Blanko. Mnich u Nové Bystfiice. V mûra: 11,93 ha, Vyhlá eno: 1998 ochranné pásmo 11,07 ha

Transkript

1 Okres JindfiichÛv Hradec GEOLOGIE Rybník leïí v nev razné terénní sníïeninû s odtokem k jihu pfies rakouské území do Draãice a LuÏnice. Horninov m podkladem je stfiednû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton), pfiekrytá deluviálními a deluviálnû soliflukãními hlinit mi písky a kamenit mi hlínami (pleistocén) a fluviálními písãit mi hlínami (holocén), na v chodním bfiehu rybníka je men í loïisko slatinné ra eliny. PÛdním pokryvem terénní sní- Ïeniny v okolí rybníka je typick pseudoglej a glej, na v chodním bfiehu organozem. rezervace Blanko Lesní rybník Blanko (,7 ha) leïící 00 m od státní hranice s Rakouskem, km západojihozápadnû od Nové Bystfiice. Mnich u Nové Bystfiice KVùTENA Témûfi tfietinu plochy rybníka pokr vají litorální rákosiny (Phragmition communis) spfievaïujícími porosty orobince úzkolistého (as. Typhetum angustifoliae) amen- ími plochami rákosu obecného (as. Phragmitetum communis) aorobince irolistého (as. Typhetum latifoliae). Ve vnûj ím litorálu jsou místy vyvinuta spoleãenstva vysok ch ostfiic (Caricion gracilis) s ostfiicí tíhlou (Carex gracilis), o. mûch fikatou (C. vesicaria) asmen ími plochami tfitiny edavé (Calamagrostis canescens). V okrajov ch partiích rybníka se vyskytuje bublinatka jiïní (Utricularia australis). Podél v chodního a jihov chodního pobfieïí se zachovala oligotrofní ostfiicovora eliníková spoleãenstva svazu Sphagno recurvi- -Caricion canescentis, kde rostou ostfiice edavá (Carex canescens), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Na tato spoleãenstva navazuje podél okraje lesního porostu v ochranném pásmu v chodnû od rybníka souvisl pruh baïinn ch vrbov ch kfiovin (Salicion cinereae) s v skytem vrby pûtimuïné (Salix pentandra). V samotném ochranném pásmu pfievaïují kulturní jehliãnaté lesní porosty. Pfiirozenûj í charakter má pouze ra elinná bfiezina s bfiízou bûlokorou (Betula pendula) nad severov chodním bfiehem rybníka m V mûra:,93 ha, Vyhlá eno: 998 ochranné pásmo,07 ha Men í mezotrofní lesní rybník s cenn mi litorálními porosty a spoleãenstvy ra elinného pobfieïí, svodní a mokfiadní avifaunou a poãetn mi populacemi obojïivelníkû. ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace bylo nalezeno 0 druhû váïek, z nichï k v znamnûj ím patfií Lestes virens, Aeshna juncea a Sympetrum striolatum. Také v skyt podkorního brouka hladkokrovce Rabocerus gabrieli je faunisticky v znamn, neboè jde o velmi vzácn druh. V rezervaci Ïije pestré spektrum vodních a mokfiadních druhû obratlovcû. RozmnoÏují se zde poãetné populace skokana ostronosého (Rana arvalis), s. hnûdého (R. temporaria) aropuchy obecné (Bufo bufo). Îijí tu také blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosniãka zelená (Hyla arborea), uïovka obojková (Natrix natrix) a je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). V litorálních porostech rybníka hnízdí chfiástal vodní (Rallus aquaticus), moták pochop (Circus aeruginosus) a ãírka modrá (Anas querquedula). Na podmáãené louce v chodnû od rybníka hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), v hnízdní dobû zde byl prokázán také v skyt chfiástala polního (Crex crex). LESNICTVÍ Lesní porosty se nacházejí jen v ochranném pásmu na severozápadním, jihozápadním a v chodním pobfieïí rybníka. PfievaÏuje v nich borovice lesní s pfiímûsí smrku, bfiízy bûlokoré, ol e lepkavé a dubu letního. Porosty na ra elinném stanovi ti podél v chodního bfiehu rybníka jsou zatím ponechávány bez zásahu samovolnému v voji. V ostatních porostech se provádûjí bûïné v chovné zásahy a zdravotní probírky. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k extenzivnímu chovu ryb. Rybáfiské hospodafiení je podfiízeno Ïádoucímu zaji tûní mezotrofního stavu rybníka a zachování litorálních rákosin. Do rybníka je nasazován jednolet kapr nebo slabá dvouletá násada (do 0 dkg kusové hmotnosti) a loví se kaïd m rokem, s maximální pfiípustnou roãní produkcí kg ryb na ha vodní plochy. Pro vefiejnost je chránûné území pfiístupné po vefiejn ch cestách. BIBLIOGRAFIE 79, 89 MAPA ÚZEMÍ strana 55 Lesní rybník Blanko s rozsáhl mi litorálními rákosinami (Phragmition communis), které zaujímají témûfi tfietinu jeho plochy. V PR Blanko se rozmnoïuje poãetná populace skokana ostronosého (Rana arvalis). JH 5 3

2 KVùTENA Podél bfiehû rybníka jsou vyvinuty fragmenty litorálních rákosov ch porostû (Phragmitetum communis), úzké nesouvislé lemy vysok ch ostfiic (Caricetum rostratae) apo- rosty zblochanu vzpl vavého (as. Glycerietum fluitantis), které v severozápadní v topû pfiecházejí k oligotrofním ostfiicovora eliníkov m spoleãenstvûm (Carici rostratae-sphagnetum apiculati). Zde se nachází i fragment iniciální mokfiadní ol iny (Alnion glutinosae). Kromû dominant uveden ch spoleãenstev rostou v chránûném území hojnû bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), smldník bahenní (Peucedanum palustre), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), lilek potmûchuè (Solanum dulcamara), karbinec evropsk (Lycopus europaeus), tfitina edavá (Calamagrostis canescens), rdest vzpl vav (Potamogeton natans), v ra elinné v topû se vzácnû vyskytuje rojovník bahenní (Ledum palustre). Ve fytoplanktonu pfieva- Ïují organismy typické pro málo úïivné vody, napfi. zlativky (Chrysophyta, rody Chrysococcus, Mallomonas, Synura) a obrnûnky (Dinophyta, rod Peridinium, Crucigenia tetrapedia). Pro pfiíbfieïní zónu jsou charakteristické krásivky (Desâeskobudûjovicko GEOLOGIE Lokalita je souãástí soustavy mal ch prûtoãn ch nádrïí v úzkém zafiíznutém údolí Slavonického potoka. Horninov m podkladem je stfiednû aï hrubû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton), pfiekrytá na dnû údolí deluviálními a deluviálnû soliflukãními hlinit mi písky a písãit mi hlínami (pleistocén). PÛdy tvofií fluvizem glejová a glej typick, místy glej organozemní. Podél bfiehû rybníka jsou vyvinuty fragmenty litorálních rákosov ch porostû (Phragmitetum communis). V málo naru ené krajinû se uvod vyskytuje pomûrnû ãasto drabãík Paederus riparius. Stejnû jako nûkolik pfiíbuzn ch druhû vyluãuje jedovaté sekrety a upozoràuje na to v straïn m zbarvením. midiales, druhy Staurastrum furcigerum, Micrasterias papilifera), vyplavované z porostû ra eliníkû. ZVÍ ENA K nejv znamnûj ím druhûm zooplanktonu patfií ohroïená perlooãka hrbatka jezerní (Holopedium gibberum), jejíï hromadn v skyt zde potvrzuje ãistou a oligotrofní vodu, dále skákavka rybniãní (Heterocope saliens), typická pro fiadu lesních rybníkû v okolí Slavonic a prûsvitka vzná ivá (Diaphanosoma brachyurum). Ze soustavy rybníkû kolem obce Stálkov, do které tato pfiírodní památka patfií, je uvádûn mimo jiné v skyt spí e níïinného, v poslední dobû mizejícího vodomila Limnoxenus niger. V chránûném území bylo nalezeno 4 druhû váïek, mezi nimi ohroïen druh Leucorrhinia pectoralis. Îije tu také rak fiíãní (Astacus astacus). Je zde druhovû pestrá fauna obojïivelníkû. RozmnoÏuje se tu poãetná populace skokana krátkonohého (Rana lessonae), Ïijí zde také blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronos (Rana arvalis), s. hnûd (R. temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), rosniãka zelená (Hyla arborea), ãolek obecn (Triturus vulgaris) a ã. horsk (T. alpestris). VYUÎITÍ Rybník byl pro zv ení produkce koncem 80. let 0. století intenzivnû vápnûn a hnojen kejdou, coï doãasnû nepfiíznivû ovlivnilo pûvodnû oligotrofní stav rybniãního ekosystému. V souãasné dobû je rybník vyuïíván pro extenzivní chov ryb (nízká obsádka kapra, památka Dûdek uslavonic Mal lesní rybník (DûdkÛv;,7 ha) km jihov chodnû od obce Stálkov a 3 km severozápadnû od Slavonic, leïící nedaleko od silnice Stálkov Slavonice. Slavonice candát, maréna) bez pouïití krmiv a hnojiv. Je doporuãeno jeho selektivní odbahnûní pro sníïení Ïivinové zátûïe v sedimentech. Na rybnících PstruÏí, Star farsk a Spálen, které le- Ïí na Slavonickém potoce nad chránûn m územím a jsou souãástí ochranného pásma, se hospodafií stejn m extenzivním zpûsobem. Po lesní cestû nedaleko jiïního okraje rybníka prochází nauãná stezka Slavonice Land tejn a je zde umístûna m V mûra:,79 ha, Vyhlá eno: 995 ochranné pásmo 3,85 ha Ekosystém prûtoãného lesního rybníka s maloplo n mi ra elini tními spoleãenstvy ve v topû, s druhovû bohat m fytoplanktonem a zooplanktonem, charakteristick m pro oligomezotrofní a ra elinné vody. informaãní tabule vûnovaná chránûnému území. HISTORIE V údolí potoka 300 m nad Dûdkov m rybníkem odkryl archeologick prûzkum základy stfiedovûké vesnice Pfaffenschlag, zniãené za husitsk ch válek. BIBLIOGRAFIE 89, 6, 793 MAPA ÚZEMÍ strana 55 3 JH 6

3 Okres JindfiichÛv Hradec památka Dubová stráà Listnat les na pravém svahu údolí Moravské Dyje,,5 km severnû od centra mûsta Daãice. Daãice m V mûra:,06 ha Vyhlá eno: 000 Pfiirozen porost ãern ov ch dubohabfiin s pfiechody k acidofilním buãinám, s charakteristicky vyvinut m druhovû bohat m bylinn m podrostem, typickou avifaunou listnat ch lesû a v raznû teplomilnou entomofaunou. ztepil (Picea abies). V kefiovém podrostu se objevují zimolez obecn (Lonicera xylosteum), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), líska obecná (Corylus avellana) a bez ãerven (Sambucus racemosa). V druhovû pestrém bylinném patfie rostou ãern hajní (Melampyrum nemorosum), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), pitulník Ïlut (Galeobdolon luteum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), strdivka nicí (Melica nutans), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), hrachor jarní (Lathyrus vernus), svízel lesní (Galium sylvaticum), s. vonn (G. odoratum), dymnivka dutá (Corydalis cava), snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), pry ec sladk (Tithymalus dulcis), srha hajní (Dactylis polygama), ve vlhãích partiích na pfiechodu do fiíãní nivy se objevují omûj pestr (Aconitum variegatum), orsej jarní (Ficaria bulbifera) a kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), v kefiovém podrostu rûïe pfievislá (Rosa pendulina). Na plo inû podél západní hranice chránûného území odpovídá typ bylinného podrostu acidofilním bikov m buãinám (Luzulo- -Fagetum), i kdyï stromové patro je víceménû shodné s dubohabfiinami. V pfiízemní vegetaci dominuje lipnice hajní (Poa nemoralis) a dále zde rostou kostfiava ovãí (Festuca ovina), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). zelená (Picus viridis), krutihlav obecn (Jynx torquilla) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus). Ojedinûle byl v hnízdní dobû zaznamenán i slavík obecn (Luscinia megarhynchos). LESNICTVÍ Jádrem chránûného území je star í (vûk let) pfieváïnû listnat porost s pfievahou dubu letního, s men í pfiímûsí smrku a vtrou- en mi ostatními listnat mi dfievinami, pokr vající asi 60 % jeho plochy. Zhruba 0 % v mûry zaujímají kulturní smí ené porosty dubu a smrku ve vûku let a zbytek tvofií pfieváïnû smrkové mladé kultury. Nejstar í porosty pfiirozeného charakteru jsou ponechávány bez zásahu samovolnému v voji, v mlad ích smí en ch porostech se provádûjí pfiedm tní probírky ve prospûch dubu a dal ích vtrou en ch listnáãû. V mlad ch smrkov ch kulturách se realizují v chovné probírky pro zlep ení jejich stability, s preferencí vtrou en ch listnat ch dfievin a s dosadbou dubu a buku v porostních mezerách a provádí se jejich ochrana proti okusu. Je potfiebné zlikvidovat malou skupinu akátu trnovníku (Robinia pseudaecia) rostoucí uprostfied severní ãásti chránûného území. GEOLOGIE Horninov podklad je tvofien biotitickou a sillimanit-biotitickou pararulou (jednotvárná skupina moldanubika), v nivû Moravské Dyje pfiekrytou fluviálními písãitohlinit mi a hlinit mi sedimenty (holocén). PÛdním typem je pfieváïnû kambizem typická (kyselá), v nivû fieky pfiecházející ke gleji typickému a fluvizemi glejové. KVùTENA Vegetaãním krytem na pfiíkfiej ích i mírnûj ích svazích údolí jsou pomûrnû pfiirozené porosty ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum), v jejichï stromovém patfie dominuje dub letní (Quercus robur) s malou pfiímûsí lípy malolisté (Tilia cordata), l. velkolisté (T. platyphyllos), buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a bfiízy bûlokoré (Betula pendula), znaãn podíl v mlad ích ãástech porostû má nepûvodní smrk ZVÍ ENA Entomofauna chránûného území má v raznû teplomiln ráz. Hojní jsou napfi. luskokazi Bruchus affinis a Bruchidius marginali, Ïije tu i chránûn zlatohlávek Oxythyrea funesta. Zvlá È pozoruhodn je v skyt nosatce Larinodontes sturnus, kter zde Ïije na hranici svého areálu, neboè do ãeské kotliny nezasahuje. Kromû bûïn ch lesních druhû ptákû zde hnízdí také dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes), strakapoud mal (Dendrocopos minor), Ïluna MAPA ÚZEMÍ strana 55 Pfiirozen porost ãern ov ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-carpinetum) na pravém svahu údolí Moravské Dyje. V jejich stromovém patru dominuje dub letní (Quercus robur). V ãasnû jarním aspektu upoutává v bylinném podrostu kvetoucí dymnivka dutá (Corydalis cava). JH 7 33

