JUDR. MILOŠ TUHÁČEK, ADVOKÁT HLAVNÍ SÍDLO: CENTRUM SLUŽEB STARÉ MĚSTO, PŘEVRÁTILSKÁ 330, CZ-390 01 TÁBOR TEL.: +420 381 254 903, GSM: +420 606 215 619, WWW.AKKT.CZ, ID DATOVÉ SCHRÁNKY: rnkf333 Do datové schránky Českému báňskému úřadu prostřednictvím Obvodního báňského úřadu pro území krajů Plzeňského a Jihočeského Hřímalého 11 301 00 Plzeň ke zn.: SBS 05485/2019/OBÚ-06/6 V Táboře dne 3. 6. 2019 Odvolatelé: 1) Mgr. Petr Mikeš, bytem Řípec 106, 392 01 Řípec 2) Miroslav Bárta, bytem Řípec 107, 392 01 Řípec 3) Ivana Bártová, bytem Řípec 107, 392 01 Řípec všichni zastoupeni: JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček & partneři, s. r. o., se sídlem Převrátilská 330, 390 01 Tábor Odvolání proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území krajů Plzeňského a Jihočeského zn. SBS 05485/2019/OBÚ-06/6 ze dne 10. 5. 2019 o stanovení dobývacího prostoru Řípec pro dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Dráchov, (ev. č. 3 219 400) 3 x plná moc 1x příloha, dle textu ZÁPIS SPOLEČNOSTI V OBCHODNÍM REJSTŘÍKU: KRAJSKÝ SOUD V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, ODDÍL C, VLOŽKA 15051 REGISTRACE ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY V PRAZE Č. 09911, IČ: 28063104, DIČ: CZ28063104
Dne 10. 5. 2019 vydal Obvodní báňský úřad pro území krajů Plzeňského a Jihočeského (dále jen OBÚ ) rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru Řípec (dále jen DP ) pro dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Dráchov (ev. č. 3 219 400) a rozhodl o námitkách účastníků řízení (dále jen napadené rozhodnutí ). Odvolatelé tímto podávají proti výrokům napadeného rozhodnutí toto o d v o l á n í, které blíže odůvodňují následovně: I. Porušení procesních práv odvolatelů Na str. 9 napadeného rozhodnutí jsou zmíněny námitky, které podali mj. odvolatelé. OBÚ uvádí, že je posoudil podle jejich skutečného obsahu podle 37 odst. 1 správního řádu a konstatoval, že se nejedná o námitky účastníků řízení a vyhodnotil je v obou případech jako připomínky veřejnosti k záměru uplatněné podle 9c odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Svůj názor na přeřazení námitek odvolatelů do kategorie připomínek OBÚ neodůvodnil. Přitom ještě v protokolu z ústního jednání spojeného s místním šetřením nařízeného OBÚ sepsaném dne 26. 3. 2019 je na str. 3 dole uvedeno: Do doby konání ústního jednání byly k OBÚ doručeny námitky ke stanovení DP Řípec, a to: 1. Občanů Obce Řípec, doručené dne 18. 3. 2019, které se týkají dvou oblastí nesouladu záměru s územním plánem obce Řípec a nedostatečně prověřených stanovených podmínek pro fázi přípravy záměru v EIA řízení podrobně rozepsané v bodech. 2. Obce Dráchov doručené dne 21. 3. 2019, které se rovněž týkají dvou uvedených oblastí nesouladu záměru s územním plánem obce Řípec a nedostatečné prověření stanovených podmínek pro fázi přípravy záměru v EIA řízení blíže rozepsané v bodech. Tyto námitky byly při jednání přečteny. Je tedy zřejmé, že přímo OBÚ posoudil původně námitky odvolatelů (neboť právě oni byli mezi podepsanými občany obce Řípec) jako námitky. Tím, že je navíc bez vydání příslušného usnesení v mezidobí překvalifikoval na připomínky navíc porušuje princip předvídatelnosti. I ze samotného znění námitek odvolatelů je zcela zřejmé, že se po materiální stránce nesporně jednalo o námitky, jež podali odvolatelé coby účastníci řízení (viz odkaz na zásah do jejich STRANA 2 (CELKEM 10)
