Harmonizovaná databáze. Dílek po dílku vzniká společné třídění napříč EU

03 2014 CS Harmonizovaná databáze Dílek po dílku vzniká společné třídění napříč EU Očima uživatele: elektronická podání nově i v Irsku Rozhovor: Úřad BOIP: na plné obrátky

03 2014 Zpravodaj Europeantmdn vydává Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) a vychází jednou za čtyři měsíce ve 23 úředních jazycích EU. Zpravodaj je určen evropské komunitě duševního vlastnictví. Přináší přehled úsilí evropské sítě ochranných známek a průmyslových vzorů v rámci sdílení osvědčených postupů, harmonizace pracovních metod a odstraňování překážek podnikání. K dispozici ve formátu PDF na adrese www.tmdn.org a www.oami.europa.eu. Zpravodaj slouží podpoře strategického plánu úřadu OHIM, akční linie 6 (rozvoj evropské sítě), klíčových iniciativ 27, 28 a 29. S dotazy se prosím obracejte na adresu OHIMcommunicationservice@oami.europa.eu.

Obsah 01 Hlavní téma Harmonizovaná databáze 05 Rozhovor Úřad BOIP: na plné obrátky 07 Iniciativy sítě Síť pro boj proti podvodům 09 11 13 Zaměřeno na nástroje Očima uživatele Konvergenční projekty Nástroj CESTO se začíná uplatňovat v celé síti ETMDN Podpora zavádění elektronických podání v Irsku Dva nové konvergenční projekty pro průmyslové vzory 23 21 20 17 14 Novinky: stručný přehled Z evropských úřadů duševního vlastnictví Kalendář událostí a akcí Konvergenční program Projektové portfolio Fond pro spolupráci Projektové portfolio

Hlavní téma Harmonizovaná databáze Krok za krokem postupně vzniká společné třídění napříč EU 1 Harmonizovaná databáze je v současnosti největší světovou zatřiďovací databází ochranných známek. Nabízí expertům i začínajícím uživatelům rychlý a snadný způsob třídění. Přinesla revoluci v provádění třídění a od svých prvopočátků před osmi lety již urazila úctyhodnou cestu. U zrodu toho, co dnes známe jako harmonizovanou databázi, stála původní řídící skupina složená ze zástupců úřadu OHIM a britského a švédského úřadu duševního vlastnictví. K těmto prvním třem úřadům se později připojilo Německo a organizace WIPO, přičemž za základní jazyk si zvolily angličtinu. Katharina Mirbt z Německého úřadu pro patenty a ochranné známky (DPMA) se podílí na projektu od samého počátku. Moji kolegové se již tehdy zabývali myšlenkou na společnou databázi výrobků a služeb, vysvětluje, a zároveň jsem se dozvěděla, že úřad OHIM se chce do takového projektu skutečně pustit. Výrobky a služby k harmonizaci přímo vybízely. Rozvoj IT zároveň pokročil na úroveň, kdy už bylo možné strukturovat několik set tisíc termínů v rámci databáze vedené ve více než 20 jazycích a také vyvinout pracovní postup založený na využití internetu, jež má sloužit k údržbě tohoto typu databáze. A tak jsem si řekla, že by bylo skvělé se do toho pustit. Kateřina si vybavuje, že práce, kterou projekt vyžadoval od původní řídící skupiny, byla sice vyčerpávající, ale zároveň fascinující. Ponořili jsme se do debat o sestavení plánu výchozího konceptu postupu, struktury a údržby takové databáze. Bylo nutné propojit do celku aspekty třídění, Katharina Mirbt, DPMA

Hlavní téma technických možností i různých typů jazyků a vzít v úvahu také politická hlediska. Jednalo se o velmi zajímavou práci, při které bylo třeba překonat řadu překážek, ale skupina navzájem výborně spolupracovala. Diskuse probíhaly realisticky, názorově otevřeně, a vznikala tak řešení, která následně prokázala svou hodnotnost. Soukolí mechanizmu vytváření databáze se dalo do pohybu v úřadu OHIM projektem EuroClass, který propojil všechny evropské databáze do jediného společného portálu. Ovšem záměr, který poháněl vpřed řídící skupinu, si kladl za cíl jednu společnou databázi, a to ve všech úředních jazycích EU. Prvotním úkolem bylo sloučení databází úřadů OHIM a UKIPO tedy dvou nerozsáhlejších databází provozovaných zúčastněnými úřady, neboť obě byly vedené v angličtině. Vzniklá databáze obsahovala celkem 115 