pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1155 Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA A KOLDOVSKÉHO Stabilitní klasifikace podle Bubníka a Koldovského rozeznává pût tfiíd stability s rozdíln mi rozptylov mi podmínkami. Klasifikace zahrnuje tfii tfiídy stabilní, jednu tfiídu normální a jednu tfiídu labilní. V I. tfiídû stability (superstabilní) s vertikálními teplotními gradienty men ími neï 1,6 C/100 m je rozptyl zneãi Èujících látek v ovzdu í velmi mal nebo témûfi Ïádn. Zneãi Èující látky se i ve viditelné formû ífií na velké vzdálenosti. Koncentrace pfii zemi jsou nízké a ve vleãce velmi vysoké. Proto ve znaãnû vyv en ch polohách (vzhledem k efektivní v ce komína) jsou v této tfiídû stability poãítány absolutní maxima koncentrací. Pro prach toto tvrzení platí i v rovinû (jako dûsledek pádové rychlosti ãástic). V II. tfiídû stability (stabilní) s vertikálními teplotními gradienty od 1,6 do 0.7 C/100 m jsou rozptylové podmínky stále nepfiíznivé, i kdyï lep í neï v I. tfiídû stability. V III. tfiídû stability (izotermní) s vertikálními teplotními gradienty od 0,6 do +0,5 C/100 m (vertikální teplotní gradient se pohybuje kolem nuly, teplota s v kou se mûní jen málo) se rozptylové podmínky vylep ují. Jedná se o pfiechodovou tfiídu stability mezi stabilními tfiídami a tfiídou normální. Ve IV. tfiídû stability (normální) s vertikálními teplotními gradienty od +0,6 do +0,8 C/100 m jsou rozptylové podmínky dobré. Tato tfiída stability se v atmosféfie vyskytuje nejãastûji (v rovinû a málo nebo mírnû zvlnûné krajinû). Proto se naz vá normální tfiída. Ve v znamnû zvlnûné krajinû se v ak ãást její ãetnosti v skytu pfiesouvá do III. tfiídy stability. VV.tfiídû stability (konvektivní) jsou sice nejlep í rozptylové podmínky (vertikální teplotní gradient je vût í neï +0,8 C/100 m), ale v dûsledku intensivních vertikálních konvektivních pohybû se mohou vyskytnou v mal ch vzdálenostech od zdroje nárazovû vysoké koncentrace. Tato typizace pfiedpokládá, Ïe v celé vrstvû, kde dochází k rozptylu zneãi Èujících látek, je konstantní vertikální teplotní gradient a to jiï od zemského povrchu. To znamená, Ïe pfii v poãtu v I. a II. tfiídû stability pfiedpokládáme, Ïe zdroje exhalují do pfiízemní inverze (ve III. tfiídû do izotermie) a Ïe cel rozptyl se dûje uvnitfi této inverze (ve III. tfiídû uvnitfi izotermie). Z definiãních dûvodû se mohou v I. tfiídû stability vyskytnout pouze rychlosti vûtru men í neï 2,5 m.s 1, ve II. tfiídû stability men í neï 3,5 m.s 1 avv. tfiídû men í neï 5,5 m.s 1.Ve III. a IV. tfiídû stability není rychlost vûtru omezena. âetnost v skytu jednotliv ch tfiíd stability je vût inou následující: I. tfiída stability se vyskytuje s ãetností 5 aï 10 %, II. tfiída s ãetností 10 aï 25 %, III. tfiída s ãetností 25 aï 35 %, IV. tfiída s ãetností 30 aï 40 % a V. tfiída s ãetností 5 aï 15 %. V rovinatém terénu je nejvût í ãetnost v skytu ve IV. tfiídû stability, v kopcovitém terénu vzrûstá ãetnost v skytu stabilních tfiíd (I., II.) a V. tfiída na úkor IV. tfiídy, ve velmi úzk ch údolích i na úkor ãetností v skytu III. tfiídy. V konkrétních pfiípadech se ãetnost v skytu jednotliv ch tfiíd stability mûïe v znamnû li it.
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1156 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1156 P ÍLOHA J.2 ODBORN POSUDEK NA STANOVENÍ PODÍLÒ ZDROJÒ ZNEâI ËOVÁNÍ OVZDU Í NA IMISNÍ ZÁTùÎI KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V ROCE 2001 1. Úvod V poãet podílû zdrojû zneãi Èování ovzdu í na imisním zatíïení Královéhradeckého kraje byl proveden na základû jiï oponované metodiky vypracované pro âesk hydrometeorologick ústav na Matematicko-fyzikální fakultû Univerzity Karlovy a ve V zkumném ústavu energetickém v Praze. Tato metodika vznikla jako realizaãní v stup úkolu SCP A 12-331-809 SniÏování zátûïe ze zneãi Èování ovzdu í na sloïky prostfiedí, jehoï koordinátorem byl âesk hydrometeorologick ústav Praha. 2. Popis metodiky v poãtu PouÏitá metodika zahrnuje vliv suché a mokré depozice a pûsobení chemické transformace oxidu sifiiãitého na síranové ionty a transformace oxidû dusíku na nitráty a amoniak. Pro v poãet mokré depozice jsou pouïity aktuální sráïkové úhrny po celé délce trajektorie. Základní v poãtová rovnice je zaloïena na Gaussovû normálním rozdûlení. Tato rovnice je ale doplnûna o vliv suchého spadu, mokrého vym vání zneãi Èujících látek z ovzdu í a chemick ch transformací po celé délce trajektorie. Ve v poãtu jsou uvaïovány i odrazy od zemského povrchu a horní hladiny smû ovací vrstvy. kde c je koncentrace zneãi Èující látky v mg.m 3, s y pfiíãn rozptylov parametr, s z vertikální rozptylov parametr, H tlou Èka smû ovací vrstvy v m, h efektivní v ka komína v m, u rychlost vûtru v m.s 1 a y pfiíãná vzdálenost vzduchové ãástice od trajektorie vyjádfiená v jednotkách rovn ch délce strany ãtvercû emisní sítû âr, tj. podle mapy 37,5 km. Koeficienty suché a mokré depozice jsou rûzné pro jednotlivé zneãi Èující látky (v tomto pfiípadû se jedná o oxid sifiiãit a síranové ionty). Depozice je ve v poãtu zahrnuta vzorcem kde k 1 je koeficient suché depozice, k 2 koeficient mokré depozice, I intenzita sráïek, t doba, po kterou je zneãi Èující látka ve vzduchu a doba trvání sráïek. t * k 1 t k 2 I t e e *
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1157 Strana 1157 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 Koeficient suché depozice lze vyjádfiit jako podíl sedimentaãní rychlosti v d a tlou Èky smû ovací vrstvy H. v d k 1 = H Souãasnû je v metodû zahrnut vliv chemick ch transformací, ke kter m dochází v atmosféfie. Ve zjednodu ené formû mají tvar k 3 t e kde k 3 je transformaãní rychlost. Tûchto ãlenû mûïe b t ve v poãtové rovnici nûkolik podle typu zneãi Èující látky a mnoïství chemick ch reakcí. V na em pfiípadû uvaïujeme jeden ãlen pro oxid sifiiãit (transformace na sírany) a dva ãleny pro oxidy dusíku (transformace na nitráty a amoniak). Tato v poãtová metodika obsahuje dva postupy pro vyhodnocení rozptylu zneãi tûní pfii transportu v atmosféfie. První postup se t ká v poãtu zneãi tûní ovzdu í na stfiední vzdálenosti (v tzv. územním mûfiítku s moïností zahrnout do v poãtu zdroje aï do vzdálenosti od 300 do 500 km. PouÏit rozsah vzdáleností závisí na meteorologick ch podmínkách, na orografii území rozkládajícího se mezi zdrojem a referenãním bodem apod. Pro vyjádfiení pfiíãného rozptylového parametru s y byl pouïit jednoduch lineární vztah s y = 0,1 R kde R je délka trajektorie od pfiíslu ného bodového zdroje vyjádfiená v jednotkách rovn ch délce strany ãtvercû emisní sítû âr, tj. podle mapy 37,5 km.vertikální rozptylov parametr s z je opût volen jako jednoduchá lineární funkce délky R trajektorie od zdroje zneãi tûní ve tvaru s y = 1125 R Druh postup je vhodn pro v poãet rozptylu na krátké vzdálenosti. Podle této metody se poãítá zneãi tûní z komínû niï ích neï 100 m. Zde se pouïívají upravené logaritmické definice rozptylov ch parametrû podle schválené metodiky na krátké vzdálenosti Symos 97. 3. Vstupní údaje 3.1. Meteorologická data Meteorologické podmínky jsou charakterizovány vûtrn mi rûïicemi z hladiny 850 hpa, coï je první v ková hladina, ze které jsou tato data bûïnû k dispozici. Proto do v poãtu je téï zahrnut útlum rychlosti vûtru s v kou tak, aby do v poãtu vstupovala odpovídající rychlost vûtru ve v ce vleãek. Pokud jde o pfienos na stfiední a velké vzdálenosti popisuje smûr vûtru v hladinû 850 hpa mnohem reálnûji transport zneãi Èujících látek v ovzdu í neï smûr vûtru ve v ce 10 m nad povrchem zemû. Pro v poãet depozice je do v poãtu zahrnuto mnoïství sráïek, které vypadlo v daném roce v místû v poãtu. 3.2. Zdroje zneãi tûní Jedna z pfiedností této metodiky vypl vá z pfiedchozího v kladu. Do v poãtu lze zahrnout zdroje o v ce komínû 100 m a vût í ze vzdáleností 300 aï 500 km. To znamená, Ïe do v sledn ch hodnot charakteristik zneãi tûní lze zahrnout i vybrané zahraniãní zdroje. PÛvodní seznamy zahraniãních zdrojû z SRN a Polska byly roz ífieny o zdroje ze Slovenska, Rakouska a Maìarska. Odhady emisí byly stanoveny na základû následujících materiálû:
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1158 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 1158 Emission of Air Pollutants in the Region of the Central European Initiative 1988, The International Institute for Applied Systems Analysis, SR-93-3, January 1993. Gräfe,H.: Activities in Saxonia. Landesamt for Environment a. geologic in Saxonia. Workshop on Modelling of Transport, Transformation and Deposition of Air Pollutants for the Black Triangle Region. Evropská hospodáfiská komise Strategies and Policies for Air Pollution Abatement: Review, Draft report prepared by the secretariat, United nations, Economic and Social Council, Executive Body for the Convention on Long-range Transboundary Air Pollution vychází kaïd rok. Naposled citovan podklad umoïàuje, aby nové emise (vût inou sníïené) ze zahraniãních zdrojû byly stanovovány tak, aby odpovídaly sledovanému roku. Emise ze zdrojû umístûn ch v âeské republice jsou pfiebírány z Registru emisí a zdrojû zneãi Èování ovzdu í (REZZO) vïdy za pfiíslu n rok. Do v poãtu bylo celkem zahrnuto pfies 3000 komínû z âr (zdroje typu REZZO 1 s v konem nad 5 MW) a 599 komínû umístûn ch v zahraniãí (72 v západní ãásti SRN, 169 ve v chodní ãásti SRN (b valá NDR), 29 v Rakousku, 158 v Polsku, 12 v Maìarsku a 159 ve Slovenské republice). Do v poãtu vstupují vïdy v echny zdroje ze zahraniãí a zdroje typu REZZO 1. Emise z jednotliv ch zdrojû a vûtrné rûïice z hladiny 850 hpa jsou pouïity vïdy za pfiíslu - n rok, v na em pfiípadû pro rok 2001. Souãasnû do v poãtu vstupují zdroje typu REZZO 2 (stacionární zdroje men ího v znamu tzv. komunální s tepeln m v konem od 0,2 do 5 MW) a REZZO 3 (stacionární malé zdroje tzv. lokální s tepeln m v konem pod 0,2 MW). Proto se na celkovém uvaïovaném zneãi tûní ovzdu í v daném referenãním bodû podílejí v na em modelovém v poãtu v echny stacionární zdroje (REZZO 1, 2 a 3). JelikoÏ do v poãtu, jak jiï vypl vá z pfiedchozího v kladu, jsou zahrnuty téï v znamné zahraniãní zdroje ze v ech sousedních státû vãetnû Maìarska, není jiï zapotfiebí provádût jak koliv odpoãet na nezahrnuté zdroje zneãi Èování ovzdu í. Emise oxidu sifiiãitého z mobilních zdrojû (REZZO 4) jsou zanedbatelné. Emise oxidû dusíku z mobilních zdrojû v ak byly do v poãtu zahrnuty. V oblasti tûïebních aktivit v povrchov ch dolech dochází k úniku oxidu sifiiãitého také ze samovolnû hofiícího uhlí (obdobná situace mûïe nastat i na nûkter ch skládkách). Podle pfiílohy k zákonu ânr ã. 389/1991 Sb. uvefiejnûné ve Sbírce zákonû ã. 212/1994 jsou takovéto zdroje zpoplatàovány podle velikosti hofiící plochy. Pro tento typ zdrojû také nejsou zákonem stanoveny emisní faktory. Na základû tûchto skuteãností nelze uvedené zdroje zahrnout do modelového v poãtu, protoïe není známa velikost jejich emise. Oblast vlivu tûchto zdrojû (jedná se o pfiízemní zdroje) je ov em omezená jen na blízké okolí a na vzdálenûj ích lokalitách se jejich vliv prakticky neprojeví. 4. V stupní údaje V pfiiloïen ch tabulkách jsou uvedeny podíly zdrojû na imisní situaci v %, stanovené na základû v poãtu prûmûrn ch roãních koncentrací oxidu sifiiãitého a oxidû dusíku. V poãet pro Královéhradeck kraj byl proveden v síti 23 x 18 uzlov ch bodû (414 bodû). Pfiehled v poãtové oblasti je uveden v tabulce 1 a rozloïení uzlov ch bodû pravidelné sítû v terénu na obrázku 1.
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1159 Strana 1159 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 Tabulka ã. 1 Definice zájmové oblasti Obr. 1 Pfiehled rozloïení uzlov ch bodû pravidelné sítû pro v poãet podílû zdrojû Tato definice zájmové oblasti je témûfi stejná jako pro v poãet koncentrací, ale z dûvodu poïadavku na zkrácení strojového ãasu do lo ke zmûnû pûvodního kroku 3 km na 5 km a v dûsledku toho k posunutí celé oblasti o 500 m ve smûru na západ a zmen ení oblasti o 500 m jak na severu, tak i na jihu oblasti. Tyto zmûny jsou vzhledem k velikosti Královéhradeckého kraje (asi 111 x 84 km) zanedbatelné. V pfiílohách 3 a 4 jsou uvedeny podíly hlavních skupin zdrojû pro oxid sifiiãit a oxidy dusíku pro rok 2001. Hlavním rozli ením jsou podíly zdrojû umístûn ch v âeské republice a v zahraniãí. Pro zahraniãní zdroje jsou uvedeny téï celková ãísla pro jednotlivé státy; D SRN, PL Polsko, SK Slovensko, H Maìarsko a A Rakousko, pro oxidy