Spisová značka: 7 C 162/2000-85 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Dušanem Strýčkem ve věci žalobkyně., nar., bytem, Praha, zastoupené., advokátkou se sídlem v Příbrami II/384 proti žalovanému č.1, nar., bytem pro stanovení povinnosti uzavřít kupní smlouvu t a k t o : I. Žalovaný č. l, r.č. /, bytem.., je povinen uzavřít kupní smlouvu tohoto znění: Prodávající: Pan, r.č. / bytem Břekova Lhota a Kupující: kupní smlouva Paní RNDr. bytem,, r.č. I.
pokračování - 2 - Spisová značka : 7 C 162/2000 Prodávající pan prohlašuje, že je na základě darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene ze dne 23.5.2000, u které vznikly právní účinky vkladu dnem 7.6.2000, spoluvlastníkem v podílu id. 1/3 vzhledem k celku bývalé zemědělské usedlosti v postavené na stavební p.č. v k.ú. s kůlnou, dřevníkem, uhelnou a příslušenstvím, stavební p.č. zastavěnou plochou o výměře 3074 m2, pozemku p.č. pastviny o výměře 772 m2, pozemku p.č. lesního pozemku o výměře 899 m2, pozemku p.č. ost.pl., neplodné o výměře 1115 m2, pozemku p.č. ost.pl., neplodné o výměře 108 m2, pozemku p.č. ost.pl., neplodné o výměře 90 m2, pozemku p.č. zahrady o výměře 1055 m2, pozemku p.č. zahrady o výměře 264 m2, pozemku p.č. lesního pozemku o výměře 27197 m2, pozemku p.č. lesního pozemku o výměře 2086 m2 a pozemku p.č. ost.pl., neplodné o výměře 90 m2 v k.ú., obec. Tyto pozemky jsou zapsány Katastrálním úřadem na LV č v části BLV v k.ú. obec. Dále je prodávající podle svého prohlášení a na základě výše citované darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene spoluvlastníkem v podílu id. 1/3 vzhledem k celku pozemků, a to pozemku p.č.,,,,,, /, /,,, /,,,,,,, /, a /, které jsou zapsány Katastrálním úřadem také na LV č. v k.ú., obec a jsou vedeny ve zjednodušené evidenci jako parcely původního pozemkového katastru. II. Prodávající prodává touto smlouvou a také již prodal kupující svůj spoluvlastnický podíl id. 1/3 vzhledem k celku nemovitostí uvedených v článku prvém této smlouvy za kupní cenu stanovenou dohodou stran ve výši Kč 500.000,-, slovy: pět set tisíc korun českých. Kupující prohlašuje, že spoluvlastnický podíl id. 1/3 vzhledem k celku předmětných nemovitostí kupuje za kupní cenu ve výši Kč 500.000,-, a přijímá do svého vlastnictví. III. Účastníci této smlouvy se dohodli na tom, že kupní cena ve výši Kč 500.000,- bude uhrazena kupující prodávajícímu hotově při podpisu této smlouvy a po předložení potvrzení prodávajícícho z zrušení jeho trvalého pobytu v domě čp. v. Předání a převzetí kupní ceny stvrzují účastníci svými podpisy. IV. Kupující prohlašuje, že stav převáděných nemovitostí je jí velmi dobře znám, v tomto stavu je také kupuje a do svého vlastnictví přijímá. Účastníci prohlašují, že je jim známo, že na předmětných nemovitostech vázne omezení vlastnického práva na základě Usnesení soudu č.deníku ve prospěch pana ve výši 10.000,-Kč a paní ve výši 10.000,-Kč. Toto omezení vlastnického práva je zapsáno Katastrálním úřadem na LV v části Kupující prohlašuje, že předmětné nemovitosti uvedené v čl. prvém této smlouvy kupuje a přijímá do svého vlastnictví i s tímto omezením vlastnického práva výše uvedeným. V.
