I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2010 (textová část)
Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika... 4 1. 2 Mzdy... 5 1. 3 Sociální příjmy... 12 2. Spotřebitelské ceny a životní náklady... 18 3. Peněžní výdaje a úspory domácností... 19
Hlavní poznatky z analýzy Vývoj české ekonomiky v lednu březnu letošního roku svědčil o určitém odeznívání ekonomické recese z loňského roku. Hrubý domácí produkt (ve stálých cenách) vzrostl meziročně o 1,1 % a proti 4. čtvrtletí 2009 o 0,5 %. Oživení ekonomiky se však odehrálo především na její nabídkové straně, zatímco na straně spotřeby pokles pokračoval. Spotřeba (výdaje) sektoru domácností se snížila ve srovnání s 1. čtvrtletím 2009 o 0,5 % a nominálně fakticky stagnovala (tržby maloobchodu se zvýšily jen minimálně). Hrubý domácí produkt tak rostl převážně jen vlivem příznivějšího vývoje zahraničního obchodu. Ekonomickou situaci domácností ovlivnily a charakterizovaly na počátku roku 2010 zejména tyto skutečnosti: běžné příjmy sektoru domácností (na bázi národních účtů) klesly nominálně o 0,4 %, snížila se také meziroční dynamika příjmů na úrovni konkrétních typů domácností (na bázi statistiky rodinných účtů), největším zdrojem peněžních příjmů domácností zůstaly mzdy; průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) představovala 22 748 Kč a její meziroční dynamika růstu se z loňských 2,8 % snížila na 2,2 % (nejmenší nárůst za posledních 10 let), vyčerpaly se totiž strukturální vlivy působící na mzdový růst a alespoň mírné navýšení kupní síly mezd (v úhrnu 1,5 %) zajistila nízká cenová inflace; jejich nižší nárůst byl vykázán v podnikatelské sféře (2,0 %), zatímco v nepodnikatelské sféře dosáhl meziroční přírůstek 3,0 %, příjmy domácností sociálního charakteru - druhé nejvýznamnější složky úhrnných příjmů domácností - vzrostly jako celek pouze mírně, přitom dynamika jejich jednotlivých složek byla značně rozdílná. Nejdynamičtěji rostly výdaje na podpory v nezaměstnanosti (+37,2 %), dávky pomoci v hmotné nouzi (+31,9 %) a příspěvek na péči (+7,4 %), v nominálním vyjádření však vzrostl především objem výdajů na dávky důchodového
pojištění (+2,3 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+1,14 mld. Kč). Naopak významné úspory prostředků bylo dosaženo u dávek nemocenského pojištění (-1,2 mld. Kč) vlivem poklesu výdajů na nemocenské, průměrná výše (samostatně vypláceného) starobního důchodu dosáhla úrovně 10 058 Kč a loňskou srovnatelnou skutečnost přesáhla o 60 Kč, neboť nebyla realizována valorizace důchodů k 1.1.2010 pro nenaplnění zákonných podmínek pro toto zvýšení. Nárůst objemu prostředků vynaložených na důchody (+2,3 mld. Kč) byl tak ovlivněn především zvýšením počtu starobních důchodců, zákonnými úpravami v souvislosti se změnami charakteristik invalidity a nepatrně i zvýšením počtu důchodců pobírajících důchod ve vyšších příjmových pásmech, pokračoval růst počtu nezaměstnaných, takže i při poklesu průměrné výše podpory v nezaměstnanosti na 5 629 Kč vzrostl objem prostředků vynaložených na jejich pokrytí o 1,14 mld. Kč, došlo k dalšímu zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (cenové inflace), který ve srovnání období leden březen let 2010 a 2009 činil 0,7 % (loni to bylo 2,1 %). Cenový vývoj tak oživení ekonomiky příliš nenasvědčoval; největší vliv na cenovou inflaci měl vzestup cen v souvislosti se zvýšením nepřímých daní (doprava, tabák a alkohol) a regulovaného nájemného v oblasti bydlení (podražilo také vodné a stočné), na stejné úrovni jako před rokem zůstaly výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností, na mikroúrovni byl pohyb nahoru jen minimální domácnosti omezily svá vydání zejména za zbytné druhy zboží a služeb, k zajištění výdajových potřeb využívaly domácnosti nadále peněžní půjčky, intenzita jejich čerpání se však znovu zmírnila (nárůst o 84,5 mld. Kč byl 2
poloviční ve srovnání s 1. čtvrtletím 2009), stále přitom dominovaly úvěry na bydlení, domácnosti navýšily stav svých úspor jejich objem se (podle dostupných údajů České národní banky) v březnu letošního roku ve srovnání s březnem 2009 zvýšil o 88,2 mld. Kč i to však byla jen zhruba polovina loňské srovnatelné skutečnosti. x x x Zpráva přináší v dalších částech základní charakteristiku a hodnocení souvislostí, které v 1. čtvrtletí 2010 ovlivňovaly vývoj příjmů a výdajů domácností v České republice. Jejím hlavním cílem je vyjádřit především rozhodující tendence ve vývoji základních (dostupných) ukazatelů životní úrovně českých domácností. Podrobnější zhodnocení vč. predikce dalšího vývoje bude předmětem analýzy, hodnotící vývoj těchto atributů za 1. pololetí 2010, která bude předložena vládě koncem října tohoto roku. Při zpracování materiálu byla použita mj. data a analýzy: ČSÚ, MF ČR, ČNB, Trexima a. s., ČSSZ, HN a dalšího periodického tisku. Zpráva obsahuje data platná k 15. červenci 2010. 3
