TABULKA 7.3.1 a 7.3.2 7.3.1 Uvete dostupné reprezentativní údaje o hodnotách emisních limit pro jednotlivé kategorie inností podle pílohy. 1 a pípadn rovnž nejlepší dostupné techniky, z nichž jsou tyto hodnoty odvozeny. Popište, jak byly tyto údaje voleny a jak byly shromáždny. 1 7.3.2 Jaké jiné podmínky povolení byly stanoveny, krom hodnot emisních limit? Uvete zejména píklady pro: ekvivalentní parametry a technická opatení, které doplují hodnoty emisních limit, stanovené v povolení, ekvivalentní parametry a technická opatení, které nahrazují hodnoty emisních limit, podmínky, týkající se ochrany pdy a podzemních vod, hospodaení s odpady, efektivní využívání energie, požadavky na monitoring vypouštní zneišujících látek, prevence haváriím a omezování jejich následk, opatení vztahující se na mimoádné provozní podmínky a uvádní stanovišt do pvodního stavu po definitivním ukonení innosti, podmínky týkající se systém environmentálního managementu. Kategorie dle Pílohy. 1 BAT, z nichž byly tyto hodnoty emisních limit odvozeny Popište, jak byly tyto údaje voleny a shromáždny? Jiné podmínky stanovené v povolení (viz dotaz 7.3.2) 1 Ped, nebo bhem období zprávy Komise mže navrhnout pokyny, jak na tuto otázku odpovdt.
1) hodnoty emisích limit do atmosféry a vody, 2) minimalizace dálkového nebo peshraniního penosu zneištní, 3) ochrana pdy a podzemních vod, 4) hospodaení s odpady, 5) efektivní využívání energie, 6) požadavky na monitoring vypouštní zneišujících látek 7) prevence havárií a omezování jejich následk, 8) opatení pi mimoádných provozních podmínkách, 9) uvádní stanovišt do pvodního stavu po definitivním ukonení innosti (požadavek na uspokojivý stav ), 10) zvláštní ustanovení pro zaízení podle položky 6.6 pílohy I. 1) hodnoty emisích limit do atmosféry a vody, 2) minimalizace dálkového nebo peshraniního penosu zneištní, 3) ochrana pdy a podzemních vod, 4) hospodaení s odpady, 5) efektivní využívání energie, 6) požadavky na monitoring vypouštní zneišujících látek 7) prevence havárií a omezování jejich následk, 8) opatení pi mimoádných provozních podmínkách, 9) uvádní stanovišt do pvodního stavu po definitivním ukonení innosti (požadavek na uspokojivý stav ), 10) zvláštní ustanovení pro zaízení podle položky 6.6 pílohy I. 1) hodnoty emisích limit do atmosféry a vody, 2) minimalizace dálkového nebo peshraniního penosu zneištní, 3) ochrana pdy a podzemních vod, 4) hospodaení s odpady, 5) efektivní využívání energie, 6) požadavky na monitoring vypouštní zneišujících látek 7) prevence havárií a omezování jejich následk, 8) opatení pi mimoádných provozních podmínkách, 9) uvádní stanovišt do pvodního stavu po definitivním ukonení innosti (požadavek na uspokojivý stav ), 1) ekvivalentní parametry a technická opatení, které doplují hodnoty emisních limit, stanovené v povolení, 2) ekvivalentní parametry a technická opatení, které nahrazují hodnoty emisních limit, 3) podmínky, týkající se ochrany pdy a podzemních vod, hospodaení s odpady, efektivní využívání energie, požadavky na monitoring vypouštní zneišujících látek, prevence haváriím a omezování jejich následk, opatení vztahující se na mimoádné provozní podmínky a uvádní stanovišt do pvodního stavu po definitivním ukonení innosti, 4) podmínky týkající se systém environmentálního managementu. 10) zvláštní ustanovení pro zaízení podle položky 6.6 pílohy I.
1.1 Spalovací zaízení o jmenovitém tepelném píkonu vtším než 50 MW. V jednom pípad došlo ke zpísnní platného emisního limitu (SO 2 ) na základ návrhu provozovatele. Provozovatel pi zpracování žádosti ml k dispozici pouze anglickou pracovní verzi referenního dokumentu o nejlepších dostupných technikách z bezna 2001 (Draft Reference Document on Best Available Techniques for Large Combustion Plants). Pro zpracování vyjádení AIP pro oblast provozu teplárny bylo použito pekladu 2. draftu BREF (vydaného v beznu 2003)., Bylo zpracováno na základ skuteností uvádných v druhém návrhu BREF pro zvlášt velká spalovací zaízení, vydaném v beznu 2003. 1.2 Rafinerie minerálních olej a plynu. 1.3 Koksovací pece.
1.4 Zaízení na zplynování a zkapalování uhlí. 2.1 Zaízení na pražení nebo slinování kovové rudy (vetn sirníkové rudy). 2.2 Zaízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), vetn kontinuálního lití, o kapacit vtší než 2,5 t za hodinu. 2.3 a) Zaízení na zpracování železných kov - válcovny za tepla o kapacit vtší než 20 t surové oceli za hodinu. 2.3 b) Zaízení na zpracování železných kov - kovárny s buchary o energii vtší než 50 kj na jeden buchar, kde spoteba tepelné energie je vtší než 20 MW. 2.3 c) Zaízení na zpracování železných kov - nanášení
ochranných povlak z roztavených kov se zpracovávaným množstvím vtším než 2 tuny surové oceli za hodinu. 2.4 Slévárny železných kov o výrobní kapacit vtší než 20 tun denn. 2.5 a) Zaízení na výrobu surových neželezných kov z rudy, koncentrát nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy. 2.5 b) Zaízení na tavení, vetn slévání slitin, neželezných kov, vetn petavovaných produkt (rafinace, výroba odlitk apod.), o kapacit tavení vtší než 4 t denn u olova a kadmia nebo 20 t denn u všech ostatních kov. 2.6 Zaízení na povrchovou úpravu kov a plast s
použitím elektrolytických nebo chemických postup, je-li obsah lázní vtší než 30 m 3. 3.1 Zaízení na výrobu cementového slínku v rotaních pecích o výrobní kapacit vtší než 500 t denn nebo na výrobu vápna v rotaních pecích o výrobní kapacit vtší než 50 t denn nebo v jiných pecích o výrobní kapacit vtší než 50 t denn. 3.2 Zaízení na výrobu azbestu a produkt na bázi azbestu, produkce výrobk s obsahem azbestu. 3.3 Zaízení na výrobu skla, vetn sklenných vláken, o kapacit tavení vtší než 20 t denn. 3.4 Zaízení na tavení nerostných materiál, vetn výroby nerostných Hodnocení bylo provedeno dle hledisek uvedených v píloze. 3 zákona. 76/2002 Sb.,
vláken, o kapacit tavení vtší než 20 t denn. 3.5 Zaízení na výrobu keramických výrobk vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaek, kameniny nebo porcelánu, o výrobní kapacit vtší než 75 t denn anebo o kapacit pecí vtší než 4 m 3 a s hustotou vsázky vtší než 300 kg/m 3. 4. Chemický prmysl U kategorií zaízení uvedených v této ásti se výrobou rozumí výroba v prmyslovém mítku pomocí chemických reakcí, fyzikálnchemických proces a biologických proces podle výtu v oddílech 4.1 až 4.6. Ve dvou pípadech došlo ke zpísnní platného emisního limitu (methanol, TZL) na základ návrhu provozovatele. Velkoobjemové organické chemikálie, únor 2002. Bžné ištní odpadních vod a odpadních plyn. Systémy managementu v chemickém prmyslu, únor 2002. Porovnání bylo provedeno podle referenních BREFU Velkoobjemové organické chemikálie, 2002 a Bžné ištní odpadních vod a,
odpadních plyn (Systémy managementu v chemickém prmyslu), 2002. Bylo použito relevantních doporuení obsažených v materiálu Draft Reference Dokument on Best Available Techniques on Emissions from Storage Draft dated September 2001. Prezový BREF Bžné ištní odpadních vod a odpadních plyn v chemickém prmyslu, kap.3.5.1.2 a 3.5.1.4 vydaný v únoru 2002 5.1 Zaízení na odstraování nebo využívání nebezpeného odpadu a zaízení k nakládání s odpadními oleji, vždy o kapacit vtší než 10 t denn. V kvtnu 2003 byl vydán Draft Reference Dokument on Best Available Techniques for Waste Incineration, ze kterého byly erpány podklady pro srovnání spalovny prmyslových odpad 10 kt s obdobnými spalovnami,
NO v Evropské unii; toto porovnání má ist informativní charakter. Obecn platí, že pokud spalovna nebezpeného odpadu plní požadavky eské legislativy a SN, pak plní i relevantní požadavky smrnice 96/61/EC, o integrované prevenci a omezování zneištní. 5.2 Zaízení na spalování komunálního odpadu o kapacit vtší než 3 t za hodinu. 5.3 Zaízení na zneškodování odpadu neklasifikovaného jako nebezpený odpad o kapacit vtší než 50 t denn. 5.4 Skládky, které pijímají více než 10 t denn nebo mají celkovou kapacitu vtší než 25 000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu. Vzhledem k tomu, že pro oblast skládkování odpad nebyl vytvoen referenní dokument nejlepších dostupných technik (BREF), byla pro urení nejlepších,
dostupných technik použita hlediska stanovená na základ pílohy. 3 zákona. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Srovnání parametr skládky bylo provedeno s nároky kladenými na skládkování odpad na základ v souasné dob platných dokument: Pro souhrnné porovnání s BAT byla použita hlediska v píloze. 3 zákona. 76/2002 Sb. Skládkování jako technologie pro nakládání s odpady dosud nemá referenní dokument nejlepších dostupných technik (BREF). Pokud skládky plní požadavky smrnice rady 1999/31/ES, o skládkování odpad, pak plní i relevantní požadavky smrnice 96/61/EC, o integrované prevenci a omezování
zneištní. 6.1 a) Prmyslové závody na výrobu buniiny ze deva nebo jiných vláknitých materiál. 6.1 b) Prmyslové závody na výrobu papíru a lepenky, o výrobní kapacit vtší než 20 t denn. 6.2 Závody na pedúpravu (operace jako praní, blení, mercerace) nebo barvení vláken i textilií, jejichž zpracovatelská kapacita je vtší než 10 t denn. 6.3 Závody na vydlávání kží a kožešin, jejichž zpracovatelská kapacita je vtší než 12 t hotových výrobk denn. 6.4 a) Jatka o kapacit porážky vtší než 50 t denn. Porovnání bylo provedeno s dosud zveejnnou verzí návrhu z ledna 2003 BREF o,
nejlepších dostupných postupech na jatkách a v prmyslu zpracovávajícím jejich vedlejší produkty, dále s verzí návrhu z roku 2002 a pro porovnání technik odpadních vod byl použit referenní materiál BREF Bžné ištní odpadních vod a plyn únor 2002, materiál z projektu CZ01/IB/EN1-TL podklady pro seminá projekt Phare Twinning Light a hlediska pílohy. 3 zákona. 76/2002 Sb. 6.4 b) Zaízení na úpravu a zpracování za úelem výroby potravin nebo krmiv - z živoišných surovin (jiných než mléka), o výrobní kapacit vtší než 75 t hotových výrobk denn, - z rostlinných surovin, o výrobní kapacit vtší než 300 t Protože BREF o nejlepších dostupných technologiích v prmyslu potravin, nápoj a mléka byl v dob zpracování v píprav, bylo provedeno porovnání jen s dosud zveejnnou verzí návrhu z dubna 2002 a pro porovnání technik odpadních vod byl použit referenní materiál BREF,
kapacit vtší než 300 t hotových výrobk denn (v prmru za tvrtletí). Bžné ištní odpadních vod a plyn únor 2002, materiál z projektu CZ01/IB/EN1-TL podklady pro seminá projekt Phare Twinning Light a hlediska pílohy. 3 zákona. 76/2002 Sb.. 6.4 c) Zaízení na úpravu a zpracování mléka, kde množství odebíraného mléka je vtší než 200 t denn (v prmru za rok). 6.5 Zaízení na zneškodování nebo zhodnocování zvíecích tl a živoišného odpadu o kapacit zpracování vtší než 10 t denn. 6.6 a) Zaízení intenzivního chovu drbeže mající prostor pro více než 40 000 kus drbeže. K porovnání zaízení s nejlepšími dostupnými technikami byl použit referenní dokument BREF pro velkochovy prasat a drbeže z roku 2002.,
Referenní dokument BREF Intenzívní chov drbeže a prasat z ervence 2002. 6.6 b) Zaízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 2 000 kus prasat na porážku (nad 30 kg). 6.6 c) Zaízení intenzivního chovu prasat mající prostor pro více než 750 kus prasnic. Referenní dokument BREF Intenzívní chov drbeže a prasat z ervence 2002. Referenní dokument BREF Intenzívní chov drbeže a prasat z ervence 2002.,, 6.7 Zaízení pro povrchovou úpravu látek, pedmt nebo výrobk používající organická rozpouštdla, zejména provádjící apreturu, potiskování, pokovování, odmašování, nepromokavou úpravu, úpravu rozmr, barvení, ištní nebo impregnaci, o spoteb organického
rozpouštdla vtší než 150 kg za hodinu nebo vtší než 200 t za rok. 6.8 Zaízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním i grafitizací