âermákovy louky Jihlavsko

Transkript

1 GEOLOGIE Horninov m podkladem území je pfiedev ím cordierit-biotitick migmatit, do kterého proniká v prostoru jiïnû od obce Sázava vloïka drobnozrnné biotit-muskovitické Ïuly typu Bíl Kámen. Tyto horniny jsou pfiekryty deluviálními, hlinitopísãit mi aï hlinitokamenit mi sedimenty holocenního aï pleistocenního stáfií. V prameni tních depresích do lo ke vzni- Hlavním pfiedmûtem ochrany jsou prameni tní a ra elinné louky. Bekasina otavní (Gallinago gallinago) hnízdí na vlhk ch loukách, v posledních letech se stala silnû ohroïenou. ku kvartérních organogenních usazenin ra eliny. Reliéf je relativnû ploch, mírné svahy mají jiïní aï jihov chodní orientaci. Vzávislosti na hladinû podzemní vody a stupni zamokfiení se zde vytvofiily typické a organozemní pseudogleje a gleje, v okolí luk také kambizem pseudoglejová a kambizem dystrická. KVùTENA Vegetace lokality je tvofiena spoleãenstvy smilkov ch trávníkû svazu Violion caninae a ostfiicov ch porostû svazu Caricion fuscae, místy s malo-plo nou mozaikou pcháãov ch luk svazu Calthion a ostfiicovo--ra eliníkov ch spoleãenstvev svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis s vysokou druhovou diverzitou. Z charakteristick ch a ohroïen ch druhû se zde vyskytují napfi. bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), dûtel ka tanov (Chrysaspis spadicea), hadí mord nízk (Scorzonera humi- rezervace âermákovy louky Vlhké a prameni tní louky s ol ov m remízem pfiibliïnû km jiïnû od obce Sázava pod Kfieme níkem. Sázava pod Kfieme níkem lis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a ãertkus luãní (Succisa pratensis). V severov chodní ãásti lokality vznikla iniciální ol ina s pfievládající ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a roz ifiuje se zde terestrická rákosina m V mûra: 6,5 ha Vyhlá eno: 993 V pramenné oblasti Hraniãního potoka se zachoval pestr soubor spoleãenstev prameni tních a ra elinn ch luk podhorského charakteru se vzácn mi a ohroïen mi rostlinn mi i Ïivoãi n mi druhy. ZVÍ ENA âásteãnû je prozkoumána fauna bezobratl ch, z reliktních druhû pavoukû (Araneida) zde Ïije psychrofilní druh Sitticus caricis. Lokalita je hnízdi tûm bekasiny otavní (Gallinago gallinago), dále se zde vyskytují rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), cvrãilka zelená (Locustella naevia) afiada dal ích. VYUÎITÍ âást luãních porostû je pravidelnû kosena, silnû zamokfiené plochy jsou ponechány ladem. BIBLIOGRAFIE 39 MAPA ÚZEMÍ strana 4 0 PE 6

2 Okres Pelhfiimov 3 rezervace Hrachovi tû Dvojice rybníkû, okolní ra elinné louky a ol iny km jihozápadnû od obce Ústra ín. Ústra ín GEOLOGIE PodloÏí tvofií cordieritické ruly aï nebulitické migmatity moldanubika. Území se nachází ve velmi mûlkém m V mûra: 7,88 ha Vyhlá eno: 99 Mûlké zarûstající rybníky Horní a Stfiední Hrachovi tû, navazující ostfiicové ra elinné louky a iniciální ol iny pfiedstavují cenn soubor ohro- Ïen ch mokfiadních rostlinn ch spoleãenstev a biotop zvlá tû chránûn ch druhû organismû. údolí s mírn mi svahy. V závislosti na stupni ovlivnûní vodou vznikly v nivû potoka pseudogleje typick a organozemní, v bez- prostfiedním okolí rybníkû glej organozemní a typick, pfiecházející místy aï do organozemû glejové. KVùTENA V obou mûlk ch rybnících jsou dobfie vyvinuta spoleãenstva vodních rostlin tfiíd Lemnetea a Potametea s hojn m v skytem bublinatky jiïní (Utricularia australis) ardestu vzpl vavého (Potamogeton natans). Rybníky jsou iroce lemovány pobfieïními spoleãenstvy vysok ch ostfiic svazu Caricion gracilis, stfiídané maloplo n mi porosty orobince irolistého (Typha latifolia). Tyto porosty pfiecházejí plynule k ostfiicovo-ra eliníkov m spoleãenstvûm svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis a dále k vlhk m loukám z rámce svazû Caricion fuscae a Calthion. Na místech s trvale vysokou hladinou podzemní vody jsou vytvofieny porosty vysok ch ostfiic svazu Caricion rostratae. Vuveden ch mokfiadních spoleãenstvech se vyskytuje fiada vzácn ch a ohroïen ch druhû rostlin, napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. dvoumuïná (C. diandra), kuklík potoãní (Geum rivale), zábûlník bahenní (Comarum palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa) a suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium). ZarÛstáním vlhk ch luk vznikly iniciální ol iny s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a kru inou ol ovou (Frangula alnus). V bylinném patru rostou fiefii nice hofiká (Cardamine amara), karda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum) a dal í. Pod hrází horního rybníãku se nachází smí en porost smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris) s chud m podrostem, jenï je tvofien pfiedev ím borûvkou ãernou (Vaccinium myrtillus). ZVÍ ENA Oba rybníky jsou refugiem obojïivelníkû. Vyskytují se zde napfi. skokan hnûd (Rana temporaria) a s. zelen (R. kl. esculenta). V území hnízdí bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) a lindu ka luãní (Anthus pratensis), na rybnících pravidelnû loví volavka popelavá (Ardea cinerea). LESNICTVÍ V lesních porostech jsou pfii obnovû podporovány stanovi tnû odpovídající dfieviny. Iniciální ol iny nejsou zatím lesnicky obhospodafiovány. VYUÎITÍ Rybníky jsou vyuïívány k extenzívnímu rybáfiskému hospodafiení. Vlhké louky nejsou jiï del í dobu koseny. MAPA ÚZEMÍ strana 4 Dobfie vyvinutá rostlinná spoleãenstva v eulitorálu dolního z rybníkû. Porosty orobince irolistého (Typha latifolia) na jiïním bfiehu dolního rybníka. 3 Bublinatka jiïní (Utricularia australis) patfií mezi vodní hmyzo- Ïravé rostliny. PE 7

3 GEOLOGIE Horninové podloïí území je tvofieno biotitick mi a sillimaniticko-biotitick mi pararulami, místy migmatitick mi, které v jiïní ãásti pfiecházejí do cordieritick ch rul aï nebulitick ch migmatitû. V nivû potoka jsou uloïeny fluviální sedimenty. Potok volnû meandruje v nepfiíli iroké nivû, která pfiechází do zalesnûn ch svahû neckovitého údolí. Na trvale podmáãen ch plochách, pfiedev ím v okolí rybníka, se vyvinul glej typick (organozemní), na periodicky pfievlhãen ch místech pseudogleje. Od okrajû nivy se na svahovinách nacházejí kambizemû (kambizem dystrická). KVùTENA Zachovalé ãásti luk a bfiehy rybníãku jsou tvofieny pfiedev ím spoleãenstvy vlhk ch luk svazu Calthion a ostfiicov ch porostû svazu Caricion rostratae. Na vlhk ch loukách rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), V ãistém podhorském potoku Ïijí nûkteré ohroïené druhy ryb akruhoúst ch. kozlík dvoudom (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris), karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides) aj. Iniciální ol iny vût inou odpovídají spoleãenstvûm podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, vodní tok je doprovázen porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea). ZVÍ ENA Prostfiedí ãistého podhorského toku pfiedstavuje biotop pro fiadu ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ. Potok hostí poãetnou populaci stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), dále zde Ïijí mihule potoãní (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) a pstruh obecn potoãní (Salmo trutta m. fario). Z dal ích druhû obratlovcû se v území vyskytují ãolek obecn (Triturus vulgaris), ã. horsk (T. alpestris), skokan zelen (Rana kl. esculenta), s. hnûd (R. temporaria), s. ostronos (R. arvalis), ropucha obecná (Bufo bufo), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) auïovka obojková (Natrix natrix). Vrozsáhl ch lesních porostech ochranného pásma hnízdí brhlík lesní (Sitta europaea), strakapoud velk (Dendrocopos major), kánû lesní (Buteo památka HuÈsk potok Údolí HuÈského potoka s mal m rybníãkem u hájovny Hfieben, km jihov chodnû od obce Bene ov. MZCHÚ: Tûmice u Kamenice nad Lipou OP: Bene ov, Tûmice u Kamenice nad Lipou buteo), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a v r velk (Bubo bubo). Potok a jeho okolí je lovi tûm vydry fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Ochranné pásmo tvofií pfieváïnû kulturní smrãiny, vyuïívané jako lesy hospodáfiské. Urãitá omezení hospodáfiské ãinnosti jsou dána poïadavkem zachování kvality vody m V mûra: Vyhlá eno: 999 MZCHÚ: 5,80 ha, OP: 330,9 ha Pfiedmûtem ochrany jsou zachovalá spoleãenstva podhorského potoka s populacemi chránûn ch a ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ, pfiedev ím stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), mihule potoãní (Lampetra planeri) a nûkter ch obojïivelníkû. VYUÎITÍ V minulosti byl rybník vyuïíván k chovu ryb, v souãasnosti není obhospodafiován. Nivy vodních tokû, v minulosti vyuïívané jako louky, jsou nyní vût inou neobhospodafiované a zarûstají náletov mi dfievinami. MAPA ÚZEMÍ strana 4 PE 8