4 KVùTENA Vegetaãní kryt tvofií pfiirozené porosty ochuzen ch kvûtnat ch buãin (Dentario enneaphylli-fagetum afragmen- ty Festuco altissimae-fagetum) spfiechody k acidofilním bikov m buãinám (Luzulo-Fagetum). Ve stromovém patfie zcela pfievaïuje buk lesní (Fagus sylvatica), hojnû je pfiimí- en smrk ztepil (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea) a vtrou ena je jedle bûlokorá (Abies alba). Kefiové patro je tvofieno jen zmlazením hlavâeskobudûjovicko GEOLOGIE Ploch hfibet Homolky (65 m n. m.) severojiïního smûru s nûkolika nev razn mi vrcholy je budován hrubozrnnou, slabû porfyrickou muskovit-biotitickou Ïulou ãímûfiského typu (moldanubick pluton). Pfies severní vrchol Homolky (Fabián, 60, m n. m.) probíhá Ïíla pegmatitu ve smûru SV JZ. Na obou vrcholech leïících v pfiírodní rezervaci byly periglaciálním zvûtráváním vypreparovány mrazové sruby aizolované skály s lavicovit m rozpadem horniny a s rozvleãenou svahovou sutí. PÛdní pokryv tvofií typická kambizem (kyselá) s pfiechody k rankeru kambizemnímu a rankeru na skalnat ch stanovi tích. Typick m ptaãím druhem star ch jedlobukov ch porostû v pfiírodní rezervaci je Ïluna edá (Picus canus). Pfiirozené porosty ochuzen ch kvûtnat ch buãin (Dentario enneaphylli-fagetum) spfiechody k acidofilním buãinám (Luzulo-Fagion) v pfiírodní rezervaci Fabián na svazích vrchu Homolka. ních porostotvorn ch dfievin. V bylinném podrostu buãin rostou bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), svízel vonn (Galium odoratum), strdivka nicí (Melica nutans), ãarovník prostfiední (Circaea intermedia), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), kapraì rozlo- Ïená (Dryopteris dilatata), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), violka lesní (Viola reichenbachiana), kostfiava lesní (Festuca altissima), ale i acidofilní druhy, napfi. metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), tfitina chloupkatá (Calamagrostis villosa), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), bika chlupatá (Luzula pilosa) ab. bledavá (L. pallidula). Na skalkách roste hojnû osladiã obecn (Polypodium vulgare). V pfiirozen ch lesních porostech se vyskytuje mnoïství dfievokazn ch a saprofytick ch hub, mimo jiné zde byly z v znamnûj ích druhû nalezeny vzácná helmovka Mycena fagetorum, rostoucí v tlejícím bukovém listí a detritu, kalichovka leptoniová (Omphalina epichysium), Ïijící na leïícím trouchnivûjícím dfievu smrku a jedle, a korálovec bukov (Hericium ramosum) na trouchnivûjících bucích. ZVÍ ENA Na rozkládající se dfievo, mízu stromû po kozen ch dfievokazn m hmyzem a stromové houby je zde vázán v skyt nûkter ch stenotopních mot lû, mimo jiné mola choro- ového (Scardia boletella) afia- dy dvoukfiídl ch, napfi. octomilek Chymomyza fuscimana Ch. caudatula a s rohlodky Mycetaulus bipunctatus. Pro vlhãí prostfiedí je charakteristick v skyt ãíhalky Rhagio maculatus a bránûnky Nemotelus pantherinus. V znamn je v skyt nûkter ch broukû, napfi. tesafiíka Oxymirus cursor,krasce Dicerca berolinensis akvûtiníka Anidorus nigrinus. Îije tu také nápadn kfiís, kornatka Issus coleoptratus. Kromû bûïn ch lesních druhû ptákû se irokou ekologickou valencí Ïijí v pfiírodní rezervaci v znamné druhy vázané na staré listnaté a smí ené porosty, pfiedev ím holub doupàák (Columba oenas), rezervace Fabián Smí en les na hfibetu a svazích vrchu Homolka 3,5 km jihov chodnû od obce Pfiíbraz a 4,5 km jihojihov chodnû od obce Lásenice. Dolní Lhota ustráïe nad NeÏárkou lejsek mal (Ficedula parva), Ïluna edá (Picus canus), s kora babka (Parus palustris) a dlask tlustozob (Coccothraustes coccothraustes). Hnízdí zde také v r velk (Bubo bubo), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum) a ãáp ãern (Ciconia nigra). LESNICTVÍ Porosty mají velmi pfiirozenou prostorovou avûkovou strukturu. Vy í stromové patro je aï 80 0 let staré, pfievaïuje v ak stfiední generace ve vûku 0 50 let. Jádro pfiírodní rezervace je ponecháváno bez zásahu samovolnému v voji, pouze v mlad ích okrajov ch ãástech se odstraàuje smrkov nálet, pûvodem z okolních porostû, pro umoïnûní m V mûra:,8 ha Vyhlá eno: 974 Pfiirozené porosty podhorsk ch acidofilních a ochuzen ch kvûtnat ch buãin s charakteristick m bylinn m podrostem a druhovû poãetnou avifaunou. pfiirozené obnovy listnat ch dfievin, a v nûkolika skupinách tyãoviny s pfievahou smrku se provádûjí probírky ve prospûch vtrou en ch listnáãû. POZNÁMKA rezervace se nachází v rozsáhlém lesním komplexu, patfiícím dfiíve k panství âernínû, s vysok m zastoupením smí en ch porostû, které byly zaloïeny v dobû, kdy zde hospodafiil lesnick rod WachtlÛ. Porosty v jádru pfiírodní rezervace byly ponechávány bez zásahu jiï mnoho desítiletí pfied vyhlá ením ochrany. BIBLIOGRAFIE 49, 757, 800 MAPA ÚZEMÍ strana JH 8

5 Okres JindfiichÛv Hradec rezervace Hadí vrch Balvanit hfibet a svahy vrchu V hon severozápadnû nad b valou obcí Rajchéfiov, km jihozápadnû od obce Návary u Starého Mûsta pod Land tejnem. Rajchéfiov GEOLOGIE Horninov m podkladem je drobnû aï stfiednû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton). V kulminaãní ãásti vrchu V hon (647 m n. m.) se nachází nûkolik nízk ch mrazov ch srubû s deskovitou odluãností horniny a pod nimi leïí kongeliflukcí rozvleãené balvanové mofie. Jednotlivé balvany jsou roztrou eny i na úpatí svahû. PÛdním pokryvem je kambizem typická, silnû kyselá spfiechody ke kambizemnímu rankeru, na severním a severozápadním úpatí v nivû potoka je vyvinut organozemní glej. KVùTENA Otevfiené balvanité plochy porûstají charakteristicky vyvinut mi kefiíãkov mi vfiesovi tními spoleãenstvy svazu Genistion a fragmenty krátkostébeln ch pastvin svazu Violion caninae, v nichï pfievaïují vfies obecn (Calluna vulgaris) m V mûra: 3,47 ha Vyhlá eno: 987 B valé balvanité pastviny s acidofilními vfiesovi tními spoleãenstvy a s rozsáhl mi a vitálními porosty jalovce obecného. Lokalita je v znamná izdûvodu vysoké estetické hodnoty krajiny. a borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) arostou zde metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), psineãek tenk (Agrostis capillaris), kruãinka barvífiská (Genista tinctoria), chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), pupava bezlodyïná (Carlina acaulis), svízel nízk (Galium pumilum), smilka tuhá (Nardus stricta), zvonek okrouhlolist (Campanula rotundifolia), vzácnû prha arnika (Arnica montana) a hadí mord nízk (Scorzonera humilis). Typicky je vyvinuto mechové a li ejníkové patro na kamenech a skeletovité pûdû, kde roste ploník jalovcov (Polytrichum juniperinum), nûkolik druhû li ejníkû rodû pupkovec (Umbilicaria spp.) a dutohlávka (Cladonia spp.). Kefiové patro tvofií rozpt lené porosty jalovce obecného (Juniperus communis), do nichï proniká kru ina ol ová (Frangula alnus). Semi- xerotermní charakter jiïních svahû lokality dokládá v skyt teplomiln ch kfiovit ch dfievin hru nû plané (Pyrus pyraster) a hlohu tuholistého (Crataegus fallacina). Severní, severozápadní a západní svahy jsou porostlé druhotn m lesem z náletu spfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), topolu osiky (Populus tremula) a jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia), v jehoï podrostu jalovec je tû místy pfieïívá. Na zra elinûlém stanovi ti v severozápadní ãásti chránûného území je vyvinuta mozaika spoleãenstev ra elinn ch luk (Caricion fuscae) a krátkostébeln ch smilkov ch pastvin (Nardo-Festucetum capillatae), v nichï rostou ostfiice obecná (Carex nigra), psineãek psí (Agrostis canina), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), mochna nátrïník (Potentilla erecta) a kostfiava vláskovitá (Festuca filiformis). ZVÍ ENA rezervace Hadí vrch je jedin m nalezi tûm drobného mot la pernatu ky vfiesovi tní (Oxyptilus ericetorum) vâeské republice. Îijí tu nûkteré chladnomilné podhorské druhy broukû, napfi. stfievlíãek Trechus rubens, drabãík Mycetoporus mulsanti a tesafiík Anastrangalia reyi. Také mezi dvoukfiídl m hmyzem této lokality jsou nûkteré pozoruhodné druhy, napfi. bedlobytka Cordyla brevicornis (jediná lokalita v âechách), vrtalka Metopomyza flavonotata (zji tûná v âechách teprve v poslední dobû), nebo moucha Lispocephala alma (potvrzení v skytu v âechách). Nejpoãetnûj ím ptaãím druhem v pfiírodní rezervaci je lindu ka lesní (Anthus trivialis), v dobû hnízdûní zde byli zastiïeni mj. jefiábek lesní (Bonasa bonasia) a sluka lesní (Scolopax rusticola). BûÏná je je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). LESNICTVÍ Porosty na svazích a na úpatí svahû vznikly pfiirozenou sukcesí z náletu na opu tûn ch b val ch pastvinách po. svûtové válce (stáfií let). Horní okraje borového lesa po obvodu vrcholové bezlesé enklávy, která byla v první polovinû 90. let 0. století roz ífiena vykácením pruhu porostu, se postupnû do hloubky prosvûtlují za úãelem uvolnûní dosud vitálních jalovcû v podrostu. V zapojen ch porostech na úpatí svahu se provádûjí jen bûïné v chovné zásahy a zdravotní probírky. VYUÎITÍ V samotn ch jalovcov ch porostech na vrcholové enklávû je nutné systematicky odstraàovat nálety a v mladky listnat ch dfievin, zejména kru iny ol ové (Frangula alnus), a to i za pomoci arboricidu Roundup aplikovaného selektivnû na fiezné rány. Okraj chránûného území je pfiístupn po vefiejné cestû. BIBLIOGRAFIE 45, 530 MAPA ÚZEMÍ strana 56 Izolovaná Ïulová skála v kulminaãní ãásti vrchu V hon a pod ní leïící kongeliflukcí rozvleãené balvanové mofie. Je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) je v balvanit ch biotopech PR Hadí vrch hojná. JH 9 35

6 KVùTENA Ve zra elinûlé v topû rybníka jsou vyvinuta oligotrofní ostfiicovora eliníková spoleãenstva (Sphagno recurvi- -Caricion canescentis), v nichï rostou napfi. zábûlník bahenní (Comarum palustre), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. obecná (C. nigra), o. zobánkatá (C. rostrata), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), starãek potoãní (Tephroseris crispa), violka bahenní (Viola palustris), i ák vroubkovan (Scutellaria galericulata) a psineãek v bûïkat (Agrostis stolonifera). Na relativnû su ích místech pfii okrajích chránûného území rostou kolonie tfitiny edavé (Calamagrostis canescens). Vût inu plochy mûlkého rybníka pokr vají litorální spoleãenstva svazu Phragmition communis, tvofiená z vût í ãásti souvisl mi porosty pfiesliãky pofiíãní (as. Equiseâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií stfiednû aï hrubû zrnitá dvojslídná Ïula, místy porfyrická, mrákotínského typu (moldanubick pluton), která je souvisle pfiekrytá deluviálními písãit mi a jílovit mi sedimenty (pleistocén holocén), na nûï nasedají deluviofluviální, pfieváïnû písãité hlíny (holocén). PÛdy tvofií glej typick a glej organozemní, v okolí pseudoglej typick s kyselou kambizemí pseudoglejovou. Zevar nejmen í (Sparganium minimum) se vyskytuje roztrou enû v pfiíbfieïní ãásti litorálních porostû spfievahou ostfiic a sítin. Horní Lesák je mal lesní rybník s vyvinut mi lemy litorálních rákosin (Phragmition communis), v nichï místy pfievaïuje pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile). tetum fluviatilis), na pfiechodu litorálu do ra elinn ch ostfiicov ch porostû v jihozápadní ãásti v topy vtrou enû roste orobinec irolist (Typha latifolia). V této ãásti jsou vyvinuty dva men í kompaktní porosty ostfiice vyv ené (as. Caricetum elatae). V místech s volnûj í vodní hladinou v pásmu litorálních porostû rostou velmi hojnû zevar nejmen í (Sparganium minimum), bublinatka jiïní (Utricularia australis) a bahniãka mokfiadní (Eleocharis palustris). V blízkosti hráze rybníka jsou vyvinuta spoleãenstva vzpl vav ch rostlin svazu Nymphaeion albae (Potamo natantis-nymphaeetum candidae) s v skytem rdestu vzpl vavého (Potamogeton natans) a leknínu bûlostného (Nymphaea candida). ZVÍ ENA Mokfiadní fauna bezobratl ch obsahuje i tyrfofilní druhy (stfievlíãek Pterostichus diligens, pavouk lovãík vodní Dolomedes fimbriatus) anû- které vzácnûj í tyrfoneutrální druhy (nosatec Thryogenes scirrhosus, Ïijící na rûzn ch druzích zevaru, ale pouze na zachoval ch biotopech). Hojná je tu vláhomilka Sepedon sphegea zfiádu dvoukfiídl ch. VYUÎITÍ V severozápadní ãásti chránûného území se od cesty ífií tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a nálety dfievin, zejména borovice lesní (Pinus sylvestris). Na tûchto plochách je nutné provádût památka Horní Lesák Mal lesní rybník km v chodnû od obce Dolní RadouÀ a,5 km jihozápadnû od obce Lovûtín. Dolní RadouÀ periodickou redukci a pravidelné kosení dfievinn ch náletû. Vrybníku je povolen pouze extenzivní chov ryb. Vzhledem k pomûrnû rychlému zazemàování celého rybníka jej bude potfiebné v nejbliï í dobû alespoà m V mûra:,6 ha Vyhlá eno: 998 Vodní a mokfiadní porosty zazemàujícího se rybníka, s navazujícími ra elini tními spoleãenstvy v jeho v topû, s v skytem fiady ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ, zejména obojïivelníkû. ãásteãnû a selektivnû odbahnit a zabezpeãit pfiitom pfietrvání vzácn ch a ohroïen ch druhû leknínu bûlostného a zevaru nejmen ího. BIBLIOGRAFIE 79, JH 0

