Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2008

Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2008

Prováděcí plán zachování a obnovy kulturních památek ve Zlínském kraji pro rok 2008 PhDr. Jana Spathová Mgr. Eva Lidáková Zlín 2008 2

Fond kultury ZK na obnovu kulturních památek ve ZK pro rok 2008 je grantový program na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek (zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), památek místního významu (památek nezapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR), předprojektovou a projektovou dokumentaci památek, ležících na území Zlínského kraje, bez rozdílu formy vlastnictví. Dotace se poskytuje po provedení výběrového dotačního řízení na základě žádosti o poskytnutí dotace na zachování a obnovu kulturní památky z Fondu obnovy pro daný kalendářní rok na předepsaném formuláři a po předložení požadovaných povinných dokladů. Z Fondu kultury jsou tímto způsobem památky financovány od roku 2003. 3

Zlínský kraj přistoupil jako jeden z prvních krajů k zavedení dotačního programu v oblasti obnovy památek. Byl vytvořen Fond kultury ZK, který v sobě zahrnuje kromě podpory kulturních aktivit i obnovu a restaurování kulturních památek a památek místního významu. V průběhu let 2003-2007 bylo vynaloženo z tohoto fondu na obnovu památek bezmála 35 mil. Kč na více než 450 akcí. Přes skutečnost, že tyto finanční prostředky mají neustále stoupající tendenci, jejich výše je, s ohledem na celkový stav památkového fondu, stále nedostačující. Samozřejmě kontinuálně jsou vkládány nemalé finanční prostředky do obnovy celé řady památek ve vlastnictví kraje. V letech 2002 2007 bylo celkově vynaloženo z rozpočtu Zlínského kraje na památkovou obnovu cca 500 akcí na 170 mil. Kč. Rozhodně to nejsou malé částky, ovšem vzhledem k množství a stavebně technickému stavu památek v regionu, musíme hledat další možnosti získávání prostředků. V roce 2007 dosáhly dotace na obnovu památek z Fondu kultury na obnovu památek, z Programového fondu, z příspěvků ZK kulturním zařízením zřizovaným ZK a z Dotačních titulů MK ČR cca 37 mil. Kč. Oproti loňskému roku došlo v letošním roce k navýšení některých dotačních titulů MK ČR. Např. u Programu záchrany architektonického dědictví došlo k navýšení o 5,4 mil. Kč (na částku 12 mil. 350 tis. Kč), u Havarijního program pak o 1 mil. Kč (na částku 3,3 mil. Kč). Posílením pro památkový fond Zlínského kraje se stal v letošním roce i nový dotační titul MK ČR určený pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností na obnovu nemovitých památek mimo plošně chráněná území (celková výše činí cca 9 mil. Kč). OBNOVA PAMÁTEK NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU - (profánních a sakrálních, nemovitých i movitých), které svým významem architektonickým, historickým, uměleckým či výtvarným přesahují hranice regionu a náleží v oblasti kulturního dědictví k tomu nejhodnotnějšímu, co lze ve Zlínském kraji návštěvníkům nabídnout. 4

Zámek v Holešově město Holešov se v březnu roku 2005 stalo vlastníkem objektu zámku a zahrady s oborou a již od roku 2006 zahájilo projekční a následně vlastní stavební práce na zprovoznění areálu, který byl již několik let nevyužíván. Finanční zajištění obnovy si žádá sdružení prostředků z více zdrojů (EU, Program záchrany architektonického dědictví MKČR, Programy ministerstva životního prostředí, Fond kultury ZK na obnovu památek, Programový fond aj., celkové náklady na obnovu objektu zámku se pohybují kolem cca 350 mil. Kč, cca 250 mil. Kč pak na obnovu chráněného parku). V letošním roce byl opětovně přiznán příspěvek z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR ve výši 3,5 mil. Kč a příspěvek z Programového fondu ZK. V rámci programů dalšího plánovacího období EU předpokládá město financování obnovy i z této oblasti, především následné zprovoznění objektu. Město Holešov předpokládá i využití dalších zdrojů při obnově a zprovoznění památky příspěvky z krajského rozpočtu, soukromých zdrojů sbírky, aktivity občanského sdružení Castellum Holešov, které vyvíjí činnost a jeho snahou je pomoci městu ve zprovoznění památky. Z Fondu kultury ZK na obnovu památek pro rok 2008 je žádáno na památkovou obnovu původních hospodářských budov zámku, lemujících hlavní vstup do zámeckého parku. Město Holešov s okolím náleží k významným oblastem v rámci CR. V rámci komplexní památkové obnovy sídla je přispíváno i na obnovu a restaurátorské práce v kostele Nanebevzetí Panny Marie a na stavební obnovu objektů, které jsou součástí vyhlášené MPZ. 5

