Černá skříňka demokracie? Volební systémy

Černá skříňka demokracie? Volební systémy

Funkce voleb (D. Nohlen) 1. Legitimace politické moci 2. Výběr, kontrola a výměna politické elity 3. Pokojné řešení politických konfliktů 4. Aktivizace voličů ve prospěch určitých hodnot, cílů, programů 5. Projev veřejného mínění

Volební systémy mechanismy, podle nichž se hlasy voličů převádějí na mandáty

Volební systémy ovlivňují 1. Podobu a složení volených orgánů 2. Stranický systém 3. Chování voličů 4. Chování politických stran a kandidátů

Efekty volebních systému Mechanický Psychologický

Klasifikace volebních systémů 1. Většinové volební systémy 2. Poměrné volební systémy 3. Smíšené volební systémy

Přehled většinových systémů 1. Jednokolový většinový systém 2. Alternativní hlasování 3. Dvoukolový systém absolutní většiny 4. Dvoukolový systém spojující absolutní většinu s relativní 5. Slabý dvoukolový systém 6. Doplňkové hlasování 7. Blokové hlasování

Jednokolový většinový systém Též ozn. systém relativní většiny, first-past-thepost (FPTP) 4 základní parametry Jednokolová volba Jeden kandidát z každé strany Jednomandátové volební obvody Vítězí kandidát, který získá největší počet hlasů ( vítěz bere vše ) Počet volebních obvodů = počet křesel v parlamentu Celkem cca 47 zemí např. Velká Británie, USA, Kanada, Antigua a Barbuda, Bahamy

Jednokolový většinový systém: účinky Výhodný pro velké strany Znevýhodňuje malé i středně velké strany Znevýhodňuje ženy Velké množství propadlých hlasů Podporuje bipartismus Tendence k produkci jednobarevných většinových vlád Nabízí voličům jednoznačnou volbu mezi dvěma vládními alternativami ALE: Nejúspěšnější strana (nejvyšší počet hlasů) nemusí být stranou vítěznou (nejvyšší počet mandátů)

Jednokolový většinový systém 1929 Velká Británie Konzervativci 260 křesel při zisku 38,1 % hlasů Labouristé 287 křesel při zisku 27,1 % hlasů 1951 Velká Británie Konzervativci 302 křesel při zisku 44,3 % hlasů Labouristé 295 křesel při zisku 48,8 % hlasů 1974 Velká Británie Konzervativci - 297 z 612 křesel při zisku 37,9 % hlasů Labouristé- 301 z 612 křesel při zisku 37,2 % hlasů

podíl hlasů (v %) strany A B C obvod 1 40 55 5 Příklad Počet obvodů: 10 Počet mandátů: 10 Obvod = 100 voličů Počet stran: 3 obvod 2 42 43 15 obvod 3 70 20 10 obvod 4 83 15 2 obvod 5 11 51 38 obvod 6 35 36 29 obvod 7 23 53 24 obvod 8 30 22 48 obvod 9 35 38 27 obvod 10 61 11 28 Celkem hlasů 430 344 226 Klíčový faktor: územní distribuce voličů Celkem mandátů 3 6 1 Podíl mandátů (%) 30 60 10 Podíl mandátů při ideální proporcionalitě (%) 43,0 34,4 22,6

Alternativní hlasování Též ozn. Australské hlasování (Alternative vote) Jednomandátové obvody možnost vyznačit své preference Nutné získat 50 % hlasů Pokud se tak nestane, škrtne se kandidát s nejmenším počtem prvních preferencí a hlasy voličů pro něj se přerozdělí podle druhých preferencí voličů Austrálie (od 1918), Fidži (od 1999), Papua- Nová Guinea, lokální úroveň v USA, volba irského prezidenta

Příklad Austrálie 1990 (Richmond) Kandidát První sčítání Druhé sčítání Třetí sčítání Čtvrté sčítání Páté sčítání Šesté sčítání Poslední sčítání Gibbs (Australian Democrats) 4346 4380 4420 4504 4683 vyškrtnut vyškrtnut Newell (Australian Labor Party) 18423 18467 18484 18544 18683 20238 34664 (ZVOLE N Baillie (Independent) 187 vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut Sims (Call to Australia Party) 1032 1053 1059 1116 vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut Paterson (Independent) 445 480 530 vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut Leggett (Independent) 279 294 vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut vyškrtnut Blunt (National Party) 28257 28274 28303 28416 28978 29778 33980 Caldicott (Independent) 16072 16091 16237 16438 16658 18903 vyškrtnut Absolutní většina 34 520 hlasů

