NATURA 2000, Mariánskolázeňsko

NATURA 2000, Mariánskolázeňsko Studijní opora k akci č. 2.2 Exkurze NATURA 2000 v rámci projektu č. CZ.1.07/1.3.05/03.0030 Název projektu: Zeměpis v nové perspektivě aneb tudy cesta vede Celkový počet stran: 49 Autoři: RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D., Ph.Dr. Přemysl Mácha, Ph.D., Mgr. Tereza Aubrechtová Plzeň, květen 2012 1

OBSAH: Úvod 1. den (18. května 2012): 1.1 Mariánské Lázně 1.2 CHKO Slavkovský les 1.3 Geologický park, PR Žižkův vrch 1.4 PR Smraďoch 1.1 Přednáška Natura 2000 2. den (19. května 2012): 2.1 Exkurze do zámku Mostov a zámecké zahrady 2.2 NPR Soos 2.3 Motýlí dům 2.4 Františkovy Lázně prohlídka města, lázeňské prameny 2.5 Komorní Hůrka nejmladší sopka v Čechách 3. den (20. května 2012) 3.1 Rašeliniště v Hůrkách (Krásno) 3.2 Upolínová louka 3.3 PP Tři Křížky hadcové skalky s endemickými druhy rostlin Literatura Přílohy Úvod Exkurze jsou nedílnou součástí výuky přírodovědných předmětů (hlavně zeměpisu, biologie), ale i společenskovědních předmětů (např. dějepisu). Umožňují praktické seznámení s řadou ve škole pouze teoreticky předkládaných informací. A samozřejmě praktické poznávání přírodnin (minerálů, hornin, rostlin, zvířat) a jejich začlenění do ekosystémů. Nabízejí vysvětlování vzájemných vazeb v přírodě, zapojení člověka do těchto systémů. Využívání přírody člověkem, ale i možnosti trvalé udržitelnosti těchto přírodních fenoménů a způsoby jejich účinné ochrany a managementu. Tématicky vymezené exkurze, jako Natura 2000 poskytují frekventantům náhled do problematiky řešené nejen v gesci České republiky, ale v celé Evropské unii. Natura 2000 je snahou o sjednocení ochrany přírody v rámci celé Evropské unie. A kde lépe ukazovat přírodní biotopy, než v jednom ze zachovalých územních celků, jakým je např. CHKO Slavkovský les. Historické souvislosti 2

Oblast na styku dvou pohoří Český les a Krušné hory Formující faktory: hornictví, česko-německé vztahy, lázeňství Český les původně označovaný spolu s Šumavou za Gabretu, Nordwald a Böhmerwald, Čechy nazývaný Bavorský les a později Bavorské hory, v Německu dnes Böhmisher Wald. Krušné hory Erzgebirge (česky Rudohoří), v češtině od slova krušec (nerost) Těžba nerostných surovin (přípona berg, Měděnec, Cínovec aj.), etnické interakce a později lázeňství (toponyma Teplice, Teplá, Prameny, Lázně apod.) daly tomuto území specifický ráz. Souvislé osídlení až v neolitu a zejména v době bronzové sídliště lužické kultury (popelnicová pole), kolem 1000 př.nl., z té doby zřejmě pochází rozsáhlé hradiště na Kolové, pohřebiště/sídliště v Mostově či Žirovicích u Františkových Lázní. V souvislosti s nálezy popelnic, tedy uren, bohatá lidová mytologie: V blízkosti Kunětické hory, a to nedaleko od místa, kde stál kdysi klášter sv. Benedikta, nejbohatší v Čechách, totiž Opatovice, nachází se skutečná přírodní záhada: pasáčkové a výrostci, kteří si tam hrají, vykopávají často tak dokonalé hliněné nádoby, že jim nechybí nic jiného než politura. Tamější vesnické ženy nádoby vysuší, vaří v nich všechno možné, a tak jsou ty hrnce vhodné pro jakoukoliv práci v kuchyní... Já si myslím, že tato hlína my jí říkáme jíl se sama od sebe nějak spojí na radu přírody v nádobu. Jonstonus zase tvrdí, že tyto hrnce jsou schrány dávno zemřelých lidí. Tomu bych věřil, kdyby vykopali nádoby přímo z náhrobku a nikoliv z vlastního hliniště nebo kdyby měly podobu uren či uchovaly popel nebo něco jiného, co by připomínalo naši smrtelnost (Balbín 1986: 157) Keltské osídlení v době halštatské i laténské, z té doby se dochovalo několik toponym např. Ohře z keltského Agara (bystrá řeka), od toho název města Eger (česky Cheb, od slova ohyb, ohyb na řece Ohři) Oblast Chebska byla ve středověku od 11. st. střídavě v držení českých knížat a německé říše, natrvalo připojena k českému království až v roce 1322, oblastí Slavkovského lesa procházela zemská hranice, v Teplé se nacházela zemská brána na zemské stezce, řada hraničních hradů -Kynžvart (Künigeswart, Königswart), Kynšperk, Bečov aj., hrad Cheb založil Friedrich Barbarossa v pol. 12. st., jeden z nejstarších hradů na území Čech Chodové - svobodní sedláci, střežili hranice, během 16. a 17. st. germanizováni, česko-jazyčné zůstaly chodské vesnice na Domažlicku (toponyma Chodov, Chodský Újezd, Chodová Planá) 3

Od středověku intenzivní hornická činnost (stříbro, cín, měď, železná ruda), oblast Slavkovského lesa byla uzavřena jako hornická rezervace, stavební uzávěra, Horní Slavkov byl královským horním městem srovnatelného významu jako Kutná Hora, další hornická města v okolí (Krásno, Prameny aj.). Po třicetileté válce vylidnění oblasti a úpadek hornictví. Rozvoj porcelánek nejstarší porcelánka v českých zemích vznikla v roce 1792 v Horním Slavkově, v majetku rodiny Haasových (sídlili na zámku v Mostově). Zajímavost: Dlouhá stoka (Flossgraben) jedno z nejstarších dochovaných vodních děl, vybudovaná 1531-1536 pro zásobování rudných mlýnů v oblasti Krásna a Horního Slavkova, původní délka 24,2 km, postupně rozšířena na 30 km Věhlas Slavkova dokumentuje zmínka o městě v díle Bohuslava Balbína: Také Slavkov oplývá cínem. Je tam štola sv. Barbory, kde je k cínu přimíšeno stříbro. Musí se zde tedy oddělit vzácné stříbro od méněcennějšího materiálu a v této práci se prý nejlépe vyznal chebský měšťan Zikmund Wan. Jiní totiž také oddělovali stříbro a cín pálením, jenže cín odhazovali. On se ve své zkušenosti pokusil zachovat obojí, sklidil velký zisk a jako bohabojný člověk zřídil v tak zvané Wanově osadě roku 1467 špitál pro chudé a na věčné časy jej obdařil velkou nadací. Podle cesty ze Slavkova do Krásna leží četné haldy písku. Možná, že to jsou pokladny pro budoucí. (Balbín 1986:102) Cheb svobodný městský stát v rámci českého království, začlenění do království až Marií Terezií, Ašsko v podobném autonomním postavení Lázeňství dějiny, ČR Lázeňství má velmi dlouho tradici srovnej parní lázeň amerických indiánů, egyptské, čínské, keltské a římské lázně (součástí byla palaestra základ pozdějších lázeňských kolonád) Ačkoliv je v ČR několik desítek lázní, nikde není taková koncentrace lázní jako v severozápadních Čechách stovky pramenů odlišného složení, teploty a léčebných účinků Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart, Františkovy Lázně, Prameny, Konstantinovy Lázně, Jáchymov, Teplice aj. Karlovy Vary nejstarší lázně, založené v lesích u Lokte Karlem IV. roku 1350, od roku 1370 město, jediné lázně s horkým pramenem Národnostní situace 4

Slavizace oblasti od 6. st. n. l., od 12. st. pozvolná germanizace, která se výrazně zrychlila po 30. leté válce. Dokladem slovanského osídlení jsou místní jména. Německé osídlení z Bavorska (zakončení názvů vesnic na reut) a Falce (zakončení na grün). Hlavním mechanismem germanizace vedle větších migračních vln souvisejících s hornictvím bylo zejména provdávání německých žen do českých rodin děti mluvily i německy. Tab. 1: Příklady národnostního složení obcí v okolí Mariánských Lázní a Františkových Lázní dle sčítání lidu v roce 1930: Obec Počet Čechů Počet Němců Cheb / Eger 3493 24979 Nový Drahov / Rohr 14 191 Třebeň / Trebendorf 0 254 Dolní Lažany / Unter Losau 7 127 Salajna / Konradsgrün 8 225 Sítiny / Rauschenbach 0 408 Výrazná převaha německy hovořícího obyvatelstva na Mariánskolázeňsku i Chebsku (85 100%) Zajímavost navrácení 600 ha lesa Egerwald v Bavorsku do vlastnictví města Chebu rozhodnutím bavorského soudu, les se stal jakýmsi poutním místem pro vysídlené chebské Němce, rozhodnutí soudu v roce 2010 vyvolalo protesty Po druhé světové válce jen na Chebsku zcela zaniklo více jak 30 obcí a osad. Lidová architektura Chebsko jako specifický region lidové architektury v důsledku intenzivní německé kolonizace, pozicí za zemskou hranicí a pozdější autonomií. Zatímco Ašsko sdílí mnohé se Saskem, Chebsko je jedinečné ve srovnání s Německem i zbytkem Česka. Spíše malé obce. Charakteristický plán sídel tvoří nepravidelně rozmístěné čtyřstranné uzavřené dvorce, návesní a lánové vsi jsou spíše v menšině. Preference patrových obytných stavení. 5

Starší stavby jsou roubené s hrázděným patrem, mladší stavby zděné s hrázděným patrem. Chudší obydlí měla alespoň hrázděný štít. Trámy hrázděných stěn se natíraly většinou červeně, křížení trámů modře či zeleně, silnější trámy byly dekorovány rostlinnými motivy. Nový Drahov jako pěkný příklad dochovaného sídelního plánu a lidové architektury Chebska. První zmínka v roce 1272 jako statek chebského rychtáře Konráda z ministeriálskému rodu Rohrů. Domy č.p.1 (1805) Další příklady dochované vesnické architektury: Doubrava / Taubrath, Salajna / Konradsgrün 1. den (18. května 2012) 1.1 Mariánské Lázně Cca 15 tisíc obyvatel. V lázních se léčí nemoci ledvin a močových cest, nemoci pohybového ústrojí, nemoci dýchacích cest a otylost. Více jak 40 pramenů na území města, v blízkém okolí více jak 100. Léčba probíhá pomocí pití, koupelí, slatinných zábalů a plynných injekcí. Hlavní prameny: Mariin, Křížový, Ferdinandův, Karolinin, Ambrožův. Pozdní založení (začátek 19. st.), v močálovité a zalesněné krajině Slavkovského lesa, který byl hornickou rezervací, v níž se nesmělo stavět. Území bylo v majetku premonstrátského kláštera v Teplé, klášter byl založen v roce 1193 vladykou Hroznatou a řeholníky ze Strahova, u zemské brány, klášter byl dvanáctkrát vypleněn, šestkrát vyhořel, dvakrát vymřel morem a šestkrát měl být zrušen, velmi cenný románský klášterní kostel Zvěstování P. Marie (1193 1232), trojlodní bazilika, vysvěcení přihlížel Václav I., obrovská klášterní knihovna (sto tisíc svazků) 6

