Dálnice D7. Praha Slaný Louny Chomutov. stav k 12/2016

Praha Slaný Louny Chomutov stav k 12/2016 www.dalnice-d.cz

Chemnitz Chomutov Most Karlovy Vary Žatec Louny Mělník Slaný Kladno Praha Silnice I/ zajišťuje dopravní propojení hlavního města Prahy se severozápadní částí republiky a napojení na silniční síť SRN ve směru Praha Slaný Louny Chomutov. Stávající uspořádání S 11,5 se postupně rekonstruuje na čtyřpruhové uspořádání jako dálnice v kategorii R 25,5/100. Současně se budují obchvaty obcí a městských aglomerací. Silnice B14 navazuje na německé straně v příhraniční obci Reitzenhain na silnici I/. Silnice B14 dále pokračuje přes Marienberg a Zschopau do Chemnitzu (Saské Kamenice) kde je napojena na německou dálniční síť. Během posledních let došlo na některých úsecích B14 ke zkapacitnění a odklonění od obcí.

OBSAH Dopravní význam dálnice D...4 Historie výstavby...5 Přehledná mapa...6 D Pražský okruh Letiště Ruzyně... 8 D Praha Slaný...10 D Slaný hranice Středočeského kraje, zkapacitnění...12 D Panenský Týnec, zkapacitnění...14 D Sulec, obchvat...16 D Chlumčany, zkapacitnění...18 D Louny, zkapacitnění... 20 D Postoloprty, zkapacitnění... 22 D Postoloprty MÚK Bitozeves... 24 D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany... 26 D MÚK Vysočany MÚK Droužkovice... 28 D MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice... 30 I/ Navazující úseky přeložky silnice I/ na st. hranice... 33 I/ Chomutov Křimov... 34 I/ Křimov Hora Svatého Šebestiána... 36 3

DOPRAVNÍ VÝZNAM DÁLNICE D tvoří v plánech české dálniční sítě doplňkový tah, který není součástí hlavních mezinárodních koridorů, nicméně představuje významný přínos pro ekonomiku a zaměstnanost jednoho z nejchudších regionů v České republice. Spojení průmyslového Mostecka a Chomutovska s hlavním městem či rychlejší napojení na Německo a tím i západní Evropu představují výrazné stimuly zejména pro zahraniční investory. Rovinatá krajina mezi Žatcem, Louny, Mostem a Chomutovem totiž představuje ideální prostor pro umístění velkých průmyslových zón. V minulých letech byla u obce Havraň vybudována strategická průmyslová zóna Joseph, která je prostřednictvím silnice I/2 napojena na silnici I/ v tzv. vysočanské křižovatce. Připravuje se její další rozšíření. Nové průmyslové zóny vznikly a vznikají také u Loun, Postoloprt a Chomutova. V prostoru bývalého vojenského letiště Žatec je v těsném sousedství silnice I/ vybudována strategická průmyslová zóna Triangle, jedna z největších v České republice. Klíčové pro provoz zdejších závodů, jejich subdodavatelů, ale i dalších potencionálních investorů, je kvalitní silniční spojení jak s Prahou, tak s Německem. Zvýšila se i osobní doprava zaměstnanců, kterých jen zdejší společnosti zaměstnávají více než 1500. Intenzita dopravy však bude s příchodem nových investorů a nárůstem počtu zaměstnanců v průmyslové zóně Triangle neustále narůstat. Vzhledem k nárůstu automobilové dopravy, zejména kamionové, stávající silnice I/ nevyhovuje především kapacitně svými technickými parametry a nesplňuje tak požadavky na plynulost a bezpečnost provozu a ochrany životního prostředí. Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. V této souvislosti je nutno zmínit bývalou křižovatku silnic I/ a I/2 ve Vysočanech, které se kvůli vysokému počtu dopravních nehod s fatálními následky přezdívalo křižovatka smrti. Stávající dvoupruhová silnice I/ se proto postupně přestavuje na čtyřpruhové uspořádání jako dálnice v kategorii R 25,5/100. Současně se budují obchvaty obcí a měst. V plném čtyřpruhovém profilu je D v provozu úsek Praha Slaný, obchvat Sulce a úsek od MÚK Bítozeves po MÚK Nové Spořice se silnicí I/13 u Chomutova. V polovičním profilu jsou v provozu souvislé úseky Knovíz Lotouš, Lotouš Sulec a Chlumčany Postoloprty. Na silnici I/ je v provozu kompletně přestavěný úsek Chomutov Křimov Hora Svatého Šebestiána v silniční kategorii S 11,5/60. Dle závěrů technicko-ekonomické studie z června 2014 bude zbývající úsek Slaný MÚK Bítozeves realizován v kategorii R 25,5/100. Přestavba silnice I/ na kapacitní dálnici D přinese zkrácení jízdních dob, které vedou k úspoře provozních nákladů. Očekávané zvýšení bezpečnosti silničního provozu se projeví ve snížení počtu dopravních nehod a v úsporách nákladů, spojených s nehodami. V neposlední řadě budou v rámci staveb vybudována opatření k ochraně a zlepšení životního prostředí, jako jsou protihlukové stěny a valy či mostní objekty převádějící v území definované biokoridory. INTENZITY DOPRAVY Chomutov intenzita dopravy v tis. vozidel / 24 hod (v obou směrech) 10 12 (3 6) 1 22 (8 11) Louny rok 2010 = celostátní sčítání dopravy rok 2040 = prognóza 11 18 ( 12) úsek rok 2010 rok 2040 Pražský okruh Letiště 0 113 Letiště Kladno 32 41 Kladno Slaný 1 30 Slaný Louny 12 13 24 26 Louny Žatec 8 11 1 22 Žatec Chomutov 12 11 18 Chomutov Německo 3 6 10 12 Žatec rok 2040 (prognóza) 12 13 (24 26) rok 2010 (celostátní sčítání) 24 26 (12 13) Slaný Kladno 30 (1) 41 (32) 1 13 (0) Praha 4

HISTORIE VÝSTAVBY DÁLNICE D Praha Chomutov je součástí výhledové sítě dálnic v České republice. Hlavní silniční tah vedoucí z Prahy na Chomutov a dále až na hranice s Německem (hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána Reitzenhain) umožní rychlé a hlavně kapacitní spojení českého vnitrozemí s oblastí města Chemnitz v sousedním Sasku s napojením na německou dálniční síť. Před druhou světovou válkou nebylo o kapacitním propojení Prahy s Chomutovem prostřednictvím čtyřpruhové komunikace uvažováno. Chomutov měl být pouze napojen na na tzv. Sudetskou dálnici, která spojovala Cheb s Libercem a měla vést přes Lovosice a Českou Lípu, přičemž její výstavba byla zahájena 1. prosince 1938 Po druhé světové válce bohužel nebylo s její dostavbou počítáno a 28 km rozestavěného zemního tělesa zůstalo napospas přírodě. Novým impulsem v přípravě kapacitních silnic se stalo až usnesení vlády ČSSR č. 286/1963, které stanovilo koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací. Pro dálnici D (dříve rychlostní silnice R) a ostatní dálnice / rychlostní silnice se stalo důležité zejména vládní usnesení č. 282/191 o rozvoji silnic v letech 191 195, které v důsledku prudkého rozvoje silniční dopravy upravuje směřování investičních prostředků zejména do nejvíce zatížených silničních tahů, pro které nebyla plánována výstavba dálnic. Jednalo se zejména o výpadovky z velkých měst. Tento úkol byl vyřešen prostřednictvím realizace čtyřpruhových směrově rozdělených komunikací, jejichž parametry byly úspornější než u dálnic. Oproti dálnicím mohly být tyto komunikace projektovány s kratšími odbočovacími a připojovacími pruhy, s větším stoupáním či klesáním a menší šířkou zpevněných krajnic. První úseky modernizované silnice první třídy I/ byly postaveny v souvislosti s výstavbou tzv. Nového letiště v Praze-Ruzyni v průběhu 60. a 0. let minulého století. Byl vybudován první čtyřpruhový úsek této silnice mezi Prahou a Buštěhradem, rychlejší napojení na hlavní město tak získalo tehdy významné průmyslové město Kladno. V osmdesátých letech minulého století pokračovala výstavba čtyřpruhu až k jižnímu okraji města Slaný. Další modernizace silnice I/ již probíhala formou výstavby dvoupruhových obchvatů v koridoru plánované rychlostní silnice. Během devadesátých let byl dokončen i kompletní obchvat města Slaný. Na území Ústeckého kraje byly v minulých letech na silnici I/ vybudovány v polovičním profilu budoucího čtyřpruhu obchvaty Panenského Týnce, Chlumčan, Loun a Postoloprt. Jihozápadního obchvatu se dočkalo již v sedmdesátých letech minulého století i město Chomutov. Další pokračování modernizace silnice I/ od Chomutova k hranicím s Německem již bylo realizováno v parametrech moderní silnice I. třídy. Vzhledem ke složitému horskému terénu a tím neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice byl tento úsek realizován jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/0, v úseku mezi Chomutovem a Křimovem jako směrově dělená doplněná o stoupací pruh a pruh pro klesání, od Křimova dále pak již pouze se stoupacím pruhem. V roce 2009 došlo ke zprovoznění prvních úseků dálnice D v Ústeckém kraji v plném profilu, a to již v nové čtyřpruhové kategorii R 25,5/100. Stavbou D Sulec, obchvat byla odstraněna jedna z posledních výrazných bodových závad původní silnice, kterou byl průjezd středem obce Sulec. Výstavba nového čtyřpruhu mezi Bitozevsí a Vysočany pak přispěla k eliminaci dalšího nebezpečného místa, úrovňové křižovatky u bývalé obce Vysočany od října 2009 je již tato křižovatka významných silnic I/ a I/2 řešena mimoúrovňově. V prosinci 2013 byl zprovozněn navazující úsek od Vysočan dále k Chomutovu, kde se napojil na přeložku hraničního úseku. V současné době je v realizaci úsek Postoloprty MÚK Bitozeves. Na dalších úsecích dálnice D pokračuje příprava. ČLENĚNÍ TAHU NA JEDNOTLIVÉ ÚSEKY Délka D celkem: 82,634 km - z toho ve Středočeském kraji: 35,354 km v Ústeckém kraji: 4,280 km Navazující úsek I/: 12,520 km Současný stav: D a I/ v provozu D v přípravě D v realizaci 54,354 km 35,523 km 3,0 km Středočeský kraj: Pražský okruh Letiště Ruzyně Praha Slaný Slaný hr. Středočeského kraje, zakapacitnění Ústecký kraj: Panenský Týnec, zkapacitnění Sulec, obchvat Chlumčany, zkapacitnění Louny, zkapacitnění Postoloprty, zkapacitnění 1,500 km 1,200 km 16,654 km 3,458 km 2,520 km 4,440 km 6,130 km 4,848 km Postoloprty MÚK Bitozeves MÚK Bitozeves MÚK Vysočany Vysočany MÚK MÚK Vysočany MÚK Droužkovice MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice 3,0 km 5,9 km 0,528 km 9,444 km 6,391 km Navazující úseky přeložky silnice I/ na státní hranice I/ Chomutov Křimov 6,80 km I/ Křimov Hora Svatého Šebestiána 5,40 km I/ Hora Svatého Šebestiána státní hranice výhled 5

