SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ

CS CS CS

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.4.2011 SEK(2011) 381 v konečném znění PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument ke SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ NA CESTĚ KE KOSMICKÉ STRATEGII EVROPSKÉ UNIE SLOUŽÍCÍ OBČANŮM SEK(2011) 380 v konečném znění KOM(2011) 152 v konečném znění CS CS

1. ÚVOD Toto posouzení dopadů bude doprovázet sdělení o budoucím zapojení EU v oblasti vesmíru. Sdělení nepředstavuje formální návrh. Jakýkoli takovýto návrh by muselo doprovázet další posouzení dopadů, které by podrobně analyzovalo finanční dopad. I když prvotními prioritami EU ve vesmíru zůstávají programy Galileo a GMES, zaměřuje se toto posouzení dopadů na jiné prioritní oblasti stanovené v usnesení Rady pro vesmír z roku 2008 1 o dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru. Politické souvislosti sdělení jsou zasazeny do rámce článku 189 Smlouvy o fungování EU, který výslovně zavádí pravomoc EU jednat v otázkách souvisejících s vesmírem. 2. VYMEZENÍ PROBLÉMU 2.1. Není zajištěna bezpečnost důležitých evropských vesmírných infrastruktur EU v současnosti nemá úplné a přesné informace o družicích a odpadu obíhajících kolem Země, o vesmírném prostředí (např. o radiačních výbojích) a o možných hrozbách z vesmíru (objekty v blízkosti Země). Tento nedostatek informací představuje pro vesmírnou infrastrukturu velké riziko. 2.2. Evropě chybí dlouhodobá strategie a kritické množství pro průzkum vesmíru Průzkum vesmíru zviditelňuje národy, které se na něm podílejí, na mezinárodní politické scéně. Je také hnací silou technologických inovací, jejichž vedlejší produkty pozvedly životy občanů na úroveň, kterou si široká veřejnost často neuvědomuje. Průzkum vesmíru vyžaduje politickou sílu, vizi a strategii k jeho provádění, což Evropa v současnosti postrádá. Činnosti v oblasti průzkumu vesmíru jsou také roztříštěné a izolované od jiných než vesmírných odvětví. To Evropě škodí z mezinárodního hlediska, neumožňuje to využívat potenciál průzkumu vesmíru pro inovace a konkurenceschopnost a mohlo by to mít nepříznivý účinek na vědu a vzdělávání 2. 2.3. O politikách a investicích v oblasti vesmíru se rozhoduje na vnitrostátní/mezivládní úrovni Vesmírné odvětví podporují převážně vnitrostátní veřejné finanční prostředky vydávané přímo nebo prostřednictvím příspěvku na agenturu ESA 3. V důsledku toho: iniciativy v oblasti vesmíru reagují na širší evropské politické cíle pouze nepřímo, 1 2 3 5. usnesení Rady pro vesmír Dosažení pokroku v evropské politice pro oblast vesmíru, 26. září 2008. Závěry seminářů Průzkum vesmíru a inovace, průmyslová konkurenceschopnost a vývoj technologií a Věda a vzdělávání v rámci průzkumu vesmíru, http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/esp/conferences_space_en.htm. Evropské vesmírné velmoci (FR, DE, IT) přispívají na agenturu ESA asi polovinou svých vnitrostátních rozpočtů pro vesmír, většina ostatních zemí považuje agenturu ESA za svou kosmickou agenturu a přispívá na ni většinou svého vnitrostátního rozpočtu pro vesmír nebo celým tímto rozpočtem. CS 2 CS

