Otevřená ekonomika, měnový kurz
Obsah přednášky Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice Nominální a reálný měnový kurz Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období Úroková parita
Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice (odvození efektivní poptávky ve čtyřsektorové ekonomice viz přednáška č. 2) předpoklady: - otevřená ekonomika - konstantní cenová hladina a úroková sazba - výstup pod úrovní potenciálního produktu - konstantní reálný měnový kurz
Otázka: Jak zavedení čistých vývozů ovlivní určení rovnovážné produkce AD Y A NX c 1 Úpravy: Y Y ty my bi ty my A NX bi c 1 1 c1 t m A NX bi Rovnice rovnovážné produkce v otevřené ekonomice v systému fixních měnových kurzů Y 0 1 1 c 1 t m A NX bi
Multiplikátor otevřené ekonomiky 1 c 1 1 t m A. Jak ovlivní zvýšení autonomních dovozů úroveň rovnovážného produktu? Růst autonomních dovozů snižuje poptávku po domácím zboží. Tím rostou úniky z výdajového proudu. Multiplikační proces vyvolaný zvýšením autonomních dovozů snižuje rovnovážný produkt.
Velikost snížení rovnovážné produkce díky zvýšení autonomních výdajů: Y 0 1 1 c 1 t Úniky ve čtyřsektorové ekonomice jsou tvořeny úsporami, čistými daněmi a vývozy. Nespotřební výdaje zahrnují investice, vládní nákupy zboží a služeb a export. S + T + M = I + G + X M m Jestliže jsou úniky větší než nespotřební výdaje, je vytvářen tlak na pokles produkce. Jestliže jsou úniky menší než nespotřební výdaje, je vytvářen tlak na růst produkce.
B. Jak zvýšení vládních nákupů ovlivní čistý export resp. běžný účet platební bilance? Symbolicky lze tuto situaci zapsat: G YD M NX 1 m 1 c 1 t NX G m resp. m NX G 1 c1 t m Výraz v rovnici m NX 1 c1 t m G se nazývá multiplikátorem běžného účtu resp. čistého vývozu.
C. Jak přírůstek exportu ovlivní velikost čistých exportů resp. běžného účtu platební bilance? Situaci možno popsat: X Y my NX NX X M NX X 1 m c 1 t m X.
Rovnice rovnovážné produkce v otevřené ekonomice v systému flexibilních měnových kurzů Funkce čistých vývozů: NX = my + vr Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice: R reálný měnový kurz R d/f = d/f P f P ; d/f - nominální měnový kurz; jednotka měny cizí země vyjádřená v počtu (množství) jednotek měny domácí země P f - cenová hladina v zahraničí P úroveň cenové hladiny domácí země reálná měnový kurz vyjadřuje konkurenceschopnost domácí země v mezinárodním obchodě; Roste-li R, dochází k reálnému znehodnocení, konkurenceschopnost domácí země se zvyšuje; v citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurz (tj. ΔNX/ ΔR) roste-li R, rostou i čisté vývozy a tedy AD;
Determinace měnového kurzu - teorie parity kupní síly Zákon jediné ceny za předpokladu dokonale konkurenčního trhu a při neexistenci dopravních, transakčních a jiných omezení mezinárodnímu obchodu musí být identická zboží prodávána v různých zemích za stejnou cenu, jsou-li jejich ceny vyjádřeny ve stejné měně. Nominální měnový kurz domácí měny (např. CZK) vůči dané zahraniční měně (např. UR) je poměr ceny i-tého zboží v CZK k ceně i-tého zboží v UR
Formální zápis: CZK / UR P P Zákon jediné ceny i CR i SRN
Absolutní forma teorie parity kupní síly Absolutní forma teorie parity kupní síly vychází ze stejných předpokladů a říká, že nominální měnový kurz mezi měnami dvou zemí je dán poměrem úrovní cenových hladin těchto dvou zemí. Cenová hladina je vyjádřena pomocí tzv. referenčního koše zboží, o kterém je předpokládáno, že je identický v obou zemích. Formálně lze absolutní verzi teorie parity kupní síly zapsat: CZK / UR P P CR SRN
Absolutní forma teorie parity kupní síly Růst cenové hladiny v domácí zemi vede k poklesu kupní síly domácí měny a k proporcionální depreciaci domácí měny. A naopak. Podle teorie parity kupní síly jsou cenové úrovně všech zemí stejné, jsou-li vyjádřeny v jedné měně. Nebo-li při daném nominálním kurzu je vnitřní kupní síla rovna vnější kupní síle. P CR CZK / UR P SRN
Absolutní forma teorie parity kupní síly Platí-li zákon jediné ceny, platí i absolutní forma teorie parity kupní síly. Např. roste-li cenová hladina v ČR, klesá poptávka po korunách a současně klesá poptávka po domácí produkci. To vede k depreciaci kurzu koruny. Současně je vytvořen tlak na pokles cen domácí produkce, což vede ke zvýšení poptávky po domácí produkci i po domácí měně a k apreciaci. A naopak. Tzn. dochází k vyrovnávání kupní síly měn uvnitř všech zemí.