4 Okres Pelhfiimov památka Ivaniny rybníãky Soustava tfií lesních rybníãkû km jihov chodnû od Proseãe pod Kfieme níkem. Sázava pod Kfieme níkem, Proseã pod Kfieme níkem m V mûra: 3,67 ha Vyhlá eno: 994 Trojice ãist ch lesních rybníãkû je jednou z nejbohat ích lokalit obojïivelníkû v okrese Pelhfiimov. typická, kambizem pseudoglejová a dystrická. KVùTENA V litorálech oligotrofních rybníãkû jsou vytvofieny ostfiicové porosty svazu Caricion rostratae, na nûï navazují fragmenty vlhk ch luk svazu Calthion a iniciální ol iny. Vyskytují se zde nûkteré charakteristické mokfiadní druhy, napfi zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), fiefii nice hofiká (Cardamine amara), karda bahenní (Crepis paludosa), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris) a fiada dal ích. V porostech vodních makrofyt dominuje rdest vzpl vav (Potamogeton natans). LESNICTVÍ Iniciální ol iny na bfiezích potoka mezi rybníãky nejsou vyuïívány. Na západním bfiehu dolního rybníka zasahuje do území okraj kulturní smrãiny. VYUÎITÍ Populace obojïivelníkû jsou ãásteãnû ohroïovány neïádoucí rybí obsádkou (okoun, kapr). Rybáfiské hospodafiení je postupnû pfiizpûsobováno podmínkám ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ. Okolí rybníãkû je vyuïíváno k rekreaci, vminulosti zde byly vybudovány ãetné chaty. Rekreaãní aktivity v ak prozatím nepfiedstavují váïnûj í ohroïení lokality. MAPA ÚZEMÍ strana 49 GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno metamorfovan mi horninami moldanubika, konkrétnû cordieritick mi rulami aï nebulitick mi migmatity. V mûlkém údolí potûãku se vytvofiil pfiedev ím pseudoglej typick, okolo rybníkû glej organozemní a typick. Na hydromorfní pûdy navazují kyselá kambizem ZVÍ ENA Mûlké lesní rybníãky s minimální rybí obsádkou vytváfiejí vhodné podmínky pro rozmnoïování a v voj obojïivelníkû. Zaznamenáni zde byli ãolek velk (Triturus cristatus), ã. obecn (T. vulgaris), ã. horsk (T. alpestris), skokan zelen (Rana kl. esculenta), s. hnûd (R. temporaria) aropucha obecná (Bufo bufo). Dále se zde vyskytuje keble rybniãná (Anodonta cygnea), rak fiíãní (Astacus astacus) avydra fiíãní (Lutra lutra). Soustava lesních rybníãkû je dûleïit m místem pro rozmnoïování a v voj obojïivelníkû. Mezi rybníãky se nacházejí fragmenty vlhk ch luk. PE 9 3

5 GEOLOGIE V horninovém podloïí se nalézají cordieritické ruly aï nebulitické migmatity. Horniny podloïí jsou pfiekryty kvartérními sedimenty vodního toku a na okrajích deluviálními svahovinami. V nivû potoka pfievaïují gleje typick a organozemní, pseudogleje glejov, organozemní a typick, místy nalezneme organozem glejovou. Na svahovinách ochranného pásma vznikly kambizemû (typická, varieta kyselá, pseudoglejová a dystrická). KVùTENA V pomûrnû iroké nivû Jankovského potoka zûstala zachována pestrá mozaika pfieváïnû mokfiadních luãních spoleãenstev. Jen na nûkolika místech protéká potok lesními porosty, tvofien mi vût inou druhotn mi smrãinami. V okolí vodního toku se vyskytují pfiípotoãní ol iny a iniciální ol iny na b val ch loukách. Vegetaci mokfiadních luk tvofií pfiedev ím krátkostébelná ostfiicovo-mechová spoleãenstva svazu Caricion fuscae a jejich rûzná v vojová i degradaãní stadia a dále také spoleãenstva pcháãov ch luk svazu Calthion. Na místech s vy í hladinou podzemní vody jsou ostrûvkovitû vyvinuty porosty vysok ch ostfiic svazu Caricion rostratae a vzácnû také fragmenty pfiechodov ch ra elini È, zastoupené pfieváïnû spoleãenstvy svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. NevyuÏívaná místa zarûstají terestrick mi rákosinami, chrasticov mi porosty a roztrou en mi skupinami vrb a ol í. Ze vzácn ch a ohroïen ch druhû zde Perlorodka fiíãní (Margaritana margaritifera) patfií k nejcennûj- ím objektûm ochrany pfiírody na âeskomoravské vrchovinû. Pfiirozenû meandrující vodní tok je doprovázen hodnotn mi bfiehov mi porosty. rostou napfi. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. ble ní (C. pulicaris), o. dvoumuïná (C. diandra), zdrojovka potoãní (Montia hallii), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii) afiada dal ích. ZVÍ ENA Ze zoologického hlediska je nejv znamnûj í v skyt zbytkové populace kriticky ohroïené perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera). Horní ãást povodí Jankovského potoka (vãetnû Kladinského potoka) je jedinou lokalitou tohoto druhu na âeskomoravské vrchovinû. Z dal ích zkouman ch skupin bezobratl ch se vyskytují nûkteré vzácné a reliktní druhy pavoukû jako Hilaira excisa, Lepthyphantes pallidus, Sitticus caricis a Walckenaeria kochi. Z obratlovcû zde Ïijí napfi. ãolek horsk (Triturus alpestris), ropucha obecná (Bufo bufo) a mihule potoãní (Lampetra planeri). Charakteristická je ptaãí fauna vlhk ch luk, mokfiadû a ãist ch vodních tokû, v území se vyskytují ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), skorec vodní (Cinclus cinclus), bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), bekasina otavní (Gallinago gallinago) afiada dal ích. Za potravou zalétá ãáp ãern (Ciconia nigra) a na potocích pravidelnû loví vydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ âinnost v hospodáfisk ch lesích je zamûfiena na postupné zvy ování podílu listnat ch dfievin. Pfii zásazích vblízkosti vodních tokû je postupováno se zv enou opatrností (omezené pouïívání chemick ch prostfiedkû aj.). VYUÎITÍ V zájmu dal í existence a reprodukce perlorodky je nutno radikálnû zmûnit zpûsob zemûdûlského hospodafiení v horní ãásti povodí (omezení hnojení a chemizace v ochranném pásmu) a upravit Národní pfiírodní památka Jankovsk potok Údolní niva Jankovského potoka od pramenû, které se nacházejí jihozápadnû od obce Jankov, aï k osadû Hojkovy. Jankov u Pelhfiimova, Vyskytná, Zachotín, Mysletín, Mladé Bfií tû, Staré Bfií tû, Nov Rychnov teplotní a prûtokové pomûry Jankovského potoka. Neãetné napfiímené úseky toku by mûly b t zrevitalizovány, na vybran ch plochách budou provádûny speciální zásahy ve prospûch perlorodky. V souãasnosti jiï probíhá opakované kosení vybran ch cenn ch ploch mokfiadních luk a drobné revitalizaãní zásahy na m V mûra: Vyhlá eno: 99 MZCHÚ: 7,4 ha, OP: 33,88 ha Pramenná ãást volnû meandrujícího vrchovinného potoka je ojedinûlou lokalitou kriticky ohro- Ïené perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera). V nivû potoka se vyskytují ohroïená rostlinná spoleãenstva ostfiicov ch mokfiadû, vlhk ch a ra elinn ch luk, pfiípotoãních ol in a rákosin. Vodní tok je doprovázen esteticky a biologicky hodnotn mi bfiehov mi porosty. pfiítocích Jankovského potoka. POZNÁMKA K vyhlá ení je pfiipravena pravobfieïní ãást povodí Jankovského potoka, nacházející se na území okresu Jihlava. Bibliografie 53 MAPA ÚZEMÍ strana 43 4 PE 0

6 Okres Pelhfiimov památka Kejtovské louky Vlhké louky v nivû Kejtovského potoka pod rybníkem Dvofii tû,,5 km severozápadnû od obce VûÏná. impach, VûÏná m V mûra: 3,0 ha Vyhlá eno: 994 Pfiedmûtem ochrany jsou druhovû pestré vlhké a ra elinné louky a pfiirozenû meandrující vodní tok s cenn mi bfiehov mi porosty. GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotiticko-muskovitické aï muskoviticko-biotitické svorové ruly asvory, pfiekryté pfieváïnû fluviálními hlinitopísãit mi sedimenty a tûrky holocenního stáfií. Tyto sedimenty pfiecházejí na svazích do deluviálních pleistocenních hlinitopísãit ch usazenin. V území jsou ãetná luãní prameni tû. V závislosti na vlhkostních podmínkách se v nivû potoka vyvinuly organozemní (typické) gleje a pseudogleje, na které navazuje kambizem typická. KVùTENA Vlhké ra elinné louky potoãní nivy pfiedstavují pestrou mozaiku spoleãenstev svazû Calthion a Caricion fuscae. Maloplo nû se vyskytují ostfiicovo-ra eliníkové porosty blízké svazu Sphagno recurvi- -Caricion canescentis. Z ohro- Ïen ch a vzácn ch rostlinn ch druhû se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), ãertkus luãní (Succisa pratensis) a starãek potoãní (Tephroseris crispa). Pfiirozenû meandrující tok Kejtovského potoka je doprovázen typickou pfiípotoãní ol inou s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou kfiehkou (Salix fragilis) a stfiemchou obecnou (Padus avium). ZVÍ ENA Na vlhk ch loukách s ãetn mi kfiovinami Ïije rosniãka zelená (Hyla arborea). Vyskytují se zde napfi. cvrãilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpûvn (Acrocephalus palustris), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), p. hnûdokfiídlá (S. communis), pûvu ka modrá (Prunella modularis) afiada dal ích. Pfiirozen vodní tok je lovi tûm skorce vodního (Cinclus cinclus) a ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis), kter zde i hnízdí. VYUÎITÍ Vlhké ãásti luk nebyly v minulosti del í dobu obhospodafiovány. K zaji tûní dal í existence ohroïen ch rostlinn ch spoleãenstev je od roku 996 provádûno pravidelné kosení vlhk ch luk s odklizením biomasy a odstraàování náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 44 Chránûné území je obklopeno rozsáhl mi agrocenózami. Cvrãilka zelená (Locustella naevia). PE 5