vlastnického práva i samotné uvedení termínu námitky ). Bylo tedy povinností OBÚ rozhodnout podle 28 odst. 1 správního řádu o účastenství odvolatelů. To OBÚ neučil, čímž porušil správní řád. Odvolatelé se za účastníky řízení nadále považují. Podle 28 odst. 2 horního zákona jsou účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž vlastnická a jiná práva k pozemkům nebo stavbám mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo dotčena, a obec, v jejímž územním obvodu se dobývací prostor nachází. Odvolatelé jsou účastníky probíhajícího řízení o stanovení dobývacího prostoru z těchto důvodů: a) jejich vlastnická práva k pozemkům mohou být rozhodnutím o stanovení DP dotčena, b) stanovením dobývacího prostoru dojde k zásahu do jejich práva na ochranu zdraví a na příznivé životní prostředí. ad a) porušení vlastnického práva odvolatelů Odvolatelé jsou vlastníky pozemků v těsné blízkosti DP. Stanovením dobývacího prostoru je určena činnost, která má být na určitých pozemcích vykonávána. Je nepochybné, že určením této činnosti jsou práva vlastníků pozemků nebo držitelů oprávnění k pozemkům dotčena. Podle ustálené judikatury není možno za souseda považovat pouze mezujícího, ale i nemezujícího souseda, jsou-li jeho práva a právní zájmy porušeny. ad b) porušení práva odvolatelů na ochranu zdraví a příznivého životního prostředí Stanovením dobývacího prostoru bude umožněn záměr, který bude generovat imise hluku, prachu, vibrací a jiné negativní dopady na zdraví a příznivé životní prostředí odvolatelů, jak bude konkretizováno níže. OBÚ pochybil, když s odvolateli jako s účastníky řízení nejednal. Tím rovněž porušil právo odvolatelů na spravedlivý proces. Pokud již odvolatele za účastníky řízení nepovažoval, měl o tom vydat správní rozhodnutí. OBÚ po právu nemohl pouze překvalifikovat to, co bylo psáno zjevně jako námitky účastníků, na připomínky veřejnosti. Pokud dospěl k tomu, že odvolatelé účastníky řízení nejsou, měl vydat usnesení podle 28 odst. 1 správního řádu, kterým by rozhodl, že tyto osoby účastníky řízení nejsou, pokud se již (dle názoru odvolatelů nesprávně), domníval, že účastníky řízení nejsou. STRANA 3 (CELKEM 10)
II. Námitka rozporu napadeného rozhodnutí s Územním plánem obce Řípec a se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen ZÚR ) vymezují v oblasti dvě plochy těžby v severní části PT4 a v jižní územní rezervu PT/0. Platný územní plán obce Řípec (dále jen ÚP ) ve znění změny č. 3 kopíruje ZÚR co do plochy pro těžbu. Zároveň však probíhá řízení o změně č. 4 ÚP, která má zahrnout plochu pro vybudování technologického zázemí a cesty v severovýchodní části navrženého DP (nyní les, plocha NL) ke křižovatce "U Sloupu". Podle regulativu ÚP je pro plochy NL nepřípustné využití pro "stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů" a "ohrazování, oplocování, znepřístupňování části krajiny". Podmíněně přípustné je "pouze nezbytně nutné stavby a zařízení sloužící pro hospodaření v lese a ochranu přírody - vše bez pobytových místností, včelíny bez pobytových místností, myslivecká zařízení, stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním" a "technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch" a "pozemní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území". Z tohoto důvodu se odvolatelé domnívají, že stanovení dobývacího prostoru a umístění technologie pro těžbu v ploše lesa je v rozporu se ZÚR a platným ÚP. V souladu se ZÚR by oproti tomu bylo umístění technologie jižněji, tedy na plochu PT/0 (plochy určené pro budoucí těžbu). Takové umístění by bylo v souladu se zájmem na ochraně životního prostředí, neboť v jižní části celého prostoru jsou odumřelé lesy po krupobití a suchu (vytěžené paseky), kdežto v severní části je zdravý lesní porost (z kterého mají být stěhováni mravenci). Z hlediska územního plánování jižní části nepřímo navazují na území dopravní infrastruktury (přemostění dálnice D3) a oblast průmyslové zástavby v severní části Veselí nad Lužnicí. Oproti tomu navržené umístění v severní části přímo koliduje se smíšenou bytovou a rekreační zástavbou obce Řípec a obce Dráchov. III. Námitka rozporu napadeného rozhodnutí se závazným stanoviskem EIA Napadené rozhodnutí je v rozporu se závazným stanoviskem k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) vydaným Ministerstvem životního prostředí v Českých Budějovicích (dále jen MŽP ) dne 3. 10. 2018 pod č. j. MZP/2018/510/1365, sp. zn. ZN/MZP/2017/510/14 (dále jen závazné stanovisko EIA ), a to zejména v bodech: a) I.1) Zajistit zpracování dopravně technické studie alternativ připojení pískovny na silniční síť STRANA 4 (CELKEM 10)
