NEROVNOMÌRNÁ TEPELNÁ ZÁTÌŽ VÝSLEDKY SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 Pùvodní práce 6 NEROVNOMÌRNÁ TEPELNÁ ZÁTÌŽ VÝSLEDKY SUBJEKTIVNÍHO HODNOCENÍ SUMMARY IRREGULAR THERMAL LOAD RESULTS OF SUBJECTIVE EVALUATION BERNATÍKOVÁ Š.¹, JIRÁK Z.², JOKL M.V.³, TOMÁŠKOVÁ H.,5, MALÝ S. 4, KILIÁN V. 5 SOUHRN VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpeènostního inženýrství Ostravská univerzita, Zdravotnì sociální fakulta ÈVUT Praha, Fakulta stavební 4 Výzkumný ústav bezpeènosti práce, v. v. i., Praha 5 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravì Nerovnomìrné tepelné prostøedí vysoce ovlivòuje tepelnou pohodu èlovìka a nepøímo i jeho pracovní výkonnost. Základní normou v oblasti hodnocení mikroklimatických podmínek v Èeské republice je naøízení vlády 6/7 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamìstnancù pøi práci a novelizovaná norma ÈSN EN ISO 77 Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpoètu ukazatelù PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu. Cílem práce bylo na základì výsledkù experimentálních mìøení ovìøit správnost dosud používaných limitù pro hodnocení nerovnomìrné tepelné zátìže pùsobící na lidský organismus, pøípadnì navrhnout limity nové. Experimentální mìøení probíhala v klimatické komoøe ZÚ v Ostravì a zahrnovala mìøení fyzikálních faktorù tepelného prostøedí, mìøení fyziologické odezvy organismu, sledování subjektivních pocitù pokusných osob a ovlivnìní mentálního výkonu na souboru mužù a žen studentù Ostravské univerzity. Subjektivní pocit tepla velmi dobøe koreluje s radiaèní nerovnomìrností vyjádøenou rozdílem radiaèních teplot protilehlých ploch Δ(t ra -t rb ) i rozdílem mezi stereoteplotou a výslednou teplotou kulového teplomìru Δ(t stereo -t g ). Se zvyšující se rychlostí proudìní vzduchu pøi stejném rozdílu hodnot Δ(t ra -t rb ) v pøípadì vertikální sálavé plochy procento nespokojených osob klesá, v pøípadì horizontální sálavé plochy naopak stoupá. Stereoteplota na rozdíl od radiaèní teploty reaguje i na rychlost proudìní vzduchu, mùže být proto využita jako velmi dobrý ukazatel pro hodnocení nerovnomìrné radiaèní zátìže. Vzhledem k pohlavním rozdílùm ve vnímání nerovnomìrné tepelné zátìže, bude vhodné stanovit vedle prùmìrných limitù pro nerovnomìrnou radiaèní zátìž i doporuèené limity pro pracovištì s pøevahou mužù nebo žen. Klíèová slova: stereoteplota nerovnomìrná tepelná zátìž hodnocení tepelné zátìže klimatická komora Irregular thermal environment exerts a marked effect of the thermal comfort of humans and indirectly the working productivity as well. The basic standard in the area of evaluating microclimate conditions in the Czech Republic is the Governmental Decree6/7 Sb., which determines conditions for health protection of employees at work and the revised standard CSN EN ISO 774 Analytical Determination and Interpretation of Thermal Comfort by means of calculating PMV and PPD indices and criteria of local thermal comfort. The objective of the investigation was, on the basis of experimental measurement, to verify to what extent the presently used limits for the evaluation of irregular thermal load acting on human organism are correct, or to propose new limits. Experimental measurements were performed in a climatic chamber of the Health Institute in Ostrava and included physical factors of thermal environment, measurement of physiological response of the organism, evaluation of subjective feelings of the experimental subjects and modification of mental performance in a group of men and women Ostrava University students. The subjective feeling of heat very well correlates with radiation irregularity expressed by difference of radiation temperatures of opposite surfaces Δ(t ra -t rb ) as well as with the difference between stereo temperature and the resultant temperature of spherical thermometer Δ(t stereo -t g ). With increasing velocity of air flow under the same difference of Δ(t ra -t rb ) values in case of vertical radiation surface the percentage of unsatisfied persons decreased, whereas in case of a horizontal radiation surface it increased. In contrast to radiation temperature stereo temperature reacts even to the air flow velocity and may be therefore used as a very good index for the evaluation of irregular radiation load. In view of gender differences in perception of irregular thermal load, it will be apparently useful to establish recommended limits for workplaces with prevailing proportion of men or women in addition to the average limits for irregular radiation load already valid. Key words: stereo temperature, irregular thermal load, evaluation of thermal load, climatic chamber

Úvod Èeská legislativa () postrádá dosud ustanovení na posuzování nerovnomìrné tepelné zátìže. S problematikou nerovnomìrné tepelné zátìže se setkáváme na prùmyslových pracovištích, v potravináøství, ale i v kanceláøských budovách a komunální sféøe. Základním dokumentem v oblasti posuzování nerovnomìrné tepelné zátìže je ÈSN EN ISO 77 (), která je èeskou verzí evropské normy EN ISO 77:5. Tato norma vychází z pøedpovìdi tepelného pocitu èlovìka výpoètem pøedpovìdi støedního tepelného pocitu (PMV) a pøedpovìdi procentuálního podílu nespokojených osob (PPD), které budou pociśovat v daném prostøedí diskomfort ve smyslu pøílišného tepla nebo chladu. Cílem práce bylo na základì výsledkù experimentálních mìøení ovìøit správnost dosud používaných limitù pro hodnocení nerovnomìrné tepelné zátìže pùsobící na lidský organismus, pøípadnì navrhnout limity nové. Metodika Experimentální mìøení probíhala v klimatické komoøe Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravì a zahrnovala mìøení fyzikálních faktorù tepelného prostøedí, mìøení fyziologické odezvy u pokusných osob, subjektivních pocitù pokusných osob a ovlivnìní mentálního výkonu. Èást týkající se ovlivnìní mentálního výkonu a výsledky mìøení fyziologické odezvy pokusných osob na nerovnomìrnou radiaèní zátìž jsou pøedmìtem samostatných prací (5, 9). Klimatická komora má vnitøní prostor m. Upravený vzduch je pøivádìn do komory ze strojovny pøivádìcím otvorem o rozmìru m ve smìru delší osy komory a je odvádìn stejnì velkým otvorem v protilehlé stìnì komory. Sálavý panel tvoøí celou zadní stìnu komory. Elektricky vyhøívaná tìlesa jsou zakryta èerným plechem, který zajišśuje rovnomìrné rozložení sálání po celé ploše. Dle potøeby je možné pøed tepelný panel pøedøadit panel s negativním sáláním. Panel z èerného plastu je kontinuálnì promýván v uzavøeném okruhu studenou vodou. Voda je chlazena na požadovanou teplotu v prùtokovém chladièi umístìném mimo vlastní prostor komory. Stropní sálání je zajištìno kovovým zrcadlem, které je tvarováno tak, aby tepelné paprsky, dopadající na nìj ze dvou sálavých zdrojù umístìných po stranách zrcadla, byly odráženy kolmo na hlavu pokusné osoby. Uspoøádání klimatické komory