cílem vnitrostátních politik v oblasti vesmíru je vnitrostátní průmysl, což může škodit konkurenceschopnému rozvoji evropského kosmického průmyslu, hrozí překrývání, roztříštění a diskontinuita činností v evropském vesmírném odvětví. 2.4. Vnitrostátní investice do specializovaných kosmických programů nemohou dostatečně řešit potřeby politik a zásahů EU Panuje široká shoda, že budoucí vývoj na poli vesmíru v oblastech, jako je bezpečnost nebo průzkum vesmíru, a využívání vesmírných infrastruktur a vesmírných aplikací vyžadují koordinovaný přístup k financování. Kvůli roztříštěnosti vnitrostátních rozhodovacích postupů a řídících rámců pro oblast vesmíru a nedostatečné koordinaci mechanismů financování nemohou investice do zásadních činností v oblasti vesmíru, jako je získávání poznatků o situaci ve vesmíru 4 nebo průzkum vesmíru, dosáhnout potřebného kritického množství. 3. ANALÝZA SUBSIDIARITY Tato iniciativa se nesnaží nahradit opatření přijímaná členskými státy jednotlivě nebo v rámci agentury ESA, ale spíše je doplnit a v případě potřeby posílit koordinaci za účelem dosažení společných cílů. 4. CÍLE Obecné cíle (1) Podporovat vědecký a technický pokrok. (2) Podporovat inovace a průmyslovou konkurenceschopnost. (3) Zajistit dobrou životní úroveň občanů na základě vesmírných aplikací. (4) Zviditelnit EU v oblasti vesmíru na světové úrovni. Konkrétní cíle (1) Zajistit dlouhodobou dostupnost a bezpečnost evropských vesmírných infrastruktur a služeb. (2) Zajistit takové postavení EU, které jí umožní plnit koordinační úlohu ve výzkumu, k níž vyzývá článek 189 Smlouvy, a využít potenciál průzkumu vesmíru tak, aby přispíval k cílům strategie EU 2020. (3) Zajistit potřebné podmínky, které zaručí evropský přístup do vesmíru a k infrastrukturám na oběžné dráze. (4) Zajistit konvergenci politik a investic jednotlivých členských států a EU v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru a průzkumu vesmíru a konvergenci mezi opatřeními v těchto dvou oblastech a jinými politikami EU. (5) Zajistit pro EU vedoucí a strategickou úlohu 4 Získávání poznatků o situaci ve vesmíru jsou komplexní znalosti, pochopení a udržování povědomí o souboru vesmírných objektů (kosmické lodě, družice nebo vesmírný odpad), vesmírném prostředí a stávajících hrozbách/rizicích pro vesmírné operace. Systémy získávání poznatků o situaci ve vesmíru se opírají o pozemní nebo vesmírná sledovací a monitorovací čidla. CS 3 CS

v oblasti vesmíru na celosvětové úrovni, a zejména při mezinárodních jednáních o získávání poznatků o situaci ve vesmíru a o průzkumu vesmíru. 5. MOŽNOSTI POLITIKY 5.1. Možnost 1: Základní stav EU by neinvestovala do bezpečnosti důležitých evropských vesmírných infrastruktur ani by se nezapojovala do průzkumu vesmíru. To by neovlivnilo provádění ostatních stěžejních iniciativ EU v oblasti vesmíru, systému Galileo a programu GMES, ale mohla by být ovlivněna jejich dlouhodobá bezpečnost a udržitelnost. Situace popsaná v rámci vymezení problému by pravděpodobně přetrvala. 5.2. Možnost 2: Bezpečnost v rámci aspektů týkajících se vesmíru Tato možnost navrhuje evropský systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru, který by chránil důležité evropské vesmírné infrastruktury před riziky srážky mezi kosmickými loděmi nebo s vesmírným odpadem a objekty v blízkosti Země 5 a před kosmickým počasím. Tato možnost zahrnuje sdružení stávajících kapacit a získání složek potřebných k doplnění systému a k údržbě a provozu pozemních a vesmírných systémů získávání poznatků o situaci ve vesmíru. Významným prvkem při provádění této možnosti by byla mezinárodní spolupráce, zejména s USA. První orientační odhady pro plné nasazení evropského systému od roku 2014 činí 130 milionů EUR ročně (v cenách za rok 2009). 5.3. Možnost 3: Možnost 2 plus omezené zapojení do průzkumu vesmíru EU by rozšířila činnosti a koordinaci v oblasti průzkumu vesmíru v Evropě společně s členskými státy a agenturou ESA. Tento scénář má dvě hlavní složky: Účast na ISS 6 5 6 Objekty v blízkosti Země, komety a asteroidy, jejichž oběžné dráhy je přibližují k Zemi, představují pro Zemi vzácné, avšak významné nebezpečí. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je trvale obývaná vesmírná stanice, která obíhá Zemi ve výšce 400 km pro mírové účely. Její koncepce, vývoj, provoz a využití vycházejí z mezivládní dohody podepsané v roce 1998 mezi 15 mezinárodními partnery. ISS řídí ESA (Evropa), NASA (USA), Roscosmos (Rusko), CSA (Kanada) a JAXA (Japonsko). CS 4 CS