7 Okres JindfiichÛv Hradec památka Jalovce ukunïaku Nev razn kamenit pahorek v komplexu pastvin,5 km západoseverozápadnû od obce KunÏak. KunÏak m V mûra: 0,33 ha, Vyhlá eno: 987 ochranné pásmo 0, ha Kompaktní a vitální porosty jalovce obecného na b valé kamenité pastvinû s acidofilními vfiesovi tními spoleãenstvy. pokryv tvofií mûlká skeletovitá kambizem silnû kyselá. KVùTENA Kamenit kaz je porostl kefiíãkovit mi vfiesovi tními spoleãenstvy svazu Genistion, na okrajích porosty krátkostébeln ch pastvin svazu Violion caninae. Nízkou vegetaci tvofií pfiedev ím vfies obecn (Calluna vulgaris), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), psineãek tenk (Agrostis capillaris), roztrou enû smilka tuhá (Nardus stricta) abru- sinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea). Jalovec obecn (Juniperus communis) je pomûrnû vitální a plodn a porûstá vût inu plochy chránûného území. V ochranném pásmu je druhotn lesní porost s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) aspfiímûsí bfiízy bûlokoré (Betula pendula). milná plo tiãka Plinthisus brevipennis a také nosatec Tychius picirostris preferující suchá stanovi tû. LESNICTVÍ Borov porost v ochranném pásmu (stáfií 40 aï 50 let) vznikl zfiejmû náletem na b valé pastvinû po. svûtové válce. Provádûjí se pouze zdravotní probírky pro odstranûní stromû s vrcholov mi zlomy v dûsledku ãast ch zimních námraz. VYUÎITÍ Plocha pfiírodní památky byla dfiíve vyuïívána jako extenzivní pastvina. V první polovinû 90. let 0. století byla v jalovcovém porostu odstranûna vût ina konkurenãních dfievin (borovice, bfiíza, jefiáb). Nadále je nutno systematicky odstraàovat nálet a v mladky listnat ch dfievin, zejména kru- iny ol ové (Frangula alnus). GEOLOGIE Chránûné území tvofií nízk kamenit pahorek (balvanit kaz) mírnû vyv en nad okolním slabû zvlnûn m terénem. Horninov m podkladem je stfiednû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton). PÛdní ZVÍ ENA Hálky na konci vûtévek jalovce vytváfií bejlomorka Oligotrophus juniperinus. Mezi dvoukfiídlé patfií velmi zfiídka se vyskytující bzuãivka Pollenia similis. V pozemní faunû broukû pfievládají bûïné druhy, v znamnûj í je drabãík Astenus pulchellus a vyklenulec Simplocaria semistriata. Îije tu relativnû sucho- Chránûné území je tvofieno nízk m kamenit m pahorkem na b valé pastvinû. JH 37

8 KVùTENA Na lokalitû pfievaïují acidofilní kefiíãková spoleãenstva svazu Genistion, místy jsou zachovány i fragmenty spoleãenstev krátkostébeln ch smilkov ch pastvin svazu Violion caninae. V pfiízemním patfie pfievaïují vfies obecn (Calluna vulgaris), borûvka ãerná (Vaccinium myrtillus) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), vtrou eny jsou chlupáãek obecn (Pilosella officinarum), smilka tuhá (Nardus stricta) abrusinâeskobudûjovicko GEOLOGIE Chránûné území tvofií slabû vyklenut nev razn pahorek s roztrou en mi balvany nad mírn m svahem sklánûjícím se k v chodu. Horninov podklad tvofií hrubozrnná porfyrická dvojslídná Ïula land tejnského typu (moldanubick pluton). PÛdním pokryvem je mûlká skeletovitá kambizem typická (kyselá) aï kambizem dystrická. ka obecná (Rhodococcum vitis-idaea). Vitální a plodné porosty jalovce obecného (Juniperus communis) pokr vají vût í jihov chodní ãást chránûného území. V severov chodním cípu vznikl druhotn lesní porost spfievaïující borovicí lesní (Pinus sylvestris) aspfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), topolu osiky (Populus tremula) ajefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia). ZVÍ ENA Îijí zde spoleãenstva bezobratl ch ÏivoãichÛ vázaná na pastviny a louky, napfi. vzácné druhy suchomiln ch drabãíkû Astenus gracilis, Rugilus similis a Scopaeus minutus. LESNICTVÍ Kompaktní lesní porost ve vûku let vznikl náletem na pûvodní pastvinû po. svûtové válce. V nûm se provádûjí pouze mírné zdravotní probírky k odstranûní stromû svrcholov mi zlomy, zpûsoben mi ãast mi námrazami. památka Jalovce uvaltínova Nízk zalesnûn pahorek v komplexu pastvin a borov ch lesíkû, 0,4 km jihozápadnû od obce Valtínov u KunÏaku. Valtínov m V mûra: 0,50 ha Vyhlá eno: 987 Acidofilní vfiesovi tní spoleãenstva s vitálními a kompaktními porosty jalovce obecného. Lokalita pfiispívá k vysoké estetické hodnotû zdej í krajiny. Porosty jalovce obecného (Juniperus communis) jsou v PP Jalovce u Valtínova znaãnû vitální. VYUÎITÍ Celá plocha pfiírodní památky byla pûvodnû extenzivní pastvinou. V první polovinû 90. let 0. století byla v jiïní ãásti území odstranûna vût ina náletov ch dfievin zasti- Àujících jalovce. Nadále je zde potfiebné dûslednû odstraàovat nálety a v mladky listnat ch dfievin, zejména kru iny ol ové (Frangula alnus), bezu ãerveného (Sambucus racemosa)a ostruïiníku malinového (Rubus idaeus). 38 JH

9 Okres JindfiichÛv Hradec Národní pfiírodní památka Kaproun Ra elinná louka nad mal m rybníãkem pfii západním okraji lesa, 0,8 km severov chodnû od obce Kaproun, jiïnû od obce KunÏak. Kaproun m V mûra:,9 ha Vyhlá eno: 987 Spoleãenstva luãního ra elini tû a bezkolencov ch luk se zbytkovou populací kriticky ohroïeného prstnatce Traunsteinerova, jedna ze tfií lokalit tohoto druhu v âeské republice. GEOLOGIE Chránûné území leïí v nev razné terénní sní- Ïeninû, jíï protéká pramenn úsek Draãice, která pramení 500 m severnû odtud v lese pod jihov chodním svahem vrchu Vysok kámen (738,0 m n. m.). VpodloÏí pfievaïuje hrubozrnná porfyrická dvojslídná Ïula land tejnského typu, do jiïní ãásti lokality zasahuje stfiednû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton), které jsou pfiekryté deluviofluviálními hlinit mi písky a písãit mi hlínami a sedimenty vodních nádrïí (holocén). PÛdním pokryvem je kyselá kambizem pseudoglejová, glej organozemní a pfiechodová organozem (anmoor). KVùTENA V chránûném území pfievaïují ostfiicová spoleãenstva ra elinn ch luk svazu Caricion fuscae spfiechody k luãním spoleãenstvûm stfiídavû vlhk ch stanovi È (Molinion), na su ích místech ke krátkostébeln m smilkov m pastvinám svazu Violion caninae. Podél zra- elinûl ch zarostl ch pfiíkopû a nad rybníãkem v jiïní ãásti lokality jsou vyvinuta ostfiicovora eliníková spoleãenstva (Carici rostratae-sphagnetum apiculati). V chránûném území rostou zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. pochvat (E. vaginatum), ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. jeïatá (C. echinata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), smldník bahenní (Peucedanum palustre), psineãek psí (Agrostis canina), violka bahenní (Viola palustris), jetel ka tanov (Chrysaspis spadicea) aprha arnika (Arnica montana). V horní ãásti ra elinné louky se nachází men í plocha terestrické rákosiny s rákosem obecn m (Phragmites australis), na jejímï okraji byla v roce 976 objevena pomûrnû poãetná populace (nûkolik desítek kvetoucích rostlin) prstnatce Traunsteinerova (Dactylorhiza traunsteineri). Po odvodnûní okolních pozemkû prstnatec témûfi vyhynul, od roku 995 zde opût pravidelnû vykvétají rostliny. V rybníãku je zachován úzk lem litorálních vysok ch ostfiic (Caricetum rostratae) s v skytem pfiesliãky pofiíãní (Equisetum fluviatile) a bahniãky mokfiadní (Eleocharis palustris). AÏ do roku 988 zde hojnû rostl leknín bûlostn (Nymphaea candida). ZVÍ ENA V rybníãku Ïije nûkolik druhû mûkk Û, vãetnû zvlá tû chránûné keble rybniãné (Anodonta cygnea). V NPP, pfieváïnû ve vodním prostfiedí záchytného pfiíkopu, chránûném pfied vyïíracím tlakem ryb, se vyvíjí 3 druhû váïek. Îijí zde chránûn stfievlík Carabus arcensis, tyrfofilní stfievlíãek Pterostichus diligens, ménû bûïní humikolní drabãíci Stenus latifrons a Astenus brevelytratus a vzácn nosatec Apion sorbi. Mezi pfiíslu níky dvoukfiídlého hmyzu je pozoruhodn v skyt vzácn ch druhû s dosud málo známou bionomií, zelenu ky Elachiptera diastema a bedlobytky Brevicornu sericoma. Vrybníku se rozmnoïuje ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan ostronos (Rana arvalis), vobvodovém kanálu je poãetn s. krátkonoh (R. lessonae). âasté jsou pobytové stopy vydry fiíãní (Lutra lutra), zji tûna byla také zmije obecná (Vipera berus). VYUÎITÍ Plocha dne ní NPP je oddûlena hlubok m záchytn m pfiíkopem od meliorovan ch b val ch vlhk ch luk. Chránûné území se kosí jedenkrát roãnû, terestrická rákosina dvakrát roãnû. Hladina vody byla opût zv ena zfiízením pfiehrádek v obvodovém pfiíkopu. Rybníãek je vyuïíván k extenzivnímu chovu ryb. BIBLIOGRAFIE 79, 89, 663 MAPA ÚZEMÍ strana 56 Na lokalitû pfieïívá v malém poãtu jedincû prstnatec TraunsteinerÛv (Dactylorhiza traunsteineri). Vût inu plochy chránûného území porûstají ostfiicová spoleãenstva ra elinn ch luk svazû Caricion fuscae a Sphagno recurvi-caricion canescentis s hojn m suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum). JH 3 39

10 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Rybník leïí ve v razné terénní depresi smûru Z V s pomûrnû strm mi svahy nad jeho severním a jiïním bfiehem. Chránûné území se nachází na styku granitoidû moldanubického plutonu a hornin jednotvárné skupiny moldanubika. Severní ãást je budována migmatitizovanou biotitickou a sillimanit-biotitickou pararulou, jiïní ãást drobnozrnnou aï stfiednû zrnitou muskovit-biotitickou Ïulou mrákotínského typu. Údolní niva je vyplnûna fluviálními písãit mi hlínami a hlinit mi písky (holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním typem v nezatopen ch ãástech rybniãní v topy je glej typick. KVùTENA Vzhledem k pomûrnû pfiíkr m bfiehûm je litorální vegetace vyvinuta jen sporadicky a ve vût ím rozsahu se nachází jen ve v chodní ãásti rybniãní v topy, kde je tvofiena pfieváïnû porosty chrastice rákosovité (as. Phalaridetum arundinaceae). Místy jsou podél pobfieïí vyvinuty fragmenty litorálních rákosov ch porostû (Phragmitetum communis) a porostû vysok ch ostfiic s ostfiicí tíhlou (as. Caricetum gracilis). Je tû v nedávné minulosti se nacházely pod vodou v mûlk ch ãástech rybníka rozsáhlé a souvislé porosty kriticky ohroïeného druhu pobfieïnice jednokvûté (Littorella uniflora) v charakteristicky vyvinuté asociaci Litorello-Eleocharitetum acicularis. V souãasné dobû zûstala PobfieÏnice jednokvûtá (Littorella uniflora) roste v malé populaci v mûlk ch pfiíbfieïních partiích rybníka. V znamnûj í litorální vegetace je pouze ve v chodní ãásti v topy (v pozadí), jinde, vzhledem k pomûrnû pfiíkr m bfiehûm je vyvinuta pouze sporadicky. zachována jen malá ãást nûkdej í silné populace, ãítající fiádovû stovky, moïná i tisíce jedincû. Z ostatních druhû tohoto spoleãenstva zde dosud hojnû rostou bahniãka jehlovitá (Eleocharis acicularis), sítina cibulkatá (Juncus bulbosus), pryskyfiník plamének (Ranunculus flammula) aj. Ze submerzní vegetace velkolist ch rdestû svazu Magnopotamion zde hojnû roste rdest kadefiav (Potamogeton crispus). ZVÍ ENA V chránûném území bylo nalezeno druhû váïek, mimo jiné ohroïen druh Crocothemis erythraea. Na podmáãeném terénu ve v topû rybníka se vyskytují stenotopní plo tice z ãeledi ra elinatkovit ch (rod Hebrus) a nûkteré ménû bûïné mokfiadní druhy drabãíkû, napfi. Stenus incrassatus. V rybníku se rozmnoïuje poãetná populace skokana krátkonohého (Rana lessonae). VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván k chovu plûdku, hospodáfisk cyklus je zpravidla jednohorkov. Hnojení rybníka je nepfiípustné. Rybník bude v budoucnu zhruba jednou za pût let alespoà ãásteãnû letnûn (s obnaïením pobfieïního pásma v ífii nejménû 0 m) v období od dubna do ãervence, aby mohlo probûhnout generativní rozmnoïování pobfieïnice jednokvûté. BIBLIOGRAFIE 79, 89 památka Králek Rybník Králek leïící severnû od silnice Karda ova eãice JindfiichÛv Hradec,,5 km jihov chodnû od Karda- ovy eãice a,5 km severov chodnû od obce Mnich. Plasná m V mûra: 3,80 ha Vyhlá eno: 000 Mal oligomezotrofní rybník s úzk mi litorálními porosty a submerzní vegetací mûlkého pobfie- Ïí, se zbytkovou populací kriticky ohroïené pobfieïnice jednokvûté. 40 JH 4

