hranou svahu mnohem star í (cca 50 let). âást plochy chránûného území byla v minulosti pravdûpodobnû pastvinou, nebo spí e rozvolnûn m pastevním lesem, v nûmï mohl tis v mírnûj ím zástinu optimálnû rûst. Pfiirozené smí ené porosty se ponechávají víceménû bez zásahu samovolnému v voji, s v jimkou uvolàování star ch tisû pfiíli stínûn ch a utlaãovan ch mlad- ími listnat mi dfievinami. Oplocuje se zmlazení listnáãû asporadické semenáãky tisu. VYUÎITÍ Chránûné území je pfiístupné po lesní komunikaci vedoucí podél její spodní hranice. BIBLIOGRAFIE 444, 554, 555, 556, 605 350 PT 42
Okres Prachatice 2 Národní pfiírodní GEOLOGIE Horninov m podkladem je biotitická pararula (moldanubikum). PÛdní pokryv tvofií mûlká skeletovitá kambizem dystrická. KVùTENA Na louce pfievládají floristicky pestrá mezofilní spoleãenstva svazu Arrhenatherion, v úzkém pruhu pfii jejím horním okraji jsou zachována spoleãenstva krátkostébeln ch smilkov ch pastvin svazu Violion caninae (Hyperico-Polygaletum). V luãním porostu vedle bûïn ch druhû trav dominuje tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum) a mimo jiné zde rostou ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), tolije bahenní UHajnice Lesní louka v lesním komplexu Hradi tû 0,9 km jihojihov chodnû od obce Libotynû a 4 km západojihozápadnû od Vlachova Bfiezí. Libotynû 740 757 m V mûra: 0,46 ha Vyhlá eno: 992 Spoleãenstva kvûtnat ch mezofilních luk a krátkostébeln ch smilkov ch pastvin s poãetn mi populacemi vstavaãovit ch druhû, zejména kriticky ohroïené mûkãilky jednolisté. (Parnassia palustris), pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), zvonek rozkladit (Campanula patula), z. okrouhlolist (C. rotundifolia), kopretina ãasná (Leucanthemum ircutianum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), kokrhel men í (Rhinanthus minor), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), jetel prostfiední (Trifolium medium), mochna nátrïník (Potentilla erecta), violka psí (Viola canina), vítod obecn (Polygala vulgaris), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), svízel nízk (Galium pumilum), smilka tuhá (Nardus stricta), prha arnika (Arnica montana), rozrazil lékafisk (Veronica officinalis), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), bradáãek vejãit (Listera ovata), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), kru tík irolist (Epipactis helleborine), hru tice jednostranná (Orthilia secunda), hru tiãka men í (Pyrola minor) a jednokvítek velekvût (Moneses uniflora). Populace mûkãilky jednolisté (Malaxis monophyllos), jejíï poãetnost kolísá v jednotliv ch letech mezi mnoha desítkami aï nûkolika sty kvetoucích jedincû, se nachází v nezapojen ch nízk ch porostech s pfievahou mechového patra, v nûmï dominuje kostrbatec zelen (Rhytidiadelphus squarrosus). Do chránûného území patfií úzk pruh smrkového kulturního lesa náletového pûvodu nad horním okrajem louky a listnat liniov porost na kamenité mezi pod loukou, tvofien jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a jedním mohutn m bukem lesním (Fagus sylvatica), s podrostem nûkter ch hájov ch druhû, napfi. samorostlíku klasnatého (Actaea spicata), kopytníku evropského (Asarum europaeum), violky Rivinovy (Viola riviniana), zvonku broskvoàolistého (Campanula persicifolia) a baïanky vytrvalé (Mercurialis perennis). ZVÍ ENA Entomofauna národní pfiírodní památky má podhorsk aï horsk ráz. Je tu hojn napfi. drabãík Domene scabricollis, mandelinky Chrysolina geminata a Longitarsus brunneus a nosatec Hypera meles, vyskytuje se tu také vyklenutec Cytilus auricomus a maloãlenec Atomaria lewisi, zúzemí âech uvádûn teprve v poslední dobû. LESNICTVÍ Ve smrkovém porostu je moïno provádût bûïné v chovné zásahy, dûleïité v ak je nedopustit dal í roz ifiování náletû smûrem do louky. VYUÎITÍ Vminulosti byla lesní louka obãas orána, pfies stadium úhoru vznikl dne ní pestr luãní porost. Louka je pravidelnû kosena jedenkrát aï dvakrát roãnû podle typu luãního porostu. V pruhu pfii horním okraji s ohroïen mi vstavaãovit mi druhy se provádûjí specifické zásahy spoãívající pfiedev ím v naru ování drnu pfied dozráním semen. Pro vefiejnost není chránûné území pfiístupné. BIBLIOGRAFIE 279 MAPA ÚZEMÍ strana 359 Spoleãenstva mezofilních luk (Arrhenatherion) a krátkostébeln ch smilkov ch porostû (Violion caninae) v národní pfiírodní rezervaci U Hajnice. 2 Kriticky ohroïená mûkãilka jednolistá (Malaxis monophyllos) roste v chránûném území v porostech krátkostébeln ch pastvin. PT 43 35
