Restratifikace české politiky. Vývoj třídně zakotveného volebního chování v České republice v letech 1992-2010. Michael L. Smith Sociologický ústav AVČR Petr Matějů Vysoká škola CEVRO Institut Struktura Téma třídní ukotvenosti volebního chování a její měření - vývoj Teorie a hypotézy pro analýzu vývoje třídní ukotvenosti volebního chování v ČR Data a použitá metoda Výsledky Závěry 2 1
Třídní ukotvenost volebního chování V 60. až 80. letech: class voting jedním z velkých témat světové sociologie, zejména v kontextu rodící se politické sociologie a diskurzu o roli tradičních sociálních tříd o Anderson, Dewey, Percy Davidson. 1943. Ballots and the democratic class struggle : a study in the background of political education. Stanford: Stanford University Press. o Lazarsfeld, Paul F., Bernard Berelson, Hazel Gaudet. 1948. The People s Choice: How the Voter Makes up his Mind in a Presidential Campaign, 2nd ed. New York: Columbia University Press. o Lipset, Seymour M. 1981. Political Man: The Social Bases of Politics. Baltimore: Johns Hopkins University Press. Většina prací z 60. až 80. let prokazovala, že voliči z nižších tříd preferují levicové strany (prosazující větší sociální rovnost a redistribuci), zatímco voliči z vyšších inklinují spíše k pravicovým stranám (podporujícím principy volného trhu, což umožňuje reprodukci třídních výhod) Třídní ukotvenost volebního chování V 90. létech: řada analýz začíná docházet k závěru, že vliv třídy na volební rozhodování se zmenšuje, začínají se prosazovat jinak založené rozdíly Ringdal, Kristen, Kjell Hines. 1995. Patterns in Class Voting in Norway 1957-1989: Decline or Trendless Fluxuations? Acta Soiologica 38: 33-51. Nieuwbeerta Paul, Nan Dirk De Graaf. 1999. Traditional Class Voting in Twenty Postwar Societies. Pp. 23-56 in Geoffrey Evans (ed.), The End of Class Politics? Class Voting in Comparative Perspective. Oxford: Oxford University Press. Nieuwbeerta, Paul. 1996. The Democratic Class Struggle in Postwar Societies: Class Voting in Twenty Countries 1945 1990. Acta Sociologica 39: 345 384. Zájem o vliv třídy na volební chování v moderních industriálních společnostech začíná klesat. 4 3
Třídní ukotvenost volebního chování Nový impuls pro analýzy class-voting : změny v post-komunistických zemích: společnosti nerovnosti rostou, společnosti se začínají stratifikovat formují se třídy artikulující své zájmy svobodné volby umožňují těmto zájmům se projevit v politických preferencích inkonzistence sociálního statusu, zejména mezi objektivní a subjektivní dimenzí vítězové a poražení transformace obraty doleva (left-turns). o Matějů, Petr. 1996. In Search of Explanations for Recent Left-Turns in Post-Communist Countries. International Review of Comparative Public Policy 7: pp. 43-82. o Rueschemeyer, Marilyn, Sharon L. Wolchik. 1999. The Return of Left-Oriented Parties in Eastern Germany and the Czech Republic and their Social Policies. Pp. 109-143 in Linda J. Cook, Mitchell A. Orenstein, Marilyn Rueschemeyer (eds.), Left Parties and Social Policies in Postcommunist Europe. Boulder: Westview Press. o Matějů, Petr, Martin Kreidl. 1999. Vývoj statusové konzistence v České republice 1991-1999. Czech Sociological Review/Sociologický časopis 35: 269-292. Třídní ukotvenost volebního chování V 90. létech řada analýz provedených v post-komunistických zemích dochází k závěru, že vliv sociální třídy na politické postoje a volební rozhodování se začíná zvětšovat: Matějů, Petr, Blanka Řeháková. 2000. Proměny volebního chování sociálních tříd v letech 1992 1996. Pp. 301-334 in Petr Matějů, Klara Vlachová, (eds.). Nerovnost, spravedlnost, politika. Praha: Sociologické nakladatelství. Matějů, Petr, Blanka Řeháková, Geoffrey Evans 1999. The Politics of Interests and Class Realignment in the Czech Republic, 1992-1996. Pp. 231-253 in Geoffrey Evans (ed.). The End of Class Politics? Class Voting in Comparative Context. Oxford: Oxford University Press. Vlachová, Klára, Blanka Řeháková 2007. Sociální třída a její vliv na volební chování. Pp. 133-146 in Tomáš Lebeda, Lukáš Linek, Pat Lyons, Klára Vlachová (eds.). Voliči a volby 2006. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Proto v duchu předchozích prací na téma class-party realignment formulujeme hypotézu o re-stratifikaci české politiky. 6 5
Hypotéza o restratifikaci české politiky Tři fáze vývoje: 1. 1989 až polovina 90. let: počátky destratifikace zděděného rovnostářského systému a vznik transformačních elit sociální a ekonomické nerovnosti rostou transformační elity úspěšně konvertují sociální a politický kapitál z minulosti na kapitál ekonomický skupiny vítězů a poražených transformace postupně krystalizují stále převládá transformační étos třídně zakotvené volební chováni se formuje pomaleji než v jiných post-komunistických zemích Hypotéza o restratifikaci české politiky Tři fáze vývoje: 2. od poloviny 90. let do roku 2000: nerovnosti dále rostou sociálně-ekonomický status krystalizuje do podoby běžné ve vyspělých západních demokraciích formují se třídy západního stylu v subjektivní rovině dochází ke krystalizaci norem distributivní spravedlnosti a posilují se vazby těchto norem na sociálněekonomický status. dochází i k mobilizaci voličstva na bázi tradičních ideologií, působí i politická nestabilita vazba mezi sociální třídou a volebním rozhodováním se posiluje 8 7
Hypotéza o restratifikaci české politiky Tři fáze vývoje: 3. 2001 do současnosti: stratifikační systém západního typu se konsoliduje (ale slabá střední třída) politické strany stále více definují své programy v třídním duchu třídní polarizace politiky vrcholí ve volbách 2010 vazba mezi sociální třídou a volebním rozhodováním se dále posiluje Hypotéza o restratifikaci české politiky Prochází-li země procesem restratifikace tedy procesem, který v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice po dlouhém období destratifikace (souvisejícím s komunistickou rovnostářskou ideologií a vnucenou nivelizací) znovu posiluje sociální identity založené na třídě, lze očekávat růst významu sociálně-třídního postavení v politické orientaci a tudíž i ve volebním rozhodování. 10 9
Měření třídní ukotvenosti volebního rozhodování První fáze: Alfordův index o Alford, Robert. 1962. A Suggested Index of the Association of Social Class and Voting. Public Opinion Quarterly 26: 417 425. Druhá fáze: strukturní modely s více proměnnými o McAllister, Ian, Jonathan Kelley. 1982. Class, Ethnicity and Voting Behaviour in Australia. Politics: The Journal of the Australasian Political Studies Association 17: 96-107. o Kelley, Jonathan, Ian McAllister. 1985. Class and Party in Australia: A Comparison with Britain and the USA. British Journal of Sociology 36: 383-420. o Franklin, Mark. 1985. The Decline of Class Voting in Britain: Changes in the Basis of Electoral Choice, 1964-1983. Oxford: Clarendon Press. Třetí fáze: logaritmy poměru šancí (log-odds ratio) z loglineárních a logitových modelů o Evans, Geoffrey, Anthony Heath, Clive Payne. 1991. Modelling Trends in the Class/Party Relationship 1964-87. Electoral Studies 10 (2): 99-117. o Evans, Geoffrey. 2000. The Continued Significance of Class Voting. Annual Review of Political Science 3: 401-417. o Knutsen, Oddbjørn. 2006. Class Voting in Western Europe - A Comparative Longitudinal Study. Lanham: Lexington. o Heath, Anthony, Roger Jowell, John Curtice. 1985. How Britain Votes. Oxford: Pergamon Press. 11 Alfordův index Idea: třídní ukotvenost volebního rozhodování lze vyjádřit jako rozdíl mezi procentem voličů volících správně (C) a procentem voličů volících deviantně (D) Manuální Nemanuální Levice 75 C 45 D Pravice 25 D 55 C Celkem 100 100 Alfordův index = 30 75-45=30 55-25=30 Kritika: hodnota indexu závisí na marginálních četnostech 12
Strukturní modely s více proměnnými Příklad: Kelley, Jonathan, Ian McAllister. 1985. Class and Party in Australia: A Comparison with Britain and the USA. British Journal of Sociology 36: 383-420 13 Poměry šancí a logaritmy poměru šancí (odds ratios a log odds ratios) Úsilí relativizovat hodnotu indexu: Manuální Nemanuální Levice 75 45 Pravice 25 55 Celkem 100 100 % NM volící Pravici / % NM volících Levici % M volících Pravici / % M volících Levici / 45 25/ 75 1,222 0,333 55 = = ln 3,66 = 1,29 3,66 Nevýhoda: stále je možné pracovat jen s binárními proměnnými 14
Index Kappa založený na logaritmech poměru šancí Umožňuje jako závisle proměnnou použít proměnnou o více hodnotách (úplnou třídní klasifikaci) o Hout, Michael, Clem Brooks, Jeff Manza. 1993. The Persistence of Classes in Post-Industrial Societies. International Sociology 8 (3): 259-277. o Hout, Michael, Clem Brooks, Jeff Manza. 1995. The Democratic Class Struggle in the United States, 1948-1992. American Sociological Review 60 (6): 805-828. Vstupem jsou regresní koeficienty z logistických regresí, tj. ve skutečnosti logaritmy poměrů nerovností Hodnota kappa indexu se počítá jako směrodatná odchylka ze série regresních koeficientů Výhoda: do logistické regrese mohou vstoupit i další (kontrolní) proměnné čistý kappa index 15 Index Kappa založený na logaritmech poměru šancí - příklad Logaritmus poměru šancí levo-pravého volebního rozhodnutí (třída/vyšší duš.). Kappa=směrodatná odchylka hodnot v příslušném sloupci Referenční skupina 16
Definice tříd pro analýzy (vychází z ISCO68 resp. ISCO88, resp. KZAM) 17 Definice volebního rozhodování Tři možnosti: Každá ze stran je považována za možnou volbu (0 nezvolena, 1 zvolena) Levicové strany (ČSSD, KSČM, Levý blok) vs. Ostatní Levicové strany vs. Pravicové strany Velká proměnna stranického systému neumožnila jinou než binární klasifikaci vícenásobná binomiální logistická regrese Použitá klasifikace: Levicové strany (ČSSD, KSČM, Levý blok) vs. Ostatní 18
Další (kontrolní) proměnné Pohlaví Vzdělání: základní, neúplné střední, úplné střední, vysokoškolské Region: Praha, Středočeský, Jihočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský 19 Rok 1992 1996 1998 2002 2006 2010 Data Výzkum Ekonomická očekávání a postoje IVVM IVVM ESS + ISSP CVVM CVVM Výchozí klasifikace ISCO68 KZAM-ISCO KZAM-ISCO ISCO88 KZAM-ISCO KZAM-ISCO Počet případů 2084 2019 2035 2636 2002 1857 20
Výsledky analýzy Hlasování pro levicové versus ostatní politické strany v českých volbách v letech 1992-2010 podle sociálních tříd 22
Logaritmy poměru šancí (log-odds-ratios) třídního hlasování v jednotlivých letech (referenční třídou jsou vyšší nemanuální pracovníci). 23 Testované modely Model 0 nulový model, obsahující pouze konstantu. Model 1 jednoduchý trendový model: k nulovému modelu přidává hlavní efekt volebního roku (změna v popularitě levicových stran, nulový efekt třídy). Model 2 model konstantních efektů třídy: k modelu 1 dodává efekt třídy, který se v čase nemění. Model 3 model jednotných rozdílů (uniform differences model): k modelu 2 přidává interakci mezi rokem a třídou určenou na škále 1-6. Předpokládá, že třídy uspořádat podle přirozeného volebního chování. Model 4 model lineárních trendů : stejně jako model 3 k modelu 2 dodává interakci mezi rokem a třídou, ale třídy jsou reprezentovány dummy proměnnými a roky jsou konstruovány jako škála (1992 = 1, 1996, = 2, 2010 = 6). Třídy se díky tomu mohou politicky přeskupit, ale předpokládá se linearita změn ve vztahu mezi třídou a volbou. Model 5 plný interakční model, který k modelu 2 přidává interakci třídy a roku, obojí konstruované jako dummy proměnné, takže se třídy mohou mezi volbami politicky přeskládat, a to nelineárně. 24
Modelování vztahu mezi třídou, volbou a rokem: logistická regrese 25 Modelování vztahu mezi třídou, volbou a rokem: log-lineární model Log-lineární model potvrzuje potřebu akceptovat plný interakční model 26
Hrubý index Kappa 27 Čistý index Kappa 28
Hrubý a čistý index Kappa 29 Závěry Zatímco ve všech západních zemích podrobených analýze jsou trendy efektu třídy na volební rozhodování klesající nebo vykazují fluktuaci bez zřetelného trendu, v České republice tomu bylo naopak. Nevíme o žádné jiné zemi, která by v třídním hlasování po roce 1998 vykazovala vzestupný trend. Výsledky, k nimž jsme dospěli, reflektují proces, který jsme nazvali restratifikace české politiky class-vote realignment. Základem tohoto procesu je prohlubující se diferenciace společnosti. Rostou příjmové a majetkové nerovnosti i nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání, krystalizuje sociálně-ekonomický status a formují se sociální třídy západního typu. Současně dochází ke konsolidaci stranického systému. Tyto procesy vytváří podmínky pro posilování vazeb mezi stratifikačními proměnnými, politickými postoji a orientacemi a tudíž i volebním chováním. Vše nasvědčuje tomu, že v průběhu postkomunistické transformace intenzita třídně zakotveného volebního rozhodování dosáhla vyšší hladiny než západních demokraciích (Smith 2009). 30
Děkujeme za pozornost michael.smith@soc.cas.cz petr.mateju@vsci.cz