000 pojmů, ale následné vytřídění a revize odlišných termínů a prakticky identických termínů (včetně odchylek v diakritice a pravopisu) snížily tento počet výsledně na zhruba 64 000 termínů. Jelikož databáze ostatních zúčastněných úřadů byly výrazně skromnější, bylo nutno nepokryté termíny přeložit z angličtiny do jazyka příslušného úřadu. V úřadu OHIM se pro tuto fázi vžilo označení kompletační projekt. Překlady zpracovávalo Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie se sídlem v Lucemburku a ověřovaly je vnitrostátní úřady nebo příslušné úřady, které v daném jazyce přijímaly přihlášky. V dalším kroku termíny znovu potvrdil úřad OHIM, který přijímá přihlášky ve všech jazycích. Základním jazykem harmonizované databáze je angličtina. Tak lze docílit co nejvyšší možné kvality překladu veškeré překlady vycházejí z jednoho sdíleného jazyka, zdroj zůstává bez ohledu na jazyk shodný, přičemž mezi jazykem originálu a překladu nestojí žádný další mezistupeň. Popsaný proces dal vzniknout zásadě pojmového pojetí, uplatňované všemi zpracovateli databáze tak, aby se v ní vyloučily duplicity a přesahy. V angličtině lze některé pojmy vyjádřit více způsoby než v dalších jazycích a naopak v některých jazycích je zase pro určité pojmy více výrazů než v angličtině. Překlad sám o sobě nezaručí srozumitelnou a dobře uspořádanou databázi, vhodnou pro svůj účel. Dnes již databáze pokrývá víceméně všechny úřady duševního vlastnictví na evropské i vnitrostátní úrovni. A rozhodně poroste dál. Pojmové pojetí ve své podstatě znamenalo vytváření pojmů cestou slučování všech termínů se stejným významovým obsahem. Pro pokrytí několika výrazů v jiných jazycích byla jako společný rámcový jazyk použita angličtina. Databáze si tím uchovává své bohatství, ale je zároveň racionalizována tak, aby nadbytečné termíny nezpůsobovaly nepřehlednost. Dnes již databáze pokrývá víceméně všechny úřady duševního vlastnictví na evropské i vnitrostátní, respektive regionální úrovni. A rozhodně ve svém vývoji neustrne. V úřadu OHIM v současné době probíhají přípravy na začlenění všech termínů z tzv. identifikačního seznamu skupiny TM5, což je soupis předběžně schválených termínů z pěti největších úřadů pro ochranné známky na světě úřadu OHIM, Amerického úřadu pro patenty a ochranné známky, Japonského patentového úřadu, Korejského úřadu duševního vlastnictví a Státní správy pro průmysl a obchod Čínské lidové republiky. Dojde tak ke globalizaci databáze, přičemž dalším vítaným rozšířením jejího mezinárodního rozměru bude také integrace nástroje pro správu výrobků a služeb podle madridského systému Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Harmonizovaná databáze je dynamicky se vyvíjející soubor termínů, aktualizovaný otevřeným a transparentním způsobem společným úsilím všech zúčastněných úřadů, a to prostřednictvím konzoly pro údržbu databáze (Terminology Maintenance Console) neboli krátce TMC. Rovněž uživatelé mohou prostřednictvím vnitrostátních a regionálních úřadů duševního vlastnictví navrhovat termíny vyhovující potřebám trhu a rovněž navrhovat vyřazení zastaralých termínů. Úřady následně o takových termínech hlasují, přičemž organizace WIPO vystupuje v roli rozhodce. To umožňuje udržovat databázi v co možná nejmodernějším, nejaktuálnějším a nejsouhrnnějším. 2

Hlavní téma Nicméně výhody databáze reálně vyniknou teprve na úrovni uživatelů. Imre Gonda z Maďarského vnitrostátního úřadu duševního vlastnictví (HIPO) zdůrazňuje, že hybnou silou harmonizované databáze i celé plejády projektů v rámci konvergenčního programu byli a jsou uživatelé. Domnívám se, že není náhoda, že první i druhý konvergenční projekt byly věnovány harmonizaci problematiky třídění ochranných známek, říká. Praxe vnitrostátních úřadů a úřadu OHIM se značně lišila, přičemž díky zásadě koexistence dochází k významné míře interakce mezi vnitrostátními systémy a systémem EU. Nedařilo se nám však dospět k