7 GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno krystalick mi horninami moldanubika, konkrétnû cordieritick mi rulami aï nebulitick mi migmatity. V nivû potoka jsou tyto horniny pfiekryty fluviálními náplavy, na okrajích nivy pfiecházející ve svahoviny. PÛdní pokryv vytváfií glej typick a pseudoglejov s pseudoglejem typick m (glejov m). SvaÏitûj í polohy pokr vá kyselá kambizem typická. KVùTENA Vegetaci území pfiírodní rezervace tvofií velmi dobfie zachovalá mozaika mokfiadních luãních spoleãenstev. Na bfiehu rybníka Horní Kladiny pfii severním okraji lokality se nacházejí spoleãenstva ostfiic svazu Caricion rostratae, pfiecházející do spoleãenstev vlhk ch pcháãov ch luk svazu Calthion a ostfiicov ch luk svazu Caricion fuscae. Místy se maloplo nû nacházejí ostfiicovo-ra- eliníková spoleãenstva blízká svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. Na su ích místech se vyskytují i krátkostébelné smilkové formace svazu Violion caninae. Z ohroïen ch druhû vy ích rostlin se v území vyskytují bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), v i- V ivec bahenní (Pedicularis palustris) roste v kraji jiï jen na nûkolika lokalitách. Malé luãní ra elini tû v severní ãásti území. 3 Vlhké louky navazují na bfiehové porosty Kladinského potoka. vec bahenní (Pedicularis palustris), v. ladní (P. sylvatica), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), zábûlník bahenní (Comarum palustre), dûtel ka tanov (Chrysaspis spadicea), hadí mord nízk (Scorzonera humilis) a kozlík dvoudom (Valeriana dioica). Pfiirozenû meandrující potok je doprovázen kvalitním bfiehov m porostem s pfievahou ol e lepkavé (Alnus glutinosa). ZVÍ ENA Lokalita je v znamná pfiedev ím v skytem zbytkové populace perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera). Stávající malá a nepfiíli prosperující populace je zfiejmû reliktem pûvodního vût ího roz ífiení perlorodky v povodí Jankovského potoka. V potoce Ïije rak fiíãní (Astacus astacus). Lokalita je biotopem ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnûdého (Rana temporaria). Pravidelnû zde loví vydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Na pravém bfiehu potoka se nalézají dva malé lesíky s pfievahou borovice a smrku a se zastoupením ol e a bfiízy. Pfii obnovû porostû je Ïádoucí posílit zastoupení listnat ch stromû, zejména ol e a jasanu. VYUÎITÍ Vlhké louky jsou zãásti koseny, nejvíce zamokfiené plochy nejsou jiï del í dobu obhospodafiovány. K obnovení podmínek pro trvalou existenci populace perlorodky je nutné v raznû zmûnit zpûsob vyuïívání rezervace Kladinsk potok Niva v údolí Kladinského potoka mezi rybníkem Horní Kladiny a silnicí Jihlava Pelhfiimov, asi,5 km v chodnû od obce Strmûchy. âastonín, Jelcovy Lhotky, Strmûchy, Zachotín m V mûra: 6,97 ha Vyhlá eno: 993 Pfiirozenû meandrující potok s okolními druhovû pestr mi vlhk mi loukami pfiedstavuje se sousedním Jankovsk m potokem poslední recentní lokalitu perlorodky fiíãní (Margaritana margaritifera) na âeskomoravské vrchovinû. pozemkû v horní ãásti povodí Kladinského potoka. Jedná se pfiedev ím o zatravnûní orné pûdy, vylouãení chemizace a obnovení ekologick ch funkcí vodních tokû a údolních niv. V souãasné dobû v ak není provedení tûchto opatfiení pfiíli reálné, zejména s ohledem na znaãn rozsah dotãen ch ploch. POZNÁMKA Z dûvodu potfieby zachování genofondu byl zaloïen izolát ãásti populace perlorodky na náhradní lokalitû v povodí Blanice. BIBLIOGRAFIE 53 MAPA ÚZEMÍ strana PE

8 rezervace Krãil Rybník Krãil a pfiilehlé ra elini tû v pramenné oblasti bezejmenného levého pfiítoku Poãáteãského potoka km v chodnû od obce Polesí, asi 3,5 km severnû od Poãátek. Hefimaneã u Poãátek, Polesí GEOLOGIE PodloÏí tvofií rozsáhlé tûleso cordieritick ch rul, místy pfiecházejících aï v nebulitické migmatity. âetná prameni tû a vy í sráïky podmínily existenci men ího ra elinného lo- Ïiska o promûnlivé mocnosti m V mûra: 8,06 ha Vyhlá eno: 99 Na rybník, vybudovan na okraji ra elini tû, navazují cenná rostlinná spoleãenstva rákosin, vysok ch ostfiic, pfiechodov ch ra elini È a ol in se zvlá tû chránûn mi druhy organismû. Zbytek ra elini tû na v chodním bfiehu rybníka je protkán ãásteãnû zanesen mi odvodàovacími pfiíkopy, které paprsãitû svádûjí vodu do rybníka. Kromû organozemû typické (glejové) se kolem rybníka vyvinuly organozemní (typické) gleje s pseudoglejem typick m, nad ra elini tûm silnû kyselá kambizem dystrická. KVùTENA Vrybníce jsou ãásteãnû vyvinuta spoleãenstva vodních makrofyt, pfiedev ím rdesna obojïivelného (Persicaria amphibia). Je tû v 70. létech 0. stol. zde rostl i leknín bûlostn (Nymphaea candida). Okrajové ãásti litorálu rybníka zarûstají porosty rákosu (Phragmites australis), které smûrem ke bfiehûm pfiecházejí do terestrick ch rákosin. Na vlastním ra elini ti jsou vyvinuta pfiedev ím ostfiicovo-ra eliníková spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis, místy pfiecházející ke spoleãenstvûm vysok ch ostfiic svazu Caricion rostratae. Na nûkter ch místech se nacházejí porosty suchop ru pochvatého (Eriophorum vaginatum), blízké svazu Sphagnion medii. V mokfiadních spoleãenstvech se vyskytují bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), borûvka baïinná (Vaccinium uliginosum), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), zábûlník bahenní (Comarum palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), ostfiice prodlouïená (Carex elongata) aj. V odvod- Àovacích pfiíkopech lze nalézt bublinatku jiïní (Utricularia australis). Na nûkter ch místech jsou vyvinuty iniciální ol iny a vrbiny s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou popelavou Okres Pelhfiimov (Salix cinerea) a kru inou ol ovou (Frangula alnus). âást území v chodnû od rybníka byla odvodnûna a zalesnûna. ZVÍ ENA Podrobnûji byla zkoumána fauna pavoukû (Araneida). Z nalezen ch vzácn ch areliktních druhû je nutno uvést Alopecosa aculeata a Neon valentulus. Rákosiny a kfiovinné porosty pfiedstavují hodnotné hnízdi tû ptactva. Z nápadnûj- ích druhû zde byl pravidelnû pozorován napfi. moták pochop (Circus aeruginosus). V území hnízdí kalous u at (Asio otus). LESNICTVÍ Znaãná ãást plochy pfii v chodní hranici území byla na pfielomu 60. a 70. let 0. století zalesnûna smrkem pfii pouïití vyv ené sadby, plochy blíïe rybníka byly zalesnûny ol í. Na ãásti ploch se zalesàovací pokusy minuly úãinkem, pfieïívající smrkové tyãoviny jsou pûstebnû silnû zanedbány. Pfii v chodní hranici území se nachází star í esteticky hodnotn porost s pfievahou bfiízy, lesnicky neobhospodafiovan. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k extenzivnímu chovu ryb. Roku 997 bylo na nejcennûj- ích plochách ra elini tû, které jsou ohroïeny zarûstáním dfievinami a rákosem, zahájeno pravidelné kosení a odstraàování náletov ch dfievin. MAPA ÚZEMÍ strana 44 Enklávy ostfiicovo-ra eliníkov ch spoleãenstev jsou ohroïeny postupujícími iniciálními ol inami. Charakteristická kvûtenství bazanovce kytkokvûtého (Naumburgia thyrsiflora) jsou husté stopkaté hrozny v úïlabí lodyïních listû. PE 3 7