11 Okres JindfiichÛv Hradec rezervace Krvav a KaãleÏsk rybník Rybníky Krvav (7 ha) a KaãleÏsk (76 ha) s pfiilehl mi mokfiady, leïící mezi obcemi Hospfiíz, Kaãlehy, âlunek a Kunûjov, po obou stranách silnice JindfiichÛv Hradec KunÏak, 8 km v chodojihov chodnû od Jindfiichova Hradce. âlunek, Hospfiíz, Kaãlehy m V mûra: 383,55 ha, Vyhlá eno: 994 ochranné pásmo 9,6 ha Soustava dvou velk ch rybníkû se zachovan mi plo nû v znamn mi litorálními rákosinami a s pfiilehl mi mokfiadními a ra elinn mi loukami, s chránûn mi a ohroïen mi rostlinami. V znamn hnízdní biotop, shromaïdi tû a tahová zastávka druhovû pestré vodní avifauny, poãetné populace obojïivelníkû. GEOLOGIE Rybníky leïí v protáhlé terénní sníïeninû smûru SV JZ, jíï napfiíã probíhá nev razné rozvodí mezi povodím Hamerského potoka (pfiítok NeÏárky) a Ko tûnického potoka (pfiítok LuÏnice). Horninov m podkladem je stfiednû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton), do ochranného pásma zasahují vloïky migmatitizované biotitické a sillimanit-biotitické pararuly (moldanubikum). Dno sníïeniny je pfiekryté deluviálními hlinit mi písky a písãit mi hlínami (holocén pleistocén), podél drobn ch vodních tokû jsou uloïeny fluviální písãité hlíny a hlinité písky, v rybnících sedimenty vodních nádrïí (holocén). Na jihozápadním a se- verov chodním bfiehu KaãleÏského rybníka, mezi obûma rybníky a v chodnû od Krvavého rybníka vznikla ra elinná lo- Ïiska. V pûdním pokryvu pfievaïuje glej typick a glej organozemní, místy organozem (ra elinn anmoor). V ochranném pásmu se nachází kyselá kambizem pseudoglejová. KVùTENA V litorálu rybníkû jsou zachovány pomûrnû rozsáhlé rákosiny (Phragmition communis), v nichï vût inou pfievaïují porosty rákosu obecného (as. Phragmitetum communis), místy porosty zblochanu vodního (as. Glycerietum maximae) aorobince úzkolistého (as. Typhetum angustifoliae). Vrákosinách KaãleÏského rybníka roste dosti hojnû kamy ník pfiímofisk (Bolboschoenus maritimus agg.) a v jeho vnûj ím litorálu jsou místy vyvinuty porosty vysok ch ostfiic s dominantní ostfiicí tíhlou (as. Caricetum gracilis), místy se vyskytují skfiípina kofienující (Scirpus radicans) a bahniãka bradavkatá (Eleocharis mamillata), v jeho okrajovém vodním sloupci rostou bublinatka jiïní (Utricularia australis) ardest ostrolist (Potamogeton acutifolius). Za niï ího stavu vody se vyvíjejí, zejména v KaãleÏském rybníku, spoleãenstva obnaïen ch den svazu Eleocharition ovatae s ostfiicí áchorovitou (Carex bohemica), bahniãkou jehlovitou (Eleocharis acicularis), b. vejãitou (E. ovata), úporem estimuïn m (Elatine hexandra), blatûnkou vodní (Limosella aquatica), pryskyfiníkem lít m (Ranunculus sceleratus), psárkou plavou (Alopecurus aequalis) a mochnou nízkou (Potentilla supina). V Krvavém rybníku se v posledních letech v submerzních spoleãenstvech svazu Magnopotamion objevily rozsáhlé porosty rûïkatce bradavãitého (Ceratophyllum submersum), vytváfiející typickou asociaci Ceratophylletum submersi. Na vlhk ch loukách pfiiléhajících k bfiehûm rybníkû je vyvinuta mozaika ostfiicov ch luãních spoleãenstev (Caricion fuscae), oligotrofních ostfiicovora eliníkov ch porostû (Sphagno recurvi-caricion canescentis), spoleãenstev bezkolencov ch luk (Molinion) a vysokobylinn ch porostû svazu Calthion. Jihov chodnû od Krvavého rybníka je v dosahu jeho litorálu ive vzdálenûj ích pramenn ch depresích fragmentárnû zachováno spoleãenstvo vysok ch ostfiic s pfievahou ostfiice plstnatoplodé (Peucedano-Caricetum lasiocarpae). Novû objeven m v znamn m druhem na luãním ra elini ti v chodnû od Krvavého rybníka je kapraì hfiebenitá (Dryopteris cristata) rostoucí zde v poãtu 0 30 jedincû. Na vlhk ch a ra elinn ch loukách rostou mimo jiné psineãek psí (Agrostis canina), ostfiice je- Ïatá (Carex echinata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), o. zobánkatá (C. rostrata), o. Hartmanova (C. hartmani), o. sklonûná (C. demissa), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. pochvat (E. vaginatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), jetel ka tanov (Chrysaspis spadicea), ptaãinec dlouholist (Stellaria longifolia), starãek potoãní (Tephroseris crispa), pupeãník obecn (Hydrocotyle vulgaris), ãertkus luã- Soustava dvou velk ch rybníkû v terénní sníïeninû KaãleÏské kotliny. V popfiedí je KaãleÏsk rybník, v pozadí rybník Krvav. JH 5 4

12 âeskobudûjovicko ní (Succisa pratensis), ole ník kmínolist (Selinum carvifolia), starãek vodní (Senecio aquaticus), bezkolenec modr (Molinia caerulea) a chrpa luãní (Jacea pratensis). Na ra elinn ch prameni tích se velmi vzácnû objevuje i suchop rek alpsk (Trichophorum alpinum). Na su ích stanovi tích jsou zachovány krátkostébelné smilkové pastviny (Nardo-Festucetum capillatae) s kostfiavou vláskovitou (Festuca filiformis), vfiesem obecn m (Calluna vulgaris), smilkou tuhou (Nardus stricta), ostfiicí kulkonosnou (Carex pilulifera), hadím mordem nízk m (Scorzonera humilis), prhou arnikou (Arnica montana) av ivcem ladním (Pedicularis sylvatica). Souãástí pfiírodní rezervace jsou i men- í lesní porosty. Na bfiezích v jiïní ãásti KaãleÏského rybníka jsou místy vyvinuty porosty iniciálních prameni tních ol in (Alnion incanae) s pfiechody k baïinn m ol inám (Alnion glutinosae) s v skytem bledule jarní (Leucojum vernum). Na ostrovû v KaãleÏském rybníku se nachází kulturní jedlosmrkov porost na stanovi ti acidofilních buãin (Luzulo-Fagion) a na ra elinném podkladu na severov chodním bfiehu rybníka, kromû mlad ch lesních kultur, roste fragment pomûrnû pfiirozeného ra elinného bfiezového boru (Eriophoro vaginati-pinetum sylvestris). V rozsáhlém ochranném pásmu pfievládají kulturní a polopfiirozené louky svazu Molinion a jehliãnaté lesní kultury. V mal ch rybníãcích západnû od KaãleÏského rybníka se vyskytují nûkteré vzácnûj í mokfiadní druhy, zejména ìáblík bahenní (Calla palustris), tajniãka r Ïovitá (Leersia oryzoides), ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia) a bublinatka jiïní (Utricularia australis). Mûlká severní ãást v topy KaãleÏského rybníka je v znamn m shromaïdi tûm protahujících vodních ptákû. 3 Hohol severní (Bucephala clangula) chránûn m územím nejen protahuje, ale sporadicky také hnízdí. ZVÍ ENA Komplexní prûzkum vodních bezobratl ch byl proveden jiï pfied více neï 00 lety, v poslední dobû je monitorován v skyt vífiníkû a planktonních kor Û. V sledky ukazují, Ïe dochází k eutrofizaci a zmen ování druhového spektra zooplanktonu, pfiestoïe pfiibylo deset druhû v roce 895 nehlá en ch. Zajímav je také v skyt vodního plïe kruïníka severního (Gyraulus acronicus). Chránûné území se vyznaãuje bohatou faunou váïek. Ze zji - tûn ch 3 druhû je nejv znamnûj í nález lesklice skvrnité (Somatochlora flavomaculata). U silnice mezi KaãleÏsk m akrvav m rybníkem se v minulosti vyskytovala hnízda mravence ra elinného (Formica transcaucasica), tento údaj by v ak bylo zapotfiebí novû ovûfiit. V znamn je i v skyt nûkter ch druhû broukû, napfi. podhorského krasce Agrilus betuleti a vlhkomiln ch stfievlíãkû Bembidion humerale, Leistus terminatus a Chlaenius tristis. rezervace je v znamnou lokalitou vodního a mokfiadního ptactva. Hnízdí zde mimo jiné hohol severní (Bucephala clangula), ãírka modrá (Anas querquedula), lïiãák pestr (Anas clypeata), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), vodou rudonoh (Tringa totanus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), cvrãilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráãek (Luscinia svecica) a h l rud (Carpodacus erythrinus), v nûkter ch letech i s kofiice vousatá (Panurus biarmicus). Koncem 90. let vznikla na ostrovû Krvavého rybníka malá kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). V letním a podzimním období je pfiírodní rezervace v znamn m shromaïdi tûm a tahovou zastávkou pfiedev ím rûzn ch druhû kachen. V KaãleÏském rybníku Ïije trvalá populace vzácného sekavce podunajského (Cobitis elongatoides). Pestrá je téï fauna obojïivelníkû a plazû. Îije tu blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), kuàka obecná (Bombina bombina), skokan ostronos (Rana arvalis), s. krátkonoh (R. lessonae), rosniãka obecná (Hyla arborea), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), uïovka obojková (Natrix natrix) a dal í druhy. Na vlhk ch loukách a mokfiadech v okolí obou rybníkû Ïijí rejsec ãern (Neomys anomalus) ar. vodní (N. fodiens), dále my ka drobná (Micromys minutus) ahrabo mokfiadní (Microtus agrestis). BûÏná je vydra fiíãní (Lutra lutra). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou do pfiírodní rezervace zahrnuty z dûvodu arondace hranic azhlediska zachování hlavního motivu ochrany nejsou v znamné. Lesy v chránûném území a jeho ochranném pásmu jsou pfieváïnû kulturního charakteru, s pfievahou borovice a smrku. Provádûjí se v nich bûïné v chovné a obnovní zásahy, s dûrazem na preferování dubu, buku, jedle nebo borovice dle typu stanovi tû. VYUÎITÍ Oba rybníky jsou vyuïívány k chovu trïního kapra, pfiisazována je pfiedev ím tika. Velikost rybích obsádek je limitována plánem péãe, hnojení rybníkû je nepfiípustné. Zámûrem je zv it podíl drav ch ryb v obsádkách. Hospodáfisk cyklus je na obou rybnících jednohorkov. Pfiirozené mokfiadní ara elinné louky se pro udrïení floristického sloïení kosí jedenkrát roãnû, nûkteré ãásti se postupnû zbavují dfievinn ch náletû. Kulturní louky v ochranném pásmu jsou obhospodafiovány bûïn m zpûsobem, je zde v ak limitována intenzita hnojení. BIBLIOGRAFIE 4, 9, 4, 5, 90, 44, 89, 348, 548, 84 MAPA ÚZEMÍ strana JH 6

13 Okres JindfiichÛv Hradec orsej jarní (Ficaria bulbifera) a podbílek upinat (Lathraea squamaria). ZVÍ ENA Pfii orientaãním prûzkumu bezobratl ch byly zji - tûny nûkteré ménû bûïné druhy síèokfiídl ch, mimo jiné vodnáfika Sisyra fuscata. Mezi zajímavé druhy dvoukfiídl ch patfií napfi. vrtule Myoleja lucida, jejíï v voj probíhá v plodech zimolezu, kopinatka Lonchaea sylvatica, bzuãivka Protocalliphora azurea a dal í druhy fauny listnat ch lesû. Zajímav je nález kuklice Pseudoperichaeta nigrolineata, která patfií k v znaãn m stepním druhûm. Listy kokofiíku vyïírají larvy v kalnice Americana medium. památka Lipina Les na svahu nad prav m bfiehem fiíãky Îirovnice km jiïnû od osady Hostûjeves a 3 km severov chodnû od obce Jaro ov nad NeÏárkou. Hostûjeves m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 974 Fragment relativnû pfiirozeného porostu lipové doubravy na pfiíkrém svahu s dominantní lípou malolistou ve stromovém patfie a s charakteristick m bylinn m podrostem. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií biotitická a sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula s pfiechody do flebit-stromatitického migmatitu, místy s cordieritem (moldanubikum). Ve strmém svahu vystupují ãetné drobné skalní v chozy, roklí v jiïní ãásti chránûného území protéká periodick vodní tok. Úpatí svahu a dna nev razn ch roklí jsou pfiekryté deluviálními písãit mi ajílovit mi hlínami s pfiímûsí úlomkû pevn ch hornin (pleistocén holocén). V nivû Îirovnice jsou uloïeny fluviální písãité hlíny (holocén). PÛdním typem je kyselá kambizem typická, v horní ãásti svahu mûlká, skeletovitá a vys chavá. KVùTENA Vegetaãní kryt je tvofien pfiirozen m porostem ptaãincové lipové doubravy (Stellario-Tilietum), která vzhledem kizolované poloze na jihozápadním okraji âeskomoravské vrchoviny daleko od jihoãeského centra této jednotky není vyvinuta v typické podobû. Jedná se opfieváïnû listnat lesní porost s dominantní lípou malolistou (Tilia cordata) ve stromovém patru, v nûmï je vedle lípy pfiimí en dub letní (Quercus robur), jednotlivû javor klen (Acer pseudoplatanus) a smrk ztepil (Picea abies). V kefiovém patfie pfievládá líska obecná (Corylus avellana), zmlazují se lípa malolistá a jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a dále v nûm rostou stfiemcha obecná (Padus avium), brslen evropsk (Euonymus europaeus), zimolez obecn (Lonicera xylosteum) a dal í. V bylinném podrostu jsou místy dominantní sloïkou baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea) nebo lipnice hajní (Poa nemoralis). Z dal ích druhû zde rostou strdivka nicí (Melica nutans), ãern hajní (Melampyrum nemorosum), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), kopytník evropsk (Asarum europaeum), plicník tmav (Pulmonaria obscura), pry ec sladk (Tithymalus dulcis), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), zvonek kopfiivolist (Campanula trachelium), z. broskvo- Àolist (C. persicifolia), violka Rivinova (Viola riviniana), kfiivatec Ïlut (Gagea lutea), LESNICTVÍ Porost tvofií stará lipová kmenovina (vûk 70 let, stáfií nejstar ích lip je odhadováno aï na 50 let) s pfiímûsí dubu letního, javoru klenu, j. mléãe, bfiízy bûlokoré, ol e lepkavé, douglasky tisolisté, borovice vejmutovky a smrku ztepilého. Listnaté stromy, zejména lípa, se po celé plo e v dostateãné mífie zmlazují, takïe je zaji tûna pfiirozená obnova porostu. Stanovi tnû nepûvodní jehliãnany se zde nacházejí pouze v omezeném poãtu (celkem asi 7 stromû) a jejich ífiení v budoucnu nehrozí. Chránûné území je ponecháváno spontánnímu v voji. VYUÎITÍ Na plo inû nad horní hranou svahu se nacházejí zemûdûlské pozemky, z nichï jsou do chránûného území splachovány Ïiviny. Dochází tak k eutrofizaci pûdního podkladu a následnû k ífiení neïádoucích nitrofilních rostlinn ch druhû. Jde zejména o kerblík lesní, pcháã rolní a net kavku malokvûtou. Chránûné území není pro vefiejnost pfiístupné chybûjí pfiístupové komunikace. BIBLIOGRAFIE 508, 800 MAPA ÚZEMÍ strana 59 V ãasnû jarním aspektu kvetou vbylinném patru jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) a sasanka hajní (Anemonoides nemorosa). JH 7 43

