Svìtové dìdictví UNESCO MAULBRONN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net
Nìmecko MAULBRONN 12 D BADEN-WÜRTTEMBERG BÁDENSKO-WÜRTTEMBERSKO Mìsteèko s nejvìtším zachovalým klášterním areálem v Nìmecku, ten byl zapsán do seznamu UNESCO v roce 1993. Malé mìsteèko v jihozápadním Nìmecku, asi 40 km východnì od Karlsruhe, nedaleko francouzských hranic. Zdejší bývalý klášter cisterciákù pøedstavuje jedineèný pøíklad evropské klášterní architektury. Podle legendy udìlala skupina mnichù kdysi pøi svém putování zastávku na místì, kde dnes stojí klášter, a posléze zde zùstala trvale. Cisterciácký klášter v Maulbronnu byl založen roku 1147 a je to typický pøíklad støedovìkého kláštera, aèkoli od dob reformace, pøesnìji od roku 1537, v nìm již mniši nepøebývali. Roku 1556 zde byla založena Protestantská klášterní škola, která dodnes funguje ve formì teologického semináøe. Pùvodní obyvatelé kláštera byli zcela sobìstaèní a klášter neustále pøestavovali podle svých potøeb. Proto v nìm najdeme románské, gotické i pozdnì gotické prvky. Ty pøevládají, i když nìkteré budovy byly v 19. i ve 20. století podstatnì stavebnì upraveny. Nejstaršími zachovalými románskými budovami jsou klášterní kostel z 12. století, jeho portikus, dále pak vstupní brána, nìkteré sklady a sklepy, refektáø a ložnice laických bratøí. Gotická je napøíklad kapitula, ložnice mnichù, krytá fontána v klášterním dvoøe a celé východní køídlo kláštera. Refektáø mnichù je nejcennìjším zachovalým refektáøem z 13. století. Nìkteré hospodáøské budovy v západní èásti kláštera napøíklad mlýn, kovárna nebo koláøská dílna rovnìž pocházejí z 13. století a jsou témìø úplnì zachovány, byly však pøestavovány. D12/1
12 Maulbronn legenda k mapì klášterního komplexu 1. Brána kláštera. 2. Klášterní muzeum s mnoha exponáty z historie kláštera. Dùm, ve kterém je umístìno muzeum, byl postaven okolo roku 1225 a jeho název»frühmesserhaus«vypovídá o jeho pùvodní funkci: pøebýval zde mnich, který sloužil první ranní mši. 3. Bývalá vnitøní brána. 4. Bývalá kaple sv. Trojice. 5. Hlavní portál klášterního kostela. Maulbronn 6. Klášterní kostel. V pøední (západní) èásti byl prostor urèený laickým bratøím, východní èást byla urèena pro mnichy. 7. Klášterní dvùr. 8. Mládežnická ubytovna (Jugendherberge) kdysi mlýn. 9. Kaple pøíèné lodì. 10. Kaple jižní boèní lodì. Deset kaplí umístìných podél jižní stìny klášterního kostela. 11. Radnice. 12. Obecní dùm kdysi skladištì. 13. Høbitov. 14. Køížová chodba jižní køídlo. 15. Køížová chodba západní køídlo. 16. Køížová chodba severní køídlo. 17. Køížová chodba východní køídlo. 18. Kapitula. 19. Šlechtický dùm bývalá ošetøovna. 20. Fontána. 21. Bývalé stáje. 22. Fontána. 23. Bývalý dùm vinaøského mistra. 24. Bývalý dùm pro služebnictvo. 25. Bývalý dùm kuchaøe. 26. Bývalý klášterní mlýn. 27. Pekárna. 28. Klášterní kovárna. 29. Koláøská dílna. 30. Klášterní hostinec a pøilehlé stáje patøící k hostinci. 31. Sklad. 32. Bednáøská dílna. 33. Strážnice. 34. Strážní domek. 35. Vìž èarodìjnic. 36. Faustova vìž. D12/2
12 Celý klášterní areál byl již ve 13. století opevnìn a obranné zdi v délce 850 metrù se z velké èásti dochovaly. Opevnìní má ètyøi vìže. Z nich však jen ta vstupní pochází z 13. století, ostatní tøi (Mlýnská vìž, Faustova vìž a Vìž èarodìjnic) jsou mladší. Po odchodu mnichù byly mezi obrannými zdmi kláštera vystavìny další budovy, napøíklad palác vévody Ludwiga z Württembergu. Tato renesanèní stavba z druhé poloviny 16. století sloužila pùvodnì jako lovecký zámeèek, nyní je to evangelická škola pro dívky. Na cisterciáckém klášteøe v Maulbronnu je pozoruhodné, že i když byl založen již roku 1147, zachoval se dodnes v podstatì nezmìnìn. KLOSTERKIRCHE KLÁŠTERNÍ BAZILIKA Bazilika byla vystavìna hned po založení kláštera, v letech 1147 1178. Jako všechny støedovìké kostely je postavena ze západu k východu: vstup s portikem je na západì, knìžištì na východì. Bazilika je zasvìcena Pannì Marii. Exteriér: Celkovì románský trojlodní kostel s menšími gotickými prvky. Vstup do chrámu tvoøí tøi románské portály a portikus. Centrální loï je zvýšena a zakonèena malou vìžièkou se zvonem. Køížení lodí je patrné jen zvenèí a je oznaèeno vysokou špièatou vìží se zvony, což je pro cisterciácké kostely typické. Portikus, který byl ke kostelu pøistavìn o tøicet let pozdìji, byl jedinou èástí kostela, kam mìli pøístup klášterní hosté. Interiér: Hlavní loï kostela je uprostøed pøedìlena pøepážkou vysokou 3,2 metru, která tak oddìlovala èást urèenou pro mni-chy od èásti pro laické bratry. Hlavní knì-žištì je na východní stranì lodì a již v pùvodní stavbì bylo zaklenuto, na rozdíl od hlavní lodi, která mìla jen plochou støechu. Gotická klenba vznikla až v 15. století. Strohost klášterního kostela, která mìla symbolizovat askezi, je v kontrastu s pomìrnì bohatou výzdobou a vybavením, které je však vìtšinou pozdìjšího data. Napøíklad malby na zdech vznikly podle dokumentace až po roce 1424, nádherné chórové lavice s 92 místy jsou z období kolem roku 1450 a kazatelna je z roku 1560. Vzácnou památkou je tzv. Maulbronnská madona v nice na severní zdi knìžištì, která byla vytvoøena kolem roku 1300. Krucifix za oltáøem laických bratøí pochází z roku 1473 a je z jednoho kusu kamene. cisterciáci øád katolické církve založený roku 1098 Robertem z Molesmes a nazývaný podle kláštera v Cîteaux (Cistercium). Øád se øídil pøísnìjší benediktinskou øeholí a rychle se rozšíøil po celé západní Evropì. Cisterciácké kláštery byly øízeny opatem v Cîteaux, sídlícím pozdìji (1890) v Øímì, a generální kapitulou opatù. Cisterciácká øehole kladla dùraz na askezi, život v odlehlých krajinách a tvrdou práci. Cisterciácké stavebnictví mìlo ve 12. a 13. století velký význam pro šíøení gotického stylu ve støední Evropì. Cisterciáci nosí bílé roucho s èerným škapulíøem. škapulíø èást mnišského roucha nìkterých øádù v podobì širokého pruhu látky s otvorem pro hlavu, splývající vzadu i vpøedu pøes hábit až ke kotníkùm. škapulíø druh amuletu, zpravidla v látce zašité modlitby nebo bylinky. D12/3
12 D12/4
12 Klášter Maulbronn 1. Vstup. 2. Kostel laických bratøí. 3. Mnišský kostel. 4. Køížová chodba. 5. Sakristie. 6. Kapitula. 7. Východní chodba. 8. Chodba. 9. Fontána. 10. Šlechtický dùm. 11. Døívìjší dùm opata. 12. Sál bratøí, studovna, knihovna. 13. Sál bratøí, studovna, knihovna. 14. Velký románský sklep. 15. Ohøívárna. 16. Refektáø mnichù. 17. Krytá fontána. 18. Døívìjší klášterní kuchynì. 19. Refektáø laických bratøí. 20. Chodba. 21. Sklep sklad. 22. Chodba s arkádami. 23. Schodištì do pùvodní ložnice laických bratøí. V souèasnosti protestantský zimní kostel a klášterní škola. 24. Pokladna. bratøi konvršové v cisterciáckých klášterech neskládali slib a byli považováni za laiky. Také se pøedevším vìnovali hospodáøství. Cisterciácký klášter v západní Evropì vlastnil prùmìrnì 10 12 statkù, takzvaných grangií. Péèe o nì byla svìøována právì bratøím konvršùm. Mniši se zase vìnovali pøedevším kontemplaci, neboli rozjímání smìøujícímu k duchovnímu spojení s Bohem. køížová chodba nazývaná též ambit, je sloupová chodba okolo vnitøního ètvercového dvora v klášterech. Ochozy tohoto typu byly èasto zdobeny malbami, pøípadnì jinými umìleckými díly. sakristie místnost pøiléhající obvykle k boku té èásti kostela, kde je oltáø (v øímsko-katolických kostelích). Zde se uchovávají vìci potøebné k bohoslužbì, zde se také duchovní obléká do liturgického roucha a pøipravuje k bohoslužbì. kapitula název pochází z latinského capitulum. Jde o sbor duchovních pøi katedrálním nebo kolegiátním kostele. V klášterech šlo o shromáždìní pøedních èlenù jednajících o dùležitých záležitostech. Termín kapitula pùvodnì oznaèoval místo jejich shromáždìní, postupem èasu pøešel na oznaèení shromáždìní samotného. refektáø jídelna v klášterech, øádových domech nebo duchovních semináøích. V refektáøi bývá umístìna vyvýšená katedra, odkud urèený øeholník nebo seminarista ète pøi jídle. øehole slovo pochází z latinského regula, neboli pravidlo. Jde o soubor pøedpisù a duchovních pravidel, jejichž dodržování je závazné pro èleny jednoho nebo více církevních øádù, ve kterých jsou organizováni mniši nebo mnišky žijící v klášterech. Proto jsou obyvatelé klášterù nazýváni také øeholníci nebo øeholnice. Èlenem øádu se mùže stát každý katolík, splní-li šestimìsíèní zkušební dobu (podmínka postulátu), alespoò jednoroèní noviciát a vykoná-li pøíslušné sliby (professio religiosa). D12/5
INFO KLOSTER MAULBRONN BÝVALÝ CISTERCIÁCKÝ KLÁŠTER MAULBRONN Adresa: 7133 Maulbronn, Klosterhof 7 Telefon: 07043/74 54 Otevøeno: Duben až záøí 8.30 18.30, øíjen až bøezen 9.30 13 a 14 16 hodin. Poznámky D12/I