HYDROSFÉRA - vodní obal Země - tvořena povrchovou vodou, podpovrchovou vodou, vodou v atmosféře a vodou v živých organismech - světový oceán 96,5 % veškeré vody - vědy: hydrologie, hydrogeografie, oceánografie, hydrogeologie - 1 400 000 000 km 3 vody na Zemi - hydrologický cyklus o podílí se 525 000 km 3 vody o hybná síla sluneční záření o vypařování vody, proudění vzdušných mas o velký oběh přesun mezi oceány a světadíly o malý oběh mezi oceány nebo pouze mezi světadíly o bilanční rovnice výpar nad pevninou se rovná srážky nad pevninou mínus odtok V p = S p - Q výpar nad oceánem se rovná srážkám nad oceánem plus odtok V o = S o +Q S o + S p = V o + V p Moře a oceány Moře - 71% povrchu Země - jednotlivý celek - Tichý oceán o 180 000 000 km 2 - Atlantský oceán o 91 000 000 km 2 - Indický oceán o 75 000 000 km 2 - Severní ledový oceán o 13 000 000 km 2 - části oceánů v blízkosti kontinentů 1) vnitřní moře - vnikají do pevniny - obklopena pevninou - oddělena úzkými průlivy, ostrovy - Středozemní, Baltské, Černé, Rudé 2) okrajová moře - s oceánem spojena široce a volně - Beringovo, Arabské
Základní vlastnosti mořské vody 1) salinita - průměrně 35 promile (35 g/l) - chloridy, sírany - Na Cl 78% - Mg Cl 2 11% - nejvyšší tropická moře - nižší vyšší zeměpisné šířky 2) barva - ovlivněna pohlcováním slunečních paprsků, planktonem a hloubkou - od modré po zelenou - modrá chudá na plankton, můžou být tzv. mořské pouště - zelená bohatá na živé organismy 3) teplota - sluneční záření, pohybová energie, teplo ze dna - průměrná teplota povrchové vrstvy 17 o C - asi 1 km pod hladinou stálá teplota 0 o C - zamrzá při 1,9 o C - hloubka 1,5 km úplná tma 4) pohyby a) příliv a odliv vliv Měsíc a Slunce velikost a tvar dna příliv skočný (NOV a úplněk) příliv hluchý (1. a 3. čtvrť) největší záliv Fundy 17 m b) vlnění způsobeno stálými vzdušnými proudy tsunami podmořská zemětřesení podmořské výbuchy sopek Japonsko 2011, Thajsko, Srí Lanka 2005 příboj k pevnině rušivá činnost moře abraze c) mořské proudy všeobecná cirkulace atmosféry přesouvání velkého množství vody na velké vzdálenosti ve vodorovném i svislém směru povrchová vrstva oceánu, ale také v hloubce regulují teplotu a slanost v oceánech výrazný vliv na podnebí udržují stálý směr a rychlost teplé a studené
teplé začínají na rovníku a jdou směrem do vyšších zeměpisných šířek Golfský, Kuro Šio, Brazilský, Východoaustralský studené přináší vodu z vyšších zeměpisných šířek směrem k rovníku Kalifornský, Peruánský, Benguelský, Kanárský Na pobřeží Kanady trvá období bez mrazů 60 dnů, protože je ovlivněno studeným Labradorským proudem. Z Evropa bez mrazu 150 200 dnů Golfský proud (800 km šířka, t = 26 o C) Povrchová voda Vodní toky - potoky, bystřiny, řeky Řeky - tvoří říční síť - hlavní tok, přítoky (řád řeky označení I., II., III., ) - povodí území, ze kterého hlavní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu, rozvodí, úmoří - charakteristiky hlavních toků o délka L vzdálenost pramen, ústí o průtok množství vody, které proteče za 1s o vodní stav výška hladiny o spád H výškový rozdíl mezi dvěma body na řece o sklon I uvádí se v promile o specifický odtok množství vody, které odtéká z 1km 2 povodí řeky o odtokový koeficient odtok vyjádřený v procentech srážek - režim odtoku o změny vodního stavu, průtoku, teploty, o vliv podnebí, podloží, půda, vegetace o naše řeky oderský režim odtoku 1) rovníkový režim odtoku (Kongo) o srážky vysoké o malé kolísání průtoku 2) monzunový režim odtoku (Iravadi) o nevyrovnaný odtok o časté záplavy o v létě více vody 3) subtropický suchý režim odtoku (Cheliff) o chladnější období více vody 4) oceánský dešťový režim odtoku (Temže) o více srážek v zimě 5) pevninský dešťovo sněhový režim odtoku (Volha) o v zimě málo vody, více vody v období tání sněhu 6) ledovcový režim odtoku (Rhona) o napájeny ledovcem, nejvíce vody jaro až léto
Největší řeky světa - podle délky Amazonka 7025 km, Nil 6671 km, Chang Jiang 6300 km - podle průtoku Amazonka 160 000 m 3 /s, Kongo 42 000 m 3 /s, Madeira 40 000 m 3 /s - podle rozlohy povodí Amazonka 7 050 000 km 2, Kongo 3 822 000 km 2, Mississippi 3 250 000 km 2 Stojaté povrchové vody - přírodní vodní nádrže, umělé vodní nádrže Rybníky - menší rozměry - určeny pro chov ryb - sypaná hráz - mělké, aby mohly být vypuštěny 1) průtočné - vodu přivádí vodní tok - nejčastější, nejvíce využívané 2) pramenité - v místě, kde vyvěrá pramen - méně vhodné pro chov ryb 3) nebeské - zásobovány výhradně ze srážek - velmi mělké, hladina během roku velmi kolísá - v ČR historie 13., 14. století - Jakub Krčín z Jelčan - největší Rožmberk 500 ha - největší na Moravě Nesyt 290 ha - slouží také k rekreaci, zásobování pitnou i užitkovou vodou Přehrady - uměle vytvořený prostor určen k zadržení vody pro různé účely - rekreace, výroba elektřiny, protipovodňová ochrana, zásobárna pitné vody, závlahy, doprava - Tádžikistán přehrada vysoká 335 m - přehrada na řece Zambezi největší podle obsahu zadržované vody - podle plochy ve státě Ghana - ČR Orlík (objem), Lipno (plocha), Dalešice (výška) Jezera - dočasné vodní nádrže (jak vznikla, tak mohou zase zaniknout např. Aralské jezero vyschlo činností člověka) - přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněny vodou
- jezera sladká (Velká jezera v S Americe, nejhlubší Bajkal) - jezera slaná (Kaspické moře, Mrtvé moře) - vznikají působením o endogenních činitelů tektonický původ vulkanický původ (kráterová, kalderová) o exogenních činitelů ledovcová jezera (karová, hrazená) krasová jezera hrazená jezera (morénou nebo sesuvem Mladotické jezero) jezera říčního původu, pobřežní jezera o smíšený původ tektonického původu přemodelována ledovcem Ladožské jezero - rozdělení jezer podle napájení o průtočná s přítokem i odtokem, Bajkal o bezodtoká Aral o bezpřítoková napájena podzemní a dešťovou vodou o bez přítoku i bez odtoku jezírko v Praze - nej jezera o Kaspické moře 308 000 km 2 Mokřady o Hořejší jezero 82 000 km 2 o Viktoriino jezero 68 000 km 2 o hloubka o Bajkal 1637 m o Tanganika 1480 m o Kaspické moře 1025 m - území, kde srážky převládají nad výparem - Bažiny o trvale přesyceny vodou o severské oblasti léto na permafrostu o podmáčení a zaplavování půdy - Rašeliniště o horské oblasti při vývěrech vody a v jezerních pánvích o zarůstají rašeliníkem, mechem, borovicemi, borůvkami o vrstvy rašeliny - Slatiniště o nižší polohy o zarůstání zabahněných sníženin a slepých ramen vlhkomilným rostlinstvem (ostřice) Ledovce - 1,73% veškeré vody - 68,5% sladké vody
- pokud by všechny ledovce roztály, stoupla by hladina oceánu o 60m - významný exogenní činitel - Antarktida, Grónsko, Asie - Sněžná čára ohraničuje zemský povrch se souvislou sněhovou pokrývkou - zvětšování ledovce akumulace, zmenšování ablace - pevninské Antarktida, Grónsko, Island - Horské Khumbu, Velký Aletschký ledovec - vznik ledovce sníh firn ledovcový led Podpovrchová voda - 0,76% veškeré vody - půdní, podzemní voda - hladina podzemní vody místo, kde je pod zemí jenom voda a už ne vzduch - Minerální vody více než 1g solí v 1 litru - Pramen studené a teplé, termální (37 50 o C), vřídla (>50 o C) - Voda artézská voda napjatá, v podzemí velký tlak a po navrtání voda tryská hydrologický cyklus