je patrno z obrázkù a a b. Komora umožòuje nastavení laminárního proudìní vzduchu v rozsahu, m.s - až m.s -, teploty vzduchu v rozsahu až 6 C, intenzity jednostranného sálání v širokém rozsahu Obr. a: Schematické rozmístìní pøístrojù v klimatické komoøe s chladícím panelem Obr. b: Schematické rozmístìní pøístrojù v klimatické komoøe se sálavými panely s maximem pøesahujícím W.m - a relativní vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotì v rozsahu až 9 %. Úprava vzduchu se provádí v pøilehlé strojovnì. Ovládání automatické regulace je pøímo z velínu komory. Do velínu jsou pøivádìny i údaje o tepelnì-vlhkostních podmínkách v komoøe a hodnoty fyziologických ukazatelù snímaných od jednotlivých pokusných osob. Fyzikální i fyziologické údaje jsou prùbìžnì registrovány po celou smìnu a ukládány do pamìti poèítaèe. Pokusy byly konány na souboru studentù Zdravotnì sociální fakulty Ostravské univerzity ( mužù a žen). Pokusné osoby byly obleèeny do jednotného obleku o tepelném odporu,7 clo. Podle rychlosti proudìní vzduchu byly pokusy rozdìleny do etap: etapa I s nízkým proudìním vzduchu (v a =,5 m.s - ) a etapa II (v a =, m.s - ). Obì etapy zahrnovaly podmínky, pøi nichž sálající plochou byla zadní stìna komory (vertikální sálavá plocha) a strop (horizontální sálavá plocha). Tepelné podmínky v rámci jednotlivých etap jsou uvedeny v tabulce. Jednotlivým podmínkám byly pokusné osoby exponovány po dobu hodiny. V prùbìhu pokusù pokusné osoby sedìly u poèítaèe a øešily poèítaèové hry kladoucí nároky na pozornost a krátkodobou operaèní pamìś. V etapì I, v pøípadì vertikální sálavé plochy, byly pokusné osoby orientovány oblièejem k zdroji sálání, v etapì II byly orientovány ke zdroji sálání zády. V prvním a posledním pokusu v rámci každé etapy byly pokusné osoby exponovány optimálním tepelným podmínkám, pøi nichž suchá teplota vzduchu, radiaèní teplota i výsledná teplota kulového teplomìru èinily shodnì 4 C. Pro statistické hodnocení byly použity jako srovnávací hodnoty výsledky druhého pokusu. V prùbìhu pokusù byly kontinuálnì mìøeny a zaznamenávány do pamìti poèítaèe tepelnì-vlhkostní podmínky mìøené v úrovni cm od podlahy v blízkosti hlavy pokusných osob a to: výsledná teplota kulového teplomìru (t g ) a stereoteplota (t stereo ) mìøená námi vyvinutým kulovým steroteplomìrem (6, 7, 8). Suchá teplota vzduchu (t a ), proudìní vzduchu (v), relativní vlhkost (RH) a radiaèní teplota ve smìru sálání (t ra ) a od protilehlé stìny (t rb ) byly mìøeny pøístrojem Indoor Climate Analyser typ fy Bruel a Kjaer. Mimo to byly kontinuálnì mìøeny hodnoty t g a t a na úrovni 6 a cm od podlahy (). Z fyziologických ukazatelù byly kontinuálnì mìøeny a zaznamenávány do pamìti poèítaèe hodnoty srdeèní frekvence (SF), teplota kožní mìøená na 6 místech povrchu tìla (4) a teplota tìlesného jádra. Na konci pobytu v komoøe vyplnily pokusné osoby dotazník, v nìmž zhodnotily celkové a lokální tepelné pocity. Tepelné pocity byly vyjádøeny v sedmibodové stupnici v souladu ÈSN EN ISO 77 () v rozsahu - až + od optimálních podmínek Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 6

