Využití lupiny bílé (Lupinus albus, odrůda Amiga) ve výkrmu brojlerových králíků

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití lupiny bílé (Lupinus albus, odrůda Amiga) ve výkrmu brojlerových králíků Autor Ing. Zdeněk Volek, Ph.D. Oddělení fyziologie výživy a jakosti produkce Oponenti Doc. Ing. Karel Mach, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze Ing. Juraj Saksún Ministerstvo zemědělství České republiky Odbor živočišných komodit Certifikovaná metodika vznikla jako součást řešení grantového projektu NAZV QG 60142 2009

ISBN 978-80-7403-033-8

I. CÍL METODIKY A DEDIKACE Účelem metodiky je poskytnout informace o možném využití celých semen lupiny bílé (Lupinus albus, odrůda Amiga), jako hlavního zdroje dusíkatých látek, ve výkrmu brojlerových králíků. Metodika si klade za cíl ukázat, že semena lupiny bílé mohou plně nahradit sójový či slunečnicový extrahovaný šrot (tradiční zdroje dusíkatých látek), bez negativního dopadu na užitkovost zvířat. Dedikace metodiky Metodika vznikla jako součást řešení grantového projektu NAZV QG 60142. II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 1) Úvod do problematiky 1.1. Některé aspekty výživy a krmení brojlerových králíků po odstavu vztahující se ke zdraví trávícího traktu Současný pokrok ve výzkumu výživy králíků zvýšil počet kritérií týkajících se nutričních doporučení, zejména ve vztahu ke zdraví trávicího traktu rostoucích králíků. Při sestavování receptur kompletních granulovaných krmných směsí je tak nutné zohlednit nejen produkční účinnost diet, ale také jejich dopad na zdravotní stav. Zejména v podmínkách zhoršené zoohygieny, při zvýšeném výskytu průjmů a úhynů, je důležité krmit takové směsi, které nebudou zvyšovat zdravotní rizika. Mezi hlavní dietní faktory, které mají souvislost se zdravím trávicího traktu odstavených králíků, patří škrob a neškrobové polysacharidy (vláknina), respektive jejich správný poměr v krmné směsi. Studiem interakcí mezi obsahem škrobu a hladinou a kvalitou neškrobových polysacharidů v dietách brojlerových králíků v období kolem odstavu se zabývala a stále zabývá řada vědeckých pracovníků (např. Volek a kol., 2005; Alvarez a kol., 2007, Volek a kol., 2007; Carro a kol., 2007; Gidenne a kol., 2007 ), protože kvalita substrátu přicházejícího do slepého střeva je určující pro plnohodnotný rozvoj mikrobiální aktivity, jež je úzce spojena se zdravím trávícího traktu králíků. Dalším významným faktorem, který může redukovat poruchy trávení a tím snižovat zdravotní rizika, je obsah dusíkatých látek v krmné směsi (Chamorro a kol., 2007). Obsah dusíkatých látek v krmné směsi králíků po odstavu by měl být 16% (Lebas, 2004). García-Palomares a kol. (2006) uvádějí, že je možné obsah dusíkatých látek v dietě snížit na 14%, je však nutné 4