Existence pramenů známá již ve středověku, nejstarší písemnou zprávou je dopis krále Ferdinanda tepelskému opatovi z roku 1528, v němž žádá o zaslání vzorků vody ze slaného pramene v domnění, že obsahuje kuchyňskou sůl a mohl by se využít. Dnes se pramen nazývá Ferdinandův. Zmiňuje se o nich i Balbín (1621 1688): okolí Teplé v kterékoliv části, ať v kopcích, údolích nebo lesích, u cest i mimo cesty, je tak přesycené kyselkami, že je nelze spočítat...ves Úšovice u Chebu, vzdálená od kláštera jednu míli, má šest pramenů. Dva jsou u samé vsi a poddaní i pocestní běžně používají té vody k pití. Jiné čtyři prameny jsou v sousedním lese. První a známějšímu prameni se říká slaný pro převládající slanou chuť a je léčebně využit. Tak roku 1609 doporučil pití této vody slavkovský lékař a fyzik Michal Raudenius urozenému pánu Jáchymovi Libštejnskému, svobodnému hraběti z Kolovrat, pánu na Rabštejně a Libkovicích. Podle vyprávění hodnověrných lidí dávají těmto pramenům přednost před chebskými, s nimiž je běžně srovnávají. Proto naši duchovní používají podle lékařského předpisu při svých tělesných neduzích právě těchto kyselek. Druhý pramen, zvaný Smradlavý, je stejně proslavený. Když doktor Prudentius, dvorní rada císaře a krále Rudolfa II., ležel celý zkroucený a postižený revmatickými bolestmi, uchýlil se z Prahy do Úšovic, poněvadž doufal, že se tam uzdraví. Zdejší voda tak upevnila jeho zdraví, že vstal z lůžka a chodil. Nutno ovšem připomenout, že se to nestalo ani tak dávkami kyselky jako pobytem v tamějších lázních v páře mezi hroudami usazených solí. (Balbín 1986: 115 116) Roku 1779 začal klášterní lékař Jan Josef Nehr zkoumat léčebné účinky pramenů. Takto popsal svůj dojem z místa budoucích lázní: Jak jsem užasl, když jsem vstoupil do tohoto pustého údolí, kolem dokola obklopeného a pevně sevřeného strmými vrchy a temnými lesy, kde tyto prameny tak bohatě vyplavovaly svou léčivou vodu! Všechno, vodopády a bažiny, co člověk viděl, vzbuzovalo strach, nevoli, odpor. Vrchy a doliny, vodopády a bažiny, kamenné a písečné pahorky, ztrouchnivělé pařezy a vývratě se tu střídaly v nepřetržitém sledu. Kromě jedné staré dřevěné chýše, hrozící spadnutím, ve které stály na ohništi zazděny dva železné kotle na získávání Glauberovy soli, kterou tak bohatě vyplavoval Křížový pramen, as kromě jediného, rovněž dřevěného, prastarého ohrazení Křížového pramene nenalézal a neviděl tu člověk nic, co by udělaly lidské ruce. (citováno v Drhovský 2010: 95) Roku 1786 opat Trautmannsdorf vykoupil hornickou rezervaci a umožnil tak osídlení okolí Mariina pramene (odtud Mariánské Lázně). 7

Toku 1808 Nehr otevřel na své vlastní náklady první lázeňský dům. Následovaly další stavby, v roce 1818 už to jsou veřejné lázně, městem byly vyhlášeny až v roce 1866. Nejvíce se v tomto období o rozvoj lázní zasloužil opat Reitenberger. O vzhled města se významně zasloužily tři generace Skalníků zahradních a krajinných architektů jejich odkaz dnes připomíná hotel Skalník vedle hotelu Hvězda. Město / lázně rychle rostlo a modernizovalo se, většina budov prošla celkovou přestavbou na přelomu 18. a 19. st., roku 1896 údolní nádrž (s elektrárnou a pitnou vodou), jedna z prvních v Rakousku Uhersku, město mělo elektrické osvětlení, tramvaj, nemocnici, kanalizaci aj. jedno z nejstarších golfových hřišť (1905) Nejprve klášter v Teplé a posléze město skupovalo prameny v okolí, aby omezilo případnou konkurenci. Kosmopolitní město (katolický kostel, evangelický kostel, pravoslavný kostel, anglikánský kostel, synagoga) s významnými návštěvami: Anglický král Eduard VII. (1897 1905) Bulharský král Ferdinand Francouzský premiér Clemenceau Rakouský císař František Josef I. Pruský král Friedrich Vilém IV. Perský šách Muzzefír Eddin Rakouský císař Ferdinand I. Rodiny Morgana, Vanderbilta či Renaulta (za první republiky) Johann Wolfgang Goethe Ivan Sergejevič Turgeněv Nikolaj Vasiljevič Gogol Franz Kafka Pavel Josef Šafařík Albert Schweitzer Friedrich Nietzsche Thomas A. Edison Mark Twain Sigmund Freud Henrik Ibsen Johan Strauss Antonín Dvořák Frederik Chopin 8

