NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 V Praze dne 22. března 2017 Č. j.: 2017/41717/CNB/110 Počet stran: 6 Vypraveno dne: 23. 3. 2017 ROZHODNUTÍ O ROZKLADU Bankovní rada České národní banky (dále jen bankovní rada ) jako orgán příslušný podle 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o České národní bance ) rozhodovat o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni přezkoumala na základě rozkladu podaného dne 18. 1. 2017 společností ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupenou Mgr. Rostislavem Kovářem, advokátem, AKCR Advokátní kancelář s.r.o. se sídlem Plzeňská 2095/150, 150 00 Praha 5, rozhodnutí České národní banky ze dne 4. 1. 2017, č. j. 2017/2486/570, sp. zn. Sp/2016/451/573, a po projednání rozkladu v rozkladové komisi ustavené podle 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) rozhodla podle 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím ) takto: I. Rozhodnutí České národní banky ze dne 4. 1. 2017, č. j. 2017/2486/570, se podle 90 odst. 1 písm. a) správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance v části týkající se otázky č. 2 žádosti společnosti ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, ze dne 20. 12. 2016 zrušuje a řízení se v této části zastavuje. II. Rozklad společnosti ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, se podle 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s 46c zákona o České národní bance v části týkající se otázek č. 1 a č. 3 až 9 zamítá a rozhodnutí České národní banky ze dne 4. 1. 2017, č. j. 2017/2486/570, se v této části potvrzuje. ODŮVODNĚNÍ [1.] Dne 21. 12. 2016 byla České národní bance (dále též správní orgán prvního stupně nebo povinný subjekt ) doručena žádost společnosti ASTRA REINVEST LTD, číslo společnosti 6134674, se sídlem London, SE 18 5TF, Helrik Groud Floor, 17 Bowater Road,
Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen žadatel ), o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně byly požadovány následující informace: 1) jak ČNB dne 23. 12. 2009 přišla k závěru, že Astra (Re)invest Ltd. neoprávněně vybírala vklady od obyvatel, když od prvopočátku bylo z bankovních výpisů jasné, že se jedná o úhradu veřejně neobchodovatelných akcií a registračního poplatku, tedy činnost, která v té době, dle našeho právního náhledu, nepodléhala dozoru ČNB. Pokud ano, pak žádáme o sdělení příslušného právního předpisu. 2) zda v roce 2009 a 2010 bylo v pravomoci ČNB kontrolovat mimo burzu vydávání a nákup veřejně neobchodovatelných akcií, pokud ano, pak podle jakého předpisu? 3) proč tiskový mluvčí ČNB, v článku uveřejněném v E 15 dne 23. 12. 2009, tvrdil, že činnost Astra (Re)invest Ltd. ČNB není dosud známa, když ČNB od jara 2009 prováděla šetření společnosti Company Managment Ltd., která byla personálně propojena se společností Astra (Re)invest Ltd., a to ještě za situace, kdy ČNB věděla o šetření Policie ČR, které ještě nebylo ukončeno a když zároveň ČNB muselo být jasné, že dojde k nezvratnému poškození společnosti Astra (Re)invest ještě v době před spuštěním samotného projektu? 4) proč ČNB od 20. 11. 2008 podnikala kroky k omezení činnosti společnosti Astra (Re)invest a na základě jakého předpisu? 5) proč od 6. 3. 2010 došlo k blokaci rodného čísla výkonného ředitele Karla Šimko společnosti Astra (Re)invest a samotné této společnosti z hlediska otevření a vedení účtů nejen v rámci EU, ale i v ostatním bankovním sektoru mimo EU? 6) na základě jakého předpisu ČNB z r. 2009 či 2010 vystoupila proti poskytování půjček do 500000,- Kč, když udělování licencí pro poskytování půjček od ČNB bylo v té době potřebné, dle našeho právního náhledu, až od cca 850.000,-Kč, a když to v té době byla volná živnost podle živnostenského zákona? 7) proč a na jakém základě ČNB v r. 2010 tvrdila, že Astra (Re)invest Ltd. ohrožovala svou činností kapitálový trh atd.? 8) kdo v té době (která osoba za ČNB) o těchto výše uvedených otázkách rozhodoval? 9) proč v té době se ČNB úporně a mermomocí snažila kriminalizovat činnosti společnosti Astra (Re)invest Ltd., když tyto činnosti neporušovaly tehdejší platné zákony ČR ani zákony Velké Británie?. [2.] Dne 4. 1. 2017 vydal správní orgán prvního stupně rozhodnutí č. j. 2017/2486/570 (dále jen napadené rozhodnutí ), kterým byla žádost o poskytnutí informace podle ustanovení 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím v celém rozsahu odmítnuta. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že požadované informace se týkaly dotazů na názory a vytváření nových informací, na které se povinnost poskytovat informace podle 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím nevztahuje. [3.] Proti napadenému rozhodnutí podal žadatel dne 18. 1. 2017 rozklad, v němž vyjadřuje nesouhlas s odůvodněním uvedeným v napadeném rozhodnutí a uvádí námitky proti důvodům odmítnutí jeho žádosti. V závěru rozkladu současně žádá, aby bankovní rada v souladu s 16a odst. 6 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím přikázala povinnému subjektu, aby žádost žadatele ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí nadřízeného orgánu vyřídil. [4.] V řízení o rozkladu přezkoumala bankovní rada napadené rozhodnutí v rozsahu uvedeném v 89 odst. 2 správního řádu. 2
[5.] K jednotlivým námitkám obsaženým v rozkladu uvádí bankovní rada následující skutečnosti. [6.] V první části námitek žadatel nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, a to konkrétně v části bodu 5. Žadatel se dále neztotožňuje s názorem povinného subjektu, že dotazy uvedené pod body 1 až 9 lze podřadit pod ustanovení 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. K tomu doplňuje, že na každou (i predikovanou) otázku se dá odpovědět ano či ne. Žadatel dále dodává, že povinný subjekt požadovanými informacemi disponuje, protože v letech 2009 až 2016 s žadatelem komunikoval, stejně jako s Policií České republiky, Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě, Krajským soudem v Ostravě a Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, ev. č. 11660. Skutečnost, že s požadovanými informacemi povinný subjekt disponuje, žadatel odvozuje i ze zveřejněné tiskové zprávy ze dne 8. 2. 2010, kdy Česká národní banka varovala veřejnost před činností společnosti Company Management Limited, Czech Branch. [7.] Bankovní rada s námitkou žadatele nesouhlasí a uvádí, že správní orgán prvního stupně v případě otázek č. 1 a č. 3 až 9 správně aplikoval ustanovení 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt žadatelem požadovanými informacemi ve výše uvedeném rozsahu nedisponuje a nejde o informace, jejichž vytvoření a poskytnutí by ukládal zákon o svobodném přístupu k informacím. Žádost nejenže směřuje k informaci de facto nezaznamenané, ale vzhledem ke skutečnosti, že žadatel většinu svých otázek uvodil slovem proč, na které nelze odpovědět ano či ne, případně kdy nebo kde, nemá povinný subjekt ani povinnost požadovanou informaci poskytnout 1. Bankovní rada proto konstatuje, že vyvolávání polemiky kladením otázek uvozených slovem proč a vystavěných na závěrech či přesvědčeních žadatele o krocích České národní banky, nelze podřadit pod režim zákona o svobodném přístupu k informacím, respektive takových informací se povinnost je poskytovat netýká. [8.] Postup povinného subjektu je dle názoru bankovní rady v souladu i s judikaturou, která k žádostem o poskytnutí informace, které požadují (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů uvedla, že: V otázkách formulovaných pod body 1 až 4 se stěžovatelka ptá na důvody a pohnutky, které vedly žalovaného k nečinnosti (k tomu srov. formulaci naprosto konkrétních a specifikovaných otázek uvedenou pod body 1 až 4, kterou se stěžovatelka domáhala poskytnutí odpovědi na otázku: 1) z jakého konkrétního důvodu nedošlo k řádné a včasné akceptaci návrhu smlouvy, 2) nebylo reagováno na návrh smlouvy a 3) a 4) nebylo ze strany žalovaného reagováno na dvě upomínky). Vnitřní motivy, které vedly žalovaného k tomu, aby určitým způsobem nekonal, však ze své povahy nemohou být zaznamenány v žádné podobě a žádným způsobem, a proto se nejedná o informace ve smyslu 3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2009, č. j. 6 As 18/2009-63) a dále, že: Sdělení myšlenkového postupu správního orgánu, který uplatnil v jím vedeném řízení, nelze požadovat v rámci práva na informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť jde o právní názor povinného subjektu, který je z poskytování vyloučen podle 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2011, č. j. 2 As 4/2011-102). Bankovní rada závěrem dodává, že k poskytování informací na dotazy, které jsou polemického charakteru a jimiž žadatel usiluje o to, aby s ním Česká národní banka jako povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím vedla dialog a vysvětlovala a obhajovala své postupy, případně vytvářela nové informace tam, kde je nemá a mít nemusí, zákon o svobodném přístupu k informacím neslouží. 1 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 179. 3
[9.] K domněnce žadatele, že povinný subjekt disponuje požadovanými informacemi, protože na svých internetových stránkách zveřejnil tiskovou zprávu ze dne 8. 2. 2010, kdy Česká národní banka varovala veřejnost před činností společnosti Company Management Limited, Czech Branch, bankovní rada dodává, že Česká národní banka zde pouze realizovala zákonnou pravomoc stanovenou v 14 odst. 1 písm. d) a 2 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Obsah tiskové zprávy, tj. že zmíněná společnost nemá v posuzované době licenci na poskytování investičních ani jiných služeb na finančním trhu, je informace, s níž Česká národní banka disponuje z úřední činnosti jakožto orgán, který takové licence uděluje a dohlíží nad finančním trhem a ochranou zákazníků a investorů. [10.] Navíc bankovní rada k otázce č. 8 doplňuje, že na takto položenou otázku, která navazuje na otázky č. 1 až 7 žádosti, k nimž je poskytnutí informace odmítnuto, nelze z povahy věci odpovědět. [11.] V případě otázky č. 2 nicméně bankovní rada, a to s ohledem na skutečnost, že na otázku č. 2 povinný subjekt žadateli v bodě 8 napadeného rozhodnutí odpověděl [ ČNB vykonává dohled v případech, kdy tak stanoví zákon a způsobem, který stanoví zákon (k tomu srov. zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Samotné,vydávání a nákup veřejně neobchodovatelných akcií pod dohled ČNB nespadá a nebylo tomu tak ani v dotazovaném období 2009-2010. Současně je však třeba uvést, že ČNB vykonává a v dotazovaném období vykonávala dohled nad oblastmi, které s vydáváním a nabýváním akcií mohou mít souvislost, konkrétně nad veřejným nabízením cenných papírů ve smyslu 34 a násl. zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů a dále pak v oblasti poskytování investičních služeb dle 4 a násl. téhož zákona. ], dodává, že povinný subjekt v tomto případě nesprávně aplikoval ustanovení 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Vzhledem ke skutečnosti, že povinný subjekt požadovanou informaci fakticky poskytl (a s jejím obsahem se bankovní rada ztotožňuje), na čemž nic nemění skutečnost, že to bylo formou rozhodnutí, kterým byla žádost o poskytnutí informace odmítnuta, měl povinný subjekt rozhodnout pouze o odmítnutí části žádosti, a to v rozsahu otázek č. 1 a č. 3 až 9. Z tohoto důvodu bankovní rada rozhodla, že podle 90 odst. 1 písm. a) správního řádu se napadené rozhodnutí v části týkající se otázky č. 2 žádosti ruší a správní řízení se v této části zastavuje. Tento postup je souladný s doktrinálním výkladem 2. Postupem odvolacího správního orgánu nemůže být zasaženo do procesních práv žadatele a nehrozí ani újma z důvodu ztráty instance. [12.] Žadatel dále uvádí, že nerozumí stanovisku uvedenému v bodě 13. napadeného rozhodnutí, a žádá o sdělení, které konkrétní zájmy musí Česká národní banka při své činnosti sledovat a hájit, když nechce předložit žadatelem požadované informace. [13.] Bankovní rada k tomu nejprve obecně uvádí, že při aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím sice dochází k poměřování, zda a v jaké míře má převážit zájem na poskytnutí informace anebo zájem na ochraně ostatních práv toho, o němž je informace poskytována, nebo na ochraně práv, která s požadovanou informací souvisí. V případě aplikace 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím však takové poměřování není namístě, neboť k omezení poskytnutí požadovaných informací nedochází, protože na dotazy na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací se povinnost poskytovat informace nevztahuje vůbec, což vyplývá z účelu tohoto ustanovení. Jak k ustanovení 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím uvedl Nejvyšší správní soud, 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba vykládat dle jeho 2 Furek, A., Rothanzl, L., Jirovec, T. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 844, 849. 4
(z ústavního hlediska legitimního) účelu, jímž je bránit povinné subjekty před tím, aby se na ně žadatelé v režimu uvedeného zákona obraceli s žádostmi o zaujetí stanoviska v blíže specifikované věci, provedení právního výkladu, vytvoření či obstarání nové informace, jíž povinný subjekt nedisponuje a není povinen jí disponovat apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2016, č. j. 6 As 234/2015 46). [14.] V podaném rozkladu žadatel dále formuloval tři otázky, a to v následujícím rozsahu: Žadatel tedy požaduje po povinném subjektu poskytnout žadateli 1. veškerou korespondenci (písemnou i e-mailovou) mezi povinným subjektem a Policií ČR ve věci trestního řízení pana Karla Šimko výkonného ředitele společnosti ASTRA (RE)INVEST LTD, Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě (jmenovitě JUDr. Tognerem), Krajským soudem v Ostravě (sp. zn. 77 T 7/2011) a Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, ev.č. 11660, který byl právní zástupce společnosti ASTRA INVEST LTD. a společnosti Company Managment Ltd., případně dalšími osobami a institucemi a to za období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2016; 2. informace zda došlo k blokaci rodného čísla výkonného ředitele Karla Šimko společnosti Astra (Re)invest a samotné této společnosti z hlediska otevření a vedení účtů nejen v rámci EU, ale i v ostatním bankovním sektoru mimo EU a pokud ano, žádáme předložení kopie tohoto rozhodnutí; 3. informaci, který právní předpis České republiky určoval, do jaké výše mohly být poskytovány půjčky bez licence České národní banky a to v období let 2009 a 2010.. [15.] K otázce č. 1 bankovní rada uvádí, že ji povinný subjekt vyhodnotil jako zcela nově formulovanou žádost o poskytnutí informace, tedy nikoliv jako námitku proti napadenému rozhodnutí. V této souvislosti však bankovní rada dodává, že povinnému subjektu byla ve stejný den, kdy žadatel proti napadenému rozhodnutí podal rozklad, tj. 18. 1. 2017, doručena další žádost o poskytnutí informace. Vzhledem ke skutečnosti, že obě žádosti spolu věcně a úzce souvisí, respektive se překrývají a v nové žádosti je i otázka č. 1 obsažena, vyřídil povinný subjekt další žádost, včetně této otázky, samostatně, a to rozhodnutím ze dne 31. 1. 2017, č. j. 2017/15863/570, sp. zn. Sp/2017/28/573, proti kterému podal žadatel dne 5. 2. 2017 rozklad. [16.] U otázky č. 2 a 3 bankovní rada konstatuje, že se jedná de facto o opakované, resp. částečně přeformulované otázky uvedené v bodech 5. a 6. původní žádosti o informace ze dne 20. 12. 2016. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto otázky jsou obsahově totožné a napadené rozhodnutí s ohledem na podaný rozklad ještě nenabylo právní moci, bankovní rada nepovažuje tyto otázky za nově formulovanou žádost o poskytnutí informace, ale za námitky proti podanému rozkladu, respektive argumentační snahu žadatele o získání požadovaných informací v probíhajícím řízení. Bankovní rada k tomu dodává, že nemá důvod odchylovat se od názoru uvedeného v tomto a v napadeném rozhodnutí, že požadované informace se týkají dotazů na názory a na vytváření nových informací, na které se povinnost poskytovat informace podle 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím nevztahuje. [17.] Závěrem bankovní rada pro úplnost dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že žádost o poskytnutí informace ze dne 20. 12. 2016, o které Česká národní banka rozhodla napadeným rozhodnutím, proti kterému byl dne 18. 1. 2017 podán rozklad, věcně souvisí a je projednávána v časové blízkosti s další žádostí o poskytnutí informace ze dne 18. 1. 2017, o které Česká národní banka rozhodla rozhodnutím ze dne 31. 1. 2017, č. j. 2017/15863/570, sp. zn. Sp/2017/28/573, proti kterému byl dne 5. 2. 2017 podán rozklad, jsou s ohledem na účelnost a hospodárnost vedených řízení tyto věci projednávány bankovní radou na jednom jednání. 5
*** [18.] S ohledem na výše uvedené bankovní rada rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se v souladu s ustanovením 152 odst. 4 ve spojení s 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. otisk úředního razítka Ing. Tomáš Nidetzký člen bankovní rady podepsáno elektronicky Ing. Vojtěch Benda člen bankovní rady podepsáno elektronicky 6