OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN FAPPZ 330 cernyj@af.czu.cz

Témata konzultací 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ 6.10.2007 (Ing. Jindřich Černý, Ph.D.) Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. 27.10.2007 (Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.) Hnojiva, organická hnojiva, minerální hnojiva Principy aplikace hnojiv. Zásady výživy a hnojení plodin

2. BLOK: OBECNÁ PRODUKCE ROSTLINNÁ Doc.Ing. Josef SOUKUP, CSc. FAPPZ (FAKULTA AGROBIOLOGIE POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ) KATEDRA AGROEKOLOGIE A BIOMETEOROLOGIE 3. BLOK: OCHRANA ROSTLIN KATEDRA OCHRANY ROSTLIN

OBECNÁ FYTOTECHNIKA STUDIJNÍ MATERIÁLY: SKRIPTA: OBECNÁ FYTOTECHNIKA Zitta M., Vostal J. a kol.

OBECNÁ FYTOTECHNIKA -výživa rostlin STUDIJNÍ MATERIÁLY: SKRIPTA: OBECNÁ FYTOTECHNIKA Zitta M., Vostal J. a kol. KONZULTACE, PROJEKTY

PODMÍNKY ZÁPO POČTU blok : Výživa rostlin http://kavr.agrobiologie.cz/pokynoft.pdf -Další informace správně vypracovaný projekt hnojení (20 b) minimum 10 b absolvování zápočtového testu (40 b) minimum 25 b

Formuláře na projekty http://kavr.agrobiologie.cz/podklad.pdf http://kavr.agrobiologie.cz/tabulky.pdf http://kavr.agrobiologie.cz/tabblank.doc 1. Žádost o zadání projektu do 30.10.2007 http://kavr.agrobiologie.cz/pokynoft.pdf 2. Odevzdání projektu do 14.1.2008

ZÁPOČET V TÝDNU BLOKOVÝCH CVIČENÍ PÍSEMNÝ TEST (PŘIHLÁŠENÍ V SYSTÉMU HROCH ) ÚSPĚŠNÉ SPLNĚNÍ VŠECH PODMÍNEK (PROJEKT HNOJENÍ, POZNÁVÁNÍ PLEVELŮ, ZÁPOČTOVÉ TESTY) ZÁPIS DO INDEXU

1) Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. o o o o o Význam předmětu Zákony ve výživě rostlin Rostlinné živiny Složení rostlin Příjem a výdej živin rostlinami

Náklady na výživu rostlin: VÝZNAM PŘEDMĚTU Pšenice ozimá Odběr živin výnosem (5 t zrna/ha) N 120 140 kg/ha P 25 28 kg/ha K 80 100 kg/ha Tržba při výnosu 5 t, 4 000 Kč/t 20 000,-- Kč/ha Náklady na výživu N 120 kg N 16 Kč.kg -1 1920,- Kč/ha P 25 kg P 74 Kč.kg -1 1175,- Kč/ha K 80 kg K 7 Kč.kg -1 560,- Kč/ha Podíl z tržby 18,3 % hnojivo 3655,- Kč/ha aplikace (700,- Kč/ha) 22,0 % 4355,- Kč/ha + ostatní přímé materiálové náklady (osivo 15 20 %, ochrana rostlin 15 %, agrotechnika 10 15 %) + pracovní náklady 15 % (mzdy, sociální a zdrav. pojištění..) + fixní náklady 30 % (odpisy, nájemné, leasingové splátky apod.)

Struktura nákladů - pšenice ozimá (zdroj: VUZE) Ukazatel Měrná jednotka Celkem Osiva (sadba) - nakupovaná Osiva (sadba) - vlastní Kč/ha Kč/ha 1308 202 Hnojiva - nakupovaná Hnojiva - vlastní Kč/ha Kč/ha 2424 159 Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Kč/ha Kč/ha 2225 184 Přímé materiálové náklady celkem Kč/ha 6504 Ostatní přímé náklady a služby Kč/ha 1251 Mzdové a osobní náklady celkem Odpisy HIM Náklady pomocných činností - mechanizace Režie Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha 2637 769 2058 2024 Náklady celkem Kč/ha 15243 Podíl hlavního výrobku % 88 Náklady hlavního výrobku Kč/ha 13414 Hektarový výnos hlavního výrobku t/ha 4,94 Náklady hlavního výrobku Kč/t 2716!? Tržby za výrobky Kč/ha 12904 Prodané množství t/ha 4,33 Průměrná realizační cena Kč/t 2981

Výživa rostlin se zabývá: studiem chemismu půdy Základní pojmy: požadavky kulturních rostlin na živiny (množství, forma a poměr) podmínkami pro příjem živin rostlinami hnojivy (složení a vlastnosti, principy výroby). Hnojiva jsou látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti. Hnojení je aplikace hnojiva do živného prostředí. (volba dávky, formy, doby a způsobu aplikace hnojiva, manipulaci s hnojivy a ekonomické aspekty hnojení)

VÝŽIVA ROSTLIN: Nauka o rostlinných živinách, jejich přeměnách v půdě, formách vstupujících do rostlin popř. vazbách v rostlině a optimalizace příjmu pomocí organických minerálních hnojiv.

Zákonitosti ve výživě rostlin Vyrovnaná výživa rostlin stabilní výnosy

Agrochemický trojúhelník: faktory rostlina hnojivo půda hnojivo-rostlina rostlina-hnojivo rostlina-půda půda-rostlina hnojivo-půda půda-hnojivo prostředí růst a vývin, tvorba kořenů rozpustnost, využití živin odběr živin, organické látky zásobení živinami, vodou doplnění živin, změna ph. rozpustnost, poutání živin

Vliv faktorů klimatické podmínky agrotechnika ochrana rostlin šlechtění rostlin výživa rostlin půdní podmínky

Podíl faktorů na výnosu (Vrkoč, 1991) 1948 (22 OJ.ha -1 ) 5% 5% 1973 (46 OJ.ha -1 ) 15% 10% 10% 40% 15% 20% 20% 10% 20% 30% 1990. (57 OJ.ha -1 ) 25% 15% 20% 10% 10% 20% přirozená půdní úrodnost počasí agrotechnika hnojení odrůda ochrana rostlin

Výnos zrna ozimé pšenice v dlouhodobém stacionárním pokusu na nehnojené variantě a po aplikaci průmyslových hnojiv Broadbalk v Rothamstedu, Anglie 10 9 8 7 Red Rostock Red Club Squarehead's Master Red Standard Squarehead's Master Cappelle Desprez fungicidy Flanders Brims 4 t.ha -1 6 5 herbicidy 3 4 3 2 2 1 1 0 1850 1900 1950 2000 Vysvětlivky: Nepřetržité pěstování Pěstování v osevním postupu 1 nehnojeno 4 PK hnojivo + 144 kg N 2 PK hnojivo + 48 kg N 3 PK hnojivo + 144 kg N

Zákonitosti ve výživě rostlin Zákon fyziologických vztahů výnos rostliny je závislý na všech vegetačních faktorech, každý z nich je naprosto nezbytný, jejich stupňování má za následek přírůstek výnosů, přírůstek výnosu je nejvyšší u faktoru nejvíce vzdáleného od optima

výnos Zákonitosti ve výživě rostlin Liebig vztah mezi výnosem a dávkami živin 0 1 2 3 4 5 6 7 8 množství živin výnos Mitscherlich zákon ubývajících přírůstků výnosů Koeficient ekonomické Určení dávky účinnosti živin hnojení zvýšení přírůstek produkce ceny výnosu hnojením > zvýšení / nákladů na na hnojení množství živin

? Vyjmenujte a charakterizujte základní faktory ovlivňující tvorbu výnosu a jejich vzájemný podíl. Jaký vliv má hnojení a jak výnos ovlivňuje ve spojení s dalšími faktory? Uveďte příklady. Co udává z pohledu výživy rostlin zákona minima a zákon ubývajících přírůstků výnosů a jak lze poznatky využít pro ekonomické hodnocení hnojení?

Rostlinné živiny Složení rostlin

Definice prvku jako živiny: Prvky nezbytné, nenahraditelné pro růst a vývoj rostlin (rostlinného druhu) Pokud chceme zařadit prvek mezi rostlinné živiny, musí splňovat následující kritéria: Nedostatek prvku znemožní rostlině dokončit vývojový cyklus Prvek se přímo účastní fyziologických procesů v rostlině, nebo jako regulátor enzymového systému Projev nedostatku je specifický pro sledovaný prvek

Rozdělení živin a průměrné zastoupení v rostlinách (%) Základní biogenní prvky C 45 O 45 H 6 Makroprvky N 1,5 P 0,2 K 1,0 Ca 0,5 Mg 0,2 S 0,1 Mikroprvky 0,05% B 0,002 Fe 0,001 Mn 0,005 Zn 0,002 Cu 0,0006 Mo 0,00001 Cl 0,001 Ni 0,00001 Prvky užitečné Si Al Na Ti.

Složení rostlin FYTOMASA sušení (105 C) Voda (10 95 %) Sušina (90 5 %) žíhání (550 C) Spalitelný podíl (95 99 %) C, O, H, N Popeloviny (1 5 %) P, K, Ca, Mg, Fe, Na,...

Základní složení rostlin Materiál % hmotnosti % sušiny voda sušina C O H N popeloviny Zrno pšenice 14 86 46 43 6 2,3 2,7 Sláma žito 14 86 50 40 6 0,4 3,6 Semeno hrách 14 86 46,5 40 6,2 4,2 3,1 Hlízy brambor 75 25 44 47 5,8 1,5 1,7

Význam a využití chemických analýz rostlin údaje o potřebě živin rostlinami nároky rostlin na živiny během vegetace diagnostika výživného stavu rostlin chemické složení sklízených produktů

Odběr živin kukuřicí

Změny obsahu živin během ontogeneze u obilnin dynamika obsahu N, K a P u obilnin Kumulace výsledek příjmu z vnějšího prostředí a převodu ze zásobních látek semene Relativní obsah živiny Zřeďování převaha intenzivního růstu nad příjmem živiny klíčení vzcházení odnožování sloupkování metání kvetení zrání fenofáze

Střední obsahy živin vybraných plodin (%) Plodina - část N P K Ca Mg Pšenice ozimá 6. list 4,52 0,37 3,34 0,65 0,20 Pšenice ozimá 1. kolénko 3,36 0,33 3,29 0,56 0,19 Pšenice ozimá kvetení 1,54 0,23 1,81 0,35 0,13 Pšenice ozimá zrno 2,27 0,37 0,48 0,06 0,18 Pšenice ozimá sláma 0,63 0,09 1,12 0,32 0,12 Ječmen jarní zrno 2,02 0,38 0,50 0,06 0,16 Ječmen jarní sláma 0,82 0,12 1,39 0,44 0,12 Řepka semeno 3,50 0,71 0,90 0,50 0,29 Řepka stonek 0,78 0,15 2,24 1,71 0,15 Cukrovka 3. pár listů 4,32 0,42 6,23 1,69 1,02 Cukrovka listy 120 dnů vegetace 2,63 0,23 4,54 1,42 0,83 Cukrovka bulva 1,03 0,13 1,07 0,10 0,10 Cukrovka chrást 2,77 0,25 4,50 1,27 0,77

Odběr živin Biologický odběr živin (celkový) Množství živin, které je potřebné k zabezpečení výnosu (jedné tuny) hlavního produktu a k tomu odpovídajícího množství vedlejšího produktu a kořenů. NORMATIV ODBĚRU Hospodářský odběr živin Množství živin odvezené z pole sklizeným produktem EXPORT ŽIVIN

Celkový a hospodářský odběr živin (kg.ha -1 ) Plodina Výnos (t) N P K Ca Mg Pšenice: celkem 125 26 100 21 12 zrno 5 95 20 25 2 6 sláma 4 30 6 75 18 12 Cukrovka: celkem 176 28 188 40 34 bulvy 40 64 12 84 8 12 chrást 24 112 16 104 32 22 Zelí bílé 70 238 42 266 196 21 Salát hlávkový 10 23 5 35 14 2

1. Co jsou rostlinné živiny (kritéria pro zařazení prvku mezi živiny), základní rozdělení živin (uveďte živiny v jednotlivých skupinách a jejich průměrný obsah v rostlinách). 2. Co jsou mikroelementy, které prvky řadíme mezi mikroelementy, význam pro rostliny, výskyt v půdě, co ovlivňuje přijatelnost mikroelementů rostlinami, opatření při deficitu mikroelementů. 3. Základní chemické složení rostlin, postup při analýze rostlinného materiálu, význam chemických analýz. Co udává ve výživě rostlin zákon minima?

Příjem živin rostlinami 1) Příjem živin kořenovým systémem 2) Příjem ostatními částmi rostlin (mimokořenová výživa rostlin)

Příjem živin kořeny mimokořenově z půdního roztoku plynné, kapalné pevná fáze kapalná fáze a) difůze do volného prostoru kapalná fáze povrch. koř. b) aktivní příjem povrch příjem Faktory: Faktory: 1. Půdní roztok 1. Prostupnost kutikula 2. Hustota koř. sítě průduchy 3. Osvojovací schopnost 2. Klimatické (teplota, vlhkost) 4. Kořenové exkrety 3. Koncentrace živin 5. Účast mikroorg. hub

Příjem živin základní biogenní prvky (C, O, H) Příjem C průduchy listů (CO 2 ) zabudování do organických vazeb při fotosyntéze Příjem H, O kořenovým systémem (H 2 O) přenos elektronů v procesu fotosyntézy

Kořenová výživa rostlin Kořeny: mechanická funkce příjem živin (iontů) Průnik iontů do buněk pasivní příjem prostup iontů difusí aktivní příjem vyžaduje energii selektivita iontů ( teorie přenašečů ) příjem proti koncentračnímu spádu

Transport iontů v rostlinách Ionty v cytoplazmě kořenů zapojení do látkové výměny (N, S, P) transport do dalších orgánů plasmodesmy (symplastická cesta) mezibuněčným prostorem (apoplastická cesta) xylemem (transpiračním proudem) Pohyb živin akropetálně bazipetálně (N, P, S, Na, K, Cl Ca, Mg, B)

Faktory ovlivňující příjem živin Vnější faktory půdní vlivy - sorpční kapacita, půdní reakce, biologická činnost, zrnitost aj. živiny v půdní zásobě - množství, přístupnost a přijatelnost. živiny dodané hnojivy množství, rozpustnost, čas působení. interferenční vlivy - vzájemný účinek jednotlivých živin. klimatické faktory světlo, teplota, srážky.. technické zásahy - meliorační zásahy, osevní postup, agrotechnická opatření (zpracování půdy, ošetřování porostu, regulace zaplevelení). Vnitřní faktory Dědičný základ rostlin různá schopnost rostlin osvojovat si živiny

Kořenový systém (a) cukrovky, (b) kukuřice, (c) pšenice, (d) jetele 100 100 Kořeny: Délka Rychlost růstu Poloměr Rozložení Vzdálenost mezi kořenovými větvemi 160 60

Mimokořenová výživa rostlin Příjem živin nadzemními částmi rostlin, především listy (foliární výživa) Hlavní význam mimokořenové výživy: možnost korekce výživného stavu rostlin eliminace nepříznivých podmínek pro příjem živin aplikace v kritických obdobích růstu a výživy rychlost působení možnost kombinace (např. s přípravky na ochranu rostlin) Nevýhody mimokořenové výživy: nutnost postřiky během vegetace několikrát opakovat rostliny, odkázané pouze na foliární výživu se hůře vyvijí a mají narušenou tvorbu generativních orgánů (semena) je nákladná, pokud není spojena s jiným zásahem

Výdej látek kořeny Kořeny rostlin příjem vody a živin výdej do svého okolí vylučují minerální (např. P, K) a organické látky (organické kyseliny, aminokyseliny, cukry aj.) = kořenové exudáty zdroj energie pro půdní mikroorganismy, uvolňování živin (kyseliny, mikroorganismy) pufrační schopnost (schopnost tlumit změny ph) Výskyt specifických látek produkovaných kořeny rostlin a mikroorganismů ovlivňuje snášenlivost popř. nesnášenlivost rostlin po sobě pěstovaných (pravá únava půdy)

? Jak rostliny přijímají živiny, možnosti průniku živin do rostliny. Faktory ovlivňující příjem živin rostlinami. Význam mimokořenové výživy rostlin.