Neveklovsk farní kostel sv. Havla tu stojí pravdûpodobnû jiï od 13. století

OBâASNÍK FARNOSTÍ TùCHOVICE-SLAPY PROSINEC 2001 Neveklovsk farní kostel sv. Havla tu stojí pravdûpodobnû jiï od 13. století

2 slovo na úvod Advent se kvapem ch lí ke konci, Vánoce jsou na dohled a leckdo uï ílí v gradujících pfiípravách. Nûkdo je naopak docela klidn, jenïe jaksi tupû a podezfiele, asi mu je tû nedo lo, Ïe se nûco chystá a Ïe uï to opravdu bude brzy. Vût inou se zfiejmû potácíme kdesi uprostfied. MoÏná jen zmoudfielé stáfií, které uï ví, co je to málo, co se má i mûïe stihnout, dovede b t pokojné i pracovité zároveà, s lehkostí vyrostlou nad vráskami. Vybavují se mi teì dva obrazy. První. Uklizen dûm, ozdoben stromeãek, prskající prskavky, dlouho shánûné dárky a prostfien stûl. A prázdné místo. To, Ïe nûkdo nechce pfiijít. Druh. Náv tûva, u dvou star ch tváfií, natû en ch v dlouhé samotû aï odnûkud ze dna, milé uvítání, nûco ke kávû. A tuze pfiekotné setkání, po kterém je divnû. To, Ïe jsem si pro nû nic nenachystal, ani ãas. Pfiedvánoãnímu ãasu se fiíká advent a uï dlouho se tohle slovo snaïí ukázat, Ïe v onûch dnech se má oãekávat pfiíchod. Není to jen prost ãas k pfieïití, kter zb vá do svátkû. A není to ani hektick ãas k úzkostné snaze o naaranïování si tûstí. Jan Kfititel volal na své souãasníky struãnou a vystihující vûtu: Pfiipravte cestu Pánu. Skuteãné tûstí je totiï dar, z podstaty. Nedá se zafiídit. To je ten druh, kter si sedá k mému stolu, protoïe sám chtûl, dlouho se tû il a pfii el, aby byl se mnou. Skuteãné tûstí je dar, z podstaty. Musí se pfiijmout. To jsem já, kter pfiicházejícího pfiijímám, protoïe sám chci, dlouho jsem se tû il a pfiipravil mu Ïidli, abych byl s ním. Mezi námi lidmi se to setkání obãas nevydafií, viz mé dva obrazy (jsou ze Ïivota). BÛh ale urãitû pfiijde, osobnû. âekáme od nûj je tû nûco takového? A dorazíme taky my? Nevadí, Ïe moïná aï na poslední chvíli a s prázdn ma rukama (pfií tû to tfieba bude lep í), On se tû í uï tak dlouho a tolik, Ïe se s námi klidnû trochu (nebo hodnû) rozdûlí. Tak uï pojìme a ostatní nám bude pfiidáno. P. Jan

okolní farnosti 3 Procházíme-li od proslulé trampské hospody u TaterÛ dolû star mi Tfiebenicemi, nask tají se nám pohledy na malebné panorama údolí tûchovické pfiehrady, zalesnûn ch kopcû a skal na druhé stranû fieky. V prûsmyku mezi nimi mûïeme zahlédnout i bûlající se vûï kostela ve Vysokém Újezdu. Za pfiíznivého poãasí lze zaslechnout i vyzvánûní jeho zvonu. Vysok Újezd patfií mezi ãtyfii okolní farnosti, které spravuje P. Jindfiich Brandejs. NáleÏí k nim je tû Bûlice, Netvofiice a Neveklov; v echny spadají do vikariátu Bene ov. Pan faráfi Brandejs sídlí na fafie v NEVEKLOVù, a to uï úctyhodn ch 40 let od r. 1961. V poãátcích jeho sluïby zde mu byly pfiidûleny farnosti Bûlice a Neveklov s blízk m Tloskovem, kde se nachází barokní zámek, kam byly umístûny dûti s mentálním postiïením. Peãovaly o nû fieholní sestry ( kolské sestry de Notre Dame) a u nich v kapli slouïil P. Brandejs kaïd den m i sv. Rád vzpomíná na jejich nekoneãnou trpûlivost a lásku, kterou projevovaly ke svûfien m dûtem. V souãasné dobû je v Tloskovû rozsáhl komplex Diagnostického ústavu sociální péãe, místní kaple je zavfiena a sestfiiãky zde jiï od r. 1985 nepracují. Pozdûji, v r. 1990, pfiibyly P. Brandejsovi dal í dvû farnosti: Netvofiice a Vysok Újezd. Do neveklovské farnosti patfií obce: Borovka, Bfievnice, âerníkovice, Dlouhá Lhota, Doloplazy, Dubovka, HÛrka Kapinos, Chvojínek, Lipka, Mlékovice, Ne- tûtice, Spolí, Tloskov, Zádolí, Zajeãí a Zárybnice. Farnost má celkem 1 852 obyvatel (1991), z nichï pfiíslu nost ke katolické církvi tehdy cítilo 791 lidí. Do kostela chodí v nedûli v létû asi 50 vûfiících, v zimních mûsících b vá náv tûvnost men í. KaÏdou stfiedu po m i svaté probíhá krátká adorace. Neveklovsk kostel sv. Havla, kter je farním od r. 1713, existoval pravdûpodobnû jiï ve 13. století Ve 2. pol. 17. století byl zbarokizován, jeho zdivo je v ak zfiejmû z velké ãásti gotické. Je jednolodní, obdéln, s boãní kaplí sv. Barbory a pravoúhl m presbytáfiem. K nûmu pfiiléhá vûï se sakristií v pfiízemí a oratofií v patfie. Interiér kostela byl obnoven r. 1900, dal í obnovy probûhly r. 1934 a v 90. letech 20. stol. Kolem zru eného hfibitova obíhá zeì s barokními branami. Fara v Neveklovû je doloïena jiï roku 1350. Po husitsk ch válkách byla utrakvistická, po r. 1574 luteránská, po roce 1622 katolická. Nová budova fary byla postavena v letech 1750-52, roku 1807 byla fara pov ena na dûkanství. Po velkém poïáru roku 1814 postavena nová jednopatrová budova dûkanství Neveklovsk kostel s boãní kaplí sv. Barbory s vyuïitím ãásti zdiva vyhofielé fary. V ulici pod kostelem stojí na kfiiïovatce kapliãka barokní stavba, otevfiená ãtyfimi arkádami, uvnitfi b vala socha Panny Marie z roku 1700, která je nyní umístûna v kostele sv. Havla. Na námûstí je morov sloup ve tvaru Bo- Ïích muk z roku 1773. Filiální kostel zasvûcen sv. Václavovi se nachází ve Chvojínku. V Neveklovû vznikla po roce 1920 náboïenská obec Církve ãeskoslovenské husitské, v roce 1925 zde byl postaven jednolodní HusÛv sbor s vûïí. V minulosti v Neveklovû sídlila rovnûï Ïidovská komunita, dolo- Ïená jiï pfied rokem 1618, zru ena byla za II. svûtové války. Pfiejedeme-li pfies hráz slapské pfiehrady na prav bfieh Vltavy a pokraãujeme smûrem k Jablonné nad Vltavou, dostaneme se do vesnic, které jsou souãástí dal í farnosti P. Brandejse Bûlice. Patfií k ní obce: BlaÏim nad Vltavou, Jablonná nad Vltavou, Kelce, Mûfiín, Nebfiich, Radslavice a Strann. Z 502 obyvatel (1991) se 271 tehdy pfiihlásilo ke katolické vífie, bohosluïby nav tûvuje v prûmûru asi 20 lidí.

4 okolní farnosti Farní kostel sv. Mafií Magdaleny, pûvodnû gotick z l. pol. 14. století, byl v 18. století zbarokizován. Cestou ze tûchovic pfies Hradi tko a dále smûrem na KrÀany se dostáváme do dal í sousední farnosti Netvofiice s pfiilehl mi obcemi: Benice, BfieÏany, Dunávice, Hostûradice (okr. Praha-západ), Chleby, KrÀany, Le any, Maskovice, Nová Ves, Ou tice, Radûjovice, Sobû ovice, Tuchynû, V etice a Îampach (okr. Praha-západ). Tato farnost má celkem 2253 obyvatel (1991), z nichï se tehdy hlásilo ke katolické vífie 901 lidí. Náv tûvnost na nedûlních bohosluïbách b vá v létû asi 25 lidí, v zimû ménû. Farní (od r. 1713) kostel Nanebevzetí Panny Marie je snad románského pûvodu, jádro nynûj ího kostela je gotické z doby pfied pol. 14. stol. Byl upravován pozdnû goticky a renesanãnû, v pol. 18 stol. do lo k monumentální barokní pfiestavbû. Pfii poïáru r. 1825 shofiela indelem krytá vûï a cel krov, ale je- tû téhoï roku byl kostel opraven a dostavûn. Roku 1887 byly fasády novobaroknû upraveny a naposledy byl kostel opraven v první polovinû 90. let 20. stol. Tehdy s farností dobfie spolupracoval i místní obecní úfiad, kter pfiispûl nemalou ãástkou. Roku 1205 byly Netvofiice v majetku Ostrovského klá tera, pak se zde vystfiídalo mnoho majitelû, od roku 1683 Netvofiice patfiily k panství Le any a spolu s nimi byly aï do roku 1949 v majetku kapituly sv. Víta na PraÏském hradû. Fara je doloïena jiï r. 1350, stejnû jako neveklovská byla po husitsk ch válkách ve správû utrakvistû, pak luteránû do r. 1622. V Hostûradicích se nachází kaple Nejsvûtûj í Trojice a v Le anech v zámku kaple sv. Víta, která je momentálnû zru ena. Podobnû jako v Neveklovû je i v Netvofiicích nábo- Ïenská obec Církve ãsl. husitské, která vznikla po roce 1920. Ve 30. letech 20. stol. byl postaven jednolodní HusÛv sbor s vûïí. V 19. stol. zde rovnûï existoval Ïidovsk modlitební spolek jako souãást neveklovské náboïenské obce. Nûmecká okupace za II. svûtové války byla spojena s vysídlením obyvatelstva v rámci zfiízení vojenského v cvikového prostoru SS na Neveklovsku. Poslední farností, kterou P. Brandejs spravuje, je jiï v úvodu zmiàovan Vysok Újezd. Patfií sem obce: BlaÏenice, Dale ice, Lhota, Loutí, Nedvûzí, Rabynû, Teletín a Vûtrov. V roce 1991 se ze 477 obyvatel pfiihlásilo ke katolické církvi 249. Do kostela zde chodí 10-15 lidí, opût ménû v zimních mûsících. Farní kostel Narození Panny Marie, pûvodnû gotick z poãátku 14. století, byl v 18. století zbarokizován. Nûktefií z na ich farníkû se v roce 1991 zúãastnili slavnosti, pfii které zde byl panem biskupem Li kou posvûcen nov zvon, váïící 435 kg. V Neveklovû se koná pouè ke sv. Barbofie a ke sv. Janu Nepomuckému, v ostatních farnostech na svátek patrona kostela. Posvûcení kostelû v Neveklovû, Netvofiicích a Bûlici se slaví na sv. Havla a ve Vysokém Újezdû o t den pozdûji. Obãas se konají spoleãnû s jin mi farnostmi poutní zájezdy. Ve farnostech pûsobí 4 varhaníci a na hlavní svátky nûco nacviãí i zpûváci. NáboÏenství se uãí ve kolách v Neveklovû (10 dûtí) a v Netvofiicích (2 dûti). Pana faráfie trápí, Ïe dûtí stále ub vá, pfiíãinu toho vidí pfiedev ím ve v chovû v rodinách. Pokud dûti nemají v tomto smûru podporu od sv ch rodiãû, dávají pfiednost zájmov m krouïkûm aj. Dále nemá P. Brandejs radost z toho, Ïe chodí málo lidí do kostelû, nepfiistupují ke svátostem, je málo kfitû a církevních sàatkû, jen snad tûch pohfibû tolik neubylo. Pro zajímavost nám sestavil pfiehled za posledních 10 let ve Vysokém Újezdû: 7 kfitû, 5 sàatkû, 54 pohfibû a 10x udûlena svátost nemocn ch. Na druhou stranu se ale pan faráfi utû uje tím, Ïe by situace mohla b t je tû hor í, jak je tomu tfieba leckde v pohraniãí. Pfieje si a doufá, Ïe v budoucnu je tû nastanou pro církev lep í ãasy. Pravideln pofiad bohosluïeb: Neveklov: m e sv. Ne 10.00. hod. Po 16.00 hod. Út 18.30 hod. /léto 19.30 hod./ St 17.30 hod ât 16.00 hod. Pá 17.30 hod. Bûlice: m e sv. Ne 8.30 hod Netvofiice: m e sv. Ne 15.00 hod Vysok Újezd: m e sv. So léto 16.00 hod. zima 15.00 hod. Za milé pfiijetí a poskytnutí informací panu faráfii Brandejsovi srdeãnû dûkujeme. MÎS

rozhovor / uãitelé 5 CHODÍM DO PRÁCE S PÁNEM BOHEM A zavfiev knihu, a vrátiv sluïebníku, posadil se. A v ech ve kole oãi byly obráceny naà Luká, 4:20 Vánoãní ãas nás snad ãastûji neï jindy pfiivádí na pûdu kol. Îáãci a Ïáci pfiedvádûjí své peãlivû nacviãené vánoãní besídky. Rodiãe a prarodiãe okem zvlhl m nûhou sledují, vzpomínají A nûkde po stranû skromnû a nenápadnû stojí uãitel. Postava uãitele je nám v em dûvûrnû známá. V ichni jsme byli Ïáky a v ichni jsme mûli své uãitele. Vûfiící uãitel to v létech nedávno minul ch urãitû nemûl lehké. Víra za katedru nesmûla. Dnes pfied své Ïáky a posluchaãe pfiedstupují uãitelé, ktefií mezi námi Ïijí sv m Ïivotem z víry. Jak tedy Ïije a uãí pedagog znal fiádkû Luká ova evangelia? Na otázky se uvolili odpovûdût: Doc. Ing. Miroslav KAUN,Csc., 64 let vysoko kolsk pedagog, âeské vysoké uãení technické v Praze. Vlasta PEROUTKOVÁ, 67 let uãitelka základní koly v dûchodu. Krist na HLADÍKOVÁ, 23 let uãitelka na víceletém gymnáziu. KdyÏ jste se rozhodoval(a) pro uãitelské povolání, byla víra souãástí va eho Ïivota a tfieba i va í profesní volby? M.K.: V dobû rozhodování o budoucím povolání byly jiné podmínky neï dnes. Psal se rok 1956, sloïil jsem maturitu na odborné kole a chtûl-li jsem pokraãovat v dal ím vzdûlání, padla z jist ch dûvodû moje volba na vysokou vojenskou kolu s technick m zamûfiením. Podmínkou nebylo jen sloïení pfiijímacích zkou ek, ale i odpovídající posudek. Na stfiední kole jsem se setkával v kostele jako ministrant s jedním z profesorû, takïe posudek ze koly byl asi dobr. Posudek z místa bydli tû zpracovávala soudruïka z národního v boru, která nav tívila pfiímo na i rodinu. Hned proti dvefiím pfii vchodu do na eho bytu visel velk dfievûn kfiíï s Kristem. Nebylo moïné kfiíï nevidût! Posudek byl asi rovnûï kladn, neboè po sloïení pfiijímacích zkou ek jsem byl pfiijat. Cesta k pedagogické dráze nebyla pfiímá. Po zru ení specializace, kterou jsem studoval na vysoké vojenské kole, jsem pfie el na civilní vysokou kolu, kde mi je tû bûhem studia ve vy ím roãníku bylo nabídnuto místo asistenta. V.P.: Víra byla souãástí mého Ïivota od dûtství. Nejvíce na mne pûsobili prarodiãe. Víra mû provázela v dobû studií i pfii volbû budoucího uãitelského povolání. To uï bylo za minulého reïimu a v té dobû jsem si byla vûdoma, Ïe jako vûfiící to nebudu mít ve kole lehké. K.H.: Pro toto povolání jsem se vlastnû nerozhodovala ono se to nûjak rozhodlo za mû a dodnes to cítím jako jeden z velk ch paradoxû. A jsem za nûj ráda. Stejnû záhadnû jako na Z ve tûchovicích jsem se ocitla i letos na víceletém gymnáziu v Hostivafii. JeÏí v Písmu ãasto vystupuje v roli uãitele. MÛÏe b t ve va ich oãích vzorem pedagoga? Byl nebo je tak trochu va im osobním vzorem? M.K.: Uãil v synagogách a v ichni ho velmi chválili (4,15-Luká ). JeÏí druhá BoÏská osoba není jen vzorem uãitele, i kdyï jeho pedagogické pûsobení bylo vynikající vzpomeàme napfi. na jeho podobenství, která dávala srozumitelnost jeho slovûm. Brát si vzor z Boha, pro mne lidského tvora, je nedosaïitelné. Mohu si brát vzor ze svûtcû V.P.: Urãitû, JeÏí mûïe b t vzorem kaïdému a ve v em. K.H.: Takhle asi neumím uvaïovat. O to víc vnímám lidi a to, ãím to je, jací jsou. Uãím se proto od lidí a vût inou jsem fascinovaná, kolik mû toho mûïou nauãit. Pozoruji je a snaïím se od nich to podstatné odkoukat, od kaïdého nûco jiného. Je víra souãásti va eho povolání? Vná íte ji vûdomû ãi nevûdomky do toho, co sdûlujete sv m ÏákÛm?

6 rozhovor / uãitelé M.K.: Víra, má-li b t opravdovou vírou, musí b t souãástí celého Ïivota a tedy i povolání. V technick ch oborech je problematické vná et víru do pfiedná ek, ale mûïe se tak dít nepfiímo pfiístupem ke studentûm, otevfien m pfiístupem k jejich problémûm, pfiíkladn m vystupováním a vyjadfiováním, a to zejména na akcích mimo prostor koly. V.P.: Z víry jsem ãerpala i pro své povolání, ov em tehdy se o ní vefiejnû nedalo mluvit. Ale to, Ïe jsem s Ïáky nemohla pfiímo rozebírat body Desatera neznamená, Ïe jsem se nesnaïila v tomto duchu dûti vychovávat a na nû pûsobit. Ani své dûti jsem v té dobû nemohla pfiihlásit na nábo- Ïenství a pfiivést je do kostela. SnaÏila jsem se je vést k vífie doma, modlila jsem se s nimi, mluvila s nimi o Bohu s odkazem na to, Ïe BÛh je v ude. K.H.: Vûdomû s nûjakou jasnou záminkou urãitû ne. Spí e doufám, Ïe to, v co vûfiím, je nûjak v pozadí v eho, co dûlám, Ïe to není jen póza. Myslíte, Ïe dûtství a mládí pfiirozenû tíhne k dobru? Vnímáte ve sv ch Ïácích prostor pro poselství víry? M.K.: BohuÏel podle zpráv o ikanû a brutalitû jiï na na ich základních kolách nelze tvrdit, Ïe dûtství a mládí tíhne pfiirozenû k dobru, ikana pokraãuje v uãení i na vojnû. Domnívám se, Ïe vina je nejenom v rodinách, kde není na dûti ãas, neboè pfieváïnû ho zabírá honba za penûzi. Pofiady na ich sdûlovacích prostfiedkû, kdy je oslavováno násilí, nepfiispívají rovnûï k v chovû k dobru. Základem v chovy k dobru by mûla b t rodina spolu se kolou. V.P: Dûti, zvlá tû malé, tíhnou k dobru. Jsou ochotny pfiijmout víru do sv ch ÏivotÛ a dát se v ní vychovávat. Ov em tuto úlohu nedokáïe úspû nû splnit jenom knûz nebo uãitel. Je nutné mít pfiedev ím vzor doma v rodiãích. Jsou-li dûti vychovávány ve vífie obûma rodiãi od mala, je to pro nû pfiirozené. AÏ ve vy ím vûku mladí lidé dospívají k vífie sami, na základû svého pfiesvûdãení. K.H.: Myslím si, Ïe v ichni tíhneme k urãité konkrétní pfiedstavû dobra. S jejím naplàováním to b vá trochu problematické. Dûti a studenty je potfieba nauãit ptát se a pfiem let a to dobré skuteãnû poctivû hledat. A co se t ãe prostoru pro nûco v jimeãného, je ho v nich urãitû víc neï u dospûl ch, ale musí se s ním zacházet jemnû a opatrnû. Mluvil(a) jste s nimi nûkdy (byè nepfiímo) o vífie? Jak reagují? M.K.: Rozhovor o vífie jsem mûl za svého pûsobení s nûkolika málo vysoko koláky, o nichï jsem vûdûl, Ïe jsou oni sami nebo jejich rodiãe vûfiící. Jejich reakce byly adekvátní tématu rozhovoru ( pfiípad P. tampacha, fie ení a pfiístup akademického senátu k pfiípadu dûkana UK KTF v Praze apod.). V.P: V dobû, kdy jsem uãila, to nebylo moïné. Dnes asi reagují podle v chovy doma, podle vztahu rodiny k vífie. K.H.: Vût inou jsou zvûdaví, ale zájem musí vyjít z jejich strany, jinak diskuse nemá velkou cenu. V kaïdém pfiípadû se mnoho zajímavého dozvím i já. Nepapou kují jen své rodiãe, pfiem lejí ãasto sami a je tedy vïdy zajímavé si je poslechnout. Potkal (a) jste za svého pedagogického pûsobení vûfiícího Ïáka, kter by vás sv m Ïivotem ve vífie zvlá tû zaujal? M.K.: Ano, víckrát. I v nedávné dobû. Pfied leto ní dovolenou jsem nav tívil rodiãe i samotného vysoko koláka, kter utrpûl tûïk úraz hlavy. Pfiístup k vífie a nezlomná dûvûra v Boha v této rodinû na mne silnû zapûsobily pro svoji otevfienost. V.P: Nepamatuji se. H.K.: Na základní kole ne, teì jsem ale zvûdavá, jaké lidi potkám na gymnáziu, kde jsem zaãala letos uãit. Uãitelské povolání bylo je tû v nedávné minulosti s vírou nesluãitelné. Dalo se s vírou v socialistické kole pfieïít? Cítíte se dnes jako vûfiící uãitel svobodnû? M.K.: Podmínky na technick ch vysok ch kolách umoïàovaly i v minulosti moïnost pûsobení vûfiících pedagogû. Bylo to v ak vïdy podmínûno osobou vedoucího katedry, dûkana, vedoucího kádrového oddûlení i charakterov mi vlastnostmi v ech spolupracovníkû. Pochopitelnû, Ïe nebylo moïné víru vefiejnû propagovat, ale zase na druhé stranû na tûchto kolách studovaly dûti ze lechtick ch rodin, o kter ch jiï podle jejich jména se vûdûlo o jejich pfiíslu nosti k tûmto rodinám, velmi ãasto silnû náboïensky zaloïen m. V.P: Brzy po nástupu do prvního pûsobi tû nám byla fieditelkou koly rozdána prohlá ení, kde stála jediná vûta: Necítím se b t pfiíslu níkem fiímskokatolické církve. Bylo to chápáno jako jakési vystoupení z církve. Tehdy jsme dvû ze sboru nepodepsaly. Snad to, Ïe byl otec rovnûï uãitelem, ov em nevûfiícím, mû zachránilo. Jinak musím ale fiíci, Ïe jsem na v ech kolách mûla tûstí na fieditele (rozumné straníky). Vûdûli, Ïe chodím do kostela, ale brali to jako moji soukromou záleïitost.

rozhovor / uãitelé 7 Nemluvili o tom se mnou nikdy. Rozhodující pro nû byla spí e práce. Dalo se tedy na kolách s vírou pfieïít, ãerpat z víry sám pro sebe a dûti podle ní vést. Ov em v ude nebyly pomûry stejné K.H.: (ke druhé ãásti otázky) Svobodnû se cítím urãitû, také proto, Ïe ostatní v tomto smûru rovnûï nijak neomezuji. Pfiedmût, kter uãím, pfiedpokládá objektivitu. VáÏím si uãitelû, u kter ch si ãlovûk nikdy není jist, jakého jsou vyznání to by se nikdy, myslím, nemûlo odráïet v pfiístupu k pfiedmûtu tak si pfiedstavuji svobodu ve kolství nejen pro uãitele, ale i pro studenty. Myslíte, Ïe by se v uka náboïenství mûla vrátit na pûdu kol? M.K.: Poãty dûtí, které rodiãe pfiihlásily na v uku náboïenství, jsou v souãasné dobû velmi malé. Poãet knûïí nebo jin ch uãitelû nábo- Ïenství je nízk, a tak je, domnívám se, vhodné v uku náboïenství soustfieìovat z praktick ch dûvodû, zejména ve mûstû, ale i jinde, pfiedev ím na fafie nebo v kostele. Tím se malé dûti uchrání i posmûchu spoluïákû, kter obvykle tuto v uku ve kole provází. V.P: Ano. I pro mravní v chovu dûtí by to mûlo znaãn v znam. TûÏko by se ale dnes dosáhlo povinné v uky pro nevelk zájem rodiãû a následnû i jejich dûtí. K.H.: Ano, v ak se i vrací. Ale pouze jako voliteln pfiedmût. Na S, kde teì uãím, je tento pfiedmût povinn cel ch 8 let a mnoho studentû i uãitelû z této situace není právû nad eno náboïenství, se svojí dvouhodinovou dotací t dnû vytlaãilo napfi. Obãanskou v chovu, Rodinnou v chovu tedy pfiedmûty, které povaïuji za stejnû dûleïité. Myslíte, Ïe pastoraãní pûsobení knûïí ve farnostech je do jisté míry pedagogickou ãinností? M.K.: Ano, ale velmi obtíïnou pfii spravování nûkolika farností, zaji - Èování pravideln ch bohosluïeb, sluïeb ve farní kanceláfii, pfii péãi o svûfiené objekty, pohfibívání, náv tûvách nemocn ch V.P.: Ano. K.H.: Urãitû ano. Farníci jsou mnohdy vzorní Ïáci sedí v lavicích, ani nedutají, naslouchají, ale obãas by se mûli pokusit také zeptat Chodil(a) jste v dûtství do nábo- Ïenství? Jak vzpomínáte na knûze-pedagoga? M.K.: V dûtství jsem chodil do náboïenství a nezapomenutelné je pro mne pûsobení fiádové sestry Norbertiny Lípové ( pozdûji byla internována v klá tefie ve Vidnavû, kde pomûrnû v mladém vûku zemfiela) a na mû Èance pak P.Prof. Bartla. Dal í prohlubování znalosti otázek náboïenství probíhalo i v rámci schûzek ministrantû ãlenû Legio Angelica. Díky P. Franti - ku Ho kovi, kter s námi, nezbedn mi ministrantíky, mûl trpûlivost a trávil sobotní odpoledne po cel kolní rok. I on skonãil v internaci, nejdfiíve v Hájku u Jenãe, pozdûji v Ïelivském klá tefie. Kdo sly el nedûlní kázání P.Prof. Stanislava Nováka, nemûïe nikdy zapomenout. V.P: Chodila jsem na náboïenství. Na obecné kole bylo povinn m pfiedmûtem. Na pana dûkana Buãila vzpomínám ráda, ale z hodin náboïenství si toho moc nepamatuji. Pan dûkan rád chodil na hony a vût inu ãasu nám o tom vyprávûl. Rádi jsem ho poslouchali. Tfieba pfii tom sledoval nûjak v chovn cíl. Zastupoval pfii náboïenství i zubafie. Trhal nám pomocí nitû první zoubky. Jako knûze peda- goga ho dnes nedovedu posoudit. K.H.: Na P. Petra Bubeníãka v této roli vzpomínám celkem ãasto. Chodila jsem k nûmu coby 13letá, nevûfiící a vydû ená, ale zvûdavá. Umûl si s námi poradit, byl velmi pozorn a hlavnû pohostinn Více neï vûdomosti jsem vnímala prostfiedí fary samotné, kde mi bylo uï tehdy moc dobfie. Ne lo jen o vyuãování, ale pfiedev ím o poznání a sdílení. O nûco podobného jde teì i mnû. (AÏ na to, Ïe studentûm nenosím Ïádnou zmrzlinu ) Troufl(a) byste si vy sám(a) vedle své specializace uãit náboïenství? M.K.: Uãit náboïenství? Na jaké úrovni a pro koho? Bez náleïité prûpravy a pfiípravy tak maximálnû nûkolik málo v ukov ch hodin, a to je tû na tom nejniï ím stupni. V.P: Ne. Nemám stále dostateãné vûdomosti. K.H.: Ne, netroufla, rozhodnû ne sama. A kdyï uï, tedy ne uãit, ale spí si nûjak hrát. Ale nemám jasnou pfiedstavu. Myslíte, Ïe dar víry je pro pedagoga v jeho povolání pfiínosem a jste z profesního hlediska rád(a), Ïe se vám ho dostalo? M.K.: Dar víry je pfiínosem nejenom pro pedagoga, ale pro kaïdého ãlovûka a mohu jenom litovat, Ïe moje víra není hlub í a opravdovûj í tak, aby mne vedla ke 100% dodrïování v ech pfiikázání. V.P: Pro dne ního uãitele je dar víry pfiínosem. koda, Ïe vûfiících uãitelû je pomûrnû málo. K.H.: To, co nabízí víra, je samo o sobû pfiínosem. VÏdycky. Vnímám to jako jakousi spodní fieku, která v echno nahofie napájí a pfiitom nemusí b t spatfiena. Za rozhovor dûkuje Daniela Schröffelová

8 Vánoãní pohádka Vánoãní pohádka / J A N S C H R Ö F F E L Bylo pût dnû pfied Vánocemi a Honzík byl stra nû smutn, protoïe nevûdûl, co si má pfiát. Rozhodl se, Ïe si bude pfiát jeïka a veverku. Tatínek mu fiekl, Ïe chlupatá zvífiata doma mít nemûïe. Îe by si spí mûl pfiát papírov Betlém. Honzík souhlasil. UÏ byly jen tfii dny pfied Vánocemi a Honzík si hrál na houpaãce, kdyï tu se najednou objevila nûjaká záfi. Honzík si fiekl: Co to mûïe b t?. Najednou z té záfie vystoupil andûl. Honzík se ho ptá: Kdo jsi? Andûl mu odpovûdûl: Na tom nezáleïí spí mi fiekni, jak se jmenuje? Jmenuji se Honza a chtûl jsem od JeÏí ka veverku a jeïka, ale chlupatá zvífiátka mít nemohu. Andûl mu fiekl: Já tû té alergie zbavím! Honzík odvûtil: Jak to chce udûlat? Lehce! fiekl andûl, mávl kfiídly a odletûl. Honzík si je tû chvíli hrál, ale neï bys fiekl vec, andûl tu byl i s Pánem Bohem. Kdo to je? zeptal se Honzík. To je JeÏí ek, spasitel svûta a dokonce tû stvofiil. Opravdu?" Ano, je to tak." Andûl mi slíbil, Ïe mne zbaví alergie, abys mi mohl pfiinést jeïka a veverku. Právû proto jsme tady!, fiekl BÛh a vytáhl z baèohu krabici. Z krabice vytáhl men í krabiãku a v té krabiãce byla skleniãka.v té skleniãce bylo trochu vody. Co to je? zeptal se Honzík. To je kfiestní voda, pamatuje se? fiekl BÛh a polil Honzíka. Pak vytáhl je tû jednu velikánskou krabici a podal ji Honzíkovi. Honzík rozbalil krabici a jaké to bylo pfiekvapení, kdyï z té krabice vylezla veverka a je- Ïek. Honzík mûl stra nou radost a el s dárkem za tatínkem. Táta se zlobil: UÏ jsem ti to jednou fiíkal, Ïe nemûïe mít chlupatá zvífiátka! V tu ránu se otevfiely dvefie a do svûtnice ve li andûl a BÛh. Andûl zaãal mluvit: My jsme ho uï vyléãili. Já tedy ne, ale ten co stojí vedle mne, ten ho vyléãil, protoïe ten kluk v nûj vûfií. A taky Ïe si nepfiál blbosti, fiekl BÛh, a taky proto, Ïe jsou Vánoce, ne? Tatínek tomu nemohl uvûfiit, ale potom uvûfiil a podûkoval dvûma náv tûvníkûm. A uï Ïili Èastnû a spokojenû aï do smrti. Po smrti li do nebe za Pánem Bohem a andûlem.

stalo se 9 9. 9. 2001 Slunce ub valo a podzimu pfiib valo. Nastalo záfií. V tomto mûsíci je vysvûcen kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech to znamená pro celou obec oãekávané posvícení. Také my, náv tûvníci kostela, jsme pfii m i sv. zaznamenali tuto událost. Paní Kvûtu ka pfiipravila pro pfiítomné o atku posvícensk ch koláãû. Obãanské sdru- Ïení Portus nás pozvalo na náv tûvu k nim, do domu chránûné domácnosti. Byli jsme srdeãnû a vfiele pfiijati. Seznámili jsme se i s dal ími obyvateli. Asistenti pro nás pfiipravili bohaté poho tûní a ãas plynul rychle v srdeãném a druïném rozhovoru. Na i postiïení spoluobãané mají velmi hezké a útulné bydlení a starostlivé asistenty kolem sebe. z dobré vûle nám v em se dostalo milého pozvání a pfiipadalo mi nezdvofiilé podanou ruku bezdûvodnû odmítnout. S potû ením jsem konstatovala, Ïe zvûdavost, pokud je zdravá, a tro ka dobré vûle je nám ku prospûchu. Vûfiím, Ïe mi dají za pravdu v ichni, ktefií se zúãastnili. 28. 10. 2001 Na oplátku tohoto setkání jsem pozvala chlapce i asistenty na náv tûvu do svého slapského domova. Spolu se sestrami z farního spoleãenství jsme se nenechaly zahanbit a snaïily se rûzn mi dobrûtkami také neustále doplàovat bohatû prostfien stûl. ChlapcÛm velmi chutnalo, ale nejvíce se tû ili na pana faráfie a hluãnû kvitovali jeho pfiíchod. Tak nám to de tivé odpoledne v pohodû uteklo, ani nevím jak. MládencÛm záfiily oãi a nenucenû rozprávûli, no zkrátka bylo to hezké setkání. Na pokyn asistenta se dost neradi rozlouãili. Pro nepfiítomné jsme pfiipravily balíãky, aby i dal í pfiíslu níci domácnosti nûco dobrého ochutnali. Dal í akci spolupráce mezi farním spoleãenstvím a Portusem pfiipravujeme. To bude ale pfiekvapení a tak nic neprozradím. H. D. 20. 10. 2001 Farní kafe tento termín k nám pfii el s na ím souãasn m panem faráfiem. Na první farní kafe jsem la ze dvou dûvodû: Za prvé, ze zvûdavosti jak ten nov pater asi bude, kdyï odloïí kasuli a stane se hostitelem? A taky Dal í pozvání na 20.10., které si jiï neslo své tradiãní oznaãení farní kafe", u mne vyvolalo tû ení se na setkání s mil mi lidmi a na s nimi pfiíjemnû proïité chvíle. Pfii li velcí i malí. Nálada byla v borná, vïdyè se nám nedafií ãasto se setkávat mimo kostel. Velké díky patfií P. Janovi, kter nám toto setkání umoïnil a opût se na jedniãku zhostil úlohy hostitele. Tak se farou vzná ela nejen dobrá nálada, ale i líbezná vûnû svafieného vína, jedním slovem pohoda. Pokud se nám opût dostane pozvání, tak tûm, ktefií je tû váhají, doporuãuji recept: Do velkého álku oãekávání lïiãku zvûdavosti, trochu dobré vûle a zalít mal m dou - kem va eho drahocenného ãasu. Zcela urãitû se vám podafií vykouzlit Kafe", které si s chutí rádi dáte i pfií tû. V. 11. a 12. 11. 2001 Slovník cizích slov pod heslem charita uvádí: 1. kfiesèanská láska k bliïnímu, 2. dobroãinnost na jejím podkladû prokazovaná nebo orga-

10 stalo se nizovaná, 3. úãelové zafiízení katolické církve starající se o sociální zabezpeãení církevních osob, zaji Èující bohosluïebné potfieby (hostie, víno, roucha aj.) a peãující o vydávání náboïensk ch knih a ãasopisû. Definice v plynutí ãasu moïná trochu zastarala, adresátû charitativních ãinností v ak v onom plynutí ãasu neub vá, spí e naopak. Snad Ïádná z aktivit, které církev vyvíjí, s ní není irokou vefiejností tak automaticky spojována, jako právû aktivita v oblasti charity. MoÏnost plnit charitativní funkce je pfiímo podmínûná finanãními zdroji, které mimo jiné plynou i z finanãních darû vûfiících. Leto ní sbírka na charitu vynesla v na ich farnostech celkem 3 813 Kã. 1125 Kã pfiispûli farníci ve tûchovicích, 1490 Kã u sv. Kiliána a 1198 Kã ve Slapech. rr 1. a 2. 12. 2001 Na e farnosti reagovaly vstfiícnû na v zvu âeské biblické spoleãnosti, aby pomohly financovat vydání Bible pro âínu, kde je jich velk nedostatek. Na 1. adventní nedûli se konaly v na ich kostelích pro tento úãel sbírky. Farníci pfiispûli celkovou ãástkou 4815 Kã. Z toho se ve tûchovicích vybralo 1787 Kã, u sv. Kiliána 1680 Kã a ve Slapech 1348 Kã. J.S. 2.12.2001 Jsou jen v jimeãné chvíle, kdy se scházíme v ichni bez rozdílu vûku i mimo kostel. Právû zaãínající adventní doba nás pfiímo vybízí k takovému setkání. Na e adventní setkání bylo v jimeãné tím, Ïe mezi nás zavítal P. Mons. Reinsberg ãlovûk, kter doká- Ïe zaujmout opravdu kaïdého sv m barvit m a vtipn m vyprávûním, nejen o adventu, ale i o svém pfiinejmen ím ãlenitém Ïivotû, bohatém na proïitky a zku enosti. V takovém vyprávûní ubíhalo na e setkání tak rychle, Ïe jsme zapomnûli na ãas. ProtoÏe k adventu také patfií zpívání, bylo vyprávûní P. Reinsberga proloïeno adventními písnûmi. Na- el se i ãas na obãerstvení, bylo opravdu z ãeho vybírat. DomÛ jsme se tedy rozcházeli s pocitem krásnû stráveného odpoledne, adventního a nedûlního, které je pro taková setkání pfiedurãeno. P.F.L. Pozn. red.: Nám, co jsme se adventního setkání zúãastnili, zanechal Mons. Reinsberg mnoho podnûtn ch úvah k zamy lení a vám v em posílá následující pozdrav:

kultura 11 FILM ReÏisér Vladimír Michálek ve svém novém filmu BABÍ LÉTO dokázal, Ïe dobfie zvládne opravdu nejrûznûj í Ïánr. Tentokrát volil téma jiné neï ve sv ch pfiedchozích filmech Amerika, Zapomenuté svûtlo (viz Proudy ã. 37), Je tfieba zabít Sekala (Proudy ã. 47) a pfiedev ím zcela odli né od svého posledního filmu expresivního hektického snímku o narkomanech Andûl exit, kter ocenila spí e mlad í generace, a rozhodl se realizovat v born scénáfi Jifiího Hubaãe zamûfien na lidi na sklonku Ïivota, na tûïkosti spojené se stáfiím. Scenárista J. Hubaã, proslul sv mi dávn mi velice úspû n mi TV inscenacemi Nezralé maliny, IkarÛv pád a TaÏní ptáci i filmy z 90. let Uãitel tance, Fany (Proudy ã. 30), V ichni moji blízcí (Proudy ã. 55) i zde citlivû, bez patosu a sentimentu, s ironií a humorem, nûkdy znaãnû ãern m, ale nikdy zlomysln m, fie í situace, kdy je tfieba ãelit základním lidsk m problémûm stárnutí, nemocem, problémûm rodinného souïití, a pfiitom zfietelnû vïdy fandí aktivitû a schopnosti radovat se ze Ïivota za v ech okolností. Nejpozoruhodnûj ími jsou v ak na filmu mistrovské herecké v kony pfiedstavitelû hlavních rolí: Vlastimila Brodského, kterému je ostatnû cel film vûnován, Stelly Zázvorkové a Stanislava Zindulky. Furiantsk vitální dûchodce Franti ek Hána v podání Vl. Brodského se rozhodnû nemíní smífiit s nicnedûláním a trpn m ãekáním na smrt, ale naopak kaïd den si ozvlá tàuje nûjak m záïitkem, pfiedev ím rûzn mi recesistick mi akcemi za vydatné pomoci svého nerozluãného kamaráda Edy (rovnûï v born St. Zindulka). VyloÏen m protikladem je ustaraná Hánova manïelka Emilie (ve vynikajícím podání St. Zázvorkové), která se vyïívá v peãliv ch pfiípravách pohfibu, aè uï vlastního nebo manïelova, na kter celá léta etfií. Ze stfietû i smifiování tak odli n ch povah vzniká pak fiada jiskfiiv ch komick ch i tragikomick ch situací. Dobré v kony pfiedvádûjí i herci v epizodních rolích Ondfiej Vetch, Jifií Lábus, Petra palková, Simona Sta ová a jiï osvûdãená je kamera Martina trby. Vznikl film, kter není Ïádnou velkolepou podívanou, ale poctivû udûlan m poveden m snímkem, kter baví i dojímá zároveà. mal V STAVY Regionální muzeum v Jílovém u Prahy otevfielo koncem listopadu dvû v stavy s vánoãní tematikou. První z nich nabízí ukázky tfií vánoãních tabulí staroãeské, klasické a novodobé. Pfiipravilo ji místní Stfiední odborné uãili tû potravináfiské. Ve druhé expozici jsou soustfiedûny betlémy z fiezbáfiské dílny Franti ka VûÏníka. Obû v stavy potrvají do 6. ledna 2002. mal Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Netvofiicích

12 kalendáfi PROGRAM VÁNOCE 2001 farnost tûchovice a Slapy pondûlí 17. 12. 18:30 kající bohosluïba ( tûchovice fara) 19:00 21:00 svátost smífiení (tamtéï) úter 18. 12. 17:00 svátost smífiení (v kapli P. Marie v Davli) 18:00 m e sv. (tamtéï) stfieda 19. 12. 16:30 svátost smífiení ( tûchovice fara) 18:00 m e sv. (tamtéï) ãtvrtek 20. 12. 16:00 svátost smífiení (Slapy kostel) 17:00 m e sv. (tamtéï) sobota 22. 12. 16:00 svátost smífiení ( tûchovice fara) 18:00 m e sv. ze 4. nedûle adventní ( tûchovice kostel) nedûle 23. 12. 4. nedûle adventní 8:00 m e sv. (Davle kostel) 10:00 m e sv. (Slapy kostel) pondûlí 24. 12. tûdr den 21:00 22:00 moïnost prohlédnout si betlém (Slapy kostel) 22:00 vánoãní m e sv. (Slapy kostel) 22:30 24:00 moïnost prohlédnout si betlém ( tûchovice kostel) 24:00 vánoãní m e sv. ( tûchovice kostel) úter 25. 12. Slavnost narození Pánû (Hod BoÏí vánoãní) 8:00 m e sv. (Davle kostel) 10:00 m e sv. (Slapy kostel) 18:00 m e sv. ( tûchovice kostel) stfieda 26. 12. Svátek sv. tûpána, muãedníka 9:00 m e sv. ( tûchovice kostel) 15:00 vánoãní zpívání se skupinou Laudato sii ( tûchovice kostel) sobota 29. 12. 18:00 m e sv. s modlitbou za rodiny ( tûchovice kostel) nedûle 30. 12. Svátek svaté Rodiny 8:00 m e sv. s modlitbou za rodiny (Davle kostel) 10:00 m e sv. s modlitbou za rodiny (Slapy kostel) pondûlí 31. 12. poslední den obãanského roku 17:00 m e sv., po ní adorace s podûkováním a prosbou o BoÏí pomoc do nového roku ( tûchovice kostel) 23:00 spoleãná modlitba ( tûchovice fara) 24:00 novoroãní pfiípitek (tamtéï) úter 1. 1. 2002 Slavnost Matky BoÏí, Panny Marie (Svûtov den modliteb za mír) 8:00 m e sv. (Davle kostel) 10:00 m e sv. (Slapy kostel) 18:00 m e sv. ( tûchovice kostel) sobota 5. 1. 18:00 m e sv. s Ïehnáním vody, kadidla a kfiídy nedûle 6. 1. 2001 Slavnost Zjevení Pánû 8:00 m e sv. s Ïehnáním vody, kadidla a kfiídy 10:00 m e sv. s Ïehnáním vody, kadidla a kfiídy sobota 12. 1. 18:00 m e sv. ( tûchovice kostel) nedûle 13. 1. 2001 Svátek Kfitu Pánû 8:00 m e sv. (Davle kostel) 10:00 m e sv. (Slapy kostel) Konãí vánoãní doba. obãasník pro vnitfiní potfiebu farností tûchovice a Slapy Náklad: 250 ks. Adresa redakce: tûchovice 213. 02/9941112 éfredaktor: P. Jan Kotas, fotografie Josef Hora Grafická úprava: J.+J. Majcherovi. Tisk: ÚJI Praha Zbraslav