Byly navrženy dvě varianty výjezdu na silnici I/3 (budoucí II/603). Tyto varianty výjezdu považujeme za zcela účelové, jsou neúplné, bez odbočovacích, připojovacích a vyřazovacích pruhů, navržená varianta 2 je v nevhodné vzdálenosti vzhledem k stávající křižovatce. Nebyla prověřována možnost vyjíždět při severním okraji Veselí nad Lužnicí (zaústění lesních cest vedoucích z oblasti) nebo někde cca ½ vzdálenosti mezi stávající křižovatkou I/3 (II/603) a I/23 a severním okrajem Veselí nad Lužnicí, v jižní části vymezeného území pro těžbu, v okolí oblasti bloku zásob 9. Ve správním spisu absentuje také vyjádření Policie České republiky (dále jen PČR ), v němž by se konkrétně a přesvědčivě vyjádřila ke konkrétním návrhům připojení. Na základě tohoto se pak vyjádření krajského úřadu jako silničního správního orgánu o nevhodnosti variant připojení na silnici I/3 (II/603) jeví jako neodůvodněné. Silničnímu správnímu orgánu vůbec nebyla předložena žádost o připojení na komunikaci I/3 (II/603) ve smyslu správního řízení. V úvahu nebyla vůbec připuštěna skutečnost, že po zprovoznění dálnice D3 již stávající komunikace I/3 (II/603) dlouhou dobu neslouží pro dálkovou a mezinárodní dopravu a její zařazení do kategorie I. je pouze z administrativních důvodů oddálení kolaudace dálnice D3 a s tím souvisejícího převodu stávající komunikace I. třídy do kategorie II. Prověření možností výjezdu na komunikaci I/3 (II/603) považujeme za zcela nedostatečné a účelové. Žádáme vypracování nového kvalitního návrhu připojení na uvedenou komunikaci tak, aby splňoval všechny zákonné požadavky kladené na křížení se silnicí I. třídy a jeho projednání s PČR a příslušným silničním správním orgánem. OBÚ, resp. dotčené orgány by měly přihlédnout k tomu, co je jim jistě z úřední činnosti známo, tedy k tomu, že Ředitelství silnic a dálnic ČR zpracovává žádost o vydání kladného stanoviska na Krajskou hygienickou stanici Jihočeského kraje. Tím odpadne poslední překážka bránící kolaudaci staveb D3 0307A, B a C (D3 Tábor Soběslav). Pro možnou kolaudaci staveb D3 0308A a B (D3 Soběslav Veselí nad Lužnicí) je nutné provést stavební úpravy na MÚK Veselí sever spočívající v odpojení polní cesty Stráně od budoucí dálniční větve. V tuto chvíli se zpracovává projektová dokumentace nutná pro stavební úpravy, které spočívají ve zřízení svodidla kolem dálniční větve a zřízení točny na zaslepené polní cestě Stráně. Reálný termín kolaudace celého úseku Tábor Veselí se jeví září 2019. Důkaz: - sdělení Mgr. Jana Studeckého, tiskového mluvčího Ředitelství silnic a dálnic ČR ze dne 6. 3. 2019 k možné kolaudaci úseků dálnice D3 0307A, B, C a 0308A, B b) I.2) dořešit konečné umístění technologického zázemí Zmenšení rozsahu DP o louku jižně od stávajícího lesa U Sloupu činí podmínku I.2 závazného stanoviska EIA nerealizovatelnou. Taktéž obě navržené varianty na silnici I/3 STRANA 5 (CELKEM 10)