pokračování - 3 - Spisová značka : 7 C 162/2000 Účastníci prohlašují, že je jim známo, že katastrální úřad provede vklad údajů o právních vztazích do katastru na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu ke dni, kdy mu byl tento návrh doručen. Právní účinky vkladu vzniknou dnem podání návrhu na vklad této smlouvy do katastru příslušnému katastrálnímu úřadu. Účastíci jsou však obsahem této smlouvy vázáni již dnem jejího podpisu. VI. Účastníci se dohodli, že poplatek za provedení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a veškeré náklady spojené s přípravou a vyhotovením této smlouvy zaplatí kupující. VII. Účastníci shodně prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně, srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Účastníci potvrzují autentičnost této smlouvy svým vlastnoručním podpisem. V Příbrami dne prodávající kupující II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení ve vztahu k žalovanému č. l nepřiznává. O d ů v o d n ě n í : Dne 16.8.2000 podala žalobkyně u zdejšího soudu proti žalovanému č. l /a dalším podáním z 12.12.2003 též proti žalované č. 2/ žalobu o stanovení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, na základě které by žalovaný č. l jako prodávající za dohodnutou kupní cenu 500.000,-Kč převedl do vlastnictví žalobkyně jako kupující nemovitosti v této smlouvě uvedené a žalovaná č. 2 v rámci této smlouvy by coby oprávněná z věcného břemene, rovněž tuto smlouvu uzavřela se žalobkyní coby povinnou z daného věcného břemene. Žalobkyně uvedla, že původně se žalovaným č. l uzavřela smlouvu o budoucí kupní smlouvě dne 23.5.2000, na základě níž se právě žalovaný č. l zavázal se žalobkyní uzavřít vlastní kupní smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu v podílu id. jedné třetiny vzhledem k celku nemovitostí v k.ú. ve prospěch žalobkyně. Žalovaná č. 2 v této smlouvě o smlouvě budoucí figurovala jako oprávněná z věcného břemene. Přitom oba žalovaní č. l a 2 se zavázali vlastní kupní smlouvu uzavřít nejpozději dne 29.6.2000, ovšem tuto svou povinnost nesplnili. Žalobkyně se tak domáhá splnění této povinnosti formou žaloby na nahrazení projevu vůle obou žalovaných. Žalobkyně ještě před zahájením jednání ve věci samé, však vzala žalobu vůči žalované č. 2 zpět v plném rozsahu s poukazem na to, že s ohledem na právní opatrnost, byla původně smlouva o smlouvě budoucí kupní uzavřena též s žalovanou č.2, ačkoli ona sama k vlastní kupní smlouvě nemá žádný vztah.
pokračování - 4 - Spisová značka : 7 C 162/2000 Žalovaný č. l žalobní nárok žalobkyně neuznal, a to ani zčásti. Poukázal na to, že předmětná smlouva o smlouvě budoucí kupní je neplatná, neboť byla uzavřena jím jednak v tísni a jednak za nápadně nevýhodných podmínek. Tíseň na jeho straně byla dána tím, že žalovaný č. l byl v době jejího uzavření trestně stíhán v souvislosti s jeho fyzickým napadením žalobkyně jako sestry a hrozil mu v případě skončení daného trestního stíhání konkrétní trest, event. i nepodmíněný. Žalobkyně přitom žalovanému měla slíbit, že pokud danou smlouvu podepíše, vezme ona zpět souhlas k trestnímu stíhání, což se také následně stalo. Pokud jde o žalovaným tvrzené nápadně nevýhodné podmínky prodeje, pak ty žalovaný spatřuje ve velikém nepoměru mezi částkou 500.000,-Kč jako dohodnutou kupní cenou za všechny uvedené nemovitosti na jedné straně a reálnou neboli tržní cenou těchto nemovitostí tak, jak vyplývá ze znaleckého posudku, který vypracoval v paralelně vedeném řízení u zdejšího soudu pod sp.zn.. Žalovaná č. 2 se k žalobnímu nároku v podstatě výslovně nevyjádřila, z jednání se řádně a včas omluvila a toto proběhlo podle 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. Soud každopádně neakceptoval její návrh na odročení jednání. Soud v této věci prováděl celou řadu v podstatě výlučně listinných důkazů /zvláště spisem Okresního soudu v Příbrami sp.zn., z toho pak rozsudky Okresního soudu v Příbrami z 29.7.2003 a Krajského soudu v