Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo sociálního zabezpečení Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo sociálního zabezpečení Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Bakalářská práce Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek Ivana Vyvážilová 2009/2010

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. podpis autorky 2

Děkuji vedoucí bakalářské práce paní doc. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za odborné vedení práce a za cenné rady a připomínky. 3

4

Obsah 1 ÚVOD... 6 2 VÝVOJ PODPORY RODIČOVSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 8 2.1 ZÁKLADNÍ UŢÍVANÉ POJMY... 10 2.2 RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ... 12 2.3 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA DÁVKY RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK... 14 2.4 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK... 16 3 PODPORA RODIČOVSTVÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE... 29 3.1 MATEŘSKÁ DOVOLENÁ A PENĚŢITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ... 29 3.2 RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ A RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK... 30 4 RESUME... 31 5 ZÁVĚR... 33 6 TABULKA 1 VÝVOJ MATEŘSKÉ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ... 36 7 TABULKA 2 VÝVOJ POSKYTOVANÉ DÁVKY... 37 8 TABULKA 3 - SOUČASNÉ MOŽNOSTI ČERPÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU... 38 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 39 10 POUŽITÉ PRAMENY... 40 5

1 Úvod Rodičovská dovolená a rodičovský příspěvek tyto dva pojmy patří mezi instituty, s jejichţ pomocí se státy snaţí realizovat takovou sociální politiku, která můţe ovlivnit budoucí demografický vývoj země a můţe také napomáhat zkvalitnění výchovy narozených dětí a zajištění jejich dalšího příznivého vývoje. Stát samozřejmě k tomuto cíli vyuţívá i další nástroje poskytuje některé další dávky, např. porodné či peněţitou pomoc v mateřství; pečuje o rozvoj předškolních zařízení, poskytuje určité úlevy pracujícím ţenám s dětmi, atd. Je ovšem otázkou, v jaké míře podpora státu ve skutečnosti ovlivňuje stav populace (tedy není-li vliv státní podpory na porodnost přeceňován); pokud však určité ovlivnění připustíme, domnívám se, ţe právě moţnost čerpat rodičovskou dovolenou a skutečnost, ţe stát po tuto dobu rodiče určitým způsobem finančně zabezpečuje, je jedním z nejpodstatnějších faktorů, který můţe porodnost a kvalitu následné péče o dítě v jeho prvních letech ţivota ovlivnit. Člověk v sobě od pravěku chová potřebu sociálního bezpečí, která je přirozenou vědomou i podvědomou konstantou lidského jednání. Zpočátku hledá ochranu a zabezpečení jen své fyzické podstaty, postupem času se však tato potřeba rozšiřuje i o bezpečí proti eventuálním rizikům hospodářského života a postupně krystalizuje požadavek zajištění určitého životního standardu a základních předpokladů rozvoje osobnosti člověka. V tomto procesu se jedná nejen o kvantitativní a kvalitativní změnu v uspokojování sociálních potřeb, ale současně i o změnu účasti státu v tomto procesu. Působení státu v oblasti zajištění sociálních potřeb člověka se mění od postavení, kdy stát nezasahuje do ekonomické a sociální sféry, až po postavení, kdy stát se výrazně sociálně angažuje, podporuje a reguluje sociální rozvoj 1. 1 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000. s. 13-14 6

Podpora mateřství a rodičovství je v současné době jedním ze základních cílů sociální politiky vyspělých demokratických států, které se i těmito aktivitami snaţí alespoň částečně zvrátit zpravidla nepříznivý demografický vývoj své země. Nejedná se však o problematiku, která by byla v popředí zájmu pouze nyní, naopak lze konstatovat, ţe tato otázka je v programech rozvoje jednotlivých států řešena dlouhodobě, i kdyţ různými prostředky a formami. V současné době všechny vyspělé ekonomiky počítají s účastí státu na hospodářském a sociálním rozvoji. Stát také vstupuje do hospodářského a sociálního rozvoje a reguluje je. V tomto smyslu je dnes stát ve všech vyspělých zemích také státem sociálním. Problémem v současné době tedy není, zda sociální stát ano či ne, ale jaký sociální stát, jaká má být míra sociálnosti takového státu, v jaké míře se mají tyto rysy naplňovat. Politika každého státu, který chce být sociálním, musí hledět do budoucnosti a musí být výzvou změnit hospodářské a sociální podmínky a tím garantovat zabezpečení a svobodu 2. 2 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000.s. 14-15 7