Tab. : Mikroklimatické podmínky v klimatické komoøe ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 Pùvodní práce Pokus t g ( C) t r ( C) Δ t r -t g ( C) Vertikální sálavá plocha Pokus t g ( C) t r ( C) Δ t r -t g ( C) (tab. ). Pro statistické hodnocení byla použita korelaèní a regresní analýza, zpracování bylo provedeno v programu Stata v.9 (). Horizontální sálavá plocha Pokus t g ( C) t r ( C) Δ t r -t g ( C) 4 4 4 4 9 +5 7 4 45 9 4 4-5 4 4 + 8 4 58 4 4 9-5 6 4 44 + 9 4 4 Tab. : Subjektivní hodnocení tepelných podmínek dle ÈSN EN ISO 77 Hodnocení Velmi teplo Teplo Mírnì teplo Pøíjemnì - Mírnì chladno - Chladno - Velmi chladno Výsledky Mikroklimatické podmínky: Vertikální tepelná nerovnomìrnost v klimatické komoøe, vyjádøená rozdíly v hodnotách výsledné teploty kulového teplomìru mìøené v úrovni a cm od podlahy Δ(t g -t g ) byla nejvyšší v pokusech s nevyšší radiaèní nerovnomìrností a malou rychlostí proudìní vzduchu, v =,5 m.s - (obr. a, b). Zatím co v I. etapì se pohybo- Tab.: Procento nespokojených osob, výsledné bodové hodnocení pocitu tepla dle jednotlivých etap a podmínek Vertikální sálavá plocha W.m - vala vertikální tepelná nerovnomìrnost v hodnotách do 5 C, v pokusech etapy II (v = m.s - ) nepøesáhly tepelné rozdíly hodnotu C. Výsledky subjektivního hodnocení: Výsledky subjektivního hodnocení tepelných podmínek v jednotlivých pokusech etapy I a II bez ohledu na pohlaví znázoròuje tabulka. Rùznými odstíny šedi je v tabulce znázornìno procento nespokojených bez ohledu na to, zda pokusné osoby pociśovaly tepelný nebo chladový diskomfort. Pøevažující pocit tepla nebo chladu je vyjádøen ve sloupci oznaèeném jako výsledné hodnocení bodovým hodnocením v rozsahu + až -. V pokusech etapy I (v =,5 m.s - ) s vertikální sálavou plochou vnímalo ménì než 5 % pokusných osob jako nepøíjemné kromì optimálních podmínek i kombinace, pøi nichž rozdíl Δ(t ra t g ) èinil -, -5 a + 5 C. Naopak podmínky s vysokou intenzitou sálání, kde Δ(t ra t g ) = + a + C, hodnotilo jako nepøíjemné 4 a 58 % pokusných osob. V etapì II (v = m.s - ) hodnotily pokusné osoby jako vyhovující (ménì než 5 % nespokojených) pouze optimální podmínky, kdy všechny hodnoty: t a, t g, i t ra byly shodnì 4 C. Ponìkud vìtší procento nespokojených v etapì II bylo i v obou pokusech s negativním sáláním. Naopak podmínky s nejvyšší intenzitou sálání (Δ(t ra t g ) = + a + C) byly hodnoceny jako nepøíjemné menším poètem osob, než tomu bylo v etapì I. Podmínka Etapa v =,5 m.s - Etapa v = m.s - % nespokojených Výsledné hodnocení % nespokojených Výsledné hodnocení Chladná stìna - C 5,7 6 -,4 Chladná stìna -5 C 5,68 -,57 Optimum 5, 5, Teplá stìna +5 C,6 6 -,5 Teplá stìna + C 4, -,56 Teplá stìna + C 58 -,6 4 -,79 Horizontální sálavá plocha Optimum 5, 5, Teplý strop W,6 4 -,98 Teplý strop W -,4 5 -,9 5 % a ménì nespokojených 6 6 až % nespokojených až % nespokojených % a více nespokojených

Vertikální sálavá plocha Horizontální sálavá plocha (tg -tg ) ( C) 4, 5 4, 5, 5,5,5 -,5 - -5 Optimum podmínky 5 v=,5 m/s v= m /s Δ(t g -t g ) ( C) 6 5 4 Optim um W 5 W W podmínky v=,5 m/s v= m/s Pùvodní práce Obr. a: Rozdíl hodnot výsledné teploty kulového teplomìru namìøených ve výšce cm a cm od podlahy[δ (tg -tg )] pøi rychlostech proudìní vzduchu,5 a m.s - vertikální sálavá plocha Obr. b: Rozdíl hodnot výsledné teploty kulového teplomìru namìøených ve výšce cm a cm od podlahy[δ (tg -tg )] pøi rychlostech proudìní vzduchu,5 a m.s - horizontální sálavá plocha V pokusech s horizontální sálavou plochou etapy I hodnotily pokusné osoby jako vyhovující intenzitu sálání W.m -, zatím co intenzitu sálání W.m - hodnotilo již % pokusných osob jako nepøíjemnou. Pøi rychlosti proudìní vzduchu m.s - hodnotilo intenzitu sálání i W.m - jako nevyhovující 4 a 5 % pokusných osob. Vztah mezi subjektivním vnímáním pocitu tepla a hodnotou vybraných ukazatelù tepelného stavu prostøedí ve všech pokusných podmínkách etapy I a II znázoròují obrázky až 7. Regresní rovnice a jim odpovídající korelaèní koeficienty jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5. Diskuse Tab. 4a: Regresní rovnice vyjadøující vztah mezi rozdílem teplot (t stereo - t a ) a (t stereo - t g ) C a pocitem tepla a rozdílem hodnot (t ra - t rb ) C a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici až + bodù, vertikální sálavá plocha, v =,5 m.s - VERTIKÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA - Muži + Ženy, v =,5 m.s - Rozdíly v subjektivním hodnocení pocitu tepla mezi jednotlivými pokusy nelze vysvìtlit zmìnami teploty tìlesného jádra, jelikož jsme nezjistili u pokusných osob v rámci jednotlivých etap signifikantní rozdíly v hodnotách teploty tìlesného jádra ani v hodnotách srdeèní frekvence (5). To odpovídá našemu zámìru, aby výsledná teplota kulového teplomìru i operativní teplota byly ve všech pokusech v pásmu optimálních hodnot pro daný tepelný odpor odìvu a energetický výdej dle naøízení vlády è. 6/7 Sb. (). V pokusech s vertikální i horizontální sálavou plochou etapy I jsme zjistili velmi dobrou korelaci mezi subjektivním vnímáním pocitu tepla a tepelnými podmínkami vyjádøenými rozdílem hodnot Δ(t stereo t g ) i Δ(t ra t rb ) (obr. a,b a 4a,b). Velmi dobrou korelaci jsme zjistili i mezi subjektivním pocitem tepla a Δ(t stereo t a ) (obr. 5a,b). V etapì II (v = m.s - ) koreloval pocit tepla s tepelnými podmínkami v komoøe jen u pokusù s horizontální sálavou plochou (obr. 6a,b a 7a,b). Ve všech pokusech obou etap vnímaly ženy tepelné podmínky v komoøe jako chladnìjší. Naše výsledky ukazují, že kritéria, která byla v Èeské republice donedávna požívána pro hodnocení radiaèní nerovnomìrnosti pracovního prostøedí (Naøízením vlády è. 78/ Sb.), jsou nedostateèná pro objektivní posouzení tepelného stavu prostøedí. Teplotní rozdíl v úrovni hlavy a kotníkù se ukázal jako vhodné kritérium jen v pokusech s horizontální sálavou plochou a nízkou rychlostí proudìní vzduchu. Dle našich výsledkù by nemìl pøekroèit C. Rovnìž intenzita sálání W.m - na hlavu od stropu je spojena s vysokým procentem nespokojených. Radiaèní asymetrie, vyjádøená rozdílem radiaèní teploty protilehlých ploch nebo rozdílem stereoteploty a výsledné teploty kulového teplomìru, je vhodným kritériem pro posouzení tepelné pohodny na pracovištích s nízkou rychlostí proudìní vzduchu. Se stoupající rychlostí proudìní vzduchu se snižuje vliv radiaèní nerovnomìrnosti a stoupá vliv ochlazovacího úèinku proudícího vzduchu. x : y Sex R² Rovnice t stereo - t a : pocit tepla M + Ž,98 y = -,4x² -,8x +,579 t stereo - t g : pocit tepla M + Ž,96 y = -,589x² -,46x +,949 t ra - t rb : pocit tepla M + Ž,947 y = -,54x² -,78x +,9 Tab. 4b: Regresní rovnice vyjadøující vztah mezi rozdílem teplot (t stereo - t a ) a (t stereo - t g ) C a pocitem tepla a rozdílem hodnot (t ra - t rb ) C a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici až + bodù, horizontální sálavá plocha, v =,5 m.s - ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 VERTIKÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA - Muži + Ženy, v =,5 m.s - x : y Sex R² Rovnice t stereo - t a : pocit tepla M + Ž,77 y = -,x² +,78x +,48 t stereo - t g : pocit tepla M + Ž,76 y = -,94x² -,97x +,5 t ra - t rb : pocit tepla M + Ž,74 y = -,6x² -,45x +,9 6

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 Pùvodní práce Tab. 5a: Regresní rovnice vyjadøující vztah mezi rozdílem teplot (t stereo - t g ) C a pocitem tepla a rozdílem hodnot (t ra - t rb ) C a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici až + bodù, vertikální sálavá plocha, v = m.s -, 5,5,5 -,5 - -, 5 - -, 5 - VERTIKÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v =,5 m /s y = -,589x -,46x +,949 R =,9 6-4 - 4 6 Obr. 4a: Vztah mezi rozdílem radiaèní teploty od protilehlých ploch (t ra -t rb ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, vertikální sálavá plocha, v =,5 m.s - VERTIKÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v =,5 m /s - - y = -,54x -,78x +, 9 R =,9 47 - -5 - -5 5 5 t ra - t rb ( C) Obr. a: Vztah mezi rozdílem stereoteploty a výsledné teploty kulového teplomìru (t stereo -t g ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bod, vertikální sálavá plocha, v =,5 m.s - VERTIKÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA - Muži + Ženy, v = m.s - Hodnoty Sex R² Rovnice t stereo - t g : pocit tepla M,9 y =,99x² -,68x +,6 Ž,4 y = -,587x² +,64x -,8 t ra - t rb : pocit tepla M,77 y = -,x² -,4x +,7 Ž,548 y = -,5x² -,x -,94 Tab. 5b: Regresní rovnice vyjadøující vztah mezi rozdílem teplot a (t stereo - t g ) C a pocitem tepla a rozdílem hodnot (t ra -t rb ) C a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici až + bodù, horizontální sálavá plocha, v = m.s - HORIZONTÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA - Muži + Ženy, v = m.s - Hodnoty Sex R² Rovnice t stereo - t g : pocit tepla M + Ž,94 y =,667x²,774x +,5 t ra - t rb : pocit tepla M + Ž,958 y =,7x² -,556x +,6 HORIZONTÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v =,5 m /s y = -,94x -,97x +, 5 - R =,76 - - - 4 6 8 Ženy muži Obr. 4b: Vztah mezi rozdílem radiaèní teploty od protilehlých ploch (t ra -t rb ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, horizontální sálavá plocha, v =,5 m.s - HORIZONTÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v =,5 m /s - - y = -, 6x -,45x +, 9 R =,7 4 - -5 5 5 5 5 t ra - t rb ( C) Obr. b: Vztah mezi rozdílem stereoteploty a výsledné teploty kulového teplomìru (t stereo -t g ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, horizontální sálavá plocha, v =,5 m.s - 64

VERTIK ÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v =,5 m /s y = -,4x -, 8x +, 57 9 - R =,9 8 - - -5 5 5 t stereo- t a ( C) Mu ži Žen y Obr. 5a: Vztah mezi rozdílem stereoteploty a suché teploty vzduchu (t stereo -t a ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, vertikální sálavá plocha, v =,5 m.s - - - - HOR IZONTÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v =,5 m/s y = -,x +,78x +,48 R =,77 4 6 8 4 t stereo - t a ( C) Mu ži ŽENY Obr. 5b: Vztah mezi rozdílem stereoteploty a suché teploty vzduchu (t stereo -t a ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, horizontální sálavá plocha, v =,5 m.s - Pùvodní práce VERTIK ÁLNÍ SÁLAVA PLOCHA Mu ži + Žen y, v = m /s HORIZONTÁLNÍ SÁLAVÁ PLOCHA Mu ži + Žen y, v = m /s y =,99x -,6 8x +, 6 R =,9 - y = -,587x +,64x -,8 - R =,4 - - - 4 5 6 Obr. 6a: Vztah mezi rozdílem stereoteploty a výsledné teploty kulového teplomìru (t stereo -t g ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, vertikální sálavá plocha, v = m.s - - - y =,667x -,774x +, 5 R =,9 4 - - 5 7 Obr. 6b: Vztah mezi rozdílem stereoteploty a výsledné teploty