I. Příjmy domácností 1. 1 Základní charakteristika Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 693,0 mld. Kč. Meziročně tak klesly nominálně o 0,4 % (-3,1 mld. Kč) a reálně o 1,1 % (při růstu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 1,1 %). Na reálném snížení úhrnného objemu běžných příjmů se přibližně 70 % podílely náhrady zaměstnancům (pokles o 2,1 %), v menší míře pak na něm participovaly smíšený důchod (zahrnující zejména příjmy z podnikatelských aktivit) a ostatní běžné transfery (jedná se o náhrady z neživotního pojištění, výhry ze sázek a loterií apod.) - pokles o 1,4 %, resp. o 6,0 %. Naopak vzrostla kupní síla (objemu) sociálních dávek (o 2,7 %) a důchodů z vlastnictví (o 1,6 %). Po odpočtu běžných výdajů (zejména daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 479,9 mld. Kč, což bylo nominálně o 0,1 % více, ale reálně o 0,6 % méně než ve srovnatelném období roku 2009 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2008 snížila o 1,6 %). Relace disponibilního důchodu k objemu hrubého domácího produktu (v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,3 p.b. na 53,0 %. Podrobnější číselné údaje o vývoji příjmů (výdajů a úspor) sektoru domácností jsou součástí tabulky č. 1 v příloze. Dostupná (orientační) data o vývoji peněžních příjmů domácností na mikroúrovni (zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů) ukázala, že: měsíční nominální čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti zpravodajského souboru činil 11 766 Kč (o 278 Kč, tj. o 2,4 % více než v 1. čtvrtletí 2009); při zohlednění 0,7 %-ní meziroční cenové inflace se kupní síla tohoto příjmu zvedla o 1,7 %, tj. jen v poloviční výši loňského srovnatelného období (kdy meziročně stoupla o 3,5 %), nejvyššího nominálního přírůstku čistých peněžních příjmů dosáhly domácnosti zaměstnanců s dětmi, a to 7,6 % (především vlivem nižší výchozí 4
základny loňského 1. čtvrtletí) a domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) ve výši 4,6 %; u těchto skupin domácností byl vykázán (ve srovnání s lednem březnem 2009) také nejzřetelnější meziroční nárůst průměrného měsíčního reálného čistého příjmu na osobu (o 6,9 %, resp. o 3,8 %); nominální i reálné příjmy domácností zaměstnanců bez dětí a rodin s dětmi s minimálními příjmy klesly podrobnější číselné údaje obsahuje tabulka č. 2 v příloze, o mírný přírůstek úhrnných reálných příjmů domácností zaměstnanců se nejvíce zasloužil růst jejich pracovních příjmů, nárůst kupní síly peněžních příjmů domácností důchodců souvisel s reálným vzestupem jejich důchodů, ve struktuře celkových čistých peněžních příjmů domácností klesl podíl pracovních příjmů (s výjimkou domácností zaměstnanců bez dětí), váha sociálních příjmů v průměru stagnovala na úrovni stejného období minulého roku, čistý měsíční nominální příjem, s nímž disponovala domácnost zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů, činil 26 574 Kč což bylo o 546 Kč více než před rokem - tento přírůstek však nedosáhl ani poloviny loňského navýšení. V dalších částech zprávy jsou popsány nejdůležitější poznatky z analýzy vývoje dvou nejvýznamnějších kategorií příjmů domácností, tj. mezd a příjmů sociálního charakteru. 1.2 Mzdy Rozhodující část peněžních příjmů domácností tvořily mzdy. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaný všem zaměstnancům k výplatě za celé národní hospodářství dosáhl 254,0 mld. Kč a byl tak nominálně o 2,4 % nižší než ve stejném období předchozího roku. 5
Průměrná nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v celém národním hospodářství dosáhla 22 748 Kč a byla o 2,2 % (485 Kč) vyšší než ve stejném období předchozího roku. Spotřebitelské ceny se v meziročním porovnání zvýšily o 0,7 %, proto průměrná reálná mzda vzrostla o 1,5 % viz tabulku č. 3 v příloze. Nominální nárůst průměrné mzdy byl nejnižší od roku 2000, tj. od začátku existence srovnatelné časové řady, ve které byly zpětně zohledněny Českým statistickým úřadem změny v metodice zjišťování a prezentaci výsledků průměrných mezd v národním hospodářství. Průměrná intenzita nárůstu nominálních výdělků byla v podnikatelském sektoru (jehož zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než 81 %) nižší než v nepodnikatelské sféře. Průměrná mzda v podnikatelské sféře dosáhla úrovně 22 693 Kč, což bylo o 2,0 % (440 Kč) meziročně více (reálně vzrostla o 1,3 %). Průměrný plat v nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se zvýšil o 3,0 % (669 Kč) na 22 982 Kč (jeho reálná hodnota meziročně vzrostla o 2,3 %), čímž mírně převýšil mzdu v sektoru podnikatelském tato relace činila 101,3 %. Na vyšší nárůst průměrného platu v nepodnikatelské sféře měly vliv vedle plošné úpravy platových tarifů (provedené s účinností od 1. června 2009) především změny platů ve zdravotnictví (pro tzv. zdravotnické pracovníky byla vytvořena nová stupnice platových tarifů vyšší o 3,5 % s účinností od 1. července 2009). Výše průměrné měsíční mzdy zaměstnanců pracujících v malých firmách (právnické a fyzické osoby s méně jak 20 zaměstnanci působící v podnikatelské sféře) činila 16 083 Kč, tj. 70,7 % celospolečenského výdělkového průměru; došlo k mírnému poklesu tohoto podílu (o 0,4 p.b.) v porovnání se stejným obdobím roku 2009 _ viz tabulku č. 4 v příloze. Vývoj mezd charakterizovaly zejména následující skutečnosti: nejnižší růst průměrné nominální mzdy v národním hospodářství od roku 2000, 6
