ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT"

Marcela Horáková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc.

2 VÝŽIVA ZVÍŘAT AKA 06E předmět se vyučuje pro profesní bakaláře oborů : KYNOLOGIE SPECIÁLNÍ CHOVY ZOOREHABILITACE A ASISTENČNÍ AKTIVITY SE ZVÍŘATY CHOV KONÍ (s určitými změnami) Předmětem tohoto encyklopedického předmětu budou všeobecné informace o : živinách - jejich funkci, zdrojích a potřebách krmivářském zbožíznalectví základech techniky krmení zvířat

3 VÝŽIVU pro specialisty z daných oborů, katedra vyučuje v magisterském studiu v monotématických předmětech : VÝŽIVA PSŮ VÝŽIVA EXOTICKÝCH ZVÍŘAT VÝŽIVA KONÍ zájemci si mohou vybrat i jednosemestrální předměty z nabídky katedry: VÝŽIVA PŘEŽVÝKAVCŮ VÝŽIVA MONOGASTRŮ KRMNÁ ADITIVA a PRODUKTY BIOTECHNOLOGIÍ VÝROBA KRMNÝCH SMĚSÍ VÝŽIVA ČLOVĚKA A ZDRAVÍ nebo i předměty z oboru : VÝŽIVA A POTRAVINY

4 VÝŽIVA - rozhodující faktor vnějšího prostředí působí na živý organismus a jeho : pohodu zdraví užitkovost reprodukci výkonnost krásu...

5 Doporučená literatura : Zeman a kol. : Výživa a krmení hospodářských zvířat Podmínky pro složení zkoušky: Zápočet za absolvovaná cvičení Znalost doporučené literatury, přednesené a procvičované látky Zkouška se uskuteční formou 2 (A, B) navazujících zkušebních testů

6 vymezení zájmového okruhu pro VÝŽIVU ZVÍŘAT PŘEDMĚT ZÁJMU - optimální pokrytí živinových potřeb živočichů záchovná (= existenční) potřeba + produkční potřeba... ODEZVA ZVÍŘAT... VÝŽIVA SE ZABÝVÁ STUDIEM PROCESŮ SPOJENÝCH S : příjmem trávením vstřebáváním metabolismem využitím živin Co představují jednotlivé pojmy?

7 HISTORIE DISCIPLÍNY kořeny disciplíny... období domestikace zvířat... voda x potrava sytost x hlad, škodlivost x prospěšnost Objevy a osobnosti, které položily fundament pro vědeckost disciplíny

8 M. V. LOMONOSOV ( ) ZÁKON ZACHOVÁNÍ HMOTY jako teoretický základ pro stanovení živinových potřeb živočichů

9 J.R.von MAYER ( ) H.von HELHOLZ ( ) O 100 let později - ZÁKON ZACHOVÁNÍ ENERGIE - teoretický fundament pro stanovení energetických potřeb živočichů

10 A.L.LAVOISIER ( ) Způsob uvolňování energie z organických živin spalování - OXIDACE

11 ZÁKON MINIMA limitující živina Justus von LIEBIG ( )

12 D. I. MENDĚLEJEV Systematické uspořádání 118 chemických prvků (na Zemi 94 prvků) T.B.OSBORNE L.B.MENDEL W.C.ROSE Aminokyselinové složení bílkovin

13 Celková roční výroba krmiv v ČR činí zhruba : 25 mil. tun krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice kg t Kůň kg asi 10 t Ovce 5-10 kg 2-4 t Prasnice kg 1.1 t Liška (faremní chov) 0,8-0,9 kg kg Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg

14 A kolik toho sní 1 člověk? Pro evropský region se odhadují tyto údaje, vztažené k průměrné délce života : celkem potravin, včetně nápojů - více než 60 tun, z toho více než 6 tun masa Z celkového příjmu potravin to představuje A./ B./ Bílkovin - asi 3-4 tuny Popelovin - asi 600 kg

15 Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván asi na %, (tj. poměrně špatně) Je to důsledek : Nevyladěné (nedostatečné, nadbytečné) výživy Nedobrého zdravotního stavu zvířat Nepříznivých ustajovacích podmínek

16 Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : 1 slepičí vejce - kolem 130 g 1 kg kuřecích brojlerů - 1,8-2.2 kg 1 kg jatečních prasat - 2,8-3.3 kg

17 Základní terminologie

18 1./ KRMIVO POTRAVINA zkonzumovatelný SUBSTRÁT, OBSAHUJÍCÍ stravitelné (dostupné) a využitelné (zužitkovatelné) ŽIVINY

19 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA chemicky definovatelná látka, kterou tělo využívá k : zachování své existence - života k tvorbě produkce, výkonu

20 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ = VÝŽIVOVÁ HODNOTA představuje živinový a energetický potenciál

21 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ = VÝŽIVOVÁ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN rozštěpitelnost a vstřebatelnost živin v trávicím ústrojí ROZHODUJE O SUMĚ ŽIVIN DOSTUPNÝCH ŽIVÉMU ORGANISMU

26 Několik příkladů pro posouzení stravitelnosti živin u zvířat

27 = = 100 nulová stravitelnost živin KSb = 0

28 100-0 = % NÍ STRAVITELNOST ŽIVIN KSb = 100

29 NEGATIVNÍ bilanční STRAVITELNOST

30 POZOR na rozdíl v bilanční a skutečné (KSb x KSs) stravitelnosti živin Nejčastější výše (KSb = 70%) bilanční stravitelnosti organických živin

31 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN 5./ VYUŽITELNOST ŽIVIN upotřebitelnost živin k pokrytí potřeb v těle

32 NULOVÁ VYUŽITELNOST ŽIVIN (příkladně N = zvíře hubne)

33 % NÍ VYUŽITELNOST ŽIVIN!!!

34 Taková je nejčastěji skutečnost u N % NÍ STRAVITELNOST ŽIVIN (70:100) 36% využitelnost strávených živin (25:70) 25% využitelnost přijatých živin (25:100)

35 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ HODNOTA 4./ STRAVITELNOST ŽIVIN 5./ VYUŽITELNOST ŽIVIN 6./ KONVERZE KRMIV ( ŽIVIN ) spotřeba či přeměna krmiv ( živin ) na produkci

36 ŽIVINY a 2 kritéria jejich rozdělení živin 1./ Podle významnosti 2./ Podle funkce

37 1./ Dělení živin podle významnosti : a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

38 2./ Dělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) sacharidy lipidy bílkoviny přijímané v nadbytku některé organické sloučeniny - alkohol, kyseliny..) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

39 b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) organického charakteru - vitamíny, enzymy, hormony anorganické a syntetické - mikroprvky, ochranné látky

40 Je nezbytné rozlišovat živiny : CELKOVÉ ( HRUBÉ ) STRAVITELNÉ (x NESTRAVITELNÉ) STRÁVENÉ (x NESTRÁVENÉ) VYUŽITELNÉ (x NEVYUŽITELNÉ) VYUŽITÉ (x NEVYUŽITÉ)

41 Chemické složení rostlin a živočichů (potenciálních krmiv) většinu tvoří biogenní (živototvorné) prvky ( C, H, O, N ), menšinu minerální látky (Ca, P...) Složení organismu je podmíněno : u ROSTLIN - genetickými, agrotechnickými, půdními a klimatickými vlivy (ovlivňují nutriční hodnotu) u ZVÍŘAT vlivem druhu, plemene, zdraví, věku, pohlaví, způsobu chovu, krmení a napájení zvířat, kvality stájového prostředí (ovlivňují živinovou potřebu)

42 Přibližné rozdíly v chemickém složení obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA 14 73!!! DUSÍKATÉ LÁTKY 10 20!!! TUK 2 6,5 BNLV 68!!! 0,2!!! VLÁKNINA 3!!! -!!! POPELOVINY 3 0.3

43 Rozdíly v chemickém složení se mění : - u rostlin s vegetační fází - u živočichů s věkem

44 Vzájemný vztah jednotlivých živin v krmivech rozdílné konzistence ŠŤAVNATÉ KRMIVO SUŠINA VODA (80 90 %) SUCHÉ 4-5x více VODA SUŠINA

45 p o ř a d í ž i v i n Schéma živinového složení krmiva KRMIVO ( ) VODA SUŠINA ( ) ML ORGANICKÉ ŽIVINY ( ) = zdroj energie NL = Bílk. + NPN TUK sacharidy VL BNLV

46 ROZDĚLENÍ SACHARIDŮ, kterých je nejvíce ve většině organických krmiv (potravin) Celkové množství sacharidů BNLV Vláknina BUNĚČNÉ OBSAHY BUNĚČNÉ STĚNY Nestrukturální sacharidy Strukturální sacharidy

47 Detailnější rozdělení sacharidů BNLV Nestrukturální sacharidy Celkové sacharidy Vláknina Strukturální sacharidy POLYSACHARIDY J. cukry Škrob Pektiny, arb.- xylany, slizy, gumy atd. Hemicelulózy (rozpustné a nerozpustné) Celulóza Lignin ADF - acidodetergentní vláknina NDF - neutrálně detergentní vláknina NŠP = neškrobové polysacharidy NŠP (rozpustné) NŠP (nerozpustné)

48 48

49 Další tématický okruh : VÝZNAM, ZDROJE A NORMOVÁNÍ jednotlivých živin

Podobné dokumenty

Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat

Používání kukuřičných výpalků (DDGS) ve výživě hospodářských zvířat Kukuřičné výpalky jsou vedlejším produktem při výrobě bioethanolu. Kukuřičné zrno je fermentováno kvasinkami a cukry a škroby jsou přeměněny