14 KVùTENA Podél bfiehû obou rybníãkû, v nichï je zachována otevfiená vodní hladina, jsou vyvinuty litorální porosty, tfietí je cel zazemnûn. V severozápadnû poloïeném rybníku se nacházejí spoleãenstva vysok ch ostfiic (Magnocaricion elatae) s dominantní ostfiicí vyv enou (Carex elata), vtrou enû se vyskytují orobinec irolist (Typha latifolia) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). Mezi jednotliv mi ostfiicov mi bulty roste dosti hojnû bublinatka jiïní (Utricularia australis) aroztrou enû zevar nejmen í (Sparganium minimum). Na tyto porosty vnû navazují oligotrofní ostfiicovora eliníková spoleãenstva (Sphagno recurvi-caricion canescentis) a ostfiicovomechová spoleãenstva ra elinn ch luk (Caricion fuscae). Kromû zábûlníku bahenního v nich roste vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), o. edavá (C. canescens), psineãek v bûïkat (Agrostis stolonifera), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) a violka bahenní (Viola palustris). Litorál v nejníïe poloïeném rybâeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podloïím je biotitická a sillimanit-biotitická migmatitizovaná pararula s pfiechody do flebitstromatitického migmatitu, místy s cordieritem (moldanubikum), které jsou na celé plo e chránûného území pfiekryté deluviálními písãit mi a jílovit mi hlínami (pleistocén holocén). PÛdním typem je glej typick a glej organozemní, v ir ím okolí kambizem typická kyselá (pseudoglejová). Rybníãek v severozápadní ãásti chránûného území v ãasnû jarním období po tání snûhu, kdy má dostatek vody. Litorální porost nejníïe polo- Ïeného rybníku tvofií pruh rákosin (Phragmition communis) a vysok ch ostfiic (Caricion gracilis), na nûï vnû navazují rozsáhlé porosty tfitiny edavé (Calamagrostis canescens). níku je tvofien úzk m pruhem rákosin (Phragmition communis) sorobincem irolist m ao. úzkolist m (T. angustifolia) a porosty vysok ch ostfiic (Caricion gracilis), v nichï pfievaïují ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria) a o. tíhlá (C. gracilis). Prostfiední rybník má po kozenou hráz, proto je velmi mûlk a prakticky cel zazemnûn. V jeho jiïní ãásti je uzavfien porost rákosu obecného (as. Phragmitetum communis), na nûjï navazují rozsáhlé porosty tfitiny edavé (Calamagrostis canescens). Plochy mezi jednotliv mi rybníky pokr vají ãásteãnû degradované bezkolencové louky (Molinion) s pfiechody ke krátkostébeln m luãním spoleãenstvûm svazu Violion caninae (Nardo-Festucetum capillatae). Dominuje v nich bezkolenec modr (Molinia caerulea) akromû jin ch tu rostou napfi. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), tfiezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), pryskyfiník prudk (Ranunculus acris), p. zlatoïlut (R. auricomus), jetel ka tanov (Chrysaspis spadicea), máta rolní (Mentha arvensis), kostfiava vláskovitá (Festuca filiformis) a mochna nátrïník (Potentilla erecta). památka LuÏí u Lovûtína Soustava tfií mal ch rybníkû 500 m jiïnû od obce Lovûtín. Lovûtín ZVÍ ENA Na lokalitû je bohatá fauna dvoukfiídlého hmyzu, k lokálním druhûm patfií napfi. bedlobytka Exechia spinuligera, hlavatûnka Tomosvaryella minima (jediné nalezi tû vâeské republice) a vrtule Trypeta artemisiae. Pomûrnû hojná je tu plo tice Eurygaster testudinaria z ãeledi knûïicovit ch, charakteristická pro ra elinné louky. V rybnících se rozmnoïuje poãetná populace skokana krátkonohého (Rana lessonae), v men ím poãtu zde Ïije také s. ostronos (R. arvalis), kuàka obecná (Bombina bombina) a rosniãka zelená (Hyla arborea). Pravidelnû tu hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus) m V mûra: 4,83 ha Vyhlá eno: 998 Komplex vodní, ra elini tní a luãní vegetace s ohroïen mi druhy rostlin, zejména zevarem nejmen ím. VYUÎITÍ Extenzivnû rybáfisky obhospodafiovan je pouze jihov chodní rybník (, ha), kter jedin má vy í vodní stav a vyuïitelnou volnou vodní plochu. V minulosti byl ãásteãnû vyhrnut, deponie je umístûna na jeho jiïním bfiehu. Okrajové ãásti chránûného území zarûstají expanzními porosty tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Tyto plochy a luãní porosty zahrnuté v chránûném území je nutno pravidelnû kosit. BIBLIOGRAFIE 79 MAPA ÚZEMÍ strana JH 8

15 Okres JindfiichÛv Hradec památka Matensk rybník Louka na v chodním bfiehu rybníka Matná (5 ha), leïící,5 km severov chodnû od obce Ratibofi a 5 km západnû od Jindfiichova Hradce. Ratibofi u Jindfiichova Hradce 5 56 m V mûra: 4,94 ha Vyhlá eno: 998 Spoleãenstva vlhk ch bezkolencov ch luk a luãních ra elini È s ohroïen mi rostlinn mi druhy a charakteristicky vyvinuté litorální a epilitorální pásmo vodní a mokfiadní vegetace na bfiehu rybníka. GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií migmatitizovaná biotitická, sillimanit-biotitická a cordierit-biotitická pararula s vloïkami kvarcitu (moldanubikum). Dno ploché sníïeniny je v celém rozsahu chránûného území pokryto deluviofluviálními hlinit mi písky a písãit mi hlínami (holocén). PÛdním typem je kambizem pseudoglejová, v trvale zamokfiené ãásti glej typick a glej organozemní. KVùTENA Nejv znamnûj í vegetaãní jednotkou jsou spole- ãenstva vlhk ch luk, v jiïní ãásti chránûného území do znaãné míry zra elinûl ch (Caricion fuscae), v nichï mimo jiné rostou prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), kozlík dvoudom (Valeriana dioica), tírovník baïinn (Lotus uliginosus), violka bahenní (Viola palustris), svízel bahenní (Galium palustre), s. moãálov (G. uliginosum) a ostfiice obecná (Carex nigra). Ra elinné louky pfiecházejí smûrem k severu v mozaiku stfiídavû vlhk ch luãních porostû svazu Molinion a krátkostébeln ch smilkov ch luk svazu Violion caninae (Nardo-Festucetum capillatae). Dominantu na vût- inû plochy pfiírodní památky tvofií bezkolenec modr (Molinia caerulea), pfiípadnû smilka tuhá (Nardus stricta), roztrou- enû se vyskytují ãertkus luãní (Succisa pratensis), hlad prusk (Laserpitium prutenicum), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), dûhel lesní (Angelica sylvestris), kostfiava vláskovitá (Festuca filiformis), violka psí (Viola canina), mochna nátrïník (Potentilla erecta) a vfies obecn (Calluna vulgaris). Podél okraje rybníka navazují na louky pobfieïní porosty tfitiny edavé (Calamagrostis canescens) s vtrou enou chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea), v litorálu roste rákos obecn (Phragmites australis). V jihozápadní ãásti chránûného území jsou dvû malé tûnû, v nichï se vyskytuje rdest vzpl vav (Potamogeton natans), na okrajích rostou ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), zevar vzpfiímen (Sparganium erectum) a ostfiice vyv ená (Carex elata). Podél rybniãního pobfie- Ïí se roztrou enû objevují mohutné polykormony vrby popelavé (Salix cinerea). ZVÍ ENA Vyskytují se zde nûkteré v znamné druhy drabãíkû, napfi. tyrfofilní Ochthephilum fracticorne a chladnomiln tyrfoneutrální Philonthus laevicollis, dále tu Ïije vzácná bedlobytka Exechia separata s nevyjasnûnou bionomií a mnoho dal ích druhû mokfiadních dvoukfiídl ch. Byla zde zaznamenána druhovû bohatá fauna váïek, z ménû bûïn ch druhû tu Ïije napfi. váïka tmavá (Sympetrum danae). Za zmínku stojí poãetná populace keble rybniãná (Anodonta cygnea) v Matenském rybníku, kter se nachází v ochranném pásmu pfiírodní památky. V chránûném území jsou bûïné nûkteré druhy obojïivelníkû, pfiedev ím rosniãka zelená (Hyla arborea), skokan ostronos (Rana arvalis) a s. zelen (R. kl. esculenta). VYUÎITÍ památka leïí uprostfied intenzivnû vyuïívan ch zemûdûlsk ch pozemkû, coï je pfiíãinou eutrofizace zejména jejích okrajov ch ãástí. Kromû nûkter ch ruderálních druhû se v chránûném území expanzivnû ífií tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos) a nálety dfievin, zejména topolu osiky (Populus tremula), bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a vrby jívy (Salix caprea). NeÏádoucí sukcesi je nutno eliminovat pravideln m kosením luãních porostû. BIBLIOGRAFIE 79 Nejv znamnûj ím vegetaãním typem chránûného území jsou spoleãenstva ra elinn ch luk (Caricion fuscae), které navazují na litorál rybníka. Mr ník ploch (Hololepta plana) je drav brouk vyskytující se pomístnû pod kûrou odumfiel ch listnat ch stromû, zejména bfiíz, osik aj. Tomuto prostfiedí je pfiizpûsoben zplo tûl m tvarem tûla. JH 9 45

16 KVùTENA Plochu pfiírodní rezervace pokr vají pomûrnû pfiirozené ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), pfiecházející ke kvûtnat m buãinám (Eu-Fagenion, netypicky vyvinutá asociace Melico-Fagetum), v roklích kmaloplo n m roklinov m javofiinám (Arunco-Aceretum). Ve stromovém patfie pfievaïuje lípa malolistá (Tilia cordata) a dub zimní (Quercus petraea), místy i smrk ztepil (Picea abies), pfiimí eny jsou lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), dub letní (Quercus robur), vroklích pfiistupují javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), jasan ztepil (Fraxinus excelsior) a ol e lepkavá (Alnus glutinosa). Kefiov podrost tvofií líska obecná (Corylus avellana), zimolez obecn (Lonicera xylosteum), bez ãerven (Sambuâeskobudûjovicko GEOLOGIE rezervace leïí na svazích kaàonovitého údolí Moravské Dyje a na mírnû zvlnûné plo inû nad jejich horním okrajem. Svahy jsou rozbrázdûny nûkolika pfiíãn mi roklemi. Horninov m podkladem je migmatitizovaná biotitická a sillimanit-biotitická pararula s vloïkami kvarcitu a amfibolitu (moldanubikum). Dna vût ích roklí pokr vají deluviofluviální písãitohlinité sedimenty (holocén). PÛdním pokryvem vût iny území pfiírodní rezervace je kambizem typická (nasycená), v úïlabinách kambizem pseudoglejová, na skalnat ch plochách pfiecházejí pûdy ke kambizemnímu rankeru. Skokan tíhl (Rana dalmatina) se rozmnoïuje v pofiíãních tûních Moravské Dyje na v chodním okraji rezervace. Na ãásti plochy chránûného území v kvûtnu rozkvétají souvislé porosty ãesneku medvûdího (Allium ursinum). cus racemosa), vtrou eny jsou hloh jednosemenn (Crataegus monogyna) a brslen bradaviãnat (Euonymus verrucosus). V druhovû velmi bohatém bylinném patfie rostou mimo jiné svízel lesní (Galium sylvaticum), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), kokofiík mnohokvût (Polygonatum multiflorum), k. pfieslenat (P. verticillatum), vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), vikev lesní (Vicia sylvatica), v. kfiovi tní (V. dumetorum), rulík zlomocn (Atropa bella-donna), alvûj lepkavá (Salvia glutinosa), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), snûïenka podsnûïník (Galanthus nivalis), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), prvosenka vy í (Primula elatior), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), vzácnû se vyskytují kru tík modrofialov (Epipactis purpurata), brambofiík nachov (Cyclamen purpurascens) a chrastavec kfiovi tní (Knautia drymeia). rezervace Mutenská obora Lesní porosty v komplexu b valé obory na pravém bfiehu Moravské Dyje, západnû od osady Janov,,5 km jihozápadnû od obce Staré Hobzí. Mutná ZVÍ ENA Vmechu a hrabance Ïije hmyz indikující pfiirozené lesní porosty. Jedná se hlavnû o nûkteré brouky (napfi. mravencomil Neuraphes rubicundus a nosatec Acalles camelus) a dvoukfiídlé (hrbilka Gymnophora integralis). Vrtalka Phytomyza salviae, tvofiící podkopûnky v listech alvûje, zde Ïije na neobvykle chladn ch stanovi tích díky lokální vazbû na alvûj lepkavou. Na svazích s v chozy hornin ve v chodní ãásti pfiírodní rezervace Ïijí nûkteré v znaãné druhy plïû, zejména zemoun skalní (Aegopis verticillus), pavoukû, napfi. kfiiïák Araneus circe, sekáãû (plo ík Trogulus tricarinatus) advoukfiídl ch, zejména teplomilná kuklice Cylindromyia interrupta. Pfii bfiezích Moravské Dyje se vyskytuje vzácn drabãík Falagria thoracica. K dominantním druhûm ptákû patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla) a budníãek men í (Phylloscopus collybita). Hnízdí zde také jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), strakapoud mal (Dendrocopos minor), nepravidelnû téï lejsek mal (Ficedula parva). Na vlhãí stanovi tû kolem Moravské Dyje jsou vázáni skokan tíhl (Rana dalmatina) a uïovka obojková (Natrix natrix). LESNICTVÍ Pfiirozené porosty byly pûvodnû mnohem celistvûj í, postupnû v ak do lo k jejich tûïebnímu rozpracování a maloplo né fragmentaci do vût ího poãtu porostních skupin rûzného stáfií a rûzné míry pfiirozenosti. Star í porosty (vûk let) s víceménû pfiirozenou dfievinnou skladbou jsou ponechávány samovolnému v voji, v mlad ích skupinách s pfievahou smrku nebo stejnovûk ch m V mûra: 43,53 ha, Vyhlá eno: 995 ochranné pásmo 0,0 ha Soubor pfiirozen ch lesních spoleãenstev dubohabfiin s pfiechody ke kvûtnat m buãinám, s velmi pestr m bylinn m podrostem a druhovû poãetnou avifaunou a entomofaunou vázanou na staré listnaté porosty. listnáãû je navrïena clonná maloplo ná obnova nebo skupinov v bûr ve prospûch listnáãû, pfiípadnû podsadba listnat ch dfievin v porostních mezerách jehliãnat ch kultur. V ochranném pásmu bude obnova provádûna úzk mi náseky s maximálním vyuïitím pfiirozeného zmlazení, s cílem pfiemûny jehliãnat ch porostû na porosty listnaté a smí- ené. VYUÎITÍ Vminulosti byla pfiírodní rezervace souãástí obory. Území je pfiístupné po lesní silnici a vefiejn ch cestách od osady Janov. BIBLIOGRAFIE 03, 79, 45 MAPA ÚZEMÍ strana JH 30

17 Okres JindfiichÛv Hradec dovat (Daphne mezereum). V podrostu je velmi hojná bledule jarní (Leucojum vernum), která má v jarním aspektu pokryvnost aï 60 %. Kromû ní rostou v bylinném patfie karda bahenní (Crepis paludosa), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), ãistec lesní (Stachys sylvatica), kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), ostfiice tfieslicovitá (Carex brizoides) a vzácnû i kapradiník baïinn (Thelypteris palustris) avachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). památka Ol ina u Volfífiova Ol ina v lesním komplexu,5 km jihov chodnû od obce Radlice, jiïnû od silnice Radlice Volfífiov. Radlice u Volfífiova, Volfífiov m V mûra: 5,8 ha Vyhlá eno: 987 Soubor pfiirozen ch porostû submontánních potoãních a prameni tních ol in s velmi poãetnou populací bledule jarní a s v znamnou mokfiadní entomofaunou. GEOLOGIE Horninov podklad tvofií stfiednû zrnitá dvojslídná Ïula ãímûfiského typu (moldanubick pluton) na kontaktu s cordierit-biotitickou pararulou (moldanubikum). Tato skuteãnost je zfiejmû hlavní pfiíãinou vzniku poãetn ch prameni È a silného zvodnûní celé lokality, která leïí na mírném severov chodním svahu v pramenné oblasti drobného pravostranného pfiíroku Volfífiovského potoka. PÛdy tvofií glej typick a glej organozemní s pfiechody k organozemi (ra elinn anmoor). V okolí se nachází asociace kambizemû typické kyselé s pseudoglejem typick m. KVùTENA V chránûném území pfievaïují pfiirozené porosty potoãních a prameni tních ol in (Arunco sylvestris-alnetum glutinosae) spfiechody ke smrkov m ol inám (Piceo-Alnetum). Ve stromovém patfie zcela pfievaïuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), pfiimí eny jsou ol e edá (A. incana), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), smrk ztepil (Picea abies) abo- rovice lesní (Pinus sylvestris). Kefiové patro tvofií mlad í generace ol í, stfiemcha obecná (Padus avium), líska obecná (Corylus avellana), vzácnû se vyskytují kalina obecná (Viburnum opulus), zimolez ãern (Lonicera nigra) a l kovec je- ZVÍ ENA Byly zji tûny nûkteré druhy mokfiadních broukû, které zde místy tvofií velmi ãetné populace, napfi. stfievlíãek, Trechus splendens adrabãíci Gabrius trossulus, Myllaena dubia a Atheta arctica. Kty- pick m hnízdícím ptaãím druhûm patfií ãíïek lesní (Carduelis spinus), s kora parukáfika (Parus cristatus) adrozd brávník (Turdus viscivorus). Mokfiiny na prameni tích jsou mnohde vyuïívány jako kali tû prasetem divok m (Sus scrofa). Vrybníãku v ochranném pásmu se rozmnoïuje sedm druhû oboj- ÏivelníkÛ, nejpoãetnûj í je populace ropuchy obecné (Bufo bufo). LESNICTVÍ V chránûném území pfievaïují porosty pfiirozeného charakteru ve vûku let. Vût ina plochy je ponechávána bez zásahu samovolnému v voji, v mlad ích skupinách s pfievahou smrku nebo borovice se provádûjí bûïné v chovné a zdravotní probírky. VYUÎITÍ Vminulosti byly v severní ãásti území pfiírodní památky zfiízeny odvodàovací r hy, které v ak jiï pozbyly své funkãnosti. V polovinû 90. let 0. století bylo naopak provedeno zavodnûní stfiední a jihov chodní ãásti území pfiivedením povrchové vody z v e poloïen ch luãních a lesních pozemkû. BIBLIOGRAFIE 79 Porostem potoãních a prameni tních ol in protéká nûkolik drobn ch lesních potûãkû. V jarním období, v dobû kvûtu bledulí, je ol ina dobfie zásobena vodou. JH 3 47

18 âeskobudûjovicko GEOLOGIE Horninov m podloïím je biotitická, sillimanit-biotitická a cordierit-biotitická pararula (moldanubikum), pfiekrytá nûkolik metrû mocn mi vrstvami fluviálních tûrkovit ch pískû (svrchní pleistocén würm). Ve tûrkopískov ch sedimentech byla vyhloubena pískovna se strm mi, aï 5m vysok mi stûnami a s mûlk mi tûàkami na dnû. PÛdy jsou dosud nevyvinuté. V okolí pískovny se nachází kambizem typická a arenická. KVùTENA Vegetace pískovny se v závislosti na dobû uplynulé od skonãení tûïby v jejích jednotliv ch ãástech nachází v pokroãilej ích nebo teprve iniciálních stadiích sekundární sukcese. Vseverozápadní ãásti pískovny zarûstají tûàky orobincem irolist m (Typha latifolia), jejich mûlãí ãásti psárkou plavou (Alopecurus aequalis) a psineãkem v bûïkat m (Agrostis stolonifera), zbytek dna pokr vá nezapojen porost s pfievahou psineãku tenkého (A. capillaris) a vyskytují se jiï men í kolonie tfitiny kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Jihov chodní ãást pískovny s jednou vût í tûàkou je zatím bez zapojené vegetace vy - ích rostlin. Svahy pískovny, které byly pfii závûreãn ch terénních úpravách nevhodnû zasypány zeminou, zarûstají ruderální vegetací s pfievahou kopfiivy dvoudomé (Urtica dioica) a pelyàku ãernob lu (Artemisia vulgaris) a zaãínají se objevovat nálety dfievin (vrby jívy, bezu ãerného aj.). ZVÍ ENA V tûàkách se vyskytuje ÏábronoÏka letní (Branchipus schaefferi), pomûrnû vzácn obyvatel vys chajících mûlk ch periodick ch nádrïí. Na vegetaci pfii bfiezích Ïijí stenotopní vlhkomilné druhy dvoukfiídlého hmyzu. V znamn je v skyt tiplice Nephrotoma submaculosa abfieïnic Notiphila dorsata a Hydrellia nigricans. Na písãit ch plochách Ïijí lesostepní druhy broukû, zejména stfievlíãek Amara tibialis a nosatec Sibinia viscariae a nûkteré teplomilné druhy masafiek, napfi. Hilarella hilarella a Senotainia albifrons. Chránûné území je poslední lokalitou v jihoãeském regionu mimo CHKO TfieboÀsko, kde se rozmnoïuje ropucha krátkonohá (Bufo calamita). Îijí zde také rosniãka zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), uïovka obojková (Natrix natrix), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) aj. obecná (Lacerta agilis). památka Pískovna na cviãi ti Pískovna na jiïním okraji Jindfiichova Hradce, u hfibitova ve ãtvrti Jiráskovo Pfiedmûstí, severov chodnû od silnice JindfiichÛv Hradec Nová Bystfiice. JindfiichÛv Hradec m V mûra:,58 ha, Vyhlá eno: 998 ochranné pásmo 3,0 ha B valá pískovna s mûlk mi tûàkami. RozmnoÏují se tu kriticky ohroïení obojïivelníci blatnice skvrnitá a ropucha krátkonohá a kor ÏábronoÏka letní. Ropucha krátkonohá (Bufo calamita) se vyskytuje v pomûrnû poãetn ch populacích v okolí pískoven s nízkou pokryvností vegetace, kde vyuïívá k rozmnoïování pfiedev ím periodicky zaplavované deprese. Chránûné území leïí na jiïním okraji Jindfiichova Hradce. Vmûlk ch tûàkách se rozmnoïují nûkteré kriticky ohroïené druhy ÏivoãichÛ, zejména Ïab. VYUÎITÍ TûÏba tûrkopísku byla zahájena v roce 983 a poslední tûïební zásahy byly ukonãeny v roce 994. Pískovnu napfiíã protíná pilífi neodtûïeného materiálu, jímï prochází potrubí vodovodního fiadu. ir í okolí v chodnû od pískovny je vyu- Ïíváno jako vojenské cviãi tû, na nûmï pfied vznikem pískovny pfieïívaly ohroïené druhy ÏivoãichÛ, vyskytující se dnes v chránûném území. Pro zaji tûní stability jejich populací je potfiebné zbavovat existující tûàky zapojené vegetace a usazeného organického materiálu a ve zb vající ãásti pískovny vytváfiet periodicky v nûkolikalet ch intervalech dal í mûlké tûàky. V ochranném pásmu je Ïádoucí zachovat souãasn reïim vyuïívání cviãi tû, kter je vhodn pro pfietrvání periodick ch kaluïí na rozjeïdûn ch cestách. 48 JH 3

19 Okres JindfiichÛv Hradec památka Ra elini tû usuchdola Luãní ra elini tû nad Nov m rybníkem (,5 ha) 0,3 km severozápadnû od osady Suchdol, 3,5 km severov chodnû od obce KunÏak. Suchdol u KunÏaku GEOLOGIE Horninov m podkladem je hrubozrnná porfyrická dvojslídná Ïula land- tejnského typu (moldanubick pluton), v nivû drobného potoka pfiekrytá deluviofluviálními hlinit mi písky a písãit mi hlínami a sedimenty vodních nádrïí (holocén). PÛdní pokryv tvofií kambizem pseudoglejová, glej organozemní a organozem (luãní slatina, anmoor) m V mûra:,55 ha, Vyhlá eno: 987 ochranné pásmo 6,6 ha Spoleãenstva luãního minerotrofního ra elini tû s mnoha druhy vzácné a ohroïené ra elini tní flóry. Z botanického hlediska nejv znamnûj í zachovaná ra elini tní lokalita v jihoãeské ãásti âeskomoravské vrchoviny. KVùTENA Ve vegetaci luãního ra elini tû pfievládají ostfiicová spoleãenstva ra elinn ch luk (Caricion fuscae) a ostfiicovomechová iniciální i sukcesnû pokroãilej í ra elinotvorná spoleãenstva svazû Caricion demissae a Sphagno warnstorfiani-tomenthypnion spfiechody k oligotrofním ostfiicovora eliníkov m spoleãenstvûm (Carici rostratae-sphagnetum apiculati). Botanicky velmi v znamné ostfiicovomechové suchop rkové spoleãenstvo (Chrysohypno- -Trichophoretum alpini) se dosud udrïelo v západní a stfiední ãásti lokality. V chodní ãást ra- elini tû dnes pokr vají porosty baïinn ch vrbov ch kfiovin (Salicion cinereae), místy se vyskytují vysokobylinné porosty trvale zamokfien ch stanovi È (Filipendulenion). Na lokalitû roste fiada bûïn ch i vzácn ch a ohroïen ch rostlin, mimo jiné suchop rek alpsk (Trichophorum alpinum), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), ba- fiiãka bahenní (Triglochin palustre), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), len poãistiv (Linum catharticum), tolije bahenní (Parnassia palustris), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), zábûlník bahenní (Comarum palustre), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), s. irolist (E. latifolium), ostfiice sklonûná (Carex demissa) a o. jeïatá (C. echinata). Velmi v znamné je mechové patro, tvofiené zejména ra eliníkem ãlunkolist m (Sphagnum palustre), r. modfiínov m (S. contortum), r. Warnstorfov m (S. warnstorfii), zelenkou hvûzdovitou (Campylium stellatum), srpnatkou závitkolistou (Drepanocladus revolvens) a s. ferme- Ïovou (D. vernicosus). Je tû vprvní polovinû 60. let 0. století zde byly nalezeny reliktní ra elini tní mechorosty tírovec dutolist (Scorpidium scorpioides), baïinník kostrbat (Paludella squarrosa) a poparka tfiífiadá (Meesia triquetra), ale v souãasné dobû nebyl jiï jejich v skyt potvrzen. V ochranném pásmu pfievládají kosené kulturní louky, ruderalizované vysokobylinné porosty (Filipendulenion) arákosina. V mezotrofním rybníku jsou vyvinuty úzké pfiíbfieïní lemy vysok ch ostfiic (Caricion rostratae). ZVÍ ENA Îijí tu vzácnûj- í druhy vlhkomiln ch stfievlíãkû (Leistus terminatus, P. rhaeticus) adrabãíkû (Philonthus mannerheimi, Gabrius trossulus, Stenus fulvicornis, Schistoglossa viduata). Z druhû vázan ch na ra eliník se tu vyskytuje drabãík Tachyporus transversalis. Hnízdí zde pfiedev ím ptaãí druhy vázané na kfioviny, napfi. pûnice hnûdokfiídlá (Sylvia communis), p. pokfiovní (S. curruca) a strnad obecn (Emberiza citrinella). Vrybníku v ochranném pásmu se rozmnoïuje poãetná populace ropuchy obecné (Bufo bufo). VYUÎITÍ Vminulosti byla plocha chránûného území vyu- Ïívaná jako extenzivnû kosené louky nebo pfiíleïitostné pastviny. Po nûkolika desítiletích bez obhospodafiování se od zaãátku 90. let 0. století zaãaly nejcennûj í ãásti luãního ra elini tû opût pravidelnû jedenkrát roãnû kosit. Postupnû se redukují porosty vrbov ch kfiovin a plocha rákosiny. Louky v ochranném pásmu jsou koseny dvakrát roãnû a je na nich limitována intenzita hnojení. Rybník je vyu- Ïíván k extenzivnímu chovu ryb a zpûsob hospodafiení je podfiízen zachování mezotrofního stavu. BIBLIOGRAFIE 79, 89, 63, 66, 66, 663 MAPA ÚZEMÍ strana 57 Spoleãenstva luãního minerotrofního ra elini tû nad Nov m rybníkem v pfiírodní památce Ra elini tû u Suchdola. Bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) je vzácn m druhem spoleãenstev minerotrofních ra elini È. JH 33 49