Hrad Lukov je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek středověké architektury ve Zlínském kraji a jedním z největších lákadel návštěvníků, kteří přijíždějí do regionu. Záměrem Spolku přátel hradu Lukova a obce Lukov je do budoucna pokračovat v netradičním přístupu k záchraně této zříceniny. Cílem není pouhá stavební a archeologická záchrana významné kulturní památky, prezentace historie hradu, ale hlavně nabídka aktivního odpočinku návštěvníkům hradu (dokončení archeolog. výzkumu a konzervace zdiva, zřízení naučné stezky, biocentrum, vybudování lapidária, zřízení výstavky ve vstupní věži, projekt Hrad patří dětem, cyklostezka aj.). V posledních letech je objekt financován především prostřednictvím finančních prostředků vlastníka a ZK. V roce 2007 i v letošním roce byl rovněž poskytnut příspěvek z Havarijního programu MK ČR. V r. 2008 pak činí tento příspěvek 81 000 Kč. V letošním roce by na objektu měly být prováděny obnovné práce na terase západního paláce, v interiéru západního paláce a ve východním paláci. 6

Barokní hřbitov ve Střílkách intenzivní stavební a restaurátorské práce zde probíhají od roku 1998 (oprava střechy kaple, statické zajištění obvodového zdiva, vyčištění odvodňovacích kanálů, kanalizace, práce na kryptě, práce kamenické a restaurátorské plastická výzdoba (z důvodu probíhajících stavebních prací dosud osazeno jen zčásti, počítá se s osazením zbývajících skulptur do konce měsíce června 2008), kamenné schodiště a portály, restaurování stupňů kolem poprsně balustrády vnitřní strany hřbitova apod. Na akci bylo proinvestováno již 15 206 845 Kč, z toho MK ČR Program záchrany a Havarijní program, OkÚ Kroměříž 12 545 000 Kč, 1 825 000 Kč Zlínský kraj, 1 136 845 Kč Obec Střílky (vlastník) a Občanské sdružení za záchranu hřbitova ve Střílkách. Pro dokončení statického zabezpečení, doplnění kamenné hmoty a restaurování architektury hřbitova zbývá ještě 14 500 000 Kč. V roce 2004 a rovněž v roce 2005 byl hřbitov vyřazen z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR (z důvodu nedostatku finančních prostředků). Byl poskytnu pouze příspěvek z Havarijního programu MK ČR a z rozpočtu ZK. Díky tomuto systému financování nebylo nutné stavební a restaurátorské práce zastavit, ovšem nemohly se rozvinout v rozsahu, jaký by byl třeba. V roce 2007 byl přiznán z Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR příspěvek ve výši 1 500 000 Kč, v letošním roce pak 1 550 000 Kč. Z Fondu kultury na obnovu památek ve ZK pro rok 2007 bylo žádáno na provedení opravy pohledově čelního opěrného bosovaného zdiva včetně destruovaných kamenných částí zdiva, výměnu vadných římsových částí, výměnu dožilých říms pod balustrem, restaurování kamenných prvků zdiva, restaurování balustru (kamenné poprsně) z vnějšího pohledu, doplnění kamenných částí po kotvení. V roce 2008 by mělo být provedeno restaurování kamenného balustru vnitřní části hřbitova a restaurování obvodového kamenného zdiva fasády kaple. Z Programového fondu ZK a z prostředků Sdružení na záchranu barokního hřbitova ve Střílkách bude financováno i zahájení restaurování barokního interiéru kaple včetně repase oken (celkové náklady cca 1 mil. Kč.) 7