Richard Wagner Gustav Mahler Významné stavební památky: Goethův dům (původně U zlatého hroznu), z roku 1818, nejstarší dům v ML Nové lázně Centrální lázně Hotel Hvězda Hotel Kavkaz / Klebelsbergerův palác Kolonáda aj. 1.2 CHKO Slavkovský les CHKO Slavkovský les byla vyhlášena 3. května 1974 na ploše 610 km 2. CHKO má ráz paroviny. Nejvyšším vrcholem je Lesný (983 m), který se nachází v západní části. Území Slavkovského lesa je lesnaté, tvořené převážně bučinami a podmáčenými smrčinami s rozlehlými rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především západočeských lázní. Ochranou těchto míst tvorby minerálních pramenů se chráněná krajinná oblast Slavkovský les výrazně odlišuje od ostatních chráněných krajinných oblastí v republice. Ze vzácné a chráněné květeny je nejvýznačnější endemit rožec kuřičkolistý, vrba borůvkovitá, dále pak arnika horská (ve znaku CHKO), rosnatka okrouhlolistá, tučnice obecná, vzácné hadcové sleziníky, celá řada prstnatců a další. Z typické fauny lze uvést jelena evropského, prase divoké, srnce, kunovité šelmy. Přežívá zde i populace tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Pravidelně zde hnízdí čáp černý, zajímavostí je nejzápadnější výskyt sysla obecného na golfovém hřišti u Karlových Varů. CHKO obsahuje maloplošná chráněná území: Národní přírodní rezervace: Kladské rašeliny Pluhův bor Národní přírodní památky: Jan Svatoš Křížky Přírodní rezervace: Holina Planý vrch Prameniště Teplé Rašeniliště u Myslivny 9

Smraďoch Údolí Teplé Vlček Žižkův vrch Přírodní památky: Homolka Koňský pramen Moučné pytle Pístovská louka Sirňák Oblast Slavkovského lesa se nachází mezi třemi nejznámějšími lázeňskými centry České republiky Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně. Území bylo dlouhodobě složitě formováno, a jak je patrné z Obr. 1, nachází se částečně na území Krušnohorského krystalinika, Moldanubika a Chebské pánve. 10

Obr. 1: Geologické členění České republiky Pro celou oblast z hlediska vývoje je určující především styk několika významných zlomů (viz. obr. 1). Jedná se o dominantně o tzv. oherský rift, který je systémem podkrušnohorských zlomů a s nimi paralelní hlubinný litoměřický zlom. K dalším pak patří hlubinný mariánskolázeňský zlom (s projevem na povrchu tzv. mariánskolázeňského metabasitového komplexu) a jáchymovský zlom. Podél těchto zlomů docházelo v minulosti k výstupu bazických láv (dnešní amfibolity, serpentinity) do granitoidních plutonů, a také k významným tektonickým poklesům a vzniku hrásťových pohoří (Krušné hory, Slavkovský les) či příkopových propadlin (Chebská, Sokolovská, Chomutovská a Mostecká pánev). Celá oblast byla však později postižena značnou kontaktní metamorfózou právě vlivem intruze hercynských granitoidů, během kadomského cyklu, o němž bylo hovořeno výše. Setkáme se zde především s kyselými metamorfovanými granitoidy s proložkami bazických amfibolitů, serpentinitů (hadrů) či eklogitů. Z geomorfologického hlediska se oblast okolí CHKO Slavkovský les nachází v České Vysočině v Krušnohorské soustavě na rozhraní dvou geomorfologických oblastí: Podkrušnohorská oblast Chebská pánev (lokality zámek Mostov, NPR Soos, Nový Drahov, NPR Komorní hůrka, Františkovy lázně) Karlovarská vrchovina Slavkovský les a Tepelská vrchovina (lokality PR Smraďoch, PP Křížky, rašeliniště v Hůrkách, Mariánské lázně) Jak již bylo zmíněno výše, oblast je typická tzv. hrásťovou stavbou příkopové propadliny x hrástě 1.3 Geologický park, PR Žižkův vrch v ML Geologický park se nachází na okraji Mariánských lázní a předkládá ucelenou sbírku hornin okolí. Území České republiky můžeme z geologického hlediska rozdělit na dva základní celky: Český masiv celé Čechy a většina Moravy a Slezska Západní Karpaty východní část Moravy a Slezska Český masiv Vznikl na přelomu starohor a prvohor, zhruba před 1,4 mliardami let. Do dnešní doby se však z původních nepřeměněných hornin zachovaly pouze horniny v Barrandienu. Český masiv představují 11