výjezdu jasně ukazují na neochotu uvažovat o přemístění úpravny. Odmítnutí požadavků od obcí Dráchov, Řípec a Krajského úřadu, odboru životního prostředí na posun technologického zázemí jižním směrem uplatněných v EIA řízení s dílčím nevýznamným posunem a odůvodněním sousedícím blokem zásob považujeme za zcela účelové. Navržené umístění technologického zázemí pískovny v severní části dobývacího prostoru zatěžuje sousední obydlené zastavěné plochy a plochy vymezené platným územním plánem k zastavění pro účely bydlení a občanského vybavení negativními vlivy z plánované těžby, především zvyšuje prašnost, nadměrně zvyšuje dopravu v obydlené oblasti, a to po celou dobu provozu pískovny s možností rozšíření provozu dovozem materiálu pro úpravu z dalších navržených a dříve prověřovaných lokalit těžby v okolí (Žíšov). Technologické zařízení není navíc nikterak odděleno od pozemní komunikace vedoucí od křižovatky U Sloupu na Dráchov a sousedících nemovitostí odvolatelů. Ponechaný lesní pozemek mimo plochy těžby v severní části dobývacího prostoru by přitom byl přirozenou ochranou obydlených a rekreačních ploch před reemisí prachu, hlukem a dalšími negativními vlivy z těžebních ploch. Ponechaný les může výrazně zlepšit hydrologickou bilanci okolí, kde hrozí riziko poklesu spodních vod v důsledku těžby. Vzhledem k tomu, že v dané lokalitě je navrženo velmi rozsáhlé území lesa k vymýcení a těžbě písku se domníváme, že je velmi nežádoucí další zábor lesních pozemků přímo nesouvisející s těžbou. Požadujeme proto přesun plochy pro technologické zázemí do jižní části navrženého dobývacího prostoru a zmenšení celého dobývacího prostoru o lesní pozemky, které nejsou určeny k dobývání písku v severozápadní části navrženého dobývacího prostoru. Návrhem úpravny v severní části dobývacího prostoru dochází k zbytečnému záboru lesních pozemků a k jejich fragmentaci. Zmenšené ponechané zbytky lesa neumožňují řádné hospodaření v lese a také neplní ochranou funkci před hlukem, prachem a dalšími negativními vlivy z těžby. Navíc může dojít velmi snadno k narušení a destrukci takto malých fragmentovaných pozemků lesa vlivem sucha, větru, změny hydrologické bilance těžbou, kdy by následně došlo k otevření celého těžebního prostoru přímo směrem k zástavbě, a to ještě z návětrné strany. Umístění zastavitelné plochy pro technologii zde také značně komplikuje možnost deklarovaných průběžných rekultivací lesních porostů (viz např. posudek IS EIA str. 28 nebo podm. c) na str. 2 závazného stanoviska Ministerstva zemědělství s návrhem DP Řípec ze dne 27. 12. 2018) po dotěžení bloků v severní části DP 1,2,6,7 a posunu těžby k blokům 3,4,5,8,9. IV. Hluková zátěž Na str. 7 závazného stanoviska EIA je řešen vliv záměru na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky. Co se týče hluku, je konstatováno, že nejvíce zatížen bude krátký úsek komunikace II/159 mezi výjezdem z provozovny a křižovatkou s I/3, kde STRANA 6 (CELKEM 10)
projedou všechna expedující nákladní vozidla. Dále je uvedeno, že toto zatížení může být eliminováno za předpokladu schválení připojení na silnici I/3. Je konstatován výpočet zjištěné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro rok 2020 v referenčních bodech jedná se o hodnoty 62,2 64,6 db. Příspěvek k celkové hlukové imisi při zvýšení dopravní zátěže o expedující nákladní vozy je o 0,2 0,7 db. Vyšší hodnota je přitom zjištěna u referenčního výpočtového bodu umístěného na fasádě přilehlé ke komunikaci II/159, kde projedou všechna expedující vozidla. Z těchto výpočtů vyvozuje MŽP, že... i při maximálním objemu těžby a expedice by neměl být překračován limit pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích. Tento svůj názor odůvodňuje MŽP odkazem na ust. 20 odst. 5 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Zpracovaná hluková studie z provozu a z dopravy je účelová. Navržené ochranné valy proti přenosu hluku z prostor navržené úpravny jsou nedostatečné. Úpravna by měla být přesunuta do jižní části dobývacího prostoru, kde nedochází ke kolizím se zastavěným územím. U hluku z dopravy není vůbec zohledněn fakt, že při každé jízdě vzhledem k návrhu výjezdu v těsném sousedství zástavby a další křižovatky bude docházet k opakovanému zastavování a rozjíždění vozidel obsluhujících pískovnu, ale i ostatních