Inflace je růst všeobecné cenové hladny. Inflace 22.3.2012 cenová hladna průměrná cenová hladna v ekonomce klesá KUPNÍ SÍLA peněz měření nflace: 1. ndex spotřebtelských cen 2. ndex cen výrobců 3. deflátor HDP 1. Index spotřebtelských cen (CPI) Consumer prce ndex ceny (každý měsíc) určtého koše statků a služeb (dle výdajů průměrné domácnost ost v určtém č základním - roce) současnost ceny zahrnují nepřímé daně CPI = p1 w p0 100 w téměř fxní koš od 2001, 12 skupn, 700 položek http://czso.cz/csu/redakce.nsf//sc_metodcka_prrucka/$fle/manual_sc_2011.pdf 2. Index cen výrobců (PPI) Producer's Prce Index množna několka ndexů ndex cen zemědělských výrobců, ndex cen průmyslových výrobců, ndex cen stavebních prací, stejný prncp jako CPI vypovídá o konkurenceschopnost výrobců změny v PPI změny v CPI http://www.kurzy.cz/makroekonomka/ndex-cen-prumyslovych-vyrobcu/ 1
3. Deflátor HDP nom HDP běžné ceny sledovaného roku reál HDP stálé ceny základního roku všechny statky a služby vyprodukované v dané republce deflátor HDP nomhdp = 100 realhdp Míra nflace vyjádření nflace jako procentní změna za nějaké časové období např. mezroční míra nflace v r. 2004 Deflace π CPI CPI 2004 2003 04/ 03 = CPI 2003 100 opak nflace, pokles všeobecné cenové hladny Desnflace pokles tempa míry nflace Příčny nflace I. poptávková nflace II. nabídková nflace III. setrvačná nflace 18. 3. 2012 3,7 % http://www.kurzy.cz/makroekonomka/nflace/ I. Poptávková nflace poztvní poptávkový šok (posun křvky AD doprava - G, C, I, NX původní rovnováha v E 1 př Y 1 a P 1 poztvní poptávkový šok nová rovnováha v E 2 Y P Pavelka, 2007, s. 140 nvestce, které nepřnesly odpovídající růst nabídky mzdy levný úvěr snížení daní zvýšení státních výdajů mportovaná nflace 2
II. Nabídková nflace také nákladová nflace růst nákladů klesá agregátní nabídka (posun křvky SAS nahoru!) nedokonalá konkurence mzdy poltcké událost méně kvaltní zdroje surovn nebo energí negatvní nákladový šok Y P Pavelka, 2007, s. 141 vz ropné šoky v 70. letech, 1973 a 1979 OPEC zvýšla cenu ropy z 3$ na 12$ embargo na vývoz ropy pro USA a další III. Setrvačná nflace nflační očekávání (zam. př vyjednávání o mzdách očekávají určtou míru nflace, banky př stanovení výše úroků z úvěrů, frmy př stanovení cen výrobků atd.) mzdově nflační sprála Pavelka, 2007, s. 142 Závažnost nflace Německá hypernflace a) Mírná nflace dosahuje jednocferných hodnot, ldé věří penězům (drží hotovost nebo vklady v bankách, dlouhodobé smlouvy v penězích) b) Pádvá nflace ročně dvou č trojcferných hodnot, přestává víra v peníze, ndexace smluv c) Hypernflace stovky až tsíce procent ročně, ldé opouštějí peníze, platby v zahr. měnách, směnný obchod http://www.euroekonom.cz/ analyzy-clanky.php?type=jl-hypernflace 3
start 1921 platby reparací vítězným mocnostem + poválečná obnova nfrastruktury, Německo jednoduše nemělo peníze tskařský stroj na peníze růst cenové hladny vrchol 1923 Fr obsadl Porúří, další ohromný růst peněžní zásoby, nflace 10 mld. % dopad hlavně na střední vrstvu, která pak sympatzovala s Htlerovou stranou Argentna a Bolíve 80. léta 20. st., nenasytné zvyšování státních výdajů Turecko 90. léta 20. st. turecká lra musí být o pět nul kratší, nádrž benznu 10 000 000 tureckých lr Dopady nflace INTRO: nomnální a reálné velčny Nomnální důchod počet korun, které obdržíme (mzda, zsk, nájemné, úrok, ) Reálný důchod množství statků a služeb, které s za daný nomnální důchod můžeme koupt 1. mzda roste rychlej (procentně) než rostou ceny ( RD) 2. mzda roste, ale ceny jsou stejné (RD konst.) 3. mzda sce roste, ale ceny rostly rychlej ( RD) ΔRD (%) = Δ ND (%) - Δ P problém neočekávaná nflace - příjemce stálých nomnálních příjmů - nárůst mzdy < nflace - příjmy domácností vyšší daně (daňová pásma, taxflace) - úspory v bance - rozhodování frem a nvestce - další náklady + dlužníc Inflace a rovnováha ekonomky pádvá nflace reálně snžuje poptávku recese, mírná nflace stmuluje výrobu a zaměstnanost nflace mění strukturu spotřeby míra nflace a zahrančí výkyvy měnových kurzů Protnflační poltka pokles produkce a růst nezaměstnanost 1. Monetární restrkce 2. Fskální restrkce 3. Odstranění očekávání 4. Cenová a mzdová regulace - pádvá nflace destmuluje ekonomckou aktvtu - praktcký problém udržet stablní míru nflace, odhadnout budoucí tempo růstu výroby a udržet míru nflace na úrovn nžší než je tempo růstu výroby 4
Phllpsova křvka a) Původní mzdová verze Phllpsovy křvky negatvní vztah mez mírou mzdové nflace a mírou nezaměstnanost proč? nulová míra nflace přrozená míra nezaměstnanost b) Cenová Phllpsova křvka - místo mzdové nflace je cenová - frmy zvyšují své ceny podle toho, jak jm rostou mzdové náklady - Kdy frmy nepromítnou růst mezd do cen svých výrobků? Když zaměstnanc vyrobí více. Cenová nflace (%) = Mzdová nflace (%) Růst produktvty práce (%) produktvta práce vzrostla o 2 % Phllpsova křvka vyjadřuje negatvní vztah mez cenovou nflací a mírou nezaměstnanost dlema vlády nebo CB: nízká míra n. vysoká míra nflace, nebo naopak c) Phllpsova křvka a očekávání - substtuční vztah mez nflací a mírou n. platí pouze v krátkém období (vlv peněžní luze) Phllpsova křvka a model AD-AS AS - výklad grafu! - nflace akceleruje - KO: volba mez mírou n. a mírou nflace - DO: u*, nflace akceleruje výklad grafů! Pavelka, 2007, s. 154 5
Deflace mnohdy nepříznvější dopady než nflace dlužníc musí vracet hodnotnější peníze e (bankroty, nesplácení úvěrů) ě jako hromadný jev omezování nvestc a spotřeby, propad HDP a růst nezaměstnanost recese 6