Litvínov I/ Hora Sv. Šebestiána st. hranice I/ Křimov Hora Sv. Šebestiána I/ Chomutov Křimov 2 13 Most 13 82 8 Chomutov 5 0 2 Droužkovice Nové Spořice 13 Kadaň Vysočany Droužkovice 66 Ostrov Vysočany MÚK Bitozeves Vysočany Žatec Postoloprty Bitozeves 60 56 2 Postoloprty, zkapacitnění Podbořany 3 Legenda dálnice silnice I. třídy (směrově dělené) silnice I. třídy silnice II. třídy číslo dálnice 6 státní hranice města (obce s rozšířenou působností) Geografická data poskytl VGHMÚř Dobruška, MO ČR, 2008 6 20 číslo silnice I.třídy 0 5 10 km Rakovník 2 Kralovice

8 13 Teplice 8 Ústí nad Labem Praha Slaný Louny Chomutov 62 13 63 Bílina 8 30 Úseky D v provozu Úseky D ve výstavbě 13 8 Lovosice Litoměřice Úseky D v přípravě Úseky silnice I/ v provozu 15 Úseky silnice I/ v přípravě Mimoúrovňová křižovatka Jiné dálnice v provozu 28 15 Jiné dálnice v přípravě 52 Louny, zkapacitnění Louny Chlumčany, zkapacitnění Roudnice nad Labem 49 9 45 41 3 Sulec, obchvat Panenský Týnec, zkapacitnění 16 32 Slaný hranice Středočeského kraje, zkapacitnění 28 21 24 Slaný 18 16 úsek Praha Slaný 8 Kralupy nad Vltavou 16 Mělník 9 Kladno 9 6 61 5 2 3 1 Praha MÚK Aviatická MÚK Ruzyně 0

D Pražský okruh Letiště Ruzyně Délka 1,500 km Praha a Středočeský kraj Předpoklad zprovoznění 2022 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Počáteční úsek dálnice D, úsek Pražský okruh Letiště Ruzyně, bude začínat na mimoúrovňové křižovatce (MÚK) Přední Kopanina s Pražským okruhem D0 a za MÚK Aviatická bude plynule navazovat na stávající trasu dálnice D. První část úseku Pražský okruh Letiště Ruzyně bude realizována v rámci výstavby Pražského okruhu D0, úseku 518 Ruzyně Suchdol, a umožní plnohodnotné připojení dálnice D na Pražský okruh. Trasa se odpojuje od D0 v km 29,4 v křižovatce Přední Kopanina. D0 bude v tomto úseku podle kapacitního posouzení v šestipruhovém uspořádání kategorie S 34/100. MÚK Přední Kopanina je navržena jako rozštěpná křižovatka. Přemostění hlavní trasy v km 30,24 je tvořeno 588 metrů dlouhou rampou ve směru D Suchdol a dále pak 861 metrů dlouhou rampou Ruzyně D, která zároveň předchozí rampu v km 30,30 též přemosťuje. Direktní jednosměrné rampy D Ruzyně (délka 281 metrů) a Suchdol D (délka 360 metrů) se odpojují, respektive připojují z obousměrných ramp trasy D. Připojovací pruhy k trase silničního okruhu jsou dlouhé 390 metrů. Původní trasa D mezi odpojením od silničního okruhu a křižovatkou Aviatická bude zrušena a rekultivována. Propojení MÚK Přední Kopanina dálnicí D směrem k MÚK Aviatická je řešeno osmipruhem. Na tuto stavbu navazuje stavba MÚK Aviatická, jejímž hlavním účelem je přestavba MÚK Letiště tak, aby plynule navazovala na osmipruh směrem k Pražskému okruhu a vyhovovala výhledovým kapacitám. Hlavním účelem této stavby je přestavba současné křižovatky dálnice D s Aviatickou ulicí (MÚK Letiště) z původního nevyhovujícího typu trubka na kapacitnější typ trojlístek se semidirektní větví ve směru Pražský okruh letiště Praha-Ruzyně. Propojení směrů Pražský okruh Přechod pro chodce u lokality Na Padesátníku letiště a opačně je řešeno jednosměrnými dvoupruhovými větvemi respektujícími územní plán Prahy. Stavba bude plynule napojena na předchozí stavbu, přičemž od MÚK Přední Kopanina budou dva krajní pruhy navazovat na rampu od severní části Pražského okruhu a dva vnitřní pruhy na rampu od jižní části Pražského okruhu. V prostoru MÚK Letiště se dva krajní pruhy oddělí směrem k letišti a Přední Kopanině a dva vnitřní budou pokračovat jako dálnice D směrem na Chomutov. V opačném směru je navrženo obdobné řešení, na MÚK Přední Kopanina budou dva krajní pruhy směřovat na jižní část Pražského okruhu (k dálnici D5) a dva vnitřní pruhy na severní část Pražského okruhu (k dálnici D8). Součástí stavby MÚK Aviatická je mimo jiné také také výstavba kolektoru podél jízdního pásu od Chomutova, který umožní bezpečný průplet dvou vratných ramp křižovatky. Délka přeložky D v rámci stavby 518 Pražského okruhu činí 463 metrů, v rámci stavby MÚK Aviatická bude D upravena v délce přibližně 1080 metrů. STAV PŘÍPRAVY Na stavbu bylo 18.. 2012 vydáno souhlasné stanovisko EIA. Záměr byl předložen v jediné optimalizované variantě. V 06/2015 byla zahájena inženýrská činnost pro vydání územního rozhodnutí. Žádost o vydání ÚR byla podána 26.. 2016. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Noční provoz u letště Praha-Ruzyně 0/2012 11/2016 01/201 2018 2019 2019 2022 8

úsek MÚK Aviatická MÚK Ruzyně Kněževes Středočeský kraj Hlavní město Praha Chomutov Přední Kopanina Pražský okruh (D8, D10, D11) Letiště Václava Havla Praha stavba MÚK Aviatická Aviatická ul. 2 Letiště 0 stavba Pražský okruh, úsek 518 plánovaná paralelní runway 30 / 1 Přední Kopanina Na Padesátníku stavba MÚK Aviatická Pražský okruh (D6, D5, D4) 0 stavba Pražský okruh, úsek 518 0 500 1000 m Ruzyně 28 Ruzyně Evropská ul. centrum DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 1500 m Šířkové uspořádání: S 34 s přídatnými pruhy (osmipruhové) Návrhová rychlost: 100 km/h Mostní objekty: nadjezd: 1 most na větvi křižovatky: 1 most na přeložce: 1 lávka pro pěší: 1 podchody: 4 délka: 2090 m Mimoúrovňové křižovatky: MÚK Přední Kopanina uzel D0 D MÚK Letiště na D, stavební název MÚK Aviatická Název úseku: D MÚK Aviatická Místo stavby: Středočeský kraj Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DÚR: Ateliér projektování inženýrských staveb s.r.o. (APIS) Předpokládaná cena stavby: 800 000 000 Kč (bez DPH) Křižovatka u letiště Praha-Ruzyně Stávající D před Prahou 9

D Praha Slaný Délka 1,200 km kategorie: S 22/100, S 24,5/100 Uvedeno do provozu 1964 1989 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Úsek Praha Slaný začíná v mimoúrovňové křižovatce Letiště s Aviatickou ulicí, pomocí které je napojeno mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni. Předcházející čtyřpruhový úsek mezi Evropskou ulicí a křižovatkou Letiště, který v současnosti přímo navazuje na trasu Pražského okruhu, není součástí dálnice D a bude výhledově zrušen a přeložen v souvislosti s výstavbou úseku 518 Pražského okruhu D0. Od křižovatky Letiště trasa pokračuje v zářezu pod naváděcím systémem ruzyňského letiště k mimoúrovňové křižovatce Kněževes. Za Kněževsí je trasa D vedena severovýchodně od Středokluk, kde je umístěna další mimoúrovňová křižovatka. Trasa dále klesá do údolí Zákolanského potoka, mostem jej překračuje a následně stoupá do prostoru mimoúrovňové křižovatky Buštěhrad se silnicí I/61. Za touto křižovatkou trasa překračuje terénní vlnu východně od Buštěhradu, překonává mostním objektem Buštěhradský potok, za nímž následuje mimoúrovňová křižovatka Bouchalka. Východně od Stehelčevsi vstupuje trasa D do údolí Dřetovického potoka, za nímž opět stoupá, křižuje podjezdem železniční trať Kladno Kralupy nad Vltavou a severovýchodně míjí obec Brandýsek. Po překonání další terénní vlny trasa klesá po západním okraji obce Knovíz, v levotočivé zatáčce překonává Knovízský potok a vstupuje do prostoru mimoúrovňové křižovatky Knovíz, za níž čtyřpruhový úsek končí. Více než sedmnáctikilometrový úsek mezi dnešními výjezdy 2 (Letiště) a 18 (Knovíz) je nejstarší částí dálnice D. Počátek výstavby tohoto úseku sahá až do šedesátých let minulého století a je úzce spojen s výstavbou nové vzletové a přistávací dráhy a nového terminálu na pražském letišti v Ruzyni. Původní silnice, vedoucí z Prahy do Kladna Přechod pro chodce u lokality Na Padesátníku a Slaného, byla výstavbou Nového letiště přerušena a nahrazena novou komunikací. Již v šedesátých letech minulého století byly mezi Ruzyní a Buštěhradem uvedeny do provozu první úseky této do nové polohy přeložené silnice. Úseky byly budovány v rámci programu tzv. velkých oprav a v plném profilu kategorie S 22/80 uvedeny do provozu v letech 192 195. V roce 199 byla plnohodnotně zprovozněna mimoúrovňová křižovatka u Koníčkova Mlýna (dnešní výjezd Buštěhrad), pomocí které je na dálnici D napojena silnice I/61, plnící v tomto místě funkci východního přivaděče pro Kladno. Od roku 19 pokračovala výstavba dále na sever směrem k městu Slaný, od křižovatky u Koníčkova Mlýna již v kategorii S 24,5/100. Novostavba této silnice umožnila vymístit tranzitní dopravu z obcí Stehelčeves, Brandýsek a Knovíz, jednotlivé úseky byly uváděny do provozu v letech 199 1989. Poslední stavbou úseku Praha Slaný byla dostavba mimo-úrovňové křižovatky u obce Knovíz, odkud byla doprava svedena, do doby dostavby obchvatu Slaného, na původní silnici vedoucí do středu Slaného. Technický stav úseku a jeho kategorie jsou poplatné době výstavby, výhledově je navržena přestavba úseku od MÚK Letiště k výjezdu na Kladno v šestipruhové kategorii dálnice tak, aby vyhovala požadavkům dnešních norem určených pro stavby dálnic. Noční provoz u letště Praha-Ruzyně 10