tedy především přeměněné mořské sedimenty, vulkanické a plutonické (hlubinné magmatické) horniny. Na utváření Českého masivu se podílely tři základní procesy: kadomské vrásnění trvalo od konce starohor do počátku prvohor (1,4 miliard let) a vedlo k ústupu moře a během nějž došlo k průniku hlubinných hornin a vznik tzv. plutonů či granitoidů základ dnešního Českého masivu variské vrásnění v tomto období na přelomu karbonu a devonu v prvohorách (před 380 miliony lety) u nás vznikla až desetitisíci metrová horstva, která byla vyvrásněna po kolizi prakontinentů Gondwany z jihu a Laurassie ze severu; oblast Kušných hor se k Českému masivu přidružila až ve spodním karbonu (350 milionů let) toto období provázeno bohatou vulkanickou činností, postupně vzniká jednotná Pangea, která je v druhohorách zaplavována praoceánem Tethys (pozůstatkem je Středozemní moře) alpinské vrásnění během něj se na počátku svrchní křídy koncem druhohor (před 68 miliony let) vyvrásnily Karpaty, na území ČR Západní Karpaty saxonská tektonika proces spojený s alpinským vrásněním, během nějž se aktivovala tektonika Českého masivu, který byl již z dob kadomského vrásnění protkán hustou sítí zlomů (viz Obr. 2); podél těchto zlomů dochází k poklesům příkopové propadliny a naopak vyvýšení ker (hrásťová pohoří) doprovázená vulkanismem až do období třetihorního neogénu (1,8 24 milionů let) 12

Obr. 2: Tektonika Českého masivu PR Žižkův vrch Jedná se o zachovalou květnatou bučinu nacházející se přímo nad Mariánskými Lázněmi u Geologického parku. Bučina je typickou ukázkou biotopu s dobře vyvinutým stromovým patrem, tvořeným bukem (Fagus sylvatica), keřovým patrem (převážně zmlazující buk) a patrem bylinným s druhy jako: věsenka nachová (Prenanthes purpurea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), samorostlík klasnatý (Actea spicata), konopice zdobná (Galeopsis speciosa), čistec lesní (Stachys sylvatica), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), barvínek menší (Vinca minor), silenka dvoudomá (Silene dioica), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticilatum). 1.4 PR Smraďoch PR Smraďoch byla vyhlášena v roce 1968 na ploše necelých 8 ha. Nachází se nad ML směrem na Prameny. Z parkoviště vede bezbariérová cesta k naučné stezce. Jedná se o rašeliniště vzniklé na 13

vývěrech minerálních vod a suchých výfuků oxidu uhličitého a sirovodíku = mofety, které jsou pozůstatkem sopečné činnosti z konce třetihor a počátku čtvrtohor. Právě tyto intenzívní výfuky dali místu název. Pramen Smraďoch se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci 5 km severovýchodně od Mariánských Lázní. Vznikl na proplyněných vývěrech podzemních vod vázaných na zlomové linie ve skalním masivu tzv. mariánskolázeňského bazického komplexu. Název Smraďoch už jasně vyplývá z charakteristického zápachu zapříčiněného obsahem sirovodíku v plynných vývěrech. I když je koncentrace tohoto plynu velice nízká, jeho charakteristický zápach se line na velkou vzdálenost. Zatímco převládající oxid uhličitý je juvenilní, tzn. pochází z nitra Země, sirovodík vzniká působením sirných bakterií v redukčním prostředí rašeliniště blízko povrchu. I v PP Smraďoch se setkáme s vývěry CO 2 v podobě mofet vázaných na amfibolity. 1.5 Přednáška Natura 2000 Natura 2000 probíhá v celé EU. Snahou je sjednotit ochranu přírody členských zemí. Cílem je zmapovat území každého státu podle jednotné metodiky. Mapují se biotopy (buď v kontextovém nebo podrobném mapování). Vyhlašují se evropsky významné lokality (biotopové, druhové nebo sloučené) a ptačí oblasti. 2. den (19. května 2012) 2.1 Exkurze do zámku Mostov a zámecké zahrady První zmínka o vsi Mostov pochází z roku 1353, kdy ji drželi chebští měšťané Zoswitzerové. Následovali je Leuchtenbergové, kteří Mostov připojili k systému lén kolem Kynšperku nad Ohří. Panské sídlo čili tvrz tu vzniklo teprve v 15. století za Hardeckarů. Archeologický průzkum v průběhu poslední rekonstrukce roku 2002 potvrdil, že tvrz z 15. století stávala ve stejném místě jako její mladší nástupce zámek, založený zřejmě až v 17. století. V období zhruba kolem poloviny 19. století byl zámek zcela přestavěn. Tehdejší majitelé Kommersové z něho vytvořili sídlo v módním pseudogotickém stylu, založili velkou oboru a park s vodotryskem. Park je dnes dokonalou oázou klidu s mnoha druhy místních i exotických stromů, o které se odborní ošetřovatelé s láskou starají. Od Kommersů získal panství velkoprůmyslník Jiří Haas z Hasenfelsu, jeden ze spolumajitelů slavkovské porcelánky. Za Haasů se dotvořila podoba vnějšího průčelí, o čemž svědčí jejich rodový erb ve štítu hlavního průčelí zámku. Mostov byl rodinným sídlem Haasů do konce 2. světové války. 14