relativně malý nárůst kupní síly výdělků ovlivněný pomalejší dynamikou nominálních mezd i nižší úrovní cenové inflace ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku - viz dále, pokles dynamiky mezd a naopak růst produktivity práce projevující se žádoucím předstihem růstu produktivity práce před zvyšováním mezd, mírné posílení platové pozice nepodnikatelské sféry vůči (průměrné) hladině mezd v podnikatelském sektoru, zastavení dlouhodobé tendence prohlubování rozsahu diferenciace mezd na makroúrovni i mikroúrovni konkrétních zaměstnanců. Nárůst průměrné reálné hodnoty mezd (1,5 %) byl vyšší o 0,8 p.b. (proti dynamice ve stejném období roku 2009) při jejich sice nižším nominálním růstu (o 0,6 p.b.), ale mimořádně nízké míře průměrné meziroční cenové inflace (viz část 2 materiálu). Propad průměrné reálné mzdy byl zaznamenán v 5 z 19 sledovaných odvětvových agregací CZ-NACE a v krajském členění v Hl. m. Praze (viz dále). Pozitivního vývoje bylo dosaženo ve vztahu dynamiky růstu mezd a růstu produktivity práce. Poprvé od 3. čtvrtletí 2008 byl přírůstek kupní síly výdělků nižší než přírůstek produktivity práce. Úhrnná produktivita práce (v pojetí hrubého domácího produktu ve stálých cenách na 1 pracovníka v národním hospodářství) vzrostla meziročně o 3,3 % při meziročním vzestupu průměrné reálné mzdy v celé ekonomice o 1,5 % - viz graf za tabulkou č. 4 v příloze. Vykazovaná relace produktivity práce a výdělků se promítla pozitivně do vývoje jednotkových mzdových nákladů, které v meziročním pohledu za leden březen klesly nominálně o 1,1 % a reálně o 1,8 %. Růst mezd tedy nepředstavoval riziko z pohledu udržení konkurenceschopnosti tuzemské produkce. Reálná hodnota objemu mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě klesla oproti 1. čtvrtletí 2009 o 3,1 %, čímž se mzdová náročnost HDP (relace 7
k objemu hrubého domácího produktu v běžných cenách) ve stejném porovnání snížila (o 0,5 procentního bodu) na 28,1 %. Část mezd, které svým zaměstnancům dlužili insolventní zaměstnavatelé v režimu konkurzního řízení, jim byla vyplacena úřady práce na základě zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celkem bylo takto k 31. 3. 2010 poskytnuto 118,2 mil. Kč (o 40,3 mil. Kč více než v 1. čtvrtletí 2009), z toho nejvíce v hl.m. Praze (33,6 mil. Kč), v okresech Plzeň město (11,6 mil Kč), Olomouci (6,9 mil. Kč) a Ústí nad. Orlicí (6,5 mil. Kč). Největší meziroční vzestup průměrného nominálního výdělku v rámci nepodnikatelské sféry byl zaznamenán v odvětvích zdravotní a sociální péče (+7,6 %) a kulturní, zábavní a sportovní činnosti (+7,3 %). Všechna klíčová odvětví veřejného sektoru zaznamenala přitom nárůst kupní síly průměrného výdělku proti 1. čtvrtletí 2009. Z podrobnějšího členění odvětví vyplývá, že i ve všech uvedených skupinách ukazatelů došlo k nárůstu reálného platu s výjimkou odvětví státního vzdělávání (vykázán nepatrný pokles, a to o 0,6 %) viz tabulku č. 5 v příloze. Na snížení tempa růstu průměrné mzdy v podnikatelském sektoru působily především tyto základní faktory: dopady světové finanční a ekonomické krize a s tím spojené zhoršené výsledky finančního hospodaření řady firem, další nárůst míry registrované nezaměstnanosti (z 9,2 % ke konci roku 2009 na 9,7 % k 31. březnu 2010) a s tím související citelný přebytek nabídky zaměstnanců řady profesí na trhu práce, Vývoj na trhu práce byl stále ještě ovlivněn celosvětovým ekonomickým útlumem. I nadále pokračoval pokles evidenčního počtu zaměstnanců (na přepočtené počty); celkově jich v 1. čtvrtletí 2010 (dle Podnikové statistiky o mzdách a zaměstnancích; liší se od Výběrových šetření pracovních sil) meziročně ubylo více než 176 tisíc, což je 4,5 %. Největší úbytek pracovních míst byl zaznamenán v průmyslových odvětvích, kde došlo k poklesu o téměř 103 tisíc zaměstnanců, tj. o 8,2 % a ve stavebnictví o téměř 17 tisíc (tj. o 6,5 %). Pokles počtu zaměstnanců se projevil také v odvětvích tržních služeb, nejvíce v odvětví velkoobchod, maloobchod; opravy 8
a údržba motorových vozidel úbytek cca 22 tisíc zaměstnanců (4,3 %). reakce na výrazný pokles dynamiky spotřebitelských cen (životních nákladů domácností). Nejvyšší úrovně nominální průměrné mzdy v odvětvovém členění (podle Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE viz tabulku č. 6 v příloze) dosáhla tradičně odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (53 034 Kč) a odvětví informační a komunikační činnosti (42 620 Kč) i při meziročním nominálním poklesu o 1,1 %, resp. 1,0 %. Mzda převyšující 40 000 Kč za měsíc byla zaznamenána i v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (40 386 Kč) meziroční nárůst o 3,1 %. Nejnižší průměrná mzda byla vykázána v odvětvích ubytování, stravování a pohostinství (12 125 Kč, tj. +0,7 %), administrativní a podpůrné činnosti (15 890 Kč, tj. +1,7 %) a zemědělství, lesnictví a rybářství 16 421 Kč, tj. +1,5 %). K největšímu propadu reálné průměrné mzdy došlo u odvětví profesní, vědecké a technické činnosti (o 8,5 %), peněžnictví a pojišťovnictví (o 1,8 %) a informační a komunikační činnosti (o 1,7 %). Naopak největšího meziročního nárůstu průměrné reálné mzdy, resp. platu bylo dosaženo v odvětvích zdravotní a sociální péče (o 6,9 %), kulturní zábavní a rekreační činnosti (o 6,6 %) a těžba a dobývaní (o 4,9 %). Meziodvětvová mzdová diferenciace proti stejnému období předchozího roku poklesla; variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se snížil o 1,6 p.b. na 40,1 %. Výše průměrné nominální mzdy se výrazně lišila i podle velikosti zpravodajské jednotky, tj. čím větší byl počet zaměstnanců, tím vyšší byla průměrná mzda. V podnicích o velikosti do 19 zaměstnanců byla nejnižší a činila 16 340 Kč (cca 72 % průměrné mzdy v národním hospodářství), naopak nejvyšší (28 066 Kč) byla vyplacena v organizacích s 1 000 a více zaměstnanci podrobněji viz tabulku č. 7 v příloze. 9
V krajském členění došlo k meziročnímu poklesu nominální i reálné průměrné mzdy pouze v Hl. městě Praha, a to o 0,2 %, resp. 0,9 %. Průměrná mzda v tomto regionu dosáhla 28 972 Kč (tj. více než 127 % celorepublikového průměru). Z ostatních krajů nejvýznamnější relativní vzestup průměrné nominální mzdy vykázaly kraje Liberecký (o 4,9 %) a Vysočina (o 4,8 %); naopak nejnižší nárůst byl v krajích Jihomoravském (o 1,9 %) a Středočeském (o 2,0 %), kde nedosáhl ani celorepublikového průměru viz tabulku č. 8 v příloze. Nejnižší absolutní úroveň průměrné mzdy 18 805 Kč byla zaznamenána v Karlovarském kraji. Současně došlo ke zmírnění diferenciace, tj. snížení extrémních mzdových hladin (Praha x Karlovarský kraj) o 858 Kč na 10 167 Kč. Hodnota variačního koeficientu v tomto členění poklesla z 13,1 % v 1. čtvrtletí 2009 na 11,8 %. Vliv ekonomické krize na trh práce se projevil v několika rovinách. Především došlo, jak již bylo uvedeno, k meziročnímu poklesu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců a pracovních míst (zejména v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech). Pokračoval trend nižšího tempa růstu průměrných mezd oproti vývoji v předchozích letech jako důsledek opatření, která v souvislosti s očekávanou nepříznivou ekonomickou situací přijali zaměstnavatelé (omezení až zmrazení růstu průměrných mezd - tarifů, krácení prémií, mimořádných odměn apod.), a která ovlivní i vývoj mezd v následujícím období letošního roku. Zvětšení rozsahu mzdové diferenciace na nejnižší úrovni jednotlivých zaměstnanců v podnikatelské sféře (údaje za nepodnikatelský sektor jsou sledovány pouze v pololetní periodicitě) signalizuje vývoj hodnoty pouze dvou základních diferenciačních charakteristik popsaných (na výsledcích ukazatelů 1. čtvrtletí let 2009 a 2010) v následující tabulce (vlastní propočty MPSV z dat vybraných organizací). Naopak u tří základních diferenciačních charakteristik došlo k poklesu vykázaných hodnot, u jedné ke stagnaci. 10
Ukazatel 1. čtvrtletí 2009 1. čtvrtletí 2010 Rozdíl mezi průměrným výdělkem a mediánem (Kč) 4 423 4 502 Podíl zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou (%) 68,2 67,8 Decilový poměr (9. decil : 1. decil) 3,20 3,23 Variační koeficient (%) 94 92 Giniho koeficient 0,31 0,31 Paretův koeficient 0,42 0,41 Ve směru posílení diferenciace mezd působil rychlejší růst vyšších výdělků. Nárůst výdělku v 9. decilu převýšil meziročně o 0,9 p.b. dynamiku výdělku v 1. decilu. Podíl zaměstnanců s nižším než průměrným výdělkem z celkového počtu zaměstnanců se (oproti stejnému období předchozího roku) snížil o 0,4 p.b. na 67,8 % (viz předchozí tabulka). Protisměrně působil (v průměru o 0,7 p.b.) větší nárůst výdělků žen oproti dynamice jejich růstu u mužů. V reakci na to se zlepšila relace průměrné mzdy žen k průměrné mzdě mužů ze 72,6 % v 1. čtvrtletí 2009 na 73,1 %. Porovnání založené na posouzení vývoje relace mediánové (prostřední) hodnoty výdělků žen a mužů v lednu březnu 2010 představovalo 77,9 % (ve stejném období předchozího roku 77,3 %). Mzdy žen jsou nejen v průměru nižší než mzdy mužů, ale jsou také více nivelizované. Průměrné (meziroční) tempo růstu výdělků řídících pracovníků a manažerů (třídy 12 a 13 klasifikace KZAM R) bylo stejné jako průměrná intenzita nárůstu mezd jimi řízených zaměstnanců na rozdíl od skutečnosti vykázané za stejné období roku 2009, kdy jejich dynamika byla nižší. V rozložení úrovně mezd zaměstnanců došlo k mírnému posunu směrem k vyšším hodnotám. V nejčetnějším pásmu 20 000 24 999 Kč pobíralo mzdu celkem 20,1 % zaměstnanců (o rok dříve 20,0 %). Výdělek nepřekračující 8 000 Kč (což je částka odpovídající výši současné minimální mzdy) mělo jen 0,8 % zaměstnanců (ve stejném období předchozího roku 0,9 %) ovšem v odvětvích administrativní a podpůrné činnosti 7,9 % a v ubytování, stravování a pohostinství 3,2 % zaměstnanců. Mzda převyšující 30 000 Kč byla vyplacena 19,7 % 11
zaměstnanců (o 1,9 p.b. větší podíl než v 1. čtvrtletí 2009) - v odvětví informační technika a informační činnosti ji však obdrželo téměř 67 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla více než 65 % a v telekomunikační činnosti téměř 56 % zaměstnanců. Další, resp. podrobnější údaje z Informačního systému o průměrném výdělku v podnikatelské sféře v podobě sestavy vybraných tabulek tvoří samostatnou součást přílohy. 1.3. Sociální příjmy Podíl sociálních příjmů ve struktuře celkových peněžních příjmů domácností dosáhl 15,4 % (o 0,7 p.b. více než v 1. čtvrtletí 2009), nominálně činil 107,0 mld. Kč při meziročním zvýšení o 2,2 mld. Kč, tj. o 2,1 % a reálném nárůstu o 1,4 % (viz tabulku č. 9 v příloze). Svojí váhou a významem byly v jejich rámci objemově stále nejpodstatnější dávky důchodového pojištění (tvořily 74,8 % z úhrnu) a bylo na nich za první tři měsíce roku vyplaceno 80,0 mld. Kč (o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 % více než v 1. čtvrtletí 2009). Nárůst objemu výdajů na tyto dávky byl ovlivněn zvýšením počtu starobních důchodců (mezi březnem 2009 a březnem 2010 o 155,6 tisíc na 2 210,7 tisíc), a to jak pobírajících starobní důchod samostatně (o 116,7 tisíc), tak tento důchod spolu s pozůstalostním (o 38,9 tisíc) při současném poklesu počtu důchodců s poměrným i vdovským a vdoveckým důchodem (viz tabulku č. 10 v příloze). Nárůst počtu starobních důchodců byl ovlivněn zejména zákonnými změnami od počátku roku 2010 souvisejícími s invaliditou. Plně invalidním a částečné invalidním důchodcům, kteří nedosáhli věku 65 let, byly jejich důchody nahrazeny důchody pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Poživatelům invalidních důchodů s věkem nad 65 let náleží od počátku roku 2010 starobní důchod. V důsledku této administrativní změny se snížil počet invalidních důchodců a počet starobních důchodců se zvýšil v březnu 2010 meziročně o 108,7 tis.. 12
Navýšení výdajů na starobní důchody odpovídá poměrnému snížení výdajů na invalidní důchody. Průměrný (samostatně vyplácený) starobní důchod dosáhl výše 10 058 Kč a byl pouze o 60 Kč vyšší než tento typ důchodu vyplácený v loňském 1. čtvrtletí. Jeho výši ovlivnila zejména uvedená legislativní změna a to, že nebyla splněna zákonná podmínka pro zvýšení důchodů od 1.1.2010. Projevilo se také podstatné zvýšení počtu předčasně vyplácených důchodů (meziroční nárůst o 42,3 tisíc na 408,6 tisíc) i počtu starobních důchodů vyplácených samostatně v pásmu nad 11 500 Kč. Nejčetnější skupinou byli však i v tomto období stále důchodci se (sólo) důchodem v rozmezí 8 500 10 000 Kč. Starobní důchod pobíralo (v březnu 2010) 1,4 mil. žen a 0,8 mil. mužů, přičemž jeho průměrná výše činila (sólo důchodů) u žen 9 135 Kč a u mužů 11 176 Kč. Průměrný věk starobních důchodců mužů (71 let) i žen (70 let) zůstal proti předchozím obdobím nezměněn, podíl základní výměry důchodu na jeho průměrné výši se snížil z 21,7 % na 21,6 %. Na dávkách státní sociální podpory bylo vyplaceno 10,3 mld. Kč, čímž zůstaly i nadále druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. Zaznamenaly pouze 1 % meziroční nárůst (106 mil. Kč) při současném poklesu jejich váhy ve struktuře těchto příjmů (na 9,6 %) viz tabulky č. 11, 12 a 13 v příloze. Výdaje na dvě rozhodující dávky státní sociální podpory (SSP) rodičovský příspěvek a přídavek na dítě (mají téměř 80 % podíl na celkovém objemu dávek SSP) klesly. Na přídavcích na dítě bylo vyplaceno o 156 mil. Kč, tj. o 13,1 % méně než ve srovnatelném období minulého roku. Průměrná výše této dávky vzrostla o 2,2 % (o 13 Kč na 619 Kč) změnou věkové struktury příjemců, tj. mírným nárůstem počtu dětí vyššího věku, ale počet v průměru měsíčně vyplacených přídavků klesl o 15 % - o 98 tisíc na 557 tisíc v důsledku nárůstu rozhodných příjmů domácností. Výdaje na rodičovský příspěvek se meziročně snížily o 101,1 mil. Kč, tj. o 1,4 %. Průměrný počet těchto příspěvků klesl o 5,6 % - 20,4 tis. na 345,6 tis., zatímco průměrná výše dávky vzrostla o 4,4 % (o 288 Kč na 6 813 Kč) 13
v důsledku zákonných změn. V 1. čtvrtletí 2009 byli mezi příjemci dávky rodiče s dětmi ve věku od 3 do 4 let, u nichž nemohla být provedena volba doby jejího čerpání a náležel jim příspěvek ve výši 3 800 Kč. V 1. čtvrtletí 2010 byl převážně čerpán příspěvek v tříleté variantě, tj. 7 600 Kč. Objem výdajů na zbývajících pět (ze sedmi) dávek státní sociální podpory zaznamenal meziroční nárůst (s výjimkou porodného), v tom zejména na příspěvek na bydlení o 62,3 %, tj. o 296,4 mil. Kč v důsledku podstatného zvýšení počtu měsíčně vyplacených dávek touto formou (o 31 %, tj. o cca 26,5 tis. na 112 tis. dávek) i jeho průměrné výše na 2 298 Kč (o 443 Kč). Na dávkách pěstounské péče bylo vyplaceno o 10,5 % meziročně více, ale z hlediska výše objemu se jednalo pouze o 23,2 mil. Kč na úhrnných 244,5 mil. Kč. V územním členění připadla nejvyšší částka vyplácená prostřednictvím tohoto systému na 1 obyvatele v kraji Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském, nejnižší pak v Hl. m. Praze a Plzeňském kraji, což lze dát do souvislosti s mírou nezaměstnanosti v těchto oblastech a úrovní příjmů domácností. V pořadí třetí objemově největší položku sociálních příjmů domácností tvořily dávky nemocenského pojištění. Touto formou bylo poskytnuto 6,0 mld. Kč, což bylo podstatně méně než v loňském 1. čtvrtletí (o 1,2 mld. Kč, tj. o 16,9 %), a to stále jako důsledek zákonných změn systému z let 2008 až 2010 viz tabulku č. 14 v příloze. Rozhodující podíl na poklesu mělo nemocenské, jehož objem se snížil o 21,6 % - na 4,3 mld. Kč z 5,5 mld. Kč (údaje jsou ovlivněny i tím, že objem prostředků za 1. čtvrtletí 2009 zahrnoval v prvním měsíci roku ještě objem prostředků za nemocenské, kdy náleželo od prvního dne pracovní neschopnosti). Pokles v důsledku dalších zákonných parametrických změn (zavedení 60 % jednotné procentní sazby pro výpočet denní výše nemocenského a tím zrušení zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností vč. karantén) od 1. ledna 2010 (kromě již dříve schválených změn) se projevil ve snížení podílu této dávky v úhrnné struktuře dávek nemocenského pojištění - meziročně o 4,3 p.b. na 71,7 %. 14
Dalším rozhodujícím faktorem pro úroveň objemu dávek nemocenského pojištění byly výdaje na peněžitou pomoc v mateřství. Touto formou bylo za první tři měsíce roku 2010 vyplaceno 1,6 mld. Kč, tedy o 35,3 mil. Kč (o 2,3 %) více proti stejnému období roku 2009 a podíl těchto výdajů na dávkách nemocenského pojištění se zvýšil o 4,8 p.b. na 25,9 %. Jejich výši ovlivnila i úsporná opatření od počátku roku 2010 (snížení sazby pro denní dávku ze 70 % na 60 % vyměřovacího základu a snížení sazby 100 % na 90 % pro první redukční hranici vč. časového posunu statistického vykazování jako u nemocenského). Zbývající dvě dávky systému ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství představují jen malý objem vynaložených prostředků na dávky nemocenského pojištění. Na ošetřovném bylo zaplaceno pouze 141,2 mil. Kč (pokles na 68,2 %) jako důsledek zavedení karenční doby (od 1. ledna 2010 náleželo ošetřovné až od čtvrtého kalendářního dne potřeby ošetřování). Refundace náhrady mezd, tj. částka, kterou si zaměstnavatelé odečetli od pojistného na nemocenské pojištění (polovina úhrnu částek, které zaplatili zaměstnavatelé zaměstnancům jako náhradu mzdy v prvních čtrnácti kalendářních dnech pracovní neschopnosti) za leden březen 2010, činila 450,7 mil. Kč (ve stejném období roku 2009 činila 304,6 mil. Kč). Příznivý vývoj snižování pracovní neschopnosti jako důsledek zákonných změn systému se projevil i tak, že za leden-březen 2010 proti stejnému období 2009 se snížil počet ukončených případů na 79 %, počet prostonaných dnů na 80 % a průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se prodloužila o 1 den a trvala 46 dnů. Další významnou složkou sociálních příjmů domácností byl příspěvek na péči. V hodnoceném období bylo takto vyplaceno 4,9 mld. Kč, což bylo o 7,4 % (o 337,3 mil. Kč) meziročně více (viz tabulku č. 15 v příloze). Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 309 tisíc dávek, tedy o cca 1 tisíc více než v období leden březen 2009. Přitom meziročně (březen 2009 proti březnu 2010) poklesl počet příjemců pouze u 1. stupně závislosti (2 000 Kč) o 2,9 %, tj. o 3,5 tisíc, u ostatních vzrostl - u 2. stupně závislosti (4 000 Kč) o 2,7 %, tj. o 2,4 tis. osob, u 3. stupně 15
(8 000 Kč) o 3,4 %, tj. o 2 tisíce a u 4. stupně závislosti (12 000 Kč) o 6 %, tj. o 2,1 tisíc při úhrnném nárůstu počtu příjemců o 3 tisíce osob (viz tabulku č.16 v příloze). Z průměrného měsíčního počtu příjemců, kterým byl příspěvek přiznán v 1. čtvrtletí 2010, bylo 200,8 tisíc žen a 21,5 tisíc osob do 18 let věku. Prostředky vyčerpané formou podpory v nezaměstnanosti byly pátou (z hlediska výše vynaložených prostředků) složkou sociálních příjmů domácností a bylo na ně vyčerpáno 4,2 mld. Kč. Meziroční nárůst o 37,2 % (o 1,4 mld. Kč) znamenal z hlediska tempa růstu objemu jednotlivých složek sociálních příjmů domácností nejvyšší dynamiku proti skutečnosti stejného období roku 2009 (viz tabulku č. 9 v příloze). V uvedeném období vzrostla průměrná míra registrované nezaměstnanosti o 2,7 p.b. na 9,7 %. Zvýšil se celkový počet uchazečů o zaměstnání o 39,6 % na 571,1 tis. a zároveň i průměrný počet nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (o 18,7 %) na 207,4 tis. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti v úhrnu klesla meziročně z 5 739 Kč na 5 629 Kč (o 1,9 %), z toho u mužů činila 6 061 Kč a u žen 5 010 Kč (viz tabulku č. 17 v příloze). Meziroční pokles průměrné měsíční výše podpory byl zaznamenán ve všech krajích. Ovlivnily ho zejména klesající úroveň podpor v nezaměstnanosti při jejím delším trvání, zhoršující se výdělková situace v období ekonomické krize a změny ve struktuře příjemců podpor. Dávky pomoci v hmotné nouzi jako objemově méně významná složka sociálních příjmů domácností sice byly čerpány ve výši 0,9 mld. Kč, avšak v porovnání s množstvím prostředků vyčerpaných touto formou v 1. čtvrtletí 2009 se jednalo o překročení téměř o třetinu - o 31,9 %, tj. o 223,5 mil. Kč (viz tabulku č. 9 v příloze). Na tomto významném nárůstu se podílely všechny tři formy systému, nejvýznamněji příspěvek na živobytí, kde výdaje převýšily loňskou skutečnost o téměř 155 mil. Kč (28,7 %) na 694,6 mil. Kč, dále doplatek na bydlení částkou 47,5 mil. Kč (40,8 %) na 163,7 mil. Kč a mimořádná okamžitá pomoc částkou 19 mil. Kč (41,3 %) na cca 65 mil. Kč. Výdaje na příspěvek na živobytí (jejichž podíl činil 75 % z úhrnu objemu prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi) z prvního čtvrtletí 2009 byly 16
překročeny ve všech krajích v rozsahu od 11,3 % do 61 %, neboť průměrný měsíční počet těchto dávek meziročně (opět ve všech těchto krajích) vzrostl v rozsahu od 17 % do 72,1 % vlivem zhoršení příjmové situace domácností. Přitom průměrná výše dávky meziročně o 121 Kč (kromě pěti krajů) klesla a činila 2 630 Kč, (viz tabulku č. 18 v příloze) zejména v souvislosti se zavedením sankčních opatření uplatňovaných od 1.7.2009 tj. snížením dávky na existenční minimum u osob, které nesplnily podmínky výkonu veřejné služby. Vliv měla i platnost opatření (od 1.1.2010 do 31.5.2010) na snížení dávky osobám ve 3. stupni invalidity bez nároku na invalidní důchod. Počet příjemců (domácností) dávky vzrostl (v průměru) na 88 tisíc (o 22,6 tisíc), což představuje 2,2 % domácností ČR, tedy o 0,6 p.b. více než ve stejném období roku 2009 jako důsledek jejich zhoršené sociální a ekonomické situace v období hospodářské krize. Obdobná situace byla u druhé dávky v pořadí, tj. doplatku na bydlení (představující 17,7 % z úhrnu). Ve všech krajích došlo k výraznému překročení výdajů proti loňské skutečnosti za leden březen, a to v rozmezí od 16,5 % po 115,3 % při nárůstu nejen průměrného počtu vyplacených dávek od 10,4 % do 67 %, ale i průměrné výše dávky od 4,8 % do 28,9 %, která činila 2 393 Kč (viz tabulku č. 19 v příloze), tj. o 318 Kč meziročně více. Počet příjemců dávky se meziročně zvýšil o 4,1 tis. na 23 tis. (proti konci roku 2009 o 2,7 tisíc domácností), přičemž příčina nárůstu byla stejná jako u příspěvku na živobytí a byla ještě umocněna trvalým růstem nákladů na bydlení. Nejvyšší počet dávek (z úhrnu za březen 2010) byl vyplácen v obcích do 50 tis. obyvatel, nejmenší v Hl. m. Praze stejně tak jako v prosinci 2009. Výdaje na mimořádnou okamžitou pomoc (jako poslední z dávek tohoto systému) kromě Libereckého kraje rovněž všude proti loňské skutečnosti vzrostly, a to od 11,8 % do 102 %. Stejná situace byla i u průměrného počtu měsíčně vyplácených dávek (opět kromě Libereckého kraje), kde byl zaznamenán nárůst od 15,7% do 75,1%. Úroveň průměrné výše dávky meziročně klesla v pěti krajích, ve zbývajících vzrostla od 1,4 % do 30,8 % a činila 589 Kč viz tabulku č. 20 v příloze. 17
2. Spotřebitelské ceny a životní náklady Meziroční míra cenové inflace byla v lednu březnu 2010 nižší než v 1. čtvrtletí 2009 a činila v průměru 0,7 % (v 1. čtvrtletí m. r. 2,1 %). V období od počátku ledna do konce března 2010 vzrostla úhrnná cenová hladina o 1,4 % (viz tabulku č. 21). Nárůst spotřebitelských cen byl ovlivněn zejména vzestupem netržních (regulovaných a administrativně stanovených) cen v souvislosti se zvýšením nepřímých daní, tržní ceny vzrostly jen mírně, což svědčí o tom, že vliv ekonomické recese na spotřebu domácností přetrvával i na počátku letošního roku. Spotřebitelské ceny vzrostly nejvíce v lednu (meziměsíčně o 1,2 %) a jejich navýšení bylo způsobeno zejména změnami netržních cen: vzrostla základní i snížená sazba DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a sazba spotřební daně z pohonných hmot a alkoholických nápojů (tyto změny ovlivnily úroveň lednové cenové inflace v rozsahu 1,0 p.b.). V největší míře působily uvedené daňové úpravy na spotřebitelské ceny ve výdajových skupinách doprava, alkoholické nápoje a tabák, potraviny