Vážení členové akademické obce, technicko-hospodářští pracovníci Filozofické fakulty Ostravské univerzity, dříve než přistoupím k rozboru témat navržených Akademickým senátem Filozofické fakulty Ostravské univerzity na jeho zasedání 7. ledna 2010, bych rád alespoň ve stručnosti nastínil, jak vnímám Ostravskou univerzitu, její Filozofickou fakultu, jednotlivá fakultní pracoviště a možnosti jejich dalšího rozvoje. Domnívám se, že každá vize, a v akademickém prostředí to platí dvojnásob, se opírá o více či méně letitou životní zkušenost z dob studií, ve většině případů idealizovanou (projevuje se nejčastěji povzdechem: Když jsme my studovali, tak...), a o jakýsi vnitřní hlas, díky němuž víme, nebo alespoň tušíme, jak by měl ideální stav vypadat. Po konfrontaci s realitou všedního dne však záhy zjistíme, že univerzita našeho mládí fungovala stejně, ne-li hůř než dnes, a že naplnění ideální vize pod palbou formulářů, výkazů a oběžníků z MŠMT, ČSÚ etc. patří jednoznačně do světa iluzí. Nebudu se proto rozepisovat ani o dobách svého studia, ani o tom, jak by měla vypadat univerzita, potažmo fakulta mých snů. Každá úspěšná fakulta by měla zajišťovat čtyři okruhy činností: pedagogickou, vědecko-výzkumnou, mezinárodní spolupráci a ekonomicko-správní. Až do roku 2009 fungovaly první tři segmenty v zásadě nezávisle na sobě, více či méně ovlivňované ekonomickými možnostmi fakulty. Pomineme-li marginální příjmy z nejrůznějších grantů a projektů, každoročně kolísající profit ze sponzorských darů a fixní částku na zabezpečení chodu fakulty, zjistíme, že rozhodující položku rozpočtu tvořily tzv. příjmy za studenta. Takto nastavené parametry vedly k extenzivnímu (extrémnímu!) nárůstu počtu studentů na všech vysokých školách, zejména pak na humanitně zaměřených fakultách (filozofické, pedagogické, sociální apod.). Zbývající činnosti (vědecko výzkumná, mezinárodní spolupráce) byly z hlediska finančního téměř zanedbatelné. Věda a výzkum (druhý segment) tvořily pouhý apendix přinášející jednak vítané zvýšení příjmů prostřednictvím grantů, jednak a především umožňující publikační činnost jako nezbytný předpoklad kvalifikačního růstu tolik potřebného pro akreditaci dalších oborů. Mezinárodní spolupráce pak stála z hlediska výtěžnosti zcela na okraji. Již na tomto místě je ale nutno podotknout, že naše fakulta, která v uplynulém desetiletí dotvářela strukturu studijních programů a oborů, byla Akreditační komisi nucena klást na všechny čtyři segmenty stejný důraz, což je pro nás v souvislosti s probíhající reformou vysokého školství obrovskou výhodou.
Dříve, než přistoupím ke stručnému rozboru reformy samotné a k jejímu dopadu na Filozofickou fakultu, musím vyjádřit názor, že v době, kdy 70% absolventů maturitních ročníků nastupuje na vysoké školy a kdy demografická křivka vykazuje dlouhodobě sestupnou tendenci, považuji její východiska za správná. Bude-li uskutečněna v avizovaných intencích, získají absolventi bakalářského a magisterského odborného i učitelského studia a studia doktorského zcela nový profil, přičemž náplně bakalářských studijních programů pro komerční sféru se citelně nedotkne. Podíváme-li se s jakými hodnotami reforma pro výpočet dotace na studenta pracuje, zjistíme, že fixní částka (Bc. 100%, Mgr. 80%, Ph.D. 50%) je v případě magisterského a doktorského studia doplněna proměnnou, závislou na tzv. přepočtené vědě. Tedy na pracovištích, která mají akreditovány magisterské a doktorské studijní programy, by také měla být adekvátní vědecká činnost. Pro rámcové srovnání, na Filozofické fakultě, která má nejvyšší vědecko-výzkumné parametry z fakult OU, činí hodnota přepočtených publikačních bodů kolem 50% požadované výše. Dotace na studenta v magisterském a doktorském studijním programu by tedy byla i v našem případě nižší. Současně je však pro srovnání nutno dodat, že hodnota započitatelných publikačních výstupů (RIV) akademického pracovníka naší fakulty byla v roce 2008 4,2 bodu, což odpovídá přibližně polovině bodové hodnoty článku v recenzovaném neimpaktovaném periodiku nebo 1/10 bodů za monografii. A to se domnívám jsou hodnoty silně zaostávající za vědeckým potenciálem fakulty. Mezi dalšími hodnocenými kritérií pak najdeme výjezdy studentů do zahraničí, zapojení studentů magisterského a doktorského studia do vědy a výzkumu či uplatnitelnost na trhu práce. Tyto tendence považuji za cestu správným směrem. Je však třeba zdůraznit, že v současné době jsou to pouhé, i když velmi pravděpodobné vize. Kdy a v jaké míře budou naplněny ukáže teprve budoucnost, nicméně je nutné, aby univerzita, resp. fakulta byla na změny ve financování připravena. Jaká by tedy měla být Filozofická fakulta v následujících čtyřech letech? Stávající struktura pracovišť odpovídá potřebám i záměrům fakulty. Eventuální vznik nových kateder musí vycházet nejen ze vzdělávacích a vědeckých možností nových subjektů, ale také ze schopnosti sebefinancování. Za progresivní považuji, a to zejména v případě vědecky a personálně silných pracovišť, vytváření vědecko-výzkumných center, která by do výzkumu zapojovala posluchače magisterského a doktorského studia, absolventy, ale i další odborníky z oboru (střední školy, odborné instituce apod.).
Šest ze třinácti stávajících kateder, oddělení a seminářů má kompletní nabídku studijních programů (od bakalářských po doktorské). Dlouhodobým cílem by mělo být vytvořit obdobnou strukturu na všech pracovištích. V krátkodobém horizontu přichází v úvahu především katedra filozofie. Možnost akreditace doktorského studia na dalších katedrách bude záviset na kvalifikačním růstu jejich členů. 1. Prostorová dislokace budov FF OU a vybavení učeben. Zlepšení studijního a pracovního prostředí Filozofická fakulta je v současné době dislokována v objektech na Reální 3 a 5, Československých legií 9 a Zahradní 1. V souvislosti s ukončením nájmu prostor v budovách na Reální 3 a 5 a Československých legií 9 Pedagogickou fakultou považuji za ekonomicky i logisticky výhodné ukončit nájem objektu na Zahradní 1 a přemístit Seminář dějin umění na ulici Reální. Tento postup současně umožní využívat služeb společného sekretariátu zaměstnancům Semináře dějin umění i Semináře latinského jazyka a kultury po celý týden. V případě potřeby rozšíření prostor fakulty přichází v úvahu zakoupení objektu na Poštovní 15, nebo přestavba objektu na dvoře Reální 5 (DD). Negativem první alternativy je zatížení objektu hmotným břemenem, pozitivem naopak možnost rychlého zprovoznění budovy. Druhá alternativa sice umožňuje přestavbu objektu přesně dle potřeb fakulty (současně by mohlo dojít k úpravě dvora jako klidové zóny), budova se ovšem nachází v památkové zóně, což znesnadňuje stavební zásahy i drobnějšího rozsahu, budova na Reální 3 je současně zatížena výměníkem plynu společnosti RWE. Obě varianty považuji za realizovatelné a jejich uskutečnění bude záviset především na finančních možnostech fakulty. Průběžně probíhá a v případě, že to rozpočet dovolí (dosud není schválen), bude probíhat přestavba, vybavování a dovybavování poslucháren a učeben ( na rok 2010 podán rozvojový projekt). Ve výhledu je komplexní rekonstrukce vstupu z Reální ulice, zateplení fasády objektu Reální 3, výměna ústředního topení v budově Reální 5, oprava chodeb a schodišť objektu E na ulici Československých legií. Postupně bude tato budova zpřistupňována handicapovaným studentům instalací dalších plošin. 2. Ekologizace fakulty Nabízí se zde jednoduchá odpověď. Umístění čtyř kontejnerů na recyklovaný odpad ve vjezdu z ulice Reální, utěsnění kapajících kohoutků na toaletách, umístění výzvy Zvažte vytištění tohoto mailu, chraňte naše lesy na konci každého elektronického dopisu etc. To
všechno můžeme udělat. Pokud senát jako zástupce akademické obce schválí rozpočet, jehož prioritou bude ekologizace fakulty. Osobně bych dal přednost následujícímu systémovému řešení. Zodpovědně zvážit kolik finančních prostředků chceme a můžeme na ekologizaci fakulty ročně vyčlenit, oslovit katedru biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty (stalé zde ovšem přetrvává stigma tzv. Zelené univerzity) nebo nezávislé odborníky s požadavkem na zpracování projektu, u něhož budeme mít jistotu, že prostředky, které vynaložíme, budou využity účelně. Především bychom se ale sami měli zamyslet nad tím, zda skutečně ke své práci potřebujeme např. každý druhý rok nový notebook. 3. Plánované změny v organizační struktuře fakulty (zakládání a rušení kateder, budoucnost katedry psychologie a sociální práce na FF, reorganizace studijního oddělení a děkanátu) Na otázku týkající se zakládání a rušení nových pracovišť jsem se pokusil odpovědět již na předchozích řádcích. Katedra psychologie a sociální práce je jednou z devíti kateder, resp. šestnácti pracovišť Filozofické fakulty. A její budoucnost je pouze a jen v rukou jejich pracovníků. Domnívám se, že podpora ze strany vedení fakulty, které se této katedře v uplynulých osmi letech dostalo, byla i přes tlak, který byl vedením univerzity na fakultu vyvíjen, nadstandardní. Budoucnost pracoviště psychologie a sociální práce primárně závisí na tom, zda se podaří akreditovat další formy studia psychologie a reakreditovat doktorské studium sociální práce. Je neoddiskutovatelné, že to byla právě katedra psychologie, kdo vytvářel v uplynulých letech významnou část příjmů fakulty. Se změnou rozpočtových podmínek se ovšem struktura katedry, zaměřené primárně na vzdělávání velkého počtu studentů, stává handicapem. V případě, že se vedení katedry rozhodne pro zachování doktorského studia a co nejdříve vyrovná vědeckou a pedagogickou činnost pracoviště, bude mít jistě podporu každého vedení fakulty (dokladem jsou např. navrhované prostředky SGS vyčleněné katedře psychologie na rok 2010). Důležitou otázkou, kterou bude muset nové vedení fakulty řešit, bude restrukturalizace děkanátu. Zejména v průběhu posledního volebního období přecházela řada pravomocí, ale i povinností rektorátu na fakulty (cestovní agenda domácí i zahraniční, fakturační agenda ad.). Zásadní význam však bude mít převzetí projektové agendy, kterou dosud ve vlastní režii spravovala pouze Přírodovědecká fakulta. Za této nové situace je stávající struktura děkanátu (děkan / 2 proděkani / tajemník) neudržitelná. Současně ovšem
s důrazem na úsporná opatření není žádoucí posilovat děkanát o další administrativní pracovníky. Navrhuji proto následující strukturu děkanátu: - děkan - proděkan pro vědu a výzkum - referent pro vědu a výzkum a statutární zástupce děkana - proděkan pro studium - studijní oddělení - proděkan pro zahr. vztahy a rozvoj - referent pro rozvoj - referent pro zahraniční vztahy - tajemník fakulty - personalista - ekonom-asistent Současně se změnou struktury považuji za nezbytné přesně vymezit kompetence jednotlivých proděkanů, tajemníka a referentů. V Ostravě 9. 2. 2010 Doc. PhDr. Aleš Zářický, Ph.D.