Netovice Chomutov 18 Knovíz Knovíz Želenice Slatina Blevice úsek Praha Slaný Minice Dolany Chvatěruby Otvovice Třebichovice Pchery Třebusice Koleč Vinařice Cvrčovice Brandýsek Trněný Újezd Holubice Tursko Libčice nad Vltavou Dřetovice Vrapice Stehelčeves 9 Bouchalka Libochovičky Zájezd Svrkyně Kladno Okoř Noutonice Řež 61 Buštěhrad Číčovice Buštěhrad Lichoceves Úholičky 61 Hřebeč Lidice Makotřasy 5 Středokluky Velké Přílepy Statenice Černý Vůl Úholice Velké Přítočno Dolany Běloky Středokluky Tuchoměřice 3 Kněževes Pletený Újezd Malé Přítočno 0 6 Braškov 2,5 5 km Hostouň Dobrovíz Kněževes Praha Přední Kopanina 2 Letiště Horoměřice 1 Suchdol Lysolaje Kyšice Unhošť Pavlov DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 1 200 m Kategorie komunikace: Letiště Buštěhrad: Červený S 22/100 Újezd Buštěhrad Knovíz: S 24,5/100 Mostní objekty: počet celkem: 19 - z toho na D: 12 přes D: 4 železniční mosty přes D: 2 jiné mosty přes D: 1 (navigační systém letiště Ruzyně) Jeneč Mimoúrovňové křižovatky: počet: 6 Název úseku: D Praha Slaný Místo stavby: Středočeský kraj Objednatel: Krajské investorské silniční středisko Praha (KISS Praha) Zhotovitel: Stavby silnic a železnic, n.p. Pražské 1 silniční a vodohospodářské stavby, n.p., Silnice Brno, n.p. (s.p.) Hostivice Projektant: Pragoprojekt Praha, n.p. a Dopravoprojekt Brno, n.p. Stavební náklady v mil. Kčs: Přední Kopanina Kněževes:,406 Kněževes Koníčkův PRAHA mlýn: 15,05 Středokluky Koníčkův Mlýn (pravá pol. vozovky): 11,362 MÚK Koníčkův Mlýn:12,5 Koníčkův Mlýn Bouchalka: 23,2 Bouchalka Stehelčeves: 59, Stehelčeves Brandýsek I: 58,5 Stehelčeves Brandýsek II: 59, Brandýsek II:,6 Brandýsek I: 46,0 Brandýsek Knovíz: 58,2 Knovíz Slaný-jih: 46,1 u Středokluk Stávající D u Kněževsi ve směru na Prahu 11

D Slaný hr. Stč. kraje, zkapacitnění S16 Délka 16,654 km kategorie: R 25,5/100 Předpoklad zprovoznění 2023 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Předmětem stavby je realizace dálnice v úseku I/ Slaný hranice Středočeského kraje. Úsek navazuje na stávající čtyřpruhovou dálnici D za mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II/0024 u obce Knovíz. Směrové vedení je dáno trasou stávající silnice I/, která bude využita jako polovina budoucí silnice (jeden jízdní pás se dvěma jízdními pruhy). Stávající dvoupruhová silnice I/ po MÚK se silnicí I/16 Řevničov Slaný tvoří pravý jízdní pás budoucí silnice, dále pokračuje levý jízdní pás. Délka navrhovaného úseku je 16654 metrů v kategorii R 25,5/100. Součástí stavby je třináct mostů, přeložky ostatních komunikací a protihlukové stěny u obcí Netovice, Kvíc, Studeněves, Lotouš, Kutrovice a Třebíz. Komunikace prochází mimo obce. V úseku od stávajícího čtyřpruhu až po mimoúrovňovou křižovatku (MÚK) se silnicí I/16 se rozšíření provádí na levou stranu. V tomto úseku trasa komunikace prochází jižně od obce Netovice ve vzdálenosti asi 150 metrů a v dalším průběhu po severovýchodním okraji obce Kvíc. Dále trasa prochází východně od obce Studeněves ve vzdálenosti přibližně 550 metrů. V dalším průběhu od křižovatky se silnicí I/16 až po hranice Středočeského kraje se rozšíření provádí na pravou stranu s tím, že v prostoru obce Lotouš je navržena přeložka severovýchodně od osady Písek. Obec Kutrovice obchází po jihozápadním okraji ve vzdálenosti kolem 200 metrů a obec Kvílice je vzdálená od komunikace 500 metrů západním směrem. Obec Třebíz obchází po severním okraji ve vzdálenosti 150 200 metrů. Od obce Hořešovice a Hořešovičky je trasa komunikace vzdálená 350 500 metrů severním směrem. MÚK Slaný-západ (se silnicí I/16) Trasa komunikace prochází rozsáhlými příčnými inundacemi potoků a kříží tak řadu údolí, přičemž čtyři údolí jsou překročena dlouhými mosty. Všechny stávající mosty na původním dvoupruhu budou rekonstruovány, jeden z nich bude stržen a postaven znovu. Území podél komunikace je využíváno zemědělsky a nenacházejí se rozsáhlé lesní porosty. Lokální lesní porosty se nacházejí v prostoru obce Netovice, Kvíc a Kutrovice. Vyvolané přeložky stávajících komunikací II. a III. třídy a doprovodná komunikace jsou navrženy mimo zástavbu obcí vyjma doprovodné komunikace v obci Kutrovice, která se dotýká okrajové zástavby obce podél původní silnice I/. Doprovodná komunikace v této části obce je situovaná do této trasy. STAV PŘÍPRAVY Ve 12/2005 bylo vydáno souhlasné stanovisko MŽP dle zákona č. 100/2001Sb. V rámci novely zákona bude požádáno o ověřovací stanisko. V současné době probíhají práce na zpracování aktualizace dokumentace pro územní řízení, kde bude celý úsek řešen jako jedna stavba. Pro stavební řízení bude stavba rozdělena na tři úseky, aby případné dílčí problémy při projednávání (zejména v rámci majetkoprávního vypořádání a podmínek stavebního řízení) nebránily v přípravě ostatních úseků. Rozdělení na tři úseky platí též pro realizaci stavby z důvodu řešení dopravně inženýrských opatření a financování stavby. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Most přes údolí Šternberského potoka 12/2005 05/200 201 2020 2019 2020 2023 12

Žerotín Chomutov Ústecký kraj Středočeský kraj Klobuky stavba Panenský Týnec, zkapacitnění Hořešovičky Zichovec most přes údolí Bílichovského potoka Bílichov Hořešovice Třebíz 23 Kvílice Plchov Líský most přes údolí Bakovského potoka 23 32 Hořešovice Páleček Stradonice Čeradice Kutrovice Neprobylice Královice 28 Kutrovice stavba Lisovice Slaný hranice Středočeského kraje, zkapacitnění Zlonice Břešany Dřínov 118 Bakov Beřovice Hřešice Pozdeň Lotouš Trpoměchy Želevčice stavba I/16 Dolín Slaný Velvary Mělník Jedomělice Libovice Byseň 16 Vítov 24 Slaný-západ Tuřany Žižice Řevničov (R6) Hvězda 16 16 Drnov Studeněves Řisuty Malíkovice most přes údolí Červeného potoka Slaný 0 2 Drnek 4 km Ledce Kvíc most přes údolí Šternberského potoka Přelíc 236 Hrdlív 21 Slaný-jih Netovice Jemníky 18 Knovíz Knovíz Praha Podlešín Želenice Hradečno Smečno 118 DATA O STAVBĚ Třebichovice Hlavní trasa: délka: 16 654 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 198 240 m 2 počet stavebních objektů: 220 Mostní objekty: na dálnici: 11 na ostatních komunikacích: 2 celková délka mostů: 125 m Mimoúrovňové křižovatky: počet: 4 délka větví: 289 m Protihlukové stěny: počet objektů: 10 (560 m) Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 2 (8309 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 60 objekty elektro: 18 přeložka plynovodu: 8 Celkový objem zemních prací: výkopy: 1 20 6 m 3 násypy: 609 918 m 3 Název úseku: D Slaný hranice Stč. kraje, zkapac. silnice Místo stavby: Středočeský kraj Katastrální území: Jemníky, Netovice, Kvíc, Studeněves, Slaný, Trpoměchy, Byseň, Lotouš, Neprobylice u Kutrovic, Kutrovice, Kvílice,Třebíz, Hořešovice, Hořešovičky, Kokovice Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DÚR: Sdružení R Slaný Stč. kraj (Pragoprojekt, SUDOP Praha, VPÚ DECO) Předpokládaná cena stavby: 3 888 85 206 Kč (bez DPH) Provoz na obchvatu Slaného Průtah osadou Písek (Slaný Lotouš) 13

D Panenský Týnec, zkapacitnění U5 Délka 3,458 km kategorie: R 25,5/100 Předpoklad zprovoznění 09/2019 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Předmětem stavby je rozšíření kapacitně nevyhovující dvoupruhové silnice I/, o levý jízdní pás při maximálním využití současné trasy původní silnice jako pravé poloviny dálnice D. Na východě navazuje navrhovaná stavba D Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu na připravovanou stavbu D Slaný hranice kraje, na západě na dokončenou stavbu D Sulec, obchvat (11/2009 uvedeno do provozu). Zkapacitnění spočívá v rozšíření stávající komunikace na kategorii R 25,5/100 v délce 3458 metrů. Stávající silnice I/ bude využita jako pravá polovina budoucího čtyřpruhového uspořádání (ve směru Praha Chomutov). Levá polovina bude přistavěna. V úseku od km 1,040 do km 2,160 je navržen stoupací pruh. Součástí stavby bude přestavba stávající úrovňové křižovatky se silnicí III/233 na mimoúrovňovou křižovatku (MÚK). Vjezd z křižovatkových větví do Panenského Týnce bude řešen malou okružní křižovatkou. Z celkového počtu čtyř mostních objektů se u dvou přesypaných rámů přes bezejmenný a Žerotínský potok ponechá velká část mostní konstrukce a z důvodu rozšíření silničního tělesa dojde k jejich prodloužení. Dva stávající mosty, jeden na silnici I/ a jeden nadjezd silnice III/2323, budou zbourány a nahrazeny novými. Odvedení vody ze silnice bude zajištěno pomocí středové kanalizace, třemi dešťovými usazovacími nádržemi, dvěma retenčními nádržemi a dalšími objekty otevřených či zatrubněných odpadů. Protože je stavba situována výhradně v extravilánu, nedojde k demolicím pozemních objektů (kromě jedné pro- Stoupání na obchvatu Panenského Týnce tihlukové stěny). Součástí stavby jsou rovněž objekty vegetačních úprav. Jako kompenzační opatření bude provedeno ozelenění lokálního biokoridoru podél dálnice D v úseku od hřbitova po silnici III/2323 na Žerotín v délce 900 metrů a šířce 15 metrů. Zájmové území leží poblíž hranice Ústeckého a Středočeského kraje mezi městy Slaný a Louny. Pozemky přilehlé ke stávající silnici I/ (výhledově D) jsou zemědělsky využívány, severně od silnice se nachází obec Panenský Týnec, jižně pak Žerotín, který je od komunikace vzdálen více než 500 metrů. Stavba D Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu, je navržena v souladu se schválenými změnami a doplňky Územního plánu Severočeské hnědouhelné pánve a s návrhem Zásad územního rozvoje velkého územního celku Ústeckého kraje. STAV PŘÍPRAVY Stavba má od roku 2009 právoplatmné územní rozhodnutí. V současné době se dokončuje aktualizace dokumentace pro stavební povolení. Po dokončení čistopisu DSP bude zahájeno majetkoprávní vypořádání stavby a inženýrská činnost pro stavební povolení. Dokumentace EIA je zpracována dle zákona č. 100/2001 Sb. Po dokončení čistopisu DSP bude požádáno o zezávaznění stanoviska EIA a o verifikaci (coherence stamp) dle zákona č. 39/2015 Sb. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Silnice I/ před Panenským Týncem, kostel sv. Blažeje 12/2005 01/2008 11/2009 201 04/201 10/201 09/2019 14

Chomutov stavba Sulec obchvat stavba Panenský Týnec, zkapacitnění 3 Panenský Týnec Panenský Týnec Úherce Žerotín Praha 0 500 1000 m stavba Slaný hranice Středočeského kraje, zkapacitnění DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 3458 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 8 56 m 2 plocha stavebních objektů: 3 Mostní objekty: na dálnici: 3 nad dálnicí: 1 délka mostů: 195 m Protihlukové stěny: počet objektů: 2 (400 m) Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 3 (180 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 9 objekty elektro a sdělovací: 6 přeložky plynovodu: 2 Název úseku: D Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Panenský Týnec, Žerotín u Panenského Týnce Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: NOVÁK & PARTNER, s.r.o. Předpokládaná cena stavby: 361 022 480 Kč (bez DPH) Mimoúrovňové křižovatky: počet: 1 délka větví: 355 m Celkový objem zemních prací: výkopy: 108 136 m 3 násypy: 5 824 m 3 Druh stavby: novostavba Nepřehledná křižovatka Prostor budoucí MÚK Panenský Týnec 15

D Sulec, obchvat Délka 2,520 km kategorie: R 25,5/100 Uvedeno do provozu 11/2009 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Obchvat Sulce je postaven jako dálnice v kategorii R 25,5/100, ale dopravně bude zatím značena jako silnice v kategorii S. Po zprovoznění navazujících úseků bude silnice přeznačena na dálnici. Délka úseku je 2520 metrů. Na východě navazuje na připravovanou stavbu D Panenský Týnec, zkapacitnění obchvatu, na západě na připravovanou stavbu D Chlumčany, zkapacitnění. V počátečním úseku vede komunikace nejprve v mírném, dále ve vyšším násypu (6 metrů) a v km 2,030 přechází mostním objektem přes Debeřský potok. Silnice III/22934 do Smolnice byla v souladu s územním plánem obce zrušena, ale nebude rekultivována, převezme si ji příslušná obec do své správy pro zachování přístupu na okolní pozemky. Tuto silnici plně nahrazuje stávající silnice III/22932, která bude v rámci stavby navazujícího úseku napojena na MÚK Smolnice. Přeložka D obchází obec Sulec zprava, a to v hlubokém zářezu (cca 10 m). Silnice III/2339 směrem na Bedřichovice je přeložena a vedena po mostním objektu přes zářez. Aby nedošlo ke kolizi tělesa komunikace s vedením VVN 110 kv, je v zářezu od km 2,95 3,010 vybudována zárubní zeď z drátokošů, která zmenší zábor. Za obcí se přeložka komunikace přiklání zpět ke stávající silnici I/. Napojení na ni je řešeno přejezdem přes střední dělicí pás a provizorním dopravním značením, stejně jako na začátku stavby. Pro umožnění propojení Sulce s Panenským Týncem, obzvláště pro autobusovou dopravu, je vybudována obslužná Před koncem stavby, směr Chomutov komunikace navazující na stávající silnici I/ za Sulcem a napojující se na silnici III/233 směrem na Vrbno. Trasa dálnice byla volena v souladu s územním plánem a dle závěrů dokumentace o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí tak, aby se vyhnula mokřadu v km 2,050 2,250. Stávající silnice I/ bude převedena do kategorie silnic druhých tříd jako doprovodná komunikace. Sulec byl poslední obcí na silnici I/ v Ústeckém kraji, kde projížděla vozidla dopravně nevyhovujícím průtahem. Stávající silnice I/ je zde sice vedena ve směrově přímé trase a umožňuje tak rychlý průjezd obcí, přilehlá zástavba však má vjezdy na pozemky přímo napojeny na silnici I/. Tato silnice je navíc v obci úrovňově křížena silnicí třetí třídy III/2339 z Toužetína do Bedřichovic. Cílem obchvatu je tedy vymístit dopravu mimo zastavěné území Sulce. Stavba D Sulec, obchvat byla navržena v souladu se schválenými změnami a doplňky Územního plánu Severočeské hnědouhelné pánve a schválenými podmínkami pro vypracování Zásad územního rozvoje velkého územního celku Ústeckého kraje. Stavba byla zahájena v dubnu 2008. Uvedení stavby do předčasného provozu se uskutečnilo 18. listopadu 2009. Stavba byla dokončena v červenci roku 2010. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Celkový pohled na stavbu Sulec, obchvat 06/2001 0/2008 09/2004 03/2008 10/200 04/2008 11/2009 16

Chomutov 41 Smolnice stavba Chlumčany, zkapacitnění Toužetín Donín stavba Sulec obchvat Vrbno n. Lesy Smolnice Donín Sulec Bedřichovice 0 600 1200 m stavba Panenský Týnec, zkapacitnění 3 Panenský Týnec Praha Panenský Týnec DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 2520 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 64 404 m 2 Mostní objekty: na dálnici: 1 na ostatních komunikacích: 1 opěrná nebo zárubní zeď: 2 Mimoúrovňové křižovatky: počet: nejsou MÚK Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 1 (232 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 6 objekty elektro: 11 přeložka plynovodu: 2 Celkový objem zemních prací: výkopy: 230 828 m 3 násypy: 19 658 m 3 Název úseku: D Sulec, obchvat Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Vlčí u Chlumčan, Chlumčany u Loun, Smolnice u Loun, Toužetín, Bedřichovice u Hříškova, Panenský Týnec Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: SUDOP Praha, a. s. Zhotovitel: Sdružení R Sulec (EUROVIA CS, Ekostavby Louny) Cena stavby dle smlouvy: 549 490 851 Kč (bez DPH) Křížení se silnicí Sulec Bedřichovice, směr Praha 1

D Chlumčany, zkapacitnění U Délka 4,440 km kategorie: R 25,5/100 Předpoklad zprovoznění 2020 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Navržená trasa dálnice D je vedena mimo stávající trasu silnice I/, která bude sloužit jako doprovodná komunikace pro vozidla bez oprávnění pro silnice pro motorová vozidla a po zprovoznění D bude přeřazena do silnic II. třídy jako II/60. Na východě navazuje navrhovaná stavba D Chlumčany, zkapacitnění na dokončenou stavbu D Sulec, obchvat (11/2009 uvedeno do provozu), na západě na připravovanou stavbu D Louny, zkapacitnění obchvatu. Délka stavby ve zcela nové trase v kategorii R 25,5/100 činí 4440 metrů. V počátečním úseku je vedena v těsném souběhu, vlevo ve směru Praha Chomutov, od stávající silnice I/, která bude po dokončení čtyřpruhu sloužit jako doprovodná komunikace II/60. V km 1,000 je navržena kosodélná mimoúrovňová křižovatka (MÚK) se silnicí III/22932. Od ní se trasa D mírně odklání od původní silnice. Důvodem je především vymístění navržených křižovatkových větví mimo stávající silnici. Vykřížení obou komunikací je řešeno mostem na D přes silnici III/22932. Napojení větví MÚK na silnici III. třídy je zajištěno dvěma malými okružními křižovatkami. Do jedné z nich bude napojena doprovodná komunikace. V km 2,800 podchází trasa D železniční trať, v km 3,250 přechází mostem údolí Smolnického potoka, v km 3,500 pak mostem opět přechází železniční trať. V konci úseku navazuje navržená trasa na již provozovaný dvoupruhový obchvat Loun, a to v prostoru MÚK Louny-východ. V závěrečném, 600 metrů dlouhém úseku, se proto postupně dostává do trasy obchvatu Loun. Z tohoto důvodu dojde ke směrové změně vedení dvou větví MÚK Louny-východ. Prostor budoucí MÚK Smolnice Součástí stavby je dále několik přeložek silnic II. a III. třídy a osm mostních objektů (včetně jednoho železničního a jednoho rámového kolektoru pro křížení vodovodu). Dále budou provedeny objekty středové kanalizace (v části stavby) a dvě retenční nádrže zajištující odvodnění stavby. Stavbou budou vyvolány četné přeložky inženýrských sítí (vodovody, vodoteče, přeložky elektrických VVN, sdělovací kabely a systém SOS). Protože je stavba situována výhradně v extravilánu, nejsou nutné žádné demolice stávajících pozemních objektů. Před dokončením stavby se provedou vegetační úpravy, tedy náhradní výsadba za kácenou mimolesní zeleň a rekultivace všech dočasných záborů včetně zrušených komunikací. Realizace stavby je rozvržena do tří etap tak, aby nebylo nutné budovat objížďky. STAV PŘÍPRAVY V rámci přípravy stavby byl dokončen podrobný geologický průzkum nezbytný pro zpracování dokumentace pro stavební povolení (DSP). Na základěf interní expertízy probíhá zpracování aktualizace dokumentace pro stavební povolení. Po dokončení čistopisu DSP bude zahájeno majetkoprávní vypořádání stavby a inženýrská činnost pro stavební povolení. Část stavby má stanovisko EIA dle zákona č. 244/1992 Sb. Proto bude přistoupeno k novému procesu EIA ve znění novely zákona č. 39/2015 Sb. pro celý úsek, aby jeho výsledkem bylo vydání jednoho závazného stanoviska EIA. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu MÚK Louny-východ 11/2005 0/200 09/2014 03/201 06/201 01/2018 03/2020 18

Chomutov stavba Louny, zkapacitnění 45 Louny-východ stavba Chlumčany, zkapacitnění Cítoliby Chlumčany 229 most přes Smolnický potok Vlčí Brloh 41 Smolnice Toužetín 0 00 1400 m Smolnice stavba Sulec obchvat Praha DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 4440 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 103 691 m 2 plocha stavebních objektů: 0 Mostní objekty: na dálnici: nad dálnicí: 1 délka mostů: 320 m Mimoúrovňové křižovatky: počet: 2 délka větví: 1924 m Protihlukové stěny: počet objektů: 2 (940 m) Opěrné a zárubní zdi: počet objektů: 1 (50 m) Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 4 (914 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 10 objekty elektro a sdělovací: 4 přeložky plynovodu: 2 Drážní objekty: úprava železniční trati č. 529 délka úpravy: 100 m Celkový objem zemních prací: výkopy: 06 952 m 3 násypy: 52 864 m 3 Název úseku: D Chlumčany, zkapacitnění Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Toužetín, Smolnice u Loun, Chlumčany u Loun, Vlčí u Chlumčan Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: NOVÁK & PARTNER s.r.o. Předpokládaná cena stavby: 1 13 2 000 Kč (bez DPH) Provoz u motorestu a čerpací stanice u Chlumčan Silnice I/ od Chlumčan na Prahu 19

D Louny, zkapacitnění U8 Délka 6,130 km kategorie: R 25,5/100 Předpoklad zprovoznění 2020 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Zkapacitnění stávajícího obchvatu Loun spočívá v rozšíření komunikace o jeden jízdní pás na směrově dělenou čtyřpruhovou kategorii a rekonstrukci dosavadní silnice I/. Nyní je zde dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5, která již kapacitně nevyhovuje. Obchvat Loun byl již v minulosti připraven pro kategorii R 22,5/100 včetně výkupů v trvalém záboru pro toto šířkové uspořádání. Nyní je obchvat Loun sledován v kategorií R 25,5/100. Objekty mimoúrovňových křižovatek (MÚK) a mostních objektů jsou tedy navrženy již pro budoucí čtypruhové uspořádání a většina přeložek inženýrských sítí rovněž vyhovuje zkapacitnění. Pozemky pro výstavbu rozšíření jsou vykoupeny a jsou v majetku státu. Délka úseku je 6130 metrů. Navazující stavbou v začátku úseku obchvatu Loun je stavba D zkapacitnění obchvatu Postoloprty a na konci úseku v km 6,130 stavba D zkapacitnění obchvatu Chlumčany. Zkapacitnění obchvatu dále zahrnuje dostavbu nových mostů do plné kategorie R 25,5, rekonstrukci stávajících mostů či technická opatření pro dodržení trvalého záboru apod. Rekonstrukce uvažuje s výměnou krytu, dostavbou komunikace v šířkovém uspořádaní pro polovinu kategorie R 25,5 a doplněním bezpečnostního zařízení. Na hlavní trase se nacházejí dvě stávající mimoúrovňové křižovatky, MÚK Louny-centrum a MÚK Louny-západ. MÚK Louny-centrum bude, vzhledem k nedodržení normou stanovených minimálních vzdáleností tří MÚK v prostoru Loun, zrušena a nahrazena prostým křížením (most přes D mezi Louny a Cítoliby bude zachován). Zrušení této MÚK si vyžádá změnu Silnice I/, směr Chomutov platných územních plánů. Pro zvýšení bezpečnosti provozu na budoucí D bude dosavadní MÚK Louny-západ přestavěna na úplnou kosodélnou křižovatku dle studie zpracované Pragoprojektem Praha. Napojení křižovatkových větví D v jižní části křižovatky na silnici I/28 bude řešeno malou okružní křižovatkou, stejně jako na již vybudované severní části MÚK. Na úpravu MÚK Louny-západ byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. Tato dokumentace byla dne 12.. 2011 odsouhlasena v územním řízení a stala se podkladem pro dokončení dokumentace pro stavební povolení (DSP) na celý obchvat Loun. Realizací stavby D Louny, zkapacitnění obchvatu, dojde k dostavbě pravé poloviny vozovky, která spolu se stávající silnicí I/ v kategorii S 11,5/80 bude představovat zkapacitnění obchvatu Loun na směrově rozdělenou čtyřpruhovou dálnici D. STAV PŘÍPRAVY Dokumentace pro stavební povolení na kategorii R 25,5 je již zpracována, dochází však k její aktualizaci vzhledem k navýšení stavebních nákladů oproti investičnímu záměru, který bude rovněž aktualizován. Veškeré potřebné pozemky jsou v majetku státu již od výstavby obchvatu v kategorii 11,5. Vzhledem k novele zákona č. 39/2015 Sb. bude přistoupeno k novému procesu EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. V této souvisloti probíhá revizní biologický průzkum. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu MÚK Louny-západ 10/1994 02/2003 11/1995 03/201 06/201 01/2018 03/2020 20

Most Dobroměřice Březno 28 stavba Louny, zkapacitnění stavba Postoloprty, zkapacitnění Louny Chomutov 49 Louny-západ 246 225 Jimlín Cítoliby 229 45 Louny-východ 0 900 1800 m stavba Chlumčany, zkapacitnění Praha DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 6130 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 11 94 m 2 počet stavebních objektů: 0 Mostní objekty: na dálnici: 4 délka mostů: 116 m Mimoúrovňové křižovatky: počet: 1 délka větví: 48 m Protihlukové stěny: počet objektů: 1 (260 m) Opěrné a zárubní zdi: počet objektů: 3 (45 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 2 objekty elektro a sdělovací: 3 Oplocení silnice: délka oplocení proti zvěři: 3644 m Celkový objem zemních prací: výkopy: 148 00 m 3 násypy: 160 500 m 3 Název úseku: D Louny, zkapacitnění obchvatu Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Březno u Loun, Louny, Cítoliby Druh stavby: novostavba a rekonstrukce Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: PRAGOPROJEKT, a.s. Předpokládaná cena stavby: 96 83 000 Kč (bez DPH) Odbočka na Cítoliby, směr Praha Hluboký zářez s mostem pro polní cestu, směr Praha 21

D Postoloprty, zkapacitnění U9 Délka 4,848 km kategorie: R 25,5/100 Předpoklad zprovoznění 2022 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Na východě navazuje stavba na obchvat silnice I/ kolem Loun, který je v současné době realizován ve dvoupruhové podobě a ve výhledu bude rovněž rozšířen na čtyřpruh jižním směrem. V dalším průběhu dlouhém přibližně 4800 metrů je umístění stavby dáno stávajícím silničním obchvatem Postoloprt, který byl realizován v letech 1981 1990 jako polovina budoucího čtyřpruhu kategorie R 22,5/100 (jedná se o dříve platnou kategorii, která byla zrušena, proto je nyní uvažováno s kategorií R 25,5/100). Na západě pak stavba navazuje na připravovanou stavbu D Postoloprty MÚK Bitozeves. Zkapacitnění spočívá v rozšíření již vybudované poloviny čtyřpruhu na kategorii R 25,5/100 v délce 4848 metrů. Stávající silnice I/ bude využita jako levá polovina budoucího čtyřpruhového uspořádání (ve směru Chomutov Praha). Pravá polovina bude přistavěna. V tom spočívá rozdíl oproti původní koncepci dle schváleného investičního záměru a podle platného územního plánu města Postoloprty, podle nichž mělo být rozšíření realizováno vlevo od stávající silnice I/. Takto navržené rozšíření by však zasahovalo do lokálního biokoridoru číslo 43 pod názvem Chomutovka břehový porost Chomutovky, s čímž nesouhlasily orgány ochrany přírody. Vzhledem k této skutečnosti je proto nezbytné schválit změnu územního plánu města v tomto prostoru. Postoloprty budou na dálnici D ve směru od Prahy napojeno mimoúrovňovou křižovatkou (MÚK) Březno v místě dnešní křižovatky silnic I/ a III/22545 a ve směru od Chomutova pomocí MÚK Postoloprty v místě odbočky do průmyslové zóny. Tato MÚK je součástí navazující stavby D Postoloprty MÚK Bitozeves. V rámci stavby bude vybudováno celkem dvanáct mostů, Podjezd pod železničními tratěmi z toho jeden přes Ohři, dva mosty pod železničními tratěmi, dva přes biokoridory a jeden most přes Chomutovku a biokoridor. Zrekonstruováno bude pět stávajících mostů, z toho jeden most přes Ohři a dva podjezdy pod železničními tratěmi. Součástí stavby je doprovodná komunikace II/60 v délce 140 metrů. Dle závěrů technicko-ekonomické studie bude doprovodná komunikace vedena po bývalé silnici I/. Současně se zkapacitněním obchvatu Postoloprt by měl Ústecký kraj vybudovat přeložku silnice II/255 v úseku od zemědělského areálu po MÚK Březno v délce 2368 metrů s novým mostem přes Ohři. Přeložka zajistí odvedení nákladní dopravy od elektrárny Počerady mimo město Postoloprty. STAV PŘÍPRAVY Dne 30. 9. 2009 bylo zastaveno územní řízení. Zastupitelstvo města Postoloprty neschválilo změnu územního plánu města, která podmiňovala vydání územního rozhodnutí. V současné době je zpracován nový územní plán města, ve kterém je rozšíření stávající silnice I/ navrženo vpravo přes prostor provozních objektů fotbalového hřiště. Územní plán byl vydán 13. 11. 2013 a nabyl účinnosti 12. 12. 2013. V rámci přípravy stavby probíhá aktualizace DÚR, následně bude požádáno o vydání rozhonutí o umístění stavby. Stanovisko EIA bylo vydáno dle zákona č. 100/2001 Sb. ověřovací závazné stanovisko vydáno v 08/2015. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Obchvat Postoloprt u fotbalového hřiště 11/2005 09/2008 05/201 2020 2019 2020 2022 22

56 Postoloprty 255 stavba Postoloprty, zkapacitnění stavba Postoloprty MÚK Bitozeves Chomutov mosty přes Ohři Postoloprty Březno Praha 52 Březno 0 600 1200 m stavba Louny, zkapacitnění DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 4848 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 113 524 m 2 počet stavebních objektů: 12 Mostní objekty: na dálnici: 6 nad dálnicí: 4 na ostatních komunikacích: 2 plocha mostů: 859 m 2 délka mostů: 894 m Protihluková opatření: zemní val: 8580 m 3 protihlukové stěny: 1665 m Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 1 (1500 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 15 objekty elektro a sdělovací: 34 přeložky plynovodů: 4 kolejové úpravy: 2 Celkový objem zemních prací: výkopy: 148 623 m 3 násypy: 300 8 m 3 Název úseku: D Postoloprty, zkapacitnění obchvatu Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Březno u Loun, Postoloprty Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DÚR: PRAGOPROJEKT a.s. Předpokládaná cena stavby: 1 13 66 000 Kč (bez DPH) Mimoúrovňové křižovatky: počet: 1 (délka větví: 50 m) Druh stavby: novostavba Křižovatka se silnicí II/255 Konec stavby směr Praha, v pozadí Louny 23

D Postoloprty MÚK Bitozeves U10 Délka 3,0 km kategorie: R 25,5/100 Předpoklad zprovoznění 2018 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Stavba v celé své délce směrově sleduje stávající silnici I/ a rozšiřuje ji vpravo ve směru Praha Chomutov. Rovněž niveleta se v celé délce v zásadě přimyká a kopíruje niveletu stávající silnice I/. Na východě navazuje akce na připravovanou stavbu D Postoloprty, zkapacitnění obchvatu, na západě na v letošním roce zahájenou stavbu D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany. Hlavní trasa stavby o celkové délce 30 metrů je navržena v kategorii R 25,5/100. Vzhledem k tomu, že navržená trasa kopíruje v celém úseku stávající silnici I/, byla navržena tak, aby bylo možné provádění stavby po částech, za provozu na trase silnice I/. Po vybudování doprovodné komunikace II/60 a nového jízdního pásu (severně od stávající silnice I/) na ně bude střídavě převedena doprava, dojde k odstranění stávající silnice I/, vybudování zbývajícího jízdního pásu a zprovoznění celého úseku v plné šíři. Během výstavby tak bude doprava převáděna střídavě na doprovodnou komunikaci a na vybudovaný severní pás. Stavba zahrnuje mimo jiné vybudování jedné mimoúrovňové křižovatky Postoloprty západ napojující silnici druhé třídy II/60. Pro účely ochrany proti hluku bude vybudována protihluková stěna. Minimalizace negativních účinků dopravy na životní prostředí bude zajištěna dodržením závěrů Dokumentace hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (pro fázi projektu, výstavby a provozu), která byla zpracována na předmětný úsek v roce 2004. Smýcená mimolesní zeleň bude kompenzována náhradní výsadbou. V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí byla zpraco- Směr Chomutov, před křižovatkou u Bitozevsi vána rovněž hluková studie, která dle příslušných norem a předpisů stanoví rozsah protihlukových stěn, případně individuálních opatření na jednotlivých obytných objektech. Využití území je v současné době ovlivněno stávající frekventovanou silnicí I/. Osídlení podél této komunikace není žádné, trasa dálnice D proto žádné sídlo nekříží. Ze severu se dotýká okrajově sídelního útvaru Postoloprty, s jehož napojením se v rámci stavby počítá. Okolí komunikace je využíváno zemědělsky. Součástí stavby jsou též vyvolané přeložky inženýrských sítí. Stavba je navržena v souladu se schválenými změnami a doplňky Územního plánu Severočeské hnědouhelné pánve a schválenými podmínkami pro vypracování Zásad územního rozvoje velkého územního celku Ústeckého kraje. STAV PŘÍPRAVY Na stavbu proběhlo výběrové řízení na zhotovitele a s vítězem byla podepsána smlouva již v roce 2008. Pro komplikace v majetkoprávním vypořádání byla stavba rozdělena na dvě etapy. Vypuštění jednoho nadjezdu polní cesty vyvolalo změnu ÚR. V roce 2013 byl vysoutěžen zhotovitel DÚR a čekalo se na vypracování tahové studie, která určila na jakou kategorii se bude D projektovat. Stavba byla slavnostně zahájena 19. září 2016. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Silnice I/, směr Chomutov 11/2005 09/2008 08/2014 10/2015 11/2008 09/2016 04/2018 24

Chomutov stavba MÚK Bitozeves MÚK Vysočany 60 Bitozeves 250 Bitozeves stavba Postoloprty MÚK Bitozeves 60 Seménkovice Rvenice Žatec Seletice stavba Postoloprty, zkapacitnění 56 Postoloprty Praha Postoloprty 0 00 1400 m DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 30 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 98 940 m 2 počet stavebních objektů: 4 Mostní objekty: na dálnici: 1 nad dálnicí: 1 délka mostů: 8 m plocha mostů: 1095 m 2 Mimoúrovňové křižovatky: počet: 1 (MÚK Postoloprty-západ) délka větví: 42 m Protihluková opatření: počet objektů: 1 (100 m) Přeložky ostatních komunikací: silnice II. tříd: 1 (3960 m) silnice III. tříd: 1 (34 m) místní komunikace: 1 (61 m) účelová komunikace: 1 (1410 m) hospodářské sjezdy: 3 Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 8 objekty elektro a sdělovací: 11 přeložka plynovodu: 3 Celkový objem zemních prací: výkopy: 143 384 m 3 násypy: 103 393 m 3 Název úseku: D Postoloprty MÚK Bitozeves Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Seménkovice, Bitozeves, Postoloprty Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel PDPS: SUDOP Praha a.s. Zhotovitel: Sdružení R postoloprty (EDS-AZ-SG) Cena stavby dle smlouvy: 3 259 000 Kč (bez DPH) Série nepřehledných horizontů, směr Praha Prostor budoucí MÚK Postoloprty 25

D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany Délka 5,9 km kategorie: R 25,5/100 Uvedeno do provozu 11/2009 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Hlavní trasu tvoří 59 metrů dlouhý úsek přestavby silnice I/ na čtyřpruhovou směrově rozdělenou dálnici, která vede v souběhu se strategickou průmyslovou zónou Triangle. Na východě navazuje stavba D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany na připravovanou stavbu D Postoloprty MÚK Bitozeves, na západě na souběžně dokončenou stavbu D Vysočany MÚK. V celé délce stavby byla využita trasa současné silnice I/, došlo jen k malým směrovým a výškovým úpravám a k nezbytnému rozšíření na normovou kategorii, které bylo realizováno severním směrem od stávající I/. D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany Hlavní trasa je postavena v kategorii R 25,5/100. Poloměry směrových oblouků jsou v hodnotách 3000 až 10 000 metrů. Maximální podélný sklon činí 1,14 %, minimální podélný sklon pak 0,40 %. Součástí stavby je doprovodná komunikace v kategorii S,5/50 (budoucí II/60), umístěná severně od dálnice. D Vysočany MÚK Mimoúrovňová křižovatka Vysočany osmičkovitého tvaru je umístěna na rozhraní okresů Chomutov a Louny, v místě dnešní úrovňové křižovatky silnic I/ Praha Chomutov a I/2 Most Žatec, v bezprostředním sousedství strategické průmyslové zóny Triangle. Na východě navazuje na současně zahájenou a dokončenou stavbu D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany a na západě na připravovanou stavbu D MÚK Vysočany MÚK Droužkovice. Konec stavby, směr Chomutov V kvadrantech Praha Most a Chomutov Žatec byly vybudovány vratné rampy. Na silnici I/2 jsou vybudovány dvě malé okružní křižovatky jedna pro napojení průmyslové zóny Triangle, druhá pro napojení doprovodné komunikace a autobusové točky se zastávkou. Součástí stavby byly i vyvolané přeložky inženýrských sítí, vegetační úpravy a rekultivace opuštěné části silnice I/2. Stavba D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany byla zahájena v dubnu roku 2008, stavba D Vysočany MÚK byla zahájena v březnu roku 2008. Uvedení obou staveb do provozu se uskutečnilo v listopadu roku 2009. Součástí realizace stavby MÚK Vysočany byla přestavba stávající silnice I/ v délce 500 metrů na kategorii R 25,5/100 a přeložka silnice I/2 do nové trasy v délce 1425 metrů, v kategorii S 11,5/0, se čtyřpolovým nadjezdem přes dálnici D. D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu 08/2003 03/2003 12/2005 10/200 09/200 04/2008 11/2009 D Vysočany MÚK Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu MÚK Bitozeves 12/2001 08/200 05/2005 01/2008 12/200 03/2008 11/2009 26

Chomutov 2 stavba MÚK Vysočany MÚK Droužkovice 66 Vysočany Truzenice Minice stavby MÚK Bitozeves MÚK Vysočany Vysočany MÚK 60 Nehasice Žiželice 2 Tatinná Průmyslová zóna TRIANGLE Bitozeves stavba I/2 Žiželice obchvat a přemostění 60 250 250 60 Bitozeves Plzeň 0 900 1800 m stavba Postoloprty MÚK Bitozeves Praha DATA O STAVBĚ Lišany Hlavní trasa: délka: 59 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 13 82 m 2 Mostní objekty: počet celkem: 1 Mimoúrovňové křižovatky: počet: 1 délka větví: 240 m Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 5 (6900 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 5 objekty elektro a sdělovací: 10 Celkový objem zemních prací: výkopy: Bezděkov 96 835 m 3 násypy: 266 020 m 3 Název úseku: D MÚK Bitozeves MÚK Vysočany a D Vysočany MÚK Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Velemyšleves, Minice, Nehasice, Tatinná, Bitozeves, Seménkovice a Vysočany, Žiželice Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: SUDOP Praha a.s. a PRAGOPROJEKT a.s. Zhotovitel: Sdružení R SGS (STRABAG a.s., Skanska DS a.s., GEOSAN GROUP a.s.) a Sdružení Silnice Žatec + VHS Teplice (Silnice Žatec, a.s., Vodohospodářské stavby, spol. s r.o., Teplice Cena stavby bez daně: 654 913 326 a 268 069 198 Kč MÚK Vysočany Hlavní trasa D 2

D MÚK Vysočany MÚK Droužkovice Délka 9,444 km kategorie: R 25,5/100 Uvedeno do provozu 12/2013 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Na východě stavba navazuje na dokončenou stavbu D Vysočany MÚK (11/2009 uvedeno do provozu), na západě na současně připravovanou stavbu D MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice (má s ní společné staničení). Silnice je postavená v kategorii R 25,5/100 o celkové délce 9444 metrů. V úseku km 0,000 4,000 je nová dálnice D vedena souběžně se stávající silnicí I/, po její pravé straně ve směru Praha Chomutov. Stávající silnice I/ bude po vybudování D sloužit jako doprovodná komunikace. Od km 4,000 se D odklání doleva od stávající silnice I/ a je vedena ve zcela nové trase. V km 9,100 mimoúrovňově křižuje stávající silnici II/568, která je v prostoru mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Droužkovice přeložena do nové trasy. V km 1,200 2,500 přechází dálnice D přes ložisko štěrkopísků, v km 5,00 6,100 přes ložisko keramických jílů. Součástí stavby byla tedy rovněž přeložka silnice II/568 v kategorii S 9,5/0 v úseku od MÚK Droužkovice po napojení na stávající silnici I/ v délce asi 2150 metrů. Stavba zahrnovala dvě mimoúrovňové křižovatky na dálnici D, a to MÚK Lažany v km 4,0 4,5 a MÚK Droužkovice v km 9,1. Do stavby spadají také tři kratší přeložky stávající silnice I/, přeložky silnic III. tříd, polní cesty, přeložky a úpravy sítí technického vybavení, mostní objekty a zdi, objekty odvodnění, dálničního systému SOS, vegetačních úprav, rekultivací a protihlukových stěn. je vedena v prvním úseku souběžně se stávající silnicí I/ po zemědělských pozemcích a ve vzdálenosti přibližně 1000 metrů od obce Lažany v km 3,800 je odkloněna od Hlavní trasa dálnice D u Vysočan silnice I/ severozápadním směrem kolem jižního okraje obce Všehrdy až k jižnímu okraji obce Droužkovice, kde je v prostoru MÚK Droužkovice napojena na následující navazující úsek. V tomto úseku je dálnice D vedena rovněž po zemědělských pozemcích. Stavba byla realizována a uvedena do provozu v jednom celku bez samostatných etap. Pouze při výstavbě křižovatky MÚK Lažany v km 4,0 4,5 byla z důvodů zachování provozu na silnici I/ vybudována v předstihu přeložka stávající silnice I/ včetně nadjezdu nad D. Na tyto objekty byla převedena doprava, aby bylo možno realizovat výstavbu dálnice D v km 3,5 3,9. Stavební práce na hlavní trase byly zahájeny 16.. 2010. V září 2012 byl dokončen a zprovozněn nadjezd nad D včetně nájezdových ramp v MÚK Lažany, což byl nezbytný předpoklad pro zahájení stavebních prací na hlavní trase v km 3,5 až 3,9. V srpnu 2013 byla dokončena a uvedena do provozu úrovňová křižovatka stávající silnice I/ se silnicí II/568 na Březno a Tušimice. Uvedení celé stavby do provozu se uskutečnilo 20. prosince 2013 současně s navazující stavbou D MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Nová dálnice D z ptačí perspektivy 01/2004 0/2008 03/2006 0/2010 05/2008 0/2010 12/2013 28

stavba MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice Chomutov Droužkovice Údlice přeložka silnice II/568 5 Droužkovice Přečaply Nezabylice Bílence stavba MÚK Vysočany MÚK Droužkovice 568 Všehrdy 60 Voděrady Březno 0 Lažany Škrle Zálezy Střezov Lažany Holetice Velemyšleves Hrušovany 2 Praha 0 1,5 3 km Hořetice 66 Vysočany stavba Vysočany MÚK 2 DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 9444 m kategorie: R 25,5/100 plocha vozovek: 206 322 m 2 počet stavebních objektů: 144 Mostní objekty: na dálnici: 6 nad dálnicí: 3 na ostatních komunikacích: 2 celková délka mostů: 261 m Mimoúrovňové křižovatky: počet: 2 délka větví: 930 m Protihlukové stěny: počet objektů: 1 (350 m) Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 5 (4855 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 9 objekty elektro: 26 přeložka plynovodu: 4 Celkový objem zemních prací: výkopy: 225 000 m 3 násypy: 84 000 m 3 Název úseku: D MÚK Vysočany MÚK Droužkovice Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Vysočany, Lažany, Nezabylice, Všehrdy, Droužkovice, Údlice Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: PRAGOPROJEKT, a.s. Zhotovitel: Sdružení Metrostav, EUROVIA CS, EDS HOLDING Cena stavby dle smlouvy: 2 38 002 441 (bez DPH) První sněhová nadílka na nové D před Droužkovicemi Most na původní silnici I/ přes dálnici D 29

D MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice Délka 6,391 km kategorie: R 25,5/100 Uvedeno do provozu 12/2013 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Na východě stavba navazuje na současně připravovanou stavbu D MÚK Vysočany MÚK Droužkovice (má s ní společné staničení), na západě bude napojena na již vybudovanou přeložku silnice I/ Chomutov Křimov Hora Svatého Šebestiána a vytvoří tak jihozápadní obchvat Chomutova. Zprovozněním tohoto projektu dojde ke značnému snížení zejména nákladní dopravy v průtahu obcí Spořice. Celková délka tohoto úseku v kategorii R 25,5/100 (0) činí 6391 metrů. V úseku km 9,444 13,500 je nová dálnice D navržena souběžně s přeložkou železniční trati Březno u Chomutova Chomutov, v úseku km 13,500 15,000 je pak navržena v souběhu se stávající železniční tratí výhybna Spořice odbočka Dubina. V km 15,000 překračuje dálnice D estakádou železniční trať Chomutov Karlovy Vary. Na konci úseku v km 15,835 se dálnice D napojuje na přeložku silnice I/ ve směru na Křimov v mimoúrovňové křižovatce (MÚK) silnic D, I/ a I/13 v Nových Spořicích. K této mimoúrovňové křižovatce je od křižovatky se starou silnicí I/ protažena na jihozápad Spořická ulice. Ta vede východně od obce Spořice až na MÚK Spořice, na kterou se napojuje. Tato nová silnice, vedoucí kolmo od staré silnice I/ k MÚK Spořice se nazývá přivaděč Spořice a je součástí stavěného úseku D MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice. V současnosti MÚK Nové Spořice již existuje, ale je nevyhovujícího deltovitého typu s úrovňovým křížením na čtyřpruhové silnici I/13 (E442). Na čtyřlístek bude dostavěna dalšími čtyřmi větvemi s bezkolizním odbočováním do všech směrů. Vzhledem ke stísněným podmínkám v území nebylo možno dodržet v celé trase poloměry směrových oblouků, stanovených pro návrhovou rychlost 100 km/h. Proto byl vydán souhlas s od- Estakáda přes železniční trať Chomutov Cheb chylným řešením oproti ČSN 3 6101 Projektování silnic a dálnic, tedy snížením rychlosti v kritických místech na 0 km/h. V úsecích km 9,500 11,00 a km 13,300 13,450 je trasa vedena v místě stávajících lesních ochranných pásů, které mají chránit obec Droužkovice před hlukem z postupujícího povrchového lomu Libouš. Náhradní výsadba lesních pásů před zahájením realizace stavby, byla provedena v roce 200. Stávající silnice I/, tvořící jihozápadní obchvat Chomutova a volně se napojující na MÚK Nové Spořice na nově vybudovanou silnici I/, bude před MÚK Nové Spořice přerušena a na nově dostavěnou MÚK Nové Spořice nebude napojena. Stavební práce na hlavní trase byly zahájeny 28. 6. 2010. Za plného provozu na stávajících komunikacích probíhala výstavba větví MÚK silnic D a I/13 v Nových Spořicích, a také okružní křižovatky v napojení přivaděče z MÚK Spořice na dosavadní jihozápadní obchvat Chomutova. Uvedení celé stavby do provozu se uskutečnilo 20. prosince 2013 současně se stavbou D MÚK Vysočany MÚK Droužkovice. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Hlavní trasa u Droužkovic, směr Německo 01/2004 09/2008 0/2006 06/2010 05/2008 06/2010 12/2013 30

Chemnitz 13 Most / Silnice I/ stavba MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice K. Vary 82 Nové Spořice 13 Černovice Chomutov Spořice 8 Spořice přivaděč Spořice Údlice Droužkovice Přečaply 568 60 0 1 2 km stavba MÚK Vysočany MÚK Droužkovice 5 Droužkovice Praha Nezabylice DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 6391 m kategorie: R 25,5/100 (0) plocha vozovek: 133 180 m 2 počet stavebních objektů: 108 Mostní objekty: na dálnici: 3 nad dálnicí: 3 na ostatních komunikacích: 3 celková délka mostů: 61 m Mimoúrovňové křižovatky: počet: 2 délka větví: 1810 m Protihlukové stěny: počet objektů: 4 (820 m) Přeložky ostatních komunikací: počet objektů: 3 (1400 m) Přeložky a úpravy inž. sítí: vodohospodářské objekty: 4 objekty elektro: 10 Celkový objem zemních prací: výkopy: 131 000 m 3 násypy: 41 000 m 3 Název úseku: D MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice Místo stavby: Ústecký kraj Katastrální území: Droužkovice, Nové Spořice Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: PRAGOPROJEKT, a.s. Zhotovitel: Sdružení Skanska, Geosan, EDS HOLDING Cena stavby dle smlouvy: 2 053 863 60 (bez DPH) Hlavní trasa D u Droužkovic MUK Spořice s přivaděčem do Chomutova 31

Klesání z Krušných hor k Chomutovu Silnice I/ od Hory Sv. Šebestiána k hranicím s Německem

Silnice I/ Navazující úseky přeložky silnice I/ na státní hranice stav k 12/2016

I/ Chomutov Křimov Délka 6,80 km kategorie: S 11,5/0 Uvedeno do provozu 11/200 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Vzhledem ke složitému horskému terénu v území od Chomutova po Horu Svatého Šebestiána a neúměrně vysokým nákladům na vybudování dálnice v tomto úseku zde byla přeložka silnice I/ navržena jako dvoupruhová silnice v kategorii S 11,5/0 se stoupacími a klesacími pruhy. Stávající stav silnice I/ v úseku mezi Chomutovem a Horou Svatého Šebestiána byl z dopravního hlediska naprosto nevyhovující. Silnice svým prostorovým vedením nevyhovovala dopravním požadavkům. Měla nevýhodné směrové vedení, oblouky malých poloměrů, procházela Chomutovem a dalšími obcemi. Neudržitelné bylo zejména výškové uspořádání stávající komunikace (podélný sklon až 14 %). Křižovatky a řada bodových závad se podílely na tom, že byla komunikace jak z hlediska kapacity, tak i z hlediska bezpečnosti dopravy, zejména v zimních měsících, nebezpečná. V prostoru Křimova prochází silnice I/ ochranným pásmem vodního díla Křimov, které zásobuje pitnou vodou západní oblast Ústeckého kraje. Cílem stavby přeložky proto bylo připravit takovou komunikaci, která by odstranila výše jmenované závady. Přeložka umožnila vyvedení tranzitní nákladní dopravy z Kadaňské ulice v Chomutově, takže bylo možné, v návaznosti na již dokončený úsek Křimov Hora Svatého Šebestiána, povolit provoz veškeré kamionové dopravy přes hraniční přechod do Německa Hora Svatého Šebestiána Reitzenhain. To je nezbytná podmínka pro zajištění logistiky nově budovaných továren ve strategické průmyslové zóně TRIANGLE v prostoru bývalého žateckého letiště. Trasa mezi Chomutovem a Horou Svatého Šebestiána byla stavebně rozdělena na 3 etapy. Úsek mezi Křimovem a Horou Sv. Šebestiána byl dokončen v roce 2005. V roce 2004 Most Hačka byl dokončen SO 204 Estakáda v km 1,348 2,008, budovaný jako samostatná stavba. Bezesporu nejzajímavějším objektem stavby je SO 205 Most přes údolí Hačky. Jde o unikátní letmo betonovaný čtyřpolový jednokomorový most o celkové délce 336 metrů a rozpětí hlavních polí 106 metrů. Šířka mostu je 22,3 metru, šířka komory 10 metrů, délka konzol 5,9 metru, výška konstrukce 2,6 6,25 metru. Výška 62 metrů nade dnem potoka Hačka byla ve své době největší v ČR. Most byl budován ve velmi složitých geologických podmínkách v místě tektonického zlomu. Je navržen ve stoupání a ve směrovém oblouku a zapadá perfektně do okolní krajiny, což je dobře vidět z mnoha míst v okolí Chomutova. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že byl vyhlášen Dopravní stavbou roku 200. Stavba Chomutov Křimov byla tedy třetí a poslední etapou souboru staveb o celkové délce 13,1 km. Součástí stavby Chomutov Křimov je MÚK se silnicí I/13, přemostění údolí potoka Hačka a železniční tratě a nezbytné přeložky inženýrských sítí. Trasa do km 1,6 prochází zástavbou a je vedena v rovinatém terénu, od km 1,6 do km 6,8 v hornaté krajině, celkově překonává výškový rozdíl 365 metrů. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Estakáda Chomutov 09/1995 06/1998 01/2002 04/2004 10/2004 11/200 34