2 Vývoj podpory rodičovství v České republice V České republice se se snahou účinně řešit sociální otázky setkáváme jiţ po vzniku Československa, kdy tyto aktivity podporoval zejména první prezident filozof, sociolog a politik T. G. Masaryk. V Československu tak byl postupně vytvořen relativně moderní systém sociální péče s celkem uspokojivou soustavou sociálních dávek a sluţeb, jehoţ samotný základ nebyl nijak výrazně reformován ani po změně politických poměrů po listopadu 1989, i kdyţ samozřejmě k úpravám a změnám došlo a dosud stále dochází. Tyto změny však víceméně nebyly odrazem potřeby radikálně změnit samotný systém dávek sociálního zabezpečení aţ na výjimky k rušení dávek nebo k zásadní změně v jejich přiznávání nedošlo. Provedené úpravy po listopadu 1989 především reflektovaly na změněnou společenskou situaci, kdy např. nebylo nadále moţné některé ze sociálních dávek přiznávat a vyplácet pomocí jednotlivých soukromých firem, tak jak to bylo běţné v období před rokem 1989, neboť tehdy se většina sociálních dávek a sluţeb poskytovala prostřednictvím státních podniků a orgánů. V některých případech potom bylo nutno do systému zavést dávku zcela novou. S přechodem veřejné dopravy do ruku soukromých majitelů tak např. souvisel vznik nové dávky tzv. příspěvku na dopravu pro nezaopatřené studující děti; potřeba změny byla dána tím, ţe stát nově jiţ ve všech existujících dopravních vztazích jako realizátor nevystupoval, systém příspěvku státu na tuto ţivotní situaci bylo proto nutno řešit odlišně. Pravděpodobně k nejvýraznější změně dosavadního systému státní podpory takto došlo v roce 1995, kdy nabyl účinnosti zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Na základě tohoto zákona se některé z dávek rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, porodné, pohřebné, dávky pěstounské péče - začaly ode dne 1.10.1996 vyplácet prostřednictvím státních orgánů - okresních úřadů, následně od 8

1.1.1997 přešla na tyto úřady také výplata tzv. testovaných dávek, tedy dávek, jejichţ výše a nárok na ně se odvozuje od dosaţeného příjmu oprávněných osob ve stanoveném období - přídavků na děti a tzv. státního vyrovnávacího příspěvku, který byl v tomto novém systému zařazen jako dávka sociální příplatek. Nově byl koncipován příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu. V souvislosti se zánikem okresních úřadů a vznikem krajů došlo následně od 1.1.2003 k reorganizaci správních úřadů, do jejichţ kompetence výplata dávek náleţela, v samotném systému dávek však k podstatnějším změnám nedošlo. V současné době dávky náleţí do kompetence úřadů práce odborů státní sociální podpory. Reorganizace sociálních systémů je dále směřována k tomu, aby bylo dosaţeno zpřehlednění dávek, maximální efektivity jejich vyplácení a zamezení jejich případnému zneuţívání. Zdá se však, ţe víceméně kosmetické úpravy systému sociálního zabezpečení zatím výrazné výsledky nepřinesly a jednotlivé novelizace sociálních zákonů postupně systém činí pro běţného občana méně a méně přehledným, v důsledku tohoto také snáze zneuţitelným jednotlivými příjemci dávek a hůře kontrolovatelným ze strany státu. S ohledem na sloţitost jednotlivých právních předpisů velká část společnosti rezignovala na snahu v systému se orientovat, a tím došlo ke sníţení právního vědomí společnosti. V systému však v současné době ztrácí orientaci i ti, kteří jsou konečnými poskytovateli jednotlivých dávek (úředníci, kteří dávky přiznávají a vyplácí), coţ by mělo být signálem pro kompetentní instituce k postupnému prosazování zjednodušených sociálních systémů. Je zřejmé, ţe mnohdy není při prosazení změn rozhodující vytvoření uceleného a jednoduchého, sociálně spravedlivého systému, avšak významnou roli hraje spíše snaha zalíbit se budoucím voličům. 9