To by mohlo zajistit zvýšenou přítomnost EU na ISS prostřednictvím evropského týmu kosmonautů založeného na stávajícím týmu agentury ESA, jakož i větší možnosti misí, které by postupně přecházely pod přímou evropskou kontrolu a v konečném důsledku vedly k evropskému systému přepravy posádek. Tato možnost zahrnuje testování udržitelné lidské přítomnosti ve vesmíru mimo LEO 7. Náklady se odhadují v řádu 300 milionů EUR ročně. Vypouštěcí infrastruktury EU by přispívala na adaptaci vypouštěcí infrastruktury, aby se přizpůsobila vývoji nosné rakety Ariane-5, a na adaptaci a provozní údržbu evropského kosmického centra (kosmické centrum v Guyaně). Průměrný příspěvek EU se odhaduje v řádu 100 milionů EUR ročně. Obě složky bude provádět ESA. 5.4. Možnost 4: Možnost 3 plus podstatné investice do průzkumu vesmíru Tato možnost přidává k možnosti 3 rozvoj přístupu člověka do vesmíru a robotický průzkum Marsu. Přístup člověka do vesmíru V rámci této možnosti by evropská kosmická přepravní loď (automated transfer vehicle ATV) byla vylepšena tak, aby dokázala bezpečně vrátit na Zemi užitečné zatížení (tj. vyspělý návratový modul Advanced Re-entry Vehicle, ARV) za účelem lepšího využívání ISS a zajištění výměnné kapacity 8. V druhém kroku by byl modul ARV vylepšen a modernizován pro přepravu posádky na dráhu LEO a zpět (ARV-Crew). Finanční příspěvek EU by v období 2014 2020 činil asi 800 milionů EUR ročně. Mise s úkolem přivézt vzorky z Marsu EU přispěje na první misi s úkolem přivézt vzorky z Marsu, která má být zahájena do poloviny příštího desetiletí. V období 2014 2020 by byl zapotřebí průměrný roční příspěvek EU ve výši asi 100 milionů EUR ročně. Toto financování by mohlo pokrýt technické zařízení, do kterého by byly vzorky přivezeny. Provádění činností EU v oblasti průzkumu vesmíru by bylo svěřeno agentuře ESA. U možností 3 i 4 by byla nezbytná mezinárodní spolupráce. 6. POSOUZENÍ DOPADŮ 6.1. Možnost 1: Základní scénář V rámci tohoto scénáře by EU nefinancovala získávání poznatků o situaci ve vesmíru ani průzkum vesmíru. Problémy spojené s neexistencí systému získávání poznatků o situaci ve vesmíru a s nedostatečným zapojením EU do průzkumu vesmíru budou přetrvávat. 7 8 Nízká oběžná dráha (Low Earth Orbit LEO), obecně se za ni považuje oběžná dráha ve výšce 400 až 1 000 km. Partnerství ISS je založeno na nevyměňování finančních prostředků; každý příspěvek do ISS je věcný a nabízí výměnu letových příležitostí, hardwaru a služeb. CS 5 CS