Alternativní hlasování a jeho účinky Vítěz získá absolutní většinu hlasů Odstraňuje nevýhodu propadlých hlasů Eliminuje extremistické kandidáty Napomáhá dostředivosti politické soutěže Poskytuje informace o preferencích voličů využití politickými stranami

Vícekolové většinové systémy Podmínky pro vítězství kandidáta v 1.kole Více než 50% Supermajorita (větší než absolutní většina) 55% pro zvolení prezidenta v Sierra Leone 40% pro volbu prezidenta v Kostarice 40% nebo alespoň 35% a zároveň 5% náskok před dalším soupeřem (Nikaragua)

Proporční volební systémy: Proportional representation, PR

Poměrné volební systémy Vícemandátové obvody Mandáty se rozdělují v určitém poměru Podíl hlasů více či méně odpovídá podílu mandátů Výhodnější pro menší strany Široké spektrum variant Historicky na vzestupu

Klasifikace poměrných systémů 1. Listinné poměrné systémy 2. Personalizované poměrné systémy 3. Systém jednoho přenosného hlasu (single transferable vote, STV)

4 hlavní proměnné 1. Uzavírací klauzule 2. Velikost volebního obvodu 3. Volební formule 4. Počet a charakter skrutinií

Uzavírací (volební) klauzule Zákonem stanovené procento hlasů, které musí strany překročit, aby jim přiděleny mandáty Funkce: Snížit stranickou fragmentaci

Velikost volebních obvodů počet mandátů, které se rozdělují ve VO Čím je VO větší, tím je systém proporčnější Čím je VO menší, tím je systém disproporčnější

Velké volební obvody Maximální velikost VO: celý stát = jediný VO Např. Nizozemsko Jeden z nejproporčnějších volebních systémů vůbec Další případy: Izrael, Slovensko, Namibie, Peru, Moldávie, Libérie

Hypotetický příklad ČR parametry volebního systému stejné Výj: malé volební obvody (M = 5) 5 stran A 38 % B 22 % C 18 % D 12 % E 10 %

Hypotetický příklad: výsledky Shodná územní distribuce voličů pro všechny strany ve všech volebních obvodech 1 volební obvod: A: 3 mandáty B: 1 mandát C: 1 mandát D: 0 mandátů E: 0 mandátů Celá ČR A: 120 mandátů B: 40 mandátů C: 40 mandátů D: 0 mandátů E: 0 mandátů Velká disproporcionalita A: 38 % hlasů, ale 60 % mandátů B: 22% hlasů a 20 % mandátů C: 18: hlasů a 20 % mandátů D a E: 0 % mandátů

Komunální volby v Praze 1998: 10 obvodů 2002: 5 obvodů 2006: 1 obvod 2010: 7 obvodů 2014: 1 obvod

Komunální volby v Praze 2010 Zachován volební systém, včetně volební formule Změna v počtu volebních obvodů

Volební výsledky volby v Praze 2010 Strana Hlasy Zastupitelé počet Podíl (%) počet Podíl (%) TOP 09 1043008 30,3 26 41,3 ODS 796218 23,1 20 31,8 ČSSD 615209 17,9 14 22,2 KSČM 235004 6,8 3 4,8 Koalice SZ a SNK 203363 5,9 0 0 VV 195158 5,7 0 0 Suverenita 84282 2,5 0 0 KDU-ČSL 65127 1,9 0 0 Ostatní 209512 6,0 0 0 Propadlé hlasy 757442 22,0 0 0 Celkem 3446881 100,0 63 100

Volby v Praze 2010 (simulace: 1 obvod) Strana Hlasy Zastupitelé (skutečnost) počet Podíl (%) počet Podíl (%) TOP 09 1043008 30,3 22 (26) 34,5 (41,3) ODS 796218 23,1 16 (20) 25,4 (31,8) ČSSD 615209 17,9 13 (14) 20,1 (22,2) KSČM 235004 6,8 4 (3) 6,3 (4,8) Koalice SZ a SNK 203363 5,9 4 (0) 6,3 (0) VV 195158 5,7 4 (0) 6,3 (0) Suverenita 84282 2,5 0 0 KDU-ČSL 65127 1,9 0 0 Ostatní 209512 6,0 0 0 Propadlé hlasy 358921(757442) 10,4 (22,0) 0 0 Celkem 3446881 100,0 63 100

Volební obvod Volby v Praze 2010 Počet mandát ů Celkem hlasů Přirozený práh Absolutní číslo (nejnižší účinný podíl) % I 9 520 651 37 767 7,25 II 9 457 185 35 753 7,82 III 9 532 663 37 545 7,05 IV 9 492 803 34 113 6,92 V 9 486 403 36 266 7,46 VI 9 455 448 33 538 7,36 VII 9 501 728 35 316 7,04

Volební formule k převodu hlasů na mandáty 2 hlavní skupiny Volební kvóty Volební dělitelé

Volební dělitelé D Hondtův dělitel Dělení hlasů pro jednotlivé strany řadou celých čísel: 1,2,3,4 Ze všech výsledných podílů je vybrán ten nejvyšší Nejrozšířenější dělitel ČR, Rakousko (3.skrutinium), Portugalsko, Finsko, Argentina, Brazílie

D Hondtův dělitel: příklad Počet mandátů: 6 Klauzule není stanovena strana A strana B strana C strana D strana E součet Hlasů 485 290 140 75 10 1000 dělitel: 1 dělitel: 2 dělitel: 3 dělitel: 4 Celkem mandátů

D Hondtův dělitel: příklad-řešení (1) Počet mandátů: 6 strana A strana B strana C strana D strana E součet Hlasů 485 290 140 75 10 1000 dělitel: 1 485 290 140 75 10 dělitel: 2 242,5 145 70 37,5 5 dělitel: 3 161,7 96,7 46,7 25 3,3 dělitel: 4 121,3 72,5 35 18,8 2,5 Celkem mandátů

D Hondtův dělitel: příklad-řešení (2) strana A strana B strana C strana D strana E součet Hlasů 485 290 140 75 10 1000 dělitel: 1 485 1. 290 2. 140 6. 75 10 dělitel: 2 242,5 3. 145 5. 70 37,5 5 dělitel: 3 161,7 4. 96,7 46,7 25 3,3 dělitel: 4 121,3 72,5 35 18,8 2,5 Celkem mandátů 3 2 1 0 0 6

Volební kvóty 2 veličiny S: celkový počet křesel (seats) V: celkový počet hlasů (votes) Nedokáží rozdělit všechny mandáty, jsou proto doplňovány dalšími technikami

Volební kvóty Hareova kvóta Hagenbach-Bischoffova kvóta Imperiali kvóta Posílená Imperiali kvóta

Hareova kvóta Thomas Hare (1806-1881) Příklad (ideální případ všechny mandáty rozděleny již v prvním skrutiniu) V = 100 S= 5 Q = 20 strana A strana B strana C strana D Součet Hlasů 40 20 20 20 100 Mandátů 2 1 1 1 5

Hareova kvóta (+ metoda nejvyšších zbytků): příklad Počet hlasů (V): 150 000 Q = V/S Počet křesel (S): 10 Hareova kvóta (Q): Q = 150 000: 10 = 15 000 A B C D E Celkem Počet hlasů 44000 37000 27500 23000 18500 150000 1.výpočet 2 2 1 1 1 7 zbytek 14000 7000 12500 8000 3500 45000 2.výpočet (nejvyšší zbytky) 1 0 1 1 0 3 Celkem mandátů 3 2 2 2 1 10

Počet a charakter skrutinií 2 cíle Nepříliš velké volební obvody (těsnější kontakt poslance a voliče) Zachovat vysokou míru proporcionality Míra proporcionality závisí na počtu mandátů, které se rozdělují na vyšší úrovni 2 typy systémů Systém zbytkových mandátů ze zbytkových hlasů Systém kompenzačních mandátů