striktně dodržet optimální hladinu všech limitujících aminokyselin. Limitujícími aminokyselinami u králíků jsou lysin, sirné aminokyseliny (metionin + cystein) a treonin. Vhodný obsah lysinu v krmné směsi králíků od 18. do 42. dne věku je 0,75% a od 45. do 75. dne věku 0,80%, sirných aminokyselin 0,55% a 0,60% a treoninu 0,56% a 0,58% (Lebas, 2004). Obsah treoninu je nutné kontrolovat zejména v dietách s nižším zastoupením vojtěšky, protože tato je jeho významným zdrojem (Colin a Ghezal-Triki, 2001). Kromě správného obsahu dusíkatých látek v krmných směsích je velmi významným kritériem, pro snižování trávicích poruch, také jejich zdroj. Nejčastěji používaným hlavním zdrojem dusíkatých látek je sójový extrahovaný šrot. Nicméně ukazuje se, že u rostoucích králíků, zejména pak ve vysokých koncentracích, zvyšuje zdravotní rizika. Volbou vhodného zdroje dusíkatých látek se zabývali Gutiérrez a kol. (2003). Zmínění autoři studovali vliv různých zdrojů dusíkatých látek v krmné směsi na zdravotní stav a užitkovost králíků v období kolem odstavu. Použili jednak tradiční zdroje (slunečnicový a sójový extrahovaný šrot) a dále pak vysoce proteinové koncentráty (sójový a bramborový). Výsledky jejich experimentu ukázaly, že nejvyšší užitkovost a nejnižší úhyn králíků zaručují slunečnicový extrahovaný šrot a sójový proteinový koncentrát. Autoři uvádějí, že vyšší efektivita těchto komponent je zřejmě dána vyšší ileální (poslední úsek tenkého střeva) stravitelností dusíkatých látek. Podobně García-Ruiz a kol. (2006) porovnávali slunečnicový extrahovaný šrot se sójovým extrahovaným šrotem v krmné směsi králíků po odstavu, pokud se týká jejich vlivu na užitkovost a zdravotní stav. A stejně jako v předchozí práci, nižší úhyn byl zaznamenán u králíků přijímajících krmnou směs obsahující slunečnicový extrahovaný šrot. Je tedy zřejmé, že pro snížení trávících poruch bude lépe preferovat slunečnicový extrahovaný šrot před šrotem sójovým. Jak ukáže experimentální část této metodiky, výborným zdrojem dusíkatých látek, kterým lze plně nahradit sójový či slunečnicový extrahovaný šrot, s pozitivním dopadem na užitkovost králíků po odstavu, parametry jatečného těla, zdravotní stav, fermentační aktivitu ve slepém střevě či stravitelnost živin, je lupina bílá, odrůda Amiga (Volek a Marounek., 2009). 1.2. Charakteristika lupiny bílé 1.2.1. Stručný pohled na historii, vlastnosti lupiny bílé a správnou agrotechnickou praxi Lupina neboli vlčí bob, dříve nazývaná též vlčinec, vlčák nebo škrkavičník, náleží do čeledi bobovitých. Její pravlastí, kromě lupiny andské pocházející z Jižní Ameriky z oblasti And, je území kolem Středozemního moře, kde dosud rostou její plané formy. Rod lupina, zahrnující velké množství druhů nestejně náročných na prostředí, zaujímá mezi luskovinami zvláštní postavení. 5

V porovnání s ostatními u nás pěstovanými luskovinami vytvářejí lupiny mohutnější a hlubší kořenový systém s vynikající schopností osvojovat si živiny, zejména fosfor, ze špatně dostupných forem (Štranc a kol., 2008). V roce 2008 byla registrována poloraná odrůda Zulika, která v současné době společně s odrůdou Amiga, která je předmětem této metodiky, představuje sortiment odrůd registrovaných v ČR. Amiga je středně raná, modrobíle kvetoucí odrůda. Rostliny jsou středně vysoké, semena bílá s velmi nízkým obsahem hořkých látek, hmotnost tisíce semen je středně vysoká až vysoká. Jako přednost lze vyzdvihnout vysoký výnos semene, pěstitelská rizika výrazná nemá (Mezlík, 2008). Pro lupinu bílou je nejvhodnější písčitohlinitá, hlinitá nebo hlinitojílovitá půda s přiměřeným obsahem humusu a vápna. Doporučovaná hodnota půdní reakce je ph 6-7, tedy slabě kyselá až neutrální. Nevhodná je půda těžká, kamenitá s nadbytkem vláhy, popřípadě nedostatkem základních živin. Z lupin má nejdelší vegetační dobu. Pro její pěstování jsou vhodné řepařská a obilnářská výrobní oblast (Hýbl a kol., 2005). 1.2.2 Chemické složení semen lupiny bílé předurčující její význam ve výkrmu brojlerových králíků Jak dokazují údaje odborné literatury, jsou semena lupiny bílé významným potencionálním zdrojem dusíkatých látek pro výživu hospodářských zvířat (např. Van Barneveld, 1999; Volek a Marounek., 2009). Ačkoliv, podobně jako další luskoviny, také semena lupiny bílé mají nízký obsah sirných aminokyselin, lze jejich biologickou kvalitu snadno zlepšit přídavkem syntetických aminokyselin do krmné směsi (Ballester a kol., 1980; Volek a Marounek, 2009). Semena lupiny bílé jsou bohaté na arginin. Kromě příznivého obsahu dusíkatých látek, lze semena lupiny bílé dále charakterizovat příznivým obsahem lipidů, neškrobových polysacharidů a oligosacharidů raffinosové řady (Gdala, 1998; Muzquiz a kol., 1999; Van Barneveld, 1999; Martínez-Villaluenga a kol., 2006; Volek a Marounek, 2009). Naopak obsahují zanedbatelné množství škrobu. V současné době se již pěstují odrůdy tzv. sladkých lupin (např. Amiga), s velmi nízkým obsahem hořkých látek, inhibitorů proteas či dalších antinutričních látek (Martínez-Villaluenga a kol., 2006). Tyto skutečnosti pak v konečném důsledku znamenají, že na rozdíl od sójových bobů, lze semena lupiny bílé použít do krmných směsí přímo, bez tepelné či další úpravy. 6