6.2. Možnost 2 6.2.1. Hospodářský dopad Výsledky tohoto zásahu sníží riziko hospodářské ztráty způsobené poškozením (včetně úplného zničení) kosmické lodi a povedou k lepší bezpečnosti ve vesmíru včetně bezpečnosti pro lidskou posádku ve vesmíru i obyvatele na Zemi. Zásah v souvislosti s kosmickým počasím by mohl přinést výhody v jiných odvětvích, jako je odvětví letectví a elektrické energie. Činnosti v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru a zabezpečování vesmírných infrastruktur před hrozbami mohou mít také dopad na konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu. 6.2.2. Dopad na životní prostředí Lepší informace o kosmickém počasí mohou přinést lepší znalosti změny klimatu a počasí na Zemi. Přesnější informace o meteorech sníží nepříznivé vlivy dopadů vesmírného odpadu a meteorů na Zemi. 6.2.3. Sociální dopad Ochrana vesmírných prostředků zajistí, že důležité služby budou stále fungovat i v případě významného narušení pozemních systémů. 6.3. Možnost 3 6.3.1. Hospodářský dopad Činnosti předpokládané v rámci možnosti 3 budou zahrnovat výdaje na celou řadu oblastí, včetně technologických demonstrací a vývoje hardwaru nebo procesů. Tyto výrobky a služby dodává a využívá celá řada veřejných i soukromých institucí a výrobců v Evropě. Lze očekávat, že se výdaje EU na průzkum vesmíru přímo projeví v obratu pro kosmický průmysl, a to podle odhadů minimálně 2,3krát, z čehož vyplývá, že 100 milionů EUR vydaných na průzkum vesmíru povede k 230 milionům EUR v podobě dodávek pro výrobní odvětví a nových výrobků. Nejvýznamnější příznivé vedlejší účinky pro jiná než vesmírná odvětví se očekávají v oblasti systémů podpory života, zdravotnictví a prosperity 9. 6.3.2. Dopad na životní prostředí Průzkum vesmíru zlepší pochopení našeho vlastního životního prostředí, což zase povede k lepšímu vytyčení politik životního prostředí. Bude mít příznivé účinky v oblastech, jako je řízení a regenerace kvality ovzduší, technologie výroby, skladování a distribuce energie a vodohospodářství. 9 Průzkum vesmíru a inovace, průmyslová konkurenceschopnost a vývoj technologií, závěry a doporučení semináře, 29. 30. dubna 2010, Harwell (Spojené království); http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/esp/conferences_space_en.htm. CS 6 CS

6.3.3. Sociální dopad Předpokládá se, že zapojení EU do průzkumu vesmíru povede k sociálním dopadům z hlediska zaměstnanosti, struktury trhu práce, vzdělávání a zdravotnictví. Program raketoplánů USA zvýšil zaměstnanost 2,8krát. Vesmírné prostředí nabízí jedinečné možnosti studování zdravotních problémů spojených s různými nemocemi, stárnutím nebo nepohyblivostí. Další společenské výhody se projeví v oblastech energetiky, zdravotnictví, biotechnologie, životního prostředí nebo bezpečnosti. 6.4. Možnost 4 6.4.1. Hospodářský dopad Zdůvodnění hospodářského dopadu popsané v rámci možnosti 3 platí také pro možnost 4. Potenciální hospodářské dopady budou odpovídat vyššímu financování. Programy v oblasti průzkumu vesmíru jsou nezbytné, má-li být zachována konkurenceschopnost současných evropských nosných raket a evropských nosných raket příští generace. Vzhledem k četným potřebným technologiím se předpokládá velký počet technologicky vyspělých aplikací v odvětví biotechnologie a ve farmaceutickém průmyslu, např. uzavřené prostory pro pokusné účely, operace na dálku včetně mikrorobotiky na dálkové ovládání, automatizované manipulační a skladovací systémy a mikroanalytické systémy 10. Dojde k výraznému zviditelnění EU na celosvětové úrovni. 6.4.2. Dopad na životní prostředí Řešením témat, jako je komparativní planetární klimatologie nebo pozorování Země z ISS, by výzkum spojený s průzkumem vesmíru pomohl pochopit změnu klimatu na Zemi. 6.4.3. Sociální dopad Průzkum vesmíru přispěje k rozvoji celosvětového vedoucího postavení Evropy ve vědecké oblasti. Činnosti v oblasti průzkumu vesmíru podpoří zájem veřejnosti o vesmírnou vědu a technologie a přiměje mladé lidi věnovat se vědě, technologii, strojírenství a matematice. Dojde k výraznému příznivému dopadu na tvorbu nových kvalifikovaných pracovních míst. ESA 11 odhaduje, že investice v rozsahu navrhovaném v rámci možnosti 4 povedou k vytvoření 3 000 vysoce kvalifikovaných přímých pracovních míst. Dojde-li 10 11 Průzkum vesmíru a inovace, průmyslová konkurenceschopnost a vývoj technologií, závěry a doporučení semináře, 29. 30. dubna 2010, Harwell (Spojené království); http://ec.europa.eu/enterprise/policies/space/esp/conferences_space_en.htm. Údaje poskytnuté Evropskou kosmickou agenturou. CS 7 CS

k 2,8násobnému 12 zvýšení zaměstnanosti, mohla by celková zaměstnanost vytvořená touto možností činit více než 8 000 pracovních míst. 12 Jerome Schnee, Hospodářský dopad kosmického programu Spojených států (The Economic Impact of the US Space Programme), Rutgersova univerzita. CS 8 CS