projíždějících vozidel, hluk z dopravy bude podstatně větší, než studie uvádí, bude docházet k překračování hygienického limitu hlukové zátěže. Referenční body pro výpočet hlukové zátěže byly účelově navržené v místech tak, aby docházelo k většímu ovlivnění z nyní a již v minulosti dopravně zatížené komunikace I/3 (II/603). Podmínky hlukové zátěže jsou pak ve výpočtu plněny odkazem na limit staré hlukové zátěže z této komunikace. Měl být proveden výpočet hlukové zátěže z dopravy v referenčních bodech severozápadní fasády domu č. p. 106 a jihozápadní fasády a jihovýchodní fasády domu č.p. 107, které budou velmi ovlivněné hlukem z dopravy. Správnost závěrů výpočtové studie by měla být ověřena modelovým akustickým měřením. Z akustické studie předložené v procesu EIA nebylo vůbec patrné, jaké vlivy mohou mít navržené ochranné valy okolo prostoru úpravny na odraz hluku z dopravy po II/159 a I/3 (II/603). Při výpočtech hluku z dopravy jejich výstavba nebyla zohledněna. Přitom mohou mít na některých místech výrazný vliv k navýšení hluku z dopravy po stávajících komunikacích. V průběhu řízení o stanovení dobývacího prostoru bylo vydáno závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje (dále jen KHS ) ze dne 14. 12. 2018, č. j. KHSJC 36549/2018/HP TA, se stanovenými podmínkami, které byly OBÚ převzaty do výrokové části I. napadeného rozhodnutí pod bodem 8. Tyto podmínky spočívají v tom, že při podání žádosti o povolení hornické činnosti v DP Řípec musí dokumentace POPD obsahovat způsob zajištění plnění podmínek stanovených v závazném stanovisku Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, územní pracoviště Tábor (dále jen KHS ) ze dne 14.12.2018, č.j. KHSJC 36549/2018/HP TA, a to: STRANA 7 (CELKEM 10)
- po zahájení provozu budou předpokládané úrovně akustického tlaku odvozené modelovým výpočtem dle akustické studie ověřeny přímým měřením hluku v chráněném venkovním prostoru staveb (zejména v místě Řípec č. p. 107); - dle výsledků měření budou v případě nedodržení hygienických limitů navržena a realizována další (dodatečná) protihluková opatření s navazujícím ověřením jejich účinnosti novým měřením. Takovéto podmínky k ochraně veřejného zdraví považují odvolatelé za naprosto nedostatečné. V rámci procesu EIA, který předcházel řízení o stanovení dobývacího prostoru, byla pořízena akustická studie vypracovaná společností G E T s. r. o. se sídlem Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2, a to jakožto samostatná příloha dokumentace dle zákona č. 100/2001 Sb., o hodnocení vlivů na životní prostředí, jejímž předmětem bylo zjištění a posouzení vlivu relevantních a predikovatelných zdrojů hluku na akustickou situaci ve venkovním prostředí při plánované těžbě štěrkopísku na výhradním ložisku Dráchov. Na str. 12 této akustické studie jsou popsány hygienické limity hladin hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Hygienický limit činí 50 db a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Odvolatelé v žádném případě nemohou souhlasit s tím, že se uplatní korekce pro tzv. hlukovou zátěž, když podmínky pro stanovení staré hlukové zátěže nebyly v předmětném řízení splněny, ba ani nebyly odůvodněny. Nebyla totiž nijak prokázána hladina hluku v roce 2000. Odvolatelé dále nesouhlasí s tím, že při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 db. Je třeba si uvědomit, že při nárůstu hlukového ukazatele o 0,9 db dochází obvykle k navýšení dopravy nejméně o 23 %. (Zde konkrétně dochází k zavedení nového druhu dopravy, neboť po stávající silnici není nyní těžká nákladní doprava umožněna vůbec v důsledku hmotnostního omezení na 7t v navazujícím úseku v obci Dráchov.) Na přesnost tohoto údaje má vliv skladba dopravy, tj. poměr nákladních automobilů a osobních automobilů. Výklad, dle kterého orgány ochrany zdraví umožňují