Finále 2018/19, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (max. 20 bodů)

Podobné dokumenty
Mgr. Jan Ptáčník. Astronomie. Fyzika - kvarta Gymnázium J. V. Jirsíka

Ústřední kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ), , Brno. Žák/yně jméno příjmení identifikátor. Škola ulice, č.p.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je km.

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Pouť k planetám. Která z možností je správná odpověď? OTÁZKY

1.6.9 Keplerovy zákony

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE

Galaxie - Mléčná dráha - uspořádaná do tvaru disku - zformovala se 3 miliardy let po velkém třesku - její průměr je světelných let

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Země třetí planetou vhodné podmínky pro život kosmického prachu a plynu Měsíc

2. Poloměr Země je km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

1 Newtonův gravitační zákon

VESMÍR, SLUNEČNÍ SOUSTAVA

1. Zakroužkujte správnou odpověď U každé otázky zakroužkujte právě jednu správnou odpověď.

Osnova Motivace Jak to funguje Seznam a popis misí Animace Obrázky Shrnutí. Astronomický ústav Univerzity Karlovy, Univerzita Karlova v Praze

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

Astronomická jednotka (AU)

Tělesa sluneční soustavy

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

VY_52_INOVACE_137.notebook. April 12, V rozlehlých prostorách vesmíru je naše planeta jen maličkou tečkou.

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.

Pracovní list Název projektového úkolu VESMÍRNÉ OTÁZKY A ODPOVĚDI Třída V. Název společného projektu MEZI NEBEM A ZEMÍ

Astronomie, sluneční soustava

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Kód vzdělávacího materiálu: Název vzdělávacího materiálu: Datum vytvoření: Jméno autora: Předmět: Ročník: 1 a 2

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Sluneční soustava.

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Zamysli se nad těmito otázkami

Identifikace práce. POZOR, nutné vyplnit čitelně! vyplňuje hodnotící komise A I: A II: B I: B II: C: D I: D II: Σ:

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Krajské kolo 2014/15, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Kroužek pro přírodovědecké talenty II lekce 13

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test

VESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Úkol č. 1. Sluneční soustava

Sluneční soustava OTEVŘÍT. Konec

VESMÍR. Prvouka 3. ročník

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Kroužek pro přírodovědecké talenty I lekce 3 SLUNEČNÍ SOUSTAVA

VESMÍR. Mléční dráha. Sluneční soustava a její objekty. Planeta Země jedinečnost života. Životní prostředí na Zemi

Pojmy vnější a vnitřní planety

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Astronomie a astrofyzika

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Využití animací letů kosmických sond ve výuce fyziky

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

Klíčová slova: vesmír, planety, měsíc, hvězdy, slunce, soustava. Výukové materiály jsou určeny pro 5. ročník ZŠ a zabývají se tématem Vesmír.

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Základní jednotky v astronomii

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

Přírodopis Vesmír Anotace: Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Druh interaktivity:

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

- před 5 miliardami let - z částic prachu a plynu shluk do rotujícího prachoplynného mraku - uprostřed mraku vzniká Slunce - okolní částice do sebe

Počítání ve sluneční soustavě

Od středu Sluneční soustavy až na její okraj

R5.1 Vodorovný vrh. y A

očekávaný výstup ročník 7. č. 11 název

Identifikace. Přehledový test (online)

Astronomick olympiáda

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

Astrofyzika. 1. Sluneční soustava. Slunce. Sluneční atmosféra. Slunce Slunce planety planetky komety, meteoroidy prach, plyny

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.9.A.34 EU OP VK

VESMÍR. Vesmír vznikl Velkým Třeskem (Big Bang) asi před 14 (13,8) miliardami let

Česká astronomická společnost Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

ročník 9. č. 21 název

OBSAH ÚVOD. 6. přílohy. 1. obsah. 2. úvod. 3. hlavní část. 4. závěr. 5. seznam literatury. 1. Cíl projektu. 2. Pomůcky

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

Finále 2015/16, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) řešení. A Přehledový test. (celkem max. 30 bodů)

Jméno: 1 / 10 Identifikátor:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

TAJEMSTVÍ PRVNÍ PLANETY ODHALENA SEMINÁŘ KOSMONAUTIKA A RAKETOVÁ TECHNIKA HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

GRAVITAČNÍ POLE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Identifikace ŘEŠENÍ. A) Digitárium

Co vše se skrývá pod slapovými jevy?

Krajské kolo 2015/16, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

MERKUR. 4. lekce Bára Gregorová a Ondrej Kamenský

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

Sluneční soustava. studijní materiál pro mé studenty F. vytvořila. Mgr. Lenka Hanáková

Astronomická olympiáda 2005/6 1. kolo (školní)

Transkript:

A Přehledový test (max. 20 bodů) POKYNY: U každé otázky zakroužkuj právě jednu správnou odpověď. Pokud se spleteš, původní odpověď zřetelně škrtni a zakroužkuj jinou. Je povolena maximálně jedna oprava. V případě špatné, žádné nebo více zakroužkovaných odpovědí je za otázku 0 bodů. 1. Které tvrzení o velikostech Země a Marsu je správné? [a] Země a Mars mají přibližně stejnou velikost. [b] Země je přibližně dvakrát větší než Mars. [c] Země je přibližně třikrát větší než Mars. [d] Země je přibližně dvakrát menší než Mars. 2. V kterém roce se naposledy uskutečnil let raketoplánu? [a] 1991 [b] 2001 [c] 2011 [d] 2018 3. Jaká sonda aktuálně zkoumá Slunce a postupně se k němu přibližuje až nakonec shoří? [a] Parker Solar Probe [b] Solar Dynamics Observatory [c] Solar and Heliospheric Observatory [d] Ulysses 4. Některé měsíce sluneční soustavy jsou větší než nejmenší planeta. Které to jsou? [a] Jen Ganymed [b] Ganymed a Titan [c] Ganymed, Titan a Triton [d] Ganymed, Titan, Triton a Titania 5. Nejvyšší (známá) hora sluneční soustavy Hora Olymp (Olympus Mons) se nachází na [a] Zemi. [b] Marsu. [c] Venuši. [d] Io. 6. Jaký je latinský název souhvězdí Velké medvědice? [a] Canis Minor [b] Canis Major [c] Ursa Minor [d] Ursa Major 7. Který z následujících pojmů NENÍ označením závěrečného stádia života hvězdy? [a] bílý trpaslík [b] supernova [c] černá díra [d] neutronová hvězda 8. Který plyn chrání Zemi před nebezpečným ultrafialovým zářením, které přichází ze Slunce? [a] dusík [b] kyslík [c] oxid uhličitý [d] ozón 9. Známý kosmodrom NASA se nachází na mysu [a] Dobré naděje. [b] Horn. [c] Canaveral. [d] svatého Vincence. 10. Největší dalekohled v České republice se nachází na hvězdárně v [a] Praze. [b] Hradci Králové. [c] Úpici. [d] Ondřejově. 1 / 5

11. Který z těchto významných astronomů se narodil jako poslední? [a] Tycho Brahe [b] Galileo Galilei [c] Johannes Kepler [d] Isaac Newton 12. Podzimní rovnodennost je okamžik, kdy sluneční paprsky dopadají kolmo na [a] obratník Raka. [b] obratník Kozoroha. [c] rovník. [d] jižní pól. 13. Která dvě slova jsou označením světelných jevů? [a] meteorit a meteoroid [b] meteor a bolid [c] meteoroid a bolid [d] meteor a meteorit 14. Jak se jmenuje největší těleso, které obíhá kolem Slunce mezi Marsem a Jupiterem? [a] Vesta [b] Juno [c] Pallas [d] Ceres 15. Co se skrývá pod označením sol? [a] Jednotka intenzity slunečního záření. [b] Délka dne na Marsu. [c] Útvar na povrchu Měsíce. [d] Určitý typ sluneční skvrny. 16. Jakou barvu u hvězd nepozorujeme? [a] oranžovou [b] červenou [c] zelenou [d] modrou 17. Kolikrát se zhruba vejde Země do Slunce? Nápověda: Objem závisí na poloměru jako třetí mocnina. [a] stokrát [b] tisíckrát [c] milionkrát [d] miliardkrát 18. Na povrchu Měsíce kolísá teplota zhruba od 180 C do 120 C. Proč tomu tak není i na Zemi? [a] Měsíc nemá na rozdíl od Země hustou atmosféru. [b] Měsíc nemá na rozdíl od Země magnetické pole. [c] Může za to oběh Měsíce kolem Země, je-li v novu, je na straně přivrácené ke Slunci 120 C. [d] Může za to oběh Měsíce kolem Země, je-li v úplňku, je na straně odvrácené od Slunce 180 C. 19. Která sonda v současnosti zkoumá Saturn? [a] Cassini [b] Galileo [c] New Horizons [d] žádná 20. K jakému poměrně vzácnému astronomickému úkazu dojde letos v listopadu? [a] K přechodu Merkuru přes sluneční disk. [b] K přechodu Venuše přes sluneční disk. [c] K přechodu Marsu přes sluneční disk. [d] K přechodu Měsíce přes sluneční disk. 2 / 5