7. SROVNÁNÍ MOŽNOSTÍ Možnosti Účinnost Účelnost Soudržnost Možnost 1 Možnost 1 nedosáhne konkrétních cílů tohoto opatření. Financování by bylo dostupné pro jiné iniciativy. Nevztahuje se na tuto možnost. Tato možnost není v souladu se strategií růstu EU 2020, která zdůrazňuje klíčový význam inovací a průmyslové konkurenceschopnosti a odkazuje na vypracování politiky pro oblast vesmíru jakožto nástroje k dosažení cílů této strategie. Možnost 2 Tato možnost dosahuje konkrétního cíle 1, co se týče dlouhodobé dostupnosti a bezpečnosti evropských vesmírných infrastruktur a služeb, a částečně cíle 4, pokud jde o konvergenci politik jednotlivých členských států a EU a o investice do získávání poznatků o situaci ve vesmíru a o propojení těchto politik s jinými politikami EU. Možnost 2 vyžaduje výdaje 130 milionů EUR ročně. Systém získávání poznatků o situaci ve vesmíru by mohl ušetřit minimálně více než 240 milionů EUR ročně. Tato možnost snižuje riziko dominového efektu v důsledku zničení kosmické lodi. Má významné sociální výhody, které plynou ze zabránění narušení družicových služeb a z lepšího předcházení výpadku elektrické sítě a dopadům objektů v blízkosti Země. Příznivý dopad na životní prostředí zejména díky tomu, že se více dozvíme z kosmického počasí. Tato možnost je částečně, ale ne plně koherentní se strategií růstu EU 2020. I když získávání poznatků o situaci ve vesmíru představuje určitý potenciál pro inovace a růst, jeho hlavním účelem je ochrana vesmírné infrastruktury. Tato možnost se nezabývá inovačním potenciálem při průzkumu vesmíru. Možnost 3 Tato možnost dosahuje cílů 1, 2 a 4, ale pouze částečně cílů 3 a 5. Nezaručuje plně nezávislý přístup k infrastrukturám na oběžné dráze. Možnost 3 zviditelní EU v otázkách souvisejících s vesmírem, ale neposkytne jí vedoucí a strategickou úlohu uvedenou v rámci cíle 5. Možnost 3 vyžaduje další výdaje 400 milionů EUR ročně. Celkově tato možnost představuje 530 milionů EUR ročně. Podle konzervativních odhadů činí míra návratnosti investic do průzkumu vesmíru 2,3 a zaměstnanost se zvýší 2,8krát. Dále má výrazné dopady na zviditelnění a inovační potenciál Evropy a na tvorbu vysoce kvalifikovaných pracovních míst a prospěšné vedlejší účinky. Možnost 3 je plně v souladu se strategií EU 2020; přispěje k inovacím a přinese výhody, které se projeví v mnoha dalších oblastech a politikách EU včetně zdravotnictví a životního prostředí. Možnost 4 Tato možnost dosáhne pěti určených cílů. Odůvodnění popsané pro možnost 3 platí pro možnost 4. Tato možnost si vyžádá dalších 900 milionů EUR ročně, celkově bude tedy představovat 1,43 miliardy EUR ročně. Možnost 4 představuje obrovskou technologickou výzvu, která zrychlí tempo technologického pokroku a znásobí příznivé vedlejší přínosy pro naše hospodářství a občany. Z hlediska soudržnosti je tato možnost podobná možnosti 3. CS 9 CS

8. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ Toto posouzení dopadů bude doprovázet sdělení o budoucím zapojení EU v oblasti vesmíru, které by mohlo připravit půdu pro návrh evropského kosmického programu. Podrobnými ustanoveními pro monitorování a hodnocení se bude zabývat posouzení dopadů pro uvedený návrh. *** CS 10 CS