9 GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií cordierit-biotitick migmatit. Hlavní hfibet vrchu je protaïen ve smûru S J, pfievládá západní, severní a v chodní orientace svahû. V rámci hfibetu je vytvofieno nûkolik vrcholov ch skalisek, mrazov ch srubû skryoplanaãními terasami, na pfiíkr ch svazích se vyskytují suèová pole a místy i suèové ku- Ïely. Na sutích v okolí hfibetu se vyvinuly rankery (kambick a typick ) s litozemûmi, hlub í profily zaujímá kambizem dystrická, místy nalezneme pseudogleje (kambick a typick ). KVùTENA V obtíïnûji pfiístupn ch polohách podél hlavního hfibetu a na pfiíkr ch svazích se zachovala pfiirozená spoleãenstva kvûtnat ch buãin svazu Fagion a suèov ch lesû svazu Tilio-Acerion, pfiedstavující charakteristické lesní porosty vrcholov ch partií âeskomoravské vrchoviny. Spoleãenstva kvûtnat ch buãin jsou zastoupena pfiedev ím fragmenty asociací Dentario enneaphylli-fagetum a Festuco altissimae-fagetum. Vdfievinné skladbû pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica), z dal ích druhû se vyskytují smrk ztepil (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus) a vzácnû jedle bûlokorá (Abies alba). Z ty- Malá populace mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva) roste v PR Kfieme ník na stinném suèovém svahu. Pod mrazov mi sruby jsou vytvofiena suèová pole. pick ch druhû bylinného patra zde rostou kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), samorostlík klasnat (Actaea spicata), svízel vonn (Galium odoratum), kostfiava lesní (Festuca altissima), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), p eníãko rozkladité (Milium effusum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum) aj. Ve fragmentu suèového lesa v severní ãásti rezervace roste javor mléã (Acer platanoides), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a jilm horsk (Ulmus glabra). Dominantou bylinného patra je populace mûsíãnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Na mírnûj ích svazích v pfiístupnûj ích polohách jsou tato spoleãenstva zãásti nahrazena smrkov mi a bukov mi hospodáfisky vyuïívan mi porosty. ZVÍ ENA Pro území je charakteristická fauna podhorsk ch smí en ch lesû. V souãasné dobû zde probíhá intenzivní v zkum mot lû (Lepidoptera). Prozatím bylo v tomto chránûném území zaznamenáno více neï 300 druhû. Píìalky Lampropteryx suffumata, Epirrita christyi, Acasis viretata a Nothocasis sertata jsou troficky vázané na listnaté dfieviny, Thera britannica, Chiasmia signaria a Pungeleria capreolaria v pfiírodû doprovázejí autochtonní v skyt smrku a jedle. Vzácnou a lokálnû rezervace Kfieme ník Zalesnûn skalnat vrchol (765,0 m n. m.) s poutním kostelem asi,5 km severozápadnû od obce Sázava pod Kfieme níkem, 8 km v chodnû od Pelhfiimova. Sázava pod Kfieme níkem roz ífienou mûru Apamea illyria lze povaïovat za typick druh buãin, na lokalitû se vyskytuje pomûrnû hojnû. Nûkteré druhy mot lû jsou pro území typické zejména z hlediska vertikálního roz ífiení jako napfi. bourovec mûsíãit (Cosmotriche lobulina), mûra sivá (Papestra biren) a osenice velká (Eurois occulta) a dokumentují tak vrchovinn charakter lokality. Na její druhové diverzitû se podílí i fiada obecnû nehojn ch druhû mot lû napfi. mûrka Nycteola asiatica a píìalky Euphyia biangulata a Larentia clavaria. Smí ené lesy jsou biotopem s ce rousného (Aegolius funereus) a datla ãerného (Dryocopus martius), ve skalách hnízdí v r velk (Bubo bubo). Hojnûji se vyskytují m V mûra: Vyhlá eno: MZCHÚ: 37, ha, 985 OP:,6 ha Ve skalnaté vrcholové partii v razného vrchu se zachoval soubor pfiírodû blízk ch lesních spoleãenstev jedlobukového stupnû. pl ík lískov (Muscardinus avellanarius) aveverka obecná (Sciurus vulgaris). LESNICTVÍ etrné lesnické hospodafiení je smûrováno k postupné pfiemûnû smrkov ch kultur na druhovû a vûkovû rozrûznûné pfiírodû blízké porosty. Ve stávajících smí en ch porostech je pfiirozené zmlazení buku, jedle a jilmu podporováno skupinov m v bûrem, zakládáním kotlíkû a plocením proti okusu zvûfií. VYUÎITÍ Chránûné území se nachází v tûsné blízkosti poutního kostela a lyïafiské sjezdovky, prochází zde fiada turisticky znaãen ch cest. BIBLIOGRAFIE 86, 98 MAPA ÚZEMÍ strana 49 8 PE 4

10 Okres Pelhfiimov rezervace Nov rybník Rybník Nov a mokfiady na jeho v chodním bfiehu,,6 km jiïnû a jihov chodnû od obce Horní Ves. Horní Ves GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno horninami moldanubického plutonu, dvojslídn m granitem aï adamellitem stfiednû aï drobnû zrnit m, místy porfyrick m (mrákotínsk typ). Lokalita se nachází v mûlkém uzávûru údolí s pomûrnû mírn mi svahy. Dno rybníka je pokryto m V mûra: 3,46 ha Vyhlá eno: 997 Rybník, lemovan ostfiicov mi porosty s navazujícími vlhk mi ra elinn mi loukami a ol inami, je lokalitou poãetné populace ohroïeného raka fiíãního (Astacus astacus). mnoïstvím balvanû a vût ích kamenû. Podle ovlivnûní podzemní vodou se tu nacházejí gleje (organozemní a typick ), na doãasnû zamokfien ch plochách pak pseudoglej typick. Ve vût í vzdálenostri od rybníka se na svazích vytvofiila kyselá kambizem typická a pseudoglejová. KVùTENA Litorální porosty rybníka tvofií pfiedev ím úzké pruhy spoleãenstev vysok ch ostfiic svazu Caricion rostratae. Místy jsou vytvofieny porosty orobince irolistého (Typha latifolia).na v chodním bfiehu rybníka vznikla na místû pfiedchozích mokr ch luk iniciální ol ina svazu Alnion incanae s dominující ol í lepkavou (Alnus glutinosa), ke které pfiiléhá terestrická rákosina. Z dal ích rostlinn ch spoleãenstev jsou pozoruhodné pfiedev ím polopfiirozené vlhké sklízené louky mezi lesíky a prameni tní ra elinná louka na v chodním okraji území, zãásti zarûstající dfievinn m náletem. V tûchto spoleãenstvech, pfieváïnû zrámce svazû Caricion fuscae a Calthion, se vyskytují napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), suchop r úzkolist (Eriophorum augustifolia), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), pampeli ka Nordstedtova (Taraxacum nordstedtii), zábûlník bahenní (Comarum palustre), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa), dûtel ka tanov (Chrysaspis spadicea), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris) aj. Na jiïním bfiehu rybníka se nachází úzk pruh smí eného lesního porostu s v skytem smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bûlokoré (Abies alba) abuku lesního (Fagus sylvatica). Men- í izolovan lesík v jihov chodní ãásti rezervace tvofií smrková monokultura. ZVÍ ENA Lokalita pfiedstavuje biotop fiady ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ, z nejv znamnûj ích je tfieba uvést druhy vázané na biotop rybníka raka fiíãního (Astacus astacus) a kebli rybniãnou (Anodonta cygnea). V zarostl ch litorálech rybníka se rozmnoïuje ropucha obecná (Bufo bufo). LESNICTVÍ Iniciální mokfiadní ol ina v chodnû od rybníka není lesnicky obhospodafiována, ostatní porosty jsou vyuïívány jako lesy hospodáfiské s dûrazem na zv ení druhové a vûkové rozrûznûnosti. VYUÎITÍ Rybník slouïí k extenzivnímu chovu ryb s ohledem na potfieby ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ. âást vlhk ch luk je pravidelnû obhospodafiována. MAPA ÚZEMÍ strana 46 K západnímu bfiehu rybníka pfiiléhá ol ina a kulturní smrãiny. Nápadnû kvetoucí dûtel ka tanov (Chrysaspis spadicea). PE 5 9

11 GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno cordieritick mi rulami aï nebulitick mi migmatity. Vzniklo zde spektrum hydromorfních pûd od glejov ch organozemí, organozemních a typick ch glejû po pseudogleje (typické). Okolí pokr vají velké plochy kambizemû dystrické. KVùTENA Vrybníce se nacházejí spoleãenstva vodních makrofyt s dominujícím rdestem vzpl vav m (Potamogeton natans). Velmi cenná jsou ostfiicovo-ra eliníková spoleãenstva zra elinûl ch okrajû Zra elinûl okraj rybníka Pstruhovec. rybníka, pfiedstavující raná sukcesní stadia blízká svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. Vyskytuje se zde velmi poãetná populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), dále zde rostou napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ìáblík bahenní (Calla palustris), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. edavá (C. canescens), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) a violka bahenní (Viola palustris). Maloplo nû jsou na bfiezích rybníka vyvinuty porosty orobince irolistého (Typha latifolia). V podmáãen ch smrãinách v okolí potûãku nad rybníkem se vyskytuje dfiípatka horská (Soldanella montana). ZVÍ ENA památka Pstruhovec Rybník Pstruhovec v údolí Îirovnice na okraji lesa asi km severozápadnû od obce âastrov. âastrov Fauna zde nebyla zatím podrobnûji zkoumána. VYUÎITÍ K zachování souãasného charakteru rybníka je nezbytné velmi etrné rybáfiské hospodafiení, jako optimální varianta se jeví ponechat rybník 60 m V mûra:,3 ha Vyhlá eno: 997 Oligotrofní lesní rybník se zra elinûl mi okraji je lokalitou se zfiejmû nejpoãetnûj í populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) v této ãásti âeskomoravské vrchoviny. zcela bez ryb. MAPA ÚZEMÍ strana PE 6