kulového teplomìru (t stereo -t g ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, horizontální sálavá plocha, v = m.s - Obr. 7a: Vztah mezi rozdílem radiaèní teploty od protilehlých ploch (t ra -t rb ) a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bod, vertikální Obr. 7b: Vztah mezi rozdílem radiaèní teploty od protilehlých ploch (t ra -t rb ) sálavá plocha, v = m.s - a pocitem tepla vyjádøeným v sedmibodové stupnici - až + bodù, horizontální sálavá plocha, v = m.s - Závìr Pocit tepelného diskomfortu v dùsledku nerovnomìrné radiaèní zátìže, zpùsobené negativním nebo pozitivním sáláním od okolních vertikálních nebo horizontálních ploch, je dán rozdílem mezi intenzitou sálání protilehlých ploch a ochlazovacím úèinkem proudícího vzduchu. Se zvyšující se rychlostí proudìní vzduchu pøi stejném rozdílu Δ(t ra -t rb ) v pøípadì pozitivního sálání od vertikální sálavé plochy procento nespokojených osob klesá, v pøípadì horizontální sálavé plochy a negativního sálání od vertikální plochy poèet nespokojených naopak stoupá. Radiaèní nerovnomìrnost vyjádøená rozdílem Δ(t stereo -t g ) dává stejnì kvalitní informace o nerovnomìrnosti radiaèní zátìže jako hodnota Δ(t ra -t rb ). Stereoteplota spolu s výslednou teplotou kulového teplomìru mùže být využita jako velmi dobrý ukazatel pro hodnocení prostøedí s nerovnomìrnou radiaèní zátìží. Vzhledem k pohlavním rozdílùm ve vnímání nerovnomìrné tepelné zátìže by bylo vhodné stanovit vedle prùmìrných limitù pro nerovnomìrnou radiaèní zátìž i doporuèené limity pro pracovištì s pøevahou mužù nebo žen. ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 65

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO - 8 Pùvodní práce Práce byla vykonána v rámci Výzkumného zámìru MPSV, identifikaèní kód: MPS595. LITERATURA:. NAØÍZENÍ VLÁDY è. 6/7 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pøi práci. ÈSN EN ISO 77 Ergonomie tepelného prostøedí Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpoètu ukazatelù PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu. ÈSN EN ISO 776 Ergonomie tepelného prostøedí Pøístroje pro mìøení fyzikálních velièin 4. JIRÁK Z., JOKL M., ŠTVERÁK J., PECHLÁT R., COUFALOVÁ H.: Correction factors in skin temperature measurement. J. Appl. Physiol., 8, 975, 4, s. 75-755 5. JIRÁK Z., TOMÁŠKOVÁ H., JOKL M.V., BERNATÍKOVÁ Š., MALÝ S., KILIÁN L., ŠEBESTA D.: Odezva fyziologických ukazatelù na nerovnomìrnou radiaèní zátìž v experimentálních podmínkách v klimatické komoøe. Èeské pracovní lékaøství, v tisku 6. JIRÁK Z., JOKL M.V., VAJNER L., TOMÁŠKOVÁ H., BERNATÍKO- VÁ Š., MALÝ S., LEHOCKÁ H., KILIÁN L.: Kulový stereoteplomìr nový pøístroj pro mìøení a hodnocení nerovnomìrné tepelné zátìže. Èeské pracovní lékaøství, 9, 8,, s. 6 7. JOKL, M.V., VAJNER L.: Kulový teplomìr. Užitý vzor è. 547. Zapsaný.8. 8. JOKL, M.V., JIRÁK Z., ŠEBESTA D.: Nový zpùsob hodnocení nerovnomìrné tepelné zátìže èlovìka. Vytápìní, vìtrání, instalace, 5, 5, s. -4 9. MALÝ S.: Vliv paralelního pùsobení radiaèního a konvekèního tepla v podmínkách mírného tepelného prostøedí na spolehlivost výkonu èlovìka. Doktorská disertaèní práce VŠB TU Ostrava, Fakulta bezpeènostního inženýrství, 7, s.. STATA Statistical software: Release 9. College Station,TX: Stata Corporation 5 Ing. Šárka Bernatíková Vysoká škola báòská-technická univerzita Ostrava Fakulta bezpeènostního inženýrství Lumírova, 7 Ostrava Výškovice e-mail: sarka.bernatikova@vsb.cz 66