KVùTENA Ve vegetaãním krytu pfievaïují mezofilní travinná spoleãenstva svazu Arrhenatherion spfiechody k semixerotermním travinobylinn m porostûm svazu Bromion erecti. Na vût inû plochy pfiírodní památky dominují porosty váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum), dále zde rostou úroãník bolhoj (Anthyllis vulneraria), vítod chocholat (Polygala comosa), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), krvavec men í (Sanguisorba minor), pryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), jetel pochybn (Chrysaspis dubia) a pupava obecná (Carlina vulgaris). Kolem drobn ch vápencov ch v chozû se nacházejí pion rská spoleãenstva mûlk ch karbonátov ch pûd svazu Alysso alyssoidis-sedion albi, v nichï rostou pamûtník rolní (Acinos arvensis) a tafiinka kali ní (Alyssum alyssoides). Na skeletovit ch silikátov ch pûdách jsou vyvinuta spoleãenstva svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis s pfiechody k acidofilním teplomiln m trávníkûm svazu Koelerio-Phleion phleoidis akrátkostébeln m acidofilním pastvinám (Violion caninae), v nichï se mimo jiné vyskytují chmerek vytrval (Scleranthus perennis), netfieskovec v bûïkat (Jovibarba globifera), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), devaterník velkoâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je biotitická pararula, uzavírající drobné vloïky krystalického vápence, kter se projevuje ve svahu nûkolika men ími v chozy (pestrá skupina moldanubika). PÛdním pokryvem je rendzina typická (kambizemní), mimo vápencové podloïí kambizem dystrická. JiÏnû orientované stránû údolí SpÛlky v pfiírodní památce U NarovcÛ. Celkov pohled od jihu. 2 V nezapojen ch travinobylinn ch spoleãenstvech mûlk ch skeletovit ch silikátov ch pûd (sv. Hyperico perforati-scleranthion perennis) rostou netfieskovec v bûïkat (Jovibarba globifera), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), pavinec modr (Jasione montana) a dal í. kvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), len poãistiv (Linum catharticum), smolniãka obecná (Steris viscaria), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides), kostfiava ovãí (Festuca ovina) a svízel nízk (Galium pumilum). Je tû v nedávné dobû se zde nacházely i men í populace vstavaãe obecného (Orchis morio) a hofieãku mnohotvárného ãeského (Gentianella praecox subsp. bohemica). V znamná jsou rovnûï druhovû bohatá lemová spoleãenstva svazu Trifolion medii sdiviznou ãernou (Verbascum nigrum), chrpou ãekánkem (Colymbada scabiosa), jetelem horsk m (Trifolium montanum) afiepíkem lékafisk m (Agrimonia eupatoria). ZVÍ ENA V chránûném území Ïije fiada druhû broukû typick ch pro bezlesá a lesostepní stanovi tû, mimo jiné stfievlíãek Cymindis humeralis adrabãíci Philonthus marginatus, Tachinus lignorum a Astenus brevelytratus. Podobné nároky na prostfiedí mají nûktefií mot li této lokality, napfi. vfietenu ka ligrusová (Zygaena carniolica) azelenáãek devaterníkov (Adscita geryon), pozoruhodn je i v skyt pûti druhû modráskû, zejména modráska ãernoãárného (Pseudophilotes baton). Do 80. let 20. století se tu vyskytoval i otakárek ovocn (Iphiclides podalirius). VYUÎITÍ Území pfiírodní památky bylo v minulosti vypásáno a extenzivnû koseno. V souãasné dobû jsou urãité ãásti selektivnû koseny podle nárokû jednotliv ch ohroïen ch druhû UNarovcÛ JiÏní stránû na levém svahu údolí SpÛlky 0,5 km jihozápadnû od obce On ovice. On ovice u âkynû a periodicky jsou odstraàovány dfievinné nálety. V místû rûstu ohroïen ch druhû se provádûjí speciální zásahy, zejména naru- 595 642 m V mûra: 2,67 ha Vyhlá eno: 992 Floristicky pestrá semixerotermní travinobylinná spoleãenstva na vápenci se vzácn mi a ohroïen mi druhy rostlin a se irok m spektrem relativnû teplomiln ch druhû hmyzu. ování drnu v dobû dozrávání jejich semen. BIBLIOGRAFIE 279, 557 2 352 PT 44
Okres Prachatice UPiláta Les na levém svahu údolí Zlatého potoka 2,5 km jiïnû od obce Vitûjovice a 2 km severov chodnû od obce Nebahovy. Vitûjovice 570 668 m V mûra: 8,02 ha Vyhlá eno: 989 Vitální a perspektivní porosty submontánních kvûtnat ch buãin s charakteristickou floristickou skladbou a druhovû poãetnou avifaunou. GEOLOGIE Horninové podloïí strm ch svahû údolí Zlatého potoka tvofií granulit a biotitick granulit prachatického masivu (moldanubikum), kter místy vytváfií drobné skalní v chozy a sutû. PÛdním typem je kyselá kambizem typická spfiechody ke kambizemi dystrické. V horních ãástech mûlce modelovan ch spádnicov ch úïlabin se nachází nûkolik pramenn ch v vûrû. KVùTENA Celou plochu chránûného území pokr vají polopfiirozené smí ené porosty spfievahou buku lesního (Fagus sylvatica) se vtrou enou jedlí bûlokorou (Abies alba), smrkem ztepil m (Picea abies), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), které potenciálnû odpovídají kvûtnat m buãinám skyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Kefiové patro témûfi chybí, vzácnû zde najdeme l kovec jedovat (Daphne mezereum). Z dûvodu vysokého zápoje stromového patra má bylinn podrost velmi nízkou pokryvnost a je doãasnû, do doby vût í diferenciace a pfiirozeného prosvûtlení porostû, druhovû ochuzen. Rostou v nûm kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), svízel vonn (Galium odoratum), s. lesní (G. sylvaticum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnat (Actaea spicata), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), fiefii nice nedûtklivá (Cardamine impatiens), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli- -tangere), kostfiava lesní (Festuca altissima), k. obrovská (F. gigantea), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), ãistec lesní (Stachys sylvatica), kru - tík irolist (Epipactis helleborine), vyskytují se v ak i acidofilní druhy, napfi. pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), Èavel kysel (Oxalis acetosella), bika chlupatá (Luzula pilosa) a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus). 2 ZVÍ ENA V chránûném území se vyskytuje plï zemoun skalní (Aegopis verticillus), v chodoalpsk faunistick prvek. Na stromové houby je vázáno nûkolik druhû dvoukfiídl ch (zavalitka Odinia boletina, octomilky Drosophila histrio, Hirtodrosophila confusa aj.). Vrozkládajícím se dfievû se vyvíjí mimo jiné Tomoxia bucephala, brouk z ãeledi hrotafiovit ch, indikátorem pfiirozeného biotopu je nosatec Acalles camelus. Kromû bûïn ch druhû lesních ptákû hnízdí v chránûném území také lejsek mal (Ficedula parva) a l. ed (Muscicapa striata). LESNICTVÍ Porosty v chránûném území jsou pomûrnû stejnovûké (vûk 90 0 let). Vznikly zfiejmû pfiirozenou obnovou po ãasovû rychle po sobû následujících clonn ch seãích na pfielomu 9. a 20. století. V souãasné dobû je zde aplikován jen jednotliv aï skupinov v bûr pro podporu a rozvoj pfiirozeného zmlazení a pro zlep- ení vûkové struktury porostu. V severov chodní ãásti území se nachází mlad (vûk 35 let) maloplo n porost s pfievahou smrku, v nûmï se provádûjí v chovné zásahy ve prospûch pfiimí eného buku. VYUÎITÍ Chránûné území je pro vefiejnost pfiístupné po lesních cestách procházejících po jeho horním a spodním okraji. Polopfiirozené porosty s pfievahou buku odpovídají kvûtnat m buãinám. Drobné skalní v chozy a sutû jsou tvofiené granulitem. 2 asnatka bfiichatá (Macrogastra ventricosa) je faunistick prvek pfiirozen ch vlhãích lesû hor a pahorkatin. PT 45 353
KVùTENA Plocha chránûného území je porostlá pestrou mozaikou luãních, ra elinn ch aprameni tních porostû. V ostfiicov ch spoleãenstvech ra elinn ch luk (Caricion fuscae: Willemetio-Caricetum paniceae) rostou ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), ostfiice prosová (Carex panicea), o. je- Ïatá (C. echinata), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. zobánkatá (C. rostrata), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a poãetné populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a p. listenatého (D. longebracteata), je tû v roce 984 se vyskytoval i kru tík bahenní (Epipactis palustris). Ve vysokobylinn ch porostech trvale podmáãen ch ploch a kvûtnat ch prameni È (Calthion) pfievládají karda bahenní (Crepis paludosa), blatouch bahenní (Caltha palustris), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus). Porosty bezkolencov ch luk svazu Molinion charakterizuje bezkolenec modr (Molinia caerulea), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), ãertkus luãní (Succisa pratenâeskobudûjovicko GEOLOGIE se nachází v horní ãásti mûlkého potoãního údolí s ãetn mi podsvahov mi plo n mi prameni ti. Horninov podklad tvofií migmatitizovaná cordierit-biotitická pararula (moldanubikum), pfiekrytá na dnû údolí a ve spodních ãástech svahû deluviálními a soliflukãními kamenitohlinit mi sedimenty (pleistocén holocén). PÛdním typem je kambizem pseudoglejová s pfiechody ke gleji organozemnímu a typickému pseudogleji. V okolí pak tyto pûdy pfiecházejí do kambizemû dystrické aï kryptopodzolu typického. Jihov chodní ãást chránûného území, porostlá mozaikou vlhk ch luãních, prameni tních a ra elini tních spoleãenstev. sis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a kosatec sibifisk (Iris sibirica). Ve spoleãenstvech pestr ch podhorsk ch luk svazu Polygono-Trisetion a krátkostébeln ch porostech smilkov ch pastvin (Violion caninae) rostou pcháã rûznolist (Cirsium helenioides), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), bradáãek vejãit (Listera ovata), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), dfiípatka horská (Soldanella montana) a plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum). Z hlediska v kového roz ífiení je zajímav zdej í v skyt kypreje obecného (Lythrum salicaria) v pomûrnû znaãné nadmofiské v ce (s velkou pravdûpodobností v kové maximum v âeské republice). Od okrajû lokalita pomalu zarûstá nálety dfievin, zejména smrkem, bfiízou bûlokorou, ol í edou, o. lepkavou a vrbou u atou. ZVÍ ENA Jde o v znaãnou lokalitu stfievlíkovit ch broukû, bylo zde nalezeno osm druhû stfievlíkû rodu Carabus a stfievlík Cychrus caraboides. Vyskytují se tu i ménû bûïné druhy mot lû, napfi. perleèovec kopfiivov (Brenthis ino). VYUÎITÍ Lokalita byla vminulosti vyuïívaná jako jednoseãné louky a extenzivní pastviny, od roku 982 je evidovaná jako genofondová plocha z dûvodu botanického a entomologického. V souãasné dobû je vût ina plochy pfiírodní památky po ãástech periodicky kosena apravidelnû se odstraàují nálety dfievin. U poustevníka Vlhká louka v údolí Rohanovského potoka 0,5 km jiïnû od osady Rohanov, 3 km severozápadnû od obce Chroboly. Rohanov u Prachatic 803 833 m V mûra: 4,45 ha Vyhlá eno: 992 Floristicky pestrá spoleãenstva vlhk ch a ra elinn ch luk s chránûn mi a ohroïen mi rostlinn mi druhy a luãní entomofaunou. POZNÁMKA V mírném svahu 70 m severnû od západního okraje lokality se v balvanitém a dfievinami zarostlém svahu nacházejí zbytky poustevny s malou pseudokrasovou jeskyàkou. 354 PT 46