Praze z 5.11.2003, dále pak spisem Okresního soudu v Příbrami, sp.zn., spisem téhož soudu sp.zn., z toho mimo jiné sdělením obvinění z 15.2.1999, usnesením Krajského soudu v Praze z 24.5.2000, zpětvzetím souhlasu s trestním stíháním a rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 8.3.2000, jakož i spisem Okresního soudu v Příbrami sp.zn.. Pokud jde o nesporná tvrzení stojící v tomto řízení, pak v podstatě soud neshledal žádnou nespornou skutečnost kromě toho, že žalovaný č. l nepopíral, že danou smlouvu o smlouvě budoucí kupní podepsal. Ovšem to, zda je smlouva platná, zda byla uzavřena oběma smluvními stranami svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, bez nátlaku, nikoli v tísni a nikoli za nápadně nevýhodných podmínek, bylo mezi účastníky tohoto řízení sporné. Ze shora specifikovaných důkazů přitom soud zjistil, že žalobkyně, žalovaný č. l a jejich bratr p. uzavřeli jako obdarovaní z darovací smlouvy a povinní z věcného břemene s žalovanou č. 2 p. coby dárkyní z darovací smlouvy a oprávněnou z věcného břemene dne 23.5.2000 darovací smlouvu a dohodu o zřízení věcného břemene. Na základě této smlouvy žalovaná č. 2 všem třem svým dětem darovala nemovitosti specifikované ve výrokové části tohoto rozsudku, nacházející se v k.ú., obec, a to každému dítěti v rozsahu jedné ideální třetiny všech takto specifikovaných nemovitostí. Zároveň pak všechny tři děti jako povinní z věcného břemene, zřídily ve prospěch dárkyně právo odpovídající věcnému břemeni v podobě doživotního užívání některých převáděných nemovitostí. Vklad vlastnického práva a práva věcného břemene byl zapsán ve prospěch žalobkyně, žalovaného č l a jejich bratra ke dni 7.6.2000 dnem 14.6.2000. Téhož dne, tedy 23.5.2000, uzavřel žalovaný č. l jako tzv. budoucí prodávající s žalobkyní coby budoucí kupující za účasti žalované č. 2 označené ve smlouvě jako vedlejší účastník, smlouvu o smlouvě budoucí kupní. V ní se žalobkyně se žalovaným č. l dohodli, že žalovaný č. l jí převede vlastnictví jeho nově nabytého spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné ideální třetiny všech takto specifikovaných nemovitostí za dohodnutou kupní cenu ve výši 500.000,-Kč, a že vlastní kupní smlouvu smluvní strany uzavřou nejpozději do 29.6.2000. V rámci této budoucí kupní smlouvy je obsaženo ujednání budoucí kupující o její vědomosti, že na části převáděných nemovitostí vázne věcné břemeno ve prospěch její matky p.. Tuto budoucí kupní smlouvu kromě žalobkyně a žalovaného č. l podepsala tedy i žalovaná č. 2. V souvislosti s předchozí darovací smlouvou, pak žalobkyně i žalovaný č. l podepsali dne 2.6.2000 prohlášení, které
pokračování - 5 - Spisová značka : 7 C 162/2000 zhojilo věcnou nesprávnost v označení jedné z převáděných nemovitostí. Žalovaný č. l byl skutečně trestně stíhán od 15.2.1999 za napadení žalobkyně, v němž byl spatřován trestný čin ublížení na zdraví podle 221 odst. l tr.zák. Za toto jednání byl dokonce nepravomocně odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Příbrami z 8.3.2000 s tím však, že usnesením Krajského soudu v Praze odvolání žalovaného č. l /v postavení obžalovaného/, byl napadený rozsudek zrušen a trestní stíhání jeho osoby zastaveno proto, že žalobkyně. coby jeho sestra, vzala zpět souhlas s trestním stíháním jeho osoby podle 163a tr.ř. Toto zpětvzetí je datováno přípisem ze dne 23.5.2000. Usnesení Krajského soudu v Praze je pak datováno o den později. Pokud jde o nejpodstatnější spornou skutečnost tohoto řízení, a sice to, zda uvedená smlouva o budoucí kupní smlouvě byla platná či nikoli, pak soud zjistil, že je nutné na ni pohlížet jako na platně uzavřenou. Tuto otázku si totiž posoudil jako otázku předběžnou neboli prejudicielní, vycházejíce z toho, že ji pravomocně vyřešil Okresní soud v Příbrami ve zmíněné věci sp.zn. Předmětem onoho řízení totiž byla žaloba jednak o určení vlastnictví ke shora specifikovaným nemovitostem a jednak žaloba o určení neplatnosti budoucí kupní smlouvy. Oba dva žalobní nároky žalobců a proti žalovaným a, byly v plném rozsahu zamítnuty rozsudkem zdejšího soudu z 29.7.2003 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze z 5.11.2003. Soudy obou stupňů vyšly z toho, že v řízení nebylo prokázáno žalobci, že by. bezprávnou výhružkou,že vezme svůj souhlas s trestním stíháním žalobce zpět, pokud její matka uzavře darovací smlouvy a smlouvu o smlouvě budoucí kupní, donutila k uzavření mimo jiné předmětné budoucí kupní smlouvy. Odvolací soud pak dovodil, že lze připustit, že žalobci jednali v tísni s tím však, že tíseň nezpůsobuje absolutní neplatnost právního úkonu. Právě v paraelně probíhajícím řízení zdejšího soudu sp.zn., bylo prováděno poměrně rozsáhlé dokazování a v rámci něho byli vyslechnuti žalobkyně.,, žalovaná č. 2 p., všichni jako účastníci řízení a dále jako svědkové,, přičemž se soud opakovaně pokusil neúspěšně o výslech. s tím, že žalovaný č.l tuto nezprostil jako svou původní právní zástupkyni mlčenlivosti. Právě vzhledem k tomuto dokazování soud nyní bez dalšího zamítl návrhy žalovaného č. l na výslech své matky žalované č. 2 a dále svědků.,, a samotné žalobkyně.. Domnívá se totiž, že výslechy osob již jednou vyslechnutých v podstatě v totožné věci, by nic nového ke zjištění skutkového stavu nemohly přinést a jsou z hlediska procesní ekonomiky naprosto zbytečné a pokud jde o výslech nových svědků. a, pak se soud domnívá, že lze argumentovat obdobně právě proto, že rozhodující prijudicielní otázka tohoto řízení /platnost či neplatnost budoucí kupní smlouvy/ byla pravomocným rozsudkem soudu v jiné věci již vyřešena. Z toho pohledu také má soud zato, že žalovný č. l z hlediska popírání žalobních skutkových tvzení neunesl povinnost důkazního břemene ve smyslu ustanovení 120 odst. l o.s.ř. a neprokázal tvrzenou neplatnost předmětné budoucí kupní smlouvy. S ohledem na takto zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že zde jsou splněny všechny podmínky pro to, aby žalobě bylo /v rozsahu částečného zpětvzetí ve vztahu k žalované č. 2/ v plném rozsahu vyhověno. Podle 50a odst. l, 2 občanského zákoníku účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu, musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.
pokračování - 6 - Spisová značka : 7 C 162/2000 Podle 588 téhož zákona z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj předávajícímu dohodnutou cenu. Podle 49 téhož zákona účastník který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit. Po provedeném dokazování má soud zato, že se žalobkyni podařilo prokázat, že mezi ní a žalovaným č. l došlo platně k uzavření budoucí kupní smlouvy ve smyslu ustanovení 50a občanského zákoníku. Tato budoucí kupní smlouva obsahovala obě dvě podstatné náležitosti kupní smlouvy jako takové, kterým je vymezení předmětu koupě a určení ceny. Tuto smlouvu není možné považovat tzv. za absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení 37 občanského zákoníku v tom smyslu, že by ze strany žalovaného č. l nebyla uzavřena v podobě konkrétního právního úkonu svobodně a vážně, neboť žalovaný č. l měl být žalobkyní k uzavření smlouvy výše popsaným způsobem donucen pod pohrůžkou. Otázkou neplatnosti této smlouvy se již zaobíral Okresní soud v Příbrami, potažmo Krajský soud v Praze ve věci sp.zn. a pro stručnost je možné na tato dvě rozhodnutí odkázat. Principielně z nich vyplývá to, že u darovací smlouvy podle 628 a následující občanského zákoníku je vyloučeno darování v tísni za nápadně nevýhodných podmínek ve smyslu ustanovení 49 občanského zákoníku. Zároveň z uvedených rozsudků vyplynulo, že ze strany žalovaného č. l /potažmo žalované č. 2 v případě darování shora popsaných nemovitostí/, nemohlo jít o donucení - nátlak zvláště bezprávnou výhružku, které by jediné mohlo vést k absolutní neplatnosti žalovanými č. l a 2 napadených právních úkonů /budoucí kupní smlouvy a darovací smlouvy/ tak, že by jejich jednání vylučovalo jakoukoli svobodnou vůli. Soud se s těmito názory plně ztotožňuje a také z toho důvodu má za prokázané, že uzavřením dané budoucí kupní smlouvy žalovaný č. l měl povinnost v přesně dohodnuté době se žalobkyní uzavřít vlastní kupní smlouvu a protože tuto povinnost vyplývající ze smlouvy dobrovolně nesplnil, nezbylo než podle 50a odst. 2 občanského zákoníku nahradit toto neexistující prohlášení vůle žalovaného č. l soudním rozhodnutím tak, jak je shora uvedeno. Pokud jde o obsah výroku rozsudku soudu, ten kromě vlastní povinnosti nahrazující prohlášení vůle žalovaného č. l, obsahuje i text kupní smlouvy, kterou žalovaný č. l odmítl podepsat, ovšem již bez ustanovení, která se vůbec věcně nedotýkala žalovaného č. l a žalobkyně z dané kupní smlouvy, ale byla pouze proklamací již existujícího platně uzavřeného práva věcného břemene ve prospěch žalované č. 2. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby vůči žalované č. 2, tedy soud z textu dané kupní smlouvy jak označení žalované č. 2, tak i vlastní proklamaci o věcném břemenu a její eventuelní podpis vypustil. K otázce platnosti napadené budoucí kupní smlouvy však soud považuje za důležité podotknout ještě jednu věc. Daná smlouva, jak bylo shora řečeno, podle názoru soudu prvního stupně byla uzavřena platně, a contrário není podle 37 odst. l občanského zákoníku tedy absolutně neplatná. Nelze ovšem vyloučit, že daná budoucí kupní smlouva byla uzavřena za podmínek, které předpokládá skutková podstata ustanovení 49 občanského zákoníku. Tedy za nápadně nevýhodných podmínek a v tísni. O tom, že žalovaný č. l byl v době jejího uzavírání v tísni, podle názoru soudu nemůže být pochyb a jednoznačně o tom hovořil i odvolací soud ve věci sp.zn.. Nápadně nevýhodné podmínky by se mohly dovozovat z jistě velkého nepoměru mezi hodnotou převáděného spoluvlastnického podílu z vlastní budoucí kupní smlouvy na jedné straně a hodnotou tohoto podílu odpovídajícího tržní ceně dle znaleckého posudku, vypracovaného rovněž ve věci. Zde je třeba ale dodat, že smlouva uzavřená v tísni za nápadně nevýhodných podmínek podle 49 občanského zákoníku není absolutně neplatná. Pokud ji uzavřel účastník v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, pak mu zákon umožňuje ve tří leté obecné promlčecí lhůtě od takové smlouvy odstoupit. Žalovaný č. l však nic takového netvrdil, natož aby takovou skutečnost případně prokazoval.
pokračování - 7 - Spisová značka : 7 C 162/2000 O nákladech řízení soud nerozhodoval způsobem předpokládaným v ustanovení 142 odst. l o.s.ř., nýbrž použil výjimečné ustanovení 150 o.s.ř. a žalobkyni jako plně úspěšné účastnici řízení náhradu nákladů řízení ve vztahu k žalovanému č. l nepřiznal. Za okolnosti vhodné zvláštního zřetele pro nepřiznání této náhrady soud považuje právě tu skutečnost, že inkriminovaná budoucí kupní smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným č. l, mohla být skutečně uzavřena v režimu ustanovení 49 občanského zákoníku s tím, že žalovaný č. l jako laik tuto skutečnost nedokázal tehdy ani následně relevantním způsobem vyhodnotit, a to ani s pomocí případného právního zástupce, kterého ostatně ve věci sp.zn. na základě smlouvy o poskytnutí právní pomoci měl. Za druhou okolnost zvláštního zřetele hodnou pro nepřiznání náhrady, považuje soud skutečnost s tímto související, a sice sourozenecký vztah žalobkyně a žalovaného č. l. Proto o nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, jak je shora uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně do 15 dnů ode dne doručení. V Příbrami dne 15.ledna 2004 JUDr. Dušan Strýček,v.r. samosoudce Kopii vyhotovila: Benová I. KC. Doruč JUDr. Černohorské, žalovaným č. l,2
pokračování - 8 - Spisová značka : 7 C 162/2000 lh. 15 2.2. JUDr.Strýček
Spisová značka: 7 C 162/2000-67 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Spisová značka: 7 C 162/2000-72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Spisová značka: 7 C 162/2000-85 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY