Přílet tažných ptáků na jižní Moravu v letech 1997 1999

Přílet tažných ptáků na jižní Moravu v letech 1997 1999 Spring arrival of migratory birds in southern Moravia (Czech Republic) in 1997 1999 Zdeněk Hubálek 1, Karel Hudec 2 & Jiří Vačkař 3 1 Ústav biologie obratlovců AVČR Brno, Květná 8, CZ-603 65 Brno; e-mail: zhubalek@ivb.cz 2 Hluboká 5, CZ-639 00 Brno; e-mail: KarelHudec@seznam.cz 3 Nádražní 235, CZ-664 45 Silůvky Hubálek Z., Hudec K. & Vačkař J. 2005: Přílet tažných ptáků na jižní Moravu v letech 1997 1999. Sylvia 41: 59 71. V letech 1997 1999 byl sledován 23 ornitology přílet tažných druhů ptáků ve třech oblastech jihomoravského regionu: Břeclavsko (N, 150 200 m n. m.), Brněnsko (P, 200 400 m n. m.), a Žďársko (V, 500 750 m n. m.). Vzdálenosti těchto oblastí (ve směru přibližně jih-sever) jsou N (50 60 km) P (50 80 km) V. Přílet většiny druhů probíhal postupně od nižších (jižních) po vyšší (severní) polohy regionu: u 34 druhů analyzovaných podrobněji se objevili první jedinci v oblasti N v průměru o 3,9 dní dříve oproti P, v oblasti P oproti V o 4,7 dní dříve a průměrný rozdíl v příletovém datu mezi oblastmi N a V byl 8,2 dne. V intervalu kratším než 10 dní byl celý region obsazován 18 druhy, 12 druhů obsazovalo region s časovou prodlevou přesahující 10 dní. Ve všech 3 letech byl oproti dlouhodobému normálu přílet uspíšen v předjaří až do počátku dubna, v dalším průběhu odpovídal normálu, v souhlase s průběhem křivky teploty vzduchu. In 1997 1999, spring arrival of migrants was recorded by 23 ornithologists in three areas of southern Moravia (Czech Republic) that were situated at altitudes of 150 200 m (N, Břeclav area), 200 400 m (P, Brno and surroundings), and 500 750 m a.s.l. (V, Žďár nad Sázavou area). The south-north distances among the three areas are: N P 50 60 km, P V 50 80 km, N V 100 140 km. The timing of arrival in most species was gradual from the low-situated (southern, N) area to the elevated (northern, V) area. In 34 species analysed in detail, the first individuals were recorded in area N on average 3.9 days earlier than in area P, while 4.7 days earlier in area P than in area V; the mean difference between the areas N and V was 8.2 days. The whole region was occupied by 18 bird species ( rapid migrants ) within 10 days, while the interval was longer in 12 species. The arrival was accelerated from the beginning to early April in all three years in correlation with the higher than normal air temperature, whereas arrival of the late-arriving species approximately corresponded to normal dates. Keywords: phenology, spring migration, Moravia 59

Hubálek Z. et al. / Přílet ptáků na jižní Moravu ÚVOD Sledování jarního příletu ptáků patří tradičně k oblíbeným pozorováním ornitologů, fascinující je zejména značná pravidelnost načasování příletových dat většiny migrujících druhů. Z posledních desetiletí existuje několik prací hodnotících různé stránky fenologických jevů u ptáků, především jejich příletu do České republiky (Pikula 1972, 1974, Beklová 1975, Hudec & Vačkař 1977, Beklová 1980, Beklová et al. 1983, Beklová & Pikula 1984, Hubálek 1985, Hudec et al. 1990, Hubálek 2003, 2004). Česká společnost ornitologická shromažďuje dlouhodobě záznamy o příletu a odletu ptáků na území ČR, a to nejen od svých členů, ale i od veřejnosti (Lumpe 1997). Tyto údaje ovšem bohužel nejsou prozatím dostatečně publikovány ani doposud plně vyhodnocovány. V souvislosti s globálními změnami klimatu jako určujícího faktoru fenologických projevů je možno očekávat, že fenologii začne být věnována větší pozornost. A skutečně se již vyrojily první, ač někdy dosti rozporuplné, výsledky týkající se vlivu oteplování klimatu v posledních desetiletích anebo globálních meteorologických jevů typu jižní oscilace El Niño (El Niño Southern Oscillation) či severoatlantická oscilace (North Atlantic Oscillation) na časování ptačího tahu (Both & Visser 2001, Sokolov 2001,. Žalakevičius & Žalakevičiute 2001, Barrett 2002, Forchhammer et al. 2002, Jonzén et al. 2002, Sanz 