dohodě, což znamenalo, že by docházelo k různým výkladům rozsahu ochrany. Právě proto úřad HIPO vřele uvítal záměr zahájení konvergenčního procesu a vytvoření harmonizované databáze bylo logickým vyústěním. V rámci prvního projektu CP 1 jsme se dohodli na podobě společné praxe. Po vytvoření databáze jsme však již byli schopni poskytovat uživatelům mnohem konkrétnější výsledky něco, co mohou přímo využívat při podávání svých přihlášek ochranných známek. A praktické přínosy pro maďarské uživatele? Imre dokáže zcela přesně pojmenovat, čeho bylo díky harmonizované databázi dosaženo. Je evidentní, že díky harmonizované databázi jsou uživatelé schopni omezit počet nedostatků při přípravě a podávání přihlášek ochranných známek na evropské i vnitrostátní úrovni, zdůrazňuje. Vnímá také hodnotu, kterou databáze přináší menším podnikům i fyzickým osobám. Více než 90 % našich vnitrostátních předkladatelů přihlášek pochází z řad malých a středních podniků a ty obvykle nevyužívají služeb zástupce, upozorňuje Imre. Katharina Mirbt uvádí, že výhody pro uživatele jsou různého druhu. Všichni předkladatelé přihlášek ochranných známek což samozřejmě platí i pro naše německé uživatele mohou využít slovní označení v databázi ke specifikaci výrobků a služeb, pro které si přejí registrovat ochranné známky. Nemusí se složitě zabývat tím, zda jsou terminologická označení dostatečně specifická a přesná, ani pod kterou třídu patří. Samozřejmě mohou použít stejné slovní označení ve všech dalších zemích používajících harmonizovanou databázi, protože termíny v databázi jsou přeložené do 20 dalších jazyků a zatřídění se nemění. Výsledným přínosem pro uživatele je předvídatelnost a efektivnost! V očích Imreho a jeho kolegů z úřadu HIPO je skutečnou výhodou harmonizované databáze její schopnosti reagovat a přizpůsobovat se. Přirozeným důsledkem inovací je, že na trhy přicházejí nové výrobky a služby, a je tedy třeba, aby popisné termíny k takovým produktům byly součástí databáze. Nemůžeme harmonizovanou databázi pokládat za nějaký konečný a úplný seznam nové termíny je třeba doplnit. Otázkou však je, jak udržet s vývojem krok. Ke sdílení nově navržených termínů je tím pravým nástrojem TMC má pro nás prvořadý význam. Imre Gonda, HIPO Jaká však bude budoucnost harmonizované databáze? Jak se bude v příštích letech vyvíjet? Katharina se domnívá, že se bude jednat o vývoj náročný, ale zároveň slibný: V současné době, kdy je klasifikace zharmonizována a termíny přeloženy, stojíme před obdobím, které je třeba správně využít k prosazení a upevnění kvality databáze. Mezitím se již pracuje na příštím pracovním programu: půjde jednak o začlenění a přizpůsobení termínů zařazených do manažeru výrobků a služeb organizace WIPO, a jednak o zapracování termínů skupiny TM5. Podle mě výhody pro uživatele porostou s tím, jak poroste počet úřadů duševního vlastnictví zapojených do projektu. Tato logika je nezpochybnitelná, takže jsem přesvědčena, že do harmonizované databáze se budou zapojovat další a další úřady po celém světě. 3

Hlavní téma Harmonizovaná databáze v kostce Jedná se o nejrozsáhlejší zatřiďovací databázi na světě. Je plně dostupná ve všech 23 úředních jazycích EU. Je plně systematizována. Je implementována 25 úřady pro ochranné známky z EU. Obsahuje již veškeré termíny z abecedního seznamu podle Niceského třídění. Do roku 2015 bude zahrnovat všechny termíny z identifikačního seznamu skupiny TM5 (termíny předběžně schválené úřady OHIM, USPTO, JPO, KIPO a SAIC). Bude obsahovat většinu termínů dostupných v nástroji pro správu výrobků a služeb podle madridského systému. Je to dynamicky se vyvíjející databáze, která je průběžně doplňována o nové termíny, přičemž zastaralé termíny jsou vyřazovány. Nástroj TMC: zajišťuje trvalé aktualizování harmonizované databáze TMC je on-line nástroj, který racionalizuje správu a údržbu termínů v harmonizované databázi. Byl vyvinut v rámci fondu pro