UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE Studium matricových lipofilních tablet s glycerol-dibehenátem Hradec Králové 2014 Mgr. Sandra Muchová

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem. Veškerá literatura a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a v práci řádně citovány. Práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala paní PharmDr. Jitce Mužíkové, Ph.D. za odborné vedení a příjemnou spolupráci při vypracování této rigorózní práce. V Hradci Králové dne 13.5.2014 Mgr. Sandra Muchová

Obsah 1. Abstrakt, Abstract... 5 2. Zadání... 7 3. Úvod... 8 4. Teoretická část... 9 4.1. Řízené uvolňování léčiv... 9 4.1.1. Hydrofilní gelové matricové tablety... 10 4.1.2. Lipofilní matricové tablety... 12 4.1.3. Glycerol-dibehenát... 13 4.1.3.1. Výzkum tablet s glycerol-dibehenátem... 14 4.2. Zkouška disoluce... 19 4.2.1. Lékopisné metody disoluce pevných lékových forem... 21 4.2.1.1. Metoda míchadlová a košíčková... 21 4.2.1.2. Metoda průtoková... 22 4.2.1.3. Metoda s vratným válcem... 23 5. Experimentální část... 25 5.1. Použité suroviny... 25 5.2. Použité přístroje... 26 5.3. Postup práce... 27 5.3.1. Příprava tabletovin... 27 5.3.2. Lisování tablet a energetické hodnocení lisovacího procesu... 28 5.3.3. Měření destrukční síly, výpočet pevnosti tablet v tahu... 28 5.3.4. Disoluce tablet... 29 6. Tabulky a grafy... 30 6.1. Vysvětlivky k tabulkám a grafům... 30 6.2. Tabulky... 32 6.2.1. Energetické hodnocení lisovacího procesu... 32

6.2.2. Pevnost tablet v tahu... 34 6.2.3. Disoluce tablet... 43 6.3. Grafy... 45 7. Diskuse... 52 7.1. Hodnocení lisovatelnosti tabletovin... 52 7.2. Hodnocení disoluce tablet... 53 8. Závěr... 54 9. Literatura... 55

1. Abstrakt, Abstract Abstrakt Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmaceutická technologie Kandidát Mgr. Sandra Muchová Konzultant PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Název rigorózní práce Studium matricových lipofilních tablet s glycerol-dibehenátem Práce se zabývá studiem lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin se suchými pojivy sprejově sušenou laktosou a mikrokrystalickou celulosou a různou koncentrací glycerol-dibehenátu. Lisovatelnost byla hodnocena pomocí energetického profilu lisování a pevnosti tablet v tahu. Byla také studována rychlost uvolňování léčiva kyseliny salicylové z tablet. Glycerol-dibehenát ovlivňoval lisovatelnost tabletovin s mikrokrystalickou celulosou víc než se sprejově sušenou laktosou. Rostoucí koncentrace glycerol-dibehenátu prodloužila uvolňování kyseliny salicylové, ale nebyl zde statisticky významný rozdíl v rámci typu použitého suchého pojiva. 5

Abstract Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department Pharmaceutical technology Candidate Mgr. Sandra Muchová Consultant PharmDr. Jitka Mužíková, Ph.D. Title of the Thesis The study of matrix lipophilic tablets with glyceryl behenate The thesis studies the compressibility of directly compressible tableting materials with the dry binder spray-dried lactose and microcrystalline cellulose and various concentrations of glyceryl behenate. Compressibility was evaluated by means of the energy profile of compression and tensile strength of tablets. The rate of release of the active ingredient salicylic acid from tablets was also examined. Glyceryl behenate influenced compressibility of tableting materials with microcrystalline cellulose more than those with spray-dried lactose. Increasing concentrations of glyceryl behenate prolonged the release of salicylic acid, but there was no statistically significant difference within the type of the dry binder used. 6

2. Zadání Cílem práce bylo zhodnotit lisovatelnost a rychlost uvolňování léčiva z lipofilních matricových tablet s glycerol-dibehenátem v různé koncentraci. Testovaly se i vlivy použitých plniv, kterými byly sprejově sušená laktosa FlowLac 100 a mikrokrystalická celulosa Microcel MC 102. Lisovatelnost byla hodnocena pomocí energetického profilu lisování a pevnosti tablet v tahu v závislosti na lisovací síle. 7

3. Úvod Lipofilní matricové systémy jsou v poslední době populární díky jejich levné i snadné přípravě a chemické inertnosti. Obsahují různé mastné alkoholy, vosky a tuky, jako např. cetylalkohol, glycerol-dibehenát, karnaubský vosk. 1,2 Tyto systémy se používají především pro zpomalené uvolňování ve vodě velmi snadno rozpustných léčiv. Často používanou látkou pro přípravu lipofilních matricových tablet je glycerol-dibehenát v podobě firemního produktu Compritol 888 ATO. Tato látka se používá v koncentraci 1-3 % v tabletách také jako mazadlo, pro prodloužené uvolňování je nutná koncentrace nad 10 %. 3 Mezi výhody matricových tablet s glycerol-dibehenátem patří možnost jejich výroby přímým lisováním i přes granulaci, vysoká odolnost vůči fyziologickým podmínkám, nezávislost uvolňování léčiva na ph, léčivo se uvolňuje difuzí a je minimalizován burst-out effect. 4 Studium lisovatelnosti tabletovin s různým typem plniva a různou koncentrací glycerol-dibehenátu se stalo náplní této práce. Dále byla hodnocena i rychlost uvolňování léčiva z lipofilních matricových tablet. 8

4. Teoretická část 4.1. Řízené uvolňování léčiv 5,6,7 Lékové formy s řízeným uvolňováním a účinkem léčiva se stále častěji objevují v současné farmakoterapii. 5 Zejména vznik vysoce výkonných polymerů a polymerních disperzí na vodné bázi přispěl k lepšímu technologickému zpracování lékových forem s prodlouženým uvolňováním. Dnes se perorální technologie prodlouženého uvolňování stala často využívanou ve vývoji nových produktů jak inovátory, tak generickými společnostmi. Průzkum obchodních perorálních produktů s řízeným uvolňováním ukazuje, že většina systémů spadá do jedné ze tří širokých kategorií: matricový systém, zásobník nebo osmotický systém. Každý typ má své výhody a nedostatky s ohledem na rychlost výroby, použitelnost při výrobě, úsporu času pro vývoj a úsporu nákladů. Systém prodlouženého uvolňování zahrnuje jeden nebo kombinaci následujících mechanismů: difúze, bobtnání nebo osmotický tlak vyvolaný uvolňováním. 7 Obecně mezi výhody tablet s prodlouženým uvolňováním patří např. snížená frekvence dávkování léčiva, redukce výkyvů plazmatické hladiny léčiva, menší výskyt nežádoucích účinků a s tím související zlepšená compliance pacienta. Termín řízené uvolňování léčiva se v mezinárodním názvosloví objevuje od 70. let minulého století. Názvosloví bylo však až do počátku 21. století značně nejednotné a vedle výrazu řízené uvolňování se užívaly také termíny modifikované uvolňování, prodloužené uvolňování, pomalé či postupné uvolňování léčiva. Pod pojmem prodloužené uvolňování a prodloužený účinek léčiva se rozumí zabezpečení terapeutické hladiny léčivé látky v krevní plazmě po požadovaný časový interval, tedy po dobu delší, než by vznikla po aplikaci jednotlivé dávky léčiva, danou jeho charakteristickými farmakokinetickými vlastnostmi, např. vazbou na bílkoviny, metabolismem, eliminací. Delší působení léčivé látky v biofázi je umožněno specifickými farmaceutickými pomocnými látkami, speciálními technologickými postupy anebo jejich kombinací, tedy lékovou formou. Zpožděné uvolňování a opožděný účinek léčiva jsou výhodné v případě, že se má léčivá látka absorbovat až ve střevním traktu nebo v jeho určitém místě anebo tehdy, když se má oddálit působení léčiva. Pulzní uvolnění léčiva z jednoho přípravku následované pulzním, přerušovaným účinkem je vhodné např. při potřebě fyziologické opakované denní aplikace léčiva (inzulin) nebo při vývoji tolerance na požadovanou léčivou látku (nitráty). Prodloužené uvolňování je možné zabezpečit lékovými formami typu matrice a/nebo obalem zpomalujícím jejich rozpouštění. 5 Matricové tablety jsou jednoduché lékové formy, které na rozdíl od násobných forem neobsahují částice. Tableta funguje jako jeden celek a její vlastnosti závisí především na 9

vlastnostech nosné pomocné látky a vlastnostech léčivé látky, které mohou být do jisté míry upraveny dalšími vhodnými aditivy tak, aby přípravek splňoval požadované farmakologické vlastnosti a stabilitu. 6 V matricovém systému je léčivá látka stejnoměrně promíchána s pomocnými látkami a tvoří krystalickou, amorfní nebo ve vzácných případech i molekulární disperzi. K uvolňování léčiva dochází buď difúzí anebo erozí matricového systému. Matricové systémy můžeme rozdělit na hydrofilní a hydrofobní. V prvním případě se jedná o materiály ve vodě rozpustné nebo bobtnající. Zatímco v případě druhém se jedná o ve vodě nerozpustné inertní matrice s minimálním bobtnáním. Matricové systémy se skládají ze směsi hydrofilních a hydrofobních materiálů a patří do jedné z těchto dvou systémů v závislosti na převažujícím mechanismu řízeného uvolňování léku. Například matrice obsahující oba typy materiálů se považuje za hydrofilní matrici v případě, že kinetiky uvolňování zůstávají v podstatě beze změny, pokud je nerozpustný hydrofobní polymer substituovaný nerozpustnou pomocnou látkou (fosforečnan vápenatý), která nemá mít regulující rychlost na uvolnění léčiva. Totéž platí i pro hydrofobní systém v případě, že hydrofilní polymer je substituován rozpustnou pomocnou látkou (laktosa). 7 4.1.1. Hydrofilní gelové matricové tablety 6,7 Hydrofilní matricové systémy jsou polymerní systémy podávání léků, ve kterých jsou dva konkurenční mechanismy podílející se na uvolňování léčiv: Fickova difúze a relaxační uvolňování. Difúze přes viskózní vrstvu gelu tedy není jedinou cestou uvolňování léčiva. Eroze matrice těchto polymerů také přispívá k celkovému uvolňování léčiva, jak bude zmíněno dále. 7 Základem hydrofilních gelových matric jsou bobtnající hydrofilní polymery typu celulosových derivátů (hydroxypropylmethylcelulosa, sodná sůl karboxymethylcelulosy, hydroxypropylcelulosa, hydroxyethylcelulosa, methylcelulosa), karbomerů, povidonu a dalších nosných pomocných látek (kyselina alginová, želatina, přírodní gumy). Jedná se o dynamické systémy, u kterých při styku s vodným prostředím probíhají procesy zvlhčení, hydratace a rozpouštění polymeru. Po zvlhčení polymeru se uvolní počáteční dávka rozpuštěním polymeru z povrchu matrice s následným navozením jeho terapeutické koncentrace v krevní plazmě. Současně začne polymer hydratovat a vytvářet gelovou vrstvu na povrchu výlisku. Tvorba gelové bariéry na základě hydratace je prvním základním krokem k dosažení řízeného uvolňování léčiva. Ochranná vrstva gelu umožňuje vodě kontinuálně pronikat do tablety, pomalu, zvolna, bez toho, aby se tableta rozpadla. Rozpouštědlo zvýší pohyblivost polymerních řetězců a jejich rozvolněním umožní vznik nabobtnalého gelu. Původní gelová vrstva se postupně rozpouští, nahrazuje ji vrstva nová, která musí být 10

řetězců. 6 Průměr výlisků není konstantní, ale v průběhu liberace léčiva se mění. Zpočátku se dostatečně pevná, aby zpomalovala difúzi a dále prodlužovala uvolňování léčiva. Konzistenci povrchového gelu podmiňuje viskozita, koncentrace polymeru a jeho chemická struktura. Uvolňování léčivé látky z těchto systémů se děje v závislosti na rozpustnosti léčiva ve vodném prostředí difúzí (převažuje u léčiv dobře rozpustných), erozí (převažuje u léčiv špatně rozpustných) nebo kombinací obou dějů podle rozpustnosti léčiva a relaxace polymerových průměr tablety zvětšuje nabobtnáním polymeru. Hydratace a vznik gelu se posouvají směrem do suchého jádra matrice a velikost tablety se postupně zmenšuje, až výlisek zanikne. Rychlost uvolňování léčiva lze ovlivnit četnými formulačními a procesními faktory, z nichž nejdůležitější jsou rychlost hydratace polymeru, jeho viskozita a koncentrace, rozpustnost léčivé látky a vlastnosti dalších přidaných pomocných látek. Hydrofilní gelové matrice získaly široké uplatnění mezi matricovými systémy zejména pro jednoduchost výroby, malou finanční náročnost technologie a rozumnou cenu pomocných látek. K jejich dalším nesporným výhodám patří možnost použití pro špatně rozpustná léčiva. 6 Uvolňování těžce rozpustného léčiva z hydrofilní matrice zahrnuje současné vniknutí vody a desorpci léčiva přes nabobtnalou matrici mechanismem difúze. Když voda proniká do sklovité matrice, snižuje teplotu skelného přechodu polymeru. Polymer se zvětší, pomalu se rozvolní řetězce a nakonec se rozpouští a uvolňuje obsah nerozpuštěného léku. Ve stejné době prochází léčivo do externího media přes nabobtnalou matrici. U tohoto typu difúze se současným bobtnáním a erozí zpravidla nenásleduje Fickova difúze. 7 V průběhu posledních tří desetiletí byly různé modely uvolňování prozkoumány a vyvinuty pro základní porozumění uvolnění léčiva z hydrofilních matric. Semi-empirický exponent rovnice, který byl zaveden v roce 1980 se široce používá k popisu mechanismu uvolňování léčiva z hydrofilních matricových systémů (1): 7 Q = k.t n (1) kde: Q je část léčiva uvolněná v čase t k je rychlostní konstanta zahrnující charakteristiku systému makromolekulární sítě a léčiva n je difuzní exponent Bylo prokázáno, že hodnota n svědčí o mechanismu uvolňování léku. Pro hodnotu 0,5 je charakteristické uvolňování léčiva Fickovou difúzí, která je řízena chemickým gradientem napětí. Pro hodnotu n = 1 je charakteristický relaxační přechod uvolněného léčiva, který je 11

rovnicí (2): 7 M t = [ DC s (2A+C s ) t ] 1/2 (2) spojen s napětím a fázovou transformací v hydratovaných polymerech. Při hodnotě 1 > n > 0,5 probíhá mechanismus, který není Fickovou difúzí a je často pozorován v důsledku difúze a eroze polymeru. Toto je také označováno za anomální uvolňování. 7 4.1.2. Lipofilní matricové tablety 6,7 Prototypy lipofilních matricových tablet lze najít ve druhém století před naším letopočtem a čtvrtém století našeho letopočtu, kdy byly živočišné tuky a vosky použity k prodloužení léčivých účinků v čínské medicíně. Například byli lékaři instruováni k použití voskových pilulek pro jejich odolnost k rozpuštění a tím dosažení efektu postupného a pomalého účinku. V moderní medicíně je matricová technologie úspěšně aplikována na mnoho komerčních produktů po mnoho desetiletí. V hydrofobním inertním matricovém systému je léčivo rozptýleno v celé matrici, kde nezpůsobuje významné zvětšení povrchu a změnu jejich rozměrů. 7 Léčivé látky mohou být včleněny do lipofilních matric z vosků a tuků technologií sprejového chlazení, termoplastickou granulací nebo přímým lisováním práškovité směsi nosiče a léčiva. Základními nosnými látkami jsou mastné kyseliny, mastné alkoholy a jejich estery, např. stearylalkohol, cetylalkohol, glycerol-monostearát, glycerol-dibehenát, karnaubský nebo montanglykolový vosk. Léčivá látka se z těchto matric uvolňuje erozí, postupným zmenšováním tablety na základě hydrolýzy a rozpouštění tuků a vosků vlivem působení enzymů a změny ph v GITu. Povrchová eroze lipofilních matric, a tím i rychlost uvolňování léčiva, závisí na vlastnostech a koncentraci nosné pomocné látky a na dalších přidaných pomocných látkách. Ty mohou mít jak hydrofilní, tak lipofilní charakter a dolaďují disoluční profil léčivé látky na požadované optimum. 6 Pro homogenní monolitický matricový systém může být proces uvolňování popsán Higuchiho kde: M t je množství uvolněného léku na jednotku plochy v čase t A je množství léčiva na jednotku objemu C je rozpustnost léčiva D je difúzní koeficient 12

4.1.3. Glycerol-dibehenát 3,8 Evropský lékopis popisuje glycerol-dibehenát jako směs diacylglycerolů, hlavně dibehenylglycerolu společně s různým množstvím mono a triacylglycerolů. Látka se vyskytuje jako jemný bílý prášek složený z kulovitých částic s průměrem částic 50 60 μm nebo jako těžká voskovitá hmota se slabým zápachem. 3 Má nízkou HLB hodnotu (1) a vysoký bod tání (70 0 C), proto může být tabletována. Může být použita jak v jednoduchých, tak vrstvených tabletách. 4 Provedené studie zachycují její snadné použití a stabilitu. Hlavní výhody glycerol-dibehenátu jsou: o možnost použití v různé technologii tabletování: přímé lisování, vlhká a suchá granulace, granulace taveniny o uvolňování léčiva probíhá nezávisle na ph o léčivo se uvolňuje mechanismem difúze (bez okamžitého uvolnění léčiva) o možnost použití vyšší lisovací síly o vysoce odolné proti fyziologickým podmínkám o historie použití v celosvětově schválených a prodávaných léčivých přípravcích 8 Obecně je tato látka považována za relativně nedráždivou a netoxickou. Nicméně by měla být skladována v těsně uzavřených nádobách při teplotě menší než 35 o C, neboť při zahřátí na teplotu rozkladu uvolňuje štiplavý kouř a dráždivé páry. 3 Glycerol-dibehenát je vyráběn esterifikací glycerolu behenovou kyselinou bez použití katalyzátorů. V případě firemního produktu Compritolu 888 ATO jsou použité suroviny rostlinného původu a esterifikovaný materiál je rozprašován rozprašovacím chlazením. Glycerol dibehenát je používán v kosmetice, potravinářství a farmacii při výrobě perorálních lékových forem. V kosmetice se zejména používá jako pomocná látka zvyšující viskozitu v emulzích. Ve farmaceutické výrobě se naopak používá jako mazadlo a v tabletách jako lipofilní obalová pomocná látka. Byl zkoumán pro enkapsulaci různých léčiv jako jsou např. retinoidy. Dále je využitelný pro přípravu tablet s prodlouženým uvolňováním, kde má úlohu při tvorbě matrice pro řízené uvolňování především ve vodě rozpustných léčiv. 3 Ve vodě nebobtná látka, a proto je difúze hlavním uvolňujícím mechanismem. Tableta zůstane neporušena v průběhu disoluční zkoušky. Nicméně po rozpuštění tablet si zachovává tvar, ale nemá soudržnost, protože všechny rozpustné složky byly rozpuštěny do disolučního média. Po vyjmutí z rozpouštěcí nádoby se tableta ihned rozpadá. Přítomnost hydrofilních látek v tabletách umožňuje vytvoření pórů, kterými se uvolňuje léčivá látka. 8 13

Další vlastnosti Glycerol-dibehenátu: 3 Synonyma Compritol 888, 2,3-dihydroxypropyl dokosanoát Chemický vzorec Molekulový vzorec C 47 H 92 O 5 Bod tání 65-77 o C Rozpustnost zahřátý je rozpustný v chloroformu a dichlormethanu, prakticky nerozpustný je v etanolu 95%, hexanu, minerálních olejích a vodě Množství > 10 % se používá do lipofilních matricových tablet či pro obalování tablet pro zajištění prodlouženého uvolňování léčiv 1,0-3,0 % se používá jako mazadlo 1,0-15,0 % se používá jako látka zvyšující viskozitu v silikonových gelech (kosmetika) 4.1.3.1. Výzkum tablet s glycerol-dibehenátem 4,9,10,11,12, V literatuře můžeme nalézt řadu článků zabývající se výzkumem tablet s prodlouženým uvolňováním. Mnoho těchto výzkumů studuje i glycerol-dibehenát. Výzkumy se zabývají účinností glycerol-dibehenátu na prodloužené uvolňování léčiva, srovnáním s ostatními materiály prodlužujícími uvolňování léčiva, hodnocením fyzikálních parametrů tablet ovlivněných jak matricovým materiálem, tak zvolenými plnivy, jeho koncentrací a dalšími látkami, jak bude rozebráno na příkladech dále. Účinnost glycerol-dibehenátu jako látky prodlužující uvolňování léčiva ve srovnání s hydroxypropylcelulosou 9 Cílem této studie bylo porovnat uvolňování in vitro theofylinu z matricových tablet, které obsahovaly glycerol-dibehenát (Compritol 888 ATO) a tablet s hydroxypropylcelulosou. Funkci kluzné látky v této studii měl talek. Směsi theophylinu, Compritolu 888 ATO a hydroxypropylcelulosy byly připraveny mísením theophylinu (20%) s Compritolem 888 ATO a hydroxypropylcelulosou v různých poměrech. 14

Disoluční zkouška byla použita jako základ pro hodnocení vlivu různých kombinací pomocných látek na uvolnění theofylinu. Studie prokázala, že profily uvolňování léčiva závisí na chemických vlastnostech používaných matric. Rychlé uvolnění léčiva bylo pozorováno u formulace, která obsahovala pouze hydroxypropylcelulosu ve srovnání s formulací, která obsahovala pouze Compritol 888 ATO, který způsobil pomalejší uvolňování léčiva. Po 8h bylo uvolněno 100 % léčiva z matrice obsahující hydroxypropylcelulosu, zatímco z matrice obsahující Compritol 888 ATO bylo uvolněno pouze 60 %. Formulace s nízkou koncentrací Compritolu 888 ATO měla vyšší pevnost a menší oděr. Ze srovnávací analýzy získaných dat vyplynulo, že Compritol 888 ATO lze doporučit jako matricový materiál ve vývoji formulací s prodlouženým uvolňováním navzdory svému tradičnímu použití jako mazadlo. 5 Zkoumání různých materiálů na bázi lipidů jako matrice, které mají řídit uvolňování hydrofobního léčiva 1 Tato studie byla zaměřena na zhodnocení účinnosti různých lipidických matric v řízeném uvolňování účinné látky z lékové formy. Testovány byly hydrofobní matrice Compritolu 888 ATO, Precirolu, glycerol-monostearátu, cetostearylalkoholu a porovnávány s šarží přípravku připravené s Eudragitem RSPO. Všechny hydrofobní matricové tablety byly formulovány za podobných podmínek. Formulace tablet ve všech připravených dávkách obsahovala léčivo etorikoxib. Bylo zjištěno, že množství hydrofobního materiálu má významný vliv na oděr a pevnost v tahu připravených tablet. Procento oděru bylo od 0,48 do 2,73 v případě tablet s 25 % hydrofobního materiálu a 0,46 až 0,67 v případě 50 % hydrofobního materiálu. Z hodnot oděru vyplývá, že tablety se staly méně drobivé, když obsahovaly zvýšenou koncentraci hydrofobního materiálu. Pevnost v tahu se zvyšovala s vyšším obsahem lipidů. Fyzikálně-chemické vlastnosti různých hydrofobních materiálů ukázaly významný vliv na rychlost a rozsah uvolňování léku i celkovou rychlost uvolňování etorikoxibu z různých hydrofobních materiálů. Compritol 888 ATO a Eudragit RSPO měl nejsilnější prodlužující účinek na uvolnění etorikoxibu, neboť uvolnil 87,3 % a 83,82 % léčiva do 300 min, zatímco glycerol-monostearát neměl významný vliv na prodloužené uvolňování léčiv, neboť uvolnil 80 % léčiva do 30 min. Vyšší míru uvolňování v případě glycerol-monostearátu lze vysvětlit jeho povrchově aktivními vlastnosti (HLB hodnota 3,8). 15

Co se týkalo disolučních profilů, tak první velké uvolnění bylo v následujícím pořadí glycerol-monostearát (82,84 %) > cetylstearylalkohol (40,66 %) > Eudragit RSPO (29,6 %) > Precirol (21.86 %) > Compritol 888 ATO (18,08 %) během prvních 30 min. Přítomnost všech zkoumaných látek jasně ukázala, že při obsahu 25 % hydrofobního materiálu nebylo dosaženo žádoucích farmakokinetických profilů. V případě přípravků, které obsahovaly 50 % hydrofobního materiálu, tomu bylo naopak. Opět Compritol 888 ATO představoval nejlepší vlastnosti na prodloužené uvolňování léčiva z vybraných hydrofobních látek. Vliv plniv na celistvost tablet a řízené uvolňování léčiv 10 Cílem této studie bylo zhodnotit účinek obsahu vosku na celistvost tablet v průběhu tepelného zpracování a následný vliv na disoluci tablet u formulací s prodlouženým uvolňováním a výsledný efekt na uvolňování léčiva. Jako plniva byly použity dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, mikrokrystalická celulosa, laktosa a bezvodý hydrogenfosforečnan vápenatý. Jako voskový matricový materiál byl použit Compritol 888 ATO. Tablety byly v experimentu připraveny přímým lisováním a poté podrobeny tepelnému zpracování při 80 o C po dobu 30 minut. Tepelné zpracování bylo provedeno nad bodem tání polymeru. Výsledným efektem bylo vytvoření jemné a silnější sítě, a proto zpomalení uvolňování léčiva. Tepelné zpracování ukázalo, že je perspektivní metodou pro prodloužené uvolňování. Co se týká celistvosti tablet, tak souvisela s rychlostí uvolňování léčiva. Pro matricové systémy s řízeným uvolňováním byla rychlost uvolnění léku vztažena na plochu povrchu matrice. Při zkoumání účinku celistvosti tablet na rychlost rozpouštění voskové matricové tablety se ukázalo, že rozdělení tablety důsledně ukazuje na rychlejší uvolňování a to v průběhu uvolňování až o 50 % při uvolnění za 6 hod. Difúzní model předpovídá, že uvolnění léčiva z difúzně řízeného systému se týká jeho plochy. Rozlomené tablety měly větší povrch, a proto vykazovaly rychlejší uvolnění. Celistvost tablet tedy hrála důležitou roli při řízení uvolňování léčiva z matricového systému. Vliv povrchu tedy měl významný efekt na uvolňování, kdežto účinek plniv na tepelné zpracování a celistvost tablet nebyl zjištěn. Disoluční profily ukázaly, že tablety s mikrokrystalickou celulosou měly nejrychlejší uvolnění léčiva, oproti tomu tablety s dihydrátem hydrogenfosforečnanu vápenatého ukázaly nejpomalejší uvolnění a tablety s laktosou byly mezi nimi. Během rozpouštění se tablety s mikrokrystalickou celulosou zvětšily a rozpadly, ale tablety s hydrogenfosforečnanem 16

vápenatým dihydrátem a laktosou byly neporušené po 24 hodinách disolučního testu. Tepelně zpracované tablety s mikrokrystalickou celulosou a laktosou byly intakní, hladké a voskové. Naproti tomu u tablet s hydrogenfosforečnanem vápenatým dihydrátem došlo k výtoku vosku z tablety. V důsledku toho bylo rozpuštění tepelně ošetřených tablet s mikrokrystalickou celulosou a laktosou pomalejší a došlo k pomalejšímu uvolňování léčiva. Ze získaných skutečností lze konstatovat, že celistvost tablet při rozpouštění nebo tepelném zpracování závisela na použitém plnivu a vosku a přímo souvisela s rychlostí uvolňování léčiv. Čím vyšší byl obsah vosku, tím pomaleji se uvolňovalo léčivo. Tepelné zpracování nad bodem tání vosku zpomalilo uvolňování léčiva za předpokladu, že vosk nevytekl z tablety. Využitím tepelného zpracování můžeme tedy dosáhnout prohloubeného prodlouženého uvolňování. Porovnávací studie různých technik pro přípravu hydrofobní matrice s řízeným uvolňováním s vysoce ve vodě rozpustným léčivem 11 Tato studie zkoumala účinek některých formulačních faktorů na fyzikální vlastnosti a na in vitro uvolňování léku za 6 hodin z různých tablet připravených buď, přímým lisováním nebo technikou horké fúze. Jako hydrofobní matrice byly použity tyto pomocné látky: Compritol 888 ATO, Precirol, včelí vosk, parafinový olej, karnaubský vosk a stearylalkohol. Funkci plniva v této studii měl Avicel PH101 a bezvodý hydrofosforečnan vápenatý. Bylo zjištěno, že neexistuje žádná interakce mezi léčivem a několika použitými pomocnými látkami, které jsou uvedeny výše. Statistická analýza byla provedena porovnáním různých profilů uvolňování léčiva po 6 hodinách. Vysoké počáteční uvolňování léčiva z připravených tablet bylo pozorováno v první hodině a mohlo být způsobeno rychlým rozpouštěním částic léčiva přítomných na povrchu tablet, přičemž léčivo přítomné v hlubších mezerách tablety bylo uvolněno pomaleji. Ve studii byl sledován vliv typu plniva. U bezvodého hydrogenfosforečnanu vápenatého bylo pozorováno významné zpomalení uvolňování léčiva in vitro v 6. hodině. Tablety zůstaly beze změny po celou dobu procesu disoluce a léčivo bylo uvolněno difúzí přes malé inter a intra partikulární prostory. V případě kdy byl Avicel PH101 použit jako plnivo, voda byla včleněna do tablet přes kapiláry, což vedlo k bobtnání a vytváření nových trhlin a kanálů, ze kterých bylo uvolněno další množství léčiva rozpuštěného a uvolněného bez rozpadu tablety. Na rozdíl od přípravků připravených s použitím Avicelu PH101, formulace tablet připravené za použití bezvodého 17

hydrogenfosforečnanu vápenatého neúplně uvolňovala léčiva, takže žádné další výzkumy nebyly na těchto formulacích provedeny. Dále byl sledován vliv hydrofobní látky. Bylo zjištěno, že Compritol 888 ATO je lepší pro prodlužené uvolňování účinné látky než Precirol. Méně významné uvolňování léčivé látky (uvolnění 74,5 % léčiva za 6 hodin) bylo z formulace připravené použitím 35 % Compritolu 888 ATO a Avicelu PH101 jako plniva. To mohlo být z důvodu vyššího rozsahu teploty tání Compritolu 888 ATO ve srovnání s Precirolem. Při zkoumání vlivu postupu přípravy došlo k vyššímu uvolňování léčiva z matric připravených přímým lisováním než z matric, které byly připravené horkou fúzí. Vývoj tablet s prodlouženým uvolňováním obsahujících Compritol ATO 888 4 Tato studie se zabývala otázkou vlivu plniv na uvolňování léčiva, vlivu množství léčiva v tabletě na jeho uvolnění a vlivu disolučního média. Co se týká vlivu plniva na uvolňování léčiva, tak bylo cílem najít rovnováhu mezi rozpustnými i nerozpustnými látkami ve formulaci. Výsledek ukázal, že volba plniva v matrici Compritolu 888 ATO je zcela zásadní pro zajištění odpovídajícího profilu prodlouženého uvolňování. Kombinace laktosy s anhydrátem fosforečnanu vápenatého vytvořila odpovídající profil uvolňování léku. Zkoumání vlivu množství léčiva v tabletě na její uvolnění se týkalo hydrofilního léčiva. Hlavním cílem bylo udržet uvolňování vysoké dávky léčiva s použitím vhodných pomocných látek při zachování přiměřené velikosti tablety. Ve studii byla použita vysoká dávka theofilinu (50 %) v tabletě a tablety byly připraveny přímým lisováním. Koncentrace Compritolu 888 ATO byla upravena na 30 %. Tablety v procesu zkoušky ukázaly přijatelnou pevnost, hmotnost i oděr. Při studiu vlivu disolučního media byl zkoumán vliv ph na uvolnění léčiva z tablet. Disoluce byla srovnávána mezi matricí Compritolu 888 ATO a matricí hydroxypropylmethylcelulosy a byla provedena ve dvou různých médiích a to ve forsfátovém pufru o ph 4,5 a chlorovodíkovém pufru o ph 1,2. Matrice s Compritolem 888 ATO byla ve vodě nerozpustná, nerozpadala se a léčivo se uvolnilo difúzí nezávisle na ph. Dále byla provedena studie s duální matricí. Matrice obsahovala Compritol 888 ATO a hydrofilní polymery. Compritol 888 ATO je kompatibilní se všemi gelotvornými hydrofilními látkami jako je i hydroxypropylmethylcelulosa. V následujícím příkladu byl použit poměr Compritolu 888 ATO a Methocelu K4M 1:1 v tabletě obsahující ketoprofen. Ukázalo se, že duální matrice lipidů a hydroxypropylmethylcelulosy byla dobrou kombinací. 18

Bylo velmi důležité zvolit vhodné množství hydroxypropylmethylcelulosy. Koncentrace hydroxypropylmethylcelulosy by měla být vyšší než 15 %, aby se předešlo účinkům, jako je rychlý rozpad tablety jakmile hydroxypropylmethylcelulosa nabobtná v matrici Compritolu 888 ATO. Výsledky ukázaly, že po 8 hodinách se uvolnilo 60 % podané dávky léčiva. Tato duální matrice vykazovala velmi dobrou stabilitu po dobu více než 2 let při teplotě 25 o C. 4.2. Zkouška disoluce 12,13 Disoluční studie jsou jednou z hlavních charakteristik lékových forem s řízeným uvolňováním léčiva. Stanovuje se jimi uvolňování léčivé látky z lékové formy v předepsané kapalině, které se říká disoluční médium či disoluční roztok, v předepsaném čase. Přestože se používají zejména k hodnocení kvality léčivých přípravků, odhaduje se na základě jejich výsledků také biologická dostupnost léčivé látky in vivo (korelace in vitro/ in vivo) a bioekvivalence generických léků. Zkouška disoluce se při vývoji nových léčivých přípravků používá i k odhadu chování lékové formy v organismu. Předpověď terapeutické účinnosti na základě korelace výsledků in vitro/in vivo je však často velmi obtížná pro složitost procesů absorpce a distribuce léčiva k místu jeho působení v organismu. Disoluční testy jsou velmi důležité zejména tehdy, když je rychlost rozpouštění léčivé látky limitujícím stupněm pro její absorpci. Proto se tyto testy používají jako významná lékopisná kontrolní metoda a jsou často nezbytnou součástí registrační dokumentace léku. 12 In vivo procházejí perorálně podané léky gastrointestinálním traktem s proměnlivou hodnotou ph. Přestože lékopisy předepisují disoluční zkoušky v definovaných prostředích s různou hodnotou ph, případně s enzymy či povrchově aktivními látkami, nemusí vždy napodobovat přiměřeně skutečnou situaci léčivého přípravku v gastrointestinálním traktu. Z tohoto důvodu je výhodnější použít upravenou disoluční metodu s měnícími se hodnotami ph, která současně zohledňuje dobu setrvání lékové formy v určitých částech gastrointestinálního traktu a tak lépe vystihnout skutečné podmínky in vivo. 12 Složení disolučního média se vybírá na základě fyzikálně-chemických vlastností léčivé látky/léčivých látek a látky pomocné/látek pomocných a podmínek za kterých disoluce probíhá. Voda je doporučena jako disoluční medium pouze tehdy, když je prokázáno, že různé hodnoty ph nemají vliv na disoluční charakteristiku. 13 Takzvaná ideální disoluční kapalina má napodobovat ph trávicích šťáv. Doporučená disoluční média jsou uvedena v tabulce č. 1. Například 0,1 M HCl se používá k napodobení ph žaludku, přestože se zjistilo, že ph v žaludku se u většiny populace pohybuje mezi hodnotami 1-3 a potrava může zvýšit tuto 19

hodnotu až na 3-5. Mnohdy disoluce probíhá v roztocích s ph v neutrální oblasti, přestože se ví, že léková forma bude po spolknutí procházet oblastí s nižší ph hodnotou. Je třeba věnovat pozornost vlivu iontů v pufrech na rozpad lékových forem nebo na rychlost rozpouštění léčivých látek. 12 Ve studiích by se měly porovnávat zásadně pouze výsledky získané při stejných podmínkách za použití stejných disolučních kapalin. Plyny rozpuštěné v disolučním médiu mohou ovlivnit výsledky disolučních zkoušek. V tomto případě je nezbytné odplynění disolučního média a zabránění tvoření bublin plynu. 13 Tab. č. 1. Doporučená disoluční media dle Českého lékopisu 2009 13 ph Disoluční medium ph 1,0 HCl ph 1,2 NaCl, HCl ph 1,5 NaCl, HCl ph 4,5 tlumivý roztok fosforečnanový nebo acetátový ph 5,5 a 5,8 tlumivý roztok fosforečnanový nebo acetátový ph 6,8 tlumivý roztok forforečnanový ph 7,2 a 7,5 tlumivý roztok forforečnanový Pro každý léčivý přípravek, u něhož je předepsána zkouška disoluce, jsou stanoveny následující podmínky k provedení zkoušky: 13 přístroj, který se má použít; v případě použití přístroje s průtokovou celou, jaká průtoková cela se má použít složení, objem a teplota disolučního média rychlost otáčení nebo průtoku disolučního média doba, metoda a množství zkoušeného roztoku pro vzorkování nebo podmínky průběžného sledování metoda analýzy kritéria přijatelnosti Není-li předepsána a schválena určitá metoda, lze použít přístroje, které definuje Český lékopis 2009. Jsou to přístroje s míchadly, s košíčky, s průtokovou celou či s vratným válcem. 20

Všechny části přístroje, které přicházejí do styku s přípravkem nebo disoluční kapalinou, jsou chemicky inertní, a tedy neadsorbují hodnocené látky, nereagují ani neinterferují se zkoušeným vzorkem. Všechny kovové části přístroje, které přicházejí do styku s přípravkem nebo disoluční kapalinou jsou vyrobeny z nerezové oceli nebo chráněny vhodným inertním materiálem, který zamezí reakci nebo interferenci s přípravkem nebo disoluční kapalinou. Žádná část přístroje nebo jeho příslušenství nevykazuje vibrace nebo výkyvy. Rotace hnací hřídele a průtok celou musí být plynulé. Přednostně je vhodné použít přístroj, který umožňuje pozorování přípravku a míchání během zkoušky. 13 4.2.1. Lékopisné metody disoluce pevných lékových forem 4.2.1.1. Metoda míchadlová a košíčková 13 Při míchadlové metodě se postupuje tak, že se sedm nádob daného přístroje naplní stanoveným objemem disolučního média (±1 %) které se vytemperuje na (37 ±0,5) o C. Do každé nádoby přístroje se vloží jedna dávková jednotka tak, aby z jejího povrchu byly odstraněny vzduchové bubliny. Aby dávková jednotka neplavala na povrchu, může se použít volný kousek nereaktivního materiálu, jako je malá spirálka z drátku. Nastaví se předepsaná rychlost rotace míchadel. V určeném časovém intervalu se odebírají vzorky z místa uprostřed mezi hladinou disoluční tekutiny a horní hranou rotujícího míchadla, ne méně než 1 cm od stěny nádoby. V případě, že je určen několikanásobný čas pro odběr vzorku, nahradí se objem odebraný pro analýzu stejným objemem čisté disoluční tekutiny o teplotě (37 ±0,5) o C nebo se náhrada tekutiny koriguje na změnu objemu ve výpočtu. Za použití vhodných analytických metod pro stanovení obsahu se provede analýza. Při metodě košíčkové se postupuje stejně jako u metody míchadlové, ale tablety jsou umístěny do rotujícího košíčku (Obr. č. 1). Košíček tvoří dvě části: horní příruba a tubus košíčku. Horní příruba je na konci hnací hřídele a je opatřena jedním otvorem o průměru 2,0 mm. Pomocí tří pružných per nebo jiným vhodným způsobem se k horní přírubě připevňuje tubus košíčku, do kterého se umísťuje zkoušený přípravek. Tubus košíčku je tvořen síťkou válcovitého tvaru zasazenou nahoře i dole do úzkých kovových prstenců. Pro práce ve zředěných kyselinách může být použito košíčků pozlacených 2,5 mm silnou vrstvou. Dno košíčku je umístěno po dobu zkoušky (25 ±2) mm ode dna nádoby. 21

Obr. č. 1 Disoluční jednotka Sotax AT7 smart 4.2.1.2. Metoda průtoková 13 Zařízení pro tento typ disoluce se skládá ze zásobní nádoby a pumpy na disoluční medium; průtokové cely; vodní lázně, která udržuje disoluční médium při (37 ±0,5) o C (Obr. č. 2). U průtokové metody se postupuje tak, že se do určené průtokové cely ponořené ve vodní lázni vloží skleněné kuličky. Na kuličky se umístí jedna dávková jednotka nebo, je-li to specifikováno, umístí se dávková jednotka do držáku z drátku. Sestaví se filtrační jednotka a za pomoci vhodných upínacích zařízení se jednotlivé části spojí dohromady. Disoluční tekutina zahřátá na (37 ±0,5) o C se pumpou čerpá přes dno cely tak, aby se dosáhlo požadované rychlosti průtoku. Rychlost průtoku se měří s přesností ±5 %. V daných časech se odebírají části tekutiny. Pak se provede předepsaná analýza. 22

Obr. č. 2 Průtoková cela 14 4.2.1.3. Metoda s vratným válcem 13 Zařízení pro tuto metodu se skládá ze sady válcovitých skleněných nádob s plochým dnem; sady skleněných vratných válců; inertních úchytek (z nerezové oceli typu 316 nebo jiného vhodného materiálu) a sítěk z vhodného neadsorbujícího a nereaktivního materiálu (Obr. č. 3). Do každé nádoby přístroje se převede uvedený objem disoluční tekutiny (±1 %). Přístroj se sestaví, disoluční tekutina se vytemperuje na (37 ±0,5) o C. Do každého vratného válce se vloží jedna dávková jednotka. Vratný válec se během jednoho cyklu pohybu pohybuje nahoru a dolů v rozmezí 9,9 cm až 10,1 cm. V určeném časovém intervalu se vytáhne vratný válec a odebere se vzorek z místa uprostřed mezi hladinou disoluční tekutiny a dnem každé nádoby. Provede se předepsaná analýza. 23

Obr. č. 3 Skleněná nádoba a vratný válec 13 (rozměry v milimetrech, pokud není specifikováno jinak) 24

5. Experimentální část 5.1. Použité suroviny FlowLac 100 (Meggle Pharma, SRN); šarže: 1242 α-laktosa monohydrát sprejově sušená Velikost částic : 10 % < 32 μm 20-45 % < 100 μm 80 % < 200 μm Obsah vlhkosti: 5,09 % Sypná hustota: 0,59 g/ml Setřesná hustota: 0,71 g/ml Microcel MC 102 (Blanver, Brazílie); šarže: 106471 mikrokrystalická celulosa Velikost částic: 50,3 % >74 μm 0 % > 250 μm Ø 90 μm Obsah vlhkosti: 3,2 % Sypná hustota: 0,32 g/ml Setřesná hustota: 0,50 g/ml Compritol 888 ATO (Gattefossé Francie); šarže: 130195 Glycerol-dibehenát Lubripharm SSF (SPI Pharma Francie); šarže: 07F119 Stearylfumarát sodný Kyselina salicylová (JQC (Huayin) Pharmaceutical Co., Ltd. Čína); šarže: V0908035 Odpovídá požadavku Českého Lékopisu 2009, Doplňku 2013. 25

5.2. Použité přístroje Analytické váhy AND HR-120 Výrobce: A&D Copany, Limited, Japonsko Analytické váhy s váživostí do 120 g a citlivostí 0,1 mg Digitální váhy KERN 440-33N Výrobce: GOTTL KERN & SOHN GmbH, Německo Digitální váhy s váživostí do 200 mg a citlivostí 0,01 g. Mísící krychle KB 15S Výrobce: Fy Erweka, SRN Krychle je vyrobena z nerez oceli, je umístěna na pohonné jednotce Erweka AR 401, objem krychle je 3,51 l, rychlost otáček je nastavitelná Materiálový testovací stroj T1+FRO 50 TH.A1K Zwick/Roell Výrobce: Zwick GmbH & Co, SRN Zařízení vyvíjející sílu v tlaku i tahu do 50 kn při kontinuálně měnitelné rychlosti zatěžování. Pro lisování tablet na tomto přístroji bylo použito zvláštního přípravku složeného z matrice (s dvojitým pláštěm a zajišťovací součástí), horního a dolního lisovacího trnu. Schleunigerův přístroj pro měření pevnosti a rozměrů tablet Tablet GTester 8M Výrobce: K. Schleuniger and Co, Solothurn, Švýcarsko Motorem poháněný přístroj určený pro měření rozměrů tablet a síly potřebné k destrukci radiálně situovaných tablet s konstantní rychlostí zatěžování. Disoluční jednotka Sotax AT7 smart (Sotax, Švýcarsko) Přístroj pro měření disoluce Sotax AT7 smart je zařízení propojené s čerpadlem a odběrovou jednotkou, které se skládá z prosklené lázně, ve které je 7 skleněných nádob. Nastavení parametrů disoluce probíhá off-line za pomoci řídícího panelu. 26

Specord 205 (Analytic Jena, SRN) Spektrofotometr propojený s počítačem. V programu WinAspect se nastaví požadované parametry měření. 5.3. Postup práce Nejdříve byly připraveny tabletoviny, ze kterých byly poté vylisovány tablety na materiálovém testovacím stroji Zwick/Roell. Během lisování byl zaznamenán energetický profil lisování a následně provedena zkouška na pevnost a disoluci tablet. Získané hodnoty pevnosti tablet v tahu a disoluce byly statisticky zpracovány pomocí počítačových programů Excel a QC.Expert 3.3. Hodnoty energií a plasticity statisticky zpracoval počítačový program testxpert V 9.01 přímo při lisování. V případě nejasnosti rozdílu v hodnotách byl použit nepárový t-test na hladině významnosti 0,05. Výsledné hodnoty byly graficky zpracovány. 5.3.1. Příprava tabletovin Celkem bylo připraveno 6 tabletovin následujícího složení: o Microcel MC 102 + 10 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové o Microcel MC 102 + 15 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové o Microcel MC 102 + 20 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové o FlowLac 100 + 10 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové o FlowLac 100 + 15 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové o FlowLac 100 + 20 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové Tabletoviny byly připraveny mísením v mísící krychli. Míchání tabletovin bylo stupňovité. Nejprve se míchalo plnivo s léčivem po dobu 5 min, poté se přidal Compritol 888 ATO a tabletovina se míchala dalších 5 minut. Na závěr se přidalo mazadlo a míchalo se dalších 2,5 minuty. Pro zkoušku disoluce byly připraveny tabletoviny pro slepý vzorek. Postup přípravy tabletovin byl stejný jako u ostatních tabletovin jak je uvedeno výše s výjimkou přidání léčivé látky. 27

5.3.2. Lisování tablet a energetické hodnocení lisovacího procesu 15 Tabletoviny s mikrokrystalickou celulosou byly lisovány silou 4kN, 5kN, 6kN a tabletoviny s obsahem sprejově sušené laktosy byly lisovány silou 12kN, 14kN a 16kN. Z každé tabletoviny bylo vylisováno 10 tablet od každé lisovací síly. Vylisované tablety byly ploché s rovnými hranami bez půlící rýhy, jejich průměr byl 13,0 mm, měly cylindrický tvar bez fazet, jejich hmotnost byla 0,5 ± 0,0010 g. Tablety byly lisovány při rychlosti lisování 40 mm/min, předzatížení bylo 2 N a rychlost předzatížení byla 2 mm/s. Tabletovina se kvantitativně přenesla do matrice. Dolní trn byl v matrici upevněn jistícím čepem a matrice byla uzavřena horním trnem po mírném sklepání tabletoviny. Matrice byla dána mezi čelisti lisu a následně probíhalo lisování. Po vylisování byla matrice vyjmuta z lisovacího prostoru a po vyndání čepu a odstranění dolního trnu, byla tableta mírným tlakem na horní trn vytlačena. Po každém lisování byla matrice vyčištěna. Tabletoviny pro slepý vzorek byly v případě mikrokrystalické celulosy lisovány silou 3 kn a v případě sprejově sušené laktosy lisovány silou 10 kn. Z každé tabletoviny byly vylisovány 2 tablety. Vlastnosti těchto tablet a postup vylisování bylo stejné jako u tabletovin s léčivem jak je popsáno výše. Počítačový program testxpert V 9.01 zaznamenával během lisování lisovací proces prostřednictvím záznamu síla-dráha a číselně vyhodnotil energetickou bilanci lisování, tedy jednotlivé energie lisování. Jednalo se o energii E1, což je energie spotřebovaná na tření, dále E2, což je energie akumulovaná tabletou po vylisování a energii E3, tedy energii uvolněnou během dekomprese. Dále byly vypočítány energetické parametry jako je celková energie Emax, která je součtem všech energii, Elis, což je součet E2 a E3. Dále byla vypočítána plasticita, která se počítá z výše uvedených energií dle vzorce (3) : 15 Pl= 100.E2/(E2+E3) (3) 5.3.3. Měření destrukční síly, výpočet pevnosti tablet v tahu 16 Destrukční síla byla měřena následně nejméně 24 hodin po vylisování vždy u 10 tablet. Tableta byla vložena mezi čelisti Schleunigerova přístroje nejprve na výšku a následně byla změřena výška tablety, poté byla tableta umístěna radiálně a byl změřen průměr tablety a tableta byla rozdrcena. Poté byla odečtena destrukční síla v N. Po každém změření byl prostor mezi čelistmi vyčištěn. 28

Pevnost tablet v tahu byla počítána dle vzorce (4) : 16 P= 2. F / (π.d.h) (4) P pevnost tablet v tahu [MPa] F destrukční síla [N] d průměr tablety [mm] h výška tablety [mm] 5.3.4. Disoluce tablet 17 Disoluční zkouška byla dělána metodou rotujícího košíčku dle Českého Lékopisu 2009. Sedm nádob s 900 ml disolučního média, kterým byla čištěná voda, bylo umístěno do vodní lázně disolučního přístroje a zajištěno v ponořené poloze pomocí plastových držáků. Následně se vytemperovala voda na teplotu (37 ±0,5) o C. Na ovládacím panelu se nastavily parametry disoluce: rychlost rotace košíčků 100 ot/min, celková doba zkoušky, která byla 24h a dále odběr vzorků o objemu 3 ml každou hodinu a vrácení stejného objemu čistého média po odběru vzorku. Poté byly vloženy tablety s léčivem do šesti košíčků a do sedmého byla vložena tableta bez léčiva jako slepý vzorek. V hodinových intervalech byly automaticky odebírány vzorky a následně byla změřena absorbance odebraných vzorků na UV spektrofotometru při vlnové délce 270 nm. Ze zjištěných absorbancí byl následně vypočten obsah účinné látky uvolněný z tablet podle kalibrační rovnice (5): 17 y = 44,548 x + 0,0091 (5) 29

