PROJECT UNLIMITED EXCHANGE OF QUALIFIED STAFF No. BG051РО001 7.0.07 0019 Analysis outcome overview Praha, 14-17.11.2013
Aktivita 5 Analýza na základě výsledků studií Návrh potenciálních oblastí transferu dobrých zkušeností a praktik mezi zúčastněnými zeměmi Představení výstupů analýzy
Základní cíle analýzy Porovnání výsledků studií z obou zemí v oblastech historického vývoje účetní a daňové legislativy aktuálních parametrů účetních a daňových systémů Zasazení konkrétních výsledků porovnání do evropského kontextu, včetně budoucích trendů Identifikace potenciálních oblastí spolupráce v rámci zvýšení konkurenceschopnosti navržení možných modelů spolupráce a výměny zkušeností
Představení výstupů analýzy Historický vývoj systémů
UNDER CONSTRUCTION Výstupy z analýzy Historické srovnání ОПЕРАТИВНА ПРОГРАМА Historické milníky obou zemí socialismus 1989 1991 2004 svoboda demokracie EU Neexistují reálné daňové / účetní zákony Vše podřízeno komunistickému výkaznictví Nové účetní zákony nezávislé daňové zákony 2007 ČR BG Daňové a účetní systémy více či méně harmonizovány s EU
Výstupy z analýzy Historické srovnání historie ОПЕРАТИВНА ПРОГРАМА Společné prvky oproti vývoji v západních zemích jsou slibně se rozvíjející účetní legislativa a předpisy přerušeny komunistickými potřebami po pádu komunismu v obou zemích je překotným způsobem tvořena nová účetní i daňová legislativa s cílem co nejrychleji se přizpůsobit svobodným zemím od roku 1991 je v obou zemích mnoho změn v účetní, ale především daňové legislativě (řádově několik novelizací zákonů a vyhlášek ročně) změny v legislativě jsou ještě umocněny harmonizací předpisů po vstupu do EU vzdělávání stejně jako byl překotný vývoj v oblasti legislativy, byl i překotný, až chaotický vývoj v oblasti vzdělávání, kdy principy účetnictví a související základní daňové parametry se najednou vyučují na vysokých školách, středních školách, soukromých kurzech, rekvalifikace.systém vzdělávání v této oblasti tak vlastně není nikterak koordinován společenská prestiž účetní profese V novodobých dějinách obou zemí je tato profese považována za méněcennou, což má kořeny především v éře komunismu, kdy byl účetní rozvoj silně potlačován a podřizován komunistickým potřebám dobrá zpráva je, že se prestiž této profese rychle zvedá :o)
Výstupy z analýzy Historické srovnání Rozdílné prvky Zásadním rozdílným prvkem je směr v legislativní struktuře účetní a daňové profese Bulharsko Legislativní ukotvení není tolik ovlivněno západními systémy a profese účetních a daňových poradců je vlastně spojena. Neexistuje zde regulace profesní komorou, účtaři poskytují zároveň daňové poradenství. Následné zastupování ve sporu proti státu ve věcech daní řeší především advokáti specializovaní na daňové právo Česko Legislativní ukotvení je ovlivněno především Německým systémem a zatímco účetní profese není nijak centrálně organizována (stejně jako v BG), profese daňových poradců je regulována zákony a daňovým poradcem ve smyslu legislativy je pouze člen Komory daňových poradců, která je zřízena zákonem. Vstup do KDP je podmíněn splněním přísných kvalifikačních kriterií s cílem zajistit maximální odbornost daňového poradenství a pouze daňový poradce má právo k širšímu zastoupení klienta při sporech se státem v oblasti daní.
Výstupy z analýzy Historické srovnání ОПЕРАТИВНА ПРОГРАМА Aktuální trend v účetním oboru Ačkoli základní principy a poslání účetnictví jsou v zásadě neměnné již po staletí, zejména v posledních dvou stoletích se rozvinuly různé systémy účetních postupů a výkaznictví, které jsou odlišné nejen kontinentálně, ale i regionálně. Nejinak je tomu i v rámci celé EU. proto je aktuálním trendem SJEDNOCOVÁNÍ účetních postupů pod zejména mezinárodní účetní standardy IAS a mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS). v analýze je tomuto tématu věnována samostatná část včetně případové studie (case study), na které je demonstrován rozdíl mezi hlavními položkami výkazů podle Českých účetních standardů a IAS/IFRS. Výňatek z case study: parametry s největšími rozdíly k 12/2012 (hodnoty v tisících EUR): Parametr: hodnota dle ČAS dle IAS/IFRS rozdíl Celkové výkony za 2012: 6.046 5.155-891 EBIT za 2012: 630 284-346 EAT za 2012: 589 195-394 Aktiva celkem k 31.12.2012: 2.043 2.406 + 363
Představení výstupů analýzy Porovnání daňových systémů - Daně z příjmů
Výstupy z analýzy Porovnání daňových systémů daně z příjmů Daně z příjmů Daňové systémy obou zemí jsou v zásadě podobné, tj. obě země rozlišují zdanění fyzické a právnické osoby obě země používají systém taxativního vymezení zejména daňově uznatelných výdajů obě země používají systém jedné sazby mezi významné rozdíly systému daní z příjmů patří zejména: použité daňové sazby: Bulharsko: jednotná sazba 10% platná pro fyzické i právnické osob ČR: pro právnické 19%, pro fyzické osoby 15% (+ 7% příspěvek ze základu nad 1 mil. Kč) použité metody odepisování majetku pro účely daní: zatímco v ČR jsou dvě metody, které mají pevně stanovené odpisové sazby, tak v Bulharsku je jeden systém rozdělení do skupin se stanovenou maximální % hranicí ročního odpisu mezi 4-50%, s tím, že výši odpisu si stanoví daňový subjekt dle svého uvážení Termíny pro odevzdání daňových přiznání: Bulharsko: Fyzické osoby 30.4., právnické osoby 31.3. Termín není možné prodloužit ČR: všichni do 31.3., pokud zpracovává daňový poradce, pak 30.6., možno však ještě prodloužit do 30.9.
Výstupy z analýzy Porovnání daňových systémů daně z příjmů Z pohledu sazeb: Je patrné, že napříč celou EU má vývoj sazeb, především u korporátních daní, degresivní charakter. V roce 2000 bylo průměrné zdanění PO na úrovni 31,9%, zatímco v roce 2013 to je 23,2%. Celkový vývoj za jednotlivé země znázorňuje přilehlý graf. Aktuální trend v EU
Výstupy z analýzy Porovnání daňových systémů daně z příjmů Z pohledu přístupu k základu daně: Aktuální trend v EU Dlouhodobý trend EU, který lze očekávat i v příštích letech, je ponechání pravomocí regulace základu daně a daňových sazeb v kompetencích jednotlivých zemí. Zde se dlouhodobě nepředpokládá harmonizace daňových předpisů či sazeb. EU pouze reguluje zdanění dceřinných společností, dividend právnických osob a dohlíží nad metodikou transferových cen. Nicméně existuje jedna výjimka V roce 2001 byla zahájena iniciativa tzv. společného konzlidovaného základu daně (CCTB), která po deseti letech práce specializovaného týmu vyústila v roce 2011 v návrh evropské směrnice ohledně společného konzolidovaného základu daně. Princip CCTB lze shrnout následovně: jedno daňové přiznání za všechny firmy v rámci skupiny z různých států EU jednotný princip stanovení daňového základu napříč evropou možnost transferu ztrát nově i přeshraničně (za všechny firmy ve skupině v rámci EU) jeden správce daně za všechny země EU podle místa vedení nebo těžiště obchodu Mnoho států tuto aktivitu vnímá jako počáteční krok harmonizace daní z příjmů a brání se tomu, skutečnost je ale taková, že směrnice ponechává národní regulaci daně z příjmů a vstup do systému CCTB je pro korporace dobrovolná
Představení výstupů analýzy Porovnání daňových systémů - Daň z přidané hodnoty
Výstupy z analýzy Porovnání daňových systémů DPH ОПЕРАТИВНА ПРОГРАМА Daň z přidané hodnoty Především členstvím obou zemí v EU jsou rozdíly v legislativě k DPH minoritního charakteru, jelikož napříč EU je platná celoevropská směrnice k DPH, která je povinně implementována v členských státech. Rozdíly tak je možné identifikovat především v oblasti její fyzické správy a v oblasti sazeb. Za zmínku v rozdílech ve fyzické správě stojí následující: Termín pro podání DPH hlášení: ČR: 25. den, BG: 14. den Sankce za pozdní platby odvodu DPH: ČR: 14% p.a., BG 25% nad 1 měsíc, při delším až 100% Administrace: ČR pouze přiznání, BG přiznání včetně soupisu daňových dokladů Rozdíly v sazbách: Obě země používají dvě sazby: BG: 20% / 9% ČR: 21% / 15%
Představení výstupů analýzy Identifikace potenciálních oblastí spolupráce
Výstupy z analýzy Identifikace potenciálních oblastí spolupráce Potenciální oblasti spolupráce Je vůbec možné projektem předpodkládanou spolupráci navodit? ANO Jak bylo řečeno v úvodu, jedním z cílů analýzy je identifikace potenciálních oblastí spolupráce mezi zúčastněnými, případně dalšími, firmami z ČR a BG. Základním výchozím bodem pro samotnou identifikaci možných oblastí byly právě studie národních systémů a jejich stavu, o kterých bylo hovořeno přede mnou. Tato analýza z nich tedy vychází, navazuje na ně. Primárním předpokladem možné spolupráce vůbec je určitá podobnost účetních a daňových okruhů mezi oběma zeměmi. Jak prokázaly obě studie a jejich srovnání v rámci této analýzy, tak především díky podobné mu historickému vývoji jsou si tyto profese v rámci ČR a BG navzájem podobné. Je tedy možno formulovat první zásadní závěr, a sice že určitě lze takovéto oblasti identifikovat. To je velmi zásadní předpoklad pro následná jednání a formulace možných modelů a podob vzájemné spolupráce.
Výstupy z analýzy Identifikace potenciálních oblastí spolupráce Potenciální oblasti spolupráce V rámci analýzy byly jako reálné vytipovány tyto potenciální okruhy spolupráce Daňová problematika V oblasti daní, ačkoli naše daňové systémy jsou si v principu podobné, nelze uvažovat o vyloženě podrobné výměně informací. Ostatně, není ani nutně, aby se jedna strana detailně seznamovala s daňovými principy druhé země, které by ve své profesi v rámci domovské země nevyužila. Oblast daňové spolupráce je spatřována spíše v těchto rovinách: Seznámení se se základními atributy daňového systému té které země (sazby, termíny, příjmy vyňaté ze zdanění apod.) Nastolení procesu výměny informací v rámci teoretických (modelových) situací vlastně by šlo o daňové konzultace v případě potřeby Nastolení procesu smluvní spolupráce při řešení konkrétních případů konkrétních klientů, řešících daňové situace v té které zemi (například když firma z ČR bude obchodovat v BG a vice versa) Díky spolupráci možnost nabídnout svým klientům specifické daňově optimalizační nástroje
Výstupy z analýzy Identifikace potenciálních oblastí spolupráce Potenciální oblasti spolupráce V rámci analýzy byly jako reálné vytipovány tyto potenciální okruhy spolupráce Účetní problematika V oblasti účetní je již možností o něco více než v daňové oblasti. Opět ale platí, že nemá valného významu podrobně se seznamovat s účetními odlišnostmi té které země. Zde by tedy potenciální spolupráce a výměna informací mohla probíhat v následujících rovinách: Praktické ukázky používaných účetních systémů a software, pro inspiraci o současných možnostech účetních SW využívaných účetními firmami Ověření, že zásadní účetní principy jsou v zásadě shodné v rámci obou zemí Nastolení spolupráce u migrujících společností, kdy klienti migrují či si zřizují pobočky v té které zemi Spolupráce při řešení mezinárodních firem vykazujících dle IFRS a IAS
Výstupy z analýzy Identifikace potenciálních oblastí spolupráce Potenciální oblasti spolupráce V rámci analýzy byly jako reálné vytipovány tyto potenciální okruhy spolupráce Řízení vnitřních procesů a lidských zdrojů Zaměření pozornosti na systém vnitřních procesů, procesů vztahů se zákazníkem a řízení lidských zdrojů je největším potenciálem pro budoucí kontinuální spolupráci. V této oblasti bude patrně probíhat největší část vzájemné výměny informací. Tato oblast má totiž největší potenciál ke zlepšení konkurenceschopnosti nejen jednotlivých účetních a daňových firem, ale i k pozvednutí profese jako takové. Buse zde zahrnuta především: Vzájemné informování o nastavení vnitřních procesů a o jejich vylepšování Vzájemná informovanost ohledně způsobech využití, potenciálu nových informačních technologií a SW/HW produktů Transfer některých inovativních postupů mezi partnery, mezi něž patří mj. například i zkušenosti se zaváděním paperless office, digitalizace dokumentů apod, Výměny zkušeností nastavení práce s klienty, podchycení aktuálních trendů a implementace novinek.
Výstupy z analýzy Identifikace potenciálních oblastí spolupráce Potenciální oblasti spolupráce Metody spolupráce Analýza nastiňuje několik možných metod spolupráce, avšak toto téma bude ještě dále diskutováno a rozváděno na tomto, případně dalších společných jednáních. Mezi základní pilíře však vždy budou patřit diskuse zástupců obou stran, a to buďto osobní ještě v rámci tohoto projektu či i po jeho skončení, avšak následně nejvíce pomocí telekonferencí či diskusních fór, jejichž zřízení by mělo být jedním z výstupů tohoto projektu.
Děkuji za pozornost