spolupráci a konvergenčního programu ve spolupráci s evropskými vnitrostátními a regionálními úřady duševního vlastnictví, organizací WIPO, sdruženími uživatelů a úřadem OHIM. Prostřednictvím TMC může síť odborníků na zatřiďování ze všech zúčastněných úřadů v EU navrhovat a hlasováním potvrzovat nové termíny a veškeré změny v databázi. Odborníci z organizace WIPO působí v případě jakékoli neshody jako mediátoři. Nástroj TMC pomáhá úřadům při vzájemné spolupráci rozšiřovat harmonizovanou databázi v otevřeném a zúčastněném duchu. Uživatelé mohou navrhovat nové termíny prostřednictvím svých vnitrostátních a regionálních úřadů, aby tak harmonizovaná databáze plně odrážela potřeby trhu. Bližší informace na adrese www.tmdn.org. 4

Rozhovor Úřad BOIP: na plné obrátky Nabídka služeb duševního vlastnictví se otevírá uživatelům v srdci Evropy Úřad Beneluxu pro duševní vlastnictví (BOIP) má působnost pro tři země a tři jazyky a v nedávné minulosti procházel obdobím horečné aktivity. Kromě své každodenní práce zaváděli odborníci z úřadu BOIP v plném nasazení a s výrazným úspěchem do praxe také jedny z nejnáročnějších a nejsložitějších projektů fondu pro spolupráci. Náměstek generálního ředitele úřadu BOIP Hugues Derème vysvětluje, že úřad BOIP je unikátní v mnoha ohledech: jako jediný regionální úřad zapojený do evropské sítě ochranných známek a průmyslových vzorů představuje jedinečné spojení belgické, nizozemské a lucemburské kultury. Tyto tři národnosti jsou dokonce zastoupeny i ve složení vrcholového vedení této organizace. Dalším vhodným příkladem jsou jazyky: úřad koncem loňského roku přidal k francouzštině a nizozemštině rovněž angličtinu jako třetí pracovní jazyk, aby mohl lépe dostát potřebám podnikatelů, přičemž bral v úvahu i to, že země Beneluxu mají velmi otevřenou ekonomiku. Tím se náš úřad profiluje spíše na mezinárodní úrovni, dodává Hugues. Mezi Huguesovy úkoly v rámci úřadu spadá veškerá hlavní činnost úřadu BOIP a rovněž mezinárodní vztahy a je patrné, že mu takový záběr aktivit velmi vyhovuje. Znakem jedinečného postavení úřadu BOIP je podle Huguese to, že máme křeslo pozorovatele ve správní radě úřadu OHIM. Koordinujeme však svá stanoviska s třemi členy z Belgie, Lucemburska a Nizozemska. Vstoupili jsme do aktivní spolupráce s úřadem OHIM velmi rádi a s nadšením, a to prostřednictvím fondu pro spolupráci a konvergenčního programu. Užitečné a přínosné bylo to, že fond vznikal ze speciálně vyčleněných zdrojů financování a s konkrétně přidělenými pracovníky. V samotných počátcích fondu pro spolupráci byl úřad BOIP z hlediska automatizace na velmi slušné úrovni", říká Hugues. Věděli jsme, že náš zájem na práci fondu bude ve srovnání s ostatními vnitrostátními úřady odlišný. Začínali jsme s poměrně omezeným počtem implementačních záměrů", ale postupem času se jejich seznam zásadně rozrostl a to je samozřejmě kladný signál. 5

Rozhovor Hugues Derème, náměstek generálního ředitele úřadu BOIP Jednou ze silných stránek úřadu BOIP je pokročilá úroveň jeho útvaru IT, takže hned při rozběhu fondu pro spolupráci, kdy byly vnitrostátní úřady vyzvány k předkládání iniciativ, navrhl projekt standardu XML (pod názvem TM-XML) a odpovídající architektury. K předložení takového návrhu nás vedlo vědomí, že celá řada projektů se bude týkat oblasti IT, objasňuje Hugues, a že pro bezproblémové zapojování vyvíjených aplikací do společného rámce bude důležité používat shodný jazyk. Úřad BOIP byl jedním z prvních úřadů ze sítě ETMDN, který svým uživatelům nabídl elektronická podání již před 15 lety. Dnes přichází elektronickou cestou celkem 99,5 % všech podání přihlášek ochranných známek. Úřad BOIP navíc spolupracoval s organizací WIPO jako pilotní úřad projektu elektronického podávání přihlášek k mezinárodnímu zápisu. Je to první služba, kterou nabízíme výhradně on-line: pro nás a pro naše uživatele jde tedy svým způsobem i o testování toho, jak daleko můžeme zajít