12 Okres Pelhfiimov památka Ra elini tû uvintífiova Zãásti odtûïené ra elini tû, ra elinné louky a ol iny na mírném svahu 00 m západnû od obce Vintífiov, 4 km jihov chodnû od Obratanû. Vintífiov m V mûra: 6,7 ha Vyhlá eno: 994 Men í luãní ra elini tû, zãásti po kozené tûïbou a zarostlé dfievinami, pfiedstavuje s okolními ra elinn mi loukami pozoruhodn soubor mokfiadních biotopû s vysokou druhovou pestrostí. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií pfieváïnû biotiticko- -muskovitické aï muskoviticko- -biotitické pararuly a svory. V mírn ch terénních depresích a na svazích jsou tyto horniny pfiekryty deluviálními sedimenty s úlomky hornin. Vrstva luãní ra eliny byla zãásti odtûïena. V bezprostfiedním okolí organozemí (typické a glejové) se vytvofiil pseudoglej organozemní (typick ), na kter navazuje kambizem pseudoglejová a kyselé kambizemû (typická i dystrická). KVùTENA Vegetace je tu navzdory znaãn m antropick m zásahûm v minulosti pomûrnû pestrá. OdtûÏená místa s vy í hladinou podzemní vody, místnû i s mûlk mi tûàkami, jsou pokryta ãlenitou mozaikou fytocenologicky nevyhranûn ch a sukcesnû ran ch stadií mokfiadních spoleãenstev s dominujícími sítinami (Juncus sp.), ostfiicí prosovou (Carex panicea), o. jeïatou (C. echinata), o. zobánkatou (C. rostrata), ra eliníky (Sphagnum sp.) a rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Jen místy jsou zachovány fragmenty pûvodních spoleãenstev vlhk ch ra elinn ch a mokfiadních luk, pfiedev ím svazû Calthion a Caricion fuscae, kde rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), violka bahenní (Viola palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), starãek vodní (Senecio aquaticus), ãertkus luãní (Succisa pratensis) aj. Na su ích místech se nalézají spoleãenstva svazu Violion caninae, ve kter ch se vyskytují hadí mord nízk (Scorzonera humilis) av ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Centrální ãást lokality pomûrnû rychle zarûstá náletem dfievin, pfiedev ím ol e lepkavé (Alnus glutinosa) akru iny ol ové (Frangula alnus). ZVÍ ENA Fauna lokality nebyla prozatím podrobnûji zkoumána. Ze vzácnûj ích druhû pavoukû zde Ïije chladnomiln Thanatus striatus. Pozoruhodn je rovnûï v skyt batolce duhového (Apatura iris), charakteristického pro listnaté lesy. VYUÎITÍ Na dfiíve tûïené centrální ãásti území rychle postupuje nálet dfievin. Pro dal í existenci svûtlomiln ch ra elini tních spoleãenstev zde bylo zahájeno postupné odstraàování dfievin na nejcennûj ích plochách. âást vlhk ch luk je pravidelnû kosena. MAPA ÚZEMÍ strana 47 Ra elini tû naru ené tûïbou je ohroïeno náletem dfievin. Zbûhovec plaziv (Ajuga reptans) roste hojnû v ol inách a na vlhk ch loukách. PE 7 3

13 GEOLOGIE Lokalita se nachází na rozhraní metamorfovan ch hornin moldanubika. Biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitizované a s vloïkami ortorul a amfibolitû, pfiecházejí jihov - Kulovité kefie vrby u até (Salix aurita) postupnû vytváfiejí zapojené porosty. Pfiástevník hluchavkov (Callimorpha dominula) b vá na vlhk ch loukách Pelhfiimovska lokálnû hojn. chodním smûrem ke cordieritick m rulám aï nebulitick m migmatitûm. Mûlké údolí potûãku zaujímají pfieváïnû pseudogleje (typick a glejov ), na prameni tích se místnû vyskytují i gleje (organozemní a typick ). Okolí je kryto kysel mi kambizemûmi (typickou a dystrickou). KVùTENA Vegetace protáhlé luãní enklávy je tvofiena pfiedev ím ostfiicov mi spoleãenstvy ra elinn ch luk svazu Caricion fuscae, místy jsou vyvinuty mokré pcháãové louky svazu Calthion. V tûchto spoleãenstvech se vyskytuje fiada ohroïen ch a charakteristick ch druhû, jako jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), o. prosová (C. panicea), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa) a violka bahenní (Viola palustris). Na nûkter ch místech v okolí potûãku jsou vyvinuty iniciální ol iny s dominující ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a charakteristick m bylinn m patrem, ve kterém památka Ra elinná louka uproseãe Obofii tû Enkláva vlhk ch luk mezi lesy, asi km v chodnû a severov chodnû od obce Myslov. âástkovice, Myslov rostou napfi. fiefii nice hofiká (Cardamine amara) a karda bahenní (Crepis paludosa). Plochy luk jsou roztrou enû porostlé skupinami dfievin, pfiedev ím vrby u até (Salix aurita), smrku ztepilého (Picea abies) abfiízy bûlokoré (Betula pendula). ZVÍ ENA Fauna zde nebyla zatím podrobnûji zkoumána. Na vlhk ch loukách byl pozorován velmi hojnû perleèovec vût í 60 6 m V mûra: 3,06 ha Vyhlá eno: 985 V okolí potûãku mezi lesy se zachovala enkláva vlhk ch ra elinn ch luk s ãetn mi prameni ti asohroïen mi druhy rostlin. (Argynnis aglaja) apfiástevník hluchavkov (Callimorpha dominula), oba typické pro tato stanovi tû. VYUÎITÍ Vlhké louky jiï nejsou del í dobu koseny. Na vybran ch cenn ch plochách bylo vroce 996 zapoãato s pravideln m kosením pro podporu krátkostébeln ch spoleãenstev ostfiicov ch ra elinn ch luk. MAPA ÚZEMÍ strana 46 3 PE 8

14 Okres Pelhfiimov 3 ol inû v okolí potûãku na jiïním okraji rybníka roste men í populace kriticky ohroïené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea), kterou zde jako nov druh flóry pro tehdej í âeskoslovensko objevil v roce 974 brnûnsk botanik Miroslav Smejkal. Z dal- ích ohroïen ch druhû se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), o. prodlouïená (C. elongata), bublinatka jiïní (Utricularia australis) a violka bahenní (Viola palustris). rezervace Rybník Pafiez Rybník Pafiez v údolí Meziklaského potoka a mokfiady na jeho západním a jiïním bfiehu, km severov chodnû od obce Kali tû. Kali tû m V mûra: 4,38 ha Vyhlá eno: 985 Mokfiadní ra elinná spoleãenstva na bfiezích rybníka jsou lokalitou kriticky ohroïené tfitiny nachové (Calamagrostis purpurea), která zde byla nalezena jako nov druh pro flóru na ich zemí. GEOLOGIE PodloÏí tvofií kyselé horniny moldanubického plutonu, konkrétnû dvojslídn granit aï adamellit stfiednû aï drobnû zrnit, místy drobnû porfyrick, tzv. mrákotínsk typ. V údolí Meziklaského potoka je toto podloïí pfiekryto fluviálními sedimenty. V závislosti na hydrick ch pomûrech tu vznikl glej organozemní (typick ) s pseudoglejem glejov m, dále navazuje velmi kyselá kambizem dystrická. KVùTENA Bfiehové porosty rybníka jsou tvofieny formacemi vysok ch ostfiic, v zazemàovací zónû rybníka je vytvofieno spoleãenstvo svazu Cicution virosae s dominujícím ìáblíkem bahenním (Calla palustris). Bfiehové porosty pfiecházejí k nekosen m mokfiadním spoleãenstvûm z rámce svazû Caricion fuscae a Calthion, místy jsou vyvinuta i ostfiicovo-ra eliníková spoleãenstva blízká svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis. Neobhospodafiované plochy zarûstají náletem dfievin, pfieváïnû ol e lepkavé (Alnus glutinosa), vrby u até (Salix aurita) akru iny ol ové (Frangula alnus). V fiídké iniciální ZVÍ ENA Dobfie je prozkoumána bohatá fauna pavoukû (Araneida). Vyskytuje se zde fiada vzácn ch a reliktních druhû, pfieváïnû vázan ch na mokfiadní ara elinné biotopy, jako Diplocephalus permixtus, Drepanotylus uncatus, Hilaira excisa a Pirata piscatorius. Vrybníce Ïije v poãetné populaci rak fiíãní (Astacus astacus). Za potravou zalétá na lokalitu ãáp ãern (Ciconia nigra). VYUÎITÍ Vrybníce je provozováno etrné rybáfiské hospodafiení s ohledem na v skyt raka fiíãního. Mokré louky nejsou jiï del í dobu sklízeny. BIBLIOGRAFIE 64, 98 MAPA ÚZEMÍ strana 47 Na bfiezích rybníka Pafiez roste v poãetné populaci ìáblík bahenní (Calla palustris). PobfieÏní vegetace rybníka Pafiez je tvofiena pestrou mozaikou mokfiadních spoleãenstev. 3 VáÏka ploská (Libellula depressa) ob vá ãisté a klidné vody. PE 9 33