2) Experimentální část metodiky 2.1. Experimentální design Všechny experimenty byly provedeny v experimentální stáji, akreditované pro chov brojlerových králíků, ve VÚŽV v.v.i., v Praze Uhříněvsi. Cílem experimentálního pozorování bylo porovnat celá semena lupiny bílé (odrůda Amiga) s běžně používanými zdroji dusíkatých látek pro tvorbu kompletních granulovaných krmných směsí králíků ve výkrmu. Sledoval se vliv uvedených zdrojů dusíkatých látek na užitkovost králíků, kvalitu jatečného těla, zdravotní stav, stravitelnost živin, parametry slepého střeva a fermentační aktivitu. Pro potřeby sledování byly sestaveny tři kompletní granulované krmné směsi, které se lišily hlavním zdrojem dusíkatých látek. Směs I obsahovala 100 g/kg sójového extrahovaného šrotu, směs II 170 g/kg slunečnicového extrahovaného šrotu a směs III 150 g/kg celých semen lupiny bílé (odrůda Amiga). Krmné směsi byly doplněny syntetickými aminokyselinami tak, aby obsah těchto aminokyselin odpovídal požadavkům rostoucích králíků (Lebas, 2004). Krmné směsi měly shodný obsah dusíkatých látek a limitujících aminokyselin, tuku a škrobu. Směs II ( slunečnice ) se v porovnání se směsí I ( sója ) a III ( lupina ) nepatrně lišila v obsahu ADF (celulosa + lignin) a poměru ligninu k celulose, což bylo způsobeno tím, že slunečnicový extrahovaný šrot sám o sobě obsahuje poměrně značné množství ADF. Tato směs měla také nepatrně nižší obsah stravitelné energie. Pro sledovaní užitkovosti bylo použito 90 králíků (Hyplus), odstavených ve 37 dnech věku (1058 ± 72g). Králíci byli rozděleni do třech skupin (30/skupina). První skupina králíků dostávala směs I, druhá skupina směs II a třetí skupina směs III. Po celou dobu sledovaní, tzn. od odstavu do dosažení porážkové hmotnosti (79. den věku), měla zvířata neomezený přístup ke krmivu a vodě. Po porážce králíků byl proveden jatečný rozbor. Dále se sledoval vliv výše uvedených krmných směsí na stravitelnost živin. Do sledování bylo zařazeno 39 králíků Hyplus (13/skupina), odstavených ve 33 dnech věku. Průměrná živá hmotnost králíků v době odstavu byla 950 ± 92g. Zvířata měla neomezený přístup ke krmivu a vodě. Po 15-ti denní adaptační periodě začala bilance (tzn ve 48. 52. den věku). Na konci bilance (52. den věku) byla zvířata poražena a zjišťoval se vliv diet na parametry slepého střeva a fermentační aktivitu. 2.2. Výsledky tabulková část Výsledky týkající se vlivu jednotlivých zdrojů dusíkatých látek na užitkovost, zdravotní stav, kvalitu jatečného těla, parametry slepého střeva a fermentační aktivitu či stravitelnost živin jsou sumarizovány v tabulkách 1-4. 7

Jak vyplývá z výsledků uvedených v tabulkách, přídavek lupiny bílé, odrůdy Amiga, do kompletní granulované krmné směsi neměl negativní dopad na průměrný přírůstek živé hmotnosti králíků, spotřebu krmiva, konverzi krmiva, porážkovou hmotnost (Tabulka 1), stravitelnost živin (Tabulka 3) či parametry slepého střeva (Tabulka 4). Naopak, ve srovnání se směsí obsahující sójový extrahovaný šrot, byl u králíků krmených směsí s lupinou bílou zjištěn nižší výskyt trávicích poruch (Tabulka 1). Tento nález tak ve shodě s dalšími autory potvrzuje negativní vliv sójového extrahovaného šrotu na zdravotní stav králíků v době kolem odstavu (Gutiérrez a kol., 2003; García-Ruiz a kol., 2006). Dále byla u králíků s lupinou bílou zaznamenána signifikantně vyšší jatečná výtěžnost (Tabulka 2) než u králíků krmených dalšími dietami. Kromě výše zmíněného, přídavek lupiny bílé do krmné směsi signifikantně zvýšil koncentraci kyseliny mléčné ve slepém střevě králíků (Tabulka 4) krmených touto dietou, což může souviset s nižším výskytem trávicích poruch u této skupiny králíků. Vyšší koncentraci kyseliny mléčné ve slepém střevě lze dát do souvislosti s poměrně vysokým obsahem oligosacharidů raffinosové řady v semenech lupiny bílé, což je ve shodě s dalšími autory, kteří uvádějí, že oligosacharidy raffinosové řady obsažené v semenech lupiny bílé je možné použít jako prebiotika k podpoře růstu baktérií mléčného kvašení (Martínez- Villaluenga a kol., 2005; Martínez-Villaluenga a Gómez, 2007). Tabulka 1 Užitkovost králíků krmených jednou ze tří kompletních granulovaných krmných směsí Směs 1 Směs 2 Směs 3 Signifikance ( sója ) ( slunečnice ) ( lupina ) Živá hmotnost (g) 35. den věku 1055 1052 1057 NS 79.den věku 2630 2699 2683 NS Období: 37. 79. den věku Přírůstek (g/d) 38,4 40,1 40,0 NS Příjem krmiva (g/d) 122,9 a 135,0 b 128,7 ab 0,02 Konverze krmiva 3,22 3,40 3,24 0,12 Morbidita (n) 1 8 4 2 0,08 1 počet králíků s trávicími poruchami; NS = nesignifikantní; a,b různé písmenové indexy vyjadřují statisticky významné diference na hladině P<0,05. 8

Tabulka 2 Kvalita jatečného těla králíků krmených jednou ze tří kompletních granulovaných krmných směsí Směs 1 Směs 2 Směs 3 Signifikance ( sója ) ( slunečnice ) ( lupina ) Porážková hmotnost (PH 1, g) 2690 2678 2683 NS Trávicí trakt + kůže (% PH) 31,8 31,1 31,0 NS Hmotnost jat. těla za tepla (g) 1594 1588 1624 NS Hmotnost jat. těla po vychlazení (g) 1542 1539 1574 NS Referenční hmotnost jat. těla 2 (RH, g) 1297 1290 1324 NS Tuk v oblasti ledvin (% RH) 2,3 2,0 2,2 NS Tuk celkem (% RH) 3 3,2 3,1 3,1 NS Jatečná výtěžnost (%) 57,3 b 57,4 b 58,7 a 0,01 1 PH = porážková hmotnost; 2 Referenční hmotnost jatečného těla = hmotnost jatečného těla po vychlazení hlava, játra, ledviny, srdce, plíce, trachea a brzlík; 3 tuk celkem = tuk v oblasti ledvin + lopatek + třísel; NS = nesignifikantní; a,b různé písmenové indexy vyjadřují statisticky významné diference na hladině P<0,05. Tabulka 3 Stravitelnost živin u králíků krmených jednou ze tří kompletních granulovaných krmných směsí Směs 1 Směs 2 Směs 3 Signifikance ( sója ) ( slunečnice ) ( lupina ) Příjem krmiva (g) 1 150,4 169,4 156,0 0,14 Stravitelnost (%) Organická hmota 69,0 69,0 70,2 NS Dusíkaté látky 75,4 75,6 74,4 NS Energie 69,5 66,5 68,2 0,06 Tuk 91,3 93,1 91,6 NS Škrob 96,5 96,9 96,4 NS NDF 41,1 a 35,7 b 40,9 a 0,03 ADF 31,9 26,8 31,9 0,09 1 příjem krmiva králíků během bilance (48. 52. den věku); NS = nesignifikantní; a,b různé písmenové indexy vyjadřují statisticky významné diference na hladině P<0,05. 9

Tabulka 4 Parametry slepého střeva a fermentační aktivita u králíků krmených jednou ze tří kompletních granulovaných krmných směsí Směs 1 Směs 2 Směs 3 Signifikance ( sója ) ( slunečnice ) ( lupina ) Živá hmotnost (ŽH, g) 1 1874 1938 1870 NS Celé slepé střevo (% ŽH) 7,4 6,2 6,8 0,09 Obsah slepého střeva (% ŽH) 5,6 4,4 5,0 0,06 Sušina (%) 23,7 23,4 23,9 NS Celkové TMK 2 (μmol/g) 85,3 97,5 96,7 NS Acetát (mol.%) 69,2 70,2 70,6 NS Propionát (mol.%) 4,3 4,6 4,6 NS Butyrát (mol.%) 23,9 23,0 22,9 NS Další TMK 3 (mol.%) 2,7 2,0 1,8 0,08 Kyselina mléčná (μmol/g) 2,8 a 2,9 a 3,4 b 0,03 Amoniak (μg/g) 237,1 256,3 245,6 NS 1 ŽH = živá hmotnost králíků (52. den věku); 2 TMK = těkavé mastné kyseliny; 3 Další TMK = isobutyrát + isovalerát + valerát + isokaproát + kaproát; NS = nesignifikantní; a,b různé písmenové indexy vyjadřují statisticky významné diference na hladině P<0,05. 3. Závěrečné poznámky s příkladem receptury kompletní granulované krmné směsi obsahující celá semena lupiny bílé (odrůda Amiga) Na základě dosažených výsledků lze učinit závěr, že lupina bílá (odrůda Amiga) je vhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi králíků ve výkrmu, a může plně nahradit běžně používaný sójový extrahovaný šrot. Při optimalizaci krmné směsi je potřeba brát v úvahu, že lupina obsahuje méně sirných aminokyselin, které je nutné doplnit syntetickými zdroji. Příznivý obsah oligosacharidů raffinosové řady v semenech lupiny bílé je zárukou vhodné mikrobiální aktivity ve slepém střevě. V tabulce 5 je uvedena receptura kompletní granulované krmné směsi obsahující celá semena lupiny bílé (odrůda Amiga), která byla úspěšně vyzkoušena ve VÚŽV v.v.i., V Praze Uhříněvsi a jejíž produkční účinnost a dopad na zdravotní stav byly prezentovány v experimentální části této metodiky. 10

Tabulka 5 Receptura kompletní granulované krmné směsi pro výkrm brojlerových králíků obsahující celá semena lupiny bílé (odrůda Amiga) Komponenty (%) Vojtěškové úsušky 30 Celá semena lupiny bílé 15 Pšeničné otruby 31 Cukrovarské řízky 2 Oves 12 Ječmen 6 Řepkový olej 1 Premix 1 1 Di-kalcium fosfát 0,5 Mletý vápenec 1 Sůl 0,5 1 V 1 kg: vitamin A-1 200 000 IU; vitamin D 3-200 000 IU; vitamin E-5 g; Vitamin K 3-0.2 g; vitamin B 1-0.3 g; vitamin B 2-0.7 g; vitamin B 6-0.4 g; niacinamid-5 g; Pantothenan vápenatý-2 g; kyselina listová-0.17 g; biotin-20 mg; vitamin B 12-2 mg; cholinchlorid-60 g.; L-Lysin- 50 g; DL-Methionin- 100 g. III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ Současná praxe tvorby kompletních granulovaných krmných směsí pro výkrm brojlerových králíků využívá jako hlavní zdroj dusíkatých látek sójový extrahovaný šrot. Nicméně, jak již bylo uvedeno, tento zdroj může, zvláště u králíků v období kolem odstavu, přinášet zvýšená rizika vzniku trávicích poruch. Tato metodika proto přináší nové postupy doporučené pro praxi, které lze charakterizovat takto: Sójový extrahovaný šrot v kompletních granulovaných krmných směsích pro výkrm brojlerových králíků je možné zcela nahradit lupinou bílou (odrůda Amiga). Semena lupiny bílé díky svému příznivému chemické složení (vysoký obsah dusíkatých látek, neškrobových polysacharidů, oligosacharidů raffinosové řady, lipidů, nízký obsah hořkých látek, inhibitorů proteas a dalších antinutričních látek) nevyžadují tepelnou či jinou úpravu před zařazením do krmné směsi. Krmná směs obsahující celá semena lupiny bílé zaručuje příznivou užitkovost a mikrobiální aktivitu ve slepém střevě, nezvyšuje riziko zvýšení trávicích poruch a nesnižuje stravitelnost živin. Z obecného hlediska může lupina bílá snížit závislost na dovážené sóje a tím zvýhodnit domácí plodiny. Zanedbatelný není ani fakt, že lupina bílá (odrůda Amiga) není geneticky modifikovaná. 11

IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY Metodika je určena pro chovatele brojlerových králíků, výrobce krmných směsí, producentypěstitele lupiny bílé, zemědělské poradce či vzdělávací instituce. V. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY J.L. Alvarez, I. Marguenda, P. García-Rebollar, R. Carabaňo, J.C. de Blas, A. Corujo, A.I. García-Ruiz (2007) Effects of type and level of fibre on digestive physiology and performance in reproducing and growing rabbits. World Rabbit Sci. 15, 9-17. D. Ballester, E. Yáñez, R. García, S. Erazo, F. López, E. Haardt, S. Cornejo, A. López, J. Pokniak, C.O. Chichester (1980) Chemical composition, nutritive value, and toxicological evaluation of two species of sweet lupine (Lupinus albus and Lupinus luteus). J. Agric. Food Chem. 28, 402-405. L. Carro, A. Trocino, M. Fragkiadakis, G. Xiccato, G. Radaelli G (2007) Digestible fibre to ADF ratio and starch level in diets for growing rabbits. Ital. J. Anim. Sci. 6, (Suppl. 1), 752-754. S. Chamorro, M.S.Gómez-Conde, A.M. Pérez de Rozas, I. Badiola, R. Carabaňo, J.C. de Blas (2007) Effect on digestion and performance of dietary protein content and of increased substitution of lucerne hay with soy-bean protein concentrate in starter diet for young rabbits. Animal 1, 651-659. M. Colin, N. Ghezal-Triki (2001) Threonine: an essential amino acid not frequently used till now in rabbit feeds formulation. A Review. World Rabbit Sci. 9, 109-115. J. García-Palomares, R. Carabaňo, P. García-Rebollar, J.C. de Blas, A. Corujo, A.I. García- Ruiz (2006) Effects of a dietary protein reduction and enzyme supplementation on growth performance in the fattening rabbits. World Rabbit Sci. 14, 231-236. A.I. García-Ruiz, J. García-Palomares, P. García-Rebollar, S. Chamorro, R. Carabaňo, J.C. de Blas (2006) Effect of protein source and enzyme supplementation on ileal protein digestibility and fattening performance in rabbits. Span. J. Agric. res. 4, 297-303. J. Gdala (1998) Composition, properties, and nutritive value of dietary fibre of legume seeds. A review. J. Anim. Feed Sci. 7, 131-149. I. Gutiérrez, A. Espinosa, J. García, R. Carabaňo, J.C. de Blas (2003) Effect of protein source on digestion and growth performance of early-weaned rabbits. Anim. Res. 52, 461-471. M. Hýbl, M. Hochman, H. Nimrichterová, J. Bubeník, M. Seidenglanz (2005) Další vlna zájmu o pěstování lupiny? Vlastnosti a správná agrotechnika. Úroda 10, 32-34. 12

F. Lebas (2004) Reflections on rabbit nutrition with a special emphasis on feed ingredients utilization. 8 th World Rabbit Congress, Puebla, Mexico, 686-736. C. Martínez-Villaluenga, R. Gómez (2007) Characterization of bifidobacteria as starters in fermented milk containing raffinose family of oligosaccharides from lupin as prebiotic. Int. Dairy J. 17, 166-122. C. Martínez-Villaluenga, J. Frías, C. Vidal-Valverde (2006) Functional lupin seeds (Lupinus albus L. and Lupinus Luteus L.) after extraction of α-galactosides. Food Chem. 98, 291-299. C. Martínez-Villaluenga, J. Frías, C. Vidal-Valverde, R. Gómez (2005) Raffinose family of oligosaccharides from lupin seeds as prebiotics: application in dairy products. J. Food Protect. 68, 1246-1252. M. Muzquiz, C. Burbano, M.M. Pedrosa, W. Folkman, K. Gulewicz (1999) Lupins as a potential source of raffinose family oligosaccharides-preparative method for their isolation and purification. Ind. Crop Prod. 19, 183-188. T. Mezlík (2008) Přehled registrovaných odrůd sóji, lupiny a bobu. Úroda 12, 50-53. P. Štranc, J. Štranc, D. Štranc (2008) Nové poznatky o pěstování lupiny v ČR (1. část). Úroda 3, 72-74. R.J. Van Barneveld (1999) Understanding the nutritional chemistry of lupin (Lupinus spp.) seed to improve livestock production efficiency. Nutr. Res. Rev. 12, 203-230. Z. Volek, M. Marounek (2009) Whole white lupin (Lupinus albus cv. Amiga) seeds as a source of protein for growing-fattening rabbits. Anim. Feed Sci. Technol. 152, 322-329. Z. Volek, M. Marounek, V. Skřivanová (2005) Replacing starch by pectin and inulin in diet of early-weaned rabbits: effect on performance, health and nutrient digestibility. J. Anim. Feed Sci. 14, 327-337. Z. Volek, M. Marounek, V. Skřivanová (2007) Effect of a starter diet supplementation with mannan-oligosaccharide or inulin on health status, caecal metabolism, digestibility of nutrients and growth of early weaned rabbits. Animal 1, 523-530. 13

VI. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE 1) Seminář pro chovatele brojlerových králíků a výrobce krmných směsí Z. Volek, M. Marounek. (2007). Lupina bílá (var. Amiga) jako zdroj dusíkatých látek v krmné směsi rostoucích králíků. IX. Celostátní seminář Nové směry v chovu brojlerových králíků, Praha, 40 51. 2) Kongres, pořádaný světovou vědeckou králíkářskou asociací Z. Volek, M. Marounek (2008) White lupin (cv. Amiga) seeds as a protein source in diet for growing rabbits: effect on growth performance, digestibility of nutrients and carcass traits. Proceedings of the 9 th World Rabbit Congress, Verona (Italy), 831-836. 3) Publikace v recenzovaném časopise Z. Volek, M. Marounek (2009). Whole white lupin (Lupinus albus cv Amiga) seeds as a source of protein for growing-fattening rabbits. Animal Feed Science and Technology, 152, 322-329. 14

OBSAH I. CÍL METODIKY A DEDIKACE 4 II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 4 1. Úvod do problematiky 4 1.1. Některé aspekty výživy a krmení brojlerových králíků po odstavu vztahující se ke zdraví trávicího traktu 4 1.2. Charakteristika lupiny bílé 5 1.2.1. Stručný pohled na historii, vlastnosti lupiny bílé a správnou agrotechnickou praxi 5 1.2.2. Chemické složení semen lupiny bílé předurčující 6 její význam ve výkrmu brojlerových králíků 2. Experimentální část metodiky 7 2.1. Experimentální design 7 2.2. Výsledky tabulková část 7 3. Závěrečné poznámky s příkladem receptury kompletní granulované krmné směsi obsahující celá semena lupiny bílé (odrůda Amiga) 10 III. SROVNÁNÍ NOVOSTI POSTUPŮ 11 IV. POPIS UPLATNĚNÍ METODIKY 12 V. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY 12 VI. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE 14 15

V y uži t í l u pi ny bíl é ( L upi n us a l b us, o dr ů da Amig a ) v e v ý k r m u brojl e r o v ý c h králík ů Vydal: Název: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves Využití lupiny bílé (Lupinus albus, odrůda Amiga) ve výkrmu brojlerových králíků Autoři: Ing. Zdeněk Volek, Ph.D. Oddělení fyziologie výživy a jakosti produkce Oponenti: Doc. Ing. Karel Mach, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze Ing. Juraj Saksún Odbor živočišných komodit MZe ČR ISBN 978-80-7403-033-8 Vydáno bez jazykové úpravy. Certifikovaná metodika vznikla jako součást řešení grantového projektu NAZV QG 60142 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves