ÚZEMNÍ STUDIE SVÍTKOV U MORUŠÍ A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části: A1. ÚVOD 1.1. Základní údaje, zadání úkolu 1.2. Vazby na územně plánovací dokumentaci 1.3. Použité podklady 1.4. Vymezení řešeného území 1.5. Rozbor a současné využití řešeného území A2. ŠIRŠÍ VZTAHY 2.1. Poloha lokality vzhledem k území města 2.2. Stávající technická vybavenost a zeleň A3. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ A ZASTAVOVACÍ PODMÍNKY 3.1. Urbanistické řešení 3.2. Ochrana hodnot území a limity v řešeném území 3.3. Plošné a prostorové uspořádání zástavby v řešeném území A4. TECHNICKÁ VYBAVENOST 4.1. Dopravní obsluha 4.2. Technická infrastruktura 4.3. Občanská vybavenost 4.4. Veřejná prostranství Autor: Ing. arch. Petra Nacu, ČKA 03 480 Ing. arch. Petr Štěrba - 1 -
A. TEXTOVÁ ČÁST 1. ÚVOD 1.1. ZÁKLADÍ ÚDAJE, ZADÁNÍ ÚKOLU Územní studie Svítkov U Moruší je zpracována na základě objednávky z ledna 2013 soukromého investora pana Oldřicha Kuřátka. Předmětem objednávky bylo zpracování územní studie Svítkov U Moruší na podkladě předaného zadání zpracovaného odborem hlavního architekta Magistrátu města Pardubic z listopadu 2012. Územní studie je zpracována architekty Ing. arch. Petrou Nacu a ing. arch. Petrem Štěrbou. Cíl a účel územní studie: Územní studie řeší organizaci území funkční využití, dopravní napojení, trasy technické infrastruktury, určuje zásady prostorového uspořádání a blíže specifikuje prvky plošné a prostorové regulace. Územní studie svým návrhem směřuje k dosažení cílů: respektování udržitelného rozvoje území citlivé propojení jednotlivých funkčních ploch v území s řešením širších návazností návrh odpovídající požadavkům na kvalitní veřejnou infrastrukturu podpora funkce biokoridoru v území, kvalitní návaznost na něj v rámci veřejných prostor Prvořadým důvodem pro zpracování územní studie je vyřešení dopravní situace v celé budoucí ploše, vymezení veřejných prostranství, s důrazem na funkční propojení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, prostorové regulativy pro stavby v tomto území (maximální výšková hladina, kompozičně významné hrany uliční a stavební čáry, koeficient zastavění). Dalším důvodem je jednotné řešení veřejné infrastruktury a současně zapojení území do stávající struktury obce. Účelem územní studie je vytvoření územně plánovacího podkladu, který pro tuto plochu navrhne, prověří a posoudí možné řešení s nejoptimálnějším výsledkem pro místo. Po schválení bude územní studie vložena do evidence územně plánovací činnosti a následně bude sloužit při rozhodování v území v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění. Účelem studie je získání kvalifikovaného podkladu pro rozhodování v území a pro navazující úpravu tohoto území v rámci zpracování změn územního plánu města Pardubice, případně zpracování nového zemního plánu. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů: Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů vychází ze zpracované dokumentace - Územně analytické podklady; její druhá aktualizace byla dokončena v prosinci 2012. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot a omezení změn v území z hlediska ochrany veřejných zájmů nebo vyplývající z vlastností území. - 2 -
a) ochrana životního prostředí V řešení studie jsou respektovány požadavky definované územním plánem b) ochrana veřejného zdraví Územní studie řeší lokalitu s ohledem na stávající silnici I/2. c) ochrana kulturních hodnot V řešení studie jsou respektovány požadavky definované územním plánem. d) vodní režim Územní studie řeší zásady způsobu odvodnění území včetně splnění požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Lokalita leží částečně v severní části v záplavovém území Bylanky. Tato skutečnost bude řešena individuelně mírným navýšením terénu. e) ochranná pásma Návrh územní studie respektuje hlukové zatížení od silnice I/2, ochranné pásmo lesa a trasu lokálního biokoridoru. Pokyny pro řešení hlavních problémů Cílem zpracování územní studie je komplexní náhled na řešení celého území, koordinaci nesourodého území a jeho dotvoření ve vazbě na stabilizované plochy, na dopravní a technickou infrastrukturu stávající i navrhovanou. Základní kritéria řešení problémů a střetů v území: a) vytvořit kvalitní prostředí předměstské části s předpoklady pro hodnotné urbanistické řešení především veřejných prostorů, b) zajistit ochranu hodnot v území, c) zajistit řešení stávající dopravní závady vysoké intenzity dopravy na komunikaci I/2, d) zajistit ochranu životního prostředí, e) respektovat všechna ochranná a bezpečnostní pásma, a to i stávající i navrhované dopravní a technické infrastruktury. 1.2. VAZBY NA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Dle platného územního plánu města Pardubice je zástavba dané lokality podmíněna zpracováním a zaregistrováním územní studie. Územní studie je z hlediska řešení širších vztahů zpracována v souladu s platným Územním plánem města Pardubic schváleným v roce 2001 (dále také ÚPmP ), v souladu s Obecně závaznou vyhláškou č. 42/2001 o závazných částech Územního plánu města Pardubice a v souladu s podmínkami stanovenými tímto zadáním. X. změna územního plánu statutárního města Pardubice sjednotila v území jednotlivé funkční plochy s rozdílným způsobem využití. Protože se jedná o území, které je již částečně zastavěné a také vzhledem k různorodosti jednotlivých funkčních využití roztříštěné, je třeba vyřešit jednotlivé návaznosti ploch a jejich propojení. Je navrženo logické propojení stávajících komunikací v lokalitě (vybudované komunikace, komunikace s územním rozhodnutím). Jsou - 3 -
vyspecifikovány funkční regulace lokality, respektující limity v území (především hluková zátěž z komunikace a trasa lokálního biokoridoru). Celá lokalita je navržena pro funkční plochy občanská vybavenost vyšší, smíšené území předměstské, bydlení nízkopodlažní předměstské doplněné stávající plochou výrobních služeb a plochou dopravních systémů. Funkční plochy BP jsou dle Obecně závazné vyhlášky č. 42/2001 o závazných částech Územního plánu města Pardubice územím sloužícím především pro bydlení a služby obyvatelům v místním měřítku. Převažuje čisté bydlení v rodinných domech s možností integrace zařízení základní občanské vybavenosti. 1.3. POUŽITÉ PODKLADY Podklady poskytnuté objednatelem: digitální katastrální mapa vybrané vrstvy z technické mapy města výřez z leteckého snímku Průzkumy provedené v terénu, fotodokumentace Informace o parcelách 1.4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území se nachází ve jižní části katastrálního území Svítkov, u hranice s k.ú. Popkovice. Lokalita je vymezena z jihu komunikací ul. Pražská, ze západu zahradami rodinných domů při ul. U Bylanky, ze severu ul 8. května a U Moruší a z východu ul Branecká a Popovická. Funkčně je lokalita vymezena jako přestavbové území pro bydlení, občanskou vybavenost, smíšené funkce. Lokalita zahrnuje stávající menší výrobní areál a areál benzinové pumpy. Přístup do lokality je dán ze stávajících místních obslužných komunikací. Část pozemků leží dle platného Územního plánu města Pardubice ve funkční ploše bydlení nízkopodlažní předměstské - kód BP. Dle Obecně závazné vyhlášky č. 42/2001 o závazných částech Územního plánu města Pardubice jde o území využitelné především pro bydlení a služby obyvatelům v místním měřítku. Převažuje čisté bydlení v rodinných domech s možností integrace zařízení základní občanské vybavenosti, případně s jednotlivými objekty základní občanské vybavenosti. Zástavbu tvoří především rodinné domy a nízkopodlažní bytové domy. Přípustným využitím hlavním těchto ploch jsou stavby pro bydlení rodinné domy. Celá lokalita je navržena pro funkční plochy občanská vybavenost vyšší, smíšené území předměstské, bydlení nízkopodlažní předměstské doplněné stávající plochou výrobních služeb a plochou dopravních systémů. 1.5. ROZBOR A SOUČASNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ V současné době je převážná část rozvojových ploch využívána jako louka. V části severní je část plochy 28/z připravena pro zástavbu s rodinnými domy. Celé řešené území leží severně od komunikace I/2. V současné době se jedná o nesourodé území, kterým prochází trasa prvku územního systému ekologické stability, které je částečně zastavěné, částečně využíváno pro funkci výroby dopravních systémů. Celá lokalita navazuje na zastavěné části příměstské části Svítkov. - 4 -
A2. ŠIRŠÍ VZTAHY Ve vazbě na území celého města se jedná o soubor zastavitelných ploch nacházejících se v západním sektoru města v těsné návaznosti na komunikaci I/2, a poměrně velké blízkosti letiště Pardubice, dále v těsné blízkosti přírodních prvků, jako je vodoteč Bylanka, lesních pozemků Zelenobranské Dubiny a v těsné vazbě na zastavěné části Svítkova rodinnými domy. Celé území je dobře dopravně dostupné ze stávající silniční sítě a v dostupné vzdálenosti z centra města Pardubice. Jde především o rozvojové plochy bydlení předměstského, které navazují na stávající zástavbu příměstského venkovského sídla., dále o menší plochu smíšeného území předměstského, které navazuje na novou zástavbu bytových domů a dále také o rozvojovou plochu občanské vybavenosti vyšší, která navazuje přímo na silnici I/2. Nacházejí se v optimální vzdálenosti od centra města. 2.1. POLOHA LOKALITY VZHLEDEM K ÚZEMÍ MĚSTA Území Svítkova je součástí západního sektoru, které leží jižně od centrálního území - jižně od železniční trati Praha - Česká Třebová, jižně od řeky Labe, severně od letiště Pardubice a přímo na trase silnice I/2 od Prahy. Řešená lokalita je dotčena trasou lokálního biokoridoru, která, tuto lokalitu rozděluje na dvě části a která tvoří a do budoucna by i měla tvořit přirozenou bariéru mezi předměstským bydlením a občanskou vybaveností navazující na silnici I/2. 2.2. STÁVAJÍCÍ TECHNICKÁ VYBAVENOST A ZELEŇ Ve velké míře jde především o pozemky, které jsou v současné době využívány pouze jako louky, technická infrastruktura je zde však v přímém dosahu v místech stávající zástavby. Zeleň je zde kolem vodoteče Bylanka a v rámci lesního porostu Zelenobranské Dubiny. Veřejné zeleně, která by měla sloužit především relaxaci a odpočinku, je v této lokalitě využitelné poměrně málo, ale i trasa biokoridoru by mohla být do těchto zón citlivě začleněna. A3. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ A ZASTAVOVACÍ PODMÍNKY 3.1. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ Hlavním problémem v území je jeho funkční rozmanitost, která spočívá v rozčlenění poměrně malého území na funkční plochy bydlení předměstského, smíšeného území předměstského a občanské vybavenosti vyšší. Navíc celou lokalitou prochází trasa lokálního biokoridoru. Severní část území Jedná se o lokalitu v současné době využívané jako louka pole, případně zahrady. V této části je navrženo dotvoření území navazující na stávající bydlení předměstské, využitím stávající dopravní a technické infrastruktury, kdy dojde pouze k jejímu napojení a dokončení. Na celou tuto část potom dále navazuje - 5 -
území s trasou lokálního biokoridoru, který bude tvořit přírodní bariéru od dalších rozvojových ploch v území, které mají rozdílnou funkci. V rámci plochy trasy biokoridoru budou umístěny pouze nezbytné propojovací komunikace a pěší či cyklotrasy, které přes něj jenom projdou v takovém technickém provedení, aby co nejméně narušily funkci tohoto biokoridoru. Východní část území Funkčně se jedná o přestavbové území určené pro smíšenou předměstskou funkci, přímo navazuje na stávající novou zástavbu bytovými domy, kterými by i toto území mohlo být dostavěno. Došlo by tak ke sjednocení celého území. Jižní část území Funkčně se jedná o plochu občanské vybavenosti, která přímo navazuje na silnici I/2. Dopravně by celá tato plocha byla napojena přímo ze silnice I/2, z navazujících lokalit bydlení by byla napojena pouze pro pěší a cyklisty. Zástavba je navržena tak, že směrem severním k trase bioridoru jsou navrženy další plochy veřejné zeleně, které by sloužily k relaxaci a odpočinku a nenavazovaly by tak plochy občanské vybavenosti přímo na přírodní prvek trasy biokoridoru. 3.2. OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ A LIMITY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Největšími hodnotami tohoto území je jednak přímá vazba na stávající zástavbu a dopravní a technickou infrastrukturu a dále také přítomnost krajinných prvků (les, biokoridor, vodoteč). Zástavba je navržena tak, aby došlo k využití obou těchto faktorů a došlo k jejich vzájemné vazbě a využití. 3.3. PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Celá lokalita je díky navržené síti komunikací jak pro automobily, tak pro pěší rozdělena do jednotlivých sektorů, které mají své regulativy, jako je funkční využití, maximální výška zástavby, koeficient zastavění, podíl vzrostlé zeleně na nezastavěné ploše, případně v rámci parkovacích ploch. Trasování komunikací je závazné, pokud by nedošlo v dalších stupních projektové dokumentace k výrazně lepšímu řešení v rámci celé lokality, tvary a typy křižovatek jsou orientační a jejich skutečnou podobu je potřeba prověřit v rámci podrobnějších stupňů projektové dokumentace. Typy objektů, případně typ zastřešení by měl respektovat okolní zástavbu. Regulativy pro jednotlivé sektory: Sektor S 1 bydlení v rodinných domech doplněné o drobné služby místního charakteru Maximální podlažnost/výška: 2 NP + podkroví / 10 m výška hřebene Koeficient zastavění: S:0,4 D:0,5 Typ zástavby: soliterní (S), dvojdomy (D) Velikost stavebních parcel: 600 1000 m 2, v odůvodněných případech i Větší (až 1200 m 2 ) - 6 -
Sektor S 2 bydlení v rodinných domech doplněné o drobné služby místního charakteru Maximální podlažnost/výška: 2 NP + podkroví / 10 m výška hřebene Koeficient zastavění: S:0,4 D:0,5 Ř:0,6 Typ zástavby: soliterní (S), dvojdomy (D), řadové (Ř) Velikost stavebních parcel: S,D: 600 1000 m 2, v odůvodněných případech i Větší (až 1200 m 2 ), Ř: 400 800 m 2 Sektor S 3 bydlení v rodinných domech doplněné o drobné služby místního charakteru Maximální podlažnost/výška: 2 NP + podkroví / 10 m výška hřebene Koeficient zastavění: S:0,4 D:0,5 Ř:0,6 Typ zástavby: soliterní (S), dvojdomy (D), řadové (Ř) Velikost stavebních parcel: S,D: 600 1000 m 2, v odůvodněných případech i Větší (až 1200 m 2 ), Ř: 400 800 m 2 Sektor S 4 bydlení v rodinných domech doplněné o drobné služby místního charakteru Maximální podlažnost/výška: 2 NP + podkroví / 10 m výška hřebene Koeficient zastavění: S:0,4 D:0,5 Typ zástavby: soliterní (S), dvojdomy (D) Velikost stavebních parcel: 600 1000 m 2, v odůvodněných případech i Větší (až 1200 m 2 ) Sektor S 5 bydlení v bytových domech s integrovanou občanskou vybaveností doplněné občanskou vybaveností místního významu Maximální podlažnost/výška: Koeficient zastavění v rámci vymezené plochy pro stavby: 0,8 Podíl ploch se vzrostlou zelení v rámci nezastavěné plochy: 0,5 Podíl ploch se vzrostlou zelení v rámci parkovacích ploch: 5 NP/17 m na každých 5 parkovacích míst 1 strom* Sektor S 6 občanská vybavenost místního a regionálního významu Maximální podlažnost/výška: 3 NP / 12 m Koeficient zastavění: 0,8 Podíl ploch se vzrostlou zelení v rámci nezastavěné plochy: 0,5 Podíl ploch se vzrostlou zelení - 7 -
v rámci parkovacích ploch: na každých 5 parkovacích míst 1 strom* Podrobnější organizace území doprava, uliční a stavební čáry, budou řešeny v dalším stupni projektové dokumentace Specifikace vzrostlé zeleně - každých 5 parkovacích míst 1 strom : * v případě parkování na terénu - malokorunný listnatý alejový strom s korunou zapěstovanou v podchozí výšce 2,2-2,5 m o obvodu kmínku 12-14 cm, se zemním kořenovým balem, rámcově v dospělém stavu dosahující výšky 6-10 m a šířky koruny 5-8 m. Optimálně pravidelně v ploše parkoviště, přípustné je seskupení. A5. TECHNICKÁ VYBAVENOST 5.1. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA a) silniční doprava Dopravní řešení vychází z platného územního plánu. Rozvojové lokality jsou napojeny na stávající komunikace ve stávajících zastavěných částech. Rozvojová plocha občanské vybavenosti je navržena v dopravním napojení přímo ze silnice I/2, aby nedocházelo k většímu dopravnímu zatížení komunikací v zónach pro bydlení. c) pěší a cyklistická doprava Součástí územní studie je komplexní řešení pěší a cyklistické dopravy a její návaznost na okolní krajinu a stávající zástavbu. Trasy pěší i cyklistické jsou v návrhu podstatně doplněny. Trasy jsou řešeny v částech, kde prochází krajinou samostatnými stezkami a v místech, kde procházejí zástavbou, tak po stávajících či navržených místních komunikacích. 5.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Studie řeší koncepci obsluhy území technickou infrastrukturou formou napojovacích bodů jednotlivých sektorů a páteřních tras. Dešťové vody budou likvidovány v souladu s platnými normami a řešení jejich likvidace bude součástí dalších stupňů PD dle požadavků správce kanalizačních řadů a správce vodních toků. 5.3. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanská vybavenost koncentrovaná, vyšší místního a regionálního charakteru je situována do ploch určených pro tuto funkci, kde je vyloučeno bydlení, jedná se o plochu v jižní části lokality. 5.4. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Návrh veřejných prostranství je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, zejména vyhlášky č. 501/2006 Sb.. Navržená veřejná prostranství mají svoji hierarchii dle jejich urbanistické polohy v území v souladu s jejich významem a účelem. Jedná se o plochy v rámci nových ulic - 8 -
v zástavbě rodinných domů doprovodná uliční zeleň navazující na zeleň soukromou, plochy v rámci smíšeného území předměstského navazující na bytové domy a doplněné např. o dětská hřiště, plochy využívající trasu biokoridoru citlivě řešené území, které by mělo být spíše přírodního charakteru a plochy navazující na funkční plochu občanské vybavenosti využití pro relaxaci a odpočinek širšího okolí. Rozvojové plochy bydlení jsou v této lokalitě poměrně malé, v součtu se jedná o 18 371 m2, tj. cca 1,8 ha ploch pro bydlení předměstské. V těchto lokalitách jsou vymezeny jako veřejná prostranství ulice, které jsou min. 8 m široké a dále jsou to plochy veřejné zeleně v rámci trasy biokoridoru a na něj navazující plochy směrem k plochám občanské vybavenosti. V rozvojové ploše smíšeného území předměstského je pro zástavbu navržena plocha o výměře 3 198 m2, což tvoří i s navrženými zpevněnými plochami cca 50% přestavbové plochy. Zbylá část plochy je navržena pro veřejnou zeleň v rámci veřejného prostranství. Může zde být umístěno i např. dětské hřiště. V těchto plochách, které zpřístupňují bytové domy musí být šířka veřejného prostranství min. 12 m. Dle Vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území se vymezují plochy veřejných prostranství na každé dva hektary zastavitelné plochy o výměře nejméně 1000 m 2, což je 5% zastavitelné plochy. V územní studii jsou plochy veřejných prostranství vymezeny o výměrách několikanásobně převyšující výměru požadovanou právní normou a to především z důvodu vytvoření a doplnění chybějících kvalitních veřejných prostor s vybaveností služeb, sportovních aktivit, obchodu, či relaxace pro stávající i potenciální nové obyvatele této lokality. V Pardubicích, červen 2013 Ing. arch. Petra Nacu Ing. arch. Petr Štěrba - 9 -