6. Tabulky a grafy 6.1. Vysvětlivky k tabulkám a grafům h výška tablet P pevnost tablet F destrukční síla s výběrová směrodatná odchylka souboru hodnot pro průměr pevnosti IS interval spolehlivosti pro průměr pevnosti LS lisovací síla MCC Mikrocel MC 102 FlowL FlowLac 100 COM Compritol 888 ATO MCC+10 % COM Mikrocel MC 102 + 10 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové MCC+15 % COM Mikrocel MC 102 + 15 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové MCC+20 % COM Mikrocel MC 102 + 20 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové FlowL+10 % COM FlowLac 100 + 10 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové FlowL+15 % COM FlowLac 100 + 10 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové FlowL+20 % COM FlowLac 100 + 10 % Compritolu 888 ATO + 1 % Lubripharmu SSF + 25 % kyseliny salicylové E1 energie na tření E2 energie akumulovaná tabletou po vylisování E3 energie dekomprese Emax celková energie lisování Pl plasticita s E1 výběrová směrodatná odchylka pro energie na tření s E2 s E3 výběrová směrodatná odchylka pro energie akumulovaná tabletou po vylisování výběrová směrodatná odchylka pro energii dekomprese 30

s Emax s Elis s Pl s d t LČ výběrová směrodatná odchylka pro celkovou energii lisování výběrová směrodatná odchylka pro energii lisování výběrová směrodatná odchylka pro plasticitu výběrová směrodatná odchylka pro disoluci léčiva z tablet čas léčivo 31

6.2. Tabulky 6.2.1. Energetické hodnocení lisovacího procesu Tab. č. 2 Hodnoty energií E1, E2, E3 Tabletovina LS [kn] E1[J] E2[J] E3[J] Ø s E1 Ø s E2 Ø s E3 4 5,313 0,146 3,101 0,024 0,427 0,005 MCC+10 % COM 5 7,384 0,524 3,732 0,042 0,608 0,013 6 10,183 0,295 4,284 0,040 0,808 0,007 4 5,226 0,136 2,705 0,015 0,417 0,005 MCC+15 % COM 5 6,916 0,286 3,242 0,031 0,597 0,009 6 8,930 0,348 3,683 0,040 0,809 0,009 4 5,342 0,152 2,712 0,020 0,419 0,004 MCC+20 % COM 5 7,167 0,180 3,189 0,031 0,599 0,009 6 8,728 0,353 3,596 0,060 0,803 0,011 12 11,735 0,226 3,776 0,019 2,702 0,008 FlowL+10 % COM 14 14,217 0,335 4,238 0,066 3,611 0,023 16 16,802 0,256 4,676 0,053 4,569 0,024 12 12,434 0,175 3,401 0,016 2,757 0,023 FlowL+15 % COM 14 14,799 0,331 3,808 0,076 3,648 0,036 16 17,379 0,422 4,127 0,020 4,637 0,027 12 12,625 0,326 3,214 0,051 2,796 0,021 FlowL+20 % COM 14 14,640 0,173 3,527 0,029 3,671 0,026 16 17,090 0,478 3,831 0,015 4,676 0,020 32

Tab. č. 3 Hodnoty energií Emax, Elis, Plasticity Tabletovina LS [kn] Emax [J] Elis [J] PI [%] Ø s Emax Ø s Elis Ø s PI 4 8,84 0,14 3,53 0,02 87,88 0,15 MCC+10 % COM 5 11,72 0,53 4,34 0,05 85,99 0,24 6 15,27 0,32 5,09 0,04 84,13 0,16 4 8,35 0,14 3,12 0,01 86,64 0,16 MCC+15 % COM 5 10,75 0,30 3,84 0,04 84,45 0,17 6 13,42 0,37 4,49 0,04 81,98 0,23 4 8,47 0,14 3,13 0,02 86,63 0,09 MCC+20 % COM 5 10,96 0,20 3,79 0,04 84,19 0,21 6 13,13 0,39 4,40 0,06 81,74 0,34 12 18,21 0,22 6,48 0,02 58,29 0,16 FlowL+10 % COM 14 22,07 0,37 7,85 0,08 53,99 0,33 16 26,05 0,23 9,25 0,05 50,58 0,35 12 18,59 0,17 6,16 0,02 55,23 0,26 FlowL+15 % COM 14 22,25 0,35 7,46 0,11 51,07 0,31 16 26,14 0,45 8,76 0,04 47,09 0,14 12 18,64 0,34 6,01 0,07 53,47 0,27 FlowL+20 % COM 14 21,84 0,18 7,20 0,05 49,00 0,20 16 25,60 0,49 8,51 0,03 45,03 0,13 33

6.2.2. Pevnost tablet v tahu Tab. č. 4 Pevnost tablet v tahu MCC + 10 % COM, LS 4 kn h[mm] F[N] P[MPa] Statistické údaje 3,61 43 0,5833 3,59 47 0,6411 3,60 46 0,6257 3,54 48 0,6640 3,56 45 0,6190 3,57 45 0,6173 3,57 43 0,5898 Ø P = 0,6209 s=0,0282 IS= 0,0202 3,60 46 0,6257 3,58 48 0,6566 3,59 43 0,5866 Tab. č. 5 Pevnost tablet v tahu MCC + 10 % COM, LS 5 kn h[mm] F[N] P[MPa] Statistické údaje 3,48 55 0,7740 3,48 54 0,7599 3,48 54 0,7599 3,48 56 0,7880 3,44 55 0,7830 3,47 58 0,8185 3,43 56 0,7995 Ø P = 0,7849 s=0,0288 IS= 0,0206 3,46 57 0,8067 3,44 58 0,8257 3,47 52 0,7339 34

Tab. č. 6 Pevnost tablet v tahu MCC + 10 % COM, LS 6 kn h[mm] F[N] P[MPa] Statistické údaje 3,40 67 0,9650 3,37 65 0,9445 3,36 65 0,9474 3,35 65 0,9502 3,38 65 0,9417 3,37 68 0,9881 Ø P = 0,6209 s=0,0282 IS= 0,0202 3,37 66 0,9591 3,36 67 0,9765 3,33 68 1,0000 3,32 66 0,9735 Tab. č. 7 Pevnost tablet v tahu MCC + 15 % COM, LS 4 kn h[mm] F[N] P[MPa] Statistické údaje 3,47 39 0,5504 3,45 39 0,5536 3,46 38 0,5378 3,48 38 0,5347 3,46 39 0,5520 3,48 37 0,5207 3,47 39 0,5504 Ø P = 0,5428 s=0,0181 IS= 0,0129 3,45 40 0,5678 3,48 36 0,5066 3,45 39 0,5536 35

Tab. č. 8 Pevnost tablet v tahu MCC + 15 % COM, LS 5 kn h[mm] F[N] P[MPa] Statistické údaje 3,36 48 0,6996 3,33 49 0,7206 3,38 49 0,7099 3,36 49 0,7142 3,35 46 0,6724 3,36 49 0,7142 3,37 46 0,6684 Ø P = 0,7005 s=0,0238 IS= 0,0170 3,33 45 0,6618 3,33 49 0,7206 3,32 49 0,7228 Tab. č. 9 Pevnost tablet v tahu MCC + 15 % COM, LS 6 kn h[mm] F[N] P[MPa] Statistické údaje 3,24 56 0,8464 3,29 55 0,8187 3,26 57 0,8562 3,28 56 0,8361 3,26 55 0,8262 3,28 56 0,8361 3,26 58 0,8713 Ø P = 0,8454 s=0,0230 IS= 0,0164 3,29 56 0,8335 3,24 57 0,8615 3,25 59 0,8890 36