Nebovazy Chemnitz Křimov stavba Křimov Hora Sv. Šebestiána Domina Silnice I/ stavba Chomutov Křimov Strážky Krásná Lípa Nebovazy Lideň most přes údolí potoka Hačka Vysoká stavba Chomutov estakáda Chomutov estakáda přes železniční trať Most 0 900 1800 m K. Vary Nové Spořice 13 Praha stavba MÚK Droužkovice MÚK Nové Spořice DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 680 m kategorie: S 11,5/0 se stoupacími a klesacími pruhy plocha vozovek: 92 889 m 2 Mostní objekty: počet celkem: 8 z toho 2 mosty délky přes 300 m, a to: SO 203 Estakáda v km 0,640 1,135 (délka 495 m, plocha 11,058 m 2, výška max.12 m) SO 205 Most přes údolí Hačky v km 2,84 3,206 (délka 336 m, plocha 495 m 2, výška max. 62 m Mimoúrovňové křižovatky: počet: 1 Protihlukové stěny: počet objektů: 5 Zemní práce: celkový objem zemních prací: 635 280 m 3 celkový objem ornice a hrabanky: 164 113 m 3 Název úseku: Přeložka silnice I/ Chomutov Křimov Místo stavby: Ústecký kraj Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: VPÚ DECO PRAHA, a.s. Zhotovitel: Sdružení Chomutov Křimov (SSŽ, a.s., Metrostav a.s., Strabag a.s., SMP CZ, a.s., Vodohospodářské stavby, s.r.o., Max Bögl a Josef Krýsl, k.s.) Cena stavby dle smlouvy: 2 834 523 21 Kč (bez DPH) Klesání z Krušných hor k Chomutovu Stoupání ke Křimovu 35

I/ Křimov Hora Svatého Šebestiána Délka 5,40 km kategorie: S 11,5/0 Uvedeno do provozu 10/2005 UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Stavba I/ Křimov Hora Svatého Šebestiána navazuje na stavbu I/ Chomutov Křimov v prostoru křižovatky se silnicí III/0031. Dosavadní silnice I/ procházela v úseku mezi Křimovem a Horou Svatého Šebestiána obcemi Křimov a Nová Ves, úrovňově křížila železniční trať Chomutov Křimov Vejprty. Navíc procházela II. a III. ochranným pásmem vodních zdrojů Křimov a Celná, a to bez jakýchkoli opatření na jejich ochranu. Nová trasa míjí zastavěné území, neprochází žádnou chráněnou oblastí, národním parkem nebo rezervací, vyhýbá se význačným krajinným prvkům a kulturním dominantám. V průchodu významnými biologickými lokalitami trasa plně respektuje podmínky biologického průzkumu. Prostor vstavačové louky v km,505 překonává třípolovým mostem celkové délky 61,5 metru s navazujícími oboustrannými opěrnými zdmi délky 105 metrů. Začátek stavby dvoupruhové silnice v kategorii S 11,5/0 se stoupacími pruhy je v místě křížení se silnicí na Nebovazy Suchdol. Trasa pokračuje převážně po zemědělských pozemcích obchvatem Křimova, v souběhu s železniční tratí do úrovňové křižovatky se silnicí II/223 na Vejprty, nadjezdy o rozpětích 31 metrů a 28+35+28 metrů překonává železniční trať a stávající silnici I/. Stavba končí v úrovňové křižovatce se silnicí I/ jižně od obce Hora Svatého Šebestiána. Zde se napojuje na v osmdesátých letech minulého století vybudovanou přeložku průtahu obcí. Technické parametry stavby umožnily obnovení kamionové dopravy z českého vnitrozemí na hraniční přechod do Německa přes Horu Svatého Šebestiána Reitzenhain. Od Křimova směrem k Německu Stavba úseku I/ Křimov Hora Svatého Šebestiána, částečně financovaná z programu Phare, sestávala z 55 objektů, včetně šesti mostů o celkové délce 235 metrů. Složitá konfigurace horského terénu si vyžádala vysoký objem zemních prací (přes 50 800 m 3 ), včetně více než 5800 m 3 trhacích prací ve skalních zářezech. Průměrná nadmořská výška 00 metrů nad mořem kladla vysoké nároky na organizaci stavebních prací ve zkrácené letní sezóně. Přesto se podařilo smluvní termín výstavby 24 měsíců zkrátit o 14 dní. Celkové náklady včetně nákladů na přípravu činily 660 933236 korun, z toho stavební práce 64361348 korun. V nich je zahrnut podíl Phare ve výši 2000000 euro. Navazující úsek I/ Hora Sv. Šebestiána státní hranice Platná kategorizace silniční sítě do roku 2040 uvažuje pro úsek silnice I/ mezi Horou Sv. Šebestiána a státní hranicí s dvoupruhovou silniční kategorií S 11,5/0. Proto se od severního okraje obce Hora Sv. Šebestiána počítá pouze s drobnými směrovými korekcemi trasy stávající silnice a v některých úsecích s jejím rozšířením o 1,5 a 2,5 metru. Do Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje je zapracován východní obchvat obce Hora Sv. Šebestiána, požadovaný jejím zastupitelstvem. Souhlas s EIA Schválení inv. záměru územního rozhod. staveb. povolení Vyhlášení výběr. řízení Zahájení stavby Uvedení do provozu Hora Svatého Šebestiána 09/1995 06/1998 03/2001 06/2003 11/2003 10/2005 36

Chemnitz Silnice I/ stavba Křimov Hora Sv. Šebastiána Zákoutí Hora Svatého Šebestiána stavba Hora Sv. Šebestiána st. hranice Nová Ves Bečov Blatno stavba Křimov Hora Sv. Šebastiána Suchdol Celná Křimov 0 1,5 3 km 223 Chomutov stavba Chomutov Křimov Domina Krásná Lípa DATA O STAVBĚ Hlavní trasa: délka: 540 m kategorie: S 11,5/0 se stoupacími pruhy plocha vozovek: 6 120 m 2 Mostní objekty: počet celkem: 6 celková délka: 235 m Zemní práce: celkový objem zemních prací: 50 828 m 3 - z toho výkopy a násypy: 469 266 m 3 Název úseku: I/ Křimov Hora Sv. Šebestiána Místo stavby: Ústecký kraj Druh stavby: novostavba Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR Zpracovatel DSP: PRAGOPROJEKT, a.s. Zhotovitel: Sdružení Křimov Hora Svatého Šebestiána (SSŽ, a.s., Strabag, a.s., Ekostavby Louny, s.r.o., Skanska DS, a.s., Metrostav, a.s., SMP CZ, a.s.) Cena stavby dle smlouvy: 545 600 598 Kč (bez DPH) (z toho 2 000 000 eur z programu PHARE) Silnice I/ u Křimova Před křižovatkou se silnicí II/223, směr Chomutov 3

PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Je také hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve střední Evropě. Hlavními dálkovými silničními tahy jsou dálnice D1 (Brno, Ostrava), D5 (Plzeň), D8 (Ústí nad Labem), D11 (Hradec Králové), D4 (České Budějovice), D6 (Karlovy Vary), D (Chomutov) a D10 (Mladá Boleslav). Postupně jsou budovány dva rychlostní okruhy kolem Prahy. SLANÝ LOUNY Královské město Slaný leží v okrese Kladno asi 25 km severozápadně od Prahy. Žije zde 15 003 obyvatel v 192 domech. Středem Slaného prochází silnice I/16, dálnice D je zatím ukončena na jihu města. Pokračující silnice I/ obchází město po západním okraji. Historické město Louny, neboli jižní brána Českého středohoří je město s rozšířenou působností, ležící na řece Ohři. Západním okrajem města prochází silnice I/28. Hlavní tah však tvoří silnice I/, komunikace vyšší kategorie dlouhodobě chybí. ŽATEC CHOMUTOV Žatec je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, okrese Louny. Město má 19 898 obyvatel a je největším městem okresu. Přesto Žatcem prochází pouze jedna významná komunikace silnice I/2. Nedaleká dálnice je proto vítána. Chomutovem, ležícím na severozápadě Čech v Ústeckém kraji, procházejí dvě významné silnice I. třídy, a to I/ (Praha Slaný Louny Chomutov Hora Sv. Šebestiána) a I/13 (Karlovy Vary Ostrov Klášterec nad Ohří Chomutov Most Teplice Děčín Nový Bor). CHEMNITZ Německé město Chemnitz (česky Saská Kamenice) je třetím největším městem v německé spolkové zemi Sasko. Leží na severním úpatí Krušných hor a je součástí metropolitního území Saský trojúhelník, čítajícího zruba 3,5 milionu obyvatel. Město protínají dvě dálnice, A4 (z Erfurtu do Drážďan) a A2 (z Hofu do Lipska, která je zatím postavena jen zčásti). Tyto dvě dálnice se křižují na severozápad od města. 38 Dálnice D8

Informační publikace o dálnici D byla připravena z podkladů zpracovatelů projektových dokumentací jednotlivých staveb a z archivních materiálů Ředitelství silnic a dálnic ČR v dubnu 2010. Poslední aktualizace: prosinec 2016 Publikaci vydalo: Ředitelství silnic a dálnic ČR Čerčanská 12 140 00 Praha 4 Redakční tým: RoadMedia s.r.o. (Štěpán Sedláček, Ján Skovajsa, Petr Pokorný) Mapové podklady: ŘSD Zpracování map: RoadMedia s.r.o. (Petr Pokorný) Geografická data: VGHMÚř Dobruška MO ČR, 2008 Fotografie: Petr Pokorný Konzultace ŘSD: Jan Hoření, Václav Filip Grafické zpracování a tisk: RoadMedia s.r.o. Pozn.: Jelikož výstavbu významných dopravních komunikací ovlivňuje velké množství faktorů, které se nedají předem předvídat, jsou uvedená data pouze orientační.