Jednou z dávek, jejíţ poskytování by do budoucna mělo být dle mého názoru výrazně zredukováno, a jeţ byla podstatně novelizována zejména v období roku 2006, je dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek. Zajímavé je porovnání, jak se podpora státu v oblasti péče o narozené dítě vyvíjela jednak v oblasti samotných dávek (peněţitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek), jednak také v oblasti pracovního práva, neboť péče o narozené dítě je jednou ze státem uznaných důleţitých osobních překáţek v práci. Proto se dále pokusím zpřehlednit vývoj dávky rodičovský příspěvek od roku 1970 i v návaznosti na pracovněprávní stránku problematiky a nastínit tak, jak stát v jednotlivých obdobích péči o dítě podporoval z hlediska toho, jaké volno mohla ţena při péči o dítě čerpat, a pak také z toho hlediska, jak byla v této době pečující osoba finančně zabezpečena státními sociálními dávkami. 2.1 Základní užívané pojmy Pro zpřehlednění dále uváděných nároků je třeba nejprve vysvětlit základní pojmy, které jsou v oblasti péče o narozené dítě uţívány: Mateřská dovolená jedná se o důleţitou osobní překáţku v práci, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni omluvit. Pracovní volno náleţí zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě, a to v současné době obecně po dobu 28 týdnů. Pokud dojde k porodu dvou a více dětí, náleţí volno v délce 37 týdnů. Čerpat volno lze 6-8 týdnů před očekávaným datem porodu. Dojde-li k porodu v lékařem určeném termínu a ţena do této doby nevyčerpala alespoň 6 týdnů mateřské dovolené, náleţí jí po porodu jiţ pouze 22 týdnů volna, popř. 31 týdnů, pokud porodila dvě a více dětí. V ostatních případech není délka pracovního volna po dni porodu redukována pokud 10

matka porodí předčasně, můţe ode dne porodu čerpat celou zákonem stanovenou délku mateřské dovolené (28, respektive 37 týdnů). Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nemůţe být kratší neţ 14 týdnů a nelze ji zrušit nebo přerušit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Mateřskou dovolenou můţe čerpat pouze ţena, otec dítěte však v této době je oprávněn čerpat rodičovskou dovolenou (ode dne narození dítěte). Také délka mateřské dovolené se vyvíjela, např. v letech 1964-1968 činil nárok 22 týdnů, poté byl prodlouţen na dobu 26 týdnů a od roku 1970 byl nárok prodlouţen jiţ na 28 týdnů. Další mateřská dovolená pojem, upravený dřívějšími právními předpisy, obdobný současnému pojmu rodičovská dovolená. Čerpat ji mohla ţena po uplynutí mateřské dovolené, byla určena k prohloubení péče o narozené dítě. Její délka se postupně měnila nejprve vznikal ţeně nárok na mateřskou dovolenou v délce do 1 roku věku dítěte, postupně se nárok prodluţoval aţ na dobu do 3 let věku dítěte. Od 1.1.2001 byl pojem nahrazen pojmem rodičovská dovolená, který výstiţněji reflektoval na změněné podmínky ve společnosti nově tak bylo umoţněno čerpat volno k zabezpečení péče o dítě nejen matce dítěte, ale i jeho otci, popř. toto volno mohou čerpat oba rodiče současně. Rodičovská dovolená jedná se o důleţitou osobní překáţku v práci, také tuto je zaměstnavatel povinen zaměstnankyni či zaměstnanci omluvit. Poskytována je k prohloubení péče o dítě. Poskytuje se matce dítěte po skončení mateřské dovolené; otci dítěte se poskytuje od narození dítěte, a to v rozsahu, o který je poţádáno, ne však déle neţ do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Rodičovskou dovolenou mohou rodiče dítěte čerpat současně. Jak je jiţ výše uvedeno, pojem se uţívá aţ ode dne 1.1.2001. Peněžitá pomoc v mateřství dávka nemocenského pojištění, která je poskytována v souvislosti s péčí o narozené dítě, tedy po dobu mateřské dovolené. Pro nárok na dávku je nutno splnit některé podmínky; můţe nastat situace, kdy ţeně nárok na dávku nevznikne. Ve výjimečných případech lze dávku přiznat také muţi, pokud ten svou 11

péčí nahrazuje péči matky (matka dítěte zemřela, popř. matka dítěte není dle lékařského posudku sama schopna o dítě pečovat a nárok na peněţitou pomoc v mateřství jí nevznikl). Mateřský příspěvek dávka poskytovaná zpravidla po ukončení výplaty peněţité pomoci v mateřství, pojem uţíván do 30.9.1990, poté nahrazen pojmem rodičovský příspěvek. Zpočátku byl nárok na dávku vázán na splnění některých podmínek (např. účast na nemocenském pojištění ke dni porodu, splnění podmínek pro přiznání peněţité pomoci v mateřství), jeho výše byla závislá na počtu dětí, o které rodič pečoval, a na jejich věku. Rodičovský příspěvek v současné době dávka státní sociální podpory, která je poskytována bez návaznosti na to, zda rodič čerpá rodičovskou nebo mateřskou dovolenou. Uplatňován je princip sociální potřebnosti, ke vzniku nároku na dávku není třeba splnit nějakou z předem daných podmínek být účasten pojištění apod. Pojem se objevuje od 1.10.1990, kdy nabyl účinnosti zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku předtím se obdobně poskytovaná dávka nazývala mateřským příspěvkem. 2.2 Rodičovská dovolená Nejprve se budu věnovat zpřehlednění podpory péče o narozené dítě z hlediska pracovněprávního. Základní údaje k této problematice jsou zpřehledněny v Tabulce č. 1 Doba čerpání mateřské a rodičovské dovolené, která je přílohou této práce. Pro upřesnění a lepší pochopení zde uvedených údajů je třeba doplnit následující: o Zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ţeny a matky, který byl v části, jeţ se týkala mateřské dovolené a další mateřské dovolené, účinný v období 12

1.4.1964 31.12.1965, stanovil délku mateřské dovolené na 22 týdnů, poté ţeně vznikl nárok na další mateřskou dovolenou v délce do 1 roku věku dítěte. o Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, který byl účinný od 1.1.1966 do 31.12.2006, stanovil následující nároky: 1.1.1966-30.6.1968 nárok na mateřskou dovolenou v délce 22 týdnů, další mateřská dovolená také beze změny, tedy v délce do 1 roku věku dítěte; 1.7.1968-31.12.1969 nárok na mateřskou dovolenou se zvýšil na dobu 26 týdnů; další mateřská dovolená stále beze změny, tedy do 1 roku věku dítěte; 1.1.1970-30.6.1987 délka mateřské dovolené beze změny ve výši 26 týdnů, upravena však byla výše další mateřské dovolené - nově bylo moţno čerpat další mateřskou dovolenou aţ do 2 let věku dítěte; 1.7.1987-31.12.1988 byla prodlouţena doba mateřské dovolené na dobu 28 týdnů a nově bylo stanoveno, ţe osamělá matka či matka, která porodí dvě a více dětí má nárok na mateřskou dovolenou v délce 37 týdnů; další mateřská dovolená zůstala beze změny, tedy v délce do 2 let věku dítěte; 1.1.1989-31.12.2000 mateřská dovolená beze změny (standardně nárok 28 týdnů, osamělá matka či matka, která porodila dvě a více dětí má nárok na 37 týdnů); k významné změně došlo u délky další mateřské dovolené, kdy nově byl nárok stanoven na dobu do 3 let věku dítěte; 1.1.2001-31.12.2006 délka mateřské dovolené beze změny (standardně nárok 28 týdnů, osamělá matka či matka, která porodila dvě či více dětí nárok na 37 týdnů); pojem další mateřská dovolená se jiţ dále nepouţíval, byl nahrazen pojmem rodičovská dovolená, který reflektoval na tu změnu, ţe nově bylo umožněno toto 13