15 GEOLOGIE Rezervace leïí pfiibliïnû na rozhraní moldanubického plutonu a moldanubika. Ve v chodní ãásti území se nachází drobnozrnná biotit- -muskovitická Ïula typu Bíl Kámen, podloïí západní ãásti je tvofieno cordierit-biotitick m migmatitem. V nivû Hraniãního potoka a na svazích údolí je horninové podloïí pfiekryto kvartérními uloïeninami fluviálními a deluviálními. Potok protéká pomûrnû mûlk m údolím, potoãní niva dosahuje ífie jen nûkolika málo desítek metrû. Podle charakteru zamokfiení se zde vyvinuly organozemní i typické pseudogleje a gleje, pfiecházející poblíï rezervace do kysel ch kambizemí dystrick ch. KVùTENA Na dolním Havlovû rybníku se vyskytují spoleãenstva vodních makrofyt fiádu Potametalia, pfieváïnû asociace Elodeetum canadensis. Rybník Stupn je z velké ãásti zanesen a na ãásti plochy nezpevnûn ch náplavû se vyvinula spoleãenstva svazu Cicution virosae s dominujícím ìáblíkem bahenním (Calla palustris). Podobn charakter mají i litorály horního rybníka Star. V nejbliï ím okolí rybníkû se nacházejí plo - nû omezené porosty vy ích ostfiic svazu Caricion rostratae, které pfiecházejí do vlhk ch luk svazû Calthion a Caricion fuscae. Na opu tûn ch lukách se po ukonãení kosení vyvíjejí iniciální ol iny, smûfiující v prostoru potoãní nivy pravdûpodobnû k pfiípotoãním ol inám podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Místy se nacházejí terestrické rákosiny a porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea). Z ohroïen ch druhû se vrezervaci vyskytují rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), leknín bûlostn (Nymphaea candida), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), ostfiice dvou- V zarûstajícím rybníku Star je vyvinuta zajímavá hydrosérie vodních, mokfiadních a luãních spoleãenstev. ëáblík bahenní (Calla palustris). muïná (Carex diandra), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) afiada dal ích. Na obou bfiezích Havlova rybníka se nacházejí mokfiadní ol iny s pfievahou ol e lepkavé (Alnus glutinosa). V nivû potoka mezi rybníky jsou vyvinuty iniciální ol iny a porosty kfiovit ch vrb. Na levém bfiehu potoka mezi rybníky Star a Stupn je men í porost kulturní smrãiny. ZVÍ ENA Rybniãní soustava, mokré louky a ol iny pfiedstavují zachoval biotop ohroïen ch druhû ÏivoãichÛ. Vyskytují se zde napfi. stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), ãolek obecn (Triturus vulgaris), skokan zelen (Rana kl. esculenta) as. hnûd (R. temporaria). V hnízdní dobû zde byla pozorována ãírka obecná (Anas crecca). V rezervaci pravidelnû loví vydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ V ol ov ch porostech se hospodafií v bûrn m zpûsobem. Nûkteré ãásti ol in nejsou vzhledem k omezené pfiístupnosti obhospodafiovány vûbec. VYUÎITÍ Rybníky jsou vyuïívány k extenzivnímu chovu ryb. Vût ina luãních porostû je ponechána ladem, pravidelnû se kosí jen men í ãást luk nad Havlov m rybníkem. V roce rezervace Rybník Star Soustava tfií rybníkû s okolními ol inami, mokfiady a loukami v nivû Hraniãního potoka, km severozápadnû od obce Tû enov. eïenãice, Tû enov 996 bylo zahájeno kosení a odstraàování dfievin na nejcennûj- ích plochách vlhk ch luk nad Star m rybníkem m V mûra: 3,4 ha Vyhlá eno: 99 Pfiedmûtem ochrany je zachoval soubor ohroïen ch spoleãenstev vlhk ch ra elinn ch luk, ostfiicov ch mokfiadû, ol in a stojat ch vod na horním toku vrchovinného potoka. BIBLIOGRAFIE 39 MAPA ÚZEMÍ strana PE 30

16 Okres Pelhfiimov památka StrÏená hráz Vlhké louky a ol iny v údolí Hladovského potoka v úseku od osady Nov Mnich ke hranicím okresu Pelhfiimov, asi,5 km jihov chodnû od obce Mnich. Mnich m V mûra: 8,00 ha Vyhlá eno: 997 Údolní niva potoka je jednou z nejbohat ích lokalit ohroïené bledule jarní (Leucojum vernum) v okrese Pelhfiimov. GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno pfieváïnû cordieritick mi rulami aï nebulitick mi migmatity. V dobfie zachovalé nivû potok volnû meandruje. Vytvofiily se tu hydromorfní pûdy pseudoglej typick a glejov spolu s glejem typick m. Od okrajû nivy navazuje kambizem dystrická. KVùTENA Relativnû zachovalé partie vlhk ch luk pod samotou v severov chodní ãásti území patfií ke stfiídavû vlhk m loukám svazu Molinion, místy v ak vykazují vztah ke spoleãenstvûm ostfiicov ch luk svazu Caricion fuscae akrátkostébel- n m porostûm svazu Violion caninae. Více zamokfiené plochy ve stfiední a dolní ãásti území odpovídají pcháãov m loukám svazu Calthion a ostfiicov m porostûm svazu Caricion rostratae. Velkou ãást b val ch luk jiï pokr vají iniciální ol iny rûzného stáfií, které se pravdûpodobnû budou spontánnû vyvíjet ke spoleãenstvûm pfiípotoãních ol in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Na místech ménû ovlivnûn ch vodou, pfiedev ím na svazích údolí potûãku, se na stanovi tích pûvodních bukov ch jedlin nacházejí pfieváïnû smrkové kultury s pfiímûsí borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bûlokoré (Abies alba) a buku lesního (Fagus sylvatica). Z ohro- Ïen ch druhû tu roste v poãetné populaci bledule jarní (Leucojum vernum), dále se zde vyskytují ìáblík bahenní (Calla palustris), dfiípatka horská (Soldanella montana), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), starãek potoãní (Tephroseris crispa), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), violka bahenní (Viola palustris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum) aj. ZVÍ ENA Fauna území nebyla zatím podrobnûji zkoumána. Lze pfiedpokládat typické druhy ol in a smrkov ch lesû podhorsk ch poloh. LESNICTVÍ Iniciální ol iny nejsou lesnicky vyuïívány. V pfieváïnû smrkov ch porostech jsou plánovány zásahy k podpofie jedle a buku. VYUÎITÍ Vminulosti byla jiïní ãást území vyuïívána jako rybník, kter v ak jiï pfied del í dobou zanikl. Tuto skuteãnost odráïí dochovan místní název. Podmáãené luãní porosty v blízkosti potoka byly hospodáfisky opu tûny vût inou jiï pfied nûkolika desetiletími. Pomûrnû nedávno byly zfiejmû je tû koseny louky v severov chodní ãásti chránûného území. MAPA ÚZEMÍ strana 47 Luãní plochy v severní ãásti území. Hladovsk potok protéká iniciálními ol inami. PE 3 35

17 GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotiticko-muskovitické aï muskoviticko-biotitické svorové ruly asvory. V závislosti na zamokfiení podzemní vodou se tu vyvinuly pseudogleje (typick a glejov ) s glejem typick m. Na svazích nad prameni tûm se nachází kyselá kambizem typická a pseudoglejová. KVùTENA Souãasná vegetace je tvofiena spoleãenstvy prameni tních ol in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s charakteristick m bylinn m patrem. Tomuto spoleãenstvu dobfie odpovídají porosty ve v chodní ãásti území, v západní Prameni tní ol iny oïívají jiï v ãasném jaru, kdy rozkvétá bledule jarní (Leucojum vernum). ãásti se nachází iniciální ol ina, vzniklá zfiejmû spontánní sukcesí na opu tûn ch vlhk ch loukách. V dfievinném patfie dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), v znamnû je zastoupen smrk ztepil (Picea abies) a vtrou ena je bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Na lokalitû roste v poãetné populaci bledule jarní (Leucojum vernum), z dal ích druhû se zde vyskytují prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), fiefii - nice hofiká (Cardamine amara), ostfiice lesní (Carex sylvatica), o. fiídkoklasá (C. remota), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), ãarovník prostfiední (Circaea x intermedia), karda bahenní (Crepis paludosa), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kozlík v bûïkat (Valeriana excelsa), violka bahenní (Viola palustris) aj. ZVÍ ENA Vúzemí Ïije charakteristická fauna lesû. Vyskytují se zde stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), brhlík lesní (Sitta europaea), pûvu ka památka UBezdûãína Prameni tní ol ina v lese asi km severnû od obce Bezdûãín v pramenné oblasti Kejtovského potoka. ObrataÀ modrá (Prunella modularis), budníãek men í (Phylloscopus collybita), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), s kora parukáfika (Parus cristatus), s. uhelníãek (P. ater), kfiivka obecná (Loxia curvirostra) a fiada dal- ích. LESNICTVÍ Z lesnického hlediska se jedná o podmáãenou ol inu na stanovi ti montánní jasanové ol iny. V jihozápadní m V mûra:,95 ha Vyhlá eno: 99 Pfiedmûtem ochrany je enkláva prameni tních a iniciálních ol in s hojnou bledulí jarní (Leucojum vernum) vbylinném patfie. ãásti zasahuje do chránûného území ãást smrkové mlaziny, pûstebnû silnû zanedbané. etrné lesnické hospodafiení je provádûno s ohledem na zachování pfiedmûtu ochrany, a to pfieváïnû v bûrn m zpûsobem. VYUÎITÍ Vroce 998 bylo uskuteãnûno dílãí prosvûtlení porostu a ãásteãné potlaãení smrku. MAPA ÚZEMÍ strana PE 3