20 âeskobudûjovicko GEOLOGIE PodloÏí tvofií biotitická a sillimanit-biotitická pararula, místy migmatitická, s malou enklávou leukokratní ortoruly. Na západním okraji lokality navazují cordieritické ruly aï nebulitické migmatity (moldanubikum). Právû v tûchto místech je men í opu tûn stûnov lom, v nûmï je odkryto mimofiádnû sloïité vrásnûní aplinotypního charakteru, které postihlo místní ãást rulového komplexu. PÛdním pokryvem je mûlká skeletovitá kambizem typická kyselá, na skalnat ch pfiíkr ch svazích je vyvinut ranker a ranker kambizemní. KVùTENA Vût inu plochy svahû pokr vají semixerotermní travinobylinná spoleãenstva svazu Arrhenatherion spfiechody ke svazu Bromion erecti. V místech skalních v chozû a na druhotnû vytvofien ch stanovi tích v okolí lomu jsou vyvinuta spoleãenstva mûlk ch skeletovit ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis), na okrajích dfievinn ch porostû vznikla druhovû bohatá lemová spoleãenstva (Trifolion medii). Dominantním druhem travinobylinn ch porostû je ovsík vyv en (Arrhenatherum elatius), hojné jsou kostfiava ovãí (Festuca ovina), svízel syfii tov (Galium verum), jahodník trávnice (Fragaria viridis) Okáã kostfiavov (Arethusana arethusa) se v jihoãeském regionu vyskytuje pouze na Daãicku. Tou- Ïínské stránû jsou jeho v znamnou lokalitou. Na velké ãásti plochy chránûného území je vyvinuta mozaika semixerotermních travinobylinn ch spoleãenstev mûlk ch skeletovit ch pûd (Hyperico perforati-scleranthion perennis) a mezofilních porostû s dominantním ovsíkem vyv en m (Arrhenatherum elatius). V znaãn je hojn v skyt divizny ozdobné (Verbascum speciosum). a jitrocel prostfiední (Plantago media). V chránûném území se vyskytuje fiada dal ích teplomiln ch druhû, napfi. fiebfiíãek chlumní (Achillea collina), krvavec men í (Sanguisorba minor), ãesnek viniãní (Allium vineale), tolice srpovitá (Medicago falcata), divizna knotovitá (Verbascum lychnitis), d. jiïní rakouská (V. chaixii subsp. austriacum), mafiinka psí (Asperula cynanchica), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), m. nitkovitá (P. filiformis), chrpa por nská (Acosta rhenana), starãek pfiímûtník (Senecio jacobaea), alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), ãistec pfiím (Stachys recta), hvozdíãek prorostl (Petrorhagia prolifera), jetel prostfiední (Trifolium medium), j. horsk (T. montanum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), smolniãka obecná (Steris viscaria), ostfiice jarní (Carex caryophyllea), fiefiicha ladní (Lepidium campestre), netfieskovec v bûïkat (Jovibarba globifera), pamûtník rolní (Acinos arvensis), píseãnice dou kolistá (Arenaria serpyllifolia), pavinec modr (Jasione montana), chmerek vytrval (Scleranthus perennis), rozrazil jarní (Veronica verna), r. ladní (V. dillenii), r. rozprostfien (V. prostrata), kyselka obecná (Acetosella multifida), edivka edá (Berteroa incana), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), sleziník severní (Asplenium septentrionale), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), kozlíãek polníãek (Valerianella locusta) a turan pozdní (Erigeron serotinus). Fytogeograficky v znamn je v skyt v raznû teplomilného druhu divizny ozdobné (Verbascum speciosum), která zde roste ve velmi poãetné populaci, a teprve nedávno objeveného vzácného zvonku hadincového (Campanula cervicaria). Roztrou enû se vyskytují men í porosty dfievin s pfievaïující borovicí lesní (Pinus sylvestris) pocházející z náletu. Ve stfiední ãásti chránûného území se nachází mal zanedban tfie Àov sad. ZVÍ ENA Podrobn m prûzkumem chránûného území bylo potvrzeno více neï 500 druhû mot lû. ada z nich je v raznû xerotermních, napfi. památka TouÏínské stránû JiÏnû orientovan lev svah údolí Volfífiovského potoka,, km jihozápadnû od námûstí v Daãicích, 0, km severnû aï 0,6 km severozápadnû od obce TouÏín. Daãice m V mûra: 3,07 ha Vyhlá eno: 987 Semixerotermní travinobylinná spoleãenstva a spoleãenstva mûlk ch skeletovit ch pûd na v slunné, jiïnû exponované stráni s poãetnou populací vzácné divizny zdobné. V kamenolomu na západním okraji je odkryta ukázka sloïitého vrásnûní komplexu rulov ch hornin. okáã kostfiavov (Arethusana arethusa) nebo modrásek vikvicov (Polyommatus coridon). Podobné nároky mají i plo tiãky Pterotmetus staphyliniformis a Oxycarenus pallens a nûktefií brouci, napfi. stfievlíãek Cymindis angularis, drabãík Philonthus cruentatus, tûtináã Danacea nigritarsis a mandelinka Hispa atra. Nûkolik druhû dvoukfiídl ch bedlobytka Exechia spinigera, vrtule Urophora jaceana, zavalitka Phyllomyza flavitarsis, vrtalka Phytomyza brunnipes akvûtilka Heterostylodes nominabilis se tu vyskytuje na jediné lokalitû v rámci pûvodního historického území Moravy. Nápadn je teplomiln pavouk Araneus bituberculatus z ãeledi kfiiïákovit ch. Místy zde Ïije vlnovník Aceria genistae, roztoã, tvofiící hálky na janovci. Chránûné území ob vá pouze nûkolik druhû obratlovcû s tûsnûj í nebo volnûj í vazbou na xerotermní stanovi tû, zejména uïovka hladká (Coronella austriaca), je tûrka obecná (Lacerta agilis), Èuh k obecn (Lanius collurio), krutihlav obecn (Jynx torquilla) a koroptev polní (Perdix perdix), vzácnû byl zastiïen strnad luãní (Miliaria calandra). VYUÎITÍ Horní hrana svahu, na nûmï leïí chránûné území, sousedí pfiímo s ornou pûdou. Dochází ke splachûm Ïivin a ífiení ruderálních a nitrofilních druhû rostlin zejména v mûlk ch pfiíãn ch úïlabinách. Vminulosti byla lokalita vyuïívána pfieváïnû jako pastvina. V souãasné dobû se na místech s hlub ím pûdním profilem porosty kaïdoroãnû kosí, v nûkter ch letech se tu pasou kozy. BIBLIOGRAFIE 0, 6, 6, 79, 450, 589, 640, 779 MAPA ÚZEMÍ strana JH 34

21 Okres JindfiichÛv Hradec památka Velk Troubn Lesní rybník Velk Troubn (3,4 ha) a pfiilehlé lesní porosty,3 km severov chodnû od obce Stálkov. Stálkov GEOLOGIE Rybník Velk Troubn je rybníkem pramenn m, s povodím (asi 0 ha) le- Ïícím v mûlké nev razné terénní depresi odvodàované k jihu do Slavonického potoka. Horninov m podkladem je hrubozrnná dvojslídná porfyrická Ïula land tejnského typu (moldanubick pluton), pfiekrytá deluviálními hlinit mi písky (pleistocén holocén) a sedimenty vodních nádrïí (recent). PÛdním pokryvem je kambizem m V mûra: 8,6 ha, Vyhlá eno: 995 ochranné pásmo,76 ha Mezotrofní lesní rybník s vysokou druhovou diverzitou fytoplanktonu a zooplanktonu a s poãetn mi populacemi obojïivelníkû. pseudoglejová a glej typick. V okolí leïí typické pseudogleje a kyselá kambizem typická (dystrická). KVùTENA Vrybníku jsou vyvinuty jen úzké lemy pfiíbfieïních litorálních porostû, které jsou u severozápadního bfiehu tvofieny zblochanem vodním (as. Glycerietum maximae), u v chodního bfiehu souvisl m lemem z. vzpl vavého (as. Glycerietum fluitantis). V chodní bfieh je zra elinûl, s bohat mi porosty ra eliníkû (Sphagnum spp.) zabíhajícími do rybníka. Vseverozápadní ãásti rybníka se zachoval fragment porostû vzpl vav ch vodních makrofyt (Potamo natantis-nymphaeetum candidae) se vzácn m leknínem bûlostn m (Nymphaea candida). V mûlkém litorálu a v pobfieïních mokfiadních spoleãenstvech roste hojnû bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora), ostfiice mûch fikatá (Carex vesicaria), rdesno oboj- Ïivelné (Persicaria amphibia) a halucha vodní (Oenanthe aquatica). Za nízk m valem navazuje na západní a severní okraj rybníka úzk lem mokfiadních ol in (Alnion glutinosae), pod hrází pfii v toku je vyvinuta iniciální potoãní ol ina (Alnion incanae). V ol inách se vyskytují kapraì osténkatá (Dryopteris carthusiana), tfitina edavá (Calamagrostis canescens) a lilek potmûchuè (Solanum dulcamara). Ve fytoplanktonu pfievaïují zlativky (Chrysophyta, Synura spp., Dinobryon divergens) aobrnûnky (Dinophyta, Ceratium furcoides, C. hirundinella). Ve vy í vegetaci se hojnû vyskytují v znamné vláknité fiasy rodû Mougeotia, Zygnema a Spirogyra. ZVÍ ENA V chránûném území je proveden podrobn prûzkum zooplanktonu, zejména vífiníkû a drobn ch kor Û, ale jsou uvádûny i nálezy nûkter ch polypovcû (nezmar Hydra attenuata), krouïkovcû a vodních larev hmyzu. Zooplankton je druhovû velmi bohat (76 nalezen ch taxonû). Pro ekosystém ãistého mezotrofního rybníka je charakteristick v skyt nûkter ch vífiníkû (Rotatoria, napfi. druhy Gastropus stylifer, Polyarthra remata, Trichocerca sp. div.), klanonoïcû (vzná ivka Diaptomus castor a buchanka Mesocyclops leuckartii) a perlooãek (Cladocera, druhy Acroperus harpae, Diaphanosoma brachyurum, Ceriodaphnia pulchella, Eurycercus lamellatus). Byl zde potvrzen v skyt druhû váïek.zajímav je hojn v skyt nûkter ch vodních broukû, napfi. v eobecnû vzácného plavãíka Haliplus fulvus a nûkter ch tyrfofilních druhû, napfi. potápníka Laccophilus variegatus a vodomila Enochrus affinis. Druhovû velmi pestrá je fauna obojïivelníkû. Hojní jsou zde skokan krátkonoh (Rana lessonae) a ãolek horsk (Triturus alpestris), ménû poãetné jsou dal- í druhy, napfi. blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan ostronos (Rana arvalis), s. tíhl (R. dalmatina), s. hnûd (R. temporaria), ãolek velk (Triturus cristatus) a ã. obecn (T. vulgaris). LESNICTVÍ S v jimkou ol in podél pobfieïí jsou lesní porosty pfiírodní památky i ochranného pásma kulturního charakteru a musí se v nich provádût bûïné v chovné a obnovní zásahy s preferováním maloplo né podrostní formy obnovy a maximálním vyuïitím pfiirozeného zmlazení. Jejich hlavní funkce spoãívá v ochranû rybníka pfied neïádoucím pfiísunem Ïivin a zneãi Èujících látek z okolí. VYUÎITÍ Rybník je vyuïíván pro extenzivní chov ryb (kapr, doplàkovû plûdek marény) bez vápnûní, hnojení a pfiikrmování. Na louce pod hrází je vybudováno zafiízení stálého letního dûtského tábora, v chodní bfieh je vyuïíván ke koupání, které nemá negativní dûsledky pro rybniãní ekosystém. BIBLIOGRAFIE 680, 793 Vmûlkém litorálu na jiïním bfiehu rybníka roste rdesno obojïivelné (Persicaria amphibia). JH 35 5