Areál kláštera na Velehradě s bazilikou přesahuje svým významem hranice našeho státu. Dne 1. července 2008 by mělo nabýt účinnosti vládní nařízení o prohlášení areálu kláštera s bazilikou za národní kulturní památku. Úpravy kláštera v padesátých letech byly jednoznačně přizpůsobeny pro účely užívání ústavu sociální péče bez akceptování aspektů historických, uměleckých a architektonických. Postupná degradace střešní krytiny způsobila masivní zatékání, kde došlo ke značnému poškození půdních i níže položených podlaží, takže památka byla ohrožena ve své podstatě. Na klášteře probíhá od roku 2002 intenzivní památková obnova. Část kláštera byla již v roce 2004 stavebně dokončena a vzniklo zde církevní gymnázium. Práce dále pokračovaly i na části, kde je zbytek ústavu sociální péče a stavební práce jsou i zde z velké části dokončeny. Práce na památkové obnově kláštera probíhají i v letošním roce zejména náročné restaurátorské práce na Slovanském sále. Celý areál má nadregionální a nadnárodní působnost a je symbolem duchovní blízkosti, podstaty a integrity středoevropských kultur. Je úzce spojen s cyrilometodějskou tradicí. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou společně se svatým Benediktem nazýváni spolupatrony Evropy, činí z Velehradu místo, přesahujícím svým nadnárodním významem hranice našeho státu. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších středoevropských poutních míst a velmi významné centrum CR. Ve spádové oblasti se nachází taky několik významných cílů, které spadají do oblasti poznávací a odpočinkové turistiky. Za všechny jmenujme např. Slovácké muzeum, Galerii Slováckého muzea, Památník Velké Moravy ve Starém městě, Archeoskanzen v Modré. Na nejvyšším kopci Chřibů Brdu - byla vystavěna snadno dostupná kamenná rozhledna. Velehrad a region Buchlov je protkán také sítí cyklostezek, cyklotras a pěších chodníků, které lákají k aktivní turistice. Jedná se převážně o cyklotrasy IV. Třídy: č. 5013 - Uherské Hradiště Velehrad Bunč Zdounky, Němčice n. H. Prostějov, č. 5018 Modrá u Velehradu Bunč Roštín, č. 5019 - Modrá Velehrad, č. 5050 Staré Město Jalubí Modrá Velehrad Chabaně Břestek Buchlovice Smraďavka Boršice Nedakonice, č. 5051 Uherské Hradiště Velehrad Buchlovice Boršice Nedakonice, č. 5150 Staré Město Modrá Velehrad Buchlovice Holý Kopec Stupala hrad Cimburk Kozel klimentské rybníky Osvětimany. 8

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě na objektu neproběhla od 40. let 20. století významnější rekonstrukce (pouze dílčí opravy a restaurátorské práce). Tak např. v 70. letech 20. století výměna střešní krytiny (byla zcela dožilá a do objektu zatékalo), v 90. letech 20. století pak oprava sanktusové věže, restaurování vitrážových oken, restaurování chórových lavic, v letech 2003 2004 restaurování obrazů v Královské kapli a obrazů v jednotlivých bočních kaplích. V roce 2005 proběhla oprava věží, v roce 2006 byla zahájena oprava střech (dokončena část nad presbytářem a transept, v roce 2007 pokračovaly práce nad lodí a oprava je prakticky dokončena (poskytnut příspěvek z rozpočtové rezervy státu ve výši přes 30 000 000 Kč), pokračuje zpracování stavební dokumentace a scénáře na památkovou obnova lapidária a následně na jeho znovuzprovoznění (velký problém zejména s vlhkostí, předběžný odhad nákladů činí cca 40 mil. Kč). V roce 2007 byla dokončena II. etapa prací na restaurování jedné z bočních kaplí 1. pol. 18. stol. (financováno z Fondu kultury obnovy památek). Zpracován komplexní pasport interiéru, který mimo jiné odhalil, že fresky jsou narušeny statickými prasklinami, podkladní omítky jsou vzduté od zdiva, dřívější restaurátorské zásahy, resp. přemalby, postupně ztrácí přilnavost a dochází k úbytku pigmentů. Povrch freskové výzdoby je pokryt vrstvou prachových nečistot. Výtvarné zpracování přemaleb je mnohdy velmi problematické. Část přemaleb se odlupuje a odpadává. Rovněž zlacení, které je bohatě zastoupeno jak ve freskové, tak i ve štukové výzdobě, se odlupuje od podkladu, resp. vlivem změny teplot a vlhkosti dochází k jiné roztažnosti použitých materiálů a popraskání, či vzdutí plátkového zlacení. Výsledkem jsou silně krakelované plochy a postupná ztráta originálu. V přístupných částech trpí zlacení mechanickým namáháním. U štukových prvků je zásadním problémem přemalba, kdy byla potlačena a úplně zakryta leštěná běl. Plocha je pouze barevně zvýrazněna, ale modelačně potlačena. Ve spodních partiích je rovněž výrazné množství mechanických defektů. Kámen a umělý mramor je rovněž nejvýrazněji poškozen provozem, kdy jsou na mnoha místech zřejmé praskliny a mechanická poškození. V místech zatékání, či zvýšené vlhkosti, jsou tyto prvky výrazněji zasoleny a působením vodorozpustných solí dochází k další devastaci materiálu. Stav materiálů použitých pro výzdobu interiéru takto významné památky lze označit jako téměř dožilý a jejich komplexní restaurátorská obnova je nanejvýš nutná. Další dlouhodobější absence odborné opravy by vedla k neúměrné ztrátě originálních částí. Farnosti byla přiznána dotace z Finančního mechanismu Norska ve výši 406 000 EUR na restaurátorské práce v presbytáři, transeptu a s tím souvisejících bočních kaplích. Tyto práce by měly být zahájeny ve 2. polovině letošního roku (z Programového fondu ZK uvolněna částka 2,8 mil. Kč). Součástí areálu kláštera a baziliky je i tzv. kaple Cyrilka, kde by měla do budoucna proběhnout oprava střechy, statické zajištění objektu, oprava fasády, restaurování zvonů, oprava a restaurování interiéru. Závěrem by měla proběhnout oprava ohradní zdi kláštera a kaple sv. Vendelína. Celkové náklady na obnovu areálu činí cca 350 mil. Kč, takže jsou hledány další zdroje financování (3. výzva Norské fondy lapidárium,restaurování chrámové lodi bez bočních kaplí, fasáda, IOP). V letošním roce by měl být restaurován z prostředků Fondu a z Programu záchrany movitých památek obraz z hlavního oltáře, měl by být dokončen barokní obraz z bočního oltáře a zpracován pasport soch, které byly umístěny na zdi z roku 1901 (zbourána při návštěvě papeže Jana Pavla II. a sochy dočasně umístěny do bývalé farní zahrady, kde se nacházejí doposud). Boční oltář Povýšení sv. Kříže v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Holešově v roce 2008 by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah. Oltář je nedílnou součástí výzdoby interiéru (od O. Zahnera), vrcholné dílo z období baroka. Zahájení prací na restaurování interiéru I. etapa v roce 2006, dokončení závěrečná II. etapa v r. 2007. V roce 2006 byla zpracována pasportizace inventáře kostela a restaurátorský průzkum bočních oltářů, hlavního oltáře, kazatelny a křtitelnice, které tvoří jednotnou, vynikající výzdoba interiéru z 1. pol. 18. stol. Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování interiéru neprobíhalo několik desetiletí, bylo naprosto nezbytné provedení pasportizace interiéru, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování průzkumů a předběžných finančních odhadů na restaurování. Na základě těchto kvalitně zpracovaných podkladů bylo možné už od roku 2007 žádat i o další dotace z programů MK ČR na restaurování movitých kulturních památek. 9

10

OBNOVA SAKRÁLNÍCH PAMÁTEK v převážné většině se jedná o vesnické kostely, kde možnost získání dalších finančních prostředků (kromě prostředků vlastníka) bývá často velmi problematická (celá řada kostelů a kaplí je pouze památkou místního významu). Navíc prostředky těchto vlastníků jsou zejména u malých farností velmi omezené, zvláště pak při havarijních stavech objektů nebo rozsáhlejších rekonstrukcích. V těchto případech je již šestým rokem významně přispíváno (kromě finančních prostředků vlastníka) z rozpočtu ZK a na chráněné objekty z Havarijního programu MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb statické zajištění). Je přispíváno i na zpracování řádné předprojektové (stavebně historické průzkumy, sondy, stratigrafie aj.) a projektové přípravy např. na sanace krovů, odvlhčení objektů apod. Řadu objektů se podařilo v minulých letech stavebně dokončit, řada akcí byla zahájena a průběžně pokračuje (např. kostel v Dolním Němčí oprava střechy dokončeno, Huštěnovicích oprava fasády - dokončeno, Jasenné oprava fasády a restaurování dokončeno, Sadech oprava střechy dokončeno, Střílkách oprava střechy, Rajnochovicích oprava fasády, Polešovice oprava fasády, restaurování, Kunovice výmalba dokončeno, Pitín statické zajištění a oprava fasády, Vizovice fara oprava střechy dokončeno, Štípa oprava fasád kláštera, Brumov oprava střechy dokončeno, Litenčice oprava střechy, Počenice oprava střechy dokončeno, Uherské Hradiště oprava střechy kostela sv. Františka Xaverského, Rožnov pod Radhoštěm oprava věže dokončeno, Malenovice kostel oprava střechy). U některých staveb je zahájena obnova v letošním roce (např. kostel sv. Václava v Hulíně, kostel sv. Bartoloměje ve Zborovicích výmalba, kaple sv. Jana Křtitele ve Starém Městě oprava šindelové střechy, kostel sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě odvlhčení, kostel sv. Kateřiny v Kelči obnova fasády, evangelický kostel v Huslenkách výmalba, kostel Českobratrské církve evangelické v Rožnově pod Radhoštěm oprava šindelové střechy aj.). U kostelů v městských památkových rezervacích a zónách je využíván i Program regenerace MPR a MPZ MK ČR. 11

Z důvodu permanentního nedostatku finančních prostředků na řadě akcí probíhá víceletá památková obnova, která je rozdělena na jednotlivé etapy a dle finančních prostředků se ta která etapa ještě upravuje a poté realizuje. Příkladem může být památková obnova kostela v Huštěnovicích (2000) kde proběhla oprava střechy, výměna výplní otvorů a restaurování dochované výmalby interiéru z 19. století, odvlhčení a fasáda (2007), Jasenné, Kunovicích (1997 2007), kde proběhla oprava střechy, fasády, Pitíně, Polešovicích (1996 trvá), kde proběhlo statické zajištění objektu, oprava střechy, k dokončení zbývá fasáda a restaurátorské práce, Střílkách (1998 trvá, 13. etapa), kde probíhá oprava střechy, Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, kde probíhají postupné obnovné práce prakticky od povodní v roce 1997 trvá atp. V případech havarijních stavů je využíván rovněž již výše uváděný Havarijní program MK ČR (např. kostel ve Střílkách, Litenčicích, ev. kostel v Rožnově pod Radhoštěm apod.). Naléhavé z hlediska obnovy jsou zejména havarijní stavy konstrukcí (statické poruchy staveb a dožilé a poškozené střešní konstrukce a pláště). Jako příklad lze uvést kostel v Litenčicích (střecha), kostel ve Střílkách (střecha), ev. fara ve Vsetíně (střecha), kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti (střecha), kostel ve Velkém Ořechově střecha atd. 12

OBNOVA PROFÁNNÍCH PAMÁTEK velmi významný okruh památek zde tvoří tvrze (Hluk, Kurovice) a zámky (v Litenčicích, Dřínově, Nový Světlov v Bojkovicích). Tyto rozsáhlé zámecké areály (v řadě případů i s parkem) jsou v různém stavebně technickém stavu, v řadě případů pak v havarijním stavu. Některé z nich jsou pak na seznamu ohrožených památek ČR (Dřínov, Nový Světlov). Vlastník zámku v Litenčicích (objekt navrácen v restituci) převzal objekt v havarijním stavu. V posledních letech probíhá na objektu oprava střech (statické zajištění již bylo provedeno v předchozích letech). Rovněž v tomto případě se celkové náklady na obnovu pohybují řádově kolem 60 mil. Kč. Letos opětovně přispěno z Havarijního program MK ČR. Opravy střech probíhají i na zámku v Dřínově. Zde probíhá i postupná záchrana fresky v barokní kapli. Na zámku Nový Světlov v Bojkovicích se připravuje předprojektová a projektová dokumentace. Taktéž na tvrzi v Kurovicích, kde jsou prováděny dílčí stavební úpravy. Samostatnou část tvoří měšťanské domy v MPR Kroměříž, které jsou již řadu let postupně opravovány jednotlivými vlastníky za přispění města, kraje, státu (Program regenerace MPR a MPZ MK ČR) a objekty v MPZ Luhačovice, Holešov, Uherský Brod a Uherské Hradiště. 13

DROBNÁ SAKRÁLNÍ ARCHITEKTURA zahrnuje sochy, boží muka, kříže, zvoničky, kaple, které dodnes patří k nejtypičtějším prvkům moravské krajiny. Vysokou uměleckou úroveň mají některé kamenné skulptury, dotvářející centrální prostory měst a obcí, či umístěné ve volné krajině. U těchto památek lze rozlišit dvě roviny. Jednak rovinu estetickou, kdy sochařské a kamenické dílo působí i na laika, který nemusí být vybaven odbornými znalostmi, a přesto pociťuje požitek nebo spokojení z existence kříže, sochy v městských zákoutích, na návsi, na venkovském můstku, v krajině. Pro laika je to zmalebňující prvek, oživující prostředí, krátce hezká věc, na níž může oko s libostí spočinout. Je třeba připomenout, že boží muka, ale především sochy na venkově, a zejména v krajině jsou českou zvláštností a neodmyslitelným prvkem české krajiny. Přejdeme-li k druhé rovině, uměleckohistorické a památkářské, ukazuje bohatý výskyt soch vysokou kulturní vyspělost českých zemí, schopnost nejširších vrstev obyvatelstva chápat umělecká díla a touhu mít je ve svém okolí. Odborník může nazvat tato drobná díla krajinotvorným prvkem a sochy ve městě, a zejména sloupy a sousoší na náměstích uplatňují jako urbanistický prvek, tj. činitel příznivě ovlivňující skladbu městské zástavby a působivost prostorů ulic a náměstí. Jeden z okruhů těchto památek tvoří kříže, u kterých by měl proběhnout komplexní restaurátorský zásah, případně tzv. rekonzervace po 3 5 letech v rámci stanoveného režimu památky. Jedná se o nejlepší, a v památkové péči velmi upřednostňovaný, systém údržby u památek tohoto tipu. Prakticky vzorově mají tento systém vypracovaný na území MPR Kroměříž a MPZ Uherské Hradiště a v přilehlých částech města. Velmi dobře si počíná i řada obcí na Uherskobrodsku a Uherskohradišťsku, ale i v řadě obcí na Zlínsku a Vsetínsku. Široký je okruh také venkovních kamenných plastik nejrůznější sochy svatých a také neopominutelných kaplí a božích muk. 14

OBNOVA PAMÁTEK LIDOVÉHO STAVITELSTVÍ památky lidového stavitelství tvoří významnou část našeho kulturního dědictví a zahrnují především obytné a hospodářské stavby, dále provozní a technické stavby. Na území Zlínského kraje se zachovala celá řada obytných, hospodářských, provozních a technických staveb. Lidové stavby jsou většinou v soukromém držení, a poněvadž často dnešním potřebám plně nevyhovují, majitelé je znehodnocují buď nevhodnými úpravami, nebo jejich neudržováním a stavby se dostávají do tak dezolátního stavu, že nezbývá než jejich demolice. S ohledem na skutečnost, že tato část památkového fondu náleží k nejohroženějšímu, je třeba přihlížet k záchraně těchto objektů prioritně. Nezbytné je brat v potaz i ten fakt, že převážná většina těchto staveb je v soukromém držení fyzických osob (v řadě případů v důchodovém věku), které nejsou schopny vložit potřebné množství finančních prostředků do řádné památkové obnovy a údržby, kterou je třeba zvláště v případech památek lidového stavitelství vést velmi citlivě, se znalostí řemesla a s ohledem na zachované konstrukce a materiály. Jsme neustále svědky, jak mizí lidové stavby i chráněné památky lidového stavitelství před našima očima a jsou nahrazovány nepřiměřeně řešenými novostavbami, situovanými bez přímé vazby na původní urbanistickou strukturu. U nechráněných lidových staveb navíc neexistuje žádný mechanismus, který by tyto kulturní statky ochránil a zachoval pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje pouze na objekty, které jsou za památky prohlášeny, ale ani ty se častokrát nedaří ochránit před neodbornými úpravami či dokonce před jejich demolicí. Většina staveb však nemá oficiální statut ochrany a tudíž neexistuje ani prostředek, který by zabránil jejich likvidaci. Je jen otázkou času, kdy zcela zmizí sušírny ovoce, stodoly, seníky, kdy budou přestavěny nebo zbourány chlévy, kůlny a ostatní hospodářské stavby, aby ustoupily vymoženostem současného životního stylu. Řada krásných a cenných památek lidového stavitelství byla zachráněna a slouží již celou řadu let veřejnosti. Mnoho obcí si uvědomilo, že památky lidového stavitelství jsou často jediným historickým bohatstvím obce, jejichž ztrátu už nebude možno nahradit. Tato myšlenka pak byla realizována v desítkách drobných muzeí s expozicí lidové kultury, historie místa a jeho osobností. Rovněž pro činnost folklorních souborů a skupin, setkávání 15

jejich členů, ukládání krojů, pro zkoušky hudby i pro setkávání s veřejností se ukázal fond lidového stavitelství jako neobyčejně vhodný. OBNOVA PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU zahrnují památky, které nejsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, ale jsou významné z hlediska místa, historie, dokumentace události, zasazení do krajiny aj. Tyto objekty mohou mít srovnatelnou hodnotu s věcmi již prohlášenými, jednak jsou velmi důležité místně a podporují druhovou rozmanitost a úplnost památkového fondu v širším slova smyslu. Zde je možné zahrnout kříže, plastiky, mariánské či světecké sloupy a pilíře, smírčí kříže, hraniční kameny, obelisky, pranýře, křížové cesty i kaple, zvonice, památné domy. Jak již bylo výše řečeno, jedná se o památky nechráněné, nezapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, nicméně historický, urbanistický, dokumentární a často i umělecký význam, sounáležitost k místu, lidem, krajině, události nelze opomíjet. Je třeba si rovněž uvědomit, že zápisy památek do státních seznamů probíhaly nejmasověji v 60. a 70. letech 20. století. Od této doby se v řadě případů změnila kritéria k posuzování, došlo k posunu uměleckohistorického poznání, doslova k objevení památky, o které se v odborných kruzích léta nevědělo. Takže i v současné době se ještě i z tohoto poměrně rozsáhlého fondu vybírají a navrhují památky k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek. Těchto drobných památek je v naší krajině naštěstí ještě celá řada a ve většině případů je o ně, zejména obcemi, mikroregiony, ale často i jednotlivci, vzorně pečováno. Prostředky vlastníků a obcí však často, vzhledem k velkému počtu památek v daném území, nestačí a v tom případě se osvědčila v minulých letech podpora právě těchto akcí z rozpočtu ZK. Většinou se nejedná o velké finanční příspěvky, ale v průběhu 6 let se podařilo s touto podporou zachránit na stovku těchto památek. 16

17

OBNOVA MOVITÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK rovněž movité kulturní památky (ač to na první pohled tak nevypadá) náleží k části památkového fondu, který je vedle památek lidového stavitelství, nejohroženější. A právě často movité památky obrazy, sochy, oltáře, kazatelny, lavice apod. mají větší umělecko historickou hodnotu než samotná stavba, ve které jsou uloženy. Je samozřejmé, že prvotně je důležitý dobrý stavebně technický stav stavby, ve které je movitá památka uložena. Bylo by nesmyslné, kdyby se movitá památka opravila, ale do stavby by nám zatékalo. Na druhé straně se ale může stát, a máme nemálo takových případů, že stavební obnova se táhne léta, a mezi tím dojde k úplnému zničení movité památky. Ze strany vlastníků je také často např. po provedené stavební rekonstrukci již neochota (zejména z důvodů finanční vyčerpanosti při stavební obnově) dále pokračovat v tak potřebném restaurování interiéru, protože se jim prostě zdá, že je to zbytečné, že to prostě počká. Do stavby neteče, nebortí se, tak k čemu restaurovat obraz, oltář, když vypadá na první pohled docela dobrý. Tady se naskýtá i velké nebezpečí neodborných zásahů a oprav, které jsou sice levnější, než restaurování odborníkem, ale často mohou památku nenávratně zničit (nemluvě o tom, že je porušován zákon). Náprava těchto zásahů je pak velmi složitá, finančně nákladná a někdy už nejde provést vůbec. Počet movitých kulturních památek (nejen jednotlivostí, ale i celých souborů) v sakrálních objektech byl v posledních letech také velmi drastickým způsobem ztenčen, a to nejen pozvolným zánikem v důsledku špatného stavu objektů, v nichž byl deponován, ale především četnými krádežemi a je provázejícím vandalismem. Zlínský kraj se významně finančně podílí již od roku 2003 i na restaurování sakrálního umění ve svém správním území. Do roku 2007 bylo přispěno na více než 50 akcí restaurování sakrálního umění částkou bezmála přes 4,5 mil. Kč. Jako příklad úspěšně zahájeného restaurování movitého fondu je možné uvést baziliku na Velehradě, kde bylo v minulých letech nákladem cca 5 mil. Kč (v převážné většině z rozpočtu OkÚ Uh. Hradiště a MK ČR) provedeno restaurování unikátních chórových lavic, které byly v havarijním stavu a vitrážových oken. Taktéž byly od roku 2003 18

zrestaurovány obrazy z Královské kaple a postupně je pokračováno v restaurování obrazů v jednotlivých bočních kaplích a restaurování bočních kaplí. Toto restaurování probíhá jednak z finančních prostředků vlastníka, jednak z rozpočtu ZK a z Programu restaurování movitých kulturních památek MK ČR (z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou restaurováním movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely). K velkým počinům v záchraně těchto památek náleží rovněž postupné restaurování velmi hodnotné výmalby z 19. stol. v kostele v Ratajích, zahájení restaurátorských prací v kostele v Holešově, provedení pasportizace a vyhodnocení nejvýznačnějších movitých fondů ve ZK (Velehrad, zámek Kroměříž, Kvasice, Holešov), restaurování Piety z fary v Napajedlích z 1. pol. 17. stol. severoitalské provenience, barokních zpovědnic v Jalubí, barokních soch sv. Markéty a Immaculaty z fary v Uherském Brodě, barokních obrazů z Probošství sv. Mořice v Kroměříži, obrazů v Kvasicích apod. Akcí víceleté památkové obnovy je i Slovanský sál v areálu kláštera na Velehradě. Jedná se o restaurování nástěnných a nástropní maleb provedených počátkem 20. stol. malíři F. Svobodou a L. Žurkem. Ornamentální a vegetabilní dekor rámuje na stropě erbovní štíty a na stěnách veduty měst. Secesní úprava interiéru souvisí s buditelskými aktivitami a sjezdy slovanských teologů konaných na Velehradě na přelomu 19. a 20. stol. (restauruje firma Lucas z Brna). V průběhu 5 let byly za přispění Zlínského kraje zpracovány i komplexní pasporty řady interiérů významných sakrálních staveb (v převážné většině prováděné restaurátorkou akad. mal. Radanou Hamsíkovou), ale i obrazárny arcibiskupského zámku v Kroměříži (restaurátorka akad. mal. Radana Hamsíková, restaurátorka akad. mal. Marie Dočekalová). Tyto práce byly prováděny jednak jako součást prevence a péče o tuto část památkového fondu, ale rovněž i z důvodu poznání a stanovení priorit a míry ohrožení jednotlivých děl, která se zde nacházejí. Pasport interiéru byl zpracován pro baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holešově (soubor oltářů, kazatelna, křtitelnice), kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kvasicích (oltářní obrazy, obrazy z depozitáře, grafické listy, náhrobní kámen) a rovněž kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži (pasportizace obrazové a sochařské výzdoby interiéru i předmětů deponovaných na oratořích). Vzhledem ke skutečnosti, že systematické restaurování těchto unikátních interiérů neprobíhalo několik desetiletí, bylo naprosto nezbytné provedení této pasportizace, uskutečnění podrobné prohlídky obrazové a sochařské výzdoby včetně dalšího vybavení po restaurátorské stránce, popisu stavu uměleckých děl, vyhotovení fotografické dokumentace, vyhodnocení stavu, ohrožení a stanovení priorit pro budoucí restaurátorské zásahy včetně zpracování návrhů na restaurování a předběžných finančních odhadů na restaurátorské práce. Na základě takto zpracovaných podkladů pak bylo zahájeno postupné restaurování a záchrana toho nejohroženějšího (např. restaurování obrazů z královské kaple v bazilice na Velehradě, restaurování obrazů z kostela v Kvasicích). Rovněž v obrazové sbírce arcibiskupského zámku v Kroměříži byla provedena pasportizace sbírkových předmětů z expozic i depozitáře (gotika, renesance, baroko a mladší díla). Celkový stav sbírky obrazů byl vyhodnocen jako velmi nejednotný od stavu velmi dobrého až po stav vysloveně havarijní. Bylo proto naprosto nezbytné, s ohledem na unikátnost sbírky světového jména, provedení zjištění aktuálního stavu pro celkovou rozvahu postupu údržby a restaurování jednotlivých děl s návrhem potřebné údržby nebo restaurátorského zásahu. I zde dochází již průběžně k postupnému restaurování nejohroženějších děl (např. souboru obrazů od L. Cranacha st.). 19

20

Dotace z Fondu kultury Zlínského kraje na stavební obnovu restaurování kulturních památek (i nezapsaných v ÚSKP ČR) ve Zlínském kraji pro rok 2008 rekapitulace Celkem 186 žádostí o dotaci z Fondu kultury Celkové náklady 63 990 295, 20 Kč Požadované náklady 39 584 398, - Kč Finanční částka určená pro rozdělení 13 000 000, - Kč Z předložených 186 žádostí je navrženo poskytnutí finančního příspěvku na 146 akcí památkové obnovy Stavební obnova Celkem 81 žádostí Celkové náklady 47 072 422, 50 Kč Požadované náklady 28 625 166, 50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 7 685 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 65 akcí památkové obnovy Restaurování Celkem 88 žádostí Celkové náklady 13 887 755, 70 Kč Požadované náklady 8 881 274, - Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 4 334 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 70 akcí památkové obnovy Lidové stavitelství Celkem 17 žádostí Celkové náklady 3 030 117, - Kč Požadované náklady 2 077 957, 50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 981 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 11 akcí památkové obnovy 21

Okres Kroměříž Celkem žádostí 60 Celkové náklady 19 777 533, 50 Kč Požadované náklady 11 234 455, 50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 3 684 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 19 akcí stavební obnovy 1 820 000, - Kč, 24 akcí restaurování 1 564 000, - Kč, 1 akci lidového stavitelství 300 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 44 akcí památkové obnovy Okres Uherské Hradiště Celkem žádostí 69 Celkové náklady 18 020 417, 70 Kč Požadované náklady 12 328 251, 50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 4 015 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 20 akcí stavební obnovy 2 105 000, - Kč, 30 akcí restaurování 1 745 000, - Kč, 2 akce lidového stavitelství 165 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 52 akcí památkové obnovy Okres Vsetín Celkem žádostí 25 Celkové náklady 9 848 334, - Kč Požadované náklady 6 086 464, 50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 2 561 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 11 akcí stavební obnovy 1 560 000, - Kč, 4 akce restaurování 565 000, - Kč, 7 akcí lidového stavitelství 436 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 22 akcí památkové obnovy Okres Zlín Celkem žádostí 32 Celkové náklady 16 344 010, - Kč Požadované náklady 9 935 226, 50 Kč Finanční prostředky navržené k rozdělení 2 740 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 15 akcí stavební obnovy 2 200 000, - Kč, 12 akcí restaurování 460 000, - Kč, 1 akci lidového stavitelství 80 000, - Kč Finanční příspěvek navržen na 28 akcí památkové obnovy Poznámky: KP= kulturní památka CR= cestovní ruch PZAD= Program záchrany architektonického dědictví MKČR= Ministerstvo kultury České Republiky ÚSKP ČR= Ústřední seznam kulturních památek České republiky 22