Okres Prachatice Upolíny Lesní louka 0,5 km severnû od obce Libínské Sedlo, pod silnicí Libínské Sedlo Prachatice. Prachatice 785 797 m V mûra: 0,42 ha Vyhlá eno: 989 Mezohygrofilní vysokobylinné luãní porosty s poãetnou populací upolínu nejvy ího. GEOLOGIE Chránûné území leïí v mûlkém zhlaví pramenné oblasti Libínského potoka, jehoï údolím probíhá pfiedpokládan tektonick zlom smûru S J, oddûlující sillimanit-biotitickou migmatitizovanou pararulu na v chodû a biotitick a cordierit-biotitick migmatit flebit-stromatitového typu na západû (moldanubikum). Podkladová hornina je pfiekryta mûlk m horizontem deluviálních a deluviálnû soliflukãních hlinitopísãit ch a hlinitokamenit ch sedimentû (pleistocén holocén). PÛdním pokryvem je kambizem pseudoglejová aï pseudoglej typick (kambick ). KVùTENA Témûfi celou plochu chránûného území vãetnû nûkolika men ích plo n ch prameni È pokr vají vysokobylinná spoleãenstva mokr ch luk svazu Calthion svelmi poãetnou a vitální populací upolínu nejvy ího (Trollius altissimus), kter má v porostech místy pokryvnost aï 70 %. Z dal ích druhû zde rostou blatouch bahenní (Caltha palustris), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), bezkolenec modr (Molinia caerulea), hadí kofien vût í (Bistorta major), dûhel lesní (Angelica sylvestris), karda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), zvoneãník ãern (Phyteuma nigrum), violka bahenní (Viola palustris), ple ka stopkatá (Willemetia stipitata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), kontryhel lys (Alchemilla glabra), pomnûnka hajní (Myosotis nemorosa), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), ostfiice stinná (Carex umbrosa), o. prosová (C. panicea), o. jeïatá (C. echinata), pryskyfiník hajní (Ranunculus nemorosus), bradáãek vejãit (Listera ovata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), dfiípatka horská (Soldanella montana) a devûtsil bíl (Petasites albus). V podrostu kfiovinného plá tû tvofieného mimo jiné lískou obecnou (Corylus avellana), zimolezem ãern m (Lonicera nigra), l kovcem jedovat m (Daphne mezereum) a rûïí pfievislou (Rosa pendulina) roste i nûkolik nároãnûj ích lesních druhû, napfi. strdivka nicí (Melica nutans), violka Rivinova (Viola riviniana) a kopytník evropsk (Asarum europaeum). V nedávné dobû byly do území pfiírodní památky úspû - nû introdukovány kosatec sibifisk (Iris sibirica) a mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). ZVÍ ENA Byl zde zaznamenán v skyt chránûného perle- Èovce mokfiadního (Proclossiana eunomia) a dal ích dvou druhû této skupiny, p. kopfiivového (Brenthis ino) a p. dvanáctiteãného (Boloria selene). VYUÎITÍ Louka byla pûvodnû vyuïívána jako jednoseãná, ale jiï v 60. letech 20. století byla opu tûna a zaãala zarûstat náletov mi dfievinami. Je tû pfied vyhlá ením územní ochrany byla lokalitû vûnována zv ená pozornost a byla zbavována neïádoucích dfievin. V této ãinnosti se pokraãuje nadále. Vybrané ãásti porostu se kosí periodicky v nûkolikalet ch intervalech. Chránûné území není pfiístupné vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 279, 28 Vût inu plochy pfiírodní památky Upolíny tvofií lesní louka, porostlá vysokobylinn mi hygrofilními spoleãenstvy svazu Calthion. PT 47 355
KVùTENA Louku pokr vají floristicky bohaté porosty svazu Arrhenatherion spfiechody ke krátkostébeln m spoleãenstvûm svazu Cynosurion (Festuco-Cynosuretum) a na mûlké kamenité pûdû jsou vyvinuta spoleãenstva smilkov ch pastvin svazu Violion caninae (Hyperico-Polygaletum). Kamenité meze a kamenné snosy na okrajích chránûného území porûstají náletové dfieviny s pfievaïujícím topolem osikou (Populus tremula) aspfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), tfie nû ptaãí (Cerasus avium), lísky obecné (Corylus avellana) a slivonû trnité (Prunus spinosa). Na lokalitû se udrïuje poãetnû velmi rozsáhlá populace silnû ohroïeného vstavaãe obecného (Orchis morio), ãítající mnoho set aï nûkolik tisíc pravidelnû kvetoucích jedincû. Kromû nûj se ve zdej ích luãních spoleãenstvech vyskytují kopretina ãasná (Leucanthemum ircutianum), pampeli ka srstnatá (Leontodon hispidus), kokrhel men í (Rhinanthus minor), chrastavec rolní (Knautia arvensis), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontanii), pryskyfiník hlíznat (Ranunculus bulbosus), bika ladní (Luzula campestris), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), zvonek rozkladit (Campanula patula), z. okrouhlolist (C. rotundifolia), lomikámen zrnat (Saxifraga granulata), úroãník bolâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem je sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula spfiechody do perlové ruly (moldanubikum). PÛdní pokryv tvofií kambizem typická a pseudoglejová (kyselá), pfiecházející na kamenitûj ích stanovi tích ke kambizemi dystrické. Floristicky pestré porosty krátkostébeln ch pastvin (Cynosurion, Violin caninae) s poãetnou populací vstavaãe obecného (Orchis morio). hoj (Anthyllis vulneraria), smolniãka obecná (Steris viscaria), ovsífi p fiit (Helictotrichon pubescens), bedrník obecn (Pimpinella saxifraga), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), kostfiava ovãí (Festuca ovina), vítod obecn (Polygala vulgaris), kruãinka nûmecká (Genista germanica), matefiídou ka vejãitá (Thymus pulegioides) a violka psí (Viola canina). ZVÍ ENA K faunû broukû tohoto chránûného území patfií fiada druhû; typické pro v slunné lesní okraje jsou, napfi. jamko títec Omalysus fontisbellaquei, tesafiík Pogonocherus hispidus a kvûtomil Allecula morio. Byl tu také nalezen vzácn suchomiln druh dvoukfiídl ch, roupec Leptarthrus brevirostris. K v znamnûj ím mot lûm patfií napfi. bûlásek RealÛv (Leptidea reali) anesyt- ka ãernohlavá (Sesia melanocephala). V polích Louka na levém svahu údolí Blanice, 0,4 km jiïnû od obce Zábrdí. Zábrdí u LaÏi È VYUÎITÍ Vminulosti byly nûkteré ãásti lokality obãas orány. Dne ní stav je v sledkem nûkolik desítek let trvající sukcese od stadia úhoru pfii nepfieru eném tradiãním obhospodafiování. V souãasné dobû je louka pravidelnû kaïdoroãnû kosena. Zdej í populace vstavaãe obecného je objektem dlouhodobûj ího ekobiologického studia. Pro podporu rozmnoïování tohoto druhu jsou provádûny speciální zásahy, spoãívající zejména v naru ování drnu v okolí odkvetl ch rostlin. Pro 600 645 m V mûra:,92 ha Vyhlá eno: 992 Floristicky velmi pestrá spoleãenstva mezofilních aï subxerofilních luãních spoleãenstev a krátkostébeln ch pastvin s ohroïen mi rostlinn mi druhy a s charakteristickou luãní entomofaunou. V souãasné dobû nejbohat í jihoãeská lokalita vstavaãe obecného. vefiejnost je území pfiírodní památky nepfiístupné. BIBLIOGRAFIE 279, 555, 556 356 PT 48
Zábrdská skála Strmá skála a les na jejím úpatí na pravém svahu údolí Blanice km jihov chodnû od obce Kratu ín a,7 km severoseverov chodnû od obce Záblatí. Zábrdí u LaÏi È GEOLOGIE Celé území pfiírodní památky je tvofieno masivní biotitickou pararulou, místy se sillimanitem s mal mi vloïkami krystalického vápence (moldanubikum), fiíãní niva je pfiekryta fluviálními hlinit mi písky a tûrkopísky (holocén). PÛdním pokryvem je kambizem dystrická a pseudoglejová, místy i ranker kambizemní, v nivû Blanice pak fluvizem glejová. KVùTENA Vegetace chránûného území je tvofiena mozaikou reliktního skalního boru (Dicrano-Pinetum), nespojit ch fragmentû acidofilních skalních doubrav (Genisto germanicae- -Quercion), lískov ch kfiovin, spoleãenstev skalních tûrbin a teras silikátov ch substrátû 565 640 m V mûra: 2,98 ha Vyhlá eno: 992 Strmá skalní stûna s acidofilním reliktním borem a spoleãenstvy skalních tûrbin a teras. Pravidelné hnízdi tû v ra velkého. (Asplenion septentrionalis, Alysso-Festucion pallentis), nezapojen ch porostû mûlk ch skeletovit ch pûd svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis a mal ch plo ek teplomiln ch trávníkû svazu Bromion erecti s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). Ve stromovém patfie pfievaïuje borovice lesní (Pinus sylvestris) s hojnou pfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula), pfiimí en je dub letní (Quercus robur), d. zimní (Q. petraea) a v jimeãnû i buk lesní (Fagus sylvatica). Nad hranou svahu se nacházejí krátkostébelná acidofilní luãní spoleãenstva svazu Violion caninae. Na skále a její horní plo- inû rostou mimo jiné tafiice skalní (Aurinia saxatilis), slezi- ník severní (Asplenium septentrionale), s. ãerven (A. trichomanes), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), mochna edavá (Potentilla inclinata), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), pavinec modr (Jasione montana), kociánek dvoudom (Antennaria dioica), vítod obecn (Polygala vulgaris), kostfiava ovãí (Festuca ovina), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia) a donedávna také vstavaã obecn (Orchis morio). Na ostrûvcích vápencového podkladu rostou oman vrbolist (Inula salicina), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), dobromysl obecná (Origanum vulgare) a pamûtník rolní (Acinos arvensis). Z doubravních druhû se zde vyskytují napfi. kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), ostfiice prstnatá (Carex digitata), jahodník truskavec (Fragaria moschata) a violka chlumní (Viola collina). Úpatní suèov les (Tilio-Acerion) tvofií javor klen (Acer pseudoplatanus), bfiíza bûlokorá a dub letní, v podrostu se vyskytují baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnat (Actaea spicata) al kovec jedovat (Daphne mezereum). Niva mezi úpatím skály abfiehem Blanice je porostlá Okres Prachatice kulturním lesem s pfievahou smrku ztepilého (Picea abies), s pfiímûsí ol e lepkavé (Alnus glutinosa) a bfiízy bûlokoré arostou zde napfi. omûj pestr (Aconitum variegatum) a dfiípatka horská (Soldanella montana). ZVÍ ENA Na lokalitû se mimo jiné vyskytuje kefiovka plavá (Fruticicola fruticum) plï v znaãn pro jihoãeské vápence. Mezi dvoukfiídl m hmyzem této lokality stojí za pozornost klo Lipoptena fortisetosa, kter se u nás ífií teprve v poslední dobû, z plo tic tu byla nalezena fiídce se vyskytující hladûnka Heterorius laticollis. Byl tu zaznamenán (zalétl ) chránûn perleèovec mokfiadní (Proclossiana eunomia) a dal í tfii druhy perleèovcû. Chránûné území je tradiãním hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). Na fiece Blanici v ochranném pásmu hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus), bûïnû jsou zji Èovány pobytové stopy vydry fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Pfiirozené stromové porosty skalní stûny a její horní plo iny se ponechávají bez jak chkoliv zásahû samovolnému v voji. V kulturních stejnovûk ch porostech (vûk 40 let) pod skálou se citliv mi probírkami zlep uje jejich druhová skladba a vûková struktura. VYUÎITÍ V nivû Blanice pod skálou jsou zachovány zbytky stfiedovûk ch r Ïovnick ch sejpû, pozdûji zde vznikly extenzivní pastviny, které byly teprve po 2. svûtové válce zalesnûny. RovnûÏ úzká plo ina nad hranou skály byla extenzivnû vypásána. Území pfiírodní památky je pro vefiejnost nepfiístupné v období od bfiezna do ãervna. BIBLIOGRAFIE 279, 555, 556, 605, 826 MAPA ÚZEMÍ strana 36 Strmá stûna Zábrdské skály nad prav m bfiehem Blanice s vertikálnû-horizontální mozaikou reliktních borû, fragmentû acidofilních skalních doubrav, spoleãenstev skalních tûrbin a úpatního suèového lesa. PT 49 357
KVùTENA Na skalce roste fiídk nálet bfiízy bûlokoré (Betula pendula), na úpatí je vyvinut témûfi uzavfien stromov porost s lípou malolistou (Tilia cordata), javorem mléãem (Acer platanoides) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), roztrou enû zde najdeme kefiové porosty lísky obecné (Corylus avellana), slivonû trnité (Prunus spinosa) afie etláku poãistivého (Rhamnus cathartica). Ve spárách skalky rostou psineãek tenk (Agrostis capillaris), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), mochna stfiíbrná (Potentilla argentea), m. jarní (P. tabernaemontanii), pavinec modr (Jasione montana), chmerek vytrval (Scleranthus perennis) akruãinka barvífiská (Genista tinctoria). Na ploâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podkladem ir ího okolí je granulit a biotitick granulit prachatického masivu (moldanubikum). Skalka je tvofiena neobvykle mohutnou ãoãkovitou Ïílou kfiemene, která má v nejvy ím místû mocnost 5 m. V jiïní ãásti chránûného území v raznû vystupuje nad okolí, kdeïto k severu postupnû na plochém hfibítku pfiechází do úrovnû terénu. Kfiemenn val se táhne v délce 3,8 km od Prachatic zhruba severov chodním smûrem aï ke kfiiïovatce silnic Prachatice Bavorov Bûleã. Jak ukázaly pfiíleïitostné pfiekopy valu mimo chránûné území, je Ïíla tvofiena krystalovan m mléãnû bíl m kfiemenem, mnohde se vyskytují brekciovitû-drúzovité v plnû s rûzn mi odrûdami kfiemene (kfii Èál, jaspis, mléãn kfiemen s edou achátovou kresbou). Ojedinûle se vyskytují limonitové a barytové pseudomorfózy a drobnû rozpt len chalkopyrit, vzácnû se objevují krystalky skorylu, vázané na pegmatit v periferii Ïíly. PÛdy na v chozu jsou surové, nevyvinuté (litozemû), na okrajích se nachází kambizem dystrická. chém hfibítku v severní ãásti území jsou zachovány zbytky krátkostébeln ch pastvinn ch spoleãenstev svazu Violion caninae, v nichï rostou hvozdík kropenat (Dianthus deltoides), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), mochna nátrïník (Potentilla erecta) adevaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum). Novû zde vznikla druhotná spoleãenstva se lapávan ch pûd svazu Polygonion avicularis. ZVÍ ENA Vzhledem k charakteru chránûného území a hlavnímu pfiedmûtu ochrany nebyl proveden zoologick prûzkum lokality. Vyskytuje se zde pomûrnû nápadn denní mot l ostruháãek bfiezov (Thecla betulae). VYUÎITÍ Lokalita se dnes nachází uprostfied pfiedmûstské zástavby rodinn ch domkû, je volnû pfiístupná vefiejnosti a slou- Ïí jako vyhlídkov bod na Prachatice. Pravidelnû jsou redukovány nálety dfievin na skalním útvaru i na jeho úpatí. ÎiÏkova skalka V razn skalní útvar v severní ãásti Prachatic, 300 m severoseverov chodnû od historického námûstí. Prachatice 567 588 m V mûra: 0,30 ha Vyhlá eno: 989 Morfologicky v razná ãást kfiemenného valu, petrograficky a mineralogicky v znamná lokalita. Chránûné území leïí uprostfied pfiedmûstské zástavby, je volnû pfiístupné a slouïí jako vyhlídkov bod na historick stfied mûsta Prachatic. POZNÁMKA ÎiÏkova skalka je úzce spjata s historií Prachatic. ProtoÏe je nejvy ím terénním bodem v blízkosti historického mûstského jádra, byla v minulosti pravidelnû vyuïívána jako pozorovatelna, odkud bylo fiízeno obléhání mûsta. Tak napfi. v listopadu 420 odtud fiídil obléhání Prachatic Jan ÎiÏka z Trocnova a v záfií 620 na poãátku tfiicetileté války zde mûl pfii obléhání a fiízení dûlostfielby hlavní stanovi tû císafisk generál hrabû Buquoy. BIBLIOGRAFIE 95, 255, 260 358 PT 50
Okres Prachatice HRÁDEâEK STR. 326 25 07 995 IRÒ DVÒR STR. 327 25 07 995 KOUBOVSK RYBNÍK STR. 328 23 07 996 U HAJNICE STR. 35 04 07 999 PT 5 359
âeskobudûjovicko KRALOVICKÉ LOUKY STR. 329 25 07 995 MILETÍNKY STR. 334 23 07 996 NAD ZAVÍRKOU STR. 335 04 07 999 POD VYHLÍDKOU (), STR. 34 POD VYHLÍDKOU II (2), STR. 342 23 07 996 360 PT 52
Okres Prachatice PANâICE-V EKÁCH STR. 338 25 07 995 ZÁBRDSKÁ SKÁLA STR. 357 04 07 999 DOBROâKOVSKÉ HADCE STR. 324 23 07 996 PT 53 36
âeskobudûjovicko Památné stromy 2 Tis ãerven, mimofiádn stromov exempláfi v luãní enklávû pod lesem v lokalitû U Líbala, km severnû od obce Kti. 2 Kvetoucí hru eà obecná v Ol ovicích na mezi na západním okraji obce, u pfiíjezdové komunikace z Netolic.. Lípa malolistá, k. ú. Bene ova Hora, p. ã. 72/23, u ã. p. 25 pfii cestû Bene ova Hora Bo ice v severozápadní ãásti obce. O: 630 cm, Vs: 3 m, S: 350 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Bohumilice v âechách, p. ã. 503/, u kapliãky pfii cestû v západní ãásti obce. O: 40 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Bohumilice v âechách, p. ã. 66, stromofiadí 8 lip oboustrannû podél cesty z Bohumilic do Bo ic v chodnû od obce. O: 60 200 cm, Vs: 5 24 m, S: 00 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Bo ice, p. ã. 675, na rozcestí títkov Budilov Záhofií 500 m jiïnû od osady Záhofií, jihozápadnû od obce Bo ice. O: 328 cm, Vs: 2 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Budkov u Husince, p. ã. 502, u kapliãky pfii silnici Budkov Vlachovo Bfiezí západnû od obce. O: 658 cm, Vs: 27 m, S: 300 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. âkynû, p. ã. 949, v louce nad severním okrajem obce. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âkynû, p. ã. 807/, 22 lip v parãíku u poutní kaple Panny Marie, 500 m jihozápadnû od obce. O: 40 300 cm, Vs: 22 28 m, S: 00 50 let, jedno dosud Ïivé torzo staré lípy se zcela rozpadl m kmenem, stáfií asi 400 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. âkynû, p. ã. 72, na mezi na severním svahu jihov chodnû od obce. O: 345 cm, Vs: 29 m, S: 50 let. 9. Lípa velkolistá, k. ú. Dobroãkov, p. ã. 2232/, skupina 3 lip u boïích muk na návsi v osadû Dobroãkov. O: 396, 293 a 289 cm, Vs: 20 24 m, S: 50 200 let. 0. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Frantoly, p. ã. 256/3, dvû lípy na návsi pod kostelem a b valou kolou. O: 635 a 398 cm, Vs: 33 a 25 m, S: 300 a 200 let.. Lípa malolistá, k. ú. Hodonín u Zdíkovce, p. ã. 5/, na návsi v jiïní ãásti osady Hodonín. O: 740 cm, Vs: 8 m, S: 400 let. 2. Lípa velkolistá, k. ú. Horní Záblatí, p. ã. 63, u cesty na okraji lesa severov chodnû od Horního Záblatí u obce Záblatí. O: 35 cm, Vs: 27 m, S: 50 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. Horní Záblatí, p. ã. 34, na mezi nad cestou u samoty na severov chodním konci Horního Záblatí u obce Záblatí. O: 278 cm, Vs: 2 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Hradãany u âkynû, p. ã. 395/5, v mírném svahu nad západním okrajem obce. O: 480 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Husinec, p. ã. 489/2, u kapliãky poblíïe kfiiïovatky silnic Husinec Vimperk LaÏi tû na jihozápadním okraji obce. O: 503 cm, Vs: 27 m, S: 250 let. 6. Dub letní, k. ú. Kfii Èanov, p. ã. 036, skupina 2 dubû severnû od kfiiïovatky silnic Kfii Èanov Zbytiny Arno tov, západnû od obce. O: 362 a 335 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 7. Javor klen, k. ú. Kfii Èanov, p. ã. 77/, v blízkosti budovy fary na jihov chodním okraji obce. O: 522 cm, Vs: 27 m, S: 250 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Kfii Èanov, p. ã. 307, v cípu louky u kfii- Ïovatky silnic Kfii Èanov Zbytiny Arno tov, západnû od obce. O: 605 cm, Vs: 27 m, S: 250 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. Kfii Èanov, p. ã. 69, na okraji porostu na bezlesé enklávû Nov Kfii Èanov nad Luãním potokem, 4 km severov chodnû od obce Kfii Èanov. O: 650 cm, Vs: 3 m, S: 350 let. 20. Lípa malolistá, k. ú. KfiíÏovice u Kti e, p. ã. 33/, na okraji náletového porostu na v chodním okraji b valé osady Stará HuÈ, severozápadnû od osady Tisovka. O: 530 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 2. Tis ãerven a lípa malolistá, k. ú. KfiíÏovice u Kti e, p. ã. 008/, 060/, rozpt lená skupina 3 tisû a lípy u statku v b valé osadû Kti ka, 2 km severozápadnû od Kti e. O: tisy 80, 54 a 90 cm, lípa 40 cm, Vs: tisy 9, 8 a 4 m, lípa 30 m, S: v echny stromy 200 300 let. 362 PT 54
Okres Prachatice 3 22. Borovice ãerná, k. ú. Kti, p. ã. 22/, na okraji lesního porostu v lokalitû U Líbala, km severnû od obce. O: 300 cm, Vs: 26 m, S: 50 let. 23. Lípa velkolistá, k. ú. Kti, p. ã. 2/, skupina 2 lip v okraji lesního porostu v lokalitû U Líbala, km severnû od obce. O: 575 a 566 cm, Vs: 26 a 27 m, S: 300 let. 24. Tis ãerven, k. ú. Kti, p. ã. 2/, mimofiádn exempláfi tisu v luãní enklávû pod lesem v lokalitû U Líbala, km severnû od obce. O: 60 cm, Vs: 9 m, S: 250 let. 25. Tis ãerven, k. ú. Kti, p. ã. 24, mimofiádn exempláfi tisu na v chodním okraji obce. O: 82 cm, Vs: 8 m, S: 250 let. 26. Buk lesní, k. ú. LaÏí Èko, p. ã. 333/, skupina 3 bukû na okraji lesa,,2 km v chodnû od osady Leptaã. O: 605, 330 a 326 cm, Vs: 27 30 m, S: 200 300 let. 27. Lípa malolistá, k. ú. Lhenice, p. ã. 360/3, po pravé stranû silnice Lhenice Prachatice na jiïním okraji obce. O: 605 cm, Vs: 20 m, S: 300 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Malovice u Netolic, p. ã. 62/2, skupina 2 lip u boïích muk na v chodním okraji osady Holeãkov. O: 33 a 260 cm, Vs: 30 a 28 m, S: 50 200 let. 29. Dub letní a lípa malolistá, k. ú. Miãovice, p. ã. 354/2, skupina 2 dubû a lípy u polní cesty na v chodním okraji obce. O: duby 360 a 204 cm, lípa 390 cm, Vs: duby 28 a 8 m, lípa 26 m, S: 50 250 let. 30. Lípa malolistá, k. ú. Nebahovy, p. ã. 306/8, v obci na jiïní stranû silnice Prachatice Lhenice u odboãky na Jelemek. O: 640 cm, Vs: 2 m, S: 300 let. 3. Dub letní, k. ú. Netolice, p. ã. 2329, po pravé stranû silnice Netolice Prachatice 3 km západnû od mûsta. O: 503 cm, Vs: 32 m, S: 250 let. 32. Dub letní, k. ú. Netolice, p. ã. 2347, na jiïní hrázi Kratochvílského rybníka u zámku Kratochvíle. O: 475 cm, Vs: 22 m, S: 250 let. 33. Dub letní a jasan ztepil, k. ú. Netolice, p. ã. 2730, 273, stromofiadí 83 exempláfiû dubû a 20 jasanû podél severov chodní strany dostihového závodi tû u zámku Kratochvíle. O: 30 420 cm, Vs: 7 30 m, S: 00 250 let. 34. Dub letní, k. ú. Netolice, p. ã. 2202/2, us chající strom u kfii- Ïovatky polní cesty a místní komunikace 2,5 km jihozápadnû od mûsta, v roce 997 proveden radikální ofiez vûtví. O: 530 cm, Vs: 28 m, S: 300 let. 35. Dub letní, k. ú. Netolice, p. ã. 2055, na v chodní stranû hráze Velkého Hrbovského rybníka. O: 545 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Netolice, p. ã. 2490, 2 lípy u rozcestí mezi rybníky jiïnû od Petrova Dvora, jihozápadnû od mûsta. O: 492 a280 cm, Vs: 26 a 32 m, S: 50 250 let. 37. Lípa malolistá, k. ú. Netolice, p. ã. 268, skupina 4 lip na levé stranû silnice Netolice Velk Bor, na rozcestí k zámku Kratochvíle. O: 03 450 cm, Vs: 8 25 m, S: 70 250 let. 38. Platan javorolist, jasan ztepil a javor mléã, k. ú. Netolice, p. ã. 2833, stromofiadí 3 platanû, 2 jasanû a javoru mléãe podél severní strany silnice Netolice Velk Bor. O: 50 200 cm, Vs: 7 2 m, S: 00 let. 39. Hru eà obecná, k. ú. Ol ovice, p. ã. 64/2, na mezi na západním okraji obce, vpravo od pfiíjezdové silnice z Netolic. O: 365 cm, Vs: 4 m, S: 250 let. 40. Lípa malolistá, k. ú. On ovice u âkynû, p. ã. 54, uprostfied obce u silnice pfied penzionem. O: 365 cm, Vs: 3 m, S: 200 let. 4. Lípa velkolistá, k. ú. Perlovice, p. ã. 426/3, skupina 2 lip u kapliãky na jihov chodním okraji osady Perlovice. O: 385 a 35 cm, Vs: 24 m, S: 50 200 let. 3 BfieãÈan popínav v Prachaticích, porûstající v chodní zeì historické mûstské hradby jiïnû od severní brány. PT 55 363
âeskobudûjovicko 4 42. BfieãÈan popínav, k. ú. Prachatice, p. ã. 5/5, porûstá v chodní zeì historické mûstské hradby jiïnû od severní brány. O: 84 cm, Vs: 7 m, S: pfies 00 let. 43. Liliovník tulipánokvût, k. ú. Prachatice, p. ã. 539/, v parku v areálu b valé nemocnice v severov chodní ãásti mûsta u autobusového nádraïí. O: 292 cm, Vs: 20 m, S: 00 let. 44. Javor mléã, k. ú. Raãov, p. ã. 344, na západním okraji vesnice u kapliãky, strom se v nedávné dobû rozlomil a z pûvodní koruny zûstala zhruba jedna tfietina. O: 450 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 45. Lípa velkolistá, k. ú. Setûchovice, p. ã. 546, u polní cesty západnû od osady Bolíkovice. O: 398 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 46. Jasan ztepil, k. ú. Skfiínûfiov, p. ã. 35, 2 stromy u zdûné kapliãky v centru roztrou ené osady Skfiínûfiov. O: 250 a 38 cm, Vs: 26 m, S: 50 a 200 let. 47. Lípa malolistá, k. ú. Smrãná u âkynû, p. ã. 258/, na pozemku ã. p. ve spodní ãásti osady Smrãná. O: 58 cm, Vs: 32 m, S: 300 let. 48. Lípa velkolistá, k. ú. Stachy, p. ã. 54/2, pfied rouben m statkem U HoleãkÛ vpravo od silnice ebestov Nicov, severozápadnû od obce Stachy. O: 390 cm, Vs: 2 m, S: 200 let. 49. Lípa malolistá, k. ú. Strunkovice nad Blanicí, p. ã. 668/5, v ulici pod nádraïím v jihov chodní ãásti obce. O: 493 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 50. Lípa velkolistá, k. ú. vihov u LaÏi È, p. ã. 89, na kfiiïovatce cest u jiïního okraje osady vihov. O: 530 cm, Vs: 2 m, S: 250 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. Svatá Mafií, p. ã. 7/, v obci u budovy fary. O: 470 cm, Vs: 3 m, S: 200 let. 52. Lípa malolistá, k. ú. Svatá Mafií, p. ã. 23/, u domova dûchodcû v jihov chodní ãásti obce. O: 458 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 53. Buk lesní, k. ú. Úbislav, p. ã. 53/5, u polní cesty severnû od silnice Úbislav Nicov na západním okraji obce. O: 40 cm, Vs: 8 m, S: 200 let. 54. Lípa velkolistá, k. ú. Vimperk, u Brantlova dvora západnû nad námûstím na západním okraji mûsta. O: 660 cm, Vs: 29 m, S: 300 let. 55. Jasan ztepil a javor mléã, k. ú. Vlachovo Bfiezí, p. ã. 863, skupina jasanu a javoru v areálu Ïidovského hfibitova na severním okraji obce. O: 350 a 440 cm, Vs: 24 a 25 m, S: 50 200 let. 56. Lípa velkolistá, k. ú. V kovice u Vimperka, p. ã. 392, Sudslavická lípa u ml na Vanick ch na pravém bfiehu VolyÀky u osady Sudslavice, 3,5 km severnû od Vimperka, u pfiírodní rezervace Opolenec; nejmohutnûj í strom v jihoãeském regionu, uvádûn jako památn jiï J. E. Chadtem- evûtínsk m v roce 90. O: 80 cm, Vs: 26 m, S: 600 let. 57. Lípa malolistá, k. ú. Zdenice, p. ã. 340/3, na návsi na severní stranû silnice Prachatice Nebahovy; strom v poslední dobû silnû pros chá. O: 460 cm, Vs: 8 m, S: 250 let. 58. Javor klen, k. ú. Îár u âkynû, p. ã. 660, za stodolou nejjiïnûj ího statku v osadû Ptákova Lhota, severozápadnû od obce Îár. O: 445 cm, Vs: 33 m, S: 200 let. 4 Lípa velkolistá, tzv. Sudslavická lípa, na pravém bfiehu VolyÀky uml na Vanick ch v k.ú. V kovice u Vimperka. Nejmohutnûj í strom v jihoãeském regionu. Strom je uvádûn jako památn jiï v roce 90 J. E. Chadtem- evûtínsk m. 364 PT 56