Relativní forma teorie parity kupní síly Zabývá se mírou změny nominálního měnového kurzu mezi dvěma zeměmi v průběhu určitého období. Vyjadřuje procentní změnu měnového kurzu zemi dvěma zeměmi jako rozdíl mezi procentními změnami národních cenových hladin ve sledovaných dvou zemích.
Relativní forma teorie parity kupní síly Formalizovaný zápis: CZK / UR t CZK / UR t 1 CZK / UR t 1 P CR t CRt 1 P P CR t 1 P SRN t SRN t 1 P SRN P t 1 CZK / UR t CZK / UR t 1 CZK / UR t 1 CR t SRN t
Překážky působení zákona jediné ceny: Odchylky nominálního měnového kurzu od parity kupní síly 1. Dopravní a další transakční náklady 2. Obchodní omezení (cla, dovozní kvóty..) 3. xistence nedokonalé konkurence 4. Neobchodovatelnost některých druhů zboží a služeb v mezinárodním obchodě (stavebnictví, kadeřnictví ) 5. Fiskální a monetární politika (vládní podpory exportu..) 6. Vznik nových druhů produktů 7. Nová naleziště surovin 8. Rozdílnost referenčních košů 9. Rozdílná rychlost přizpůsobování měnového kurzu a cen zboží a služeb (strnulost cen a mezd, kurz se přizpůsobuje rychle) 10. Některé měny funkce světových peněz
Reálný měnový kurz, nominální měnový kurz a teorie parity kupní síly Reálný měnový kurz vyjadřuje konkurenceschopnost v mezinárodním obchodě a ovlivňuje úroveň rovnovážné produkce. Formálně lze zapsat: R CZK / UR CZK / UR P P SRN CR reálné znehodnocení znamená růst reálného měnového kurzu (stejně jako růst nominálního měnového kurzu) a značí depreciaci domácí měny. A naopak.
1. Předpoklad: dané země nemají identický referenční koš, tedy neplatí absolutní verze parity kupní síly. Reálný měnový kurz např. R CZK / UR vyjadřuje korunovou cenu např. německého koše zboží v poměru ke korunové ceně koše zboží v České republice. Např. depreciace nominálního kurzu domácí měny vede k reálnému znehodnocení. Domácí zboží se stává pro zahraniční partnery levnější. Klesá vnější kupní síla CZK při koupi zboží v Německu v poměru k vnitřní kupní síle v ČR.
2. Předpoklad: Platí relativní verze teorie parity kupní síly pak se reálný kurz nemůže měnit. R R CZK / UR CZK / UR t CZK / UR t t 1 CZK / UR t 1 SRN t CR t R R CZK / UR CZK / UR t t 1 2% 1% 3% 0
3. Předpoklad: Platí absolutní verze teorie parity kupní síly pak se reálný kurz rovná 1 a je kurzem parity kupní síly. R CZK 1 / UR Pokud se jedné reálný kurz za uvedeného předpokladu nerovná, příčinou jsou překážky působení zákona jediné ceny.
Determinace měnového kurzu v krátkém a dlouhém období Trh korun v dlouhém období (křivka nabídky a poptávky po korunách v DO)
Formování měnového kurzu koruny v dlouhém období Poptávku po měně domácí země (poptávku po korunách) tvoří vývozy zboží a služeb a kapitálový příliv do dané země. Nabídku měny domácí země (nabídku korun) tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy. Křivka poptávky po korunách D má negativní sklon. Platí, čím vyšší je korunová cena dolaru, tím větší množství poptávaných korun. Např. za zboží v hodnotě 100 Kč zahraniční partner zaplatí pouze 2,6315 dolaru. Apreciace kurzu koruny vůči dolaru na 36 CZK/USD znamená, že zahraniční partner zaplatí za 100 Kč 2,7777 dolaru. Křivka nabídky korun S je pozitivně skloněná. Např. depreciace na 38 CZK/USD resp. 2,6315 USD za 100 CZK zdražuje dovozy, klesá poptávka po dovozech a klesá množství nabízených korun. Rovnovážný kurz je 37 CZK/USD, resp. 2,7027 USD za 100 CZK.