Roku 1945 začaly zámek využívat státní statky ke správním účelům, v osmdesátých letech sloužil k dětské rekreaci. Zpustošený Mostov zakoupila v roce 1997 firma Haas a Czjzek, která začala s jeho nákladnou rekonstrukcí. 13. září 2002 se nově upravený zámecký hotel dočkal slavnostního otevření a hosté dnes můžou znovu obdivovat nádherné interiéry. Kromě ubytování je vám zde k dispozici také stylová restaurace a muzeum porcelánu Haas a Czjezek Horní Slavkov, první porcelánové manufaktury v Čechách. Najdete tu více než 200 exemplářů od malovaných koflíků, přes čajové a kávové soupravy, až po unikátní vázy a podnosy. Zámek Mostov je od roku 1992 zapsán pod č. 4997 do seznamu kulturních památek zvláště díky unikátnímu souboru patnácti kachlových kamen, obdivuhodně zachovalých a vystavených pro návštěvníky. Jednotlivá kachlová kamna dokumentují vývoj řemesla a střídání uměleckých slohů po téměř celé 19. století. V různých barevných provedeních a s četnými nápisy dávají dnes prostor pro zamyšlení, k jakým účelům byly v místnostech postaveny. Pro romantické stolování u otevřeného ohně, útulné posezení s přáteli v knihovně zámku nebo k navození hřejivého pocitu v zámecké ložnici. Další chloubou Mostova jsou zářivé vitráže. Jedna z největších je umístěna nad hlavním schodištěm, znázorňuje dvě ženy jako alegorii hudby a malířství. Znovu byl obnoven soubor pěti vitráží s motivy svatých v zámecké kapli a soubor čtyř vitráží v oknech jídelny. V prostorách muzea je uměleckou vitráží vyzdobena i část dveří. Byly také zrestaurovány některé historické malby na stěnách, stropu a podél schodiště do prvního patra. Bohatě zdobený štukový strop v původní jídelně barona a baronky má v medailóncích umístěných v rozích stropu jejich monogramy. Snad nejkrásnější deskový malovaný strop byl odkryt a zrestaurován v zámecké zimní zahradě s čínskými motivy a také v zámecké kapli, kde strop připomíná nebe plné hvězd. Přilehlý zámecký park hostí velmi zachovalé dřeviny, např. jilm vaz (Ulmus laevis), tsuga kanadská (Tsuga canadensis), javor stříbrný (Acer saccharinum). Vyplňuje prostor mezi zámkem a Ohří. 2.2 NPR Soos Národní přírodní rezervace Soos se nachází ve vzdálenosti 5 km severovýchodním směrem od centra Františkových Lázní a 3,5 km jihovýchodně od Skalné. Rozkládá se na ploše 221 ha v nadmořské výšce 429 440 m a byla vyhlášena v roce 1964. Území NPR je součástí příkopové propadliny Chebské pánve, tzv. Sooské pánve. Lokalitu tvoří 2 původně celistvé deprese oddělené pískovým valem o délce 2,2 km a šířce 1,4 km. Geologickým substrátem zde jsou kvartérní výplně miocénních (třetihory neogén) písků a jílů. Po erozním dotvoření podloží ve starším kvartéru (pleistocénu) byla kotlina postupně zaplavena. Organické sedimenty se počaly utvářet před asi 12 10 tis. lety. 15

Jižní část rezervace vytvořila během svého vývoje příznivé podmínky pro vznik tzv. křemeliny (diatomitu). Jedná se o sediment vzniklý ukládáním schránek řas tzv. rozsivek. V téměř bezodtoké oblasti způsobil stálý přítok minerálních vod a převládající výparný režim výrazné zvýšení salinity vod a tím umožnil vývoj oněch mikroskopických řas, které se běžně vyskytují v mořských vodách. Tak zvané křemelinové štíty zde dosahují mocnosti až několika metrů. Jelikož je křemelina přesycena roztoky solí z mineralizovaných pramenů, dochází v období sucha k jejich krystalizaci a na povrchu se tvoří výkvěty solí. Severní část území je pak vyplněna již pouze rašelinou. Rašelina je organogenní sediment, který svým vznikem připomíná tvorbu uhlí. Vzniká v terénních sníženinách bez přístupu vzduchu hromaděním rostlinných zbytků rašeliníků, ze kterých jsou odplavovány zásadité prvky typu draslík, vápník a hořčík a dochází tak k rapidnímu poklesu ph (zvýšení kyselosti). Takto kyselé prostředí je velmi nehostinné pro mikroorganismy, a tudíž dochází k velice pomalému rozkladu organické hmoty a vzniku rašeliny. Rašelina se zde těžila od 19. století zprvu jako topný materiál, později především pro lázeňské účely. Těžbou bylo zasaženo téměř celé území NPR. Vybudování odvodňovacích kanálů způsobilo snížení hladiny podzemních vod. Současně se těžila křemelina na výrobu žáruvzdorných cihel, izolačních obkladů a prášků. Ložisko křemeliny bylo od roku 1936 využíváno těžební firmou Mattoni, která v solivaru vyluhovala z křemeliny minerální soli. Od vyhlášení NPR veškerá těžební činnost ustala a plochy postupně regenerují. Těžba humolitů a křemeliny negativně ovlivnila vodní režim a vedla ke vzniku silně zasolených půd bez vegetace. Unikátem a hlavním turistickým lákadlem v NPR Soos jsou výrony suchého oxidu uhličitého tzv. mofety, které jsou soustředěné v tzv. mofetovém poli. Jako v celé oblasti Slavkovského lesa, i zde se setkáme s vývěry kyselek. Mezi nejmohutnější patří navštívený Císařský pramen a pramen Věra. O minerálních pramenech pojedná blíže následující text. Minerální prameny Díky vhodnému geologickému podloží a vzniku oblasti, která se nachází na křížení řady hlubinných zlomů oherský rift, Litoměřický a Mariánskolázeňský hlubinný zlom (viz. výše), dochází zde k vývěrům obohacených, tzv. minerálních vod. Minerální vody jsou definovány zákonem č. 164/2001 Sb., tzv. lázeňský zákon, a vyhláškou č. 423/2001 Sb. o zdrojích a lázních, dle nichž lze za minerální vodu považovat jakoukoli podzemní vodu původní čistoty a vlastností. De facto tedy jakákoli nezměněná podzemní voda. Nicméně k mineralizaci vod může docházet dle podloží několik dní, ale také několik tisíců let. Lze je rozdělit do řady kategorií, kdy každá má svoji vlastní klasifikaci. Podle celkové mineralizace: 16