a nealkoholické nápoje a bydlení, kde pokračoval i růst čistého nájemného z bytů s regulovaným nájemným, vodného a stočného; naopak ceny elektřiny a plynu se mírně snížily. U cen určovaných trhem vzrostly ceny potravin a nealkoholických nápojů (vlivem vyšších sezónních cen ovoce, zeleniny a brambor), v souvislosti s růstem světových cen výrazně vzrostly ceny pohonných hmot, podražily také tržní ceny a doplatky léčiv; sezónní výprodeje způsobily zlevnění oděvů a obuvi. Meziroční dynamika růstu spotřebitelských cen (životních nákladů domácností) se v důsledku výše uvedených skutečností proti 1. čtvrtletí 2009 snížila: u domácností důchodců vzrostly životní náklady meziročně o 0,6 % a v Hl. m. Praze o 1,1 % (podrobnější data obsahuje tabulka č. 22 v příloze). 18
3. Peněžní výdaje a úspory domácností Z údajů statistiky národních účtů vyplynulo, že 430,3 mld. Kč (89,7 %) ze svého úhrnného hrubého disponibilního důchodu - tedy stejně jako před rokem) vynaložil sektor domácností na výdaje spojené s individuální spotřebou, což v reálném vyjádření představovalo pokles o 0,7 % (a to i při nižší cenové inflaci než loni). Nejistá ekonomická situace státu i domácností spojená s jen pozvolna opadající ekonomickou recesí ještě prohloubila sklon domácností k omezení výdajů. Obdobný byl vykázaný vývoj výdajů konkrétních socioprofesních skupin domácností zařazených do šetření zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů; jejich výdaje se přitom diferencovaly (viz tabulku č. 2 v příloze): jeden člen domácnosti uvedeného souboru vydal za zboží a služby měsíčně v průměru 10 564 Kč, což bylo nominálně o 3,2 % (324 Kč) více než v 1. čtvrtletí 2009 (jednalo se ale pouze o třetinu loňského nárůstu). Pohyb spotřeby domácností charakterizuje zejména vývoj tzv. spotřebních výdajů (celková vydání bez vlivu nahodilých koupí nemovitostí a zboží a služeb investiční povahy) - jejich nominální meziroční vzestup činil jen 0,6 % (tj. reálný pokles o 0,1 %), pokles nominálních spotřebních výdajů zaznamenaly s výjimkou domácností důchodců jejich všechny typy (nejvíce rodiny s dětmi s minimálními příjmy); domácnosti důchodců (bez ekonomicky aktivních členů) naopak vydaly celkově o 9 % více než před rokem, o propad spotřebních výdajů se postarala u většiny typů domácností zejména omezená vydání za rekreace, kulturu a zdraví, naopak přírůstek výdajů byl zaznamenán v dopravě (růst cen pohonných hmot + spotřební daně), bydlení (nájemné), ve výživě (zvýšení snížené sazby DPH) a v ostatním zboží a službách (vyšší finanční platby, pojistné a další povinné platby), v návaznosti na výše uvedené skutečnosti došlo v podrobnější struktuře úhrnných spotřebních vydání domácností k posílení váhy dopravy a finančních plateb a pojištění (v rámci výdajové skupiny ostatní zboží 19
a služby ), u větší části domácností klesl naopak podíl peněžních prostředků vynaložených na výživu, kulturu a rekreace a bytové vybavení, k zajištění výdajových potřeb využívaly domácnosti nadále peněžní půjčky, intenzita jejich čerpání se však zmírnila - podle údajů ČNB činil úhrnný objem půjček domácností evidovaných u peněžních ústavů k 31. březnu letošního roku 984,0 mld. Kč, což bylo o 84,5 mld. Kč více než ke stejnému datu roku 2009 (loni ve stejném srovnání byl jeho přírůstek téměř dvojnásobný) a jen o 9,2 mld. Kč více než na konci minulého roku (před rokem to bylo 3x více); rozhodující část meziročního vzestupu objemu bankovních peněžních půjček představovaly hypoteční a jiné úvěry na bydlení (+61,8 mld. Kč). Celkový objem ostatních (zejména spotřebitelských) úvěrů vzrostl o 22,5 mld. Kč (viz tabulku č. 23); uvedené poznatky potvrdila rámcově i šetření u konkrétních typů domácností, domácnosti i přes řadu negativ ve své příjmové situaci nadále v úhrnu vytvářely úspory; objem jimi vytvořených (korunových a devizových) úspor se podle dostupných údajů ČNB v lednu až březnu letošního roku zvýšil ve srovnání s 1. čtvrtletím 2009 o 88,2 mld. Kč, přičemž v 1. čtvrtletí 2009 byl přírůstek 2x vyšší (podrobněji viz tabulku č. 24), skladba přírůstku úsporných vkladů se nezměnila: při přetrvávající orientaci na tvorbu úspor v tuzemské měně dávaly domácnosti v souvislosti s dlouhodobě nízkou hladinou úrokových sazeb - jednoznačně přednost jejich netermínované formě; po přechodném přírůstku objemu devizových vkladů na počátku roku 2009 letos ve stejném období došlo k jejich propadu (viz tabulku č. 24), analýza dostupných dílčích (bilančních) dat o vývoji spořivosti na úrovni konkrétních typů domácností statistiky rodinných účtů prokázala obecnou platnost výše získaných poznatků, když průběžné úložky domácností zpravodajského souboru převýšily průběžně vybírané úspory měsíčně o 1 163 Kč na osobu tradičně nejvíce takto spořily domácnosti zaměstnanců bez dětí (jejich vklady byly v měsíčním průměru o 2 589 Kč vyšší než vybrané úspory). 20