B Sonda Juno (max. 20 bodů) Sonda Juno, která startovala 5. srpna 2011 ze Země, aktuálně obíhá kolem Jupiteru. Kvůli poměrně velké hmotnosti sondy a dlouhému a náročnému letu k Jupiteru sonda absolvovala tzv. gravitační manévr, populárně nazývaný gravitační prak. Jedná se o techniku letu, kdy sonda obletí planetu tak, že planeta svou gravitací trajektorii sondy vhodně pozmění. Sonda Juno provedla gravitační manévr 9. října 2013 u Země a díky tomu doletěla k Jupiteru 5. července 2016. Proveďme nyní několik zjednodušení skutečného letu. Budeme předpokládat, že oběžná dráha Země, oběžná dráha Jupiteru a trajektorie sondy Juno leží v jedné rovině. Dále budeme předpokládat, že sonda se v první fázi letu (od startu až po gravitační manévr) pohybuje po kružnici a v druhé fázi letu (od gravitačního manévru po přílet k Jupiteru) po půlkružnici. Dalším předpokladem je, že Země se v okamžiku startu sondy a v okamžiku gravitačního manévru nachází na stejném místě své oběžné dráhy. Posledním zjednodušením je, že Jupiter se v okamžiku příletu sondy nachází na opačné straně Slunce než Země v okamžiku startu sondy. Celá situace je znázorněna na obrázku 1. J B S A Obrázek 1: Let sondy Juno. Bod S značí Slunce, bod A polohu Země v okamžicích startu sondy a gravitačního manévru. Bod B je od Slunce nejvzdálenější bod v první fázi letu sondy, bod J poloha Jupiteru v okamžiku příletu sondy. Nejmenší černá kružnice představuje oběžnou dráhu Země, větší černá kružnice oběžnou dráhu Marsu a největší černá kružnice oběžnou dráhu Jupiteru. Modrá kružnice představuje první fázi letu sondy, červená půlkružnice druhou fázi letu sondy. Planety i sonda obíhají kolem Slunce proti směru hodinových ručiček. Velikosti oběžných drah planet jsou ve správném měřítku, velikosti bodů představující Slunce, Zemi a Jupiter nikoli. 3 / 5

Při výpočtech využívej údaje z tabulky Astronomické olympiády. Všechny potřebné výpočty zapiš, pouhý správný výsledek bez postupu neuznáváme! a) Kolik dní trvala první fáze letu a kolik dní druhá fáze? Nezapomeň uvážit přestupné roky. Den startu do výpočtu neuvažuj, den, kdy došlo ke gravitačnímu manévru, započítej do první fáze letu. Den příletu k Jupiteru do výpočtu uvažuj. první fáze letu (rok 2012 byl přestupný) t 1 = 26 + 30 + 31 + 30 + 31 + 366 + 31 + 28 + 31 + 30 + 31 + 30 + 31 + 31 + 30 + 9 = 796 dní druhá fáze letu (rok 2016 byl přestupný) t 2 = 22 + 30 + 31 + 365 + 365 + 31 + 29 + 31 + 30 + 31 + 30 + 5 = 1 000 dní b) Během první fáze letu se sonda dostala nejdále od Slunce (v obrázku 1 bod B) do vzdálenosti 2,2 au. Vypočítej poloměr kružnice, která představuje první fázi letu. Výsledek uveď v astronomických jednotkách zaokrouhlený na desetiny. Uvědom si, že modrá kružnice v obrázku 1 nemá střed v bodě S. Z Tabulky přečteme, že vzdálenost Země od Slunce je 1,00 au. Podle obrázku 1 platí: r 1 = 2,2 au + 1,00 au 2 = 1,6 au c) Vypočítej délku první fáze letu sondy. Vzorec na výpočet obvodu kružnice již znáš z dřívějších kol. Výsledek uveď v astronomických jednotkách zaokrouhlený na desetiny. o 1 = 2 3,14 r 1 = 2 3,14 1,6 au 10,0 au d) Vypočítej průměrnou rychlost sondy během první fáze letu. Výsledek uveď v kilometrech za sekundu zaokrouhlený na desetiny. Z Tabulky přečteme 1 au = 1,50 10 11 m = 1,50 10 8 km v p1 = o 1 t 1 = 10,0 1,50 108 km 796 24 60 60 s 21,8 km s e) Vypočítej poloměr půlkružnice, která představuje druhou fázi letu sondy. Výsledek uveď v astronomických jednotkách zaokrouhlený na desetiny. Uvědom si, že červená půlkružnice v obrázku 1 nemá střed v bodě S. Z Tabulky přečteme, že vzdálenost Země od Slunce je 1,00 au a vzdálenost Jupiteru od Slunce 5,20 au. Podle obrázku 1 platí: r 2 = 5,20 au + 1,00 au 2 = 3,1 au 4 / 5

f) Vypočítej délku druhé fáze letu sondy. Výsledek uveď v astronomických jednotkách zaokrouhlený na desetiny. Nezapomeň, že nyní počítáš délku půlkružnice a nikoli celé kružnice. o 2 = 3,14 r 2 = 3,14 3,1 au 9,7 au g) Vypočítej průměrnou rychlost sondy během druhé fáze letu. Výsledek uveď v kilometrech za sekundu zaokrouhlený na desetiny. v p2 = o 2 t 2 = 9,7 1,50 108 km 1 000 24 60 60 s 16,8 km s h) Jaká byla celková délka letu sondy Juno od startu až po přílet k Jupiteru? Výsledek uveď jako násobek miliardy kilometrů zaokrouhlený na desetiny, například 1,2 10 9 km. s = o 1 + o 2 = 10,0 au + 9,7 au = 19,7 au = 19,7 1,50 10 8 km 3,0 10 9 km 5 / 5