velmi slabě mineralizované obsah rozpuštěných látek > 50 mg/l slabě mineralizované obsah rozpuštěných látek > 50 < 500 mg/l středně mineralizované obsah rozpuštěných látek > 500 < 1500 mg/l silně mineralizované obsah rozpuštěných látek > 1500 < 5000 mg/l velmi silně mineralizované obsah rozpuštěných látek > 5000 mg/l Podle obsahu rozpuštěných plynů a významných složek: uhličité obsah CO 2 > 1 g/l vody sirné obsah H 2 S, SH, S 2 O 2 3 > 2 mg/l vody jdodidové obsah I > 5 mg/l vody ostatní s obsahem kyseliny křemičité, fluoridů a jiných příměsí Uhličité minerální vody Obsahují rozpuštěný CO 2, který vzniká v zemské kůře z vulkanických plynů tzv. juvenilní, který z hlubin zemského jádra (25 30 km) vystupuje podél hlubinných zlomů směrem k povrchu. Vystoupá li takový plyn až na úroveň podzemních vod, začne se zde rozpouštět a vzniká slabá kyselina uhličitá (H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 ), která relativně snadno naleptává okolní horninové prostředí (především karbonáty) a napomáhá výluhu dalších látek do minerálních vod. Takové vody jsou typické bubláním unikajícího oxidu uhličitého a nakyslou chutí. Lidově se jim proto říká kyselky. Ze Západních Čech můžeme uvést např. navštívený Císařský pramen v NPR Soos. Kyselky se vyskytují nejčastěji v Západních Čechách podél oherského riftu a Mariánskolázeňského zlomu, tedy v místech neogenního vulkanismu. Jako termální zřídla se vyskytují v Karlových Varech, kde vyvěrají jako nejteplejší termální pramen v ČR o teplotě až 73 C. Uhličité vody mají pozitivní účinek na problémy oběhového ústrojí a nervový systém. Jímaný CO 2 se používá i k tzv. suchým koupelím. Zde je nutné upozornit na jednu vlastnost oxidu uhličitého a to tu, že je těžší než vzduch a 17

drží se při zemi. Proto v prostorách, kde dochází k jímání těchto vod a úniku CO 2 z nich může dojít i k zadušení. Sirné minerální vody Vody charakteristické svým zápachem z unikajícího H 2 S (sirovodíku) jsou identifikovatelné již z velké dálky. Jsou vázány na specifičtější podmínky nežli vody uhličité. Hlavní podmínkou jejich vzniku je výskyt podzemních vod s rozpuštěnými sírany (např. pyrit Fe 2 S), s nimiž musí přijít do kontaktu voda s obsahem organických látek (tekuté či plynné živce). Dále je nutná přítomnost tzv. desulfurikačních anaerobních bakterií, které dokáží uvolňovat síru ze sloučenin. Vody jsou typické svým zápachem po zkažených vejcích a dostaly dle toho také své místní názvy jako vejcovky, smradlavky, štyngáry atd. Vyskytují se především v Západních Karpatech (Velké Losiny, Bludov) na flyši, který vznikal v podmořském prostředí a obsahuje plynné uhlovodíky (především metan). Organické látky se do vod mohou uvolňovat také z povrchových vrstev rašeliniště, ale také huminové kyseliny obsažené v půdě. Ze Západních Čech můžeme uvést např. navštívený pramen Smraďoch. Sirné vody mají pozitivní účinek na problémy pohybového ústrojí, nervový systém, ekzémy či zažívací ústrojí. Tyto vody jsou často doprovázeny barevnými povlaky (kolonie bakterií). U centra vývěru můžeme pozorovat černě zbarvené povlaky, které jsou charakteristické pro anaerobní bakterie. Dále od vývěru se jako cáry mohou táhnout mléčně bílé kolonie bakterií aerobních. Sirné vody není možné skladovat, jelikož při kontaktu se vzduchem nestabilní síra velice rychle vyprchá. Síranové minerální vody Tvoří se loužením zvětralin v nepropustných sedimentech (jíly či slíny). Vznikají na rozdíl od Sirných vod těsně pod povrchem ze srážkové, nikoli podzemní vody, která pomalu prosakuje skrz půdní a horninové podloží a obohacuje se o minerální látky. Rozhodující pro její vznik je přítomnost zmiňovaných nepropustných sedimentů, dostatečné množství srážkové vody, rovinný terén s převažujícím výparem a především vysoká koncentrace síranů (sádrovec, pyrit). Vody mají značné projímavé účinky a dle nich získaly své místní názvy jako např. prdlavky. Vyskytují se především v Křídové pánvi (Zaječice u Mostu) a Západních Karpatech (Šaratice), nicméně díky specifickým podmínkám vzniku jsou poměrně vzácné. Mají pozitivní vliv na trávicí trakt a problémy s metabolismem. Chloridové a jodidové vody 18