navyšování dopravy o 23 % a 0,9 db u nových těžebních záměrů, je nejen nezákonný, ale závažným způsobem zasahuje do práv odvolatelů na zdraví a příznivé životní prostředí. Přístup KHS porušuje právo odvolatelů na zdraví, příznivé životní prostředí a ochranu majetku a je také v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Jedná se o úřední svévoli ignorující veřejnoprávní limit, tedy exaktní právní normu, při jejíž aplikaci není na místě správní uvážení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 135/2001 256). Metodiky, ale i nařízení vlády je nutno interpretovat tak, aby byly s touto veřejnoprávní normou konformní. Není možno dovozovat, že tato veřejnoprávní norma může být překročena, byť třeba o pouhou jednu desetinu decibelu, natož o desetin devět. Do území nadlimitně zatíženého hlukem nelze bez dalšího automaticky umísťovat aktivity, které sice každá jednotlivě nepřitíží svým provozem STRANA 8 (CELKEM 10)
dotčenému území nijak výrazně, ale v součtu jednotlivých případů znamenají postupné a významné přitěžování již existující nadlimitní zátěže. Podle základní zásady práva životního prostředí, označované jako zásada přípustné míry znečišťování životního prostředí území, nesmí být životní prostředí zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení ( 11 a 12 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí). Ostatně již z čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že výkon vlastnického práva nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. V. Nesouhlas s obsahem závazného stanoviska Ministerstva zemědělství, Odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů Jedním z podkladů napadeného rozhodnutí je i rozhodnutí Ministerstva zemědělství Odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů (dále jen MZe ) sp. zn. 15LH26642/2018-16211, č. j. 66559/2018-MZE-16211 ze dne 27. 12. 2018, kterým MZe vyslovilo souhlas s návrhem dobývacího prostoru Řípec, jehož celková plocha činí 379.554 m 2. Na str. 3 tohoto závazného stanoviska je uvedeno, že převaha jiného zájmu nad ochranou lesa byla doložena souladem se ZÚR, když odkazuje na rozvojovou plochu nadmístního významu pro těžbu nerostných surovin PT4 Dráchov a plochu územní rezervy PT/O Dráchov vymezenou pro těžbu štěrkopísků. Odvolatelé poukazují na skutečnost, že dobývací prostor je stanoven tak, že žádné zábory PUPFL se netýkají územní rezervy PT/O a výrazně překračují rámec vymezený plochou PT4. Závazné stanovisko MZe tedy není relevantním podkladem pro napadené rozhodnutí. Návrh na stanovení dobývacího prostoru nakládá velmi nešetrně s PUPFL, což představuje závažný nedostatek celého procesu EIA. Závazné stanovisko MZe nezohledňuje stávající stav lesních porostů v PUPFL v oblasti. Vzhledem k již tak rozsáhlým plochám těžby v PUPFL se odvolatelé domnívají, že je neodůvodnitelný zábor PUPFL pro umístění technologického zázemí pískovny a navrhují přesun technologického zázemí mimo prostory stávajícího lesa, kde není navržena těžba. K tomuto požadují vydání nového závazného stanoviska orgánu státní správy lesů. VI. Neprovedení testu proporcionality OBÚ v napadeném rozhodnutí pochybil, když neprovedl test proporcionality, v němž by poměřil zájem odvolatelů na ochraně zdraví a životním prostředí obyvatel na straně jedné, a ekonomický zájem těžební organizace na exploataci ložiska na straně druhé. Podle názoru odvolatelů v daném případě zájem na ochraně zdraví a životního prostředí odvolatelů převažuje STRANA 9 (CELKEM 10)
nad zájmem těžební organizace na vydobytí ložiska, a OBÚ měl proto žádost o stanovení dobývacího prostoru zamítnout. VII. Závěrečný návrh Ze shora uvedených důvodů odvolatelé navrhují, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k novému rozhodnutí. Mgr. Petr Mikeš Miroslav Bárta Ivana Bártová STRANA 10 (CELKEM 10)