v práci v bezpapírovém prostředí, říká Hugues. Zkušenosti máme pozitivní, a pokud to tak bude i nadále, doufáme, že v příštích letech přejdeme na plně elektronické pracovní postupy. Úřad BOIP se osvědčuje jako skutečný pionýr na poli elektronických podání. V loňském roce se aktivně podílel na projektu fondu pro spolupráci týkajícím se elektronického podávání přihlášek průmyslových vzorů a jako pilotní úřad danou aplikaci integroval. Úřad je ze své podstaty orientovaný na uživatele: Jednou z věcí, ve kterých jsme se vydali trochu jinou cestou, je zapojení podnikatelské obce, protože podle nás musí mít tento typ IT aplikací oporu v podnikatelském prostředí. Celý proces je díky tomu uživatelsky přívětivější a uživatelé s větší pravděpodobností výsledný produkt přijmou. Elektronické podávání přihlášek průmyslových vzorů bylo do práce úřadu BOIP začleněno na začátku roku 2014, přičemž se jednalo o plnou integraci do vlastních systémů úřadu BOIP. Rozhodli jsme se tak hned od začátku. Chtěli jsme, aby elektronické podávání přihlášek průmyslových vzorů bylo možné pod jediným přihlášením do našeho systému a v souběhu s naší aplikací pro elektronický platební styk, říká Hugues. Dosažené výsledky nás velice těší. Oceňujeme i to, že jsme mohli s úřadem OHIM spolupracovat na všech úrovních na úrovni obchodní, technické i řídící. Naše spolupráce byla a je vysoce efektivní a konstruktivní. Tím to však nekončí. Práce úřadu BOIP i jeho spolupráce s úřadem OHIM je stále intenzivnější. Úřad usilovně pracuje na zavádění elektronického podávání přihlášek ochranných známek a na základě strategického rozhodnutí přijatého před několika lety se také intenzivně podílí na projektu Back Office. Projekt fondu pro spolupráci v oblasti elektronického podávání přihlášek ochranných známek nahradí dosavadní typ elektronického podávání, přičemž sjednotí vzhled, způsob ovládání a také technické prostředí a údržbu. Už když jsme začínali s elektronickým podáním přihlášky průmyslového vzoru, bylo záměrem pokračovat elektronickým podáním přihlášky ochranné známky a projektem Back Office, tedy administrativním zázemím, objasňuje Hugues. Elektronické podávání přihlášek průmyslových vzorů bude vyžadovat opět plnou integraci, navíc je tu potíž s importem všech funkcionalit aplikací TMclass a Taxonomy a také s naprogramovaným vyřazením všech našich B2B aplikací pro elektronická podání. Kromě toho jsme chtěli zainteresovat i uživatele, aby nám přiblížili své potřeby a přání a uvedené nástroje otestovali. Jak napovídá pohled na vysoce výkonné nástroje pro elektronické podání, kterými aktuálně disponujeme, i na intenzitu jejich využívání, bude se jednat o velice náročný projekt, dodává Hugues. Také Back Office je složitý a rozsáhlý projekt, jehož součástí jsou změny IT a interních procesů. Vyžaduje úpravy našeho způsobu práce a našich pracovních návyků. Pokud vše dokážeme dokončit během 15 měsíců, bude to ohromný krok vpřed pro nás i naše uživatele. A pro úřad BOIP jsou uživatelé tím hlavním. Všechny projekty, které implementujeme v rámci fondu pro spolupráci, přinášejí uživatelům prospěch ať na vnitrostátní, evropské nebo mezinárodní úrovni a to je pro nás motivací, uvádí Hugues. Když zvažujeme smysl a význam vize evropské sítě ochranných známek a průmyslových vzorů, zjišťujeme, že jsme na stejné vlně s úřadem OHIM: tato před několika lety nastavená strategická vize dala úřadu OHIM ten pravý podnět a v širokém slova smyslu změnila způsob spolupráce mezi úřadem OHIM a vnitrostátními úřady. Svou šíří jde tato spolupráce nad rámec IT projektů přelévá se také do vzájemných vztahů. 6

Iniciativy sítě Síť pro boj proti podvodům Společné úsilí při ochraně uživatelů 7 Na světě existuje asi jen málo úřadů duševního vlastnictví, které by nezasáhl narůstající jev zavádějících faktur. Takové faktury bývají mnohdy velmi sofistikované a vyhlížejí důvěryhodně. Často také obsahují oficiální loga nebo používají podobná zkratková slova či adresy jako právoplatné úřady duševního vlastnictví. Přicházejí poštou a v rostoucí míře i e-mailem a požadují úhradu za registraci, nabízejí zápis do neexistujících rejstříků, případně službu obnovy zápisu za přemrštěné ceny. Jejich odesilatelé pracují organizovaně a mají dostatečné informace na to, aby přesně zacílili na své příjemce. Navíc jsou natolik vytrvalí, že problém zavádějících faktur zůstává pro mnohé úřady duševního vlastnictví vážným tématem. Jednotlivé úřady sice již vypracovaly své strategie pro informování uživatelů o těchto druzích podvodů, avšak dosud neexistovala žádná společná strategie pro celou EU. Situace se ale mění. Dne 16. června proběhlo v prostorách úřadu OHIM v Alicante první jednání sítě pro boj proti podvodům. Sešli se na něm zástupci vnitrostátních a regionálních úřadů EU, uživatelských asociací a mezinárodních organizací duševního vlastnictví k diskusi nad problémem zavádějících faktur a k vypracování návrhů na jeho řešení. Jednotlivé úřady sice již vypracovaly své strategie pro informování uživatelů o těchto druzích podvodů, avšak dosud neexistovala žádná společná strategie pro celou EU. Klíčem k úspěchu této skupiny je zapojení uživatelů. Willem Leppink je advokát z kanceláře Ploum Lodder Princen v Rotterdamu a předseda pracovní skupiny proti podvodům zřízené sdružením vlastníků ochranných známek MARQUES. Podle mého soudu právě takovýto přístup potřebujeme, říká. Mnozí lidé už vykonali spoustu užitečné práce podívejte se na vnitrostátní úřady, na úřad OHIM, na organizaci WIPO i na uživatelské asociace, ale pořád se jedná o úsilí příliš izolované

Iniciativy sítě pár podvodných dopisů týkajících se ochranných známek na webových stránkách v Beneluxu, dalších pár třeba na stránkách organizace WIPO a možná ještě několik na stránkách úřadu OHIM, ale musíte mít jedno jediné úložiště, jedno centrální místo, na které mohou všichni odkazovat. Jednohlasně můžete varovat pouze tehdy, když máte pohromadě všechny předmětné informace Willem Leppink, Advokát, kancelář Ploum Lodder a separované. Nejspíš najdete celou řadu advokátů, zprostředkovatelů přihlášek ochranných známek, advokátních kanceláří všichni odvádějí dobrou práci při varování svých klientů. Ale takové varování má podobu určité krátké přílohy či dodatku k formuláři přihlášky ochranné známky, a to nestačí. V praxi by měla taková varování probíhat koordinovaně. Willem nepochybuje o tom, že rozhodujícím hybným momentem zmíněné skupiny je společný postup. Musíme se projevovat navenek vůči všem subjektům jednotně, pokud je máme varovat, dodává. To je to nejdůležitější. Úřad OHIM navrhl v souladu s těmito zásadami vytvoření centrálního a veřejně přístupného úložiště, které by archivovalo různé druhy zavádějících faktur, a každý si je tak mohl vyhledat. Úložiště by mohlo být napojeno na webové stránky členů sítě a využíváno pro informování a posilování povědomí veřejnosti o této problematice. Willem tuto myšlenku podporuje. Jednohlasně můžete varovat pouze tehdy, pokud máte pohromadě všechny předmětné informace tedy ne nějakých Síť pro boj proti podvodům v úřadu OHIM dne 16. června Willem upozorňuje na specifické potíže, kterým jsou při řešení tohoto typu problému vystaveny malé a střední podniky. Malé a střední podniky jsou při střetu s tímto problémem spíše v pozici spotřebitele než dobře informované společnosti. Spotřebitelé přitom obvykle reagují při konfrontaci s podvodným jednáním tak, že si řeknou, že si přece nic neobjednali, tudíž nemají sklon nechat se nachytat. Ovšem když jste malá společnost, někdo ze zaměstnanců se podívá na fakturu a řekne si, že to asi někdo objednal nebo jde o něco povinného, co vyžadují předpisy?... Hlavním cílem nové skupiny je posilování povědomí a šíření informací Hlavním cílem nové skupiny je posilování povědomí a šíření informací; hodlá se pravidelně scházet a pokračovat ve společné práci za intenzivní účasti všech stran. Není pochyb o tom, že takové zapojení a odborné znalosti uživatelů a úřadů jsou pro úspěšnost skupiny rozhodující. Jak napovídá zaměření na opatření v oblasti IT, komunikace, právních kroků a spolupráce, má před sebou síť měsíce nabité prací. 8

Zaměřeno na nástroje Nástroj CESTO se začíná uplatňovat v celé síti ETMDN Rušný rok pro nástroj CESTO (společný nástroj podpory pro průzkumové referenty) V červnu 2013 vstoupil tento nástroj do své fáze 2, přičemž prvotně byl uveden do provozu v listopadu 2012. Nyní začala nová etapa jeho životního cyklu. Nástroj CESTO vybavuje průzkumové referenty možnostmi automatického vyhledávání v několika databázích, a pomáhá jim tak při shromažďování všech informací potřebných k posouzení absolutních důvodů. První verze systému z listopadu 2012 poskytuje průzkumovým referentům zprávy s výsledky vyhledávání a umožňuje úřadům individuální úpravu způsobu, jakým jsou tyto výsledky prezentovány, a to v souladu s místní praxí. Poskytuje výsledky pokročilého vyhledávání díky vyhledávacímu algoritmu, který umožňuje vyhledávat ochranné známky na základě vzájemné verbální podobnosti, a to včetně fonetického přepisu slov. Tuto možnost využívají některé vnitrostátní úřady při vyhledávání starších práv. Kromě toho nástroj vyhledává v databázi mezinárodních nechráněných názvů farmaceutika, zeměpisná označení a údaje z Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), emblémy a další zápisy registrované organizací WIPO, a také v ostatních vnitrostátních databázích určených pro průzkumové referenty posuzující absolutní důvody. K vyhledání existujících zpráv dochází okamžitě a nová vyhledávání probíhají v řádu vteřin. V průběhu roku 2013 pokračovaly práce na vývoji další verze nástroje CESTO. Byla posílena jeho výkonnost, aby k vyhledání existujících výstupů docházelo okamžitě a nová vyhledávání probíhala v řádu vteřin. V poslední době bylo věnováno značné úsilí zejména zlepšení relevantnosti výsledků vyhledávání. Toto zadání bylo prováděno ve spolupráci s vnitrostátními úřady EU a za jejich přispění, přičemž pro vývoj a zdokonalování nástroje byly nanejvýš cenné 9

Zaměřeno na nástroje názory pracovníků z praxe. V současnosti je nástroj CESTO zaveden v 15 vnitrostátních a regionálních úřadech duševního vlastnictví EU. Úřady ovšem postupují při implementaci různými způsoby v závislosti na svých konkrétních potřebách a na využití tohoto nástroje. Úřady ovšem postupují při implementaci různými způsoby v závislosti na svých konkrétních potřebách a na využití tohoto nástroje. Slovinský úřad patří k nadšeným uživatelům nástroje a jeho průzkumoví referenti jej využívají skutečně důkladně. Průzkumový referent Miroslav Vlček uvádí, že transparentní zpracování výsledků vyhledávání ve všech relevantních databázích umožňuje rychlý přístup ke konkrétní ochranné známce. Jeho kolega Karol Klavec si pochvaluje zejména možnost nastavení indikace míry podobnosti u shodných výsledků, včetně duplicitní identity. Tento nástroj je dostatečně přizpůsobivý i flexibilní, aby vyhověl potřebám jednotlivých úřadů. čímž se šetří čas a náklady na služební cesty. V druhém kroku, pokud je takový požadavek vznesen, vycestují pracovníci úřadu OHIM do příslušného vnitrostátního úřadu, provedou důkladné proškolení na místě a zajistí následnou nepřetržitou podporu ze strany zaváděcích týmů fondu pro spolupráci. Pro obeznámení s nástrojem stačilo průzkumovým referentům jedno krátké školení. Při nedávné implementaci v Polsku se celý útvar ochranných známek zúčastnil prezentace o tomto nástroji, po které následoval praktický seminář uživatelů, při němž si průzkumoví referenti mohli nástroj vyzkoušet a klást dotazy. Poté proběhlo sezení s právními experty polského úřadu, při kterém byla provedena konfigurace nástroje a jeho přizpůsobení potřebám polského úřadu. Vedoucí útvaru ochranných známek Elżbieta Błach říká, že CESTO je zjevně nástroj, který vytvořili průzkumoví referenti pro průzkumové referenty: Už na první pohled si povšimnete, že byl od začátku vyvíjen za široké účasti průzkumových referentů a také pozorně uzpůsoben na míru jejich potřebám. Některé jiné nástroje typu CESTO mají často vyšší koncentraci IT logiky namísto oborové logiky. Pracovní semináře o nástroji CESTO konané v Polsku potvrdily, že se jedná o intuitivní nástroj pro každého průzkumového referenta pro obeznámení s nástrojem jim stačilo jedno krátké školení. Jak dále vysvětluje, polský úřad měl mimořádný užitek z rozsahu vyhledávacích funkcí nástroje CESTO. Polští průzkumoví referenti oceňují zejména možnost vyhledávání soupisů zeměpisných označení a také prohledávání databáze odrůd. Zaznamenali jsme určité právní případy týkající se střetů ochranných známek a odrůd, ale díky nástroji CESTO jsme dnes na případné podobnosti už předem upozorňováni. Za krátkou dobu od zavedení nástroje CESTO v Polském patentovém úřadu si již průzkumoví referenti zvykli na tento nástroj natolik, že jej považují za zásadní součást svého pracovního prostředí. Některé úřady si zvolily postupné zavádění, kdy je nástroj CESTO používán pouze pro určité zdroje dat, např. pro vyhledávání zeměpisných označení, rostlinných druhů apod.,zatímco jiné úřady CESTO využívají jako nástroj pro provádění následných kontrol kvality. Tento nástroj je dostatečně přizpůsobivý i flexibilní, aby vyhověl potřebám jednotlivých úřadů. Ve všech úřadech proběhlo proškolení v práci s tímto nástrojem. Nejprve formou videokonference mezi skupinami pracovníků vnitrostátního úřadu a školiteli z úřadu OHIM, 10

Očima uživatele Niamh Hall Partnerka, FRKelly Podpora zavádění elektronických podání v Irsku Uživatelka zaujatá prací pro fond pro spolupráci 11 Niamh Hall je ve světě evropských ochranných známek známé jméno. Nejen že je partnerkou ve společnosti FRKelly, což je etablovaná firma v oboru duševního vlastnictví s působností v EU a Irsku, ale je také autorkou a zanícenou bloggerkou píšící o všem, co se týká duševního vlastnictví. Irsko leží mezi Amerikou a Evropou, v zeměpisném i kulturním smyslu. V rámci svého každodenního zaměstnání má více než napilno a nejinak tomu je i při výkonu její funkce předsedkyně Irské asociace právních zástupců pro patenty a ochranné známky. A přesto si dokáže najít čas i na plnohodnotnou práci na pozici zástupkyně uživatelů ve fondu pro spolupráci. Niamh má dokonalé předpoklady k tomu, aby do projektů fondu pro spolupráci přinesla jedinečný pohled, a sice zkušenost uživatele. Letos slavím šestnáct let působení v oboru, vysvětluje. Než jsem nastoupila u firmy FRKelly, pracovala jsem ve všeobecné advokátní kanceláři, takže tenkrát jsem se zabývala duševním vlastnictvím i obchodním právem. Oblast duševního vlastnictví mě velmi bavila a stále více jsem si přála specializovat se na ni. Nakonec jsem tedy přestoupila sem. Dnes je Niamh Hall partnerkou ve společnosti FRKelly, která patří mezi intenzivní uživatele systému ochranné známky Společenství. A navíc pracuje ve velmi inspirativním prostředí duševního vlastnictví. Máme pár velmi dobrých mezinárodních kontaktů prostřednictvím zdejšího irského úřadu, kde nás využívají ke koordinaci jejich celosvětové práce. Obrací se na nás rovněž celá řada amerických společností přicházejících do Evropy, ale i domácí evropské společnosti, které žádají o zápisy v Evropě i za jejími hranicemi, vysvětluje. Irsko leží mezi Amerikou a Evropou, v zeměpisném i kulturním smyslu, a se Spojeným královstvím navíc sdílíme historii právního systému, takže naše právo vykazuje podobnosti s dalšími systémy vycházejícími ze zvykového práva, například americkým a kanadským. Irský patentový úřad původně oslovil Niamh s žádostí, aby se podílela na projektech fondu. V irském úřadu tehdy hledali irského uživatele, který by se stal členem skupiny, a obrátili se na mě. Jako předsedkyně Irské asociace právních zástupců pro