V České republice mají výhradně mořský původ a jsou obohacovány ionty sodíku a chloridy, tzn. NaCl, což je ve své podstatě kuchyňská sůl a jejich neopomenutelným rysem je tedy slanost. Charakteristická je pro ně také přítomnost vysoké koncentrace bromidů a jodidů. Vyskytují se ve velkých hloubkách, z nichž jsou jímány pomocí čerpacích vrtů. Tyto vody mohou dosahovat stáří až několik milionů let. Jelikož jsou vázány na mořské sedimenty, těžištěm jejich výskytu jsou oblasti s neogenními sedimenty na Moravě, ojediněle např. v Luhačovicích. Využívají se při léčbě pohybového ústrojí. Železnaté minerální vody Ač to název naznačuje, železo netvoří hlavní minerální složku těchto vod. Obsah rozpuštěného dvojmocného železa tvoří vždy minimálně 10 mg/l. Železo je velice stabilní prvek, jehož rozpouštění napomáhá přítomnost oxidu uhličitého či kyseliny sírové a vznikají tak v podstatě uhličité kyselky. Průvodním jevem těchto vod jsou rezivé povlaky hydroxidů, které zapříčiňuje oxidace dvojmocného železa na trojmocné (Fe 2+ Fe 3+ ). Charakteristické jsou nepříjemnou svíravou chutí. Tyto vody se vyskytují nejčastěji v Západních Čechách a často jsou spojeny s důlní činnosti, popřípadě navazují na výskyty pyritu. Setkáme se s nimi také v Západních Karpatech a v Křídové pánvi. Využívají se k léčbě pohybového ústrojí. Dále můžeme dělit vody podle radioaktivity, kyselosti, teploty (za termální označujeme vody vždy s teplotou > 20 C), tlaku, převládajících hlavních složek, využitelnosti, stabilnost a tak dále Na území Hájecké kotliny, jíž je NPR Soos součástí, je dnes zjištěno na 200 vývěrů minerálních vod a výronů suchého juvenilního CO 2 z hlubinných zlomů (tzv. mofety). Jsou to minerální vody se střední mineralizací (1,2 6,3 g/l) s chemismem a genezí velmi podobné františkolázeňským minerálním vodám. Četné výrony CO 2 vytvářejí charakteristické mofetové krátery, jejichž prodloužení v terénu identifikuje průběh hlubinných zlomů. V NPR Soos je zachycen pouze jeden minerální pramen tzv. Císařský pramen, který jsme během exkurze také navštívili. Císařský pramen, který se nachází v lokalitě Soos je studená, středně mineralizované železitá síranouhličitano chloridová sodná kyselka se zvýšenými obsahy Be a As. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14 18 C. Podle teploty jde o termální vodu z hlubokého podloží, která vystupuje po zlomu a cestou se mísí se studenými kyselkami v třetihorní pánevní výplni. Pramen je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi. Císařský pramen byl poprvé jímán v roce 1874 a jeho voda se rovněž používala k výrobě koupelových solí. 19

Velmi zajímavá je rovněž flóra a fauna tohoto cenného území. Najdeme zde jak slanomilné druhy: sivěnka přímořská (Glaux maritima) nebo hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora) nebo rašelinné druhy jako: hrotnatka bílá (Rhynchospora alba), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Každoročně zde hnízdí jeřáb popelavý. 2.3 Motýlí dům Asi 2 km od Františkových Lázní, v obci Žírovice, se nachází motýlí dům, v němž v přízemí se nachází prodejna se suvenýry, a v horním patře jsou chováni tropičtí motýli na svých živných rostlinách. 2.4 Františkovy Lázně prohlídka města, lázeňské prameny Cca 5,5 tisíce obyvatel Více jak 20 využívaných pramenů, hlavní prameny: Františkův, Luisin, Solný a Luční V lázních se léčí neplodnost a gynekologická onemocnění, rekonvalescence po onkologických onemocněních, nemoci oběhového a pohybového ústrojí. Léčba probíhá pomocí pití, koupelí, slatinných zábalů a plynných injekcí. Močálovitá, zalesněná krajina ve vlastnictví města Cheb, podobná dnešní NPR Soos. Prameny známy již od středověku, první písemná zmínka v roce 1502. Chebský rodák Kašpar Bruschius ve svém díle Zevrubný popis Smrčin z roku 1542 píše: Mezi hlavními branami je jedna/ nazývána je mostní/ pak je přes řeku dřevěný a pevný most/ před touto branou je nedaleko města ušlechtilý a téměř oblíbený pramen/ má kyselou vodu/ je proto také nazýván kyselka/ tato voda je velmi zdravá a chutná k pití/ je také v létě od mládeže/ chlapců a dívek denně hojně ve džbáncích do města donášena (Macek 1995: 5) Bohuslav Balbín o chebských kyselkách ve své práci Miscellanea Historica Regni Bohemiae (1679) Přejděme ke kyselkám, jimiž se česká země může pochlubit stejně jako jiné země. Kdysi se těšily znamenité pověsti nakyslé prameny komořanské a štěchovické, velmi prospěšné zdraví. Dnes předčila všechny prameny v Čechách chebská kyselka. Tolik lidí i z kruhů nejurozenějších k ní přichází, že tuto proslulost nelze přičíst jinému prameni. Ti příslušníci šlechty, jimž zaneprázdnění nedovolí osobní návštěvu, vysílají zejména na jaře posly nebo povozy a dávají si domů dopravit množství lahví 20