18 Okres Pelhfiimov rezervace UMilíãovska Luãní ra elini tû km v chodnû od obce Jankov. Jankov u Pelhfiimova m V mûra: 6,6 ha Vyhlá eno: 993 Pfiedmûtem ochrany je zachovalé luãní ra elini tû s okolními vlhk mi a ra elinn mi loukami. GEOLOGIE Horninové podloïí rezervace je tvofieno cordierit-biotitick m migmatitem s polohami drobnozrnné biotit- -muskovitické Ïuly typu Bíl Kámen. Tyto horniny jsou zãásti pfiekryty deluviálními, hlinitopísãit mi aï hlinitokamenit mi sedimenty. V mûlké pramenné míse v povodí Jihlavy vzniklo men í loïisko ra eliny. Lokalita se nachází v tûsné blízkosti hlavního evropského rozvodí na holorovinû Vyskytenské pahorkatiny. iroké spektrum hydromorfních pûd sahá od organozemí (typické i glejové), pfies glej organozemní aï po pseudogleje (typick a organozemní). V e na nû navazují kyselé a oglejené kambizemû (dystrická a pseudoglejová). KVùTENA V závislosti na pûdních a vlhkostních pomûrech je na lokalitû vytvofiena hydrosérie ra elinn ch a luãních spoleãenstev. Ve stfiedové ãásti ra elini tû pfievaïují ostfiicovo- -ra eliníková spoleãenstva svazu Sphagno recurvi-caricion canescentis spfiechody k ostfiicov m spoleãenstvûm svazu Caricion rostratae a pcháãov m loukám svazu Calthion. Místy jsou maloplo nû vyvinuta heliofilní spoleãenstva prameni È. Smûrem k okrajov m loukám pfiecházejí ra elinná spoleãenstva pfies fytocenózy ostfiicov ch luk svazu Caricion fuscae a stfiídavû vlhk ch luk svazu Molinion aï k su ím smilkov m loukám svazu Violion caninae a kulturním luãním porostûm. V cenn ch ra elinn ch spoleãenstvech rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), zábûlník bahenní (Comarum palustre), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) aj. Na ra elini ti je vytvofien skupinov nálet dfievin, pfieváïnû vrby u até (Salix aurita), v. popelavé (S. cinerea), v. pûtimuïné (S. pentandra) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula). ZVÍ ENA âásteãnû je prozkoumána fauna pavoukû, v znamn je v skyt reliktního chladnomilného druhu Pirata uliginosus. Vrezervaci hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago). VYUÎITÍ Dfiíve byla lokalita vyuïívána jako jednoseãná louka. Na ãásti ra elini tû se ra- elina pravdûpodobnû i borkovala. V souãasnosti je vlastní ra- elini tû jiï nûkolik desítek let nevyuïívané. V roce 995 probûhlo odstranûní vût iny náletov ch dfievin a od roku 997 navázalo na tento zásah pravidelné kosení cenn ch ploch ra elini tû. Pravidelnû obhospodafiované plochy se nacházejí na jiïním a jihozápadním okraji území pfiírodní rezervace. BIBLIOGRAFIE 39 MAPA ÚZEMÍ strana 45 Jedno z ãetn ch prameni È vúzemí. Luãní ra elini tû se nachází v mûlké pramenné míse. PE 33 37

19 Ostfiicové porosty v nivû PstruÏného potoka pod KejÏlicí v PR Kamenná trouba. 38 PE 34

20 Okres Pelhfiimov PE 35 39

21 GEOLOGIE PodloÏí tvofií metamorfované horniny moldanubika, konkrétnû biotitické a sillimaniticko-biotitické pararuly, místy migmatitické, s vloïkami kvarcitû a kvarcitick ch rul. Úzká potoãní niva je lépe vyvinuta v dolní severní ãásti rezervace, v jiïní ãásti je vybudován mal rybníãek. PÛdní pokryv je tvofien pseudogleji (typick m a glejov m) a gleji (typick m a organozemním), které na svazích pfiecházejí do silnû kysel ch kambizemí (kambizemû dystrické). KVùTENA V nejvlhãích ãástech potoãní nivy jsou vyvinuty ostfiicové louky svazu Caricion fuscae a pcháãové louky svazu Calthion. Dále se vyskytují stfiídavû vlhké bezkolencové louky svazu Molinion, zastoupené pfiedev ím jejich mlad ími (zarûstacími) stádii s dominujícím bezkolencem modr m (Molinia caerulea). Na svazích údolí pak tyto porosty pfiecházejí ke spoleãenstvûm mezofilních luk svazu Arrhenatherion, na nejsu ích místech jsou vyvinuta krátkostébelná spoleãenstva svazu Violion caninae. Místnû je vytvofien nálet dfievin a okrajovû zasahují spoleãenstva pfiípotoãních ol in podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Z ohroïen ch a vzácnûj ích druhû rostlin se zde vyskytují prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris), kru tík irolist (Epipactis helleborine) a dal í. Na su ích stanovi tích druhovû bohat ích lesních lemû rostou napfi. prvo- Vlhké louky v chránûném území jsou v souãasnosti pravidelnû koseny. PR Údolí potoka u Dolské myslivny leïí na úpatí lesního komplexu StráÏi tû. senka jarní (Primula veris) a jetel horsk (Trifolium montanum). ZVÍ ENA âásteãnû je prozkoumána fauna bezobratl ch, ze vzácnûj ích druhû pavoukû (Araneida) se zde vyskytuje teplomiln druh Ozyptila scabricula. Z mot lû je moïné jmenovat nûkteré stenotopní druhy mûr, vázan ch na ekosystémy vlhk ch luk, jako jsou Polymixis gemmea, Chortodes minima, Ch. pygmina a Mythimna impura. V chránûném území Ïije nûkolik druhû obojïivelníkû, napfi. skokan ostronos (Rana arvalis), s. tíhl (R. dalmatina), s. zelen (R. kl. esculenta), s. hnûd (R. temporaria) aropucha obecná (Bufo bufo). Hnízdí zde napfi. pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), lindu ka luãní (Anthus pratensis) abramborníãek hnûd (Saxicola rubetra). V okolních smrkov ch lesích se vyskytuje kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum). VYUÎITÍ Vlhké louky byly dlouhodobû ponechány ladem. Od roku 99 je pravidelnû provádûno kosení vlhk ch a mezofilních luk, spojené s odklízením biomasy. PrÛbûÏnû se likvidují neïádoucí náletové dfieviny. MAPA ÚZEMÍ strana 45 rezervace Údolí potoka udolské myslivny Louky na dnû údolí bezejmenného potoka (zdrojnice Martinického potoka) na severním svahu kóty StráÏi tû (744, m n. m.), km západnû od obce Vyklantice, jiïnû od silnice Vyklantice Lukavec. Vyklantice m V mûra: 5,90 ha Vyhlá eno: 985 V nivû potûãku, jenï pramení v lesním komplexu StráÏi tû, zûstala zachována pestrá mozaika ohroïen ch rostlinn ch spoleãenstev vlhk ch ra- elinn ch luk. 40 PE 36

22 Okres Pelhfiimov rezervace VMezence Ra elinné louky v údolí potoka Hejlovky asi, km jiïnû od Vlásenického dvora, km jihozápadnû od obce Mezná. Mezná u Pelhfiimova GEOLOGIE Horninové podloïí lokality tvofií metamorfované horniny moldanubika, konkrétnû cordieritické ruly aï nebulitické migmatity. V nivû potoka jsou tyto horniny pfiekryty písãitohlinit mi fluviálními a deluviálními usazeninami. Znaãná nasycenost pûdního profilu podzemní vodou a ãetná prameni tû podmínily vznik organozemních (místy i typick ch) glejû a pseudoglejû. V blízkém okolí navazují velké okrsky kambizemû dystrické. KVùTENA V závislosti na pûdních a vlhkostních pomûrech do lo k vytvofiení pestré mozaiky luãních a ra elinn ch spoleãenstev. Nejcennûj í partie lokality pfiedstavují maloplo ná luãní m V mûra:,39 ha Vyhlá eno: 993 Ra elinné louky s mal mi luãními prameni ti jsou jedinou recentní lokalitou hmyzoïravé tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris) na âeskomoravské vrchovinû. prameni tû blízká ostfiicovo-mechov m spoleãenstvûm svazu Caricion demissae s v skytem tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris), rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), suchop rku alpského (Trichophorum alpinum), ostfiice sklonûné (Carex demissa), bafiiãky bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), reliktního mechorostu Paludella squarrosa a dal ích druhû. Ostatníporosty jsou tvofieny pfieváïnû luãními spoleãenstvy svazu Calthion, jen místy se nalézají ostfiicové formace svazû Caricion rostratae a Caricion fuscae. Z dal ích ohroïen ch druhû se zde vyskytují vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), kuklík potoãní (Geum rivale), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), kozlík dvoudom (Valeriana dioica) aj. âást lokality je pokryta iniciální pfiípotoãní ol inou z rámce podsvazu Alnenion glutinoso-incanae s typick m bylinn m a kfiovinn m patrem, ve které rostou l kovec jedovat (Daphne mezereum) a zimolez ãern (Lonicera nigra). Vzácnû se zde vyskytuje rovnûï bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). Nekosené vlhké louky rychle zarûstají agresívními druhy bylin, pfiedev ím tuïebníkem jilmov m (Filipendula ulmaria) atfitinou kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). ZVÍ ENA Fauna rezervace nebyla dosud podrobnûji zkoumána. Zvlá tní pozornost zasluhuje fauna bezobratl ch v ãistém vodním toku s ãetn mi druhy chrostíkû (Trichoptera). Îije zde okáã ãernohnûd (Erebia ligea), druh s tûïi tûm roz- ífiení ve smí en ch podhorsk ch lesích. V drobn ch tûàkách se rozmnoïuje skokan zelen (Rana kl. esculenta). VYUÎITÍ V místech v skytu cenn ch prameni tních formací je lokalita ohroïena náletem dfievin. Zásahy k potlaãení náletov ch dfievin a agresivních druhû bylin a opatfiení k podpofie populace tuãnice obecné byly zahájeny v roce 99. MAPA ÚZEMÍ strana 48 3 Vlhké louky leïí v nivû potoka. Tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris). 3 Na su ích místech v ra elinn ch loukách rozkvétá v kvûtnu hadí mord nízk (Scorzonera humilis). PE 37 4

23 HRACHOVI Tù STR HUËSK POTOK STR âermákovy LOUKY STR PE 38

24 Okres Pelhfiimov JANKOVSK POTOK STR PE 39 43

25 KRâIL STR KLADINSK POTOK STR KEJTOVSKÉ LOUKY STR PE 40

26 Okres Pelhfiimov UBEZDùâÍNA STR UMILÍâOVSKA STR ÚDOLÍ POTOKA STR. 40 U DOLSKÉ MYSLIVNY PE 4 45

27 NOV RYBNÍK STR. 9 PSTRUHOVEC STR RA ELINNÁ LOUKA STR. 3 U PROSEâE-OBO I Tù PE 4

28 Okres Pelhfiimov STRÎENÁ HRÁZ STR RA ELINI Tù U VINTÍ OVA STR RYBNÍK PA EZ STR PE 43 47

29 VMEZENCE STR RYBNÍK STAR STR PE 44

30 Okres Pelhfiimov IVANINY RYBNÍâKY STR K EME NÍK STR PE 45 49

31 Detail kmene dubu letního v Îelivû. 50 PE 46

32 Okres Pelhfiimov Památné stromy. Dub letní, k. ú. Bohdalín, p. ã. 95/, u domu ã. p. 45 v Bohdalínû. O: 380 cm, Vs: 8 m, S: 50 let.. Lípa malolistá, k. ú. BoÏejov, p. ã. 75, u hfibitovní kaple v Bo- Ïejovû. O: 383 cm, Vs: 30 m, S: nezji tûno. 3. Lípa malolistá, lípa velkolistá alej, k. ú. BoÏejov, p. ã. 393/5, alej podél cesty ke hfibitovu v BoÏejovû. O: 0 5 cm, Vs: 8 5 m, S: 60 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. BoÏejov, p. ã. 884, na hfibitovû v BoÏejovû. O: 465 cm, Vs: 30 m, S: let. 5. Lípa malolistá, k. ú. âástkovice, p. ã. 789/, na návsi pfied ã. p. 4. O: 490, Vs: 6 m, S: nezji tûno. 6. Lípa malolistá ks, k. ú. âastrov, p. ã. 475/, u kfiíïku na rozcestí silnic smûrem na obce âastrov a Perky. O: 35 a 450 cm, Vs: 0 a 5 m, S: 50 a 300 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. âernovice u Tábora, p. ã. 98/, v areálu Diagnostického ústavu sociální péãe, O: 490 cm, Vs: 3 m, S: nezji tûno. 8. Dub letní, k. ú. âervená eãice, p. ã. 07/, na okraji obce, po levé stranû silnice Pelhfiimov âervená eãice. O: 60 cm, Vs: 0 m, S: let. 9. Javor babyka, k. ú. âíïkov, p. ã. 98, SZ okraj zámeckého parku, O: 470 cm, Vs: 5 m, S: 350 let. 0. Jasan ztepil, k. ú. Horní Cerekev, p. ã. 470/8, ve títného ulici. O: 405 cm, Vs: 4 m, S: 60 let.. Dub letní, skupina 4 stromû, k. ú. Humpolec, p. ã. 06/, ub valého koupali tû. O: 90, 40, 36, 390 cm, Vs: 4 6 m, S: let.. Lípa velkolistá, k. ú. Jifiice u Humpolce, p. ã. 343/8, na návsi. O: 800 cm, Vs: 5 m, S: let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kamenice n. Lipou, p. ã. 7, 8, v areálu zámeckého parku. O: 500 cm, Vs: 4 m, S: 500 let. 4. Lípa malolistá, lípa velkolistá alej, k. ú. Kamenice n. Lipou, p. ã. 305, 3033, alej podél cesty z Hefimanû do Drachova. O: cm, Vs: 0 5 m, S: nezji tûno. 5. Lípa malolistá, k. ú. Ko etice, p. ã. 34, u kfiíïku po levé stranû silnice Ko etice Bufienice, O: 50 cm, Vs: 4 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Libkova Voda, p. ã. 639/8, na návsi u sochy Sv. Jana. O: 593 cm, Vs: 9 m, S: nezji tûno. 7. Lípa malolistá, k. ú. Lísky u Holu ic, p. ã. 8, na návsi obce Lísky. O: 400 cm, Vs: 4 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Lukavec u Pacova, p. ã. 73/, na námûstí u kostela. O: 30 cm, Vs: 7 m, S: 350 let. 9. Borovice ãerná, k. ú. Mezná u Pelhfiimova, p. ã. 330/, na stráni za vsí. O: 90 cm, Vs: m, S: nezji tûno. 0. Lípa malolistá, k. ú. Mezná u Pelhfiimova, p. ã. 0, u vodojemu u cesty z Mezné do âastrova, O: 58 cm, Vs: 7 m, S: nezji tûno.. Dub letní, k. ú. Nov Rychnov, p. ã. 45, na hrázi b valého ml nského náhonu. O: 540 cm, Vs: 7 m, S: nezji tûno.. Habr obecn, k. ú. Pacov, p. ã. 6/, v zámeckém parku v Pacovû. O: kmen se vûtví v m, Vs: 8 m, S: let. 3. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Pelhfiimov, p. ã. 95/3, u kfiíïku v ulici B. Nûmcové. O: 30, 80 cm, Vs: m, S: nezji tûno. Dub letní v Îelivû. Lípa velkolistá v obci Jifiice. PE 47 5

33 4. Buk lesní 6 ks, k. ú. Plaãkov, p. ã. 87/4, u Bransoudovského dvora. O: cm, Vs: 8 30 m, S: let. 5. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 87/4, u Bransoudovského dvora. O: 56 cm, Vs: 3 m, S: 50 let. 6. Javor klen, k. ú. Plaãkov, p. ã. 87/4, u Bransoudovského dvora. O: 467 cm, Vs: 0 m, S: let. 7. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 87/6, u Bransoudovského dvora. O: 334 cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 8. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 93, okraj lesních pozemkû v lokalitû Bransoudov. O: 488 cm, Vs: 30 m, S: let. 9. Buk lesní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 93, lokalita Bransoudov v lese poblíï cesty. O: 443 cm, Vs: 3 m, S: let. 30. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 9/, na louce poblíï silnice Humpolec HavlíãkÛv Brod. O: 350 cm, Vs: m, S: nezji - tûno. 3. Dub letní, k. ú. Plaãkov, p. ã. 30/, na louce u tfietí sádky ubrandousova, O: 59 cm, Vs: 4 m, S: let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Plaãkov, p. ã. 30/, louka u Brandousova. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: let. 33. Javor klen, k. ú. Plaãkov, p. ã. 30/, louka u Bransoudova udruhé sádky. O: 400 cm, Vs: 4 m, S: nezji tûno. 34. Lípa velkolistá, skupina ãtyfi stromû, k. ú. Poãátky, p. ã. 473, na hfibitovû podél zdi kostela. O: cm, Vs: 0 5 m, S: let. 35. Lípa malolistá, skupina devíti stromû, k. ú. Poãátky, p. ã. 069/3, na hrázi rybníka Horní jezero. O: cm, Vs: 8 m, S: let. 36. Dub letní, k. ú. Proseã Obofii tû, p. ã. 7, v zámeckém parku urybníka. O: 63 cm, Vs: m, S: 300 let. 37. Tis ãerven, k. ú. Proseã u Po né, p. ã. 50, pfied budovou zámku. O: srostlice 4 kmenû, Vs: 9 m, S: let. 38. Buk lesní, k. ú. Proseã u Po né, p. ã. 399/, na hrázi lesního rybníka u hájovny. O: 443 cm, Vs: 3 m, S: 300 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. RadÀov u Rynárce, p. ã. 59, na návsi. O: 540 cm, Vs: m, S: 500 let. 40. Buk lesní, k. ú. Rozko u Humpolce, p. ã. 80/3, v blízkosti zfiíceniny hradu Orlík. O: 357 cm, Vs: m, S: 80 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. SenoÏaty, 03/, 05/, Za sady, cca 00 m S od kostela. O: 393 cm, Vs: 5 m, S: nezji tûno. 4. Dub letní, k. ú. SenoÏaty, p. ã. 548/4, na pozemku u ã. p. votavoïatech. O: 368 cm, Vs: m, S: cca 00 let. 43. Lípa malolistá, k. ú. SenoÏaty, p. ã. 589, na návsi v OtavoÏatech. O: 355 cm, Vs: 5 m, S: cca 50 let. 44. Lípa malolistá, skupina dvou stromû, k. ú. Staré Bfií tû p. ã. 47/, u Opatovského dvora. O: cm, Vs: 8, 5 m, S: let. 45. Lípa malolistá, k. ú. Velká Rovná, p. ã. 479, u kfiiïovatky silnic na Velkou Rovnou a Pojbuky. O: 50 cm, Vs: 5 m, S: nezji - tûno. 46. Lípa malolistá, k. ú. Vlkosovice, p. ã. 34, za domem ã. p. 30. O: 500 cm, Vs: 3 m, S: nezji tûno. 47. Lípa velkolistá, k. ú. Vlkosovice, p. ã. 64, na okraji obce smûrem na Mnich. O: 590 cm, Vs: 9 m, S: nezji tûno. 48. Dub letní, k. ú. Îeliv, p. ã. 45/4, J od kostela, u rybníka v b valé klá terní zahradû. O: 690 cm, Vs: 4 m, S: let. Javor klen u Bransoudova v k. ú. Plaãkov. Dub letní u Bransoudova v k. ú. Plaãkov. 5 PE 48