22 âeskobudûjovicko park âeská Kanada Vyhlá en obecnû závaznou vyhlá kou Okresního úfiadu v Jindfiichovû Hradci ze dne. ãervence 994. Zasahuje do správního území mûst Nová Bystfiice aslavonice a obcí Cizkrajov, âesk Rudolec, âímûfi, âlunek, Hefimaneã, Horní Pûna, Kaãlehy, KunÏak, Staré Mûsto pod Land tejnem a Studená. Rozloha pfiírodního parku je 9 km. Území pfiírodního parku leïí na jihozápadním okraji âeskomoravské vrchoviny, jeho naprostá vût ina patfií ke geomorfologickému celku Javofiická vrchovina, u obce Horní Pûna zasahuje do celku Kfieme nická vrchovina a jihov chod území náleïí ke KfiiÏanovské vrchovinû. Základními horninami jsou kyselé Ïuly a granodiority centrálního masivu moldanubického plutonu, podruïnû se vyskytují migmatity a ortoruly. Na dnech sníïenin se ojedinûle zachovaly fragmenty neogenních pískû, jílû a tûrkû, na v stupech pramenû se roztrou enû vyskytují ra eliny. Území pfiírodního parku leïí v rozpûtí nadmofisk ch v ek 468 aï 738 m, nejvy ím bodem je Vysok kámen (738,0 m n. m.). Vût ina území má charakter ploché vrchoviny srelativní v kovou ãlenitostí m. V pûvodním stavu byla tato krajina zcela zalesnûná avjejím vegetaãním krytu pfievládaly bikové buãiny (Luzulo-Fagion), fiidãeji byly vyvinuty kvûtnaté buãiny (Eu-Fagenion), v niï ích okrajov ch polohách acidofilní doubravy (Genisto germanicae--quercion) a pfii vodních tocích ol iny (Alnion incanae).pûvodní lesní porosty v ak byly velmi dûslednû pfievedeny na pfieváïnû jehliãnaté kultury s naprostou pfievahou smrku, ãást území pfiírodního parku byla odlesnûna a pfiemûnûna na zemûdûlskou pûdu, kterou pokr vají z velké ãásti trvalé travní porosty. Typick m rysem chránûného území jsou kamenité a balvanité pastviny s kefiíãkov mi porosty svazu Genistion a s ãast m v skytem jalovce obecného (Juniperus communis). Charakteristická jsou luãní ra elini tû, ra elinné a vlhké louky se spoleãenstvy svazû Caricion fuscae, C. demissae a Sphagno recurvi-caricion canescentis. Z ra elini tních druhû zde rostou napfi. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zábûlník bahenní (Comarum palustre), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), vzácnû ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) aj. Ra elini tû mnohde lemují kfioviny s vrbou popelavou (Salix cinerea). V okolí rybníkû najdeme spoleãenstva vysok ch ostfiic (Magnocaricion elatae, Caricion gracilis). Vodní spoleãenstva ãist ch rybníkû jsou charakteristická v skytem leknínu bûlostného Vût ina plochy pfiírodního parku zûstala zalesnûná, pûvodní lesy v ak byly pfiemûnûny na kulturní jehliãnaté porosty s pfievahou smrku. Pohled od hradu Land tejn k severov chodu. Ve stfiední ãásti je vidût hladina údolní nádrïe Land tejn na potoku Pstruhovec. 5 JH 36

23 Okres JindfiichÛv Hradec (Nymphaea candida), v jimeãnû pobfieïnice jednokvûté (Litorella uniflora) a puch fiky útlé (Coleanthus subtilis). Zachované ekosystémy ra elini È jsou chránûny napfi. v národní pfiírodní památce Kaproun. památky Velk Troubn a Dûdek uslavonic byly zfiízeny na ochranu hydrobiologicky v znamn ch lokalit. V pfiírodní rezervaci Hadí vrch a pfiírodní památce Jalovce u Valtínova jsou chránûny porosty jalovce obecného. Z botanického hlediska je v centrální ãásti pfiírodního parku mezi KunÏakem a Matûjovcem pozoruhodn spoleãn v skyt pûti ze esti stfiedoevropsk ch, vesmûs ohroïen ch druhû rodu plavuník (Diphasiastrum spp.). Na území pfiírodního parku pfievaïuje ochuzená lesní fauna hercynského pûvodu, zpestfiená v skytem vodních a mokfiadních druhû na ãetn ch rybnících a mokfiadních biotopech. Îije zde fiada ohroïen ch a chránûn ch druhû ÏivoãichÛ, napfi. plï vrásenka pomezní (Discus ruderatus), tesafiík Semanotus undatus, skokan krátkonoh (Rana lessonae), s. ostronos (R. arvalis), zmije obecná (Vipera berus), je tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), ãeãetka zimní (Carduelis flammea), ofie ník kropenat (Nucifraga caryocatactes), vydra fiíãní (Lutra lutra) a dal í. park âeská Kanada má charakteristick krajinn ráz, jehoï v razn m rysem je mozaika mal ch ploch extenzivnû vyuïívan ch zemûdûlsk ch pozemkû, oddûlen ch mezemi s kamenn mi snosy, stfiídajících se s kamenit mi pastvinami a s porosty rozpt lené dfievinné zelenû, se znaãn m poãtem skalních v chozû a solitérních balvanû, roztrou en ch v loukách, pastvinách a polních kazech. Území pfiírodního parku je z velké ãásti zalesnûno a bohatû protkáno sítí vodních ploch a tokû, které mají vût inou pfiírodní charakter. Celkovû jde o oblast extenzivnû vyuïívanou, dosud témûfi nenaru enou antropogenními vlivy, a proto velice pfiitaïlivou pro v echny formy rekreace a cestovního ruchu. Zajímavosti ãásti pfiírodního parku pfiibliïuje náv tûvníkûm nauãná stezka Slavonice Land tejn. Souãástí chránûného území je i mohutn hrad Land tejn zaloïen poblíïe historického trojmezí âechy Morava Dolní Rakousy zaãátkem 3. století bavorsk mi pány z Hirschberka v dobû, kdy toto území patfiilo k Rakousku. Po jeho pfiipojení k âeskému království v polovinû 3. století získali hrad páni z Land tejna, jedna z vûtví mocného rodu VítkovcÛ, ale jiï od poloviny následujícího století pfie el hrad do majetku pánû z Krajku, ktefií jej zaãátkem 6. století zásadnû pfiestavûli do dne ní pozdnû gotické podoby. Souãástí pfiírodního parku jsou ãetné vodní plochy, jednou z nich je rybník Kaãer, leïící v jiïní ãásti území. V dobû, kdy je ãásteãnû vypu tûn, vystupují nad hladinu ãetné Ïulové balvany. JH 37 53

24 âeskobudûjovicko park Homolka-Vojífiov Vyhlá en obecnû závaznou vyhlá kou Okresního úfiadu v Jindfiichovû Hradci v roce 994 na správním území mûsta Nová Bystfiice a obcí âímûfi, Lásenice, Pfiíbraz a StráÏ nad NeÏárkou, na plo e 43, km. park navazuje na jihozápadû na CHKO TfieboÀsko a na v chodû na pfiírodní park âeská Kanada. Rozkládá se na rozhraní dvou v znamn ch a sv m charakterem odli n ch geomorfologick ch celkû TfieboÀské pánve na západû a Javofiické vrchoviny na v chodû. Tato poloha podmiàuje zásadní rozdíly ve v ech sloïkách pfiírodního prostfiedí. Velk podíl v mûry v západní ãástí chránûného území zaujímají rybníky jiïnû od Lásenice a ra elini tû jihov chodnû od Pfiíbrazi, zatímco ostatní území je pokryto z velké ãásti lesy. Jádrem území pfiírodního parku je Novobystfiická vrchovina s protáhl m Ïulov m hfibetem Homolky (60, m n. m.) abublavé skály (609,0 m n. m.). Pfied kolonizací ãlovûkem tvofiily nejv znamnûj í sloïku vegetace rûzné typy smí en ch lesû s bukem, od dubov ch buãin aï po jedlobuãiny, v TfieboÀské pánvi to byly hlavnû jedlové doubravy, podél vodních tokû pronikaly do chránûného území ol iny. V lesním komplexu Homolky se dosud dochoval pomûrnû vysok podíl smí en ch porostû kvûtnat ch buãin s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli- Fagetum) pfiirozené druhové skladby, z nichï nejlep í jsou chránûny v PR Fabián. Stromové patro tvofií buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bûlokorá (Abies alba) a smrk ztepil (Picea abies). Bylinné patro charakterizuje kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), svízel vonn (Galium odoratum), kapraì rozloïená (Dryopteris dilatata), bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis) a dal í. V úpatní brázdû pod západními svahy hfibetu Homolky vznikla rozsáhlá ra elini tû, porostlá blatkov mi bory (Pino rotundatae-sphagnetum) a ra elinn mi bory (Vaccinio uliginosi-pinetum) s podrostem rojovníku bahenního (Ledum palustre) a borûvky baïinné (Vaccinium uliginosum) a podmáãen mi smrãinami. I pfies znaãné zásahy ãlovûka do ekosystémû tûchto ra elini È (historická i souãasná tûïba ra eliny) se zde uchovala fiada v znamn ch druhû rostlin, napfi. suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a v tûàkách ìáblík bahenní (Calla palustris). Na vlhk ch a ra elinn ch loukách rostou mj. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), v ivec bahenní (Pedicularis palustris), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia) a hlad prusk (Laserpitium prutenicum). Charakteristická fauna je vázána na nejroz ífienûj í spoleãenstva lesní porosty, v nichï Ïije fiada vzácn ch a ohroïen ch ÏivoãichÛ. Hnízdí tu ãáp ãern (Ciconia nigra), holub doupàák (Columba oenas), v r velk (Bubo bubo), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulí ek nejmen í (Glaucidium passerinum), s c rousn (Aegolius funereus) a pravidelnû je zde pozorován los evropsk (Alces alces). Na ra elini tní komplexy je vázán v skyt tyrfobiontních mot lû. Stejnû zajímavá je entomofauna vázaná na tlející dfievo. park Homolka-Vojífiov zahrnuje území s charakteristick m krajinn m rázem, v nûmï dominují pfiírodní prvky doplnûné vhodnû zaãlenûn mi stavbami statkû a dvorcû. Poloha pfii hranicích republiky, která v minulosti neumoïàovala rozvoj území, se dnes stává pfiínosem pro jeho rekreaãní vyuïití. Jádrem pfiírodního parku je jihozápadní ãást Novobystfiické vrchoviny s protáhl m hfibetem Homolky. Pohled od v chodu od Nového Vojífiova. 54 JH 38

25 Okres JindfiichÛv Hradec BLANKO STR DùDEK U SLAVONIC STR DUBOVÁ STRÁ STR JH 39 55

26 âeskobudûjovicko KAPROUN STR HADÍ VRCH STR LUÎÍ U LOVùTÍNA STR JH 40

27 Okres JindfiichÛv Hradec RA ELINI Tù U SUCHDOLA STR MUTENSKÁ OBORA STR TOUÎÍNSKÉ STRÁNù STR JH 4 57

28 âeskobudûjovicko KRVAV A KAâLEÎSK RYBNÍK STR. 4 FABIÁN STR JH 4

29 Okres JindfiichÛv Hradec LIPINA STR JH 43 59

30 âeskobudûjovicko Památné stromy. Javor klen, k. ú. âeské Velenice, p. ã. 57, v severov chodní ãásti obce, 400 m jihozápadnû od hraniãního pfiechodu. O: 445 cm, Vs: 8 m, S: 00 let.. Lípa malolistá, k. ú. âesk Rudolec, p. ã. 48/, stromofiadí 7 lip na hrázi Rudoleckého rybníka. O: cm, Vs: 7 m, S: let. 3. Lípa malolistá, k. ú. âesk Rudolec, p. ã. 644, skupina 4 lip u kostela na návsi. O: cm, Vs: 30 m, S: 50 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Daãice, p. ã. 40, skupina lip u hráze rybníka VraÏda na západním okraji mûsta Daãice. O: 389 a 4 cm, Vs: 6 m, S: 300 let. 5. Hru eà obecná, k. ú. Dolní RadouÀ, p. ã. 43/, ve stfiední ãásti osady u ã. p. 0. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 6. Buk lesní, k. ú. Horní RadouÀ, p. ã. 7, na jiïním okraji lesa jiïnû od komunikace Horní RadouÀ De tná. O: 430 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 7. Bfiíza bûlokorá a tis ãerven, k. ú. JindfiichÛv Hradec, p. ã. 38/, skupina bfiízy a tisû na severov chodním okraji mûsta, u kapliãky pfii silnici JindfiichÛv Hradec Jaro ov nad NeÏárkou. O: bfiíza 00 cm, tisy 8 a 86 cm, V: m a 6 m, S: 50 let. 8. Jírovec maìal, k. ú. JindfiichÛv Hradec, p. ã. 8, zahrada u domu ã. p. 5 v Jaro ovské ulici v centrální ãásti mûsta. O: 34 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, k. ú. JindfiichÛv Hradec, p. ã. 4335/, vlevo pfied budovou vlakového nádraïí v Jindfiichovû Hradci. O: 508 cm, Vs: m, S: 50 let. 0. Lípa malolistá, k. ú. JindfiichÛv Hradec, p. ã. 7, na západním okraji mûsta, u silnice JindfiichÛv Hradec Hatín. O: 390 cm, Vs: 0 m, S: 00 let.. Lípa malolistá a tis ãerven, k. ú. JindfiichÛv Hradec, p. ã. 383/, 383/, skupina 3 lip a tisu (polykormon tvofien 0 kmeny) v lesoparku na severov chodním okraji mûsta, pfii silnici JindfiichÛv Hradec Jaro ov nad NeÏárkou. O: lípy cm, tis 5 35 cm, Vs: 4 7 m a 6 m, S: let.. Buk lesní, k. ú. Karda ova eãice, p. ã. 3, u pfiíjezdové cesty k zámku v Karda ovû eãici. O: 446 cm, Vs: 34 m, S: 00 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Kostelní Vydfií, p. ã. 674, vlevo pfied vjezdem do karmelitánského klá tera zaloïeného v roce 64. O: 559 cm, Vs: 0 m, S: 300 let. 4. Lípa malolistá, k. ú. Lodhéfiov, p. ã. 733, lípy jiïnû od kostela v obci. O: 35 a 378 cm, Vs: 3 m, S: 00 let. 5. Kalopanax pestr, k. ú. Nová Bystfiice, p. ã. 4, u zámku v Nové Bystfiici. O: 74 cm, Vs: 5 m, S: 50 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Nov Vojífiov, p. ã. 745, u silnice Nov Vojífiov Lhota v severov chodní ãásti osady. O: 750 cm, Vs: 5 m, S: 400 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. RadouÀka, p. ã. 554, u silnice JindfiichÛv Hradec Lodhéfiov,,5 km západnû od osady RadouÀka. O: 40 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 8. Lípa malolistá, k. ú. RadouÀka, p. ã. 66/, 70 m severnû od hráze rybníka Pazderna. O: 436 cm, Vs: 6 m, S: 70 let. 9. Vrba kfiehká, polykormon, k. ú. RadouÀka, p. ã. 56/, 00 m severnû od hráze rybníka Krylovec. O: 0 50 cm, Vs: 5 m, S: 00 let. Detail buku lesního u Horní Radounû na jiïním okraji lesa jiïnû od komunikace Horní RadouÀ De tná. Kalopanax pestr u zámku v Nové Bystfiici. 60 JH 44