Měnový kurz v krátkém období, vliv devalvace na běžný účet
Jaké jsou příčiny zhoršení běžného účtu v krátkém období? Příčinou je, že krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovně je i neelastická poptávka domácí země po dovozech. xportní i importní zakázky jsou sjednávány předem, tzn. po depreciaci, se realizují objemy sjednané před depreciací.
Cenová elasticita poptávky po exportech vyjadřuje procentní změnu exportů, která je vyvolána procentní změnou nominálního měnového kurzu. formální zápis: x X X D / F D / F
Cenová elasticita domácí poptávky po importu vyjadřuje procentní změnu dovozu vyvolanou procentní změnou nominálního měnového kurzu. formální zápis: m M M P / F P / F
Devalvace (depreciace), běžný účet a úroveň důchodu (přístup teorie elasticity) Otázka: Za jakých podmínek vede depreciace (devalvace) měnového kurzu ke zlepšení běžného účtu a ke zvýšení produktu? Předpoklady: nabídka exportovaného i importovaného zboží je dokonale elastická, změny objemu poptávky nemají vliv na cenu, fixní domácí i zahraniční ceny CA = 0 ve výchozím období je bilance zboží a služeb vyrovnaná Přístup teorie elasticity: Běžný účet vyjádřený v měně domácí země lze zapsat: CA P X V P F M V
Předpoklad: PF = P = 1 pak: CA = X. M v přírůstkové podobě: dělíme rovnici změnou nominálního měnového kurzu a dostáváme: Do této rovnice substituujme rovnici pro cenovou elasticitu poptávky po vývozu a rovnici pro cenovou elasticitu poptávky po dovozu. Dostaneme: M M X CA M M X CA M M X Ca m x
Dále obě strany rovnice vydělíme M a dostaneme: CA 1 xx 1 M M Z předpokladu, že ve výchozím období byla rovnováha běžného účtu, vyplývá, že X/M = 1, pak po úpravě dostáváme: CA M x m m 1 Tato rovnice je známa jako Marshall-Lernerova podmínka, která říká, že devalvace (depreciace) zlepší běžný účet pouze tehdy, jestliže součet zahraniční elasticity poptávky po vývozech domácí země a domácí elasticity poptávky po dovozech je větší než jedna.
Závěry: jestliže 1. x m 1 - devalvace zlepšuje CA 2. x m 1 - devalvace zhoršuje CA 3. x 1 - devalvace nemá vliv na CA m
Dva současné efekty devalvace Cenový efekt vývozy domácí země vyjádřené v měně ostatních zemí jsou levnější. Dovozy jsou pro domácí zemi dražší. Cenový efekt devalvace zhoršuje běžný účet. fekt růstu objemu díky tomu, že se vývozy stávají levnější, roste zahraniční poptávka po domácí produkci v delším časovém období roste objem exportu. Zdražení dovozů díky devalvaci vede k poklesu domácí poptávky po zahraničním zboží. Objemový efekt vede ke zlepšení běžného účtu platební bilance domácí země. Výsledný efekt devalvace závisí na tom, který z efektů převáží.
Podmínka úrokové parity Cílem je co nejlepší zhodnocení (návratnost) investic. Otázka: investovat doma či v zahraničí? Rovnováha na mezinárodních finančních trzích nastává, jestliže výnosnost domácích a zahraničních aktiv se vyrovnala a arbitrážové kapitálové toky jsou zbytečné: Domácí úroková míra = zahraniční úrokové míře + očekávaná kurzová změna Výnosnost zahraničních aktiv: zahraniční úroková míra a očekávaná kurzová změna i d = i f - ( t+1 t ) / t; Tato aproximace říká, jestliže je domácí úroková míra z investice např. 5 %, úroková míra v zahraničí např. 2%, pak rozdíl ve prospěch domácí investice (3 %) musí být kompenzován očekávaným znehodnocením domácí měny přibližně (neboť se jedná o aproximaci) o 3 %. Oslabení měny odpovídá úrokovému diferenciálu rozdílu mezi domácí a zahraniční úrokovou mírou. i d domácí úroková míra i f - zahraniční úroková míra t - aktuální měnový kurz t+1 - očekávaný měnový kurz
Povinná literatura MACH, M. Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium. 1. a 2. část. 3. vydání. Slaný: MLANDRIUM. 2001. S. 115-132. ISBN 80-86175-18-9. Kapitoly: 3.1, 3.4, 3.5, BALDWIN, R. a CH. WYPLOSZ. konomie evropské integrace. 4.vyd.2013, kapitoly 13. 1, 13. 2, 13. 4