2002, Tryjanowski et al. 2002, Hubálek 2003, Hüppop & Hüppop 2003, Ptaszyk et al. 2003, Sokolov & Kosarev 2003, Hubálek 2004, Kaňuščák et al. 2004). Celý výzkum ptačí fenologie bude patrně nutné postavit na metodickou bázi soustavnější, než byl dosud běžný způsob hodnocení nahodile nebo neodborníky sbíraných dat s potenciálním subjektivním zkreslením. Příkladem moderní fenologické studie jsou např. souhrnné výsledky dat příletu ptáků na Helgoland podle výsledků celoročního kroužkování v letech 1961 2000 (Hüppop & Hüppop 2004). Na území jihomoravského regionu jsme se pokusili zorganizovat menší pozorovatelskou síť, složenou z 23 kvalifikovaných terénních ornitologů, která měla za úkol zachytit a vyhodnotit fenologické projevy v životě ptáků v průběhu tří let 1997 1999. Hlavním cílem bylo srovnání jarního příletu různých druhů ptáků ve třech oblastech tohoto regionu, odlišujících se zeměpisnou šířkou i nadmořskou výškou. Předběžné výsledky z prvního roku řešení tohoto projektu jsme zveřejnili (Hudec et al. 1999), a v této práci podáváme přehled všech tří sezón 1997 1999 spolu s celkovým zhodnocením studie. MATERIÁL A METODIKA Výzkum byl prováděn ve třech oblastech jihomoravského regionu. Nejjižněji situovanou bylo území převážně nížinného (N) stupně 150 200 m n. m. v okresech Břeclav, Hodonín a příležitostně Znojmo. Další bylo území v okolí Brna (okresy Brno-město a Brno-venkov), ležící v pahorkatinném (P) stupni převážně 200 400 m n. m. Nejseverněji položenou oblastí byl vrchovinný (V) a podhorský stupeň (včetně nejvyšších poloh Českomoravské vrchoviny) převážně 500 750 m n. m. v okresech Žďár nad Sázavou, Chrudim a Jihlava. Přibližné vzájemné vzdálenosti jednotlivých oblastí činily: N vs. P 50 60 km, P vs. V 50 80 km, N vs. V 100 140 km. V každé oblasti bylo zapojeno včetně autorů příspěvku sedm stálých pozorovatelů (viz Poděkování), kteří sledovali přílet tažných druhů podle vizuálních a akustických projevů ve svém pozoro- 60

vacím obvodu od února do konce května v letech 1997 1999, zpravidla v intervalech 2 3 dní, a zasílali své avifenologické výkazy vždy po každé sezóně. Navíc byly získány doplňující informace i od několika příležitostných pozorovatelů terénních ornitologů. V této práci je provedeno podrobnější vyhodnocení příletových dat pouze u běžných tažných druhů. Za příletová data jsme považovali ta, která představovala první zjištění (vizuální nebo vokální) druhu v jednotlivých oblastech nebo bylo jisté, že se netýkají zimujících jedinců. U nahodilejších pozorování pak taková, která byla v souhlase s dalšími záznamy z daného regionu. Přesto je nutné počítat s možností metodické chyby v registraci prvního výskytu, spočívající např. ve známém rozdílu mezi prvním záznamem vizuálním a akustickým např. při špatném počasí. Pro kvantitativní vyhodnocení byla transformována kalendářní data na juliánská pořadová čísla (1 = 1. leden, 32 = 1. únor atd.) a počítány aritmetické průměry u jednotlivých druhů a oblastí. Průkaznost rozdílů v příletu ptačích druhů mezi oblastmi byla hodnocena standardním t-testem. Přílety a odlety migrantů v oblasti Břeclavska (N) a Brněnska (P) byly navíc v jednotlivých letech porovnávány s dlouhodobými normály pro dané druhy: Břeclavsko 1957 1995 (Z. Hubálek, V. Hájek); Brněnsko Silůvky 1947 1995 (J. Vačkař). Průběžné meteorologické podmínky byly charakterizovány průměrnými hodnotami pětidenních intervalů teploty vzduchu, intenzity srážek a slunečního svitu ze stanic Velké Pavlovice (N, 196 m n. m.), Brno-Tuřany (P, 238 m n. m.) a Svratouch (V, 737 m n. m.), stejně jako dlouhodobými průměry těchto hodnot. Pro globální charakteristiku počasí byly využity hodnoty měsíčního a sezónního indexu severoatlantické oscilace, NAO (Hurrell 1995: http://www.cgd.ucar.edu/ ~jhurrell/nao.html). VÝSLEDKY Celkem bylo při jarním příletu zaznamenáno 139 tažných ptačích druhů. Přehled 34 hojnějších druhů a jejich příletová data v jednotlivých oblastech shrnuje tab. 1. Při porovnání dat příletu ve třech oblastech se ukazuje (tab. 1), že