volno čerpat také otci dítěte, a to ode dne narození dítěte aţ do věku jeho 3 let. Otec i matka mohli toto volno čerpat současně. o Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který je účinný od 1.1.2007 dosud, provedl víceméně kosmetickou úpravu nároku na mateřskou dovolenou základní nárok v délce 28 týdnů byl ponechán, zvýšená výměra v délce 37 týdnů však nově náležela pouze ženě, která porodila dvě a více dětí. Zvýhodnění pro osamělé matky se dále neobjevuje, pravděpodobně proto, ţe se jednalo o ustanovení, jeţ bylo často zneuţíváno a jehoţ kontrola byla obtíţná, ne-li fakticky nemoţná. Nárok na rodičovskou dovolenou byl nezměněn, můţe ji tedy čerpat ţena po skončení mateřské dovolené aţ do věku 3 let dítěte a současně také otec dítěte ten ode dne narození dítěte do věku 3 let. 2.3 Základní charakteristika dávky rodičovský příspěvek Dávka rodičovský příspěvek v současné době náleţí do systému dávek státní sociální podpory, a jako taková je dávkou koncipovanou na základě principu sociální potřebnosti. Státní sociální podpora se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné k řešení. Jedinec nebo sociální skupina k tomu, aby čerpali plnění z této oblasti, nemusejí v předstihu být účastni nějakého pojistného systému ani předem odkládat část finančních prostředků k zajištění budoucích potřeb. Tato systémová součást nastupuje, jakmile nastane ona předvídaná sociální událost, která je v zájmu společnosti. Obvykle je tato oblast zaměřena na podporu dětí a 14

rodin, sociální prevenci apod. Financována je ze státního rozpočtu a je založena na nejširší sociální solidaritě 3. Dle zákonné definice rodičovský příspěvek náleţí rodiči, který osobně, řádně a celodenně pečuje o dítě do 4 let věku, v případě dítěte zdravotně postiţeného dokonce do 7 let (popř. 15 let) jeho věku. Nárok na dávku vznikne nejdříve dnem narození dítěte, vznikne-li však rodiči nárok na dávku nemocenského pojištění peněţitou pomoc v mateřství, peněţitou pomoc nebo dávku v případě nemoci, rodičovský příspěvek náleţí aţ po ukončení výplaty těchto dávek. Pouze tehdy, jsou-li uvedené dávky vypláceny ve výši niţší, neţ je výše rodičovského příspěvku, náleţí rodičovský příspěvek ode dne narození dítěte ve výši doplatku k této dávce nemocenského pojištění. Doplatek činí rozdíl mezi výší rodičovského příspěvku a výší dávky nemocenského pojištění. Je tak fakticky stanovena maximální hranice dávek, kterou rodič pečující o dítě můţe dosáhnout (pokud tedy samotná peněţitá pomoc v mateřství či dávka v případě nemoci svou výší výši rodičovského příspěvku nepřesahuje). Znamená to, ţe vlastně kaţdá matka má v současné době jistotu nároku na dávku nejméně ve výši rodičovského příspěvku, princip zásluhovosti tedy u dávky peněţitá pomoc v mateřství na základě tohoto schématu je poněkud oslaben fakticky je jedno, zda matce vznikne nárok na peněţitou pomoc v mateřství, pokud dosahovala průměrných či niţších příjmů ze závislé činnosti přede dnem nástupu na mateřskou dovolenou. Omezení bude spočívat pouze v tom, ţe nárok na rodičovský příspěvek vznikne aţ dnem porodu, zatímco peněţitou pomoc v mateřství lze čerpat jiţ 6-8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Jinak je z hlediska momentální finanční situace rodiny víceméně jedno, zda matce nárok na peněţitou pomoc mateřství vznikne či ne nárok na dávku rodičovský příspěvek jí dnem porodu vzniká, ţádné další zvláštní podmínky pro přiznání nároku plnit nemusí. 3 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.. Sociální zabezpečení. 2.vyd. Brno: MU a nakladatelství Doplněk Brno, 2000. s. 39 15

Případný nárok na peněţitou pomoc v mateřství však významně ovlivňuje moţnost pečujícího rodiče volit vhodnou variantu pobírání rodičovského příspěvku pokud rodiči nevznikne nárok na peněţitou pomoc v mateřství či peněţitou pomoc ve výši nejméně 380 Kč za kalendářní den, nemůţe provést volbu pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře. Obdobně rodič, kterému nárok na peněţitou pomoc v mateřství či na peněţitou pomoc vůbec nevznikl, nemůţe provést volbu pobírání rodičovského příspěvku v základní výměře a dávka je mu automaticky přiznána v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a poté ve sníţené výměře do 4 let věku dítěte. 2.4 Rodičovský příspěvek Obdobně lze sledovat vývoj také z hlediska dávkového zabezpečení osoby, která o narozené dítě pečuje. Nutno předeslat, ţe nárok na dávku zpravidla vzniká aţ poté, co zanikne nárok na peněţitou pomoc v mateřství, popř. tehdy, pokud nárok na tuto dávku nemocenského pojištění vůbec nevznikne. Níţe uvedené délky poskytování dávky nutno posuzovat i v kontextu toho, od kdy nárok na dávku vznikal, tedy jak dlouho bylo v tom kterém období moţno čerpat peněţitou pomoc v mateřství (viz výše uvedený přehled délky mateřské dovolené). Vývoj dávky rodičovský příspěvek je zjednodušeně zpřehledněn v Tabulce č.2 v příloze této práce Vývoj poskytované dávky. o Zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku, který byl účinný v období 1.7.1970-19.10.1971, stanovil, ţe nárok na mateřský příspěvek vzniká ženě, která splňuje podmínku potřebné doby pojištění (platila podmínka být v uplynulých dvou 16

letech pracovně činná nejméně 270 dnů) a současně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno vlastní dítě do jednoho roku věku, pokud současně tato žena: pečuje o další dítě do skončení povinné školní docházky; pečuje o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči, a to do 26 let jeho věku; pečuje pouze o toto jedno dítě, je však povaţována za osamělou. Výjimka platila u podmínky, která stanovila, ţe ţena nesmí být v době pobírání mateřského příspěvku pracovně činná - nárok na dávku vznikal i osamělé ţeně, která byla výdělečně činná a jejíţ dítě mladší jednoho roku věku nemohlo být z váţného důvodu umístěno v jeslích, a tudíţ mu ţena zajistila po dobu výkonu zaměstnání na svůj náklad potřebnou péči jinou osobou (s některými výjimkami). Při péči o jedno dítě do 1 roku věku náleţel příspěvek ve výši 500 Kčs měsíčně, při péči o dvě děti do 1 roku věku příspěvek ve výši 800 Kčs měsíčně a při péči o tři a více dětí do 1 roku věku příspěvek ve výši 1.200 Kčs měsíčně. Pokud byly podmínky nároku splněny pouze po část měsíce, dávka se vyplácela v poměrné části za kalendářní dny; o Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, který byl účinný v období 20.10.1971-30.9.1990, stanovil, ţe v období 20.10.1971-31.12.1984 nárok na mateřský příspěvek vzniká ženě, která celodenně a řádně pečuje o dítě do dvou let věku, pokud: současně pečuje o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky, popř. o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči, a to do 26 let jeho věku; jde o ţenu osamělou; jde o dítě, které je invalidní a vyţaduje stálou péči; jde o dítě, které bylo převzato do trvalé péče nahrazující péči mateřskou. 17

Nově se objevuje podmínka, ţe ţena musí řádně pečovat o tělesné a duševní zdraví a výchovu dětí, dále také ţe se musí podrobovat pravidelné péči o těhotné ţeny ve zdravotnických zařízeních. Pokud by způsob ţivota ţeny byl v rozporu se zásadami ţivota občana socialistické společnosti a tímto byl ohroţen vývoj a výchova dítěte, mateřský příspěvek mohl být odejmut či nepřiznán. Vznik nároku oproti předchozí úpravě však jiţ nebyl vţdy vázán na splnění podmínky potřebné doby pojištění (pracovní činnosti) v době před vznikem nároku na dávku. Výjimka u zákazu výdělečné činnosti ţeny nadále platila u osamělé ţeny. Výše dávky byla opět odstupňována dle počtu dětí, o něţ ţena pečovala jedno dítě zakládalo nárok na dávku ve výši 500 Kčs měsíčně, při péči o dvě děti vznikl nárok na dávku ve výši 800 Kčs měsíčně a při péči o tři a více dětí vznikl nárok na dávku ve výši 1.200 Kčs měsíčně. Stále platilo, ţe jsou-li splněny podmínky nároku pouze po část měsíce, dávka se vyplácí v poměrné části za kalendářní dny; v období 1.1.1985-30.6.1987 vznikl nárok na mateřský příspěvek do 1 roku věku dítěte vždy, dále potom až do dvou let věku dítěte, pokud: ţena současně pečuje o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě do 26 let věku, které se studiem připravuje na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a vyţaduje stálou péči; jde o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči; jde o dítě, které bylo převzato do trvalé péče; jde o ţenu osamělou; jde o ţenu, jejíţ manţel se soustavně připravuje studiem na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný. 18

Nadále platilo odstupňování výše mateřského příspěvku dle počtu dětí, o něţ ţena pečuje viz výše uvedené částky (500/800/1.200 Kčs měsíčně). Rovněţ platila moţnost výplaty dávky za část měsíce v její poměrné výši závislé na počtu kalendářních dnů; V období 1.7.1987-30.9.1990 vznikl nárok na mateřský příspěvek do 1 roku věku dítěte vždy, do dvou let věku dítěte za podmínky, že dítě bylo narozeno před 1.1.1988 a do 3 let věku dítěte potom tehdy, pokud bylo narozeno po 31.12.1987, pokud byla současně splněna některá z následujících podmínek: ţena současně pečuje o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě do 26 let věku, které se studiem připravuje na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a vyţaduje stálou péči; jde o dítě invalidní, které vyţaduje stálou péči; jde o dítě převzaté do trvalé péče; jde o ţenu osamělou; jde o ţenu, jejíţ manţel se soustavně připravuje studiem na budoucí povolání nebo je poţivatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný. Změnila se rovněţ výše dávky, stále však zůstal zachován princip odstupňování její výše dle počtu dětí, o něţ ţena pečuje nově platilo, ţe při péči o jedno dítě náleţí dávka ve výši 600 Kčs měsíčně, při péči o dvě děti náleţí dávka ve výši 900 Kčs měsíčně a při péči o tři a více dětí náleţí dávka ve výši 1.300 Kčs měsíčně. Nově byla také zohledněna péče ţeny o jedno dítě, na něţ náleţí mateřský příspěvek a současně péče o další nejméně dvě děti ve věku do splnění povinné školní docházky nebo o děti do 26 let věku, které se studiem připravují na budoucí povolání nebo jsou poţivateli invalidního důchodu a nejsou výdělečně činné 19

v těchto případech náleţel ţeně mateřský příspěvek ve výši 800 Kčs měsíčně. Stále platilo, ţe dávka se vyplácí v poměrné části za kalendářní dny, pokud nárok netrval po celý kalendářní měsíc; o Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, který byl účinný v období 1.10.1990-30.9.1995: v období 1.10.1990-31.3.1992 stanovil, ţe rodičovský příspěvek náleží do 3 let věku dítěte, popř. do jeho 7 let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou. Změnil se přístup k moţnosti současně s pobíráním příspěvku vykonávat výdělečnou činnost příspěvek nově náleţel i tehdy, kdyţ byl rodič výdělečně činný, pokud však byl zaměstnán na dobu nejvýše dvě hodiny denně nebo pokud jeho příjem z této činnosti bez odečtení daně nepřesahoval 800 Kčs měsíčně. Toto omezení nadále neplatilo pro rodiče osamělého, jehoţ dítě nebylo umístěno v jeslích či obdobném zařízení a rodič mu po dobu výdělečné činnosti zajistil péči jiné osoby. Bez zániku nároku na dávku bylo dítěti umoţněno pravidelně navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení na dobu maximálně čtyř hodin denně. Výše dávky byla stanovena jednotně na částku 900 Kčs měsíčně. Bylo upuštěno od diferenciace dávky dle toho, o kolik dětí je pečováno. Nadále byla dávka vyplácena v alikvótní části nároku, pokud byly podmínky splněny pouze po část měsíce; v období 1.4.1992-26.5.1993 částka, které mohl rodič dosáhnout při výdělečné činnosti při současném pobírání rodičovského příspěvku nově činila 1.000 Kčs měsíčně. Alternativní moţnost pracovat nejvýše dvě hodiny denně bez omezení ve výši výdělku nadále platila. 20

Změnila se však výše poskytované dávky - nově byla výše dávky stanovena na 1.200 Kčs měsíčně. Dávku nadále bylo moţno vyplácet v její poměrné části; v období 27.5.1993-31.1.1994 opět došlo ke změně výše dávky nově byl stanoven nárok na dávku ve výši 1.360 Kč měsíčně; platila stále moţnost vyplácet dávku v poměrné části za kalendářní dny; v období 1.2.1994-30.9.1994 opětovně byl zvýšen limit výše moţného výdělku při současném pobírání rodičovského příspěvku, nově nesměl příjem z výdělečné činnosti bez odečtení daně přesáhnout částku 1.800 Kč měsíčně. Současně došlo také ke změně výše dávky nově náleţela dávka ve výši 1.500 Kč měsíčně, nadále platila moţnost přiznání dávky za jednotlivé kalendářní dny; v období 1.10.1994-30.9.1995 došlo pouze ke změně výše dávky nově byla výše dávky stanovena na 1.740 Kč měsíčně; dávku bylo stále moţno přiznat i za jednotlivé kalendářní dny v její poměrné části. o Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který je účinný od 1.10.1995, podstatně změnil systém poskytování dávky rodičovský příspěvek. Doposud byl nárok zjišťován a následně byla dávka vyplácena prostřednictvím mzdových účetní jednotlivých zaměstnavatelů, popř. prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení v případě, ţe ţena byla zaměstnankyní tzv. malé organizace s počtem zaměstnanců do 25 osob nebo osoba samostatně výdělečně činná, popř. studující. Nově tedy vznikly referáty státní sociální podpory, které byly včleněny do stávajících okresních úřadů jako správních orgánů, které vykonávaly státní správu v rámci jednotlivých správních obvodů okresů. 21

v období 1.10.1995-30.6.1996 byla dávka rodičovský příspěvek nově poskytována až do čtyř let věku dítěte, dále rovněţ také při péči o dlouhodobě zdravotně postižené či dlouhodobě těžce zdravotně postižené, a to až do sedmi let jeho věku. Rodič mohl současně vykonávat výdělečnou činnost, ta však nesměla u závislé činnosti přesahovat 2 hodiny denně, popř. příjem z této činnosti nesměl po odpočtu daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění přesáhnout částku na osobní potřeby rodiče (1.680 Kč; nezaopatřený rodič výdělečnou činnost vykonávat nemohl). Pokud byl rodič osobou samostatně výdělečně činnou, nárok na dávku vznikl pouze v těch měsících, v nichţ rodič neměl povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení. V době výdělečné činnosti byl rodič povinen zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Dítě nemohlo navštěvovat jesle, mateřskou školu či obdobné předškolní zařízení, pokud se nejednalo o dítě dlouhodobě či těţce zdravotně postiţené to mohlo zařízení navštěvovat pravidelně, nejvýše však na 4 hodiny denně. Dále mohlo kaţdé dítě navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení, avšak i zde maximálně 4 hodiny denně. Výše dávky byla nově odvozována od výše částky na osobní potřeby rodiče (částka na osobní potřeby x koeficient 1,1), v důsledku toho se nyní lišila výše dávky u zaopatřeného rodiče (1.848 Kč měsíčně) a rodiče, který byl současně nezaopatřeným dítětem zde vznikl nárok na dávku ve výši 2.090 Kč měsíčně. Nově jiţ nebyla dávka vyplácena v poměrné části za kalendářní dny, ale přiznávala se v plné výši za měsíc, v němţ byly podmínky nároku třeba i jen jeden den splněny. 22