většina z nich se objevila nejdříve na jižní Moravě (oblast N), pak na Brněnsku (oblast P) a nejpozději na Českomoravské vrchovině (oblast V). První jedinci v oblasti N se objevili v průměru o 3,9 dní dříve oproti oblasti P, v oblasti P o 4,7 dní dříve než v oblasti V, a průměrný rozdíl v příletovém datu mezi oblastmi N a V byl 8,2 dne. Statistické porovnání těchto diferencí v příletovém datu pomocí t-testu neprokázalo signifikantní rozdíly v příletu do jednotlivých oblastí mezi třemi sledovanými roky (testovány separátně diference P N, V N, a V P pro jednotlivé roky 1997, 1998 a 1999), zjistilo však průkazný rozdíl (P < 0,05) v příletu mezi oblastmi P N a V N, a mezi V P a V N, a to jak ve všech třech sledovaných letech, tak v celkovém úhrnu za všechny 3 roky: rozdíl v příletu byl největší pro oblast V, ve které se ptáci objevovali nejpozději. U několika druhů byl přesto překvapivě zaznamenán v některých letech dřívější přílet do severněji a výše položených míst (např. Ciconia ciconia, Scolopax rusticola, Lullula arborea, Anthus pratensis, Delichon urbica, Phoenicurus phoenicurus, Saxicola rubetra, Locustella naevia, Acrocephalus palustris, Hippolais icterina a Phylloscopus sibilatrix), z toho pravidelněji však pouze u dvou (Delichon urbica, Hippolais icterina viz tab. 1). Podíl dřívějších příletů ptáků do severněji a výše položených míst činil 13,8 % z celkového počtu 61

Hubálek Z. et al. / Přílet ptáků na jižní Moravu Tab. 1. Průměrná data příletu 34 běžných druhů tažných ptáků na jižní Moravu v letech 1997 1999. V závorce je počet relevantních záznamů (-, druh nezaznamenán), další datum za závorkou ve sloupci znamená prvé konkrétní zjištění druhu v dané oblasti. Oblasti: N (nížinný stupeň okresy Břeclav, Hodonín, Znojmo); P (pahorkatinný stupeň okresy Brno-město, Brno-venkov); V (vrchovinný stupeň okresy Žďár n. S., Jihlava, Chrudim). Table 1. Mean arrival dates of 34 common species of migratory birds in southern Moravia, 1997 1999. The number of relevant records is given in parentheses-, no records), the date after the parentheses is the first record in the area. The areas: N (predominantly lowland, 150 200 m a.s.l. districts of Břeclav, Hodonín and Znojmo); P (low hilly country, 200 400 m a.s.l. districts of Brno-město and Brno-venkov); V (highlands, 500 750 m a.s.l. districts of Žďár n. S., Jihlava and Chrudim). diference / difference oblast / area N P V P N V P V N Vanellus vanellus 1997 20.2.(3) 16.2 23.2.(1) 26.2.(5) 23.2. 2,7 3,4 6,1 1998 18.2.(5) 16.2 23.2.(6) 15.2. 4,6 1999 26.2.(6) 23.2 5.3.(5) 3.3. 7 Columba palumbus 1997 4.3.(5) 25.2. 5.3.(5) 18.2. 12.3.(4) 1.3. 1 7,7 8,7 1998 1.3.(4) 22.2. 8.3.(6) 21.2. 23.3.(4) 7.3. 7 14,2 21,2 1999 13.3.(5) 3.3. 18.3.(4) 11.3. 22.3.(5) 10.3. 5,9 3,9 9,8 Streptopelia turtur 1997 27.4.(3) 25.4. 27.4.(4) 25.4. 28.4.(2) 15.4. 0,5 0,8 1,3 1998 22.4.(5) 18.4. 29.4.(3) 25.4. 2.5.(1) 7,1 3,3 10,4 1999 24.4.(4) 23.4. 24.4.(4) 22.4. 29.4.(2) 29.4. 0,2 4,7 4,5 Cuculus canorus 1997 25.4.(4) 20.4. 29.4.(4) 25.4. 5.5.(6) 21.4. 4 5,9 9,9 1998 21.4.(4) 17.4. 22.4.(6) 13.4. 30.4.(7) 24.4. 0,5 8,8 9,3 1999 17.4.(5) 12.4. 25.4.(5) 16.4. 30.4.(6) 25.4. 8,4 4,4 12,8 Apus apus 1997 29.4.(5) 20.4. 2.5.(3) 1.5. 5.5.(4) 3.5. 3,2 3,2 6,4 1998 23.4.(6) 18.4. 24.4.(6) 16.4. 3.5.(6) 30.4. 1,5 9,3 10,8 1999 29.4.(5) 26.4. 3.5.(3) 2.5. 3.5.(7) 1.5. 4 0,1 3,9 Jynx torquilla 1997 14.4.(3) 6.4. 13.4.(5) 5.4. 28.4.(2) 25.4. 0,8 15,3 14,5 1998 7.4.(5) 5.4. 9.4.(4) 3.4. 19.4.(2) 19.4. 1,5 10,3 11,8 1999 5.4.(4) 2.4. 16.4.(5) 3.4. 16.4.(4) 3.4. 10,8 0,2 11 Alauda arvensis 1997 18.2.(4) 15.2. 18.2.(3) 13.2. 22.2.(5) 20.2. 0 3,8 3,8 1998 13.2.(6) 12.2. 18.2.(4) 13.2. 16.2.(5) 12.2. 5,2 1,7 3,5 1999 27.2.(6) 23.2. 28.2.(3) 27.2. 28.2.(5) 21.2. 1 0,5 1,5 Hirundo rustica 1997 5.4.(3) 29.3. 17.4.(2) 10.4. 18.4.(5) 9.4. 12,3 1,2 13,5 1998 8.4.(7) 3.4. 11.4.(6) 6.4. 14.4.(7) 31.3. 3,2 3,3 6,5 1999 7.4.(6) 3.4. 12.4.(4) 7.4. 14.4.(8) 6.4. 4,2 2,2 6,4 Delichon urbica 1997 27.4.(5) 19.4. 23.4.(5) 10.4. 22.4.(2) 19.4. 4 1,3 5,3 1998 16.4.(4) 9.4. 14.4.(1) 21.4.(4) 19.4. 2 7,2 5,2 1999 23.4.(5) 19.4. 18.4.(3) 12.4. 28.4.(5) 23.4. 5,7 10,7 5 62

diference / difference oblast / area N P V P N V P V N Anthus trivialis 1997 13.4.(2) 9.4. 24.4.(2) 18.4. 10,5 1998 14.4.(2) 11.4. 13.4.(2) 6.4. 25.4.(1) 1 11 10 1999 6.4.(3) 26.3. 7.4.(2) 1.4. 27.4.(3) 19.4. 1 19,7 20,7 Motacilla flava 1997 15.4.(4) 9.4. 21.4.(2) 20.4. 27.4.(1) 6 6 12 1998 6.4.(3) 2.4. 14.4.(1) 26.4.(2) 18.4. 8 12,5 20,5 1999 3.4.(4) 31.3. 3.4.(1) 0,3 Motacilla alba 1997 24.2.(4) 17.2. 10.3.(3) 7.3. 8.3.(5) 6.3. 14,5 2,7 11,8 1998 27.2.(6) 17.2. 7.3.(2) 20.2. 14.3.(8) 6.3. 8,3 6,9 15,2 1999 2.3.(5) 27.2. 6.3.(2) 4.3. 13.3.(8) 27.2. 4,5 6,4 10,9 Erithacus rubecula 1997 10.3.(2) 9.3. 12.3.(3) 9.3. 19.3.(4) 10.3. 2 7,2 9,2 1998 6.3.(3) 22.2. 16.3.(3) 11.3. 26.3.(6) 16.3. 10,3 10,5 20,8 1999 13.3.(2) 13.3. 17.3.(2) 10.3. 19.3.(5) 14.3. 3,5 2,2 5,7 Luscinia megarhynchos 1997 25.4.(3) 23.4. 26.4.(3) 25.4. 0,7 1998 15.4.(4) 9.4. 28.4.(1) 13,2 1999 23.4.(6) 20.4. 25.4.(2) 22.4. 2,7 Phoenicurus ochruros 1997 14.3.(5) 6.3. 25.3.(4) 14.3. 27.3.(4) 16.3. 11,1 2,3 13,4 1998 25.3.(6) 5.3. 31.3.(5) 30.3. 1.4.(8) 25.3. 5,9 0,9 6,8 1999 14.3.(6) 9.3. 19.3.(5) 13.3. 28.3.(8) 20.3. 5,1 8,3 13,4 Turdus philomelos 1997 23.2.(2) 17.2. 25.2.(4) 22.2. 27.2.(2) 26.2. 2,3 2,7 5 1998 24.2.(4) 22.2. 23.2.(7) 19.2. 3.3.(6) 22.2. 1,5 8,5 7 1999 2.3.(4) 2.3. 5.3.(5) 28.2. 12.3.(4) 9.3. 2,1 7,4 9,5 Locustella naevia 1997 4.5.(2) 27.4. 29.4.(2) 28.4. 13.5.(3) 9.5. 5 14 9 1998 27.4.(3) 19.4. 29.4.(2) 27.4. 3.5.(4) 28.4. 2,8 3,2 6 1999 25.4.(2) 24.4. 29.4.(1) 5.5.(4) 2.5. 3,5 5,7 9,2 Locustella fluviatilis 1997 7.5.(3) 4.5. 9.5.(3) 8.5. 2 1998 25.4.(3) 23.4. 6.5.(3) 28.4. 2.5.(2) 1.5. 11 3,7 7,3 1999 30.4.(4) 26.4. 3.5.(1) 7.5.(2) 6.5. 3,2 4,5 7,7 Acrocephalus palustris 1997 10.5.(2) 8.5. 11.5.(1) 14.5.(2) 13.5. 1 3 4 1998 8.5.(2) 7.5. 11.5.(3) 10.5. 8.5.(3) 3.5. 3,1 3,1 0 1999 1.5.(2) 1.5. 14.5.(1) 11.5.(4) 4.5. 13 3 10 Hippolais icterina 1997 8.5.(3) 8.5. 7.5.(4) 3.5. 7.5.(3) 4.5. 1,5 0,1 1,6 1998 6.5.(2) 5.5. 8.5.(5) 3.5. 6.5.(5) 4.5. 1,9 2,4 0,5 1999 3.5.(3) 28.4. 5.5.(4) 3.5. 4.5.(4) 28.4. 1,9 1,2 0,7 Sylvia curruca 1997 29.4.(3) 27.4. 28.4.(4) 25.4. 2.5.(2) 25.4. 0,9 4,2 3,3 1998 12.4.(4) 11.4. 17.4.(5) 13.4. 19.4.(3) 17.4. 5,1 2,5 7,6 1999 12.4.(4) 10.4. 15.4.(4) 12.4. 20.4.(4) 17.4. 3,2 5 8,2 63

Hubálek Z. et al. / Přílet ptáků na jižní Moravu diference / difference oblast / area N P V P N V P V N Sylvia communis 1997 30.4.(4) 28.4. 3.5.(3) 28.4. 5.5.(4) 28.4. 3,1 1,2 4,3 1998 22.4.(5) 17.4. 1.5.(4) 23.4. 3.5.(2) 3.5. 9,1 2,3 11,4 1999 23.4.(4) 18.4. 30.4.(2) 29.4. 26.4.(2) 20.4. 7,2 5 2,2 Sylvia borin 1997 30.4.(1) 2.5.(2) 2.5. 3.5.(1) 2 1 3 1998 21.4.(2) 11.4. 28.4.(1) 30.4.(2) 22.4. 6,5 2 8,5 1999 23.4.(2) 15.4. 4.5.(1) 3.5.(2) 27.4. 11 0,5 10,5 Sylvia atricapilla 1997 3.4.(3) 2.4. 13.4.(4) 1.4. 29.4.(5) 25.4. 9,9 15,6 25,5 1998 2.4.(4) 25.3. 1.4.(5) 23.3. 17.4.(6) 5.4. 1,2 16 14,8 1999 1.4.(4) 28.3. 1.4.(4) 30.3. 17.4.(6) 10.4. 0,5 16,5 16 Phylloscopus trochilus 1997 7.4.(4) 2.4. 9.4.(1) 13.4.(2) 12.4. 2 4,5 6,5 1998 3.4.(4) 29.3. 6.4.(4) 1.4. 18.4.(4) 9.4. 2,7 11,5 14,2 1999 31.3.(6) 26.3. 4.4.(3) 3.4. 13.4.(5) 10.4. 4 9,2 13,2 Phylloscopus sibilatrix 1997 27.4.(3) 25.4. 22.4.(4) 12.4. 4,7 1998 11.4.(1) 16.4.(3) 13.4. 30.4.(1) 4,7 14,3 19 1999 24.4.(2) 23.4. 24.4.(3) 18.4. 2.5.(4) 1.5. 0,3 8,3 8 Phylloscopus collybita 1997 18.3.(4) 14.3. 18.3.(4) 11.3. 27.3.(5) 16.3. 0 8,9 8,9 1998 24.3.(3) 19.3. 26.3.(5) 18.3. 30.3.(6) 29.3. 2,1 4 6,1 1999 13.3.(5) 11.3. 24.3.(4) 19.3. 30.3.(7) 26.3. 10,7 6,4 17,1 Muscicapa striata 1997 5.5.(1) 7.5.(2) 5.5. 11.5.(2) 11.5. 2 4 6 1998 6.5.(3) 5.5. 6.5.(2) 1.5. 13.5.(5) 11.5. 0,2 6,9 7,1 1999 28.4.(4) 23.4. 9.5.(2) 3.5. 5.5.(2) 25.4. 11,2 4 7,2 Ficedula albicollis 1997 24.4.(2) 21.4. 27.4.(4) 20.4. 3 1998 15.4.(4) 11.4. 24.4.(1) 23.4.(2) 19.4. 9,2 0,5 8,7 1999 17.4.(3) 15.4. 16.4.(3) 4.4. 1 Ficedula hypoleuca 1997 16.4.(5) 12.4. 17.4.(3) 12.4. 22.4.(5) 15.4. 0,7 5,1 5,8 1998 20.4.(2) 15.4. 1999 26.4.(2) 18.4. 29.4.(4) 24.4. 3,5 Oriolus oriolus 1997 6.5.(4) 3.5. 11.5.(4) 4.5. 5,5 1998 4.5.(5) 1.5. 10.5.(4) 2.5. 5,7 1999 3.5.(4) 30.4. 13.5.(1) 9,7 Lanius collurio 1997 30.4.(3) 28.4. 30.4.(4) 28.4. 3.5.(4) 28.4. 0,2 3,3 3,5 1998 30.4.(5) 24.4. 4.5.(3) 25.4. 4.5.(5) 25.4. 4,1 0,7 4,8 1999 1.5.(3) 25.4. 29.4.(1) 4.5.(4) 1.5. 2 4,7 2,7 Sturnus vulgaris 1997 14.2.(5) 9.2. 23.2.(3) 22.2. 23.2.(4) 19.2. 8,7 0,3 9 1998 19.2.(7) 10.2. 25.2.(5) 16.2. 28.2.(7) 14.2. 5,9 3,1 9 1999 25.2.(6) 20.2. 2.3.(3) 27.2. 5.3.(8) 22.2. 5,2 3 8,2 64

diference / difference oblast / area N P V P N V P V N Serinus serinus 1997 26.3.(4) 23.3. 26.3.(3) 22.3. 28.3.(4) 13.3. 0,2 1,7 1,5 1998 27.3.(5) 16.3. 29.3.(5) 20.3. 1.4.(3) 29.3. 2,6 2,5 5,1 1999 24.3.(5) 10.3. 2.4.(3) 31.3. 1.4.(5) 12.3. 8,6 0,8 7,8 průměrný rozdíl (dní) / mean difference (days) 1997 průměr / average 2,76 4,36 7,11 SD 4,68 4,58 5,84 1998 průměr / average 4,46 5,48 9,44 SD 3,87 5,52 5,61 1999 průměr / average 4,56 4,23 8,07 SD 4,43 5,52 5,06 1997 99 průměr / average 3,89 4,70 8,24 SD 4,38 5,21 5,52 138 párových srovnání mezi P a N, 14,2 % z celkového počtu 120 párových srovnání mezi V a P, a 7,6 % z celkového počtu 144 párových srovnání mezi V a N. Při vyhodnocení časových rozdílů příletu jednotlivých druhů ve třech sledovaných oblastech a letech se ukazuje, že by bylo možno podle velikosti diference V N migranty v zásadě rozdělit na rychlé a pomalé druhy. K rychle migrujícím druhům, téměř současně nebo lavinovitě obsazujícím území celého jihomoravského regionu (diference mezi obsazením oblasti V a N u nich byla <10 dnů), patří osmnáct druhů: Vanellus vanellus, Streptopelia turtur, Apus apus, Alauda arvensis, Hirundo rustica, Delichon urbica, Turdus philomelos, Locustella fluviatilis, Acrocephalus palustris, Hippolais icterina, Sylvia curruca, S. communis, S. borin, Muscicapa striata, Ficedula albicollis, F. hypoleuca, Lanius collurio a Serinus serinus. Naopak k druhům obsazujícím na jaře region spíše postupně a pomalu patří dvanáct druhů: Columba palumbus, Cuculus canorus, Jynx torquilla, Anthus trivialis, Motacilla flava, M. cinerea, M. alba, Phoenicurus ochruros, Sylvia atricapilla, Phylloscopus trochilus, P. sibilatrix a Sturnus vulgaris. Srovnání fenologických dat s dlouhodobými normály pro Břeclavsko (N) a pro Brněnsko (P) v průběhu předjaří a jara v jednotlivých letech 1997 až 1999 je znázorněno na obr. 1. Toto porovnání ukazuje (jednotlivé body reprezentují přílet určitého druhu ptáka v relaci k jeho dlouhodobému normálu), že charakter časové dynamiky příletu (tj. opoždění či uspíšení tahu oproti normálu) byl v obou oblastech v jednotlivých letech shodný a že ve všech třech letech byly jarní fenologické projevy oproti normálu velmi uspíšeny od předjaří do počátku dubna. Příletová data během dubna a počátku května se pak již zhruba shodovala s dlouhodobými průměry anebo je jen mírně převyšovala. Uspíšení předjarních a časně jarních avifenologických projevů ve všech 3 letech bylo zřejmě způsobeno anebo významně ovlivněno nadnormálními teplotami vzduchu v průběhu právě tohoto období únor až počátek března, které byly zjištěny ve všech třech oblastech i letech (obr. 2). Kromě toho byly v letech 1998 a 1999 zaznamenány výrazně nadnormální teploty také od druhé poloviny března do poloviny dubna. Rovněž NAO index byl nadnormální ve všech třech le- 65

Hubálek Z. et al. / Přílet ptáků na jižní Moravu tech pro měsíce únor a březen, stejně jako sezónní index pro leden až březen a pro únor až duben (tab. 2). Pozitivní hodnoty indexu NAO všeobecně korelují s nadnormálními hodnotami teplot vzduchu v odpovídajícím období (měsíci, sezóně) ve střední Evropě (Hurrell 1995) a vedou k urychlení příletu do střední Evropy ptačích druhů zimujících ve Středomoří (Hubálek 2003, 2004). 66

Obr. 1. Odchylky (dní) jarního příletu ptáků od dlouhodobého normálu v okolí Břeclavi (stupeň N) a v Silůvkách (Brněnsko stupeň P) v letech 1997 1999. Body grafu reprezentují přílet jednotlivých druhů ptáků v daném roce, kvadratické křivky optimální proložení daty. Fig. 1. Deviations (days) of the spring arrival of migrating birds from the long-term normal dates in the areas of Břeclav (N) and Silůvky (P) in 1997 1999. X-axis, Julian dates. Points represent arrival of individual bird species in a particular year, quadratic curves best fit of the data. 67

Hubálek Z. et al. / Přílet ptáků na jižní Moravu Obr. 2. Souhrnné průměrné odchylky teploty vzduchu ( C) od dlouhodobého normálu v pětidenních intervalech pro únor až květen 1997 1999 ve stanicích Velké Pavlovice (196 m n. m., oblast N), Brno-Tuřany (238 m n. m., oblast P) a Svratouch (737 m n. m., oblast V). Fig. 2. Overall average deviations of air temperatures ( C; 5-day intervals) from the long-term data as measured in meteorological stations at Velké Pavlovice (196 m a.s.l., area N), Brno-Tuřany (238 m a.s.l., area P) and Svratouch (737 m a.s.l., area V) from February through May, 1997 to 1999. X-axis, Julian dates. Tab. 2. Měsíční a sezónní hodnoty indexu severoatlantické oscilace (NAO) v letech 1997 1999. Table 2. Monthly and seasonal values of the North Atlantic Oscillation index in 1997 1999. měsíce / months II III IV V I III II IV 1997 +3,7 +1,2 1,8 1,9 +1,3 +2,4 1998 +0,7 +0,5 +0,7-0,2 +0,2 +1,0 1999 +2,2 +0,2 +0,0 +0,4 +2,0 +1,6 DISKUSE U druhů, které byly zaznamenány alespoň v některých letech dříve v oblasti P nebo dokonce ve V nežli v N, případně dříve ve V než v P, se může jednat v případě malého rozdílu spíše o nahodilý nebo metodicky podmíněný jev. Zdá se však, že u některých druhů je tento jev téměř každoroční, např. u jiřičky obecné (Delichon urbica) nebo sedmihláska hajního (Hippolais icterina). Toto zjištění, odchylující se od hodnot nalezených u převážné většiny ostatních druhů, by ovšem bylo třeba ověřit víceletým sledováním na daném území. Pokud by bylo potvrzeno, bylo by možno uvažovat např. o existenci tahového rozhraní u těchto druhů, kdy ptáci táhnoucí západní cestou by mohli přilétat do severní části jihomoravského regionu, a to dříve než jedinci táhnoucí cestou východní do jižních poloh regionu (tuto domněnku vyslovil jeden z anonymních oponentů rukopisu práce). V jiných případech by se mohlo jednat o druhy ptáků, které se během svého jarního tahu méně často zastavují v nížinné oblasti či o druhy touto oblastí pouze protahující (a v ní nehnízdící): např. sluka lesní (Scolopax rusticola) nebo linduška luční (Anthus pratensis). Rozdíly v průměrných příletových datech mezi třemi oblastmi jsou dány kombinací dvou proměnných: zeměpisné šířky (tedy vzdáleností od zimoviště) 68

a nadmořské výšky, přičemž v našem uspořádání studie bohužel nelze tyto dva faktory odlišit. Průměrné rozdíly v nadmořské výšce činí mezi N a P zhruba 100 m, mezi P a V asi 250 m, a mezi N a V zhruba 350 m; průměrné vzdálenosti mezi oblastmi jsou uvedeny v Metodice. Vzhledem k okolnosti, že sledované oblasti neleží na stejné zeměpisné šířce, není metodicky korektní vyjadřovat rozdíly v příletových datech např. na každých 100 m nadmořské výšky, a rovněž naopak, vzhledem k variabilní nadmořské výšce, ani na každý stupeň severní šířky středoevropského území. Podrobné analýzy tohoto typu však provedli u vybraných ptačích druhů v bývalém Československu Pikula (1972, 1974), Beklová (1975, 1980), Beklová et al. (1983) a Beklová & Pikula (1984), kteří pro drozda zpěvného Turdus philomelos (s průměrným příletem 12.3.), kukačku obecnou Cuculus canorus (24.4.), vlaštovku obecnou Hirundo rustica (14.4.), jiřičku obecnou (22.4.), rorýse obecného Apus apus (3.5.), racka chechtavého Larus ridibundus (16.3.), čejku chocholatou Vanellus vanellus (21.3.), konipasa bílého Motacilla alba (26.3.) a špačka obecného Sturnus vulgaris (8.3.) neprokázali vliv zeměpisné šířky (na rozdíl od vlivu zeměpisné délky u některých z těchto druhů tedy Čechy vs. Morava vs. Slovensko), avšak na každých 100 m nadmořské výšky se průměrný přílet podle druhu posunoval o 0,5 až 1,7 kalendářního dne. Pokud bychom i v naší studii na podkladě výsledků těchto autorů považovali vliv severní šířky za zanedbatelný, činil by průměrný posun příletového data na každých 100 m nadmořské výšky v celkovém úhrnu všech druhů (tab. 2) 8,08/350, tj. 2,3 dny. Zbytkový rozdíl přibližně jednoho dne oproti výsledkům Pikuly a Beklové by pak bylo skutečně možno přičíst na vrub vzdálenosti od jihu k severu mezi oblastmi N a V, tedy oněm zhruba 120 km. Již Rzehak (1895) zjistil, že geografická šířka určitou roli při časování příletu ptáků na Moravu hraje, když na základě rozboru příletových dat z let 1880 1891 konstatoval, že skřivan polní Alauda arvensis na severní Moravu přilétá o 5 až 6 dní později než na Moravu jižní (vzdálenost asi 180 km). Pikula (1972, 1974) i Beklová (1975, 1980) zjistili dále průkazný vliv meteorologických podmínek (především teploty vzduchu v předjaří vzhledem k normálu) na přílet ptáků, plně korespondující s našimi zjištěními v tomto tříletém přehledu. Paralelní dlouhodobé analýzy vlivu severoatlantické meteorologické oscilace na jarní migraci ptáků na Moravě prokázaly signifikantní uspíšení tahu u druhů zimujících ve Středomoří (oproti druhům zimujícím v tropické Africe) při pozitivním zimním NAO signálu, jenž determinuje nadnormální teploty předjaří ve střední Evropě (Hubálek 2003, 2004). V celém námi sledovaném období byl zaznamenán pozitivní signál zimního indexu NAO, který byl výrazný zejména v letech 1997 a 1999 (tab. 2). Uspíšení jarního příletu ptáků v důsledku teplého předjarního a jarního počasí bylo zjištěno v řadě dalších evropských zemí, např. v Polsku (Tryjanowski et al. 2002), Litvě (Žalakevičius & Žalakevičiute 2001), západním Rusku (Sokolov. 2001, Sokolov & Kosarev 2003). PODĚKOVÁNÍ Na terénním sledování se kromě autorů podíleli následující ornitologové, jimž všem patří poděkování (abecedně): P. Berka (Podivín), P. Blahák (Brno), M. Čapek (Brno), J. Čejka (Nové Město na Mor.), J. Drápela (Dobronín), V. Hájek ml. (Břeclav), B. Hladík (Polná), J. Chytil (Mikulov), J. Krejz (Žďár n. S.), V. Kubíček (Zbýšov), P. Macháček 69

Hubálek Z. et al. / Přílet ptáků na jižní Moravu (Valtice), V. Mrlík (Brno), J. Ošanec (Pohořelice), Z. Piro (Mikulov), J. Příhoda (Svratka), D. Rossi (Bystřice n. P.), T. Skříček (Tišnov), J. Slechan (Brno), K. Šimeček (Kyjov) a M. Vomela (Věžnička u Polné). Za poskytnutí meteorologických údajů děkujeme dr. J. Munzarovi (ÚG AVČR v Brně) a Ing. P. Nesvadbovi. SUMMARY The spring arrival of migrating birds was recorded in three areas of southern Moravia (Czech Republic) that were situated at altitudes of 150 200 m (N, Břeclav southernmost area), 200 400 m (P, Brno and surroundings intermediate area), and 500 750 m a.s.l. (V, Žďár nad Sázavou northernmost area) in 1997 1999. The southnorth distances between these three areas are: N vs. P 50 60 km, P vs. V 50 80 km, N vs. V 100 140 km. The timing of arrival in most species was gradual from the low-situated (southern) area to the elevated (northern) areas of the region. In 34 species analysed in detail, the first individuals were recorded in the area N on average 3.9 days earlier than in the area P, while 4.7 days earlier in the area P than in V; the mean difference between the areas N and V was 8.2 days over all 34 species. Interestingly, individuals of some species were recorded earlier in the more elevated northerly areas, but this was the more regular case just in two species the House Martin (Delichon urbica) and the Icterine Warbler (Hippolais icterina). The whole region was occupied within 10 days by 18 bird species ( rapid migrants ), while the interval was longer in 12 species. When compared with the long-term arrival normal dates, the arrival was accelerated from the beginning to early April in all three years 1997 1999, while the species arriving later approximately corresponded to the normal dates. The overall trend of bird arrival correlated well with the mean air temperatures which were higher than normal from February to mid- March during all three years. LITERATURA Barrett R. T. 2002: The phenology of spring bird migration to north Norway. Bird Study 49: 270 277. Beklová M. 1975: Ankunft und Abzug der tschechoslowakischen Populationen Hirundo rustica L., 1758, Delichon urbica L., 1758 und Apus apus L., 1758. Zool. listy 24: 21 42. Beklová M. 1980: Phenology of the Czechoslovak population of Sturnus vulgaris. Folia Zool. 29: 125 142. Beklová M. & Pikula J. 1984: The phenology of migration of Larus ridibundus and Anas platyrhynchos in Czechoslovakia. Folia Zool. 33: 229 234. Beklová M., Pikula J. & Šabatka L. 1983: Phenological maps of bird migration; Supplement. Přírodovědné práce ústavů ČSAV v Brně 17(4): 1 47; 17(5): 1 53. Both C. & Visser M. E. 2001: Adjustment to climate change is constrained by arrival date in a long-distance migrant bird. Nature 411: 296 298. Forchhammer M. C., Post E. & Stenseth N. C. 2002: North Atlantic Oscillation timing of long- and short-distance migration. J. Anim. Ecol. 71: 1002 1014. Hubálek Z. 1985: Jarní přílet ptactva na Moravu podle fenologických ročenek průměry 1881 1960. Zprávy MOS 43: 47 52. Hubálek Z. 2003: Spring migration of birds in relation to North Atlantic Oscillation. Folia Zool. 52: 287 298. Hubálek Z. 2004: Global weather variability affects avian phenology: a long-term analysis, 1881 2001. Folia Zool. 53: 227 236. Hudec K., Hubálek Z. & Vačkař J. 1999: Přílet ptáků v jihomoravském regionu v roce 1997. Zprávy MOS 57: 117 128. Hudec K., Pellantová J. & Vačkař J. 1990: Vliv mimořádného průběhu zimy 1987/88 na ptactvo. Sylvia 27: 103 108. Hudec K. & Vačkař J. 1977: Die Frühjahrsankunft der Vögel in Brno und Umgebung im Jahr 1976. Folia Zool. 26: 245 254. 70

Hüppop K. & Hüppop O. 2004. Atlas zur Vogelberingung auf Helgoland. Teil 2. Phänologie im Fanggarten von 1961 bis 2000. Vogelwarte 42: 285 343. Hüppop O. & Hüppop K. 2003. North Atlantic Oscillation and timing of spring migration in birds. Proc. R. Soc. Lond. B 270: 233 240. Hurrell J. W. 1995: Decadal trends in the North Atlantic Oscillation: regional temperatures and precipitation. Science 269: 676 679. Jonzén N., Hedenstrom A., Hjort C., Lindstrom A., Lundberg P. & Andersson A. 2002: Climate patterns and the stochastic dynamics of migratory birds. Oikos 97: 329 336. Kaňuščák P., Hromada M., Tryjanowski P. & Sparks T. 2004: Does climate at different scales influence the phenology and phenotype of the River Warbler Locustella fluviatilis? Oecologia 141: 158 163. Lumpe P. 1997: Fenologická pozorování v letech 1994 a 1995. Zprávy ČSO 44: 17 18. Pikula J. 1972: Contribution to the phenology of Turdus philomelos in Czechoslovakia. Zool. listy 21: 165 180. Pikula J. 1974: Zur Phänologie der Erstankunft der Population Cuculus canorus aus den Winterstandorten Afrikas in die Brutstätten der ČSSR. Zool. listy 23: 163 174. Ptaszyk J., Kosicki J., Sparks T. H. & Tryjanowski P. 2003: Changes in the timing and pattern of arrival of the White Stork (Ciconia ciconia) in western Poland. J. Ornithol. 144: 323 329. Rzehak E. 1895: Der mittlere Ankunftstag der Feldlerche (Alauda arvensis L.) für Mähren. Schwalbe 19: 97 101. Sanz J. J. 2002: Climate change and birds: have their ecological consequences already been detected in the Mediterranean region? Ardeola 49: 109 120. Sokolov L. V. 2001: Spring ambient temperature as an important factor controlling timing of arrival, breeding, post-fledging dispersal and breeding success of Pied Flycatcher Ficedula hypoleuca in Eastern Baltic. Avian Ecol. Behav. 5: 79 104. Sokolov L. V. & Kosarev V. V. 2003: Relationship between timing of arrival of passerines to the Courish Spit and North Atlantic Oscillation index (NAOI) and precipitation in Africa. Proc. Zool. Inst. Russian Acad. Sci. 299: 141 154. Tryjanowski P., Kuźniak S. & Sparks T. 2002: Earlier arrival of some farmland migrants in western Poland. Ibis 144: 62 68.. Žalakevičius M. & Žalakevičiute R. 2001: Global climate change impact on birds: a review of research in Lithuania. Folia Zool. 50: 1 17. Došlo 21. února 2005, přijato 15. června 2005. Received February 21, 2005; accepted June 15, 2005. 71